<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Marie.Odehnalova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Marie.Odehnalova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Marie.Odehnalova"/>
	<updated>2026-05-11T19:40:34Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55119</id>
		<title>Čtenářské výzkumy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55119"/>
		<updated>2018-06-12T13:48:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(státnicová otázka: Čtenářské výzkumy: příklady výzkumů z ČR a ze zahraničí a interpretace výsledků)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtenářský výzkum''' je systematický proces, kdy se výzkumníci snaží zkoumat určité téma a jeho kontext. Výzkum by měl strategicky shromažďovat a analyzovat data. Čtenářské výzkumy se mohou zaobírat čtenářskou gramotností, knižním trhem, čtenářskými návyky a preference, čtenářskou motivací a podobně.&amp;lt;ref&amp;gt;FARMER, Lesley a Ivanka STRICEVIC. Using research to promote literacy and reading in libraries: guidelines for librarians. The Hague: IFLA Headquarters, 2011. ISBN 978-90-77897-48-5. Dostupné z: https://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/professional-report/125.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vědecký proces bývá založen na určité metodě a používá vhodně vybranou metodologii. V úvodu celého výzkumu je potřeba stanovit hypotézy, které se výzkumem ověřují. Závěr obsahuje výsledky výzkumného šetření, dále i samotné potvrzení nebo vyvrácení hypotéz.&amp;lt;ref&amp;gt;Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní a nejznámější výzkumné metody jsou [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] (kdy odpovídáme na otázku „kolik?“) a [[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]] (kdy se zaměřujeme na to, jak výzkumný vzorek nahlíží na realitu) výzkum.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Důvody pro realizaci výzkumu ====&lt;br /&gt;
V rámci oboru knihovnictví instituce realizují výzkumy na základě potřeby dat, díky kterým se mohou lépe rozhodovat při návrhu a realizaci změn v nabídce knihovních služeb, přizpůsobování služeb pro již konkrétní skupinu uživatelů v knihovně. Výzkum také institucím napomáhá zlepšit nákup knihovního fondu, nebo také vybavení pro knihovnu, neboť data z výzkumu napomáhají knihovnám při argumentaci před zřizovatelem.&amp;lt;ref&amp;gt;Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Česká republika==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;České děti jako čtenáři&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři byl realizován v roce 2013 a 2014 Knihovnickým institutem [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]] a svým zaměřením a souhrnem byl prvním průzkumem takovéhoto typu v České republice.&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři probíhal jak ve kvantitativní, tak kvalitativní formě. V rámci kvantitativní části průzkumu se jako metoda využily standardizované rozhovory, ve kvalitativní části pak metoda tzv. „focus group.“ Průzkumu se zúčastnily nejen děti, ale také jejich rodiče.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot;&amp;gt; PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve stejnojmenné publikaci vydaného roku 2014. Následná interpretace je čerpána z této publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, dotazováni byli také rodiče. V rámci výzkumu se zkoumalo čtenářství rodičů z pohledu nejen samotných dospělých, ale také z pohledu dětí. Zjistilo se, že častěji čtou matky než otcové. Výzkumníci se zabývali také čtením novin, děti za čtenáře novin více označovaly tatínky. Maminky jsou však dětmi vnímány jako větší čtenářky, dítě považuje matku za čtenářku již od jedné přečtené knihy za měsíc. Matky totiž tráví více času s dítětem a více předčítají než tatínkové. Maminka s knihou v ruce je pro děti známější a přirozenější než tatínek ve stejné situaci. Pokud matka nečte knihy, má to větší vliv na negativní vztah dítěte ke čtení, než když nečte otec. Jestliže je otec čtenářem, působí jako silnější motivace pro budování pozitivního vztahu dítěte ke čtení, než když je čtenářkou matka. Matky také mívají silnější vztah ke knize a s dětmi více navštěvují knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předčítání rodičů dětem a jeho vliv na čtenářství bylo již naznačeno. Průzkum poukázal, že silnějším čtenářům je předčítáno častěji než slabým čtenářům. Jako průměrná délka předčítání vyšlo 25 minut, přičemž s narůstajícím věkem dětí se intenzita předčítání snižuje. Autoři knihy při tom ale připomínají pozitivní vliv předčítání, které nejen podporuje dítě ve čtení, ale také mu napomáhá zvládnout techniku čtení. Dítě se během předčítání může více a lépe soustředit na obsah dané knihy, stává se pro něj tak čtení větší relaxací. Výzkumníci upozornili na problém, že postupem času se předčítání rodiči dětem mění na opačný proces – děti předčítají rodičům, hlavně z důvodu trénování čtení dětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snížení zájmu o čtení také způsobily moderní technologie, děti stále více raději volný čas tráví na mobilu, tabletu, nebo počítači. Zájem trávit čas na internetu roste s věkem. Technologie však nejsou jediným vlivem na děti, v dnešní době mají děti intenzivněji organizovaný volný čas, ve kterém již není tolik času na čtení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci průzkumu se věnovalo také vztahu dětí k elektronickým knihám. Děti do 13 let využívají papírové knihy hlavně ze strachu poničení čtečky. Ke čtení elektronických knih využívají nejčastěji tablet, na druhém místě počítač a až na třetím místě čtečky. Čtečky elektronických knih zaujaly děti starší 13 let, kterými jsou silnými čtenáři. Čtečky využívají více chlapci než dívky.&lt;br /&gt;
Návštěva veřejných knihoven je další téma spojené se čtenářstvím nejen u dětí. Český průzkum zjistil, že intenzita chození do knihovny roste s věkem a že návštěva knihoven je závislá na vzdělání rodičů, převážně matky. Do knihoven chodí častěji dívky než chlapci, kteří preferují chodit do knihovny s kamarády, dívky pak knihovnu navštěvují radši samy. Dominantní službou, kterou děti využívají, jsou výpůjční služby, s věkem však roste zájem o internet. Děti jsou zvyklé chodit do knihovny taky díky akcím, na které chodí se školou. Děti, které do knihovny chodí, chodí do knihovny rády a pozitivně hodnotí zaměstnance knihovny. Pokud dítě nemá zájem o knihy, tak nenavštěvuje tak často veřejnou knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Překnížkováno&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum, jehož výsledky byly představeny v publikaci Překnížkováno od Jiřího Trávníčka, se orientoval na knižní trh, přesněji se zabýval využívání a orientace respondentů starších 15 ti let na knižním trhu. Přesněji se zabýval tématy, jako jsou počet nakoupených knih na člověka, kolik peněz za ně utratíme, podle čeho knihy vybíráme, nebo také proč knihy nenakupujeme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot;&amp;gt;TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto výzkumu byla zvolena forma dotazníků. Na výzkumu spolupracovaly dvě instituce – Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR a byl realizován v roce 2013.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdrojem pro následující interpretaci výsledků byla již zmíněná publikace Jiřího Trávníčka „Překnížkováno“ vydaná nakladatelství Host v roce 2014.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Překnížkováno poukázal na fakt, že ženy jsou výrazně aktivnější a silnější čtenářky knih, muži však zas výrazně silnější internauti. V dnešní době internet a čtení velmi souzní. Čím je člověk vzdělanější a silnější čtenář, tím je častější uživatel internetu. Ačkoliv popularita a potřeba internetu stoupá, průzkum zaznamenal zvýšení nesouhlasu s nepotřebou tištěné knihy. Míra nesouhlasu souvisí s tím, jak velcí čtenáři jsme – čím větší čtenáři, tím více nesouhlasíme a jsme více vázáni k papírové knize a k její obraně její tradiční podoby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejnou knihovnu nejčastěji navštěvujeme ve věkovém rozhraní 15-24 let, nejméně v následujícím období, tedy 25-34 let. Celkově po knize sahají častěji ženy než muži, nejvíce lidé 65 let a starší, nejméně mezi lety 35-44 let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud byl respondent silnější čtenář, tím více byl spokojený se službami veřejné knihovny, kterou navštěvuje. Respondenti vnímali knihovnu jako podporovatele čtenářské veřejnosti a knižní kultury.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Movitější čtenáři čerpají více informací o knihách z tisku. Silnější bariéru při nákupu knih způsobuje množství nabízených titulů než jejich nedostatek. Pro většinu respondentů je český knižní trh nepřehledný, je pravděpodobné, že při užším výběru bychom kupovali více publikací. Knihy kupujeme z důvodu zábavy, při rozhodování obálka nehraje velkou roli, knihy jsou vybírány hlavně podle žánru. Ti, kteří chodí ho knihoven, také více knih nakupují. Pro populaci, která nenakupuje knihy, je nejvýraznější překážkou cena.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ženy výrazně více čtou všechny druhy beletrie, muži si k četbě volí odbornou literaturu, nebo literaturu faktu. Tuto literaturu zároveň více preferujeme s narůstajícím věkem. Čím silnější jsme čtenáři, tím více v naší četbě jsou zastoupeny všechny druhy literatury. Rozdíly mezi muži a ženami je také v tom, jak si budujeme vztah ke knize a k četbě – zatím co muži si ke knize najdou cestu sami, žena je více závislá na vlivu domácího prostředí. Obecně ale největším tahounem vztahu ke knihám a k četbě udává naše vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Slovenská republika ==&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Čítanie mládeže v Slovenskej republike&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum zaměřen na děti ve věku 13-17 let ve Slovenské republice probíhal v letech 2010 až 2011 v sedmi krajích Slovenska. Cílem výzkumu bylo zmapování situace vztahu mládeže nejen ke čtení, ale také k samotné knize, knihovnám, nebo k informačním a komunikačním technologiím. Výzkum se také zaměřil na zjištění rezerv ve službách knihoven právě pro tuto věkovou skupinu uživatelů, analyzování čtenářských zájmů a potřeby mládeže v přestupu ze základní školy na střední školu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot;&amp;gt; KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum realizovaly krajské knihovny s regionální působností, celou aktivitu vedla a koordinovala Slovenská asociácia knižníc, která na svých webových stránkách volně zpřístupňuje [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf výzkumnou zprávu] v celém znění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako výzkumná metoda byly zvoleny anonymní dotazníky, jež byly přizpůsobeny věku jednotlivých respondentů. Výzkumu se zúčastnily v největším počtu základní školy (celkem 177), dále střední odborné školy (66) a gymnázia (54).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah mládeže ke čtení můžeme považovat za kritický. Během pracovních dnů nečte knihy přes 40 % respondentů. Během volného času se děti věnují elektronickým médiím, převážně hraní počítačových her, trávení času na internetu je nejvíce preferováno. Mládež ve svém volném čase preferuje spíše pasivní formy trávení volného času než aktivní. Respondenti z volnočasových aktivit upřednostňují trávení s přáteli, tuto možnost zvolilo téměř 79 % dětí, čítání knih zvolilo pouze 22 %.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dívky jsou více pravidelnými čtenářkami knih než chlapci. Více pravidelných čtenářů lze najít na gymnáziích, na druhém místě na základní škole, nejméně na střední odborné škole. Dle věkového rozvržení se nejvíce pravidelných čtenářů nachází mezi nejmladšími respondenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K otázce, zda děti baví číst, se pozitivně vyjádřilo 51,4 % respondentů, lze tedy konstatovat, že téměř polovinu mládeže čtení nebaví, pro mnohé je čtení únavné a raději se podívají na film, nebo na čtení nemají čas.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes hustou síť knihoven na Slovensku víc jak polovina mládeže ve výzkumu nenavštěvuje žádnou knihovnu. Výsledky výzkumu potvrdili, že využívání služeb knihoven není pro mládež nevyhnutelné. Kritický stav potvrzuje také skutečnost, že pouze 9 % dotazovaných dětí navštěvuje knihovnu vícekrát za měsíc. Pravidelně aspoň jednou měsíčně navštíví knihovnu 20 % mládeže. Mezi důvody, proč tato věková skupina nechodí do knihoven, jsou různorodé – nejvíce je to však z neochoty knihovnu navštěvovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ti děti, které knihovnu navštěvují, nejvíce využívají službu absenční výpůjční službu, dále možnost využívat internet a využívat studovny knihovny. Dětem v knihovnách chybí nové knihy. Všechny děti, bez ohledu na to, zda jsou čtenáři, či nikoliv, od knihovny očekávání tradiční knihovnické služby a knižní fond.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro získávání informací pro domácí úkoly určená věková skupina využívá internet (91 % respondentů), přes 30 % čerpá informace z knih a 20 % od kamarádů a spolužáků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* FARMER, Lesley a Ivanka STRICEVIC. Using research to promote literacy and reading in libraries: guidelines for librarians. The Hague: IFLA Headquarters, 2011. ISBN 978-90-77897-48-5. Dostupné z: https://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/professional-report/125.pdf. &lt;br /&gt;
* KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&lt;br /&gt;
* PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&lt;br /&gt;
* Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&lt;br /&gt;
* TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&lt;br /&gt;
* Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf Čítanie mládeže v Slovenskej republike]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Kvantitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
čtenářské výzkumy, Česká republika, Slovensko, knihovnictví, čtenářství&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55118</id>
		<title>Čtenářské výzkumy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55118"/>
		<updated>2018-06-12T13:48:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(státnicová otázka: Čtenářské výzkumy: příklady výzkumů z ČR a ze zahraničí a interpretace výsledků)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtenářský výzkum je systematický proces, kdy se výzkumníci snaží zkoumat určité téma a jeho kontext. Výzkum by měl strategicky shromažďovat a analyzovat data. Čtenářské výzkumy se mohou zaobírat čtenářskou gramotností, knižním trhem, čtenářskými návyky a preference, čtenářskou motivací a podobně.&amp;lt;ref&amp;gt;FARMER, Lesley a Ivanka STRICEVIC. Using research to promote literacy and reading in libraries: guidelines for librarians. The Hague: IFLA Headquarters, 2011. ISBN 978-90-77897-48-5. Dostupné z: https://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/professional-report/125.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vědecký proces bývá založen na určité metodě a používá vhodně vybranou metodologii. V úvodu celého výzkumu je potřeba stanovit hypotézy, které se výzkumem ověřují. Závěr obsahuje výsledky výzkumného šetření, dále i samotné potvrzení nebo vyvrácení hypotéz.&amp;lt;ref&amp;gt;Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní a nejznámější výzkumné metody jsou [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] (kdy odpovídáme na otázku „kolik?“) a [[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]] (kdy se zaměřujeme na to, jak výzkumný vzorek nahlíží na realitu) výzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Důvody pro realizaci výzkumu ====&lt;br /&gt;
V rámci oboru knihovnictví instituce realizují výzkumy na základě potřeby dat, díky kterým se mohou lépe rozhodovat při návrhu a realizaci změn v nabídce knihovních služeb, přizpůsobování služeb pro již konkrétní skupinu uživatelů v knihovně. Výzkum také institucím napomáhá zlepšit nákup knihovního fondu, nebo také vybavení pro knihovnu, neboť data z výzkumu napomáhají knihovnám při argumentaci před zřizovatelem.&amp;lt;ref&amp;gt;Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Česká republika==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;České děti jako čtenáři&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři byl realizován v roce 2013 a 2014 Knihovnickým institutem [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]] a svým zaměřením a souhrnem byl prvním průzkumem takovéhoto typu v České republice.&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři probíhal jak ve kvantitativní, tak kvalitativní formě. V rámci kvantitativní části průzkumu se jako metoda využily standardizované rozhovory, ve kvalitativní části pak metoda tzv. „focus group.“ Průzkumu se zúčastnily nejen děti, ale také jejich rodiče.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot;&amp;gt; PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve stejnojmenné publikaci vydaného roku 2014. Následná interpretace je čerpána z této publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, dotazováni byli také rodiče. V rámci výzkumu se zkoumalo čtenářství rodičů z pohledu nejen samotných dospělých, ale také z pohledu dětí. Zjistilo se, že častěji čtou matky než otcové. Výzkumníci se zabývali také čtením novin, děti za čtenáře novin více označovaly tatínky. Maminky jsou však dětmi vnímány jako větší čtenářky, dítě považuje matku za čtenářku již od jedné přečtené knihy za měsíc. Matky totiž tráví více času s dítětem a více předčítají než tatínkové. Maminka s knihou v ruce je pro děti známější a přirozenější než tatínek ve stejné situaci. Pokud matka nečte knihy, má to větší vliv na negativní vztah dítěte ke čtení, než když nečte otec. Jestliže je otec čtenářem, působí jako silnější motivace pro budování pozitivního vztahu dítěte ke čtení, než když je čtenářkou matka. Matky také mívají silnější vztah ke knize a s dětmi více navštěvují knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předčítání rodičů dětem a jeho vliv na čtenářství bylo již naznačeno. Průzkum poukázal, že silnějším čtenářům je předčítáno častěji než slabým čtenářům. Jako průměrná délka předčítání vyšlo 25 minut, přičemž s narůstajícím věkem dětí se intenzita předčítání snižuje. Autoři knihy při tom ale připomínají pozitivní vliv předčítání, které nejen podporuje dítě ve čtení, ale také mu napomáhá zvládnout techniku čtení. Dítě se během předčítání může více a lépe soustředit na obsah dané knihy, stává se pro něj tak čtení větší relaxací. Výzkumníci upozornili na problém, že postupem času se předčítání rodiči dětem mění na opačný proces – děti předčítají rodičům, hlavně z důvodu trénování čtení dětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snížení zájmu o čtení také způsobily moderní technologie, děti stále více raději volný čas tráví na mobilu, tabletu, nebo počítači. Zájem trávit čas na internetu roste s věkem. Technologie však nejsou jediným vlivem na děti, v dnešní době mají děti intenzivněji organizovaný volný čas, ve kterém již není tolik času na čtení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci průzkumu se věnovalo také vztahu dětí k elektronickým knihám. Děti do 13 let využívají papírové knihy hlavně ze strachu poničení čtečky. Ke čtení elektronických knih využívají nejčastěji tablet, na druhém místě počítač a až na třetím místě čtečky. Čtečky elektronických knih zaujaly děti starší 13 let, kterými jsou silnými čtenáři. Čtečky využívají více chlapci než dívky.&lt;br /&gt;
Návštěva veřejných knihoven je další téma spojené se čtenářstvím nejen u dětí. Český průzkum zjistil, že intenzita chození do knihovny roste s věkem a že návštěva knihoven je závislá na vzdělání rodičů, převážně matky. Do knihoven chodí častěji dívky než chlapci, kteří preferují chodit do knihovny s kamarády, dívky pak knihovnu navštěvují radši samy. Dominantní službou, kterou děti využívají, jsou výpůjční služby, s věkem však roste zájem o internet. Děti jsou zvyklé chodit do knihovny taky díky akcím, na které chodí se školou. Děti, které do knihovny chodí, chodí do knihovny rády a pozitivně hodnotí zaměstnance knihovny. Pokud dítě nemá zájem o knihy, tak nenavštěvuje tak často veřejnou knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Překnížkováno&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum, jehož výsledky byly představeny v publikaci Překnížkováno od Jiřího Trávníčka, se orientoval na knižní trh, přesněji se zabýval využívání a orientace respondentů starších 15 ti let na knižním trhu. Přesněji se zabýval tématy, jako jsou počet nakoupených knih na člověka, kolik peněz za ně utratíme, podle čeho knihy vybíráme, nebo také proč knihy nenakupujeme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot;&amp;gt;TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto výzkumu byla zvolena forma dotazníků. Na výzkumu spolupracovaly dvě instituce – Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR a byl realizován v roce 2013.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdrojem pro následující interpretaci výsledků byla již zmíněná publikace Jiřího Trávníčka „Překnížkováno“ vydaná nakladatelství Host v roce 2014.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Překnížkováno poukázal na fakt, že ženy jsou výrazně aktivnější a silnější čtenářky knih, muži však zas výrazně silnější internauti. V dnešní době internet a čtení velmi souzní. Čím je člověk vzdělanější a silnější čtenář, tím je častější uživatel internetu. Ačkoliv popularita a potřeba internetu stoupá, průzkum zaznamenal zvýšení nesouhlasu s nepotřebou tištěné knihy. Míra nesouhlasu souvisí s tím, jak velcí čtenáři jsme – čím větší čtenáři, tím více nesouhlasíme a jsme více vázáni k papírové knize a k její obraně její tradiční podoby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejnou knihovnu nejčastěji navštěvujeme ve věkovém rozhraní 15-24 let, nejméně v následujícím období, tedy 25-34 let. Celkově po knize sahají častěji ženy než muži, nejvíce lidé 65 let a starší, nejméně mezi lety 35-44 let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud byl respondent silnější čtenář, tím více byl spokojený se službami veřejné knihovny, kterou navštěvuje. Respondenti vnímali knihovnu jako podporovatele čtenářské veřejnosti a knižní kultury.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Movitější čtenáři čerpají více informací o knihách z tisku. Silnější bariéru při nákupu knih způsobuje množství nabízených titulů než jejich nedostatek. Pro většinu respondentů je český knižní trh nepřehledný, je pravděpodobné, že při užším výběru bychom kupovali více publikací. Knihy kupujeme z důvodu zábavy, při rozhodování obálka nehraje velkou roli, knihy jsou vybírány hlavně podle žánru. Ti, kteří chodí ho knihoven, také více knih nakupují. Pro populaci, která nenakupuje knihy, je nejvýraznější překážkou cena.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ženy výrazně více čtou všechny druhy beletrie, muži si k četbě volí odbornou literaturu, nebo literaturu faktu. Tuto literaturu zároveň více preferujeme s narůstajícím věkem. Čím silnější jsme čtenáři, tím více v naší četbě jsou zastoupeny všechny druhy literatury. Rozdíly mezi muži a ženami je také v tom, jak si budujeme vztah ke knize a k četbě – zatím co muži si ke knize najdou cestu sami, žena je více závislá na vlivu domácího prostředí. Obecně ale největším tahounem vztahu ke knihám a k četbě udává naše vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Slovenská republika ==&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Čítanie mládeže v Slovenskej republike&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum zaměřen na děti ve věku 13-17 let ve Slovenské republice probíhal v letech 2010 až 2011 v sedmi krajích Slovenska. Cílem výzkumu bylo zmapování situace vztahu mládeže nejen ke čtení, ale také k samotné knize, knihovnám, nebo k informačním a komunikačním technologiím. Výzkum se také zaměřil na zjištění rezerv ve službách knihoven právě pro tuto věkovou skupinu uživatelů, analyzování čtenářských zájmů a potřeby mládeže v přestupu ze základní školy na střední školu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot;&amp;gt; KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum realizovaly krajské knihovny s regionální působností, celou aktivitu vedla a koordinovala Slovenská asociácia knižníc, která na svých webových stránkách volně zpřístupňuje [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf výzkumnou zprávu] v celém znění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako výzkumná metoda byly zvoleny anonymní dotazníky, jež byly přizpůsobeny věku jednotlivých respondentů. Výzkumu se zúčastnily v největším počtu základní školy (celkem 177), dále střední odborné školy (66) a gymnázia (54).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah mládeže ke čtení můžeme považovat za kritický. Během pracovních dnů nečte knihy přes 40 % respondentů. Během volného času se děti věnují elektronickým médiím, převážně hraní počítačových her, trávení času na internetu je nejvíce preferováno. Mládež ve svém volném čase preferuje spíše pasivní formy trávení volného času než aktivní. Respondenti z volnočasových aktivit upřednostňují trávení s přáteli, tuto možnost zvolilo téměř 79 % dětí, čítání knih zvolilo pouze 22 %.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dívky jsou více pravidelnými čtenářkami knih než chlapci. Více pravidelných čtenářů lze najít na gymnáziích, na druhém místě na základní škole, nejméně na střední odborné škole. Dle věkového rozvržení se nejvíce pravidelných čtenářů nachází mezi nejmladšími respondenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K otázce, zda děti baví číst, se pozitivně vyjádřilo 51,4 % respondentů, lze tedy konstatovat, že téměř polovinu mládeže čtení nebaví, pro mnohé je čtení únavné a raději se podívají na film, nebo na čtení nemají čas.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes hustou síť knihoven na Slovensku víc jak polovina mládeže ve výzkumu nenavštěvuje žádnou knihovnu. Výsledky výzkumu potvrdili, že využívání služeb knihoven není pro mládež nevyhnutelné. Kritický stav potvrzuje také skutečnost, že pouze 9 % dotazovaných dětí navštěvuje knihovnu vícekrát za měsíc. Pravidelně aspoň jednou měsíčně navštíví knihovnu 20 % mládeže. Mezi důvody, proč tato věková skupina nechodí do knihoven, jsou různorodé – nejvíce je to však z neochoty knihovnu navštěvovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ti děti, které knihovnu navštěvují, nejvíce využívají službu absenční výpůjční službu, dále možnost využívat internet a využívat studovny knihovny. Dětem v knihovnách chybí nové knihy. Všechny děti, bez ohledu na to, zda jsou čtenáři, či nikoliv, od knihovny očekávání tradiční knihovnické služby a knižní fond.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro získávání informací pro domácí úkoly určená věková skupina využívá internet (91 % respondentů), přes 30 % čerpá informace z knih a 20 % od kamarádů a spolužáků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* FARMER, Lesley a Ivanka STRICEVIC. Using research to promote literacy and reading in libraries: guidelines for librarians. The Hague: IFLA Headquarters, 2011. ISBN 978-90-77897-48-5. Dostupné z: https://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/professional-report/125.pdf. &lt;br /&gt;
* KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&lt;br /&gt;
* PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&lt;br /&gt;
* Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&lt;br /&gt;
* TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&lt;br /&gt;
* Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf Čítanie mládeže v Slovenskej republike]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Kvantitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
čtenářské výzkumy, Česká republika, Slovensko, knihovnictví, čtenářství&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55117</id>
		<title>Čtenářské výzkumy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55117"/>
		<updated>2018-06-12T10:18:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(státnicová otázka: Čtenářské výzkumy: příklady výzkumů z ČR a ze zahraničí a interpretace výsledků)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum ===&lt;br /&gt;
Otevřená encyklopedie Wikipedie popisuje výzkum jako: „''aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta&amp;lt;ref&amp;gt;Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&amp;lt;/ref&amp;gt;''.“ Výsledkem tohoto intelektuálního procesu mohou být nové teorie, zákony, popisy chování a výsledky je možno prakticky využít.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vědecký proces bývá založen na určité metodě a používá vhodně vybranou metodologii. V úvodu celého výzkumu je potřeba stanovit hypotézy, které se výzkumem ověřují. Závěr obsahuje výsledky výzkumného šetření, dále i samotné potvrzení nebo vyvrácení hypotéz.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní a nejznámější výzkumné metody jsou [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] (kdy odpovídáme na otázku „kolik?“) a [[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]] (kdy se zaměřujeme na to, jak výzkumný vzorek nahlíží na realitu) výzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Důvody pro realizaci výzkumu ====&lt;br /&gt;
V rámci oboru knihovnictví instituce realizují výzkumy na základě potřeby dat, díky kterým se mohou lépe rozhodovat při návrhu a realizaci změn v nabídce knihovních služeb, přizpůsobování služeb pro již konkrétní skupinu uživatelů v knihovně. Výzkum také institucím napomáhá zlepšit nákup knihovního fondu, nebo také vybavení pro knihovnu, neboť data z výzkumu napomáhají knihovnám při argumentaci před zřizovatelem.&amp;lt;ref&amp;gt;Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Česká republika==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;České děti jako čtenáři&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři byl realizován v roce 2013 a 2014 Knihovnickým institutem [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]] a svým zaměřením a souhrnem byl prvním průzkumem takovéhoto typu v České republice.&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři probíhal jak ve kvantitativní, tak kvalitativní formě. V rámci kvantitativní části průzkumu se jako metoda využily standardizované rozhovory, ve kvalitativní části pak metoda tzv. „focus group.“ Průzkumu se zúčastnily nejen děti, ale také jejich rodiče.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot;&amp;gt; PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve stejnojmenné publikaci vydaného roku 2014. Následná interpretace je čerpána z této publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, dotazováni byli také rodiče. V rámci výzkumu se zkoumalo čtenářství rodičů z pohledu nejen samotných dospělých, ale také z pohledu dětí. Zjistilo se, že častěji čtou matky než otcové. Výzkumníci se zabývali také čtením novin, děti za čtenáře novin více označovaly tatínky. Maminky jsou však dětmi vnímány jako větší čtenářky, dítě považuje matku za čtenářku již od jedné přečtené knihy za měsíc. Matky totiž tráví více času s dítětem a více předčítají než tatínkové. Maminka s knihou v ruce je pro děti známější a přirozenější než tatínek ve stejné situaci. Pokud matka nečte knihy, má to větší vliv na negativní vztah dítěte ke čtení, než když nečte otec. Jestliže je otec čtenářem, působí jako silnější motivace pro budování pozitivního vztahu dítěte ke čtení, než když je čtenářkou matka. Matky také mívají silnější vztah ke knize a s dětmi více navštěvují knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předčítání rodičů dětem a jeho vliv na čtenářství bylo již naznačeno. Průzkum poukázal, že silnějším čtenářům je předčítáno častěji než slabým čtenářům. Jako průměrná délka předčítání vyšlo 25 minut, přičemž s narůstajícím věkem dětí se intenzita předčítání snižuje. Autoři knihy při tom ale připomínají pozitivní vliv předčítání, které nejen podporuje dítě ve čtení, ale také mu napomáhá zvládnout techniku čtení. Dítě se během předčítání může více a lépe soustředit na obsah dané knihy, stává se pro něj tak čtení větší relaxací. Výzkumníci upozornili na problém, že postupem času se předčítání rodiči dětem mění na opačný proces – děti předčítají rodičům, hlavně z důvodu trénování čtení dětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snížení zájmu o čtení také způsobily moderní technologie, děti stále více raději volný čas tráví na mobilu, tabletu, nebo počítači. Zájem trávit čas na internetu roste s věkem. Technologie však nejsou jediným vlivem na děti, v dnešní době mají děti intenzivněji organizovaný volný čas, ve kterém již není tolik času na čtení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci průzkumu se věnovalo také vztahu dětí k elektronickým knihám. Děti do 13 let využívají papírové knihy hlavně ze strachu poničení čtečky. Ke čtení elektronických knih využívají nejčastěji tablet, na druhém místě počítač a až na třetím místě čtečky. Čtečky elektronických knih zaujaly děti starší 13 let, kterými jsou silnými čtenáři. Čtečky využívají více chlapci než dívky.&lt;br /&gt;
Návštěva veřejných knihoven je další téma spojené se čtenářstvím nejen u dětí. Český průzkum zjistil, že intenzita chození do knihovny roste s věkem a že návštěva knihoven je závislá na vzdělání rodičů, převážně matky. Do knihoven chodí častěji dívky než chlapci, kteří preferují chodit do knihovny s kamarády, dívky pak knihovnu navštěvují radši samy. Dominantní službou, kterou děti využívají, jsou výpůjční služby, s věkem však roste zájem o internet. Děti jsou zvyklé chodit do knihovny taky díky akcím, na které chodí se školou. Děti, které do knihovny chodí, chodí do knihovny rády a pozitivně hodnotí zaměstnance knihovny. Pokud dítě nemá zájem o knihy, tak nenavštěvuje tak často veřejnou knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Překnížkováno&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum, jehož výsledky byly představeny v publikaci Překnížkováno od Jiřího Trávníčka, se orientoval na knižní trh, přesněji se zabýval využívání a orientace respondentů starších 15 ti let na knižním trhu. Přesněji se zabýval tématy, jako jsou počet nakoupených knih na člověka, kolik peněz za ně utratíme, podle čeho knihy vybíráme, nebo také proč knihy nenakupujeme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot;&amp;gt;TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto výzkumu byla zvolena forma dotazníků. Na výzkumu spolupracovaly dvě instituce – Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR a byl realizován v roce 2013.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdrojem pro následující interpretaci výsledků byla již zmíněná publikace Jiřího Trávníčka „Překnížkováno“ vydaná nakladatelství Host v roce 2014.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Překnížkováno poukázal na fakt, že ženy jsou výrazně aktivnější a silnější čtenářky knih, muži však zas výrazně silnější internauti. V dnešní době internet a čtení velmi souzní. Čím je člověk vzdělanější a silnější čtenář, tím je častější uživatel internetu. Ačkoliv popularita a potřeba internetu stoupá, průzkum zaznamenal zvýšení nesouhlasu s nepotřebou tištěné knihy. Míra nesouhlasu souvisí s tím, jak velcí čtenáři jsme – čím větší čtenáři, tím více nesouhlasíme a jsme více vázáni k papírové knize a k její obraně její tradiční podoby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejnou knihovnu nejčastěji navštěvujeme ve věkovém rozhraní 15-24 let, nejméně v následujícím období, tedy 25-34 let. Celkově po knize sahají častěji ženy než muži, nejvíce lidé 65 let a starší, nejméně mezi lety 35-44 let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud byl respondent silnější čtenář, tím více byl spokojený se službami veřejné knihovny, kterou navštěvuje. Respondenti vnímali knihovnu jako podporovatele čtenářské veřejnosti a knižní kultury.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Movitější čtenáři čerpají více informací o knihách z tisku. Silnější bariéru při nákupu knih způsobuje množství nabízených titulů než jejich nedostatek. Pro většinu respondentů je český knižní trh nepřehledný, je pravděpodobné, že při užším výběru bychom kupovali více publikací. Knihy kupujeme z důvodu zábavy, při rozhodování obálka nehraje velkou roli, knihy jsou vybírány hlavně podle žánru. Ti, kteří chodí ho knihoven, také více knih nakupují. Pro populaci, která nenakupuje knihy, je nejvýraznější překážkou cena.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ženy výrazně více čtou všechny druhy beletrie, muži si k četbě volí odbornou literaturu, nebo literaturu faktu. Tuto literaturu zároveň více preferujeme s narůstajícím věkem. Čím silnější jsme čtenáři, tím více v naší četbě jsou zastoupeny všechny druhy literatury. Rozdíly mezi muži a ženami je také v tom, jak si budujeme vztah ke knize a k četbě – zatím co muži si ke knize najdou cestu sami, žena je více závislá na vlivu domácího prostředí. Obecně ale největším tahounem vztahu ke knihám a k četbě udává naše vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Slovenská republika ==&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Čítanie mládeže v Slovenskej republike&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum zaměřen na děti ve věku 13-17 let ve Slovenské republice probíhal v letech 2010 až 2011 v sedmi krajích Slovenska. Cílem výzkumu bylo zmapování situace vztahu mládeže nejen ke čtení, ale také k samotné knize, knihovnám, nebo k informačním a komunikačním technologiím. Výzkum se také zaměřil na zjištění rezerv ve službách knihoven právě pro tuto věkovou skupinu uživatelů, analyzování čtenářských zájmů a potřeby mládeže v přestupu ze základní školy na střední školu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot;&amp;gt; KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum realizovaly krajské knihovny s regionální působností, celou aktivitu vedla a koordinovala Slovenská asociácia knižníc, která na svých webových stránkách volně zpřístupňuje [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf výzkumnou zprávu] v celém znění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako výzkumná metoda byly zvoleny anonymní dotazníky, jež byly přizpůsobeny věku jednotlivých respondentů. Výzkumu se zúčastnily v největším počtu základní školy (celkem 177), dále střední odborné školy (66) a gymnázia (54).&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah mládeže ke čtení můžeme považovat za kritický. Během pracovních dnů nečte knihy přes 40 % respondentů. Během volného času se děti věnují elektronickým médiím, převážně hraní počítačových her, trávení času na internetu je nejvíce preferováno. Mládež ve svém volném čase preferuje spíše pasivní formy trávení volného času než aktivní. Respondenti z volnočasových aktivit upřednostňují trávení s přáteli, tuto možnost zvolilo téměř 79 % dětí, čítání knih zvolilo pouze 22 %.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dívky jsou více pravidelnými čtenářkami knih než chlapci. Více pravidelných čtenářů lze najít na gymnáziích, na druhém místě na základní škole, nejméně na střední odborné škole. Dle věkového rozvržení se nejvíce pravidelných čtenářů nachází mezi nejmladšími respondenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K otázce, zda děti baví číst, se pozitivně vyjádřilo 51,4 % respondentů, lze tedy konstatovat, že téměř polovinu mládeže čtení nebaví, pro mnohé je čtení únavné a raději se podívají na film, nebo na čtení nemají čas.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes hustou síť knihoven na Slovensku víc jak polovina mládeže ve výzkumu nenavštěvuje žádnou knihovnu. Výsledky výzkumu potvrdili, že využívání služeb knihoven není pro mládež nevyhnutelné. Kritický stav potvrzuje také skutečnost, že pouze 9 % dotazovaných dětí navštěvuje knihovnu vícekrát za měsíc. Pravidelně aspoň jednou měsíčně navštíví knihovnu 20 % mládeže. Mezi důvody, proč tato věková skupina nechodí do knihoven, jsou různorodé – nejvíce je to však z neochoty knihovnu navštěvovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ti děti, které knihovnu navštěvují, nejvíce využívají službu absenční výpůjční službu, dále možnost využívat internet a využívat studovny knihovny. Dětem v knihovnách chybí nové knihy. Všechny děti, bez ohledu na to, zda jsou čtenáři, či nikoliv, od knihovny očekávání tradiční knihovnické služby a knižní fond.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro získávání informací pro domácí úkoly určená věková skupina využívá internet (91 % respondentů), přes 30 % čerpá informace z knih a 20 % od kamarádů a spolužáků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovensko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&lt;br /&gt;
* PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&lt;br /&gt;
* Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&lt;br /&gt;
* TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&lt;br /&gt;
* Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf Čítanie mládeže v Slovenskej republike]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Kvantitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
čtenářské výzkumy, Česká republika, Slovensko, knihovnictví, čtenářství&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55116</id>
		<title>Čtenářské výzkumy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55116"/>
		<updated>2018-06-12T10:06:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(státnicová otázka: Čtenářské výzkumy: příklady výzkumů z ČR a ze zahraničí a interpretace výsledků)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum ===&lt;br /&gt;
Otevřená encyklopedie Wikipedie popisuje výzkum jako: „''aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta&amp;lt;ref&amp;gt;Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&amp;lt;/ref&amp;gt;''.“ Výsledkem tohoto intelektuálního procesu mohou být nové teorie, zákony, popisy chování a výsledky je možno prakticky využít.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vědecký proces bývá založen na určité metodě a používá vhodně vybranou metodologii. V úvodu celého výzkumu je potřeba stanovit hypotézy, které se výzkumem ověřují. Závěr obsahuje výsledky výzkumného šetření, dále i samotné potvrzení nebo vyvrácení hypotéz.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní a nejznámější výzkumné metody jsou [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] (kdy odpovídáme na otázku „kolik?“) a [[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]] (kdy se zaměřujeme na to, jak výzkumný vzorek nahlíží na realitu) výzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Důvody pro realizaci výzkumu ====&lt;br /&gt;
V rámci oboru knihovnictví instituce realizují výzkumy na základě potřeby dat, díky kterým se mohou lépe rozhodovat při návrhu a realizaci změn v nabídce knihovních služeb, přizpůsobování služeb pro již konkrétní skupinu uživatelů v knihovně. Výzkum také institucím napomáhá zlepšit nákup knihovního fondu, nebo také vybavení pro knihovnu, neboť data z výzkumu napomáhají knihovnám při argumentaci před zřizovatelem.&amp;lt;ref&amp;gt;Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Česká republika==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;České děti jako čtenáři&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři byl realizován v roce 2013 a 2014 Knihovnickým institutem [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]] a svým zaměřením a souhrnem byl prvním průzkumem takovéhoto typu v České republice.&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři probíhal jak ve kvantitativní, tak kvalitativní formě. V rámci kvantitativní části průzkumu se jako metoda využily standardizované rozhovory, ve kvalitativní části pak metoda tzv. „focus group.“ Průzkumu se zúčastnily nejen děti, ale také jejich rodiče.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot;&amp;gt; PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve stejnojmenné publikaci vydaného roku 2014. Následná interpretace je čerpána z této publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, dotazováni byli také rodiče. V rámci výzkumu se zkoumalo čtenářství rodičů z pohledu nejen samotných dospělých, ale také z pohledu dětí. Zjistilo se, že častěji čtou matky než otcové. Výzkumníci se zabývali také čtením novin, děti za čtenáře novin více označovaly tatínky. Maminky jsou však dětmi vnímány jako větší čtenářky, dítě považuje matku za čtenářku již od jedné přečtené knihy za měsíc. Matky totiž tráví více času s dítětem a více předčítají než tatínkové. Maminka s knihou v ruce je pro děti známější a přirozenější než tatínek ve stejné situaci. Pokud matka nečte knihy, má to větší vliv na negativní vztah dítěte ke čtení, než když nečte otec. Jestliže je otec čtenářem, působí jako silnější motivace pro budování pozitivního vztahu dítěte ke čtení, než když je čtenářkou matka. Matky také mívají silnější vztah ke knize a s dětmi více navštěvují knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předčítání rodičů dětem a jeho vliv na čtenářství bylo již naznačeno. Průzkum poukázal, že silnějším čtenářům je předčítáno častěji než slabým čtenářům. Jako průměrná délka předčítání vyšlo 25 minut, přičemž s narůstajícím věkem dětí se intenzita předčítání snižuje. Autoři knihy při tom ale připomínají pozitivní vliv předčítání, které nejen podporuje dítě ve čtení, ale také mu napomáhá zvládnout techniku čtení. Dítě se během předčítání může více a lépe soustředit na obsah dané knihy, stává se pro něj tak čtení větší relaxací. Výzkumníci upozornili na problém, že postupem času se předčítání rodiči dětem mění na opačný proces – děti předčítají rodičům, hlavně z důvodu trénování čtení dětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snížení zájmu o čtení také způsobily moderní technologie, děti stále více raději volný čas tráví na mobilu, tabletu, nebo počítači. Zájem trávit čas na internetu roste s věkem. Technologie však nejsou jediným vlivem na děti, v dnešní době mají děti intenzivněji organizovaný volný čas, ve kterém již není tolik času na čtení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci průzkumu se věnovalo také vztahu dětí k elektronickým knihám. Děti do 13 let využívají papírové knihy hlavně ze strachu poničení čtečky. Ke čtení elektronických knih využívají nejčastěji tablet, na druhém místě počítač a až na třetím místě čtečky. Čtečky elektronických knih zaujaly děti starší 13 let, kterými jsou silnými čtenáři. Čtečky využívají více chlapci než dívky.&lt;br /&gt;
Návštěva veřejných knihoven je další téma spojené se čtenářstvím nejen u dětí. Český průzkum zjistil, že intenzita chození do knihovny roste s věkem a že návštěva knihoven je závislá na vzdělání rodičů, převážně matky. Do knihoven chodí častěji dívky než chlapci, kteří preferují chodit do knihovny s kamarády, dívky pak knihovnu navštěvují radši samy. Dominantní službou, kterou děti využívají, jsou výpůjční služby, s věkem však roste zájem o internet. Děti jsou zvyklé chodit do knihovny taky díky akcím, na které chodí se školou. Děti, které do knihovny chodí, chodí do knihovny rády a pozitivně hodnotí zaměstnance knihovny. Pokud dítě nemá zájem o knihy, tak nenavštěvuje tak často veřejnou knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Překnížkováno&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum, jehož výsledky byly představeny v publikaci Překnížkováno od Jiřího Trávníčka, se orientoval na knižní trh, přesněji se zabýval využívání a orientace respondentů starších 15 ti let na knižním trhu. Přesněji se zabýval tématy, jako jsou počet nakoupených knih na člověka, kolik peněz za ně utratíme, podle čeho knihy vybíráme, nebo také proč knihy nenakupujeme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot;&amp;gt;TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto výzkumu byla zvolena forma dotazníků. Na výzkumu spolupracovaly dvě instituce – Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR a byl realizován v roce 2013.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdrojem pro následující interpretaci výsledků byla již zmíněná publikace Jiřího Trávníčka „Překnížkováno“ vydaná nakladatelství Host v roce 2014.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Překnížkováno poukázal na fakt, že ženy jsou výrazně aktivnější a silnější čtenářky knih, muži však zas výrazně silnější internauti. V dnešní době internet a čtení velmi souzní. Čím je člověk vzdělanější a silnější čtenář, tím je častější uživatel internetu. Ačkoliv popularita a potřeba internetu stoupá, průzkum zaznamenal zvýšení nesouhlasu s nepotřebou tištěné knihy. Míra nesouhlasu souvisí s tím, jak velcí čtenáři jsme – čím větší čtenáři, tím více nesouhlasíme a jsme více vázáni k papírové knize a k její obraně její tradiční podoby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejnou knihovnu nejčastěji navštěvujeme ve věkovém rozhraní 15-24 let, nejméně v následujícím období, tedy 25-34 let. Celkově po knize sahají častěji ženy než muži, nejvíce lidé 65 let a starší, nejméně mezi lety 35-44 let.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud byl respondent silnější čtenář, tím více byl spokojený se službami veřejné knihovny, kterou navštěvuje. Respondenti vnímali knihovnu jako podporovatele čtenářské veřejnosti a knižní kultury.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Movitější čtenáři čerpají více informací o knihách z tisku. Silnější bariéru při nákupu knih způsobuje množství nabízených titulů než jejich nedostatek. Pro většinu respondentů je český knižní trh nepřehledný, je pravděpodobné, že při užším výběru bychom kupovali více publikací. Knihy kupujeme z důvodu zábavy, při rozhodování obálka nehraje velkou roli, knihy jsou vybírány hlavně podle žánru. Ti, kteří chodí ho knihoven, také více knih nakupují. Pro populaci, která nenakupuje knihy, je nejvýraznější překážkou cena.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ženy výrazně více čtou všechny druhy beletrie, muži si k četbě volí odbornou literaturu, nebo literaturu faktu. Tuto literaturu zároveň více preferujeme s narůstajícím věkem. Čím silnější jsme čtenáři, tím více v naší četbě jsou zastoupeny všechny druhy literatury. Rozdíly mezi muži a ženami je také v tom, jak si budujeme vztah ke knize a k četbě – zatím co muži si ke knize najdou cestu sami, žena je více závislá na vlivu domácího prostředí. Obecně ale největším tahounem vztahu ke knihám a k četbě udává naše vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;překnížkováno&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Slovenská republika ==&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Čítanie mládeže v Slovenskej republike&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum zaměřen na děti ve věku 13-17 let ve Slovenské republice probíhal v letech 2010 až 2011 v sedmi krajích Slovenska. Cílem výzkumu bylo zmapování situace vztahu mládeže nejen ke čtení, ale také k samotné knize, knihovnám, nebo k informačním a komunikačním technologiím. Výzkum se také zaměřil na zjištění rezerv ve službách knihoven právě pro tuto věkovou skupinu uživatelů, analyzování čtenářských zájmů a potřeby mládeže v přestupu ze základní školy na střední školu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum realizovaly krajské knihovny s regionální působností, celou aktivitu vedla a koordinovala Slovenská asociácia knižníc, která na svých webových stránkách volně zpřístupňuje [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf výzkumnou zprávu] v celém znění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako výzkumná metoda byly zvoleny anonymní dotazníky, jež byly přizpůsobeny věku jednotlivých respondentů. Výzkumu se zúčastnily v největším počtu základní školy (celkem 177), dále střední odborné školy (66) a gymnázia (54).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah mládeže ke čtení můžeme považovat za kritický. Během pracovních dnů nečte knihy přes 40 % respondentů. Během volného času se děti věnují elektronickým médiím, převážně hraní počítačových her, trávení času na internetu je nejvíce preferováno. Mládež ve svém volném čase preferuje spíše pasivní formy trávení volného času než aktivní. Respondenti z volnočasových aktivit upřednostňují trávení s přáteli, tuto možnost zvolilo téměř 79 % dětí, čítání knih zvolilo pouze 22 %.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dívky jsou více pravidelnými čtenářkami knih než chlapci. Více pravidelných čtenářů lze najít na gymnáziích, na druhém místě na základní škole, nejméně na střední odborné škole. Dle věkového rozvržení se nejvíce pravidelných čtenářů nachází mezi nejmladšími respondenty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K otázce, zda děti baví číst, se pozitivně vyjádřilo 51,4 % respondentů, lze tedy konstatovat, že téměř polovinu mládeže čtení nebaví, pro mnohé je čtení únavné a raději se podívají na film, nebo na čtení nemají čas.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes hustou síť knihoven na Slovensku víc jak polovina mládeže ve výzkumu nenavštěvuje žádnou knihovnu. Výsledky výzkumu potvrdili, že využívání služeb knihoven není pro mládež nevyhnutelné. Kritický stav potvrzuje také skutečnost, že pouze 9 % dotazovaných dětí navštěvuje knihovnu vícekrát za měsíc. Pravidelně aspoň jednou měsíčně navštíví knihovnu 20 % mládeže. Mezi důvody, proč tato věková skupina nechodí do knihoven, jsou různorodé – nejvíce je to však z neochoty knihovnu navštěvovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ti děti, které knihovnu navštěvují, nejvíce využívají službu absenční výpůjční službu, dále možnost využívat internet a využívat studovny knihovny. Dětem v knihovnách chybí nové knihy. Všechny děti, bez ohledu na to, zda jsou čtenáři, či nikoliv, od knihovny očekávání tradiční knihovnické služby a knižní fond.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro získávání informací pro domácí úkoly určená věková skupina využívá internet (91 % respondentů), přes 30 % čerpá informace z knih a 20 % od kamarádů a spolužáků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&lt;br /&gt;
* PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&lt;br /&gt;
* Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&lt;br /&gt;
* TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&lt;br /&gt;
* Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf Čítanie mládeže v Slovenskej republike]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Kvantitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
čtenářské výzkumy, Česká republika, Slovensko, knihovnictví, čtenářství&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55115</id>
		<title>Čtenářské výzkumy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55115"/>
		<updated>2018-06-12T09:53:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(státnicová otázka: Čtenářské výzkumy: příklady výzkumů z ČR a ze zahraničí a interpretace výsledků)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum ===&lt;br /&gt;
Otevřená encyklopedie Wikipedie popisuje výzkum jako: „''aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta&amp;lt;ref&amp;gt;Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&amp;lt;/ref&amp;gt;''.“ Výsledkem tohoto intelektuálního procesu mohou být nové teorie, zákony, popisy chování a výsledky je možno prakticky využít.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vědecký proces bývá založen na určité metodě a používá vhodně vybranou metodologii. V úvodu celého výzkumu je potřeba stanovit hypotézy, které se výzkumem ověřují. Závěr obsahuje výsledky výzkumného šetření, dále i samotné potvrzení nebo vyvrácení hypotéz.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní a nejznámější výzkumné metody jsou [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] (kdy odpovídáme na otázku „kolik?“) a [[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]] (kdy se zaměřujeme na to, jak výzkumný vzorek nahlíží na realitu) výzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Důvody pro realizaci výzkumu ====&lt;br /&gt;
V rámci oboru knihovnictví instituce realizují výzkumy na základě potřeby dat, díky kterým se mohou lépe rozhodovat při návrhu a realizaci změn v nabídce knihovních služeb, přizpůsobování služeb pro již konkrétní skupinu uživatelů v knihovně. Výzkum také institucím napomáhá zlepšit nákup knihovního fondu, nebo také vybavení pro knihovnu, neboť data z výzkumu napomáhají knihovnám při argumentaci před zřizovatelem.&amp;lt;ref&amp;gt;Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Česká republika==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;České děti jako čtenáři&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři byl realizován v roce 2013 a 2014 Knihovnickým institutem [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]] a svým zaměřením a souhrnem byl prvním průzkumem takovéhoto typu v České republice.&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři probíhal jak ve kvantitativní, tak kvalitativní formě. V rámci kvantitativní části průzkumu se jako metoda využily standardizované rozhovory, ve kvalitativní části pak metoda tzv. „focus group.“ Průzkumu se zúčastnily nejen děti, ale také jejich rodiče.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot;&amp;gt; PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve stejnojmenné publikaci vydaného roku 2014. Následná interpretace je čerpána z této publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, dotazováni byli také rodiče. V rámci výzkumu se zkoumalo čtenářství rodičů z pohledu nejen samotných dospělých, ale také z pohledu dětí. Zjistilo se, že častěji čtou matky než otcové. Výzkumníci se zabývali také čtením novin, děti za čtenáře novin více označovaly tatínky. Maminky jsou však dětmi vnímány jako větší čtenářky, dítě považuje matku za čtenářku již od jedné přečtené knihy za měsíc. Matky totiž tráví více času s dítětem a více předčítají než tatínkové. Maminka s knihou v ruce je pro děti známější a přirozenější než tatínek ve stejné situaci. Pokud matka nečte knihy, má to větší vliv na negativní vztah dítěte ke čtení, než když nečte otec. Jestliže je otec čtenářem, působí jako silnější motivace pro budování pozitivního vztahu dítěte ke čtení, než když je čtenářkou matka. Matky také mívají silnější vztah ke knize a s dětmi více navštěvují knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předčítání rodičů dětem a jeho vliv na čtenářství bylo již naznačeno. Průzkum poukázal, že silnějším čtenářům je předčítáno častěji než slabým čtenářům. Jako průměrná délka předčítání vyšlo 25 minut, přičemž s narůstajícím věkem dětí se intenzita předčítání snižuje. Autoři knihy při tom ale připomínají pozitivní vliv předčítání, které nejen podporuje dítě ve čtení, ale také mu napomáhá zvládnout techniku čtení. Dítě se během předčítání může více a lépe soustředit na obsah dané knihy, stává se pro něj tak čtení větší relaxací. Výzkumníci upozornili na problém, že postupem času se předčítání rodiči dětem mění na opačný proces – děti předčítají rodičům, hlavně z důvodu trénování čtení dětí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snížení zájmu o čtení také způsobily moderní technologie, děti stále více raději volný čas tráví na mobilu, tabletu, nebo počítači. Zájem trávit čas na internetu roste s věkem. Technologie však nejsou jediným vlivem na děti, v dnešní době mají děti intenzivněji organizovaný volný čas, ve kterém již není tolik času na čtení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci průzkumu se věnovalo také vztahu dětí k elektronickým knihám. Děti do 13 let využívají papírové knihy hlavně ze strachu poničení čtečky. Ke čtení elektronických knih využívají nejčastěji tablet, na druhém místě počítač a až na třetím místě čtečky. Čtečky elektronických knih zaujaly děti starší 13 let, kterými jsou silnými čtenáři. Čtečky využívají více chlapci než dívky.&lt;br /&gt;
Návštěva veřejných knihoven je další téma spojené se čtenářstvím nejen u dětí. Český průzkum zjistil, že intenzita chození do knihovny roste s věkem a že návštěva knihoven je závislá na vzdělání rodičů, převážně matky. Do knihoven chodí častěji dívky než chlapci, kteří preferují chodit do knihovny s kamarády, dívky pak knihovnu navštěvují radši samy. Dominantní službou, kterou děti využívají, jsou výpůjční služby, s věkem však roste zájem o internet. Děti jsou zvyklé chodit do knihovny taky díky akcím, na které chodí se školou. Děti, které do knihovny chodí, chodí do knihovny rády a pozitivně hodnotí zaměstnance knihovny. Pokud dítě nemá zájem o knihy, tak nenavštěvuje tak často veřejnou knihovnu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prázová&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Překnížkováno&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum, jehož výsledky byly představeny v publikaci Překnížkováno od Jiřího Trávníčka, se orientoval na knižní trh, přesněji se zabýval využívání a orientace respondentů starších 15 ti let na knižním trhu. Přesněji se zabýval tématy, jako jsou počet nakoupených knih na člověka, kolik peněz za ně utratíme, podle čeho knihy vybíráme, nebo také proč knihy nenakupujeme.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto výzkumu byla zvolena forma dotazníků. Na výzkumu spolupracovaly dvě instituce – Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR a byl realizován v roce 2013.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdrojem pro následující interpretaci výsledků byla již zmíněná publikace Jiřího Trávníčka „Překnížkováno“ vydaná nakladatelství Host v roce 2014.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Překnížkováno poukázal na fakt, že ženy jsou výrazně aktivnější a silnější čtenářky knih, muži však zas výrazně silnější internauti. V dnešní době internet a čtení velmi souzní. Čím je člověk vzdělanější a silnější čtenář, tím je častější uživatel internetu. Ačkoliv popularita a potřeba internetu stoupá, průzkum zaznamenal zvýšení nesouhlasu s nepotřebou tištěné knihy. Míra nesouhlasu souvisí s tím, jak velcí čtenáři jsme – čím větší čtenáři, tím více nesouhlasíme a jsme více vázáni k papírové knize a k její obraně její tradiční podoby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejnou knihovnu nejčastěji navštěvujeme ve věkovém rozhraní 15-24 let, nejméně v následujícím období, tedy 25-34 let. Celkově po knize sahají častěji ženy než muži, nejvíce lidé 65 let a starší, nejméně mezi lety 35-44 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud byl respondent silnější čtenář, tím více byl spokojený se službami veřejné knihovny, kterou navštěvuje. Respondenti vnímali knihovnu jako podporovatele čtenářské veřejnosti a knižní kultury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Movitější čtenáři čerpají více informací o knihách z tisku. Silnější bariéru při nákupu knih způsobuje množství nabízených titulů než jejich nedostatek. Pro většinu respondentů je český knižní trh nepřehledný, je pravděpodobné, že při užším výběru bychom kupovali více publikací. Knihy kupujeme z důvodu zábavy, při rozhodování obálka nehraje velkou roli, knihy jsou vybírány hlavně podle žánru. Ti, kteří chodí ho knihoven, také více knih nakupují. Pro populaci, která nenakupuje knihy, je nejvýraznější překážkou cena.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ženy výrazně více čtou všechny druhy beletrie, muži si k četbě volí odbornou literaturu, nebo literaturu faktu. Tuto literaturu zároveň více preferujeme s narůstajícím věkem. Čím silnější jsme čtenáři, tím více v naší četbě jsou zastoupeny všechny druhy literatury. Rozdíly mezi muži a ženami je také v tom, jak si budujeme vztah ke knize a k četbě – zatím co muži si ke knize najdou cestu sami, žena je více závislá na vlivu domácího prostředí. Obecně ale největším tahounem vztahu ke knihám a k četbě udává naše vzdělání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Slovenská republika ==&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Čítanie mládeže v Slovenskej republike&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum zaměřen na děti ve věku 13-17 let ve Slovenské republice probíhal v letech 2010 až 2011 v sedmi krajích Slovenska. Cílem výzkumu bylo zmapování situace vztahu mládeže nejen ke čtení, ale také k samotné knize, knihovnám, nebo k informačním a komunikačním technologiím. Výzkum se také zaměřil na zjištění rezerv ve službách knihoven právě pro tuto věkovou skupinu uživatelů, analyzování čtenářských zájmů a potřeby mládeže v přestupu ze základní školy na střední školu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum realizovaly krajské knihovny s regionální působností, celou aktivitu vedla a koordinovala Slovenská asociácia knižníc, která na svých webových stránkách volně zpřístupňuje [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf výzkumnou zprávu] v celém znění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako výzkumná metoda byly zvoleny anonymní dotazníky, jež byly přizpůsobeny věku jednotlivých respondentů. Výzkumu se zúčastnily v největším počtu základní školy (celkem 177), dále střední odborné školy (66) a gymnázia (54).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah mládeže ke čtení můžeme považovat za kritický. Během pracovních dnů nečte knihy přes 40 % respondentů. Během volného času se děti věnují elektronickým médiím, převážně hraní počítačových her, trávení času na internetu je nejvíce preferováno. Mládež ve svém volném čase preferuje spíše pasivní formy trávení volného času než aktivní. Respondenti z volnočasových aktivit upřednostňují trávení s přáteli, tuto možnost zvolilo téměř 79 % dětí, čítání knih zvolilo pouze 22 %.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dívky jsou více pravidelnými čtenářkami knih než chlapci. Více pravidelných čtenářů lze najít na gymnáziích, na druhém místě na základní škole, nejméně na střední odborné škole. Dle věkového rozvržení se nejvíce pravidelných čtenářů nachází mezi nejmladšími respondenty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K otázce, zda děti baví číst, se pozitivně vyjádřilo 51,4 % respondentů, lze tedy konstatovat, že téměř polovinu mládeže čtení nebaví, pro mnohé je čtení únavné a raději se podívají na film, nebo na čtení nemají čas.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes hustou síť knihoven na Slovensku víc jak polovina mládeže ve výzkumu nenavštěvuje žádnou knihovnu. Výsledky výzkumu potvrdili, že využívání služeb knihoven není pro mládež nevyhnutelné. Kritický stav potvrzuje také skutečnost, že pouze 9 % dotazovaných dětí navštěvuje knihovnu vícekrát za měsíc. Pravidelně aspoň jednou měsíčně navštíví knihovnu 20 % mládeže. Mezi důvody, proč tato věková skupina nechodí do knihoven, jsou různorodé – nejvíce je to však z neochoty knihovnu navštěvovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ti děti, které knihovnu navštěvují, nejvíce využívají službu absenční výpůjční službu, dále možnost využívat internet a využívat studovny knihovny. Dětem v knihovnách chybí nové knihy. Všechny děti, bez ohledu na to, zda jsou čtenáři, či nikoliv, od knihovny očekávání tradiční knihovnické služby a knižní fond.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro získávání informací pro domácí úkoly určená věková skupina využívá internet (91 % respondentů), přes 30 % čerpá informace z knih a 20 % od kamarádů a spolužáků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&lt;br /&gt;
* PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&lt;br /&gt;
* Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&lt;br /&gt;
* TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&lt;br /&gt;
* Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf Čítanie mládeže v Slovenskej republike]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Kvantitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
čtenářské výzkumy, Česká republika, Slovensko, knihovnictví, čtenářství&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55114</id>
		<title>Čtenářské výzkumy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55114"/>
		<updated>2018-06-12T09:48:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(státnicová otázka: Čtenářské výzkumy: příklady výzkumů z ČR a ze zahraničí a interpretace výsledků)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum ===&lt;br /&gt;
Otevřená encyklopedie Wikipedie popisuje výzkum jako: „''aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta&amp;lt;ref&amp;gt;Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&amp;lt;/ref&amp;gt;''.“ Výsledkem tohoto intelektuálního procesu mohou být nové teorie, zákony, popisy chování a výsledky je možno prakticky využít.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vědecký proces bývá založen na určité metodě a používá vhodně vybranou metodologii. V úvodu celého výzkumu je potřeba stanovit hypotézy, které se výzkumem ověřují. Závěr obsahuje výsledky výzkumného šetření, dále i samotné potvrzení nebo vyvrácení hypotéz.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní a nejznámější výzkumné metody jsou [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] (kdy odpovídáme na otázku „kolik?“) a [[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]] (kdy se zaměřujeme na to, jak výzkumný vzorek nahlíží na realitu) výzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Důvody pro realizaci výzkumu ====&lt;br /&gt;
V rámci oboru knihovnictví instituce realizují výzkumy na základě potřeby dat, díky kterým se mohou lépe rozhodovat při návrhu a realizaci změn v nabídce knihovních služeb, přizpůsobování služeb pro již konkrétní skupinu uživatelů v knihovně. Výzkum také institucím napomáhá zlepšit nákup knihovního fondu, nebo také vybavení pro knihovnu, neboť data z výzkumu napomáhají knihovnám při argumentaci před zřizovatelem.&amp;lt;ref&amp;gt;Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Česká republika==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;České děti jako čtenáři&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři byl realizován v roce 2013 a 2014 Knihovnickým institutem [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]] a svým zaměřením a souhrnem byl prvním průzkumem takovéhoto typu v České republice.&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři probíhal jak ve kvantitativní, tak kvalitativní formě. V rámci kvantitativní části průzkumu se jako metoda využily standardizované rozhovory, ve kvalitativní části pak metoda tzv. „focus group.“ Průzkumu se zúčastnily nejen děti, ale také jejich rodiče.&amp;lt;ref&amp;gt;PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve stejnojmenné publikaci vydaného roku 2014. Následná interpretace je čerpána z této publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, dotazováni byli také rodiče. V rámci výzkumu se zkoumalo čtenářství rodičů z pohledu nejen samotných dospělých, ale také z pohledu dětí. Zjistilo se, že častěji čtou matky než otcové. Výzkumníci se zabývali také čtením novin, děti za čtenáře novin více označovaly tatínky. Maminky jsou však dětmi vnímány jako větší čtenářky, dítě považuje matku za čtenářku již od jedné přečtené knihy za měsíc. Matky totiž tráví více času s dítětem a více předčítají než tatínkové. Maminka s knihou v ruce je pro děti známější a přirozenější než tatínek ve stejné situaci. Pokud matka nečte knihy, má to větší vliv na negativní vztah dítěte ke čtení, než když nečte otec. Jestliže je otec čtenářem, působí jako silnější motivace pro budování pozitivního vztahu dítěte ke čtení, než když je čtenářkou matka. Matky také mívají silnější vztah ke knize a s dětmi více navštěvují knihovnu.&amp;lt;ref&amp;gt;PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předčítání rodičů dětem a jeho vliv na čtenářství bylo již naznačeno. Průzkum poukázal, že silnějším čtenářům je předčítáno častěji než slabým čtenářům. Jako průměrná délka předčítání vyšlo 25 minut, přičemž s narůstajícím věkem dětí se intenzita předčítání snižuje. Autoři knihy při tom ale připomínají pozitivní vliv předčítání, které nejen podporuje dítě ve čtení, ale také mu napomáhá zvládnout techniku čtení. Dítě se během předčítání může více a lépe soustředit na obsah dané knihy, stává se pro něj tak čtení větší relaxací. Výzkumníci upozornili na problém, že postupem času se předčítání rodiči dětem mění na opačný proces – děti předčítají rodičům, hlavně z důvodu trénování čtení dětí.&amp;lt;ref&amp;gt;PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snížení zájmu o čtení také způsobily moderní technologie, děti stále více raději volný čas tráví na mobilu, tabletu, nebo počítači. Zájem trávit čas na internetu roste s věkem. Technologie však nejsou jediným vlivem na děti, v dnešní době mají děti intenzivněji organizovaný volný čas, ve kterém již není tolik času na čtení.&amp;lt;ref&amp;gt;PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci průzkumu se věnovalo také vztahu dětí k elektronickým knihám. Děti do 13 let využívají papírové knihy hlavně ze strachu poničení čtečky. Ke čtení elektronických knih využívají nejčastěji tablet, na druhém místě počítač a až na třetím místě čtečky. Čtečky elektronických knih zaujaly děti starší 13 let, kterými jsou silnými čtenáři. Čtečky využívají více chlapci než dívky.&lt;br /&gt;
Návštěva veřejných knihoven je další téma spojené se čtenářstvím nejen u dětí. Český průzkum zjistil, že intenzita chození do knihovny roste s věkem a že návštěva knihoven je závislá na vzdělání rodičů, převážně matky. Do knihoven chodí častěji dívky než chlapci, kteří preferují chodit do knihovny s kamarády, dívky pak knihovnu navštěvují radši samy. Dominantní službou, kterou děti využívají, jsou výpůjční služby, s věkem však roste zájem o internet. Děti jsou zvyklé chodit do knihovny taky díky akcím, na které chodí se školou. Děti, které do knihovny chodí, chodí do knihovny rády a pozitivně hodnotí zaměstnance knihovny. Pokud dítě nemá zájem o knihy, tak nenavštěvuje tak často veřejnou knihovnu.&amp;lt;ref&amp;gt;PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Překnížkováno&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum, jehož výsledky byly představeny v publikaci Překnížkováno od Jiřího Trávníčka, se orientoval na knižní trh, přesněji se zabýval využívání a orientace respondentů starších 15 ti let na knižním trhu. Přesněji se zabýval tématy, jako jsou počet nakoupených knih na člověka, kolik peněz za ně utratíme, podle čeho knihy vybíráme, nebo také proč knihy nenakupujeme.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto výzkumu byla zvolena forma dotazníků. Na výzkumu spolupracovaly dvě instituce – Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR a byl realizován v roce 2013.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdrojem pro následující interpretaci výsledků byla již zmíněná publikace Jiřího Trávníčka „Překnížkováno“ vydaná nakladatelství Host v roce 2014.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Překnížkováno poukázal na fakt, že ženy jsou výrazně aktivnější a silnější čtenářky knih, muži však zas výrazně silnější internauti. V dnešní době internet a čtení velmi souzní. Čím je člověk vzdělanější a silnější čtenář, tím je častější uživatel internetu. Ačkoliv popularita a potřeba internetu stoupá, průzkum zaznamenal zvýšení nesouhlasu s nepotřebou tištěné knihy. Míra nesouhlasu souvisí s tím, jak velcí čtenáři jsme – čím větší čtenáři, tím více nesouhlasíme a jsme více vázáni k papírové knize a k její obraně její tradiční podoby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejnou knihovnu nejčastěji navštěvujeme ve věkovém rozhraní 15-24 let, nejméně v následujícím období, tedy 25-34 let. Celkově po knize sahají častěji ženy než muži, nejvíce lidé 65 let a starší, nejméně mezi lety 35-44 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud byl respondent silnější čtenář, tím více byl spokojený se službami veřejné knihovny, kterou navštěvuje. Respondenti vnímali knihovnu jako podporovatele čtenářské veřejnosti a knižní kultury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Movitější čtenáři čerpají více informací o knihách z tisku. Silnější bariéru při nákupu knih způsobuje množství nabízených titulů než jejich nedostatek. Pro většinu respondentů je český knižní trh nepřehledný, je pravděpodobné, že při užším výběru bychom kupovali více publikací. Knihy kupujeme z důvodu zábavy, při rozhodování obálka nehraje velkou roli, knihy jsou vybírány hlavně podle žánru. Ti, kteří chodí ho knihoven, také více knih nakupují. Pro populaci, která nenakupuje knihy, je nejvýraznější překážkou cena.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ženy výrazně více čtou všechny druhy beletrie, muži si k četbě volí odbornou literaturu, nebo literaturu faktu. Tuto literaturu zároveň více preferujeme s narůstajícím věkem. Čím silnější jsme čtenáři, tím více v naší četbě jsou zastoupeny všechny druhy literatury. Rozdíly mezi muži a ženami je také v tom, jak si budujeme vztah ke knize a k četbě – zatím co muži si ke knize najdou cestu sami, žena je více závislá na vlivu domácího prostředí. Obecně ale největším tahounem vztahu ke knihám a k četbě udává naše vzdělání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Slovenská republika ==&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Čítanie mládeže v Slovenskej republike&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum zaměřen na děti ve věku 13-17 let ve Slovenské republice probíhal v letech 2010 až 2011 v sedmi krajích Slovenska. Cílem výzkumu bylo zmapování situace vztahu mládeže nejen ke čtení, ale také k samotné knize, knihovnám, nebo k informačním a komunikačním technologiím. Výzkum se také zaměřil na zjištění rezerv ve službách knihoven právě pro tuto věkovou skupinu uživatelů, analyzování čtenářských zájmů a potřeby mládeže v přestupu ze základní školy na střední školu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum realizovaly krajské knihovny s regionální působností, celou aktivitu vedla a koordinovala Slovenská asociácia knižníc, která na svých webových stránkách volně zpřístupňuje [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf výzkumnou zprávu] v celém znění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako výzkumná metoda byly zvoleny anonymní dotazníky, jež byly přizpůsobeny věku jednotlivých respondentů. Výzkumu se zúčastnily v největším počtu základní školy (celkem 177), dále střední odborné školy (66) a gymnázia (54).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah mládeže ke čtení můžeme považovat za kritický. Během pracovních dnů nečte knihy přes 40 % respondentů. Během volného času se děti věnují elektronickým médiím, převážně hraní počítačových her, trávení času na internetu je nejvíce preferováno. Mládež ve svém volném čase preferuje spíše pasivní formy trávení volného času než aktivní. Respondenti z volnočasových aktivit upřednostňují trávení s přáteli, tuto možnost zvolilo téměř 79 % dětí, čítání knih zvolilo pouze 22 %.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dívky jsou více pravidelnými čtenářkami knih než chlapci. Více pravidelných čtenářů lze najít na gymnáziích, na druhém místě na základní škole, nejméně na střední odborné škole. Dle věkového rozvržení se nejvíce pravidelných čtenářů nachází mezi nejmladšími respondenty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K otázce, zda děti baví číst, se pozitivně vyjádřilo 51,4 % respondentů, lze tedy konstatovat, že téměř polovinu mládeže čtení nebaví, pro mnohé je čtení únavné a raději se podívají na film, nebo na čtení nemají čas.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes hustou síť knihoven na Slovensku víc jak polovina mládeže ve výzkumu nenavštěvuje žádnou knihovnu. Výsledky výzkumu potvrdili, že využívání služeb knihoven není pro mládež nevyhnutelné. Kritický stav potvrzuje také skutečnost, že pouze 9 % dotazovaných dětí navštěvuje knihovnu vícekrát za měsíc. Pravidelně aspoň jednou měsíčně navštíví knihovnu 20 % mládeže. Mezi důvody, proč tato věková skupina nechodí do knihoven, jsou různorodé – nejvíce je to však z neochoty knihovnu navštěvovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ti děti, které knihovnu navštěvují, nejvíce využívají službu absenční výpůjční službu, dále možnost využívat internet a využívat studovny knihovny. Dětem v knihovnách chybí nové knihy. Všechny děti, bez ohledu na to, zda jsou čtenáři, či nikoliv, od knihovny očekávání tradiční knihovnické služby a knižní fond.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro získávání informací pro domácí úkoly určená věková skupina využívá internet (91 % respondentů), přes 30 % čerpá informace z knih a 20 % od kamarádů a spolužáků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&lt;br /&gt;
* PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&lt;br /&gt;
* Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&lt;br /&gt;
* TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&lt;br /&gt;
* Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf Čítanie mládeže v Slovenskej republike]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Kvantitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
čtenářské výzkumy, Česká republika, Slovensko, knihovnictví, čtenářství&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55113</id>
		<title>Čtenářské výzkumy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55113"/>
		<updated>2018-06-12T09:28:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(státnicová otázka: Čtenářské výzkumy: příklady výzkumů z ČR a ze zahraničí a interpretace výsledků)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum ===&lt;br /&gt;
Otevřená encyklopedie Wikipedie popisuje výzkum jako: „''aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta&amp;lt;ref&amp;gt;Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&amp;lt;/ref&amp;gt;''.“ Výsledkem tohoto intelektuálního procesu mohou být nové teorie, zákony, popisy chování a výsledky je možno prakticky využít.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vědecký proces bývá založen na určité metodě a používá vhodně vybranou metodologii. V úvodu celého výzkumu je potřeba stanovit hypotézy, které se výzkumem ověřují. Závěr obsahuje výsledky výzkumného šetření, dále i samotné potvrzení nebo vyvrácení hypotéz.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní a nejznámější výzkumné metody jsou [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] (kdy odpovídáme na otázku „kolik?“) a [[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]] (kdy se zaměřujeme na to, jak výzkumný vzorek nahlíží na realitu) výzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Důvody pro realizaci výzkumu ====&lt;br /&gt;
V rámci oboru knihovnictví instituce realizují výzkumy na základě potřeby dat, díky kterým se mohou lépe rozhodovat při návrhu a realizaci změn v nabídce knihovních služeb, přizpůsobování služeb pro již konkrétní skupinu uživatelů v knihovně. Výzkum také institucím napomáhá zlepšit nákup knihovního fondu, nebo také vybavení pro knihovnu, neboť data z výzkumu napomáhají knihovnám při argumentaci před zřizovatelem.&amp;lt;ref&amp;gt;Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Česká republika==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;České děti jako čtenáři&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři byl realizován v roce 2013 a 2014 Knihovnickým institutem [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]] a svým zaměřením a souhrnem byl prvním průzkumem takovéhoto typu v České republice.&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři probíhal jak ve kvantitativní, tak kvalitativní formě. V rámci kvantitativní části průzkumu se jako metoda využily standardizované rozhovory, ve kvalitativní části pak metoda tzv. „focus group.“ Průzkumu se zúčastnily nejen děti, ale také jejich rodiče.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve stejnojmenné publikaci vydaného roku 2014. Následná interpretace je čerpána z této publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, dotazováni byli také rodiče. V rámci výzkumu se zkoumalo čtenářství rodičů z pohledu nejen samotných dospělých, ale také z pohledu dětí. Zjistilo se, že častěji čtou matky než otcové. Výzkumníci se zabývali také čtením novin, děti za čtenáře novin více označovaly tatínky. Maminky jsou však dětmi vnímány jako větší čtenářky, dítě považuje matku za čtenářku již od jedné přečtené knihy za měsíc. Matky totiž tráví více času s dítětem a více předčítají než tatínkové. Maminka s knihou v ruce je pro děti známější a přirozenější než tatínek ve stejné situaci. Pokud matka nečte knihy, má to větší vliv na negativní vztah dítěte ke čtení, než když nečte otec. Jestliže je otec čtenářem, působí jako silnější motivace pro budování pozitivního vztahu dítěte ke čtení, než když je čtenářkou matka. Matky také mívají silnější vztah ke knize a s dětmi více navštěvují knihovnu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předčítání rodičů dětem a jeho vliv na čtenářství bylo již naznačeno. Průzkum poukázal, že silnějším čtenářům je předčítáno častěji než slabým čtenářům. Jako průměrná délka předčítání vyšlo 25 minut, přičemž s narůstajícím věkem dětí se intenzita předčítání snižuje. Autoři knihy při tom ale připomínají pozitivní vliv předčítání, které nejen podporuje dítě ve čtení, ale také mu napomáhá zvládnout techniku čtení. Dítě se během předčítání může více a lépe soustředit na obsah dané knihy, stává se pro něj tak čtení větší relaxací. Výzkumníci upozornili na problém, že postupem času se předčítání rodiči dětem mění na opačný proces – děti předčítají rodičům, hlavně z důvodu trénování čtení dětí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snížení zájmu o čtení také způsobily moderní technologie, děti stále více raději volný čas tráví na mobilu, tabletu, nebo počítači. Zájem trávit čas na internetu roste s věkem. Technologie však nejsou jediným vlivem na děti, v dnešní době mají děti intenzivněji organizovaný volný čas, ve kterém již není tolik času na čtení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci průzkumu se věnovalo také vztahu dětí k elektronickým knihám. Děti do 13 let využívají papírové knihy hlavně ze strachu poničení čtečky. Ke čtení elektronických knih využívají nejčastěji tablet, na druhém místě počítač a až na třetím místě čtečky. Čtečky elektronických knih zaujaly děti starší 13 let, kterými jsou silnými čtenáři. Čtečky využívají více chlapci než dívky.&lt;br /&gt;
Návštěva veřejných knihoven je další téma spojené se čtenářstvím nejen u dětí. Český průzkum zjistil, že intenzita chození do knihovny roste s věkem a že návštěva knihoven je závislá na vzdělání rodičů, převážně matky. Do knihoven chodí častěji dívky než chlapci, kteří preferují chodit do knihovny s kamarády, dívky pak knihovnu navštěvují radši samy. Dominantní službou, kterou děti využívají, jsou výpůjční služby, s věkem však roste zájem o internet. Děti jsou zvyklé chodit do knihovny taky díky akcím, na které chodí se školou. Děti, které do knihovny chodí, chodí do knihovny rády a pozitivně hodnotí zaměstnance knihovny. Pokud dítě nemá zájem o knihy, tak nenavštěvuje tak často veřejnou knihovnu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Překnížkováno&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum, jehož výsledky byly představeny v publikaci Překnížkováno od Jiřího Trávníčka, se orientoval na knižní trh, přesněji se zabýval využívání a orientace respondentů starších 15 ti let na knižním trhu. Přesněji se zabýval tématy, jako jsou počet nakoupených knih na člověka, kolik peněz za ně utratíme, podle čeho knihy vybíráme, nebo také proč knihy nenakupujeme.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto výzkumu byla zvolena forma dotazníků. Na výzkumu spolupracovaly dvě instituce – Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR a byl realizován v roce 2013.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdrojem pro následující interpretaci výsledků byla již zmíněná publikace Jiřího Trávníčka „Překnížkováno“ vydaná nakladatelství Host v roce 2014.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Překnížkováno poukázal na fakt, že ženy jsou výrazně aktivnější a silnější čtenářky knih, muži však zas výrazně silnější internauti. V dnešní době internet a čtení velmi souzní. Čím je člověk vzdělanější a silnější čtenář, tím je častější uživatel internetu. Ačkoliv popularita a potřeba internetu stoupá, průzkum zaznamenal zvýšení nesouhlasu s nepotřebou tištěné knihy. Míra nesouhlasu souvisí s tím, jak velcí čtenáři jsme – čím větší čtenáři, tím více nesouhlasíme a jsme více vázáni k papírové knize a k její obraně její tradiční podoby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejnou knihovnu nejčastěji navštěvujeme ve věkovém rozhraní 15-24 let, nejméně v následujícím období, tedy 25-34 let. Celkově po knize sahají častěji ženy než muži, nejvíce lidé 65 let a starší, nejméně mezi lety 35-44 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud byl respondent silnější čtenář, tím více byl spokojený se službami veřejné knihovny, kterou navštěvuje. Respondenti vnímali knihovnu jako podporovatele čtenářské veřejnosti a knižní kultury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Movitější čtenáři čerpají více informací o knihách z tisku. Silnější bariéru při nákupu knih způsobuje množství nabízených titulů než jejich nedostatek. Pro většinu respondentů je český knižní trh nepřehledný, je pravděpodobné, že při užším výběru bychom kupovali více publikací. Knihy kupujeme z důvodu zábavy, při rozhodování obálka nehraje velkou roli, knihy jsou vybírány hlavně podle žánru. Ti, kteří chodí ho knihoven, také více knih nakupují. Pro populaci, která nenakupuje knihy, je nejvýraznější překážkou cena.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ženy výrazně více čtou všechny druhy beletrie, muži si k četbě volí odbornou literaturu, nebo literaturu faktu. Tuto literaturu zároveň více preferujeme s narůstajícím věkem. Čím silnější jsme čtenáři, tím více v naší četbě jsou zastoupeny všechny druhy literatury. Rozdíly mezi muži a ženami je také v tom, jak si budujeme vztah ke knize a k četbě – zatím co muži si ke knize najdou cestu sami, žena je více závislá na vlivu domácího prostředí. Obecně ale největším tahounem vztahu ke knihám a k četbě udává naše vzdělání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Slovenská republika ==&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Čítanie mládeže v Slovenskej republike&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum zaměřen na děti ve věku 13-17 let ve Slovenské republice probíhal v letech 2010 až 2011 v sedmi krajích Slovenska. Cílem výzkumu bylo zmapování situace vztahu mládeže nejen ke čtení, ale také k samotné knize, knihovnám, nebo k informačním a komunikačním technologiím. Výzkum se také zaměřil na zjištění rezerv ve službách knihoven právě pro tuto věkovou skupinu uživatelů, analyzování čtenářských zájmů a potřeby mládeže v přestupu ze základní školy na střední školu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum realizovaly krajské knihovny s regionální působností, celou aktivitu vedla a koordinovala Slovenská asociácia knižníc, která na svých webových stránkách volně zpřístupňuje [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf výzkumnou zprávu] v celém znění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako výzkumná metoda byly zvoleny anonymní dotazníky, jež byly přizpůsobeny věku jednotlivých respondentů. Výzkumu se zúčastnily v největším počtu základní školy (celkem 177), dále střední odborné školy (66) a gymnázia (54).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah mládeže ke čtení můžeme považovat za kritický. Během pracovních dnů nečte knihy přes 40 % respondentů. Během volného času se děti věnují elektronickým médiím, převážně hraní počítačových her, trávení času na internetu je nejvíce preferováno. Mládež ve svém volném čase preferuje spíše pasivní formy trávení volného času než aktivní. Respondenti z volnočasových aktivit upřednostňují trávení s přáteli, tuto možnost zvolilo téměř 79 % dětí, čítání knih zvolilo pouze 22 %.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dívky jsou více pravidelnými čtenářkami knih než chlapci. Více pravidelných čtenářů lze najít na gymnáziích, na druhém místě na základní škole, nejméně na střední odborné škole. Dle věkového rozvržení se nejvíce pravidelných čtenářů nachází mezi nejmladšími respondenty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K otázce, zda děti baví číst, se pozitivně vyjádřilo 51,4 % respondentů, lze tedy konstatovat, že téměř polovinu mládeže čtení nebaví, pro mnohé je čtení únavné a raději se podívají na film, nebo na čtení nemají čas.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes hustou síť knihoven na Slovensku víc jak polovina mládeže ve výzkumu nenavštěvuje žádnou knihovnu. Výsledky výzkumu potvrdili, že využívání služeb knihoven není pro mládež nevyhnutelné. Kritický stav potvrzuje také skutečnost, že pouze 9 % dotazovaných dětí navštěvuje knihovnu vícekrát za měsíc. Pravidelně aspoň jednou měsíčně navštíví knihovnu 20 % mládeže. Mezi důvody, proč tato věková skupina nechodí do knihoven, jsou různorodé – nejvíce je to však z neochoty knihovnu navštěvovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ti děti, které knihovnu navštěvují, nejvíce využívají službu absenční výpůjční službu, dále možnost využívat internet a využívat studovny knihovny. Dětem v knihovnách chybí nové knihy. Všechny děti, bez ohledu na to, zda jsou čtenáři, či nikoliv, od knihovny očekávání tradiční knihovnické služby a knižní fond.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro získávání informací pro domácí úkoly určená věková skupina využívá internet (91 % respondentů), přes 30 % čerpá informace z knih a 20 % od kamarádů a spolužáků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&lt;br /&gt;
* PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&lt;br /&gt;
* Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&lt;br /&gt;
* TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&lt;br /&gt;
* Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf Čítanie mládeže v Slovenskej republike]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Kvantitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
čtenářské výzkumy, Česká republika, Slovensko, knihovnictví, čtenářství&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55112</id>
		<title>Čtenářské výzkumy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=55112"/>
		<updated>2018-06-12T09:05:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(státnicová otázka: Čtenářské výzkumy: příklady výzkumů z ČR a ze zahraničí a interpretace výsledků)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výzkum ===&lt;br /&gt;
Otevřená encyklopedie Wikipedie popisuje výzkum jako: „''aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta&amp;lt;ref&amp;gt;Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&amp;lt;/ref&amp;gt;''.“ Výsledkem tohoto intelektuálního procesu mohou být nové teorie, zákony, popisy chování a výsledky je možno prakticky využít.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vědecký proces bývá založen na určité metodě a používá vhodně vybranou metodologii. V úvodu celého výzkumu je potřeba stanovit hypotézy, které se výzkumem ověřují. Závěr obsahuje výsledky výzkumného šetření, dále i samotné potvrzení nebo vyvrácení hypotéz.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní a nejznámější výzkumné metody jsou [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] (kdy odpovídáme na otázku „kolik?“) a [[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]] (kdy se zaměřujeme na to, jak výzkumný vzorek nahlíží na realitu) výzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Důvody pro realizaci výzkumu ====&lt;br /&gt;
V rámci oboru knihovnictví instituce realizují výzkumy na základě potřeby dat, díky kterým se mohou lépe rozhodovat při návrhu a realizaci změn v nabídce knihovních služeb, přizpůsobování služeb pro již konkrétní skupinu uživatelů v knihovně. Výzkum také institucím napomáhá zlepšit nákup knihovního fondu, nebo také vybavení pro knihovnu, neboť data z výzkumu napomáhají knihovnám při argumentaci před zřizovatelem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Česká republika==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;České děti jako čtenáři&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři byl realizován v roce 2013 a 2014 Knihovnickým institutem [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]] a svým zaměřením a souhrnem byl prvním průzkumem takovéhoto typu v České republice.&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři probíhal jak ve kvantitativní, tak kvalitativní formě. V rámci kvantitativní části průzkumu se jako metoda využily standardizované rozhovory, ve kvalitativní části pak metoda tzv. „focus group.“ Průzkumu se zúčastnily nejen děti, ale také jejich rodiče.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve stejnojmenné publikaci vydaného roku 2014. Následná interpretace je čerpána z této publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, dotazováni byli také rodiče. V rámci výzkumu se zkoumalo čtenářství rodičů z pohledu nejen samotných dospělých, ale také z pohledu dětí. Zjistilo se, že častěji čtou matky než otcové. Výzkumníci se zabývali také čtením novin, děti za čtenáře novin více označovaly tatínky. Maminky jsou však dětmi vnímány jako větší čtenářky, dítě považuje matku za čtenářku již od jedné přečtené knihy za měsíc. Matky totiž tráví více času s dítětem a více předčítají než tatínkové. Maminka s knihou v ruce je pro děti známější a přirozenější než tatínek ve stejné situaci. Pokud matka nečte knihy, má to větší vliv na negativní vztah dítěte ke čtení, než když nečte otec. Jestliže je otec čtenářem, působí jako silnější motivace pro budování pozitivního vztahu dítěte ke čtení, než když je čtenářkou matka. Matky také mívají silnější vztah ke knize a s dětmi více navštěvují knihovnu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předčítání rodičů dětem a jeho vliv na čtenářství bylo již naznačeno. Průzkum poukázal, že silnějším čtenářům je předčítáno častěji než slabým čtenářům. Jako průměrná délka předčítání vyšlo 25 minut, přičemž s narůstajícím věkem dětí se intenzita předčítání snižuje. Autoři knihy při tom ale připomínají pozitivní vliv předčítání, které nejen podporuje dítě ve čtení, ale také mu napomáhá zvládnout techniku čtení. Dítě se během předčítání může více a lépe soustředit na obsah dané knihy, stává se pro něj tak čtení větší relaxací. Výzkumníci upozornili na problém, že postupem času se předčítání rodiči dětem mění na opačný proces – děti předčítají rodičům, hlavně z důvodu trénování čtení dětí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snížení zájmu o čtení také způsobily moderní technologie, děti stále více raději volný čas tráví na mobilu, tabletu, nebo počítači. Zájem trávit čas na internetu roste s věkem. Technologie však nejsou jediným vlivem na děti, v dnešní době mají děti intenzivněji organizovaný volný čas, ve kterém již není tolik času na čtení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci průzkumu se věnovalo také vztahu dětí k elektronickým knihám. Děti do 13 let využívají papírové knihy hlavně ze strachu poničení čtečky. Ke čtení elektronických knih využívají nejčastěji tablet, na druhém místě počítač a až na třetím místě čtečky. Čtečky elektronických knih zaujaly děti starší 13 let, kterými jsou silnými čtenáři. Čtečky využívají více chlapci než dívky.&lt;br /&gt;
Návštěva veřejných knihoven je další téma spojené se čtenářstvím nejen u dětí. Český průzkum zjistil, že intenzita chození do knihovny roste s věkem a že návštěva knihoven je závislá na vzdělání rodičů, převážně matky. Do knihoven chodí častěji dívky než chlapci, kteří preferují chodit do knihovny s kamarády, dívky pak knihovnu navštěvují radši samy. Dominantní službou, kterou děti využívají, jsou výpůjční služby, s věkem však roste zájem o internet. Děti jsou zvyklé chodit do knihovny taky díky akcím, na které chodí se školou. Děti, které do knihovny chodí, chodí do knihovny rády a pozitivně hodnotí zaměstnance knihovny. Pokud dítě nemá zájem o knihy, tak nenavštěvuje tak často veřejnou knihovnu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Překnížkováno&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum, jehož výsledky byly představeny v publikaci Překnížkováno od Jiřího Trávníčka, se orientoval na knižní trh, přesněji se zabýval využívání a orientace respondentů starších 15 ti let na knižním trhu. Přesněji se zabýval tématy, jako jsou počet nakoupených knih na člověka, kolik peněz za ně utratíme, podle čeho knihy vybíráme, nebo také proč knihy nenakupujeme.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto výzkumu byla zvolena forma dotazníků. Na výzkumu spolupracovaly dvě instituce – Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR a byl realizován v roce 2013.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdrojem pro následující interpretaci výsledků byla již zmíněná publikace Jiřího Trávníčka „Překnížkováno“ vydaná nakladatelství Host v roce 2014.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Překnížkováno poukázal na fakt, že ženy jsou výrazně aktivnější a silnější čtenářky knih, muži však zas výrazně silnější internauti. V dnešní době internet a čtení velmi souzní. Čím je člověk vzdělanější a silnější čtenář, tím je častější uživatel internetu. Ačkoliv popularita a potřeba internetu stoupá, průzkum zaznamenal zvýšení nesouhlasu s nepotřebou tištěné knihy. Míra nesouhlasu souvisí s tím, jak velcí čtenáři jsme – čím větší čtenáři, tím více nesouhlasíme a jsme více vázáni k papírové knize a k její obraně její tradiční podoby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejnou knihovnu nejčastěji navštěvujeme ve věkovém rozhraní 15-24 let, nejméně v následujícím období, tedy 25-34 let. Celkově po knize sahají častěji ženy než muži, nejvíce lidé 65 let a starší, nejméně mezi lety 35-44 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud byl respondent silnější čtenář, tím více byl spokojený se službami veřejné knihovny, kterou navštěvuje. Respondenti vnímali knihovnu jako podporovatele čtenářské veřejnosti a knižní kultury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Movitější čtenáři čerpají více informací o knihách z tisku. Silnější bariéru při nákupu knih způsobuje množství nabízených titulů než jejich nedostatek. Pro většinu respondentů je český knižní trh nepřehledný, je pravděpodobné, že při užším výběru bychom kupovali více publikací. Knihy kupujeme z důvodu zábavy, při rozhodování obálka nehraje velkou roli, knihy jsou vybírány hlavně podle žánru. Ti, kteří chodí ho knihoven, také více knih nakupují. Pro populaci, která nenakupuje knihy, je nejvýraznější překážkou cena.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ženy výrazně více čtou všechny druhy beletrie, muži si k četbě volí odbornou literaturu, nebo literaturu faktu. Tuto literaturu zároveň více preferujeme s narůstajícím věkem. Čím silnější jsme čtenáři, tím více v naší četbě jsou zastoupeny všechny druhy literatury. Rozdíly mezi muži a ženami je také v tom, jak si budujeme vztah ke knize a k četbě – zatím co muži si ke knize najdou cestu sami, žena je více závislá na vlivu domácího prostředí. Obecně ale největším tahounem vztahu ke knihám a k četbě udává naše vzdělání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady čtenářských výzkumů - Slovenská republika ==&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Čítanie mládeže v Slovenskej republike&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
Výzkum zaměřen na děti ve věku 13-17 let ve Slovenské republice probíhal v letech 2010 až 2011 v sedmi krajích Slovenska. Cílem výzkumu bylo zmapování situace vztahu mládeže nejen ke čtení, ale také k samotné knize, knihovnám, nebo k informačním a komunikačním technologiím. Výzkum se také zaměřil na zjištění rezerv ve službách knihoven právě pro tuto věkovou skupinu uživatelů, analyzování čtenářských zájmů a potřeby mládeže v přestupu ze základní školy na střední školu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum realizovaly krajské knihovny s regionální působností, celou aktivitu vedla a koordinovala Slovenská asociácia knižníc, která na svých webových stránkách volně zpřístupňuje [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf výzkumnou zprávu] v celém znění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako výzkumná metoda byly zvoleny anonymní dotazníky, jež byly přizpůsobeny věku jednotlivých respondentů. Výzkumu se zúčastnily v největším počtu základní školy (celkem 177), dále střední odborné školy (66) a gymnázia (54).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah mládeže ke čtení můžeme považovat za kritický. Během pracovních dnů nečte knihy přes 40 % respondentů. Během volného času se děti věnují elektronickým médiím, převážně hraní počítačových her, trávení času na internetu je nejvíce preferováno. Mládež ve svém volném čase preferuje spíše pasivní formy trávení volného času než aktivní. Respondenti z volnočasových aktivit upřednostňují trávení s přáteli, tuto možnost zvolilo téměř 79 % dětí, čítání knih zvolilo pouze 22 %.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dívky jsou více pravidelnými čtenářkami knih než chlapci. Více pravidelných čtenářů lze najít na gymnáziích, na druhém místě na základní škole, nejméně na střední odborné škole. Dle věkového rozvržení se nejvíce pravidelných čtenářů nachází mezi nejmladšími respondenty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K otázce, zda děti baví číst, se pozitivně vyjádřilo 51,4 % respondentů, lze tedy konstatovat, že téměř polovinu mládeže čtení nebaví, pro mnohé je čtení únavné a raději se podívají na film, nebo na čtení nemají čas.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes hustou síť knihoven na Slovensku víc jak polovina mládeže ve výzkumu nenavštěvuje žádnou knihovnu. Výsledky výzkumu potvrdili, že využívání služeb knihoven není pro mládež nevyhnutelné. Kritický stav potvrzuje také skutečnost, že pouze 9 % dotazovaných dětí navštěvuje knihovnu vícekrát za měsíc. Pravidelně aspoň jednou měsíčně navštíví knihovnu 20 % mládeže. Mezi důvody, proč tato věková skupina nechodí do knihoven, jsou různorodé – nejvíce je to však z neochoty knihovnu navštěvovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ti děti, které knihovnu navštěvují, nejvíce využívají službu absenční výpůjční službu, dále možnost využívat internet a využívat studovny knihovny. Dětem v knihovnách chybí nové knihy. Všechny děti, bez ohledu na to, zda jsou čtenáři, či nikoliv, od knihovny očekávání tradiční knihovnické služby a knižní fond.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro získávání informací pro domácí úkoly určená věková skupina využívá internet (91 % respondentů), přes 30 % čerpá informace z knih a 20 % od kamarádů a spolužáků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&lt;br /&gt;
* PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&lt;br /&gt;
* Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&lt;br /&gt;
* TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&lt;br /&gt;
* Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf Čítanie mládeže v Slovenskej republike]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Kvantitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
čtenářské výzkumy, Česká republika, Slovensko, knihovnictví, čtenářství&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=53620</id>
		<title>Čtenářské výzkumy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=53620"/>
		<updated>2018-05-10T08:00:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: Doplnění klíčových slov&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Čtenářké výzkumy: příklady výzkumů z ČR a ze zahraničí a interpretace výsledků ==&lt;br /&gt;
=== Výzkum ===&lt;br /&gt;
Otevřená encyklopedie Wikipedie popisuje výzkum jako: „''aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta&amp;lt;ref&amp;gt;Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&amp;lt;/ref&amp;gt;''.“ Výsledkem tohoto intelektuálního procesu mohou být nové teorie, zákony, popisy chování a výsledky je možno prakticky využít.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vědecký proces bývá založen na určité metodě a používá vhodně vybranou metodologii. V úvodu celého výzkumu je potřeba stanovit hypotézy, které se výzkumem ověřují. Závěr obsahuje výsledky výzkumného šetření, dále i samotné potvrzení nebo vyvrácení hypotéz.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní a nejznámější výzkumné metody jsou [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] (kdy odpovídáme na otázku „kolik?“) a [[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]] (kdy se zaměřujeme na to, jak výzkumný vzorek nahlíží na realitu) výzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Důvody pro realizaci výzkumu ====&lt;br /&gt;
V rámci oboru knihovnictví instituce realizují výzkumy na základě potřeby dat, díky kterým se mohou lépe rozhodovat při návrhu a realizaci změn v nabídce knihovních služeb, přizpůsobování služeb pro již konkrétní skupinu uživatelů v knihovně. Výzkum také institucím napomáhá zlepšit nákup knihovního fondu, nebo také vybavení pro knihovnu, neboť data z výzkumu napomáhají knihovnám při argumentaci před zřizovatelem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Čtenářské výzkumy ===&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;big&amp;gt;Česká republika&amp;lt;/big&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
===== '''&amp;lt;big&amp;gt;České děti jako čtenáři&amp;lt;/big&amp;gt;''' =====&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři byl realizován v roce 2013 a 2014 Knihovnickým institutem [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]] a svým zaměřením a souhrnem byl prvním průzkumem takovéhoto typu v České republice.&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři probíhal jak ve kvantitativní, tak kvalitativní formě. V rámci kvantitativní části průzkumu se jako metoda využily standardizované rozhovory, ve kvalitativní části pak metoda tzv. „focus group.“ Průzkumu se zúčastnily nejen děti, ale také jejich rodiče.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve stejnojmenné publikaci vydaného roku 2014. Následná interpretace je čerpána z této publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, dotazováni byli také rodiče. V rámci výzkumu se zkoumalo čtenářství rodičů z pohledu nejen samotných dospělých, ale také z pohledu dětí. Zjistilo se, že častěji čtou matky než otcové. Výzkumníci se zabývali také čtením novin, děti za čtenáře novin více označovaly tatínky. Maminky jsou však dětmi vnímány jako větší čtenářky, dítě považuje matku za čtenářku již od jedné přečtené knihy za měsíc. Matky totiž tráví více času s dítětem a více předčítají než tatínkové. Maminka s knihou v ruce je pro děti známější a přirozenější než tatínek ve stejné situaci. Pokud matka nečte knihy, má to větší vliv na negativní vztah dítěte ke čtení, než když nečte otec. Jestliže je otec čtenářem, působí jako silnější motivace pro budování pozitivního vztahu dítěte ke čtení, než když je čtenářkou matka. Matky také mívají silnější vztah ke knize a s dětmi více navštěvují knihovnu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předčítání rodičů dětem a jeho vliv na čtenářství bylo již naznačeno. Průzkum poukázal, že silnějším čtenářům je předčítáno častěji než slabým čtenářům. Jako průměrná délka předčítání vyšlo 25 minut, přičemž s narůstajícím věkem dětí se intenzita předčítání snižuje. Autoři knihy při tom ale připomínají pozitivní vliv předčítání, které nejen podporuje dítě ve čtení, ale také mu napomáhá zvládnout techniku čtení. Dítě se během předčítání může více a lépe soustředit na obsah dané knihy, stává se pro něj tak čtení větší relaxací. Výzkumníci upozornili na problém, že postupem času se předčítání rodiči dětem mění na opačný proces – děti předčítají rodičům, hlavně z důvodu trénování čtení dětí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snížení zájmu o čtení také způsobily moderní technologie, děti stále více raději volný čas tráví na mobilu, tabletu, nebo počítači. Zájem trávit čas na internetu roste s věkem. Technologie však nejsou jediným vlivem na děti, v dnešní době mají děti intenzivněji organizovaný volný čas, ve kterém již není tolik času na čtení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci průzkumu se věnovalo také vztahu dětí k elektronickým knihám. Děti do 13 let využívají papírové knihy hlavně ze strachu poničení čtečky. Ke čtení elektronických knih využívají nejčastěji tablet, na druhém místě počítač a až na třetím místě čtečky. Čtečky elektronických knih zaujaly děti starší 13 let, kterými jsou silnými čtenáři. Čtečky využívají více chlapci než dívky.&lt;br /&gt;
Návštěva veřejných knihoven je další téma spojené se čtenářstvím nejen u dětí. Český průzkum zjistil, že intenzita chození do knihovny roste s věkem a že návštěva knihoven je závislá na vzdělání rodičů, převážně matky. Do knihoven chodí častěji dívky než chlapci, kteří preferují chodit do knihovny s kamarády, dívky pak knihovnu navštěvují radši samy. Dominantní službou, kterou děti využívají, jsou výpůjční služby, s věkem však roste zájem o internet. Děti jsou zvyklé chodit do knihovny taky díky akcím, na které chodí se školou. Děti, které do knihovny chodí, chodí do knihovny rády a pozitivně hodnotí zaměstnance knihovny. Pokud dítě nemá zájem o knihy, tak nenavštěvuje tak často veřejnou knihovnu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''&amp;lt;big&amp;gt;Překnížkováno&amp;lt;/big&amp;gt;''' =====&lt;br /&gt;
Výzkum, jehož výsledky byly představeny v publikaci Překnížkováno od Jiřího Trávníčka, se orientoval na knižní trh, přesněji se zabýval využívání a orientace respondentů starších 15 ti let na knižním trhu. Přesněji se zabýval tématy, jako jsou počet nakoupených knih na člověka, kolik peněz za ně utratíme, podle čeho knihy vybíráme, nebo také proč knihy nenakupujeme.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto výzkumu byla zvolena forma dotazníků. Na výzkumu spolupracovaly dvě instituce – Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR a byl realizován v roce 2013.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdrojem pro následující interpretaci výsledků byla již zmíněná publikace Jiřího Trávníčka „Překnížkováno“ vydaná nakladatelství Host v roce 2014.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Překnížkováno poukázal na fakt, že ženy jsou výrazně aktivnější a silnější čtenářky knih, muži však zas výrazně silnější internauti. V dnešní době internet a čtení velmi souzní. Čím je člověk vzdělanější a silnější čtenář, tím je častější uživatel internetu. Ačkoliv popularita a potřeba internetu stoupá, průzkum zaznamenal zvýšení nesouhlasu s nepotřebou tištěné knihy. Míra nesouhlasu souvisí s tím, jak velcí čtenáři jsme – čím větší čtenáři, tím více nesouhlasíme a jsme více vázáni k papírové knize a k její obraně její tradiční podoby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejnou knihovnu nejčastěji navštěvujeme ve věkovém rozhraní 15-24 let, nejméně v následujícím období, tedy 25-34 let. Celkově po knize sahají častěji ženy než muži, nejvíce lidé 65 let a starší, nejméně mezi lety 35-44 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud byl respondent silnější čtenář, tím více byl spokojený se službami veřejné knihovny, kterou navštěvuje. Respondenti vnímali knihovnu jako podporovatele čtenářské veřejnosti a knižní kultury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Movitější čtenáři čerpají více informací o knihách z tisku. Silnější bariéru při nákupu knih způsobuje množství nabízených titulů než jejich nedostatek. Pro většinu respondentů je český knižní trh nepřehledný, je pravděpodobné, že při užším výběru bychom kupovali více publikací. Knihy kupujeme z důvodu zábavy, při rozhodování obálka nehraje velkou roli, knihy jsou vybírány hlavně podle žánru. Ti, kteří chodí ho knihoven, také více knih nakupují. Pro populaci, která nenakupuje knihy, je nejvýraznější překážkou cena.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ženy výrazně více čtou všechny druhy beletrie, muži si k četbě volí odbornou literaturu, nebo literaturu faktu. Tuto literaturu zároveň více preferujeme s narůstajícím věkem. Čím silnější jsme čtenáři, tím více v naší četbě jsou zastoupeny všechny druhy literatury. Rozdíly mezi muži a ženami je také v tom, jak si budujeme vztah ke knize a k četbě – zatím co muži si ke knize najdou cestu sami, žena je více závislá na vlivu domácího prostředí. Obecně ale největším tahounem vztahu ke knihám a k četbě udává naše vzdělání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;big&amp;gt;Slovensko&amp;lt;/big&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
===== '''&amp;lt;big&amp;gt;Čítanie mládeže v Slovenskej republike&amp;lt;/big&amp;gt;''' =====&lt;br /&gt;
Výzkum zaměřen na děti ve věku 13-17 let ve Slovenské republice probíhal v letech 2010 až 2011 v sedmi krajích Slovenska. Cílem výzkumu bylo zmapování situace vztahu mládeže nejen ke čtení, ale také k samotné knize, knihovnám, nebo k informačním a komunikačním technologiím. Výzkum se také zaměřil na zjištění rezerv ve službách knihoven právě pro tuto věkovou skupinu uživatelů, analyzování čtenářských zájmů a potřeby mládeže v přestupu ze základní školy na střední školu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum realizovaly krajské knihovny s regionální působností, celou aktivitu vedla a koordinovala Slovenská asociácia knižníc, která na svých webových stránkách volně zpřístupňuje [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf výzkumnou zprávu] v celém znění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako výzkumná metoda byly zvoleny anonymní dotazníky, jež byly přizpůsobeny věku jednotlivých respondentů. Výzkumu se zúčastnily v největším počtu základní školy (celkem 177), dále střední odborné školy (66) a gymnázia (54).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah mládeže ke čtení můžeme považovat za kritický. Během pracovních dnů nečte knihy přes 40 % respondentů. Během volného času se děti věnují elektronickým médiím, převážně hraní počítačových her, trávení času na internetu je nejvíce preferováno. Mládež ve svém volném čase preferuje spíše pasivní formy trávení volného času než aktivní. Respondenti z volnočasových aktivit upřednostňují trávení s přáteli, tuto možnost zvolilo téměř 79 % dětí, čítání knih zvolilo pouze 22 %.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dívky jsou více pravidelnými čtenářkami knih než chlapci. Více pravidelných čtenářů lze najít na gymnáziích, na druhém místě na základní škole, nejméně na střední odborné škole. Dle věkového rozvržení se nejvíce pravidelných čtenářů nachází mezi nejmladšími respondenty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K otázce, zda děti baví číst, se pozitivně vyjádřilo 51,4 % respondentů, lze tedy konstatovat, že téměř polovinu mládeže čtení nebaví, pro mnohé je čtení únavné a raději se podívají na film, nebo na čtení nemají čas.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes hustou síť knihoven na Slovensku víc jak polovina mládeže ve výzkumu nenavštěvuje žádnou knihovnu. Výsledky výzkumu potvrdili, že využívání služeb knihoven není pro mládež nevyhnutelné. Kritický stav potvrzuje také skutečnost, že pouze 9 % dotazovaných dětí navštěvuje knihovnu vícekrát za měsíc. Pravidelně aspoň jednou měsíčně navštíví knihovnu 20 % mládeže. Mezi důvody, proč tato věková skupina nechodí do knihoven, jsou různorodé – nejvíce je to však z neochoty knihovnu navštěvovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ti děti, které knihovnu navštěvují, nejvíce využívají službu absenční výpůjční službu, dále možnost využívat internet a využívat studovny knihovny. Dětem v knihovnách chybí nové knihy. Všechny děti, bez ohledu na to, zda jsou čtenáři, či nikoliv, od knihovny očekávání tradiční knihovnické služby a knižní fond.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro získávání informací pro domácí úkoly určená věková skupina využívá internet (91 % respondentů), přes 30 % čerpá informace z knih a 20 % od kamarádů a spolužáků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Seznam použité literatury a zdrojů: ==&lt;br /&gt;
* KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&lt;br /&gt;
* PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&lt;br /&gt;
* Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&lt;br /&gt;
* TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&lt;br /&gt;
* Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Kvantitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
čtenářské výzkumy, Česká republika, Slovensko, knihovnictví, čtenářství&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=53478</id>
		<title>Čtenářské výzkumy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cten%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_v%C3%BDzkumy&amp;diff=53478"/>
		<updated>2018-05-06T18:14:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: Založena nová stránka s textem „== Čtenářké výzkumy: příklady výzkumů z ČR a ze zahraničí a interpretace výsledků == === Výzkum === Otevřená encyklopedie Wikipedie popisu…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Čtenářké výzkumy: příklady výzkumů z ČR a ze zahraničí a interpretace výsledků ==&lt;br /&gt;
=== Výzkum ===&lt;br /&gt;
Otevřená encyklopedie Wikipedie popisuje výzkum jako: „''aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta&amp;lt;ref&amp;gt;Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&amp;lt;/ref&amp;gt;''.“ Výsledkem tohoto intelektuálního procesu mohou být nové teorie, zákony, popisy chování a výsledky je možno prakticky využít.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vědecký proces bývá založen na určité metodě a používá vhodně vybranou metodologii. V úvodu celého výzkumu je potřeba stanovit hypotézy, které se výzkumem ověřují. Závěr obsahuje výsledky výzkumného šetření, dále i samotné potvrzení nebo vyvrácení hypotéz.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní a nejznámější výzkumné metody jsou [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] (kdy odpovídáme na otázku „kolik?“) a [[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]] (kdy se zaměřujeme na to, jak výzkumný vzorek nahlíží na realitu) výzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Důvody pro realizaci výzkumu ====&lt;br /&gt;
V rámci oboru knihovnictví instituce realizují výzkumy na základě potřeby dat, díky kterým se mohou lépe rozhodovat při návrhu a realizaci změn v nabídce knihovních služeb, přizpůsobování služeb pro již konkrétní skupinu uživatelů v knihovně. Výzkum také institucím napomáhá zlepšit nákup knihovního fondu, nebo také vybavení pro knihovnu, neboť data z výzkumu napomáhají knihovnám při argumentaci před zřizovatelem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Čtenářské výzkumy ===&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;big&amp;gt;Česká republika&amp;lt;/big&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
===== '''&amp;lt;big&amp;gt;České děti jako čtenáři&amp;lt;/big&amp;gt;''' =====&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři byl realizován v roce 2013 a 2014 Knihovnickým institutem [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]] a svým zaměřením a souhrnem byl prvním průzkumem takovéhoto typu v České republice.&lt;br /&gt;
Průzkum České děti jako čtenáři probíhal jak ve kvantitativní, tak kvalitativní formě. V rámci kvantitativní části průzkumu se jako metoda využily standardizované rozhovory, ve kvalitativní části pak metoda tzv. „focus group.“ Průzkumu se zúčastnily nejen děti, ale také jejich rodiče.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve stejnojmenné publikaci vydaného roku 2014. Následná interpretace je čerpána z této publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, dotazováni byli také rodiče. V rámci výzkumu se zkoumalo čtenářství rodičů z pohledu nejen samotných dospělých, ale také z pohledu dětí. Zjistilo se, že častěji čtou matky než otcové. Výzkumníci se zabývali také čtením novin, děti za čtenáře novin více označovaly tatínky. Maminky jsou však dětmi vnímány jako větší čtenářky, dítě považuje matku za čtenářku již od jedné přečtené knihy za měsíc. Matky totiž tráví více času s dítětem a více předčítají než tatínkové. Maminka s knihou v ruce je pro děti známější a přirozenější než tatínek ve stejné situaci. Pokud matka nečte knihy, má to větší vliv na negativní vztah dítěte ke čtení, než když nečte otec. Jestliže je otec čtenářem, působí jako silnější motivace pro budování pozitivního vztahu dítěte ke čtení, než když je čtenářkou matka. Matky také mívají silnější vztah ke knize a s dětmi více navštěvují knihovnu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předčítání rodičů dětem a jeho vliv na čtenářství bylo již naznačeno. Průzkum poukázal, že silnějším čtenářům je předčítáno častěji než slabým čtenářům. Jako průměrná délka předčítání vyšlo 25 minut, přičemž s narůstajícím věkem dětí se intenzita předčítání snižuje. Autoři knihy při tom ale připomínají pozitivní vliv předčítání, které nejen podporuje dítě ve čtení, ale také mu napomáhá zvládnout techniku čtení. Dítě se během předčítání může více a lépe soustředit na obsah dané knihy, stává se pro něj tak čtení větší relaxací. Výzkumníci upozornili na problém, že postupem času se předčítání rodiči dětem mění na opačný proces – děti předčítají rodičům, hlavně z důvodu trénování čtení dětí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snížení zájmu o čtení také způsobily moderní technologie, děti stále více raději volný čas tráví na mobilu, tabletu, nebo počítači. Zájem trávit čas na internetu roste s věkem. Technologie však nejsou jediným vlivem na děti, v dnešní době mají děti intenzivněji organizovaný volný čas, ve kterém již není tolik času na čtení.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci průzkumu se věnovalo také vztahu dětí k elektronickým knihám. Děti do 13 let využívají papírové knihy hlavně ze strachu poničení čtečky. Ke čtení elektronických knih využívají nejčastěji tablet, na druhém místě počítač a až na třetím místě čtečky. Čtečky elektronických knih zaujaly děti starší 13 let, kterými jsou silnými čtenáři. Čtečky využívají více chlapci než dívky.&lt;br /&gt;
Návštěva veřejných knihoven je další téma spojené se čtenářstvím nejen u dětí. Český průzkum zjistil, že intenzita chození do knihovny roste s věkem a že návštěva knihoven je závislá na vzdělání rodičů, převážně matky. Do knihoven chodí častěji dívky než chlapci, kteří preferují chodit do knihovny s kamarády, dívky pak knihovnu navštěvují radši samy. Dominantní službou, kterou děti využívají, jsou výpůjční služby, s věkem však roste zájem o internet. Děti jsou zvyklé chodit do knihovny taky díky akcím, na které chodí se školou. Děti, které do knihovny chodí, chodí do knihovny rády a pozitivně hodnotí zaměstnance knihovny. Pokud dítě nemá zájem o knihy, tak nenavštěvuje tak často veřejnou knihovnu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''&amp;lt;big&amp;gt;Překnížkováno&amp;lt;/big&amp;gt;''' =====&lt;br /&gt;
Výzkum, jehož výsledky byly představeny v publikaci Překnížkováno od Jiřího Trávníčka, se orientoval na knižní trh, přesněji se zabýval využívání a orientace respondentů starších 15 ti let na knižním trhu. Přesněji se zabýval tématy, jako jsou počet nakoupených knih na člověka, kolik peněz za ně utratíme, podle čeho knihy vybíráme, nebo také proč knihy nenakupujeme.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci tohoto výzkumu byla zvolena forma dotazníků. Na výzkumu spolupracovaly dvě instituce – Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR a byl realizován v roce 2013.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdrojem pro následující interpretaci výsledků byla již zmíněná publikace Jiřího Trávníčka „Překnížkováno“ vydaná nakladatelství Host v roce 2014.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum Překnížkováno poukázal na fakt, že ženy jsou výrazně aktivnější a silnější čtenářky knih, muži však zas výrazně silnější internauti. V dnešní době internet a čtení velmi souzní. Čím je člověk vzdělanější a silnější čtenář, tím je častější uživatel internetu. Ačkoliv popularita a potřeba internetu stoupá, průzkum zaznamenal zvýšení nesouhlasu s nepotřebou tištěné knihy. Míra nesouhlasu souvisí s tím, jak velcí čtenáři jsme – čím větší čtenáři, tím více nesouhlasíme a jsme více vázáni k papírové knize a k její obraně její tradiční podoby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejnou knihovnu nejčastěji navštěvujeme ve věkovém rozhraní 15-24 let, nejméně v následujícím období, tedy 25-34 let. Celkově po knize sahají častěji ženy než muži, nejvíce lidé 65 let a starší, nejméně mezi lety 35-44 let.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud byl respondent silnější čtenář, tím více byl spokojený se službami veřejné knihovny, kterou navštěvuje. Respondenti vnímali knihovnu jako podporovatele čtenářské veřejnosti a knižní kultury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Movitější čtenáři čerpají více informací o knihách z tisku. Silnější bariéru při nákupu knih způsobuje množství nabízených titulů než jejich nedostatek. Pro většinu respondentů je český knižní trh nepřehledný, je pravděpodobné, že při užším výběru bychom kupovali více publikací. Knihy kupujeme z důvodu zábavy, při rozhodování obálka nehraje velkou roli, knihy jsou vybírány hlavně podle žánru. Ti, kteří chodí ho knihoven, také více knih nakupují. Pro populaci, která nenakupuje knihy, je nejvýraznější překážkou cena.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ženy výrazně více čtou všechny druhy beletrie, muži si k četbě volí odbornou literaturu, nebo literaturu faktu. Tuto literaturu zároveň více preferujeme s narůstajícím věkem. Čím silnější jsme čtenáři, tím více v naší četbě jsou zastoupeny všechny druhy literatury. Rozdíly mezi muži a ženami je také v tom, jak si budujeme vztah ke knize a k četbě – zatím co muži si ke knize najdou cestu sami, žena je více závislá na vlivu domácího prostředí. Obecně ale největším tahounem vztahu ke knihám a k četbě udává naše vzdělání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;big&amp;gt;Slovensko&amp;lt;/big&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
===== '''&amp;lt;big&amp;gt;Čítanie mládeže v Slovenskej republike&amp;lt;/big&amp;gt;''' =====&lt;br /&gt;
Výzkum zaměřen na děti ve věku 13-17 let ve Slovenské republice probíhal v letech 2010 až 2011 v sedmi krajích Slovenska. Cílem výzkumu bylo zmapování situace vztahu mládeže nejen ke čtení, ale také k samotné knize, knihovnám, nebo k informačním a komunikačním technologiím. Výzkum se také zaměřil na zjištění rezerv ve službách knihoven právě pro tuto věkovou skupinu uživatelů, analyzování čtenářských zájmů a potřeby mládeže v přestupu ze základní školy na střední školu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výzkum realizovaly krajské knihovny s regionální působností, celou aktivitu vedla a koordinovala Slovenská asociácia knižníc, která na svých webových stránkách volně zpřístupňuje [http://www.sakba.sk/dokumenty/2011/citanie-mladeze.pdf výzkumnou zprávu] v celém znění.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako výzkumná metoda byly zvoleny anonymní dotazníky, jež byly přizpůsobeny věku jednotlivých respondentů. Výzkumu se zúčastnily v největším počtu základní školy (celkem 177), dále střední odborné školy (66) a gymnázia (54).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interpretace výsledků'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah mládeže ke čtení můžeme považovat za kritický. Během pracovních dnů nečte knihy přes 40 % respondentů. Během volného času se děti věnují elektronickým médiím, převážně hraní počítačových her, trávení času na internetu je nejvíce preferováno. Mládež ve svém volném čase preferuje spíše pasivní formy trávení volného času než aktivní. Respondenti z volnočasových aktivit upřednostňují trávení s přáteli, tuto možnost zvolilo téměř 79 % dětí, čítání knih zvolilo pouze 22 %.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dívky jsou více pravidelnými čtenářkami knih než chlapci. Více pravidelných čtenářů lze najít na gymnáziích, na druhém místě na základní škole, nejméně na střední odborné škole. Dle věkového rozvržení se nejvíce pravidelných čtenářů nachází mezi nejmladšími respondenty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K otázce, zda děti baví číst, se pozitivně vyjádřilo 51,4 % respondentů, lze tedy konstatovat, že téměř polovinu mládeže čtení nebaví, pro mnohé je čtení únavné a raději se podívají na film, nebo na čtení nemají čas.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes hustou síť knihoven na Slovensku víc jak polovina mládeže ve výzkumu nenavštěvuje žádnou knihovnu. Výsledky výzkumu potvrdili, že využívání služeb knihoven není pro mládež nevyhnutelné. Kritický stav potvrzuje také skutečnost, že pouze 9 % dotazovaných dětí navštěvuje knihovnu vícekrát za měsíc. Pravidelně aspoň jednou měsíčně navštíví knihovnu 20 % mládeže. Mezi důvody, proč tato věková skupina nechodí do knihoven, jsou různorodé – nejvíce je to však z neochoty knihovnu navštěvovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ti děti, které knihovnu navštěvují, nejvíce využívají službu absenční výpůjční službu, dále možnost využívat internet a využívat studovny knihovny. Dětem v knihovnách chybí nové knihy. Všechny děti, bez ohledu na to, zda jsou čtenáři, či nikoliv, od knihovny očekávání tradiční knihovnické služby a knižní fond.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro získávání informací pro domácí úkoly určená věková skupina využívá internet (91 % respondentů), přes 30 % čerpá informace z knih a 20 % od kamarádů a spolužáků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Seznam použité literatury a zdrojů: ==&lt;br /&gt;
* KOPÁČIKOVÁ, Judita. Mládež a čítanie. Výzkum čítania mládeže v SR. IT lib, 2011, 15(3), s. 33-36. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2011/3/mladez-a-citanie.-vyskum-citania-mladeze-v-sr.html?page_id=741.&lt;br /&gt;
* PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti jako čtenáři. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-492-8.&lt;br /&gt;
* Proč je důležité dělat v knihovnách výzkumy?. Výzkumy.knihovna.cz [online]. KISK FF UK, ©2012 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/proc-je-dulezite-delat-v-knihovnach-vyzkumy.&lt;br /&gt;
* TRÁVNÍČEK, Jiří. Překnížkováno: co čteme a kupujeme (2013). Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014. ISBN 978-80-7491-256-6.&lt;br /&gt;
* Výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kvalitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Kvantitativní výzkum]]&lt;br /&gt;
* [[Národní knihovna ČR]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53252</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53252"/>
		<updated>2018-04-17T07:53:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) [[Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily]] || Jirásková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=52980</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=52980"/>
		<updated>2018-02-20T15:41:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat (Big Data)  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Kybernetické útoky, cyber war || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 Právo a internet  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer lnteraction  || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem informační politika a informační okruhy, v nichž se uplatňuje  || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační politika Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Informační legislativa - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku,reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev,algebra jevů,průnik a spojení jevů, doplněk jevu,  analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti,závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||  &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || || ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_hudebniny&amp;diff=27315</id>
		<title>Hudba - hudebniny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_hudebniny&amp;diff=27315"/>
		<updated>2015-12-19T15:10:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: Založena nová stránka s textem „=== Nota nota === &amp;lt;br /&amp;gt; '''Anotace:''' Firma vznikla v roce 2000 a sídlí v Brně. V počátcích šlo pouze o fyzickou osobu, nyní se jedná o společn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Nota nota ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Firma vznikla v roce 2000 a sídlí v Brně. V počátcích šlo pouze o fyzickou osobu, nyní se jedná o společnost s ručením omezeným. Cílem vydavatelství je vyplnit mezery na českém trhu v oblasti notového materiálu, hlavně v barokním období. Vydává však také i současnou hudbu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dalším cílem vydavatelství je rozšiřovat virtuální archiv, objednané tituly pak tisknout na zakázku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.notanota.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Firma Bláha – Praha ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Název hudebního nakladatelství jasně prozrazuje, kde tato firma sídlí. Vydavatelství připravuje pedagogické publikace, hudbu ovlivněnou jazzem a jazz pro základní školy, základní umělecké školy, víceletá gymnázia, konzervatoře a pro hudební vzdělání všeobecně.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydávané publikace mají velkou oblibu nejen v České republice, ale také v zahraničí. Firmu vede dlouholetý pedagog, skladatel a instrumentalista Bohumil Bláha.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.tomasblaha.cz/vydavatelstvi/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Kubešovo hudební vydavatelství ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vydavatelství sídlí v Praze a v roce 1991 jej založil Ladislav Kubeš mladší, který tak plní tradici muzikantů jihočeské skladatele a otce Ladislava Kubeše. V hudebním vydavatelství vycházejí v notovém provedení především skladby autorů píšících pro Veselku. Skladby vydané v notách vycházejí často i na CD a MC.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě toho také vydávají CD i z oblasti vážné a populární hudby, ale také mluvené slovo a pohádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.kubes.eu/o-nas.html&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Spectrum ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Hudební vydavatelství a nakladatelství Spectrum sídlí v Praze. Vydává díla českých i zahraničních skladatelů. Nejvíce se věnují duchovní hudbě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://mujweb.cz/musacra/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Rosa – hudební vydavatelství ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Jedná se o křesťanské hudební nakladatelství se sídlem v Praze. Vzniklo v roce 1990, zakladatelé hudebního vydavatelství se produkci křesťanské hudby věnovali již před rokem 1989.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává nejen domácí křesťanskou hudební scénu, ale také se věnuje zahraničí. Vydává zpěvníky, CD, filmy, ale také křesťanské knihy. Vydává také na zakázku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.rosamusic.cz/rm/index.php&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fragment ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Fragment vzniklo v roce 1991, pod současným jménem funguje od roku 2007. Sídlí v Praze. Od roku 2014 je součástí mediální skupiny Albatros Media a.s.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává populárně naučnou literaturu, beletrii pro děti i dospělé, ale také má širokou nabídku zpěvníků od mnoha významných českých hudebníků a skladatelů – Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř, Jiří Šlitr a Suchý, Pavel Dobeš, … &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.fragment.cz/uvod/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Albatros ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Albatros je nejstarší české nakladatelství, bylo založeno v roce 1949, během své dlouholeté existence měnilo svůj název. Je součástí nakladatelského domu Albatros Media a.s. Sídlí v Praze.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Specializuje se převážně na dětské čtenáře. Mezi publikacemi pro tyto čtenáře se nacházejí také zpěvníky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.albatros.cz/uvod/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vydavatelství Montanex ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Montanex je ostravské vydavatelství, které bylo založeno v roce 1990. Vydavatelství se zaměřuje hlavně na publikace odborné. Proto spolupracuje s mnoha organizacemi nejen v České republice, ale také se společnostmi ze zahraničí. Vydává také hudebniny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.montanex.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Konvoj ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Konvoj sídlí v Brně. Společnost nabízí velmi rozsáhlý sortiment mnoha publikací, zejména hudebnin.&lt;br /&gt;
V oblasti hudebnin obsahuje školy, hry na různé hudební nástroje, zpěvníky folkových a trampských autorů nebo skupin, zpěvníky s výběrem písniček různých žánrů a knihy o hudbě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.konvoj.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Hudební nakladatelství ČRo ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Hudební nakladatelství Českého rozhlasu vzniklo v roce 2001, sídlí v Praze. Hlavní cíl je vydávání děl, která jsou součástí nové výroby některé ze stanic nebo symfonického orchestru Českého rozhlasu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.rozhlas.cz/nakladatelstvi/portal&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=27314</id>
		<title>Výchova a vzdělávání, učebnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchova_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_u%C4%8Debnice&amp;diff=27314"/>
		<updated>2015-12-19T14:58:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: Založena nová stránka s textem „=== Nakladatelství Didaktis === &amp;lt;br /&amp;gt; '''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1996. Sídlí v Brně. Zaměřuje se hlavně na naučnou a pedagogick…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Nakladatelství Didaktis ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo v roce 1996. Sídlí v Brně. Zaměřuje se hlavně na naučnou a pedagogickou literaturu. Vydávané dokumenty jsou určeny pro děti mateřských škol, pro žáky základních škol a pro studenty středních škol a jazykových škol.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice se zaobírají několika předměty vyučované na školách, nakladatelství nabízí učebnice pro český, anglický a německý jazyk, matematiku, společenské vědy, ekonomiku, dějepis atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.didaktis.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== SPN - pedagogické nakladatelství ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství SPN sídlí v Praze. Jedná se o nakladatelství s dlouholetou historií, počátky sahají až do 18. století. Učebnice vydává pro základní a střední školy, dále učebnice pro využití nejširší veřejnost.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice vydávané SPN nejsou tematicky orientovány, věnuje se všeobecně vzdělávacím předmětům – český jazyk, matematika, chemie, dějepis, občanská výchova atd.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.spn.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Alter ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Alter bylo založeno v roce 1990, sídlí v Praze. Nabízí učebnice pro 1. stupeň a 2. stupeň základních škol, dále nabízí řadu učebnic pro víceletá gymnázia v předmětech českého jazyka a zeměpisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Učebnice nabízí v tištěné, ale také v elektronické podobě. Na svých webových stránkách nabízí u elektronických učebnic zobrazení DEMO verze, je tak možnost částečně v učebnicích prolistovat. Dále vydává výuková CD a různé pomůcky pro žáky k výuce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alter.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Karolinum ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze. Založeno bylo v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů pro několik fakultu Karlovy univerzity, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen tištěné knihy, ale také e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.karolinum.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fraus ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Fraus sídlí v Plzni. Nabízí učebnice pro základní školy, víceletá gymnázia, střední a jazykové školy. Ve svém katalogu nabízí klasické tištěné učebnice, ale také elektronické, na svých webových stránkách využívají termín „i-učebnice“ (interaktivní učebnice). Dále lze v nabídce najít jazykové slovníky, pedagogickou literaturu a e-knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství se zaobírá základními předměty vyučované na ZŠ, SŠ a gymnáziích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.fraus.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Leda ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Leda je jediné české nakladatelství, které se specializuje na vydávání učebnic cizích jazyků. Kromě toho vydává také jazykové a naučné slovníky, nebo jazykové příručky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V nabídce je možné najít nejen češtinu, angličtinu, němčinu, ale také čínštinu a jiné jazyky z Asie, severské jazyky, jazyky jižní Evropy, … Celkem se Leda zabývá 22 jazyky. Vydává nejen tištěné knihy, ale taky elektronické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství sídlí ve Voznicích a bylo založeno v roce 1992. Nabízí nejen jazykové učebnice, ale také beletrii.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.leda.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Fortuna ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Pražské nakladatelství bylo založeno v roce 1990 se specializací na učebnice. Vydává pro základní (1. i 2. stupeň) a střední školy, publikace pro rekvalifikaci, sebevzdělávání a profesní růst. Učebnice vytváří pro žáky a učitele. Pro studenty středních škol má nakladatelství největší nabídku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve své nabídce má publikace pro žáky se sluchovým postižením.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fortuna se zaobírá všemi základními předměty vyučované na školách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.fortuna.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Prodos ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Prodos bylo založeno v roce 1990, sídlí v Olomouci a zaobírá se hlavně učebnicemi pro základní školy (1. a 2. stupeň), popřípadě i pro nižší ročníky pro víceletá gymnázia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nabízí nejen klasické učebnice, ale také interaktivní učebnice, datové balířky a pomůcky ke studiu pro žáky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webu lze dokumenty vyhledávat nejen dle předmětů, ale také podle jednotlivých ročníků, pro které jsou jednotlivé učebnice určeny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://ucebnice.org/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Septima ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Septima byla založena v roce 1992, sídlí na Praze 5. Vydává učebnice, pracovní sešity, metodické příručky pro odbornou a širší veřejnost, metodické materiály pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Učebnice nabízí pro ZŠ a pro odborná učiliště a praktické školy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává i řady publikací pro výuku znakové řeči u malých dětí s těžkým postižením sluchu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webových stránkách se nachází rozdělení učebnic pro základní školy praktické a pro základní školy speciální.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.septima.cz/nakladatelstvi/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Nakladatelství Grada ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Grada funguje v České republice od roku 1991. Své knihy nabízí na našem území na Slovensku.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zabývá se vydáváním odborné literatury s mnoha obory – ekonomie, finance, účetnictví, psychologie, zdravotnictví (pro zdravotní sestry i lékaře), knihy s počítačovou tématikou, architektura, stavebnictví, politologie, sociologie, … Tyto dokumenty lze využívat jako učební texty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vydává také knihy, které se týkají rodičovství a vzdělávání dětí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě odborné literatury také vydává beletrii pro děti, či dospělé.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.grada.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_v_%C4%8CR&amp;diff=26909</id>
		<title>Knihovnické vzdělání v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_v_%C4%8CR&amp;diff=26909"/>
		<updated>2015-12-13T15:11:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Knihovnické vzdělávání v České republice můžeme rozdělit do dvou rovin. Jedna rovina se týká '''akademického vzdělávání''', druhá pak '''mimoškolního vzdělávání''' knihovníků, kam lze zařadit celoživotní vzdělávání, či rekvalifikační kurzy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní rozdíl mezi těmito rovinami se nachází ve zřizovateli. Akademické vzdělávání v České republice zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Mimoškolní zajišťují a pořádají především samotné knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Vzdělávání knihovníků v České republice: stručné poznámky. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2010, 2015-11-19, (1) [cit. 2015-11-19]. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2010/1/vzdelavani-knihovniku-v-ceske-republice-strucne-poznamky.html?page_id=994&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie akademického vzdělání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== První knihovní zákon ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
Počátky akademického vzdělání knihovníků v České republice souvisí se vznikem Československé republiky v roce 1918. Se vznikem první československé ústavy a sbírky zákonů nebyly zapomenuty ani knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Československo mělo totiž velmi hustou síť knihoven a tak bylo zapotřebí legislativy, která by institucím dala jistý řád. V roce 1919 tak nabývá platnosti „Zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních,“ často nazýván jednoduše jako „1. knihovnický zákon.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon obsahoval dvanáct paragrafů, jeden z paragrafů se věnoval přímo knihovníkovi. Knihovny v obcích nad 10 000 obyvatel měl vést knihovník z povolání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří, Jan ČINČERA, Ivan HLAVÁČEK a Pravoslav KNEIDL. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bylo tedy nutné založit vzdělávání v oboru knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až do počátku dvacátých let pracovali v našich knihovnách jako knihovníci z povolání převážně vědci, učitelé, spisovatelé, básníci a jiní příslušníci inteligence bez odborného vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot; /&amp;gt; Tito dobrovolníci postrádali knihovnické vzdělávání, jejich znalosti v oboru knihovnictví byly načerpány samostudiem. Navíc nejčastěji své znalosti získávali tito neprofesionální pracovníci ze zahraničních dokumentů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení knihovnické školy se velmi zasloužili tehdejší přední čeští knihovníci a Svaz osvětový.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako první knihovnické vzdělávání můžeme označit třínedělní kurzy pro knihovníky, které byly pořádány právě již zmíněným Svazem osvětovým. Kurzy se otevřely v prosinci 1918 a vedl je knihovník Ladislav Jan Živný. V dubnu následujícího roku se kurzy konaly již dvouměsíční, další změnou bylo, že hlavní podporou bylo Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO). Na obou kurzech se nacházely stejné předměty – bibliografie, dějiny knihy, dějiny knihoven, katalogizace, klasifikace a správa knihoven. Tyto kurzy však nevyhovovaly k tomu, aby se splnil požadavek z 1. knihovnického zákona. Zákon požadoval státní zkoušku po jednoročním odborném studiu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se tento požadavek splnil, byla v r. 1920 založena Státní knihovnická škola. Tato jednoletá škola měla spíše charakter nástavbových kursů, neboť jak její ředitel Z. V. Tobolka, tak i ostatní učitelé byli jejími externími učiteli a škola nebyla zahrnuta do soustavy odborných škol.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již na počátku této školy se začaly projevovat rozdíly mezi knihovnami vědeckými a městskými. Rozlišnosti bychom našli v závěrečných zkouškách – knihovníci směřující do městských knihoven skládali zkoušku z pěti předmětů, jejich kolegové ve vědeckých knihovnách pak devět.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Ústí nad Labem byla na počátku 20. let 20. století otevřena německá Státní knihovnická škola, která sloužila pro knihovníky ve veřejných německých knihovnách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě probíhalo také vzdělávání knihovníků v obcích od 2 000 do 10 000 obyvatel. Tito knihovníci absolvovali tří týdenní kurzy. Existovali i kratší kurzy pro knihovníky v menších obcích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 30. léta 20. století ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hospodářská krize v roce 1928 zasáhla také knihovny. Nejenže se v důsledku nedostatků financí začala ve fondech veřejných knihoven objevovat braková literatura, omezil se však také provoz knihovnických škol. Nejhorší situace pro akademické školy byly léta 1932 a 1933.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další citelnou ránou pocítilo knihovnické školství ke konci 30. let. V roce 1939 byly na území Československa uzavřeny vysoké školy po dobu tří let. Přestává tak působit kvalitní škola, která by školila knihovníky do odborných knihoven. Hlavní funkci v knihovnickém vzdělávání tak převzaly střední odborné školy knihovnické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovnické vzdělávání po roce 1945 ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V druhé polovině 40. let minulého století si knihovnická práce začala budovat status odborné činnosti, ke které je potřeba speciální potřeba.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významným rokem pro akademické vzdělávání byl rok 1950, kdy vzniká při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (dále jen FF UK) Katedra knihovnictví a vědeckých informací (dnes se obor vyučuje na Ústavu informačních studií a knihovnictví při FF UK). Tento typ vzdělávání se o dva roky později objevil i na Slovensku, kde bychom tuto Katedru hledali na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (obor je i zda nadále vyučován na stejné univerzitě).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě vysokých škol s knihovnickým vzděláním fungovaly po roce 1945 v Československu středoškolské knihovnické školy. Jednalo se o maturitní obory. Začátky středních knihovnických škol v Praze a v Brně se datují rokem 1953, kdy byly otevřeny při pedagogických gymnáziích knihovnické větve. Při reorganizaci školského systému pak vznikly samostatné střední knihovnické školy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na Slovensku středoškolské knihovnické studium probíhalo v Bratislavě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úpadky akademické vzdělávání zažilo po únorovém převratu roku 1948 a po okupaci sovětskou armádou v srpnu roku 1968. Tyto události ovlivnily nejen vývoj vzdělání, ale také samotnou výuku. Do vzdělávacích programů se dostávala komunistická ideologie, studenti museli vykonávat různé propagandistické činnosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. a 80. letech se ve studiu začala prosazovat nejen rovina knihovnická, ale také tematika informační. Zvlášť výrazné bylo zaměření na automatizované informační systémy. Avšak socialistické Československo tehdy vážně zaostávalo ve výpočetní a další technice za vyspělými demokratickými státy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt; Knihovníci tak postrádali ve svém vzdělání tuto inovaci, jež již dnes považujeme za základ v tomto oboru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Druhý knihovnický zákon ====&lt;br /&gt;
V roce 1959 vychází další knihovnický zákon – „Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven,“ nazýván jako „2. knihovnický zákon.“ Ten se spíše věnoval systému a síti knihoven, uvádí však, že v profesionálních knihovnách by měl působit vystudovaný knihovník, a že v malých obecních knihovnách může pracovat dobrovolník.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovnické vzdělání po roce 1989 ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z prvních kroků po tzv. sametové revoluci bylo zbavení knihovnictví ideologického zaměření, který byl během komunismu běžnou součástí. Dále se změnila koncepce, struktura a obsah vzdělání knihovníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podstatným krokem byla modernizace knihoven a zavedení výpočetní techniky. Knihovníci se museli vzdělávat v tomto úseku.&lt;br /&gt;
Velké změny zažily vysoké školy. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vznikl v roce 1992 Ústav informačních studií a knihovnictví (zkratka ÚISK), kam se přesunul studijní obor knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Opavě se na Slezské univerzitě zavedlo tříleté bakalářské studium knihovnictví na Filozoficko-přírodovědecké fakultě. Oboru „Informační studia a knihovnictví“ (akreditován v roce 1996) se také podařilo uchytit v Brně na Masarykově univerzitě. Na počátku šlo pouze o vzdělání při zaměstnání. Od ledna 2002 pak tento obor v nové koncepci zakotvil jako Kabinet knihovnictví Ústavu české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity s možnosti jak prezenčního, tak i kombinovaného studia bakalářského a magisterského.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současnost ===&lt;br /&gt;
V současné době se na území České republiky nachází všechny úrovně akademického vzdělávání knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Střední odborné školy ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Střední knihovnické školy můžeme najít v Čechách i na Moravě. V Čechách ve městě Plzeň, Tábor, Sokolov, Mladá Boleslav a Polička. Na Moravě to jsou pak města Brno, Luhačovice a Olomouc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vyšší odborné školy ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V současné době se na území České republiky nachází dvě vyšší odborné školy se zaměřením na knihovnictví. Jedna je v Praze, druhá pak v Brně. V Brně se tato vyšší odborná škola nachází pod stejnou institucí jako střední knihovnická škola.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysoké školy ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====='''Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze – Ústav informačních studií a knihovnictví'''=====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ÚISK nabízí ve studijním oboru „Informační studia a knihovnictví“ tříleté jednooborové bakalářské studium prezenční a kombinované.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve stejném oboru pak nabízí i dvouleté navazující magisterské studium, opět v možnosti prezenční, nebo kombinované formě studia. V rámci magisterského studia jsou tři specializace – specializace informační, knihovnická a knihovědná.&amp;lt;ref&amp;gt;Adresář škol zajišťujících studium oboru &amp;quot;knihovnictví&amp;quot;: Vysoké školy. Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/adresare-e-konference/adresare/adresar_knihovnickych_skol_a_skol_pribuznych_oboru.htm#vysoke&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ÚISK jako jediná vysoká škola v České republice nabízí doktorské studium v tomto odvětví. Studijní obor se nazývá „Informační věda,“ jedná se o tříleté studium, opět možno studia prezenčního či kombinovaného, obor je určen pro absolventy magisterského studia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně – Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví''' =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kabinet nabízí studijní obor „Informační studia a knihovnictví“ v tříletém bakalářském studiu a v dvouletém navazujícím magisterském. Možnost studovat prezenčně a kombinovaně je u obou úrovní.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě''' =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''– Ústav bohemistiky a knihovnictví''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ústav nabízí studium tříletého bakalářského studia ve studijním oboru „Knihovnictví.“ Studium je možné prezenčně i kombinovaně. Dále nabízí i magisterské studium v oboru „Knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''– Ústav informatiky''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na dalším ústav Slezské univerzity je možné studovat studijní obor „Informační studia se zaměřením na knihovnictví“ v rámci tříletého bakalářského studia (opět možnost prezenční i kombinované). Ústav informatiky také otevírá dvouleté magisterské studium v oboru „Informační a knihovnická studia.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mimoškolní vzdělání ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když mluvíme o mimoškolním vzdělání knihovníků, máme na mysli různé kurzy, které mají knihovníky seznamovat s novinkami v knihovnictví, o celoživotním vzdělání, ale také o rekvalifikačních kurzech. Nejčastějšími poskytovateli tohoto vzdělávání jsou krajské knihovny, Národní knihovna ČR, Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), Sdružení knihoven (SDRUK), Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ), Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna i knihovny další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimoškolní vzdělání knihovníků bylo také zahrnuto v programu VISK (veřejné informační služby knihoven), konkrétně v části VISK 2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3&lt;br /&gt;
* Knihovnické školství 1918-1938. (2015, leden 24). WikiKnihovna, . Retrieved 17:13, listopad 25, 2015 from http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_%C5%A1kolstv%C3%AD_1918-1938&amp;amp;oldid=49608.&lt;br /&gt;
* Mezinárodní den studentstva. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-11-16 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_studentstva&lt;br /&gt;
* Katedra knižničnej a informačnej vedy: O nás. Filozofická fakulta [online]. Bratislava: Univerzita Komenského, 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://fphil.uniba.sk/kkiv/&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
* O ústavu. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2015 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=14852&lt;br /&gt;
* Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Slezská univerzita v Opavě [online]. Opava, 2011 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.slu.cz/fpf/cz/&lt;br /&gt;
* O nás. Kabinet informačních studií a knihovnictví: KISK [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/cs/o-nas&lt;br /&gt;
* Adresář škol zajišťujících studium oboru &amp;quot;knihovnictví&amp;quot;. Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/adresare-e-konference/adresare/adresar_knihovnickych_skol_a_skol_pribuznych_oboru.htm&lt;br /&gt;
* Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno [online]. Brno: OA Kotlářská, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.oakobrno.cz/&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/&lt;br /&gt;
* Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce: Seznam plánovaných akcí. Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/&lt;br /&gt;
* VISK 2 Mimoškolní vzdělávání knihovníků. VISK: Veřejné informační služby knihoven [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://visk.nkp.cz/visk-2&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_v_%C4%8CR&amp;diff=26908</id>
		<title>Knihovnické vzdělání v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_v_%C4%8CR&amp;diff=26908"/>
		<updated>2015-12-13T15:09:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Knihovnické vzdělávání v České republice můžeme rozdělit do dvou rovin. Jedna rovina se týká '''akademického vzdělávání''', druhá pak '''mimoškolního vzdělávání''' knihovníků, kam lze zařadit celoživotní vzdělávání, či rekvalifikační kurzy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní rozdíl mezi těmito rovinami se nachází ve zřizovateli. Akademické vzdělávání v České republice zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Mimoškolní zajišťují a pořádají především samotné knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Vzdělávání knihovníků v České republice: stručné poznámky. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2010, 2015-11-19, (1) [cit. 2015-11-19]. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2010/1/vzdelavani-knihovniku-v-ceske-republice-strucne-poznamky.html?page_id=994&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie akademického vzdělání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== První knihovní zákon ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
Počátky akademického vzdělání knihovníků v České republice souvisí se vznikem Československé republiky v roce 1918. Se vznikem první československé ústavy a sbírky zákonů nebyly zapomenuty ani knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Československo mělo totiž velmi hustou síť knihoven a tak bylo zapotřebí legislativy, která by institucím dala jistý řád. V roce 1919 tak nabývá platnosti „Zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních,“ často nazýván jednoduše jako „1. knihovnický zákon.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon obsahoval dvanáct paragrafů, jeden z paragrafů se věnoval přímo knihovníkovi. Knihovny v obcích nad 10 000 obyvatel měl vést knihovník z povolání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří, Jan ČINČERA, Ivan HLAVÁČEK a Pravoslav KNEIDL. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bylo tedy nutné založit vzdělávání v oboru knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až do počátku dvacátých let pracovali v našich knihovnách jako knihovníci z povolání převážně vědci, učitelé, spisovatelé, básníci a jiní příslušníci inteligence bez odborného vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot; /&amp;gt; Tito dobrovolníci postrádali knihovnické vzdělávání, jejich znalosti v oboru knihovnictví byly načerpány samostudiem. Navíc nejčastěji své znalosti získávali tito neprofesionální pracovníci ze zahraničních dokumentů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení knihovnické školy se velmi zasloužili tehdejší přední čeští knihovníci a Svaz osvětový.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako první knihovnické vzdělávání můžeme označit třínedělní kurzy pro knihovníky, které byly pořádány právě již zmíněným Svazem osvětovým. Kurzy se otevřely v prosinci 1918 a vedl je knihovník Ladislav Jan Živný. V dubnu následujícího roku se kurzy konaly již dvouměsíční, další změnou bylo, že hlavní podporou bylo Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO). Na obou kurzech se nacházely stejné předměty – bibliografie, dějiny knihy, dějiny knihoven, katalogizace, klasifikace a správa knihoven. Tyto kurzy však nevyhovovaly k tomu, aby se splnil požadavek z 1. knihovnického zákona. Zákon požadoval státní zkoušku po jednoročním odborném studiu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se tento požadavek splnil, byla v r. 1920 založena Státní knihovnická škola. Tato jednoletá škola měla spíše charakter nástavbových kursů, neboť jak její ředitel Z. V. Tobolka, tak i ostatní učitelé byli jejími externími učiteli a škola nebyla zahrnuta do soustavy odborných škol.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již na počátku této školy se začaly projevovat rozdíly mezi knihovnami vědeckými a městskými. Rozlišnosti bychom našli v závěrečných zkouškách – knihovníci směřující do městských knihoven skládali zkoušku z pěti předmětů, jejich kolegové ve vědeckých knihovnách pak devět.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Ústí nad Labem byla na počátku 20. let 20. století otevřena německá Státní knihovnická škola, která sloužila pro knihovníky ve veřejných německých knihovnách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě probíhalo také vzdělávání knihovníků v obcích od 2 000 do 10 000 obyvatel. Tito knihovníci absolvovali tří týdenní kurzy. Existovali i kratší kurzy pro knihovníky v menších obcích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 30. léta 20. století ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hospodářská krize v roce 1928 zasáhla také knihovny. Nejenže se v důsledku nedostatků financí začala ve fondech veřejných knihoven objevovat braková literatura, omezil se však také provoz knihovnických škol. Nejhorší situace pro akademické školy byly léta 1932 a 1933.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další citelnou ránou pocítilo knihovnické školství ke konci 30. let. V roce 1939 byly na území Československa uzavřeny vysoké školy po dobu tří let. Přestává tak působit kvalitní škola, která by školila knihovníky do odborných knihoven. Hlavní funkci v knihovnickém vzdělávání tak převzaly střední odborné školy knihovnické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovnické vzdělávání po roce 1945 ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V druhé polovině 40. let minulého století si knihovnická práce začala budovat status odborné činnosti, ke které je potřeba speciální potřeba.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významným rokem pro akademické vzdělávání byl rok 1950, kdy vzniká při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (dále jen FF UK) Katedra knihovnictví a vědeckých informací (dnes se obor vyučuje na Ústavu informačních studií a knihovnictví při FF UK). Tento typ vzdělávání se o dva roky později objevil i na Slovensku, kde bychom tuto Katedru hledali na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (obor je i zda nadále vyučován na stejné univerzitě).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě vysokých škol s knihovnickým vzděláním fungovaly po roce 1945 v Československu středoškolské knihovnické školy. Jednalo se o maturitní obory. Začátky středních knihovnických škol v Praze a v Brně se datují rokem 1953, kdy byly otevřeny při pedagogických gymnáziích knihovnické větve. Při reorganizaci školského systému pak vznikly samostatné střední knihovnické školy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na Slovensku středoškolské knihovnické studium probíhalo v Bratislavě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úpadky akademické vzdělávání zažilo po únorovém převratu roku 1948 a po okupaci sovětskou armádou v srpnu roku 1968. Tyto události ovlivnily nejen vývoj vzdělání, ale také samotnou výuku. Do vzdělávacích programů se dostávala komunistická ideologie, studenti museli vykonávat různé propagandistické činnosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. a 80. letech se ve studiu začala prosazovat nejen rovina knihovnická, ale také tematika informační. Zvlášť výrazné bylo zaměření na automatizované informační systémy. Avšak socialistické Československo tehdy vážně zaostávalo ve výpočetní a další technice za vyspělými demokratickými státy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt; Knihovníci tak postrádali ve svém vzdělání tuto inovaci, jež již dnes považujeme za základ v tomto oboru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Druhý knihovnický zákon ====&lt;br /&gt;
V roce 1959 vychází další knihovnický zákon – „Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven,“ nazýván jako „2. knihovnický zákon.“ Ten se spíše věnoval systému a síti knihoven, uvádí však, že v profesionálních knihovnách by měl působit vystudovaný knihovník, a že v malých obecních knihovnách může pracovat dobrovolník.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovnické vzdělání po roce 1989 ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z prvních kroků po tzv. sametové revoluci bylo zbavení knihovnictví ideologického zaměření, který byl během komunismu běžnou součástí. Dále se změnila koncepce, struktura a obsah vzdělání knihovníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podstatným krokem byla modernizace knihoven a zavedení výpočetní techniky. Knihovníci se museli vzdělávat v tomto úseku.&lt;br /&gt;
Velké změny zažily vysoké školy. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vznikl v roce 1992 Ústav informačních studií a knihovnictví (zkratka ÚISK), kam se přesunul studijní obor knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Opavě se na Slezské univerzitě zavedlo tříleté bakalářské studium knihovnictví na Filozoficko-přírodovědecké fakultě. Oboru „Informační studia a knihovnictví“ (akreditován v roce 1996) se také podařilo uchytit v Brně na Masarykově univerzitě. Na počátku šlo pouze o vzdělání při zaměstnání. Od ledna 2002 pak tento obor v nové koncepci zakotvil jako Kabinet knihovnictví Ústavu české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity s možnosti jak prezenčního, tak i kombinovaného studia bakalářského a magisterského.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současnost ===&lt;br /&gt;
V současné době se na území České republiky nachází všechny úrovně akademického vzdělávání knihovníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Střední odborné školy ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Střední knihovnické školy můžeme najít v Čechách i na Moravě. V Čechách ve městě Plzeň, Tábor, Sokolov, Mladá Boleslav a Polička. Na Moravě to jsou pak města Brno, Luhačovice a Olomouc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vyšší odborné školy ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V současné době se na území České republiky nachází dvě vyšší odborné školy se zaměřením na knihovnictví. Jedna je v Praze, druhá pak v Brně. V Brně se tato vyšší odborná škola nachází pod stejnou institucí jako střední knihovnická škola.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysoké školy ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze – Ústav informačních studií a knihovnictví''' =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ÚISK nabízí ve studijním oboru „Informační studia a knihovnictví“ tříleté jednooborové bakalářské studium prezenční a kombinované.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve stejném oboru pak nabízí i dvouleté navazující magisterské studium, opět v možnosti prezenční, nebo kombinované formě studia. V rámci magisterského studia jsou tři specializace – specializace informační, knihovnická a knihovědná.&amp;lt;ref&amp;gt;Adresář škol zajišťujících studium oboru &amp;quot;knihovnictví&amp;quot;: Vysoké školy. Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/adresare-e-konference/adresare/adresar_knihovnickych_skol_a_skol_pribuznych_oboru.htm#vysoke&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ÚISK jako jediná vysoká škola v České republice nabízí doktorské studium v tomto odvětví. Studijní obor se nazývá „Informační věda,“ jedná se o tříleté studium, opět možno studia prezenčního či kombinovaného, obor je určen pro absolventy magisterského studia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně – Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví''' =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kabinet nabízí studijní obor „Informační studia a knihovnictví“ v tříletém bakalářském studiu a v dvouletém navazujícím magisterském. Možnost studovat prezenčně a kombinovaně je u obou úrovní.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě''' =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''– Ústav bohemistiky a knihovnictví''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ústav nabízí studium tříletého bakalářského studia ve studijním oboru „Knihovnictví.“ Studium je možné prezenčně i kombinovaně. Dále nabízí i magisterské studium v oboru „Knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''– Ústav informatiky''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na dalším ústav Slezské univerzity je možné studovat studijní obor „Informační studia se zaměřením na knihovnictví“ v rámci tříletého bakalářského studia (opět možnost prezenční i kombinované). Ústav informatiky také otevírá dvouleté magisterské studium v oboru „Informační a knihovnická studia.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mimoškolní vzdělání ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když mluvíme o mimoškolním vzdělání knihovníků, máme na mysli různé kurzy, které mají knihovníky seznamovat s novinkami v knihovnictví, o celoživotním vzdělání, ale také o rekvalifikačních kurzech. Nejčastějšími poskytovateli tohoto vzdělávání jsou krajské knihovny, Národní knihovna ČR, Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), Sdružení knihoven (SDRUK), Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ), Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna i knihovny další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimoškolní vzdělání knihovníků bylo také zahrnuto v programu VISK (veřejné informační služby knihoven), konkrétně v části VISK 2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3&lt;br /&gt;
* Knihovnické školství 1918-1938. (2015, leden 24). WikiKnihovna, . Retrieved 17:13, listopad 25, 2015 from http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_%C5%A1kolstv%C3%AD_1918-1938&amp;amp;oldid=49608.&lt;br /&gt;
* Mezinárodní den studentstva. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-11-16 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_studentstva&lt;br /&gt;
* Katedra knižničnej a informačnej vedy: O nás. Filozofická fakulta [online]. Bratislava: Univerzita Komenského, 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://fphil.uniba.sk/kkiv/&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
* O ústavu. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2015 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=14852&lt;br /&gt;
* Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Slezská univerzita v Opavě [online]. Opava, 2011 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.slu.cz/fpf/cz/&lt;br /&gt;
* O nás. Kabinet informačních studií a knihovnictví: KISK [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/cs/o-nas&lt;br /&gt;
* Adresář škol zajišťujících studium oboru &amp;quot;knihovnictví&amp;quot;. Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/adresare-e-konference/adresare/adresar_knihovnickych_skol_a_skol_pribuznych_oboru.htm&lt;br /&gt;
* Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno [online]. Brno: OA Kotlářská, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.oakobrno.cz/&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/&lt;br /&gt;
* Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce: Seznam plánovaných akcí. Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/&lt;br /&gt;
* VISK 2 Mimoškolní vzdělávání knihovníků. VISK: Veřejné informační služby knihoven [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://visk.nkp.cz/visk-2&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_v_%C4%8CR&amp;diff=26907</id>
		<title>Knihovnické vzdělání v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_v_%C4%8CR&amp;diff=26907"/>
		<updated>2015-12-13T15:08:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Knihovnické vzdělávání v České republice můžeme rozdělit do dvou rovin. Jedna rovina se týká '''akademického vzdělávání''', druhá pak '''mimoškolního vzdělávání''' knihovníků, kam lze zařadit celoživotní vzdělávání, či rekvalifikační kurzy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní rozdíl mezi těmito rovinami se nachází ve zřizovateli. Akademické vzdělávání v České republice zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Mimoškolní zajišťují a pořádají především samotné knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Vzdělávání knihovníků v České republice: stručné poznámky. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2010, 2015-11-19, (1) [cit. 2015-11-19]. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2010/1/vzdelavani-knihovniku-v-ceske-republice-strucne-poznamky.html?page_id=994&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie akademického vzdělání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== První knihovní zákon ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
Počátky akademického vzdělání knihovníků v České republice souvisí se vznikem Československé republiky v roce 1918. Se vznikem první československé ústavy a sbírky zákonů nebyly zapomenuty ani knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Československo mělo totiž velmi hustou síť knihoven a tak bylo zapotřebí legislativy, která by institucím dala jistý řád. V roce 1919 tak nabývá platnosti „Zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních,“ často nazýván jednoduše jako „1. knihovnický zákon.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon obsahoval dvanáct paragrafů, jeden z paragrafů se věnoval přímo knihovníkovi. Knihovny v obcích nad 10 000 obyvatel měl vést knihovník z povolání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří, Jan ČINČERA, Ivan HLAVÁČEK a Pravoslav KNEIDL. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bylo tedy nutné založit vzdělávání v oboru knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až do počátku dvacátých let pracovali v našich knihovnách jako knihovníci z povolání převážně vědci, učitelé, spisovatelé, básníci a jiní příslušníci inteligence bez odborného vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot; /&amp;gt; Tito dobrovolníci postrádali knihovnické vzdělávání, jejich znalosti v oboru knihovnictví byly načerpány samostudiem. Navíc nejčastěji své znalosti získávali tito neprofesionální pracovníci ze zahraničních dokumentů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení knihovnické školy se velmi zasloužili tehdejší přední čeští knihovníci a Svaz osvětový.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako první knihovnické vzdělávání můžeme označit třínedělní kurzy pro knihovníky, které byly pořádány právě již zmíněným Svazem osvětovým. Kurzy se otevřely v prosinci 1918 a vedl je knihovník Ladislav Jan Živný. V dubnu následujícího roku se kurzy konaly již dvouměsíční, další změnou bylo, že hlavní podporou bylo Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO). Na obou kurzech se nacházely stejné předměty – bibliografie, dějiny knihy, dějiny knihoven, katalogizace, klasifikace a správa knihoven. Tyto kurzy však nevyhovovaly k tomu, aby se splnil požadavek z 1. knihovnického zákona. Zákon požadoval státní zkoušku po jednoročním odborném studiu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se tento požadavek splnil, byla v r. 1920 založena Státní knihovnická škola. Tato jednoletá škola měla spíše charakter nástavbových kursů, neboť jak její ředitel Z. V. Tobolka, tak i ostatní učitelé byli jejími externími učiteli a škola nebyla zahrnuta do soustavy odborných škol.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již na počátku této školy se začaly projevovat rozdíly mezi knihovnami vědeckými a městskými. Rozlišnosti bychom našli v závěrečných zkouškách – knihovníci směřující do městských knihoven skládali zkoušku z pěti předmětů, jejich kolegové ve vědeckých knihovnách pak devět.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Ústí nad Labem byla na počátku 20. let 20. století otevřena německá Státní knihovnická škola, která sloužila pro knihovníky ve veřejných německých knihovnách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě probíhalo také vzdělávání knihovníků v obcích od 2 000 do 10 000 obyvatel. Tito knihovníci absolvovali tří týdenní kurzy. Existovali i kratší kurzy pro knihovníky v menších obcích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 30. léta 20. století ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hospodářská krize v roce 1928 zasáhla také knihovny. Nejenže se v důsledku nedostatků financí začala ve fondech veřejných knihoven objevovat braková literatura, omezil se však také provoz knihovnických škol. Nejhorší situace pro akademické školy byly léta 1932 a 1933.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další citelnou ránou pocítilo knihovnické školství ke konci 30. let. V roce 1939 byly na území Československa uzavřeny vysoké školy po dobu tří let. Přestává tak působit kvalitní škola, která by školila knihovníky do odborných knihoven. Hlavní funkci v knihovnickém vzdělávání tak převzaly střední odborné školy knihovnické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovnické vzdělávání po roce 1945 ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V druhé polovině 40. let minulého století si knihovnická práce začala budovat status odborné činnosti, ke které je potřeba speciální potřeba.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významným rokem pro akademické vzdělávání byl rok 1950, kdy vzniká při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (dále jen FF UK) Katedra knihovnictví a vědeckých informací (dnes se obor vyučuje na Ústavu informačních studií a knihovnictví při FF UK). Tento typ vzdělávání se o dva roky později objevil i na Slovensku, kde bychom tuto Katedru hledali na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (obor je i zda nadále vyučován na stejné univerzitě).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě vysokých škol s knihovnickým vzděláním fungovaly po roce 1945 v Československu středoškolské knihovnické školy. Jednalo se o maturitní obory. Začátky středních knihovnických škol v Praze a v Brně se datují rokem 1953, kdy byly otevřeny při pedagogických gymnáziích knihovnické větve. Při reorganizaci školského systému pak vznikly samostatné střední knihovnické školy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na Slovensku středoškolské knihovnické studium probíhalo v Bratislavě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úpadky akademické vzdělávání zažilo po únorovém převratu roku 1948 a po okupaci sovětskou armádou v srpnu roku 1968. Tyto události ovlivnily nejen vývoj vzdělání, ale také samotnou výuku. Do vzdělávacích programů se dostávala komunistická ideologie, studenti museli vykonávat různé propagandistické činnosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. a 80. letech se ve studiu začala prosazovat nejen rovina knihovnická, ale také tematika informační. Zvlášť výrazné bylo zaměření na automatizované informační systémy. Avšak socialistické Československo tehdy vážně zaostávalo ve výpočetní a další technice za vyspělými demokratickými státy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt; Knihovníci tak postrádali ve svém vzdělání tuto inovaci, jež již dnes považujeme za základ v tomto oboru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Druhý knihovnický zákon ====&lt;br /&gt;
V roce 1959 vychází další knihovnický zákon – „Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven,“ nazýván jako „2. knihovnický zákon.“ Ten se spíše věnoval systému a síti knihoven, uvádí však, že v profesionálních knihovnách by měl působit vystudovaný knihovník, a že v malých obecních knihovnách může pracovat dobrovolník.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovnické vzdělání po roce 1989 ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z prvních kroků po tzv. sametové revoluci bylo zbavení knihovnictví ideologického zaměření, který byl během komunismu běžnou součástí. Dále se změnila koncepce, struktura a obsah vzdělání knihovníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podstatným krokem byla modernizace knihoven a zavedení výpočetní techniky. Knihovníci se museli vzdělávat v tomto úseku.&lt;br /&gt;
Velké změny zažily vysoké školy. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vznikl v roce 1992 Ústav informačních studií a knihovnictví (zkratka ÚISK), kam se přesunul studijní obor knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Opavě se na Slezské univerzitě zavedlo tříleté bakalářské studium knihovnictví na Filozoficko-přírodovědecké fakultě. Oboru „Informační studia a knihovnictví“ (akreditován v roce 1996) se také podařilo uchytit v Brně na Masarykově univerzitě. Na počátku šlo pouze o vzdělání při zaměstnání. Od ledna 2002 pak tento obor v nové koncepci zakotvil jako Kabinet knihovnictví Ústavu české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity s možnosti jak prezenčního, tak i kombinovaného studia bakalářského a magisterského.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Střední odborné školy ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Střední knihovnické školy můžeme najít v Čechách i na Moravě. V Čechách ve městě Plzeň, Tábor, Sokolov, Mladá Boleslav a Polička. Na Moravě to jsou pak města Brno, Luhačovice a Olomouc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vyšší odborné školy ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V současné době se na území České republiky nachází dvě vyšší odborné školy se zaměřením na knihovnictví. Jedna je v Praze, druhá pak v Brně. V Brně se tato vyšší odborná škola nachází pod stejnou institucí jako střední knihovnická škola.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysoké školy ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze – Ústav informačních studií a knihovnictví''' =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ÚISK nabízí ve studijním oboru „Informační studia a knihovnictví“ tříleté jednooborové bakalářské studium prezenční a kombinované.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve stejném oboru pak nabízí i dvouleté navazující magisterské studium, opět v možnosti prezenční, nebo kombinované formě studia. V rámci magisterského studia jsou tři specializace – specializace informační, knihovnická a knihovědná.&amp;lt;ref&amp;gt;Adresář škol zajišťujících studium oboru &amp;quot;knihovnictví&amp;quot;: Vysoké školy. Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/adresare-e-konference/adresare/adresar_knihovnickych_skol_a_skol_pribuznych_oboru.htm#vysoke&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ÚISK jako jediná vysoká škola v České republice nabízí doktorské studium v tomto odvětví. Studijní obor se nazývá „Informační věda,“ jedná se o tříleté studium, opět možno studia prezenčního či kombinovaného, obor je určen pro absolventy magisterského studia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně – Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví''' =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kabinet nabízí studijní obor „Informační studia a knihovnictví“ v tříletém bakalářském studiu a v dvouletém navazujícím magisterském. Možnost studovat prezenčně a kombinovaně je u obou úrovní.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě''' =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''– Ústav bohemistiky a knihovnictví''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ústav nabízí studium tříletého bakalářského studia ve studijním oboru „Knihovnictví.“ Studium je možné prezenčně i kombinovaně. Dále nabízí i magisterské studium v oboru „Knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''– Ústav informatiky''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na dalším ústav Slezské univerzity je možné studovat studijní obor „Informační studia se zaměřením na knihovnictví“ v rámci tříletého bakalářského studia (opět možnost prezenční i kombinované). Ústav informatiky také otevírá dvouleté magisterské studium v oboru „Informační a knihovnická studia.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mimoškolní vzdělání ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když mluvíme o mimoškolním vzdělání knihovníků, máme na mysli různé kurzy, které mají knihovníky seznamovat s novinkami v knihovnictví, o celoživotním vzdělání, ale také o rekvalifikačních kurzech. Nejčastějšími poskytovateli tohoto vzdělávání jsou krajské knihovny, Národní knihovna ČR, Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), Sdružení knihoven (SDRUK), Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ), Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna i knihovny další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimoškolní vzdělání knihovníků bylo také zahrnuto v programu VISK (veřejné informační služby knihoven), konkrétně v části VISK 2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3&lt;br /&gt;
* Knihovnické školství 1918-1938. (2015, leden 24). WikiKnihovna, . Retrieved 17:13, listopad 25, 2015 from http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_%C5%A1kolstv%C3%AD_1918-1938&amp;amp;oldid=49608.&lt;br /&gt;
* Mezinárodní den studentstva. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-11-16 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_studentstva&lt;br /&gt;
* Katedra knižničnej a informačnej vedy: O nás. Filozofická fakulta [online]. Bratislava: Univerzita Komenského, 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://fphil.uniba.sk/kkiv/&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
* O ústavu. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2015 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=14852&lt;br /&gt;
* Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Slezská univerzita v Opavě [online]. Opava, 2011 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.slu.cz/fpf/cz/&lt;br /&gt;
* O nás. Kabinet informačních studií a knihovnictví: KISK [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/cs/o-nas&lt;br /&gt;
* Adresář škol zajišťujících studium oboru &amp;quot;knihovnictví&amp;quot;. Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/adresare-e-konference/adresare/adresar_knihovnickych_skol_a_skol_pribuznych_oboru.htm&lt;br /&gt;
* Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno [online]. Brno: OA Kotlářská, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.oakobrno.cz/&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/&lt;br /&gt;
* Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce: Seznam plánovaných akcí. Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/&lt;br /&gt;
* VISK 2 Mimoškolní vzdělávání knihovníků. VISK: Veřejné informační služby knihoven [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://visk.nkp.cz/visk-2&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_v_%C4%8CR&amp;diff=26906</id>
		<title>Knihovnické vzdělání v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_v_%C4%8CR&amp;diff=26906"/>
		<updated>2015-12-13T15:04:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: Úprava nadpisů a mezer mezi odstavci&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Knihovnické vzdělávání v České republice můžeme rozdělit do dvou rovin. Jedna rovina se týká '''akademického vzdělávání''', druhá pak '''mimoškolního vzdělávání''' knihovníků, kam lze zařadit celoživotní vzdělávání, či rekvalifikační kurzy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní rozdíl mezi těmito rovinami se nachází ve zřizovateli. Akademické vzdělávání v České republice zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Mimoškolní zajišťují a pořádají především samotné knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Vzdělávání knihovníků v České republice: stručné poznámky. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2010, 2015-11-19, (1) [cit. 2015-11-19]. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2010/1/vzdelavani-knihovniku-v-ceske-republice-strucne-poznamky.html?page_id=994&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie akademického vzdělání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== První knihovní zákon ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
Počátky akademického vzdělání knihovníků v České republice souvisí se vznikem Československé republiky v roce 1918. Se vznikem první československé ústavy a sbírky zákonů nebyly zapomenuty ani knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Československo mělo totiž velmi hustou síť knihoven a tak bylo zapotřebí legislativy, která by institucím dala jistý řád. V roce 1919 tak nabývá platnosti „Zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních,“ často nazýván jednoduše jako „1. knihovnický zákon.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon obsahoval dvanáct paragrafů, jeden z paragrafů se věnoval přímo knihovníkovi. Knihovny v obcích nad 10 000 obyvatel měl vést knihovník z povolání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří, Jan ČINČERA, Ivan HLAVÁČEK a Pravoslav KNEIDL. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bylo tedy nutné založit vzdělávání v oboru knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až do počátku dvacátých let pracovali v našich knihovnách jako knihovníci z povolání převážně vědci, učitelé, spisovatelé, básníci a jiní příslušníci inteligence bez odborného vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot; /&amp;gt; Tito dobrovolníci postrádali knihovnické vzdělávání, jejich znalosti v oboru knihovnictví byly načerpány samostudiem. Navíc nejčastěji své znalosti získávali tito neprofesionální pracovníci ze zahraničních dokumentů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení knihovnické školy se velmi zasloužili tehdejší přední čeští knihovníci a Svaz osvětový.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako první knihovnické vzdělávání můžeme označit třínedělní kurzy pro knihovníky, které byly pořádány právě již zmíněným Svazem osvětovým. Kurzy se otevřely v prosinci 1918 a vedl je knihovník Ladislav Jan Živný. V dubnu následujícího roku se kurzy konaly již dvouměsíční, další změnou bylo, že hlavní podporou bylo Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO). Na obou kurzech se nacházely stejné předměty – bibliografie, dějiny knihy, dějiny knihoven, katalogizace, klasifikace a správa knihoven. Tyto kurzy však nevyhovovaly k tomu, aby se splnil požadavek z 1. knihovnického zákona. Zákon požadoval státní zkoušku po jednoročním odborném studiu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se tento požadavek splnil, byla v r. 1920 založena Státní knihovnická škola. Tato jednoletá škola měla spíše charakter nástavbových kursů, neboť jak její ředitel Z. V. Tobolka, tak i ostatní učitelé byli jejími externími učiteli a škola nebyla zahrnuta do soustavy odborných škol.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již na počátku této školy se začaly projevovat rozdíly mezi knihovnami vědeckými a městskými. Rozlišnosti bychom našli v závěrečných zkouškách – knihovníci směřující do městských knihoven skládali zkoušku z pěti předmětů, jejich kolegové ve vědeckých knihovnách pak devět.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Ústí nad Labem byla na počátku 20. let 20. století otevřena německá Státní knihovnická škola, která sloužila pro knihovníky ve veřejných německých knihovnách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě probíhalo také vzdělávání knihovníků v obcích od 2 000 do 10 000 obyvatel. Tito knihovníci absolvovali tří týdenní kurzy. Existovali i kratší kurzy pro knihovníky v menších obcích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 30. léta 20. století ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hospodářská krize v roce 1928 zasáhla také knihovny. Nejenže se v důsledku nedostatků financí začala ve fondech veřejných knihoven objevovat braková literatura, omezil se však také provoz knihovnických škol. Nejhorší situace pro akademické školy byly léta 1932 a 1933.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další citelnou ránou pocítilo knihovnické školství ke konci 30. let. V roce 1939 byly na území Československa uzavřeny vysoké školy po dobu tří let. Přestává tak působit kvalitní škola, která by školila knihovníky do odborných knihoven. Hlavní funkci v knihovnickém vzdělávání tak převzaly střední odborné školy knihovnické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovnické vzdělávání po roce 1945 ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V druhé polovině 40. let minulého století si knihovnická práce začala budovat status odborné činnosti, ke které je potřeba speciální potřeba.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významným rokem pro akademické vzdělávání byl rok 1950, kdy vzniká při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (dále jen FF UK) Katedra knihovnictví a vědeckých informací (dnes se obor vyučuje na Ústavu informačních studií a knihovnictví při FF UK). Tento typ vzdělávání se o dva roky později objevil i na Slovensku, kde bychom tuto Katedru hledali na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (obor je i zda nadále vyučován na stejné univerzitě).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě vysokých škol s knihovnickým vzděláním fungovaly po roce 1945 v Československu středoškolské knihovnické školy. Jednalo se o maturitní obory. Začátky středních knihovnických škol v Praze a v Brně se datují rokem 1953, kdy byly otevřeny při pedagogických gymnáziích knihovnické větve. Při reorganizaci školského systému pak vznikly samostatné střední knihovnické školy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na Slovensku středoškolské knihovnické studium probíhalo v Bratislavě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úpadky akademické vzdělávání zažilo po únorovém převratu roku 1948 a po okupaci sovětskou armádou v srpnu roku 1968. Tyto události ovlivnily nejen vývoj vzdělání, ale také samotnou výuku. Do vzdělávacích programů se dostávala komunistická ideologie, studenti museli vykonávat různé propagandistické činnosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. a 80. letech se ve studiu začala prosazovat nejen rovina knihovnická, ale také tematika informační. Zvlášť výrazné bylo zaměření na automatizované informační systémy. Avšak socialistické Československo tehdy vážně zaostávalo ve výpočetní a další technice za vyspělými demokratickými státy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt; Knihovníci tak postrádali ve svém vzdělání tuto inovaci, jež již dnes považujeme za základ v tomto oboru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Druhý knihovnický zákon ====&lt;br /&gt;
V roce 1959 vychází další knihovnický zákon – „Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven,“ nazýván jako „2. knihovnický zákon.“ Ten se spíše věnoval systému a síti knihoven, uvádí však, že v profesionálních knihovnách by měl působit vystudovaný knihovník, a že v malých obecních knihovnách může pracovat dobrovolník.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovnické vzdělání po roce 1989 ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z prvních kroků po tzv. sametové revoluci bylo zbavení knihovnictví ideologického zaměření, který byl během komunismu běžnou součástí. Dále se změnila koncepce, struktura a obsah vzdělání knihovníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podstatným krokem byla modernizace knihoven a zavedení výpočetní techniky. Knihovníci se museli vzdělávat v tomto úseku.&lt;br /&gt;
Velké změny zažily vysoké školy. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vznikl v roce 1992 Ústav informačních studií a knihovnictví (zkratka ÚISK), kam se přesunul studijní obor knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Opavě se na Slezské univerzitě zavedlo tříleté bakalářské studium knihovnictví na Filozoficko-přírodovědecké fakultě. Oboru „Informační studia a knihovnictví“ (akreditován v roce 1996) se také podařilo uchytit v Brně na Masarykově univerzitě. Na počátku šlo pouze o vzdělání při zaměstnání. Od ledna 2002 pak tento obor v nové koncepci zakotvil jako Kabinet knihovnictví Ústavu české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity s možnosti jak prezenčního, tak i kombinovaného studia bakalářského a magisterského.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Střední odborné školy ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Střední knihovnické školy můžeme najít v Čechách i na Moravě. V Čechách ve městě Plzeň, Tábor, Sokolov, Mladá Boleslav a Polička. Na Moravě to jsou pak města Brno, Luhačovice a Olomouc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vyšší odborné školy ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V současné době se na území České republiky nachází dvě vyšší odborné školy se zaměřením na knihovnictví. Jedna je v Praze, druhá pak v Brně. V Brně se tato vyšší odborná škola nachází pod stejnou institucí jako střední knihovnická škola.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Vysoké školy ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze – Ústav informačních studií a knihovnictví''' =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ÚISK nabízí ve studijním oboru „Informační studia a knihovnictví“ tříleté jednooborové bakalářské studium prezenční a kombinované.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve stejném oboru pak nabízí i dvouleté navazující magisterské studium, opět v možnosti prezenční, nebo kombinované formě studia. V rámci magisterského studia jsou tři specializace – specializace informační, knihovnická a knihovědná.&amp;lt;ref&amp;gt;Adresář škol zajišťujících studium oboru &amp;quot;knihovnictví&amp;quot;: Vysoké školy. Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/adresare-e-konference/adresare/adresar_knihovnickych_skol_a_skol_pribuznych_oboru.htm#vysoke&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ÚISK jako jediná vysoká škola v České republice nabízí doktorské studium v tomto odvětví. Studijní obor se nazývá „Informační věda,“ jedná se o tříleté studium, opět možno studia prezenčního či kombinovaného, obor je určen pro absolventy magisterského studia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně – Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví''' =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kabinet nabízí studijní obor „Informační studia a knihovnictví“ v tříletém bakalářském studiu a v dvouletém navazujícím magisterském. Možnost studovat prezenčně a kombinovaně je u obou úrovní.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== '''Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě''' =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''– Ústav bohemistiky a knihovnictví''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ústav nabízí studium tříletého bakalářského studia ve studijním oboru „Knihovnictví.“ Studium je možné prezenčně i kombinovaně. Dále nabízí i magisterské studium v oboru „Knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''– Ústav informatiky''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na dalším ústav Slezské univerzity je možné studovat studijní obor „Informační studia se zaměřením na knihovnictví“ v rámci tříletého bakalářského studia (opět možnost prezenční i kombinované). Ústav informatiky také otevírá dvouleté magisterské studium v oboru „Informační a knihovnická studia.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mimoškolní vzdělání ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když mluvíme o mimoškolním vzdělání knihovníků, máme na mysli různé kurzy, které mají knihovníky seznamovat s novinkami v knihovnictví, o celoživotním vzdělání, ale také o rekvalifikačních kurzech. Nejčastějšími poskytovateli tohoto vzdělávání jsou krajské knihovny, Národní knihovna ČR, Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), Sdružení knihoven (SDRUK), Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ), Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna i knihovny další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimoškolní vzdělání knihovníků bylo také zahrnuto v programu VISK (veřejné informační služby knihoven), konkrétně v části VISK 2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3&lt;br /&gt;
* Knihovnické školství 1918-1938. (2015, leden 24). WikiKnihovna, . Retrieved 17:13, listopad 25, 2015 from http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_%C5%A1kolstv%C3%AD_1918-1938&amp;amp;oldid=49608.&lt;br /&gt;
* Mezinárodní den studentstva. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-11-16 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_studentstva&lt;br /&gt;
* Katedra knižničnej a informačnej vedy: O nás. Filozofická fakulta [online]. Bratislava: Univerzita Komenského, 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://fphil.uniba.sk/kkiv/&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
* O ústavu. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2015 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=14852&lt;br /&gt;
* Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Slezská univerzita v Opavě [online]. Opava, 2011 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.slu.cz/fpf/cz/&lt;br /&gt;
* O nás. Kabinet informačních studií a knihovnictví: KISK [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/cs/o-nas&lt;br /&gt;
* Adresář škol zajišťujících studium oboru &amp;quot;knihovnictví&amp;quot;. Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/adresare-e-konference/adresare/adresar_knihovnickych_skol_a_skol_pribuznych_oboru.htm&lt;br /&gt;
* Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno [online]. Brno: OA Kotlářská, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.oakobrno.cz/&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/&lt;br /&gt;
* Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce: Seznam plánovaných akcí. Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/&lt;br /&gt;
* VISK 2 Mimoškolní vzdělávání knihovníků. VISK: Veřejné informační služby knihoven [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://visk.nkp.cz/visk-2&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_v_%C4%8CR&amp;diff=26905</id>
		<title>Knihovnické vzdělání v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_v_%C4%8CR&amp;diff=26905"/>
		<updated>2015-12-13T15:00:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: Založena nová stránka s textem „== Knihovnické vzdělání v ČR == Knihovnické vzdělávání v České republice můžeme rozdělit do dvou rovin. Jedna rovina se týká '''akademick…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Knihovnické vzdělání v ČR ==&lt;br /&gt;
Knihovnické vzdělávání v České republice můžeme rozdělit do dvou rovin. Jedna rovina se týká '''akademického vzdělávání''', druhá pak '''mimoškolního vzdělávání''' knihovníků, kam lze zařadit celoživotní vzdělávání, či rekvalifikační kurzy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní rozdíl mezi těmito rovinami se nachází ve zřizovateli. Akademické vzdělávání v České republice zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Mimoškolní zajišťují a pořádají především samotné knihovny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot;&amp;gt;HOUŠKOVÁ, Zlata. Vzdělávání knihovníků v České republice: stručné poznámky. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2010, 2015-11-19, (1) [cit. 2015-11-19]. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2010/1/vzdelavani-knihovniku-v-ceske-republice-strucne-poznamky.html?page_id=994&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Historie akademického vzdělání ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== První knihovní zákon ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátky akademického vzdělání knihovníků v České republice souvisí se vznikem Československé republiky v roce 1918. Se vznikem první československé ústavy a sbírky zákonů nebyly zapomenuty ani knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Československo mělo totiž velmi hustou síť knihoven a tak bylo zapotřebí legislativy, která by institucím dala jistý řád. V roce 1919 tak nabývá platnosti „Zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních,“ často nazýván jednoduše jako „1. knihovnický zákon.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon obsahoval dvanáct paragrafů, jeden z paragrafů se věnoval přímo knihovníkovi. Knihovny v obcích nad 10 000 obyvatel měl vést knihovník z povolání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří, Jan ČINČERA, Ivan HLAVÁČEK a Pravoslav KNEIDL. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3.&amp;lt;/ref&amp;gt; Bylo tedy nutné založit vzdělávání v oboru knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až do počátku dvacátých let pracovali v našich knihovnách jako knihovníci z povolání převážně vědci, učitelé, spisovatelé, básníci a jiní příslušníci inteligence bez odborného vzdělání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot; /&amp;gt; Tito dobrovolníci postrádali knihovnické vzdělávání, jejich znalosti v oboru knihovnictví byly načerpány samostudiem. Navíc nejčastěji své znalosti získávali tito neprofesionální pracovníci ze zahraničních dokumentů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O založení knihovnické školy se velmi zasloužili tehdejší přední čeští knihovníci a Svaz osvětový.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako první knihovnické vzdělávání můžeme označit třínedělní kurzy pro knihovníky, které byly pořádány právě již zmíněným Svazem osvětovým. Kurzy se otevřely v prosinci 1918 a vedl je knihovník Ladislav Jan Živný. V dubnu následujícího roku se kurzy konaly již dvouměsíční, další změnou bylo, že hlavní podporou bylo Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO). Na obou kurzech se nacházely stejné předměty – bibliografie, dějiny knihy, dějiny knihoven, katalogizace, klasifikace a správa knihoven. Tyto kurzy však nevyhovovaly k tomu, aby se splnil požadavek z 1. knihovnického zákona. Zákon požadoval státní zkoušku po jednoročním odborném studiu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se tento požadavek splnil, byla v r. 1920 založena Státní knihovnická škola. Tato jednoletá škola měla spíše charakter nástavbových kursů, neboť jak její ředitel Z. V. Tobolka, tak i ostatní učitelé byli jejími externími učiteli a škola nebyla zahrnuta do soustavy odborných škol.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dejiny&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již na počátku této školy se začaly projevovat rozdíly mezi knihovnami vědeckými a městskými. Rozlišnosti bychom našli v závěrečných zkouškách – knihovníci směřující do městských knihoven skládali zkoušku z pěti předmětů, jejich kolegové ve vědeckých knihovnách pak devět.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Ústí nad Labem byla na počátku 20. let 20. století otevřena německá Státní knihovnická škola, která sloužila pro knihovníky ve veřejných německých knihovnách.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samozřejmě probíhalo také vzdělávání knihovníků v obcích od 2 000 do 10 000 obyvatel. Tito knihovníci absolvovali tří týdenní kurzy. Existovali i kratší kurzy pro knihovníky v menších obcích.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 30. léta 20. století ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hospodářská krize v roce 1928 zasáhla také knihovny. Nejenže se v důsledku nedostatků financí začala ve fondech veřejných knihoven objevovat braková literatura, omezil se však také provoz knihovnických škol. Nejhorší situace pro akademické školy byly léta 1932 a 1933.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další citelnou ránou pocítilo knihovnické školství ke konci 30. let. V roce 1939 byly na území Československa uzavřeny vysoké školy po dobu tří let. Přestává tak působit kvalitní škola, která by školila knihovníky do odborných knihoven. Hlavní funkci v knihovnickém vzdělávání tak převzaly střední odborné školy knihovnické.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovnické vzdělávání po roce 1945 ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V druhé polovině 40. let minulého století si knihovnická práce začala budovat status odborné činnosti, ke které je potřeba speciální potřeba.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významným rokem pro akademické vzdělávání byl rok 1950, kdy vzniká při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (dále jen FF UK) Katedra knihovnictví a vědeckých informací (dnes se obor vyučuje na Ústavu informačních studií a knihovnictví při FF UK). Tento typ vzdělávání se o dva roky později objevil i na Slovensku, kde bychom tuto Katedru hledali na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (obor je i zda nadále vyučován na stejné univerzitě).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě vysokých škol s knihovnickým vzděláním fungovaly po roce 1945 v Československu středoškolské knihovnické školy. Jednalo se o maturitní obory. Začátky středních knihovnických škol v Praze a v Brně se datují rokem 1953, kdy byly otevřeny při pedagogických gymnáziích knihovnické větve. Při reorganizaci školského systému pak vznikly samostatné střední knihovnické školy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na Slovensku středoškolské knihovnické studium probíhalo v Bratislavě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úpadky akademické vzdělávání zažilo po únorovém převratu roku 1948 a po okupaci sovětskou armádou v srpnu roku 1968. Tyto události ovlivnily nejen vývoj vzdělání, ale také samotnou výuku. Do vzdělávacích programů se dostávala komunistická ideologie, studenti museli vykonávat různé propagandistické činnosti.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. a 80. letech se ve studiu začala prosazovat nejen rovina knihovnická, ale také tematika informační. Zvlášť výrazné bylo zaměření na automatizované informační systémy. Avšak socialistické Československo tehdy vážně zaostávalo ve výpočetní a další technice za vyspělými demokratickými státy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt; Knihovníci tak postrádali ve svém vzdělání tuto inovaci, jež již dnes považujeme za základ v tomto oboru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Druhý knihovnický zákon =====&lt;br /&gt;
V roce 1959 vychází další knihovnický zákon – „Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven,“ nazýván jako „2. knihovnický zákon.“ Ten se spíše věnoval systému a síti knihoven, uvádí však, že v profesionálních knihovnách by měl působit vystudovaný knihovník, a že v malých obecních knihovnách může pracovat dobrovolník.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovnické vzdělání po roce 1989 ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z prvních kroků po tzv. sametové revoluci bylo zbavení knihovnictví ideologického zaměření, který byl během komunismu běžnou součástí. Dále se změnila koncepce, struktura a obsah vzdělání knihovníků.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podstatným krokem byla modernizace knihoven a zavedení výpočetní techniky. Knihovníci se museli vzdělávat v tomto úseku.&lt;br /&gt;
Velké změny zažily vysoké školy. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vznikl v roce 1992 Ústav informačních studií a knihovnictví (zkratka ÚISK), kam se přesunul studijní obor knihovnictví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Opavě se na Slezské univerzitě zavedlo tříleté bakalářské studium knihovnictví na Filozoficko-přírodovědecké fakultě. Oboru „Informační studia a knihovnictví“ (akreditován v roce 1996) se také podařilo uchytit v Brně na Masarykově univerzitě. Na počátku šlo pouze o vzdělání při zaměstnání. Od ledna 2002 pak tento obor v nové koncepci zakotvil jako Kabinet knihovnictví Ústavu české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity s možnosti jak prezenčního, tak i kombinovaného studia bakalářského a magisterského.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Současnost ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===== Střední odborné školy =====&lt;br /&gt;
Střední knihovnické školy můžeme najít v Čechách i na Moravě. V Čechách ve městě Plzeň, Tábor, Sokolov, Mladá Boleslav a Polička. Na Moravě to jsou pak města Brno, Luhačovice a Olomouc.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Vyšší odborné školy =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V současné době se na území České republiky nachází dvě vyšší odborné školy se zaměřením na knihovnictví. Jedna je v Praze, druhá pak v Brně. V Brně se tato vyšší odborná škola nachází pod stejnou institucí jako střední knihovnická škola.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Vysoké školy =====&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze – Ústav informačních studií a knihovnictví'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
ÚISK nabízí ve studijním oboru „Informační studia a knihovnictví“ tříleté jednooborové bakalářské studium prezenční a kombinované.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve stejném oboru pak nabízí i dvouleté navazující magisterské studium, opět v možnosti prezenční, nebo kombinované formě studia. V rámci magisterského studia jsou tři specializace – specializace informační, knihovnická a knihovědná.&amp;lt;ref&amp;gt;Adresář škol zajišťujících studium oboru &amp;quot;knihovnictví&amp;quot;: Vysoké školy. Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/adresare-e-konference/adresare/adresar_knihovnickych_skol_a_skol_pribuznych_oboru.htm#vysoke&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ÚISK jako jediná vysoká škola v České republice nabízí doktorské studium v tomto odvětví. Studijní obor se nazývá „Informační věda,“ jedná se o tříleté studium, opět možno studia prezenčního či kombinovaného, obor je určen pro absolventy magisterského studia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně – Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kabinet nabízí studijní obor „Informační studia a knihovnictví“ v tříletém bakalářském studiu a v dvouletém navazujícím magisterském. Možnost studovat prezenčně a kombinovaně je u obou úrovní.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''– Ústav bohemistiky a knihovnictví''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ústav nabízí studium tříletého bakalářského studia ve studijním oboru „Knihovnictví.“ Studium je možné prezenčně i kombinovaně. Dále nabízí i magisterské studium v oboru „Knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''– Ústav informatiky''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na dalším ústav Slezské univerzity je možné studovat studijní obor „Informační studia se zaměřením na knihovnictví“ v rámci tříletého bakalářského studia (opět možnost prezenční i kombinované). Ústav informatiky také otevírá dvouleté magisterské studium v oboru „Informační a knihovnická studia.“&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mimoškolní vzdělání ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Když mluvíme o mimoškolním vzdělání knihovníků, máme na mysli různé kurzy, které mají knihovníky seznamovat s novinkami v knihovnictví, o celoživotním vzdělání, ale také o rekvalifikačních kurzech. Nejčastějšími poskytovateli tohoto vzdělávání jsou krajské knihovny, Národní knihovna ČR, Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), Sdružení knihoven (SDRUK), Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ), Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna i knihovny další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimoškolní vzdělání knihovníků bylo také zahrnuto v programu VISK (veřejné informační služby knihoven), konkrétně v části VISK 2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3&lt;br /&gt;
* Knihovnické školství 1918-1938. (2015, leden 24). WikiKnihovna, . Retrieved 17:13, listopad 25, 2015 from http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Knihovnick%C3%A9_%C5%A1kolstv%C3%AD_1918-1938&amp;amp;oldid=49608.&lt;br /&gt;
* Mezinárodní den studentstva. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-11-16 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_studentstva&lt;br /&gt;
* Katedra knižničnej a informačnej vedy: O nás. Filozofická fakulta [online]. Bratislava: Univerzita Komenského, 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://fphil.uniba.sk/kkiv/&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
* O ústavu. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2015 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=14852&lt;br /&gt;
* Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Slezská univerzita v Opavě [online]. Opava, 2011 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.slu.cz/fpf/cz/&lt;br /&gt;
* O nás. Kabinet informačních studií a knihovnictví: KISK [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/cs/o-nas&lt;br /&gt;
* Adresář škol zajišťujících studium oboru &amp;quot;knihovnictví&amp;quot;. Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/adresare-e-konference/adresare/adresar_knihovnickych_skol_a_skol_pribuznych_oboru.htm&lt;br /&gt;
* Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno [online]. Brno: OA Kotlářská, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.oakobrno.cz/&lt;br /&gt;
* Informace pro knihovny [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/&lt;br /&gt;
* Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce: Seznam plánovaných akcí. Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/knihovnicke-akce/&lt;br /&gt;
* VISK 2 Mimoškolní vzdělávání knihovníků. VISK: Veřejné informační služby knihoven [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://visk.nkp.cz/visk-2&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=16363</id>
		<title>Historie informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=16363"/>
		<updated>2015-02-01T10:36:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační věda''' je v nejširším pojetí chápána jako obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní), v užším významu pak jako věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti.&amp;lt;ref name=wiki&amp;gt;Informační věda a knihovnictví. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zprostředkovatelská funkce a její dopad na informační vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik, vývoj a současný stav informační vědy nelze pochopit bez pochopení vzniku a vývoje společenské funkce, která má svůj počátek v době, kdy vznikly organizované sbírky zaznamenaného poznání.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 154. ISBN 80-246-1037-X. &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
To souvisí se vznikem písma a sepsáním informací na přenosné předměty, které způsobily vznik prvních organizovaných katalogů podobným v knihovnách a archivech. Odtud se rozvíjela jedna z prvních společenských funkcí – funkce zprostředkovatelská. Tato funkce zahrnovala shromažďování, zpracování a ukládání vytvořeného poznatku, příběhu, znalosti, ... v organizované sbírce dokumentů a v dnešní době i elektrických zdrojů tak, aby byla možnost zpětného vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve vývoji společenské zprostředkovatelské funkce jsou tři fáze:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Postupné přechod od písma obrázkového k písmu hláskovému (fonetizace)&lt;br /&gt;
# Vynález knihtisku&lt;br /&gt;
# Vynález počítače a vznik informačních technologií&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Právě třetí fáze vývoje způsobila vznik a následný vývoj informační vědy.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Časové členění vývoje informační vědy dle G. Harmona ==&lt;br /&gt;
Glynn Harmon o časovém členění hovořil již v roce 1971, kdy se pokusil o prognózu vývoje informační vědy. Vycházel z toho, že věda o informaci jako taková vznikla již v roce 1895 z dokumentace. Koncepce dokumentace totiž historicky předcházela vzniku informační vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vývojové etapy G. Harmona:'''&lt;br /&gt;
# Období formování(1895 – 1945)&lt;br /&gt;
# Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945 – 1970)&lt;br /&gt;
# Období dozrávání (od počátku 70. let až současnost)&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Takové časové členění je ovšem velmi relativní, proto je nutno považovat je spíše za členění pracovní.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto názorem však nesouhlasili všichni odborníci, teoretici a ani osobnosti informační vědy, např. z českého prostředí lze uvést informačního vědce Jiřího Cejpka, ze zahraničí amerického vědce Vannevara Bushe. Vannevar Bush byl toho názoru, že počátky informační vědy se nacházejí již v letech 669 – 630 před Kristem v Aššurbanipalově knihovně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období vnitřního sjednocování a upevňování ===&lt;br /&gt;
Kybernetika, jak bylo výše uvedeno, se narodila po 2. světové válce. Uvádí se přesný rok 1948, někteří však uvádí obecný údaj 40. léta. Právě v tomto období začal postupný vývoj ovlivňovat proud první, tedy humanitní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem souznění humanitního proudu a kybernetiky se začaly studovat procesy, jež probíhají při vzniku, zaznamenávání a přenosu lidského poznání. Při studiu napomáhaly nejen klasické vědy (např. filosofie, matematika), ale i nově vznikající a rozvíjející vědy (např. lingvistika, sémantika, axiologie, dokumentalistika, kybernetika, ...). To souvisí s dnešní chápáním informační vědy jako interdisciplinárního oboru. Informační věda zasahuje do mnoha oborů, např. sociologie, [[politologie]], [[právo]], psychologie, [[pedagogika]], atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě tohoto procesu studia se na počátku 50. let objevil poprvé výraz '''„information science“''' (informační věda).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významnou úlohu podnětu ke vzniku a vývoji samotné informační vědy sehrála tzv. Weinbergova zpráva z roku 1962, která založila tradici americké státní informační politiky.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V tomto roce pojem „information science“ ve Spojených státech amerických získal pevné kořeny – objevoval se běžně v literatuře a postupně nahrazoval pojem dokumentace. USA se zasloužila o velký rozvoj informační vědy a o řešení problematik s ní spojené nejen v teoretické, ale i v praktické části. Americké poznatky pak ovlivnily Evropu a její konzervační přístup. Vliv byl však postupný a velké změny Evropa pocítila až ve druhé polovině 60. let. Evropský vývoj byl však i nadále ovlivněn konzervatismem a tradicionalismem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období dozrávání ===&lt;br /&gt;
V 70. – 90. letech v USA byl rozvoj dynamický, informační věda se stala studijním oborem na mnoha univerzitách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První pokusy o strukturu informační vědy pochází ze 70. let. V roce 1990 se v německé Kostnici zrodilo pojetí informační vědy, které je dnes velmi zásadní pro české a evropské prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobnosti při vývoji a rozvoji informační vědy ==&lt;br /&gt;
=== České a slovenské ===&lt;br /&gt;
* Jiří Toman&lt;br /&gt;
* Augustin Merta&lt;br /&gt;
* Ivan Wiesenbergen&lt;br /&gt;
* Jiří Cejpek&lt;br /&gt;
* Ján G. Žatkuliak&lt;br /&gt;
* Marek Gigánik&amp;lt;ref name=sold&amp;gt;SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční ===&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener&lt;br /&gt;
* Vannevar Bush&lt;br /&gt;
* Claude Elwood Shannon&lt;br /&gt;
* John von Neuman&lt;br /&gt;
* Herman Howe Fussler&amp;lt;ref name=sold&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a informatika ==&lt;br /&gt;
Kvůli v minulosti způsobeného vlivu SSSR se tyto dva termíny i dnes používají mylně, často jsou totiž zaměňovány a dokonce i ztotožňovány. Tyto termíny spolu sice souvisí, ale není mezi nimi rovnocenný vztah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační věda je svébytným interdisciplinárním vědním a studijním oborem, který práce a výsledků informatiky (počítačové vědy) a informačních technologií, zejména za účelem plnění své zprostředkovatelské funkce, pouze využívá, podobně jako ostatní neinformatické společenskovědní, humanitní i přírodovědné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;Informační věda: Informační věda vs. informatika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda#Informa.C4.8Dn.C3.AD_v.C4.9Bda_vs._informatika &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
* SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. ''Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné online: http://is.muni.cz/th/136067/ff_b/historie_informacni_vedy.pdf&lt;br /&gt;
* Informační věda. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informační věda]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Jiří Cejpek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informatika]]&lt;br /&gt;
* [[Přístupy k informační vědě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informace, informatika, informační politika, information science, Glynn Harmon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=16362</id>
		<title>Historie informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=16362"/>
		<updated>2015-02-01T10:27:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační věda''' je v nejširším pojetí chápána jako obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní), v užším významu pak jako věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti.&amp;lt;ref name=wiki&amp;gt;Informační věda a knihovnictví. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zprostředkovatelská funkce a její dopad na informační vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik, vývoj a současný stav informační vědy nelze pochopit bez pochopení vzniku a vývoje společenské funkce, která má svůj počátek v době, kdy vznikly organizované sbírky zaznamenaného poznání.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 154. ISBN 80-246-1037-X. &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
To souvisí se vznikem písma a sepsáním informací na přenosné předměty, které způsobily vznik prvních organizovaných katalogů podobným v knihovnách a archivech. Odtud se rozvíjela jedna z prvních společenských funkcí – funkce zprostředkovatelská. Tato funkce zahrnovala shromažďování, zpracování a ukládání vytvořeného poznatku, příběhu, znalosti, ... v organizované sbírce dokumentů a v dnešní době i elektrických zdrojů tak, aby byla možnost zpětného vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve vývoji společenské zprostředkovatelské funkce jsou tři fáze:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Postupné přechod od písma obrázkového k písmu hláskovému (fonetizace)&lt;br /&gt;
# Vynález knihtisku&lt;br /&gt;
# Vynález počítače a vznik informačních technologií&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Právě třetí fáze vývoje způsobila vznik a následný vývoj informační vědy.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Časové členění vývoje informační vědy dle G. Harmona ==&lt;br /&gt;
Glynn Harmon o časovém členění hovořil již v roce 1971, kdy se pokusil o prognózu vývoje informační vědy. Vycházel z toho, že věda o informaci jako taková vznikla již v roce 1895 z dokumentace. Koncepce dokumentace totiž historicky předcházela vzniku informační vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vývojové etapy G. Harmona:'''&lt;br /&gt;
# Období formování(1895 – 1945)&lt;br /&gt;
# Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945 – 1970)&lt;br /&gt;
# Období dozrávání (od počátku 70. let až současnost)&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Takové časové členění je ovšem velmi relativní, proto je nutno považovat je spíše za členění pracovní.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto názorem však nesouhlasili všichni odborníci, teoretici a ani osobnosti informační vědy, např. z českého prostředí lze uvést informačního vědce Jiřího Cejpka, ze zahraničí amerického vědce Vannevara Bushe. Vannevar Bush byl toho názoru, že počátky informační vědy se nacházejí již v letech 669 – 630 před Kristem v Aššurbanipalově knihovně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období vnitřního sjednocování a upevňování ===&lt;br /&gt;
Kybernetika, jak bylo výše uvedeno, se narodila po 2. světové válce, uvádí se přesný rok 1948, najdou se však i obecný údaj 40. léta. Právě v tomto období postupný vývoj začal ovlivňovat proud první, tedy humanitní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem tohoto souznění, počítačové technologie a nadšením, které technologie způsobila, se začaly studovat procesy, jež probíhají při vzniku, zaznamenávání a přenosu lidského poznání. Při studiu napomáhaly nejen klasické vědy (např. filosofie, matematika), ale i nově vznikající a rozvíjející vědy (např. lingvistika, sémantika, axiologie, dokumentalistika, kybernetika, ...). To souvisí s dnešní chápáním informační vědy jako interdisciplinárního oboru. Informační věda zasahuje do mnoha oborů, např. sociologie, [[politologie]], [[právo]], psychologie, [[pedagogika]], atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě tohoto procesu studia se na počátku 50. let objevil poprvé výraz '''„information science“''' (informační věda).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významnou úlohu podnětu ke vzniku a vývoji samotné informační vědy sehrála tzv. Weinbergova zpráva z roku 1962, která založila tradici americké státní informační politiky.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V tomto roce pojem „information science“ ve Spojených státech amerických získal pevné kořeny – objevoval se běžně v literatuře a postupně nahrazoval pojem dokumentace. USA se zasloužila o velký rozvoj informační vědy a o řešení problematik s ní spojené nejen v teoretické, ale i v praktické části. Americké poznatky pak ovlivnily Evropu a její konzervační přístup. Vliv byl však postupný a velké změny Evropa pocítila až ve druhé polovině 60. let. Evropský vývoj byl však i nadále ovlivněn konzervatismem a tradicionalismem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období dozrávání ===&lt;br /&gt;
V 70. – 90. letech v USA byl rozvoj dynamický, informační věda se stala studijním oborem na mnoha univerzitách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První pokusy o strukturu informační vědy pochází ze 70. let. V roce 1990 se v německé Kostnici zrodilo pojetí informační vědy, které je dnes velmi zásadní pro české a evropské prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobnosti při vývoji a rozvoji informační vědy ==&lt;br /&gt;
=== České a slovenské ===&lt;br /&gt;
* Jiří Toman&lt;br /&gt;
* Augustin Merta&lt;br /&gt;
* Ivan Wiesenbergen&lt;br /&gt;
* Jiří Cejpek&lt;br /&gt;
* Ján G. Žatkuliak&lt;br /&gt;
* Marek Gigánik&amp;lt;ref name=sold&amp;gt;SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční ===&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener&lt;br /&gt;
* Vannevar Bush&lt;br /&gt;
* Claude Elwood Shannon&lt;br /&gt;
* John von Neuman&lt;br /&gt;
* Herman Howe Fussler&amp;lt;ref name=sold&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a informatika ==&lt;br /&gt;
Kvůli v minulosti způsobeného vlivu SSSR se tyto dva termíny i dnes používají mylně, často jsou totiž zaměňovány a dokonce i ztotožňovány. Tyto termíny spolu sice souvisí, ale není mezi nimi rovnocenný vztah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační věda je svébytným interdisciplinárním vědním a studijním oborem, který práce a výsledků informatiky (počítačové vědy) a informačních technologií, zejména za účelem plnění své zprostředkovatelské funkce, pouze využívá, podobně jako ostatní neinformatické společenskovědní, humanitní i přírodovědné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;Informační věda: Informační věda vs. informatika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda#Informa.C4.8Dn.C3.AD_v.C4.9Bda_vs._informatika &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
* SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. ''Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné online: http://is.muni.cz/th/136067/ff_b/historie_informacni_vedy.pdf&lt;br /&gt;
* Informační věda. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informační věda]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Jiří Cejpek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informatika]]&lt;br /&gt;
* [[Přístupy k informační vědě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informace, informatika, informační politika, information science, Glynn Harmon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=15129</id>
		<title>Mezinárodní desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=15129"/>
		<updated>2015-01-22T08:34:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mezinárodní desetinné třídění''' (česká zkratka MDT, anglická zkratka je UDC = The '''U'''niversal '''D'''ecimal '''C'''lassification) je univerzální, mezinárodně srozumitelná bibliografická a knihovnická klasifikace. Díky neustálému přibývání nových informací se třídění stále rozšiřuje, proto probíhá neustálá aktualizace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MDT je selekční jazyk prekoordinovaný (tj. má předem vytvořené kategorie, do kterých je možné dokument zařadit při použití jistých kritérií) používá numerickou (tj. číselnou) notaci hierarchického charakteru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MDT patří mezi nejrozšířenější klasifikační třídění, dále hojně využívanými systémy jsou Deweyho desetinné třídění (zkratka DDT) a Library of Congress Classification (český název „Třídění Kongresové knihovny,“ používá se zkratka LCC; tuto klasifikaci používá v ČR Národní technická knihovna).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Českou republiku se o MDT stará Národní knihovna České republiky, která také zveřejňuje tabulky v elektronické podobě – online (http://www2.nkp.cz/mdt/index.htm) i offline (CD). Je také samozřejmě možné použít tištěné tabulky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění může být použito nejen na textové dokumenty, ale i na jiná média jako jsou filmy, videa, zvukové nahrávky, ilustrace, mapy, ale také na muzejní objekty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – Paul Otlet a Henri La Fontaine. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cílu potřebovali klasifikační univerzální systém ke zpracování a následnému třídění informací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První vydání tabulek vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích.  Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927 – 1933.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě MDT se autoři nechali inspirovat Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Melville Dewey]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.[http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní třídy ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 0 || Všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1 || Filosofie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3 || Společenské vědy&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4 || Neobsazená&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5 || Matematika. Přírodní vědy.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6|| Užité vědy. Lékařství. Technika.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7 || Umění. Sport. Hry.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8 || Jazyky. Jazykověda. Literatura.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9 || Zeměpis. Životopisy. Dějiny.&amp;lt;ref name=hand&amp;gt;HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Třída č. 4 není obsazená z důvodu, že se počítá s vývojem lidského poznání. Pokud by byl objeven nový obor, nová problematika, která by nezapadala do ostatních tříd, zařadila by se do 4. třídy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdíly mezi MDT a DDT ==&lt;br /&gt;
Rozdíly mezi těmito klasifikačními systémy nejsou velké. MDT má tříd 9, ale 4. třída je vynechána pro případnou novou problematiku, počítá tedy s vývojem v budoucnosti. DDT má všechny třídy plné, od 0 – 9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je velkým plusem u MDT, jsou pomocné a spojovací znaky, kterých má mnoho. Mohou napomoci rozvinout problematiku a vytvořit znak rozvinutý, či složený. U DDT pomocné znaky chybí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším rozdílem je, že DDT má znaky trojmístné, zatím co MDT jednomístné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura: ====&lt;br /&gt;
# Universal Decimal Classification. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Universal_Decimal_Classification&lt;br /&gt;
# HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25&lt;br /&gt;
# BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3 &lt;br /&gt;
# Mezinárodní desetinné třídění. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&lt;br /&gt;
# Library of Congress Classification. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Library_of_Congress_Classification&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy: ====&lt;br /&gt;
[http://www2.nkp.cz/mdt/index.htm Tabulky MDT v elektronické podobě]&lt;br /&gt;
==== Související články: ====&lt;br /&gt;
[[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Melville Dewey]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Deweyho desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Library of Congress Classification]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova: ====&lt;br /&gt;
Mezinárodní desetinné třídění, Deweyho desetinné třídění, knihovnické klasifikace, systematické selekční jazyky, Melville Dewey[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=15128</id>
		<title>Deweyho desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=15128"/>
		<updated>2015-01-22T08:31:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Melville Dewey''' se narodil 10. prosince 1851 v New Yorku a zemřel 26. prosince roku 1931 na Floridě. M. Dewey byl významný americký knihovník, vynálezce ''Deweyho desetinného třídění'', stál u zrodu ''American Library Association'' (zkratka ALA, český ekvivalent Americká knihovnická asociace), založil knihovnický časopis ''Library Journal'' a zřídil první knihovnickou školu ''Columbia University’s School of Library Economy''. Bývá označován jako „''Otec moderního knihovnictví''“.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Deweyho desetinné třídění ==&lt;br /&gt;
Melville Dewey vynalezl své vlastní třídění Dewey decimal classification, v češtině Deweyho desetinné třídění (anglická zkratka DDC, česká DDT), nebo se také uvádí Deweyův desetinný systém, Deweyova desetinná soustava, nebo také Deweyova knihovnická soustava.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DDT je systém na třídění knih, řadí se do systematických prekoordinovaných selekčních jazyků. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinného třídění]] (MDT).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění poprvé vyšlo v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Třídění prodělává posledních 23 vždy po sedmi letech velkou revizi, poslední proběhla v roce 2011.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DDT se v dnešní době používá asi ve 100 zemích světa ve 25 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje MDT. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. Další přínos lze najít v zavedení několika pomocných znaků, ty umožňují vyjádřit formu, zeměpisné určení, jazykovou, nebo národnostní skutečnosti. Pomocné znaky také dovolují znaky skládat a kombinovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní třídy ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 000 || Počítače, informace a všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100 || Filozofie a psychologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 200 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 300 || Sociální věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 400 || Jazyky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 500 || Věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 600 || Technologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 700 || Umění a zábava&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 800 || Literatura&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 900 || Dějiny a zeměpis&amp;lt;ref name=souk&amp;gt;SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== American Library Association ==&lt;br /&gt;
The American Library Association (ALA) je nezisková organizace se sídlem ve Spojených státech amerických, která podporuje knihovny a knihovnické vzdělávání v mezinárodním měřítku. Je to největší a nejstarší (byla založena v roce 1876) knihovnická asociace na světě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při zrodu stál nejen Melville Dewey (prezidentem asociace byl v letech 1890 – 1891 a 1892 – 1893), ale také další významné osobnosti amerického, ale i světového knihovnictví – Justin Winsor, C. A. Cutter, Samuel S. Green a James L. Whitney.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytuje informace a zprávy z knihovnictví pro členy, knihovníky a uživatele knihoven, pořádá různé události a akce na zviditelnění oboru a na podporu knihovnictví a knihovnických služeb. Dále se angažuje je vývoji a zlepšení knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem asociace byla podpora knihovnických zájmů, vzdělávání, ale také umožnit přístup k informacím všem a umožnit knihovníkům dělat svou práci lépe a snadněji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asociace se angažuje v publikační činnosti, vydává nejen knihovnické periodika, ale také publikace, pořádá konference, poskytuje granty a pořádá různé soutěže. V otázce vzdělávání se věnuje celoživotnímu vzdělávání knihovníků, ALA má také svůj stipendijní program.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALA je označována jako hlavním zastáncem knihoven a knihovníků.&lt;br /&gt;
== Odkazy: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatra: ====&lt;br /&gt;
# Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
# SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&lt;br /&gt;
# Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.1.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
# Deweyův desetinný systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 22.9.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dewey%C5%AFv_desetinn%C3%BD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
# TAIŠLOVÁ, Tereza. Americká knihovnická asociace (ALA) : poslání, struktura a vybrané aktivity = American Library Association (ALA) : organizational mission, structure and chosen activities. Praha, 2010-05-10. 64 s., 2 s. příl. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Hana Landová.&lt;br /&gt;
# American Library Association. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 21.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/American_Library_Association&lt;br /&gt;
# History. AMERICAN LIBRARY ASSOCIATION. ALA: American Library Association [online]. Chicago, © 1996–2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.ala.org/aboutala/history&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články: ====&lt;br /&gt;
[[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[American Library Association]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Knihovnické vzdělávání]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova: ====&lt;br /&gt;
Melville Dewey, Deweyho desetinné třídění,  American Library Association, Mezinárodní desetinné třídění, Systematické selekční jazyky[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=14705</id>
		<title>Historie informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=14705"/>
		<updated>2015-01-20T20:59:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační věda''' je v nejširším pojetí chápána jako obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní), v užším významu pak jako věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti.&amp;lt;ref name=wiki&amp;gt;Informační věda a knihovnictví. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zprostředkovatelská funkce a její dopad na informační vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik, vývoj a současný stav informační vědy nelze pochopit bez pochopení vzniku a vývoje společenské funkce, která má svůj počátek v době, kdy vznikly organizované sbírky zaznamenaného poznání.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 154. ISBN 80-246-1037-X. &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
To souvisí se vznikem písma a sepsáním informací na přenosné předměty, které způsobily vznik prvních organizovaných katalogů podobným v knihovnách a archivech. Odtud se rozvíjela jedna z prvních společenských funkcí – funkce zprostředkovatelská. Tato funkce zahrnovala shromažďování, zpracování a ukládání vytvořeného poznatku, příběhu, znalosti, ... v organizované sbírce dokumentů a v dnešní době i elektrických zdrojů tak, aby byla možnost zpětného vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve vývoji společenské zprostředkovatelské funkce jsou tři fáze:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Postupné přechod od písma obrázkového k písmu hláskovému (fonetizace)&lt;br /&gt;
# Vynález knihtisku&lt;br /&gt;
# Vynález počítače a vznik informačních technologií&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Právě třetí fáze vývoje způsobila vznik a následný vývoj informační vědy.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Časové členění vývoje informační vědy dle G. Harmona ==&lt;br /&gt;
Glynn Harmon o časovém členění hovořil již v roce 1971, kdy se pokusil o prognózu vývoje informační vědy. Vycházel z toho, že věda o informaci jako taková vznikla již v roce 1895 z dokumentace. Koncepce dokumentace totiž historicky předcházela vzniku informační vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vývojové etapy G. Harmona:'''&lt;br /&gt;
# Období formování(1895 – 1945)&lt;br /&gt;
# Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945 – 1970)&lt;br /&gt;
# Období doznávání (od počátku 70. let až současnost)&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Takové časové členění je ovšem velmi relativní, proto je nutno považovat je spíše za členění pracovní.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto názorem však nesouhlasili všichni odborníci, teoretici a ani osobnosti informační vědy, např. z českého prostředí lze uvést informačního vědce Jiřího Cejpka, ze zahraničí amerického vědce Vannevara Bushe. Vannevar Bush byl toho názoru, že počátky informační vědy se nacházejí již v letech 669 – 630 před Kristem se vznikem Aššurbanipalovy knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období vnitřního sjednocování a upevňování ===&lt;br /&gt;
Kybernetika, jak bylo výše uvedeno, se narodila po 2. světové válce, uvádí se přesný rok 1948, najdou se však i obecný údaj 40. léta. Právě v tomto období postupný vývoj začal ovlivňovat proud první, tedy humanitní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem tohoto souznění, počítačové technologie a nadšením, které technologie způsobila, se začaly studovat procesy, jež probíhají při vzniku, zaznamenávání a přenosu lidského poznání. Při studiu napomáhaly nejen klasické vědy (např. filosofie, matematika), ale i nově vznikající a rozvíjející vědy (např. lingvistika, sémantika, axiologie, dokumentalistika, kybernetika, ...). To souvisí s dnešní chápáním informační vědy jako interdisciplinárního oboru. Informační věda zasahuje do mnoha oborů, např. sociologie, [[politologie]], [[právo]], psychologie, [[pedagogika]], atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě tohoto procesu studia se na počátku 50. let objevil poprvé výraz '''„information science“''' (informační věda).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významnou úlohu podnětu ke vzniku a vývoji samotné informační vědy sehrála tzv. Weinbergova zpráva z roku 1962, která založila tradici americké státní informační politiky.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V tomto roce pojem „information science“ ve Spojených státech amerických získal pevné kořeny – objevoval se běžně v literatuře a postupně nahrazoval pojem dokumentace. USA se zasloužila o velký rozvoj informační vědy a o řešení problematik s ní spojené nejen v teoretické, ale i v praktické části. Americké poznatky pak ovlivnily Evropu a její konzervační přístup. Vliv byl však postupný a velké změny Evropa pocítila až ve druhé polovině 60. let. Evropský vývoj byl však i nadále ovlivněn konzervatismem a tradicionalismem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období dozrávání ===&lt;br /&gt;
V 70. – 90. letech v USA byl rozvoj dynamický, informační věda se stala studijním oborem na mnoha univerzitách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První pokusy o strukturu informační vědy pochází ze 70. let. V roce 1990 se v německé Kostnici zrodilo pojetí informační vědy, které je dnes velmi zásadní pro české a evropské prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobnosti při vývoji a rozvoji informační vědy ==&lt;br /&gt;
=== České a slovenské ===&lt;br /&gt;
* Jiří Toman&lt;br /&gt;
* Augustin Merta&lt;br /&gt;
* Ivan Wiesenbergen&lt;br /&gt;
* Jiří Cejpek&lt;br /&gt;
* Ján G. Žatkuliak&lt;br /&gt;
* Marek Gigánik&amp;lt;ref name=sold&amp;gt;SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční ===&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener&lt;br /&gt;
* Vannevar Bush&lt;br /&gt;
* Claude Elwood Shannon&lt;br /&gt;
* John von Neuman&lt;br /&gt;
* Herman Howe Fussler&amp;lt;ref name=sold&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a informatika ==&lt;br /&gt;
Kvůli vlivu v minulosti způsobený Sovětským svazem se tyto dva termíny i dnes používají mylně, často jsou totiž zaměňovány a dokonce i ztotožňovány. Tyto termíny spolu sice souvisí, ale není mezi nimi rovnocenný vztah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační věda je svébytným interdisciplinárním vědním a studijním oborem, který práce a výsledků informatiky (počítačové vědy) a informačních technologií, zejména za účelem plnění své zprostředkovatelské funkce, pouze využívá, podobně jako ostatní neinformatické společenskovědní, humanitní i přírodovědné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;Informační věda: Informační věda vs. informatika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda#Informa.C4.8Dn.C3.AD_v.C4.9Bda_vs._informatika &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
* SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. ''Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné online: http://is.muni.cz/th/136067/ff_b/historie_informacni_vedy.pdf&lt;br /&gt;
* Informační věda. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informační věda]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Jiří Cejpek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informatika]]&lt;br /&gt;
* [[Přístupy k informační vědě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informace, informatika, informační politika, information science, Glynn Harmon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=14704</id>
		<title>Historie informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=14704"/>
		<updated>2015-01-20T20:55:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační věda''' je v nejširším pojetí chápána jako obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní), v užším významu pak jako věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti.&amp;lt;ref name=wiki&amp;gt;Informační věda a knihovnictví. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zprostředkovatelská funkce a její dopad na informační vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik, vývoj a současný stav informační vědy nelze pochopit bez pochopení vzniku a vývoje společenské funkce, která má svůj počátek v době, kdy vznikly organizované sbírky zaznamenaného poznání.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 154. ISBN 80-246-1037-X. &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
To souvisí se vznikem písma a sepsáním informací na přenosné předměty, které způsobily vznik prvních organizovaných katalogů podobným v knihovnách a archivech. Odtud se rozvíjela jedna z prvních společenských funkcí – funkce zprostředkovatelská. Tato funkce zahrnovala shromažďování, zpracování a ukládání vytvořeného poznatku, příběhu, znalosti, ... v organizované sbírce dokumentů a v dnešní době i elektrických zdrojů tak, aby byla možnost zpětného vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve vývoji společenské zprostředkovatelské funkce jsou tři fáze:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Postupné přechod od písma obrázkového k písmu hláskovému (fonetizace)&lt;br /&gt;
# Vynález knihtisku&lt;br /&gt;
# Vynález počítače a vznik informačních technologií&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Právě třetí fáze vývoje způsobila vznik a následný vývoj informační vědy.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Časové členění vývoje informační vědy dle G. Harmona ==&lt;br /&gt;
Glynn Harmon o časovém členění hovořil již v roce 1971, kdy se pokusil o prognózu vývoje informační vědy. Vycházel z toho, že věda o informaci jako taková vznikla již v roce 1895 z dokumentace. Koncepce dokumentace totiž historicky předcházela vzniku informační vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vývojové etapy G. Harmona:'''&lt;br /&gt;
# Období formování(1895 – 1945)&lt;br /&gt;
# Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945 – 1970)&lt;br /&gt;
# Období doznávání (od počátku 70. let až současnost)&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Takové časové členění je ovšem velmi relativní, proto je nutno považovat je spíše za členění pracovní.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto názorem však nesouhlasili všichni odborníci, teoretici a ani osobnosti informační vědy, např. z českého prostředí lze uvést informačního vědce Jiřího Cejpka, ze zahraničí amerického vědce Vannevara Bushe. Vannevar Bush byl toho názoru, že počátky informační vědy se nacházejí již v letech 669 – 630 před Kristem se vznikem Aššurbanipalovy knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období vnitřního sjednocování a upevňování ===&lt;br /&gt;
Kybernetika, jak bylo výše uvedeno, se narodila po 2. světové válce, uvádí se přesný rok 1948, najdou se však i obecný údaj 40. léta. Právě v tomto období postupný vývoj začal ovlivňovat proud první, tedy humanitní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem tohoto souznění, počítačové technologie a nadšením, které technologie způsobila, se začaly studovat procesy, jež probíhají při vzniku, zaznamenávání a přenosu lidského poznání. Při studiu napomáhaly nejen klasické vědy (např. filosofie, matematika), ale i nově vznikající a rozvíjející vědy (např. lingvistika, sémantika, axiologie, dokumentalistika, kybernetika, ...). To souvisí s dnešní chápáním informační vědy jako interdisciplinárního oboru. Informační věda zasahuje do mnoha oborů, např. sociologie, [[politologie]], [[právo]], psychologie, [[pedagogika]], atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě tohoto procesu studia se na počátku 50. let objevil poprvé výraz '''„information science“''' (informační věda).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významnou úlohu podnětu ke vzniku a vývoji samotné informační vědy sehrála tzv. Weinbergova zpráva z roku 1962, která založila tradici americké státní informační politiky.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V tomto roce se pojem „information science“ ve Spojených státech amerických pevně zakořenil – objevoval se běžně v literatuře a postupně nahrazoval pojem dokumentace. USA se zasloužila o velký rozvoj informační vědy a o řešení problematik s ní spojené nejen v teoretické, ale i v praktické části. Americké poznatky pak ovlivnily Evropu a její konzervační přístup. Vliv byl však postupný a velké změny Evropa pocítila až ve druhé polovině 60. let. Evropský vývoj byl však i nadále ovlivněn konzervatismem a tradicionalismem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období dozrávání ===&lt;br /&gt;
V 70. – 90. letech v USA byl rozvoj dynamický, informační věda se stala studijním oborem na mnoha univerzitách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První pokusy o strukturu informační vědy pochází ze 70. let. V roce 1990 se v německé Kostnici zrodilo pojetí informační vědy, které je dnes velmi zásadní pro české a evropské prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobnosti při vývoji a rozvoji informační vědy ==&lt;br /&gt;
=== České a slovenské ===&lt;br /&gt;
* Jiří Toman&lt;br /&gt;
* Augustin Merta&lt;br /&gt;
* Ivan Wiesenbergen&lt;br /&gt;
* Jiří Cejpek&lt;br /&gt;
* Ján G. Žatkuliak&lt;br /&gt;
* Marek Gigánik&amp;lt;ref&amp;gt;SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční ===&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener&lt;br /&gt;
* Vannevar Bush&lt;br /&gt;
* Claude Elwood Shannon&lt;br /&gt;
* John von Neuman&lt;br /&gt;
* Herman Howe Fussler&amp;lt;ref&amp;gt;SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a informatika ==&lt;br /&gt;
Kvůli vlivu v minulosti způsobený Sovětským svazem se tyto dva termíny i dnes používají mylně, často jsou totiž zaměňovány a dokonce i ztotožňovány. Tyto termíny spolu sice souvisí, ale není mezi nimi rovnocenný vztah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační věda je svébytným interdisciplinárním vědním a studijním oborem, který práce a výsledků informatiky (počítačové vědy) a informačních technologií, zejména za účelem plnění své zprostředkovatelské funkce, pouze využívá, podobně jako ostatní neinformatické společenskovědní, humanitní i přírodovědné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;Informační věda: Informační věda vs. informatika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda#Informa.C4.8Dn.C3.AD_v.C4.9Bda_vs._informatika &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
* SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. ''Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné online: http://is.muni.cz/th/136067/ff_b/historie_informacni_vedy.pdf&lt;br /&gt;
* Informační věda. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informační věda]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Jiří Cejpek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informatika]]&lt;br /&gt;
* [[Přístupy k informační vědě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informace, informatika, informační politika, information science, Glynn Harmon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=14699</id>
		<title>Historie informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=14699"/>
		<updated>2015-01-20T20:33:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Zprostředkovatelská funkce a její dopad na informační vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik, vývoj a současný stav informační vědy nelze pochopit bez pochopení vzniku a vývoje společenské funkce, která má svůj počátek v době, kdy vznikly organizované sbírky zaznamenaného poznání.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 154. ISBN 80-246-1037-X. &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
To souvisí se vznikem písma a sepsáním informací na přenosné předměty, které způsobily vznik prvních organizovaných katalogů podobným v knihovnách a archivech. Odtud se rozvíjela jedna z prvních společenských funkcí – funkce zprostředkovatelská. Tato funkce zahrnovala shromažďování, zpracování a ukládání člověkem vytvořený poznatek, příběh, znalost, ... v organizované sbírce dokumentů a v dnešní době i elektrických zdrojů tak, aby byla možnost zpětného vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve vývoji společenské zprostředkovatelské funkce jsou tři fáze:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Postupné přechod od písma obrázkového k písmu hláskovému (fonetizace)&lt;br /&gt;
# Vynález knihtisku&lt;br /&gt;
# Vynález počítače a vznik informačních technologií&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Právě třetí fáze vývoje způsobila vznik a následný vývoj informační vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Časové členění vývoje informační vědy dle G. Harmona ==&lt;br /&gt;
Glynn Harmon o časovém členění hovořil již v roce 1971, kdy se pokusil o prognózu vývoje informační vědy. Vycházel z toho, že věda o informaci jako taková vznikla již v roce 1895 z dokumentace. Koncepce dokumentace totiž historicky předcházela vzniku informační vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vývojové etapy G. Harmona:'''&lt;br /&gt;
# Období formování(1895 – 1945)&lt;br /&gt;
# Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945 – 1970)&lt;br /&gt;
# Období doznávání (od počátku 70. let až současnost)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Takové časové členění je ovšem velmi relativní, proto je nutno považovat je spíše za členění pracovní.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto názorem však nesouhlasili všichni odborníci, teoretici a ani osobnosti informační vědy, např. z českého prostředí lze uvést informačního vědce Jiřího Cejpka, ze zahraničí amerického vědce Vannevara Bushe. Vannevar Bush byl toho názoru, že počátky informační vědy se nacházejí již v letech 669 – 630 před Kristem se vznikem Aššurbanipalovy knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období vnitřního sjednocování a upevňování ===&lt;br /&gt;
Kybernetika, jak bylo výše uvedeno, se narodila po 2. světové válce, uvádí se přesný rok 1948, najdou se však i obecný údaj 40. léta. Právě v tomto období postupný vývoj začal ovlivňovat proud první, tedy humanitní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem tohoto souznění, počítačové technologie a nadšením, které technologie způsobila, se začaly studovat procesy, jež probíhají při vzniku, zaznamenávání a přenosu lidského poznání. Při studiu napomáhaly nejen klasické vědy (např. filosofie, matematika), ale i nově vznikající a rozvíjející vědy (např. lingvistika, sémantika, axiologie, dokumentalistika, kybernetika, ...). To souvisí s dnešní chápáním informační vědy jako interdisciplinárního oboru. Informační věda zasahuje do mnoha oborů, např. sociologie, [[politologie]], [[právo]], psychologie, [[pedagogika]], atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě tohoto procesu studia se na počátku 50. let objevil poprvé výraz '''„information science“''' (informační věda).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významnou úlohu podnětu ke vzniku a vývoji samotné informační vědy sehrála tzv. Weinbergova zpráva z roku 1962, která založila tradici americké státní informační politiky.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V tomto roce se pojem „information science“ ve Spojených státech amerických pevně zakořenil – objevoval se běžně v literatuře a postupně nahrazoval pojem dokumentace. USA se zasloužila o velký rozvoj informační vědy a o řešení problematik s ní spojené nejen v teoretické, ale i v praktické části. Americké poznatky pak ovlivnily Evropu a její konzervační přístup. Vliv byl však postupný a velké změny Evropa pocítila až ve druhé polovině 60. let. Evropský vývoj byl však i nadále ovlivněn konzervatismem a tradicionalismem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období dozrávání ===&lt;br /&gt;
V 70. – 90. letech v USA byl rozvoj dynamický, informační věda se stala studijním oborem na mnoha univerzitách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První pokusy o strukturu informační vědy pochází ze 70. let. V roce 1990 se v německé Kostnici zrodilo pojetí informační vědy, které je dnes velmi zásadní pro české a evropské prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobnosti při vývoji a rozvoji informační vědy ==&lt;br /&gt;
=== České a slovenské ===&lt;br /&gt;
* Jiří Toman&lt;br /&gt;
* Augustin Merta&lt;br /&gt;
* Ivan Wiesenbergen&lt;br /&gt;
* Jiří Cejpek&lt;br /&gt;
* Ján G. Žatkuliak&lt;br /&gt;
* Marek Gigánik&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční ===&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener&lt;br /&gt;
* Vannevar Bush&lt;br /&gt;
* Claude Elwood Shannon&lt;br /&gt;
* John von Neuman&lt;br /&gt;
* Herman Howe Fussler&amp;lt;ref&amp;gt;SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a informatika ==&lt;br /&gt;
Kvůli vlivu v minulosti způsobený Sovětským svazem se tyto dva termíny i dnes používají mylně, často jsou totiž zaměňovány a dokonce i ztotožňovány. Tyto termíny spolu sice souvisí, ale není mezi nimi rovnocenný vztah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační věda je svébytným interdisciplinárním vědním a studijním oborem, který práce a výsledků informatiky (počítačové vědy) a informačních technologií, zejména za účelem plnění své zprostředkovatelské funkce, pouze využívá, podobně jako ostatní neinformatické společenskovědní, humanitní i přírodovědné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;Informační věda: Informační věda vs. informatika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda#Informa.C4.8Dn.C3.AD_v.C4.9Bda_vs._informatika &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
* SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. ''Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné online: http://is.muni.cz/th/136067/ff_b/historie_informacni_vedy.pdf&lt;br /&gt;
* Informační věda. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informační věda]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Jiří Cejpek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informatika]]&lt;br /&gt;
* [[Přístupy k informační vědě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informace, informatika, informační politika, information science, Glynn Harmon&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=14418</id>
		<title>Historie informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=14418"/>
		<updated>2015-01-18T21:31:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Zprostředkovatelská funkce a její dopad na informační vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik, vývoj a současný stav informační vědy nelze pochopit bez pochopení vzniku a vývoje společenské funkce, která má svůj počátek v době, kdy vznikly organizované sbírky zaznamenaného poznání.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 154. ISBN 80-246-1037-X. &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
To souvisí se vznikem písma a sepsáním informací na přenosné předměty, které způsobily vznik prvních organizovaných katalogů podobným v knihovnách a archivech. Odtud se rozvíjela jedna z prvních společenských funkcí – funkce zprostředkovatelská. Tato funkce zahrnovala shromažďování, zpracování a ukládání člověkem vytvořený poznatek, příběh, znalost, ... v organizované sbírce dokumentů a v dnešní době i elektrických zdrojů tak, aby byla možnost zpětného vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve vývoji společenské zprostředkovatelské funkce jsou tři fáze:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Postupné přechod od písma obrázkového k písmu hláskovému (fonetizace)&lt;br /&gt;
# Vynález knihtisku&lt;br /&gt;
# Vynález počítače a vznik informačních technologií&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Právě třetí fáze vývoje způsobila vznik a následný vývoj informační vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Časové členění vývoje informační vědy dle G. Harmona ==&lt;br /&gt;
Glynn Harmon o časovém členění hovořil již v roce 1971, kdy se pokusil o prognózu vývoje informační vědy. Vycházel z toho, že věda o informaci jako taková vznikla již v roce 1895 z dokumentace. Koncepce dokumentace totiž historicky předcházela vzniku informační vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vývojové etapy G. Harmona:'''&lt;br /&gt;
# Období formování(1895 – 1945)&lt;br /&gt;
# Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945 – 1970)&lt;br /&gt;
# Období doznávání (od počátku 70. let až současnost)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Takové časové členění je ovšem velmi relativní, proto je nutno považovat je spíše za členění pracovní.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto názorem však nesouhlasili všichni odborníci, teoretici a ani osobnosti informační vědy, např. z českého prostředí lze uvést informačního vědce Jiřího Cejpka, ze zahraničí amerického vědce Vannevara Bushe. Vannevar Bush byl toho názoru, že počátky informační vědy se nacházejí již v letech 669 – 630 před Kristem se vznikem Aššurbanipalovy knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období vnitřního sjednocování a upevňování ===&lt;br /&gt;
Kybernetika, jak bylo výše uvedeno, se narodila po 2. světové válce, uvádí se přesný rok 1948, najdou se však i obecný údaj 40. léta. Právě v tomto období postupný vývoj začal ovlivňovat proud první, tedy humanitní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem tohoto souznění, počítačové technologie a nadšením, které technologie způsobila, se začaly studovat procesy, jež probíhají při vzniku, zaznamenávání a přenosu lidského poznání. Při studiu napomáhaly nejen klasické vědy (např. filosofie, matematika), ale i nově vznikající a rozvíjející vědy (např. lingvistika, sémantika, axiologie, dokumentalistika, kybernetika, ...). To souvisí s dnešní chápáním informační vědy jako interdisciplinárního oboru. Informační věda zasahuje do mnoha oborů, např. sociologie, [[politologie]], [[právo]], psychologie, [[pedagogika]], atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě tohoto procesu studia se na počátku 50. let objevil poprvé výraz '''„information science“''' (informační věda).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významnou úlohu podnětu ke vzniku a vývoji samotné informační vědy sehrála tzv. Weinbergova zpráva z roku 1962, která založila tradici americké státní informační politiky.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V tomto roce se pojem „information science“ ve Spojených státech amerických pevně zakořenil – objevoval se běžně v literatuře a postupně nahrazoval pojem dokumentace. USA se zasloužila o velký rozvoj informační vědy a o řešení problematik s ní spojené nejen v teoretické, ale i v praktické části. Americké poznatky pak ovlivnily Evropu a její konzervační přístup. Vliv byl však postupný a velké změny Evropa pocítila až ve druhé polovině 60. let. Evropský vývoj byl však i nadále ovlivněn konzervatismem a tradicionalismem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období dozrávání ===&lt;br /&gt;
V 70. – 90. letech v USA byl rozvoj dynamický, informační věda se stala studijním oborem na mnoha univerzitách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První pokusy o strukturu informační vědy pochází ze 70. let. V roce 1990 se v německé Kostnici zrodilo pojetí informační vědy, které je dnes velmi zásadní pro české a evropské prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobnosti při vývoji a rozvoji informační vědy ==&lt;br /&gt;
=== České a slovenské ===&lt;br /&gt;
* Jiří Toman&lt;br /&gt;
* Augustin Merta&lt;br /&gt;
* Ivan Wiesenbergen&lt;br /&gt;
* Jiří Cejpek&lt;br /&gt;
* Ján G. Žatkuliak&lt;br /&gt;
* Marek Gigánik&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční ===&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener&lt;br /&gt;
* Vannevar Bush&lt;br /&gt;
* Claude Elwood Shannon&lt;br /&gt;
* John von Neuman&lt;br /&gt;
* Herman Howe Fussler&amp;lt;ref&amp;gt;SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a informatika ==&lt;br /&gt;
Kvůli vlivu v minulosti způsobený Sovětským svazem se tyto dva termíny i dnes používají mylně, často jsou totiž zaměňovány a dokonce i ztotožňovány. Tyto termíny spolu sice souvisí, ale není mezi nimi rovnocenný vztah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační věda je svébytným interdisciplinárním vědním a studijním oborem, který práce a výsledků informatiky (počítačové vědy) a informačních technologií, zejména za účelem plnění své zprostředkovatelské funkce, pouze využívá, podobně jako ostatní neinformatické společenskovědní, humanitní i přírodovědné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;Informační věda: Informační věda vs. informatika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda#Informa.C4.8Dn.C3.AD_v.C4.9Bda_vs._informatika &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
# SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. ''Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné online: http://is.muni.cz/th/136067/ff_b/historie_informacni_vedy.pdf&lt;br /&gt;
# Informační věda. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační věda]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Jiří Cejpek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informatika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informace, informatika, informační politika, information science, Glynn Harmon&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;Informační věda: Informační věda vs. informatika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda#Informa.C4.8Dn.C3.AD_v.C4.9Bda_vs._informatika&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=14417</id>
		<title>Historie informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=14417"/>
		<updated>2015-01-18T21:29:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Zprostředkovatelská funkce a její dopad na informační vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik, vývoj a současný stav informační vědy nelze pochopit bez pochopení vzniku a vývoje společenské funkce, která má svůj počátek v době, kdy vznikly organizované sbírky zaznamenaného poznání.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 154. ISBN 80-246-1037-X. &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
To souvisí se vznikem písma a sepsáním informací na přenosné předměty, které způsobily vznik prvních organizovaných katalogů podobným v knihovnách a archivech. Odtud se rozvíjela jedna z prvních společenských funkcí – funkce zprostředkovatelská. Tato funkce zahrnovala shromažďování, zpracování a ukládání člověkem vytvořený poznatek, příběh, znalost, ... v organizované sbírce dokumentů a v dnešní době i elektrických zdrojů tak, aby byla možnost zpětného vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve vývoji společenské zprostředkovatelské funkce jsou tři fáze:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Postupné přechod od písma obrázkového k písmu hláskovému (fonetizace)&lt;br /&gt;
# Vynález knihtisku&lt;br /&gt;
# Vynález počítače a vznik informačních technologií&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Právě třetí fáze vývoje způsobila vznik a následný vývoj informační vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Časové členění vývoje informační vědy dle G. Harmona ==&lt;br /&gt;
Glynn Harmon o časovém členění hovořil již v roce 1971, kdy se pokusil o prognózu vývoje informační vědy. Vycházel z toho, že věda o informaci jako taková vznikla již v roce 1895 z dokumentace. Koncepce dokumentace totiž historicky předcházela vzniku informační vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vývojové etapy G. Harmona:'''&lt;br /&gt;
# Období formování(1895 – 1945)&lt;br /&gt;
# Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945 – 1970)&lt;br /&gt;
# Období doznávání (od počátku 70. let až současnost)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Takové časové členění je ovšem velmi relativní, proto je nutno považovat je spíše za členění pracovní.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto názorem však nesouhlasili všichni odborníci, teoretici a ani osobnosti informační vědy, např. z českého prostředí lze uvést informačního vědce Jiřího Cejpka, ze zahraničí amerického vědce Vannevara Bushe. Vannevar Bush byl toho názoru, že počátky informační vědy se nacházejí již v letech 669 – 630 před Kristem se vznikem Aššurbanipalovy knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období vnitřního sjednocování a upevňování ===&lt;br /&gt;
Kybernetika, jak bylo výše uvedeno, se narodila po 2. světové válce, uvádí se přesný rok 1948, najdou se však i obecný údaj 40. léta. Právě v tomto období postupný vývoj začal ovlivňovat proud první, tedy humanitní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem tohoto souznění, počítačové technologie a nadšením, které technologie způsobila, se začaly studovat procesy, jež probíhají při vzniku, zaznamenávání a přenosu lidského poznání. Při studiu napomáhaly nejen klasické vědy (např. filosofie, matematika), ale i nově vznikající a rozvíjející vědy (např. lingvistika, sémantika, axiologie, dokumentalistika, kybernetika, ...). To souvisí s dnešní chápáním informační vědy jako interdisciplinárního oboru. Informační věda zasahuje do mnoha oborů, např. sociologie, [[politologie]], [[právo]], psychologie, [[pedagogika]], atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě tohoto procesu studia se na počátku 50. let objevil poprvé výraz '''„information science“''' (informační věda).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významnou úlohu podnětu ke vzniku a vývoji samotné informační vědy sehrála tzv. Weinbergova zpráva z roku 1962, která založila tradici americké státní informační politiky.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V tomto roce se pojem „information science“ ve Spojených státech amerických pevně zakořenil – objevoval se běžně v literatuře a postupně nahrazoval pojem dokumentace. USA se zasloužila o velký rozvoj informační vědy a o řešení problematik s ní spojené nejen v teoretické, ale i v praktické části. Americké poznatky pak ovlivnily Evropu a její konzervační přístup. Vliv byl však postupný a velké změny Evropa pocítila až ve druhé polovině 60. let. Evropský vývoj byl však i nadále ovlivněn konzervatismem a tradicionalismem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období dozrávání ===&lt;br /&gt;
V 70. – 90. letech v USA byl rozvoj dynamický, informační věda se stala studijním oborem na mnoha univerzitách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První pokusy o strukturu informační vědy pochází ze 70. let. V roce 1990 se v německé Kostnici zrodilo pojetí informační vědy, které je dnes velmi zásadní pro české a evropské prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobnosti při vývoji a rozvoji informační vědy ==&lt;br /&gt;
=== České a slovenské ===&lt;br /&gt;
* Jiří Toman&lt;br /&gt;
* Augustin Merta&lt;br /&gt;
* Ivan Wiesenbergen&lt;br /&gt;
* Jiří Cejpek&lt;br /&gt;
* Ján G. Žatkuliak&lt;br /&gt;
* Marek Gigánik&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční ===&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener&lt;br /&gt;
* Vannevar Bush&lt;br /&gt;
* Claude Elwood Shannon&lt;br /&gt;
* John von Neuman&lt;br /&gt;
* Herman Howe Fussler&amp;lt;ref&amp;gt;SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a informatika ==&lt;br /&gt;
Kvůli vlivu v minulosti způsobený Sovětským svazem se tyto dva termíny i dnes používají mylně, často jsou totiž zaměňovány a dokonce i ztotožňovány. Tyto termíny spolu sice souvisí, ale není mezi nimi rovnocenný vztah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační věda je svébytným interdisciplinárním vědním a studijním oborem, který práce a výsledků informatiky (počítačové vědy) a informačních technologií, zejména za účelem plnění své zprostředkovatelské funkce, pouze využívá, podobně jako ostatní neinformatické společenskovědní, humanitní i přírodovědné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;Informační věda: Informační věda vs. informatika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda#Informa.C4.8Dn.C3.AD_v.C4.9Bda_vs._informatika &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
# SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. ''Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné online: http://is.muni.cz/th/136067/ff_b/historie_informacni_vedy.pdf&lt;br /&gt;
# Informační věda. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;Informační věda: Informační věda vs. informatika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda#Informa.C4.8Dn.C3.AD_v.C4.9Bda_vs._informatika&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační věda]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Jiří Cejpek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informatika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační společnost, informace, informatika, informační politika, information science, Glynn Harmon&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=14415</id>
		<title>Historie informační vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&amp;diff=14415"/>
		<updated>2015-01-18T21:23:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: Založena nová stránka s textem „== Zprostředkovatelská funkce a její dopad na informační vědu==  Vznik, vývoj a současný stav informační vědy nelze pochopit bez pochopení vzn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Zprostředkovatelská funkce a její dopad na informační vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik, vývoj a současný stav informační vědy nelze pochopit bez pochopení vzniku a vývoje společenské funkce, která má svůj počátek v době, kdy vznikly organizované sbírky zaznamenaného poznání.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 154. ISBN 80-246-1037-X. &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
To souvisí se vznikem písma a sepsáním informací na přenosné předměty, které způsobily vznik prvních organizovaných katalogů podobným v knihovnách a archivech. Odtud se rozvíjela jedna z prvních společenských funkcí – funkce zprostředkovatelská. Tato funkce zahrnovala shromažďování, zpracování a ukládání člověkem vytvořený poznatek, příběh, znalost, ... v organizované sbírce dokumentů a v dnešní době i elektrických zdrojů tak, aby byla možnost zpětného vyhledávání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve vývoji společenské zprostředkovatelské funkce jsou tři fáze:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Postupné přechod od písma obrázkového k písmu hláskovému (fonetizace)&lt;br /&gt;
# Vynález knihtisku&lt;br /&gt;
# Vynález počítače a vznik informačních technologií&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Právě třetí fáze vývoje způsobila vznik a následný vývoj informační vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Časové členění vývoje informační vědy dle G. Harmona ==&lt;br /&gt;
Glynn Harmon o časovém členění hovořil již v roce 1971, kdy se pokusil o prognózu vývoje informační vědy. Vycházel z toho, že věda o informaci jako taková vznikla již v roce 1895 z dokumentace. Koncepce dokumentace totiž historicky předcházela vzniku informační vědy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vývojové etapy G. Harmona:'''&lt;br /&gt;
# Období formování(1895 – 1945)&lt;br /&gt;
# Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945 – 1970)&lt;br /&gt;
# Období doznávání (od počátku 70. let až současnost)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Takové časové členění je ovšem velmi relativní, proto je nutno považovat je spíše za členění pracovní.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto názorem však nesouhlasili všichni odborníci, teoretici a ani osobnosti informační vědy, např. z českého prostředí lze uvést informačního vědce Jiřího Cejpka, ze zahraničí amerického vědce Vannevara Bushe. Vannevar Bush byl toho názoru, že počátky informační vědy se nacházejí již v letech 669 – 630 před Kristem se vznikem Aššurbanipalovy knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období vnitřního sjednocování a upevňování ===&lt;br /&gt;
Kybernetika, jak bylo výše uvedeno, se narodila po 2. světové válce, uvádí se přesný rok 1948, najdou se však i obecný údaj 40. léta. Právě v tomto období postupný vývoj začal ovlivňovat proud první, tedy humanitní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Se vznikem tohoto souznění, počítačové technologie a nadšením, které technologie způsobila, se začaly studovat procesy, jež probíhají při vzniku, zaznamenávání a přenosu lidského poznání. Při studiu napomáhaly nejen klasické vědy (např. filosofie, matematika), ale i nově vznikající a rozvíjející vědy (např. lingvistika, sémantika, axiologie, dokumentalistika, kybernetika, ...). To souvisí s dnešní chápáním informační vědy jako interdisciplinárního oboru. Informační věda zasahuje do mnoha oborů, např. sociologie, politologie, právo, psychologie, pedagogika, atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě tohoto procesu studia se na počátku 50. let objevil poprvé výraz '''„information science“''' (informační věda).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významnou úlohu podnětu ke vzniku a vývoji samotné informační vědy sehrála tzv. Weinbergova zpráva z roku 1962, která založila tradici americké státní informační politiky.&amp;lt;ref name=cejp&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V tomto roce se pojem „information science“ ve Spojených státech amerických pevně zakořenil – objevoval se běžně v literatuře a postupně nahrazoval pojem dokumentace. USA se zasloužila o velký rozvoj informační vědy a o řešení problematik s ní spojené nejen v teoretické, ale i v praktické části. Americké poznatky pak ovlivnily Evropu a její konzervační přístup. Vliv byl však postupný a velké změny Evropa pocítila až ve druhé polovině 60. let. Evropský vývoj byl však i nadále ovlivněn konzervatismem a tradicionalismem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Období dozrávání ===&lt;br /&gt;
V 70. – 90. letech v USA byl rozvoj dynamický, informační věda se stala studijním oborem na mnoha univerzitách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První pokusy o strukturu informační vědy pochází ze 70. let. V roce 1990 se v německé Kostnici zrodilo pojetí informační vědy, které je dnes velmi zásadní pro české a evropské prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobnosti při vývoji a rozvoji informační vědy ==&lt;br /&gt;
=== České a slovenské ===&lt;br /&gt;
* Jiří Toman&lt;br /&gt;
* Augustin Merta&lt;br /&gt;
* Ivan Wiesenbergen&lt;br /&gt;
* Jiří Cejpek&lt;br /&gt;
* Ján G. Žatkuliak&lt;br /&gt;
* Marek Gigánik&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zahraniční ===&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener&lt;br /&gt;
* Vannevar Bush&lt;br /&gt;
* Claude Elwood Shannon&lt;br /&gt;
* John von Neuman&lt;br /&gt;
* Herman Howe Fussler&amp;lt;ref&amp;gt;SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a informatika ==&lt;br /&gt;
Kvůli vlivu v minulosti způsobený Sovětským svazem se tyto dva termíny i dnes používají mylně, často jsou totiž zaměňovány a dokonce i ztotožňovány. Tyto termíny spolu sice souvisí, ale není mezi nimi rovnocenný vztah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační věda je svébytným interdisciplinárním vědním a studijním oborem, který práce a výsledků informatiky (počítačové vědy) a informačních technologií, zejména za účelem plnění své zprostředkovatelské funkce, pouze využívá, podobně jako ostatní neinformatické společenskovědní, humanitní i přírodovědné obory.&amp;lt;ref&amp;gt;Informační věda: Informační věda vs. informatika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda#Informa.C4.8Dn.C3.AD_v.C4.9Bda_vs._informatika &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&lt;br /&gt;
# SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. ''Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné online: http://is.muni.cz/th/136067/ff_b/historie_informacni_vedy.pdf&lt;br /&gt;
# Informační věda. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;Informační věda: Informační věda vs. informatika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda#Informa.C4.8Dn.C3.AD_v.C4.9Bda_vs._informatika&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační věda, informační technologie, informační společnost, informační politika, informace, informatika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=14022</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=14022"/>
		<updated>2015-01-10T19:41:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5. &amp;lt;/ref&amp;gt; Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné. Pojem kyberkultura má mnoho nejasných a nepřesných definicí, je těžce vymezitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další definice kyberkultury tvrdí, že se jedná o postmoderní pojem, tím se označují tradiční hackerské a internetové subkultury, vize budoucí společnosti, jež je transformovaná moderními technologiemi a kyberpunku.&lt;br /&gt;
Kyberkultura slouží k pojmenování kulturní praxe spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií a také jako označení historické a aktuální reflexe novým médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stále se najdou názory, že definice nejsou dostačující. Definice prý nahlíží na pojem jen z části problematik, nezabývá se tématem v celé míře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Koncepty kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Existují celkem čtyři základní koncepty kyberkultury, jenž označují různé přístupy k tomuto pojmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
* Jeden z nejstarších konceptů s nejužším vymezením. Představují optimistickou informační budoucnost.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Piérre Lévy, Douglas Rushkoff, Andy Hawk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Informační koncept ====&lt;br /&gt;
* Tento koncept si představuje kyberkulturu jako kulturní rozměr informační společnosti.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Margaret Morse, Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3. Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Zastánci tohoto konceptu chápou kyberkulturu jako součást lidské praxe a životní styl.&lt;br /&gt;
* Představitelé: David Hakken, Arthuro Escobara&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 4. Epistemologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Koncept chápe kyberkulturu jako teoretickou reflexi kyberkultury v předchozích třech vymezeních, či jako reflexi nových technologií.&lt;br /&gt;
* Představitel: Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století. Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=13995</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=13995"/>
		<updated>2015-01-10T14:23:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru. Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné. Pojem kyberkultura má mnoho nejasných a nepřesných definicí, je těžce vymezitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další definice kyberkultury tvrdí, že se jedná o postmoderní pojem, tím se označují tradiční hackerské a internetové subkultury, vize budoucí společnosti, jež je transformovaná moderními technologiemi a kyberpunku.&lt;br /&gt;
Kyberkultura slouží k pojmenování kulturní praxe spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií a také jako označení historické a aktuální reflexe novým médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stále se najdou názory, že definice nejsou dostačující. Definice prý nahlíží na pojem jen z části problematik, nezabývá se tématem v celé míře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Koncepty kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Existují celkem čtyři základní koncepty kyberkultury, jenž označují různé přístupy k tomuto pojmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
* Jeden z nejstarších konceptů s nejužším vymezením. Představují optimistickou informační budoucnost.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Piérre Lévy, Douglas Rushkoff, Andy Hawk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Informační koncept ====&lt;br /&gt;
* Tento koncept si představuje kyberkulturu jako kulturní rozměr informační společnosti.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Margaret Morse, Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3. Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Zastánci tohoto konceptu chápou kyberkulturu jako součást lidské praxe a životní styl.&lt;br /&gt;
* Představitelé: David Hakken, Arthuro Escobara&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 4. Epistemologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Koncept chápe kyberkulturu jako teoretickou reflexi kyberkultury v předchozích třech vymezeních, či jako reflexi nových technologií.&lt;br /&gt;
* Představitel: Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století. Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura: ====&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články: ====&lt;br /&gt;
[[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova: ====&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=13994</id>
		<title>Mezinárodní desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=13994"/>
		<updated>2015-01-10T14:22:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mezinárodní desetinné třídění''' (česká zkratka MDT, anglická zkratka je UDC = The '''U'''niversal '''D'''ecimal '''C'''lassification) je univerzální, mezinárodně srozumitelná bibliografická a knihovnická klasifikace. Díky neustálému přibývání nových informací se třídění stále rozšiřuje, proto probíhá neustálá aktualizace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MDT je selekční jazyk prekoordinovaný (tj. má předem vytvořené kategorie, do kterých je možné dokument zařadit při použití jistých kritérií) používá numerickou (tj. číselnou) notaci hierarchického charakteru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MDT patří mezi nejrozšířenější klasifikační třídění, dále hojně využívanými systémy jsou Deweyho desetinné třídění (zkratka DDT) a Library of Congress Classification (český název „Třídění Kongresové knihovny,“ používá se zkratka LCC; tuto klasifikaci používá v ČR Národní technická knihovna).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Českou republiku se o MDT stará Národní knihovna České republiky, která také zveřejňuje tabulky v elektronické podobě – online (http://www2.nkp.cz/mdt/index.htm) i offline (CD). Je také samozřejmě možné použít tištěné tabulky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění může být použito nejen na textové dokumenty, ale i na jiná média jako jsou filmy, videa, zvukové nahrávky, ilustrace, mapy, ale také na muzejní objekty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – Paul Otlet a Henri La Fontaine. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cílu potřebovali klasifikační univerzální systém ke zpracování a následnému třídění informací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První vydání tabulek vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích.  Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927 – 1933.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě MDT se autoři nechali inspirovat Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Melville Dewey]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.[http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní třídy ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 0 || Všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1 || Filosofie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3 || Společenské vědy&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4 || Neobsazená&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5 || Matematika. Přírodní vědy.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6|| Užité vědy. Lékařství. Technika.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7 || Umění. Sport. Hry.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8 || Jazyky. Jazykověda. Literatura.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9 || Zeměpis. Životopisy. Dějiny.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Třída č. 4 není obsazená z důvodu, že se počítá s vývojem lidského poznání. Pokud by byl objeven nový obor, nová problematika, která by nezapadala do ostatních tříd, zařadila by se do 4. třídy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdíly mezi MDT a DDT ==&lt;br /&gt;
Rozdíly mezi těmito klasifikačními systémy nejsou velké. MDT má tříd 9, ale 4. třída je vynechána pro případnou novou problematiku, počítá tedy s vývojem v budoucnosti. DDT má všechny třídy plné, od 0 – 9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je velkým plusem u MDT, jsou pomocné a spojovací znaky, kterých má mnoho. Mohou napomoci rozvinout problematiku a vytvořit znak rozvinutý, či složený. U DDT pomocné znaky chybí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším rozdílem je, že DDT má znaky trojmístné, zatím co MDT jednomístné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura: ====&lt;br /&gt;
# Universal Decimal Classification. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Universal_Decimal_Classification&lt;br /&gt;
# HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25&lt;br /&gt;
# BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3 &lt;br /&gt;
# Mezinárodní desetinné třídění. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&lt;br /&gt;
# Library of Congress Classification. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Library_of_Congress_Classification&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy: ====&lt;br /&gt;
[http://www2.nkp.cz/mdt/index.htm Tabulky MDT v elektronické podobě]&lt;br /&gt;
==== Související články: ====&lt;br /&gt;
[[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Melville Dewey]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Deweyho desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Library of Congress Classification]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova: ====&lt;br /&gt;
Mezinárodní desetinné třídění, Deweyho desetinné třídění, knihovnické klasifikace, systematické selekční jazyky, Melville Dewey[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=13993</id>
		<title>Mezinárodní desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=13993"/>
		<updated>2015-01-10T14:21:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mezinárodní desetinné třídění''' (česká zkratka MDT, anglická zkratka je UDC = The '''U'''niversal '''D'''ecimal '''C'''lassification) je univerzální, mezinárodně srozumitelná bibliografická a knihovnická klasifikace. Díky neustálému přibývání nových informací se třídění stále rozšiřuje, proto probíhá neustálá aktualizace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MDT je selekční jazyk prekoordinovaný (tj. má předem vytvořené kategorie, do kterých je možné dokument zařadit při použití jistých kritérií) používá numerickou (tj. číselnou) notaci hierarchického charakteru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MDT patří mezi nejrozšířenější klasifikační třídění, dále hojně využívanými systémy jsou Deweyho desetinné třídění (zkratka DDT) a Library of Congress Classification (český název „Třídění Kongresové knihovny,“ používá se zkratka LCC; tuto klasifikaci používá v ČR Národní technická knihovna).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Českou republiku se o MDT stará Národní knihovna České republiky, která také zveřejňuje tabulky v elektronické podobě – online (http://www2.nkp.cz/mdt/index.htm) i offline (CD). Je také samozřejmě možné použít tištěné tabulky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění může být použito nejen na textové dokumenty, ale i na jiná média jako jsou filmy, videa, zvukové nahrávky, ilustrace, mapy, ale také na muzejní objekty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – Paul Otlet a Henri La Fontaine. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cílu potřebovali klasifikační univerzální systém ke zpracování a následnému třídění informací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První vydání tabulek vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích.  Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927 – 1933.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě MDT se autoři nechali inspirovat Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Melville Dewey]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.[http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní třídy ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 0 || Všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1 || Filosofie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3 || Společenské vědy&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4 || Neobsazená&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5 || Matematika. Přírodní vědy.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6|| Užité vědy. Lékařství. Technika.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7 || Umění. Sport. Hry.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8 || Jazyky. Jazykověda. Literatura.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9 || Zeměpis. Životopisy. Dějiny.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Třída č. 4 není obsazená z důvodu, že se počítá s vývojem lidského poznání. Pokud by byl objeven nový obor, nová problematika, která by nezapadala do ostatních tříd, zařadila by se do 4. třídy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdíly mezi MDT a DDT ==&lt;br /&gt;
Rozdíly mezi těmito klasifikačními systémy nejsou velké. MDT má tříd 9, ale 4. třída je vynechána pro případnou novou problematiku, počítá tedy s vývojem v budoucnosti. DDT má všechny třídy plné, od 0 – 9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je velkým plusem u MDT, jsou pomocné a spojovací znaky, kterých má mnoho. Mohou napomoci rozvinout problematiku a vytvořit znak rozvinutý, či složený. U DDT pomocné znaky chybí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším rozdílem je, že DDT má znaky trojmístné, zatím co MDT jednomístné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura: ====&lt;br /&gt;
# Universal Decimal Classification. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Universal_Decimal_Classification&lt;br /&gt;
# HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25&lt;br /&gt;
# BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3 &lt;br /&gt;
# Mezinárodní desetinné třídění. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&lt;br /&gt;
# Library of Congress Classification. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Library_of_Congress_Classification&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy: ====&lt;br /&gt;
[http://www2.nkp.cz/mdt/index.htm Tabulky MDT v elektronické podobě]&lt;br /&gt;
==== Související články: ====&lt;br /&gt;
[[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Melville Dewey]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Deweyho desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova: ====&lt;br /&gt;
Mezinárodní desetinné třídění, Deweyho desetinné třídění, knihovnické klasifikace, systematické selekční jazyky, Melville Dewey[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=13990</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=13990"/>
		<updated>2015-01-10T14:19:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru. Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné. Pojem kyberkultura má mnoho nejasných a nepřesných definicí, je těžce vymezitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další definice kyberkultury tvrdí, že se jedná o postmoderní pojem, tím se označují tradiční hackerské a internetové subkultury, vize budoucí společnosti, jež je transformovaná moderními technologiemi a kyberpunku.&lt;br /&gt;
Kyberkultura slouží k pojmenování kulturní praxe spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií a také jako označení historické a aktuální reflexe novým médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stále se najdou názory, že definice nejsou dostačující. Definice prý nahlíží na pojem jen z části problematik, nezabývá se tématem v celé míře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Koncepty kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Existují celkem čtyři základní koncepty kyberkultury, jenž označují různé přístupy k tomuto pojmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
* Jeden z nejstarších konceptů s nejužším vymezením. Představují optimistickou informační budoucnost.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Piérre Lévy, Douglas Rushkoff, Andy Hawk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Informační koncept ====&lt;br /&gt;
* Tento koncept si představuje kyberkulturu jako kulturní rozměr informační společnosti.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Margaret Morse, Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3. Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Zastánci tohoto konceptu chápou kyberkulturu jako součást lidské praxe a životní styl.&lt;br /&gt;
* Představitelé: David Hakken, Arthuro Escobara&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 4. Epistemologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Koncept chápe kyberkulturu jako teoretickou reflexi kyberkultury v předchozích třech vymezeních, či jako reflexi nových technologií.&lt;br /&gt;
* Představitel: Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století. Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura: ====&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články: ====&lt;br /&gt;
[[Pierre Lévy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Moderní technologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberpunk]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova: ====&lt;br /&gt;
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=13988</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=13988"/>
		<updated>2015-01-10T14:16:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru. Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné. Pojem kyberkultura má mnoho nejasných a nepřesných definicí, je těžce vymezitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další definice kyberkultury tvrdí, že se jedná o postmoderní pojem, tím se označují tradiční hackerské a internetové subkultury, vize budoucí společnosti, jež je transformovaná moderními technologiemi a kyberpunku.&lt;br /&gt;
Kyberkultura slouží k pojmenování kulturní praxe spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií a také jako označení historické a aktuální reflexe novým médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stále se najdou názory, že definice nejsou dostačující. Definice prý nahlíží na pojem jen z části problematik, nezabývá se tématem v celé míře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Koncepty kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Existují celkem čtyři základní koncepty kyberkultury, jenž označují různé přístupy k tomuto pojmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
* Jeden z nejstarších konceptů s nejužším vymezením. Představují optimistickou informační budoucnost.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Piérre Lévy, Douglas Rushkoff, Andy Hawk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Informační koncept ====&lt;br /&gt;
* Tento koncept si představuje kyberkulturu jako kulturní rozměr informační společnosti.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Margaret Morse, Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3. Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Zastánci tohoto konceptu chápou kyberkulturu jako součást lidské praxe a životní styl.&lt;br /&gt;
* Představitelé: David Hakken, Arthuro Escobara&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 4. Epistemologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Koncept chápe kyberkulturu jako teoretickou reflexi kyberkultury v předchozích třech vymezeních, či jako reflexi nových technologií.&lt;br /&gt;
* Představitel: Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století. Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura: ====&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Související články:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčová slova:&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=13987</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=13987"/>
		<updated>2015-01-10T14:15:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru. Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné. Pojem kyberkultura má mnoho nejasných a nepřesných definicí, je těžce vymezitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další definice kyberkultury tvrdí, že se jedná o postmoderní pojem, tím se označují tradiční hackerské a internetové subkultury, vize budoucí společnosti, jež je transformovaná moderními technologiemi a kyberpunku.&lt;br /&gt;
Kyberkultura slouží k pojmenování kulturní praxe spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií a také jako označení historické a aktuální reflexe novým médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stále se najdou názory, že definice nejsou dostačující. Definice prý nahlíží na pojem jen z části problematik, nezabývá se tématem v celé míře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Koncepty kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Existují celkem čtyři základní koncepty kyberkultury, jenž označují různé přístupy k tomuto pojmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
* Jeden z nejstarších konceptů s nejužším vymezením. Představují optimistickou informační budoucnost.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Piérre Lévy, Douglas Rushkoff, Andy Hawk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Informační koncept ====&lt;br /&gt;
* Tento koncept si představuje kyberkulturu jako kulturní rozměr informační společnosti.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Margaret Morse, Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3. Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Zastánci tohoto konceptu chápou kyberkulturu jako součást lidské praxe a životní styl.&lt;br /&gt;
* Představitelé: David Hakken, Arthuro Escobara&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 4. Epistemologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Koncept chápe kyberkulturu jako teoretickou reflexi kyberkultury v předchozích třech vymezeních, či jako reflexi nových technologií.&lt;br /&gt;
* Představitel: Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století. Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura: ====&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=13985</id>
		<title>Deweyho desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=13985"/>
		<updated>2015-01-10T14:13:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Melville Dewey''' se narodil 10. prosince 1851 v New Yorku a zemřel 26. prosince roku 1931 na Floridě. M. Dewey byl významný americký knihovník, vynálezce ''Deweyho desetinného třídění'', stál u zrodu ''American Library Association'' (zkratka ALA, český ekvivalent Americká knihovnická asociace), založil knihovnický časopis ''Library Journal'' a zřídil první knihovnickou školu ''Columbia University’s School of Library Economy''. Bývá označován jako „''Otec moderního knihovnictví''“.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Deweyho desetinné třídění ==&lt;br /&gt;
Melville Dewey vynalezl své vlastní třídění Dewey decimal classification, v češtině Deweyho desetinné třídění (anglická zkratka DDC, česká DDT), nebo se také uvádí Deweyův desetinný systém, Deweyova desetinná soustava, nebo také Deweyova knihovnická soustava.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DDT je systém na třídění knih, řadí se do systematických prekoordinovaných selekčních jazyků. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinného třídění]] (MDT).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění poprvé vyšlo v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Třídění prodělává posledních 23 vždy po sedmi letech velkou revizi, poslední proběhla v roce 2011.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DDT se v dnešní době používá asi ve 100 zemích světa ve 25 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje MDT. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. Další přínos lze najít v zavedení několika pomocných znaků, ty umožňují vyjádřit formu, zeměpisné určení, jazykovou, nebo národnostní skutečnosti. Pomocné znaky také dovolují znaky skládat a kombinovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hlavní třídy ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 000 || Počítače, informace a všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100 || Filozofie a psychologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 200 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 300 || Sociální věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 400 || Jazyky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 500 || Věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 600 || Technologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 700 || Umění a zábava&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 800 || Literatura&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 900 || Dějiny a zeměpis&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
== American Library Association ==&lt;br /&gt;
The American Library Association (ALA) je nezisková organizace se sídlem ve Spojených státech amerických, která podporuje knihovny a knihovnické vzdělávání v mezinárodním měřítku. Je to největší a nejstarší (byla založena v roce 1876) knihovnická asociace na světě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při zrodu stál nejen Melville Dewey (prezidentem asociace byl v letech 1890 – 1891 a 1892 – 1893), ale také další významné osobnosti amerického, ale i světového knihovnictví – Justin Winsor, C. A. Cutter, Samuel S. Green a James L. Whitney.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytuje informace a zprávy z knihovnictví pro členy, knihovníky a uživatele knihoven, pořádá různé události a akce na zviditelnění oboru a na podporu knihovnictví a knihovnických služeb. Dále se angažuje je vývoji a zlepšení knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem asociace byla podpora knihovnických zájmů, vzdělávání, ale také umožnit přístup k informacím všem a umožnit knihovníkům dělat svou práci lépe a snadněji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asociace se angažuje v publikační činnosti, vydává nejen knihovnické periodika, ale také publikace, pořádá konference, poskytuje granty a pořádá různé soutěže. V otázce vzdělávání se věnuje celoživotnímu vzdělávání knihovníků, ALA má také svůj stipendijní program.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALA je označována jako hlavním zastáncem knihoven a knihovníků.&lt;br /&gt;
== Odkazy: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatra: ====&lt;br /&gt;
# Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
# SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&lt;br /&gt;
# Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.1.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
# Deweyův desetinný systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 22.9.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dewey%C5%AFv_desetinn%C3%BD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
# TAIŠLOVÁ, Tereza. Americká knihovnická asociace (ALA) : poslání, struktura a vybrané aktivity = American Library Association (ALA) : organizational mission, structure and chosen activities. Praha, 2010-05-10. 64 s., 2 s. příl. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Hana Landová.&lt;br /&gt;
# American Library Association. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 21.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/American_Library_Association&lt;br /&gt;
# History. AMERICAN LIBRARY ASSOCIATION. ALA: American Library Association [online]. Chicago, © 1996–2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.ala.org/aboutala/history&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články: ====&lt;br /&gt;
[[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[American Library Association]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Knihovnické vzdělávání]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova: ====&lt;br /&gt;
Melville Dewey, Deweyho desetinné třídění,  American Library Association, Mezinárodní desetinné třídění, Systematické selekční jazyky[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=13983</id>
		<title>Mezinárodní desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=13983"/>
		<updated>2015-01-10T14:07:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mezinárodní desetinné třídění''' (česká zkratka MDT, anglická zkratka je UDC = The '''U'''niversal '''D'''ecimal '''C'''lassification) je univerzální, mezinárodně srozumitelná bibliografická a knihovnická klasifikace. Díky neustálému přibývání nových informací se třídění stále rozšiřuje, proto probíhá neustálá aktualizace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MDT je selekční jazyk prekoordinovaný (tj. má předem vytvořené kategorie, do kterých je možné dokument zařadit při použití jistých kritérií) používá numerickou (tj. číselnou) notaci hierarchického charakteru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MDT patří mezi nejrozšířenější klasifikační třídění, dále hojně využívanými systémy jsou Deweyho desetinné třídění (zkratka DDT) a Library of Congress Classification (český název „Třídění Kongresové knihovny,“ používá se zkratka LCC; tuto klasifikaci používá v ČR Národní technická knihovna).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Českou republiku se o MDT stará Národní knihovna České republiky, která také zveřejňuje tabulky v elektronické podobě – online (http://www2.nkp.cz/mdt/index.htm) i offline (CD). Je také samozřejmě možné použít tištěné tabulky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění může být použito nejen na textové dokumenty, ale i na jiná média jako jsou filmy, videa, zvukové nahrávky, ilustrace, mapy, ale také na muzejní objekty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – Paul Otlet a Henri La Fontaine. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cílu potřebovali klasifikační univerzální systém ke zpracování a následnému třídění informací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První vydání tabulek vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích.  Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927 – 1933.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě MDT se autoři nechali inspirovat Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Melville Dewey]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.[http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní třídy ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 0 || Všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1 || Filosofie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3 || Společenské vědy&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4 || Neobsazená&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5 || Matematika. Přírodní vědy.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6|| Užité vědy. Lékařství. Technika.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7 || Umění. Sport. Hry.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8 || Jazyky. Jazykověda. Literatura.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9 || Zeměpis. Životopisy. Dějiny.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Třída č. 4 není obsazená z důvodu, že se počítá s vývojem lidského poznání. Pokud by byl objeven nový obor, nová problematika, která by nezapadala do ostatních tříd, zařadila by se do 4. třídy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdíly mezi MDT a DDT ==&lt;br /&gt;
Rozdíly mezi těmito klasifikačními systémy nejsou velké. MDT má tříd 9, ale 4. třída je vynechána pro případnou novou problematiku, počítá tedy s vývojem v budoucnosti. DDT má všechny třídy plné, od 0 – 9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je velkým plusem u MDT, jsou pomocné a spojovací znaky, kterých má mnoho. Mohou napomoci rozvinout problematiku a vytvořit znak rozvinutý, či složený. U DDT pomocné znaky chybí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším rozdílem je, že DDT má znaky trojmístné, zatím co MDT jednomístné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura: ====&lt;br /&gt;
# Universal Decimal Classification. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Universal_Decimal_Classification&lt;br /&gt;
# HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25&lt;br /&gt;
# BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3 &lt;br /&gt;
# Mezinárodní desetinné třídění. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&lt;br /&gt;
# Library of Congress Classification. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Library_of_Congress_Classification&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články: ====&lt;br /&gt;
[[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Melville Dewey]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Deweyho desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova: ====&lt;br /&gt;
Mezinárodní desetinné třídění, Deweyho desetinné třídění, knihovnické klasifikace, systematické selekční jazyky, Melville Dewey[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=13558</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=13558"/>
		<updated>2015-01-04T18:00:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru. Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné. Pojem kyberkultura má mnoho nejasných a nepřesných definicí, je těžce vymezitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další definice kyberkultury tvrdí, že se jedná o postmoderní pojem, tím se označují tradiční hackerské a internetové subkultury, vize budoucí společnosti, jež je transformovaná moderními technologiemi a kyberpunku.&lt;br /&gt;
Kyberkultura slouží k pojmenování kulturní praxe spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií a také jako označení historické a aktuální reflexe novým médií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stále se najdou názory, že definice nejsou dostačující. Definice prý nahlíží na pojem jen z části problematik, nezabývá se tématem v celé míře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Koncepty kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Existují celkem čtyři základní koncepty kyberkultury, jenž označují různé přístupy k tomuto pojmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
* Jeden z nejstarších konceptů s nejužším vymezením. Představují optimistickou informační budoucnost.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Piérre Lévy, Douglas Rushkoff, Andy Hawk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Informační koncept ====&lt;br /&gt;
* Tento koncept si představuje kyberkulturu jako kulturní rozměr informační společnosti.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Margaret Morse, Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3. Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Zastánci tohoto konceptu chápou kyberkulturu jako součást lidské praxe a životní styl.&lt;br /&gt;
* Představitelé: David Hakken, Arthuro Escobara&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 4. Epistemologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Koncept chápe kyberkulturu jako teoretickou reflexi kyberkultury v předchozích třech vymezeních, či jako reflexi nových technologií.&lt;br /&gt;
* Představitel: Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století. Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=12853</id>
		<title>Deweyho desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=12853"/>
		<updated>2014-12-22T10:31:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Životopisné údaje ==&lt;br /&gt;
Melville Dewey se narodil 10. prosince 1851 v New Yorku a zemřel 26. prosince roku 1931 na Floridě. M. Dewey byl významný americký knihovník, vynálezce ''Deweyho desetinného třídění'', stál u zrodu ''American Library Association'' (zkratka ALA, český ekvivalent Americká knihovnická asociace), založil knihovnický časopis ''Library Journal'' a zřídil první knihovnickou školu ''Columbia University’s School of Library Economy''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
M. Dewey bývá označován jako „Otec moderního knihovnictví.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Deweyho desetinné třídění ==&lt;br /&gt;
Melville Dewey vynalezl své vlastní třídění Dewey decimal classification, v češtině Deweyho desetinné třídění (anglická zkratka DDC, česká DDT), nebo se také uvádí Deweyův desetinný systém, Deweyova desetinná soustava, nebo také Deweyova knihovnická soustava.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DDT je systém na třídění knih, řadí se do systematických prekoordinovaných selekčních jazyků. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinného třídění]] (MDT).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění poprvé vyšlo v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Třídění prodělává posledních 23 vždy po sedmi letech velkou revizi, poslední proběhla v roce 2011.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DDT se v dnešní době používá asi ve 100 zemích světa ve 25 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje MDT. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. Další přínos lze najít v zavedení několika pomocných znaků, ty umožňují vyjádřit formu, zeměpisné určení, jazykovou, nebo národnostní skutečnosti. Pomocné znaky také dovolují znaky skládat a kombinovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hlavní třídy ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 000 || Počítače, informace a všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100 || Filozofie a psychologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 200 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 300 || Sociální věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 400 || Jazyky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 500 || Věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 600 || Technologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 700 || Umění a zábava&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 800 || Literatura&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 900 || Dějiny a zeměpis&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
== American Library Association ==&lt;br /&gt;
The American Library Association (ALA) je nezisková organizace se sídlem ve Spojených státech amerických, která podporuje knihovny a knihovnické vzdělávání v mezinárodním měřítku. Je to největší a nejstarší (byla založena v roce 1876) knihovnická asociace na světě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při zrodu stál nejen Melville Dewey (prezidentem asociace byl v letech 1890 – 1891 a 1892 – 1893), ale také další významné osobnosti amerického, ale i světového knihovnictví – Justin Winsor, C. A. Cutter, Samuel S. Green a James L. Whitney.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytuje informace a zprávy z knihovnictví pro členy, knihovníky a uživatele knihoven, pořádá různé události a akce na zviditelnění oboru a na podporu knihovnictví a knihovnických služeb. Dále se angažuje je vývoji a zlepšení knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem asociace byla podpora knihovnických zájmů, vzdělávání, ale také umožnit přístup k informacím všem a umožnit knihovníkům dělat svou práci lépe a snadněji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asociace se angažuje v publikační činnosti, vydává nejen knihovnické periodika, ale také publikace, pořádá konference, poskytuje granty a pořádá různé soutěže. V otázce vzdělávání se věnuje celoživotnímu vzdělávání knihovníků, ALA má také svůj stipendijní program.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALA je označována jako hlavním zastáncem knihoven a knihovníků.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
# Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
# SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&lt;br /&gt;
# Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.1.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
# Deweyův desetinný systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 22.9.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dewey%C5%AFv_desetinn%C3%BD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
# TAIŠLOVÁ, Tereza. Americká knihovnická asociace (ALA) : poslání, struktura a vybrané aktivity = American Library Association (ALA) : organizational mission, structure and chosen activities. Praha, 2010-05-10. 64 s., 2 s. příl. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Hana Landová.&lt;br /&gt;
# American Library Association. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 21.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/American_Library_Association&lt;br /&gt;
# History. AMERICAN LIBRARY ASSOCIATION. ALA: American Library Association [online]. Chicago, © 1996–2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.ala.org/aboutala/history&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=12850</id>
		<title>Deweyho desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=12850"/>
		<updated>2014-12-22T10:30:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Životopisné údaje ==&lt;br /&gt;
Melville Dewey se narodil 10. prosince 1851 v New Yorku a zemřel 26. prosince roku 1931 na Floridě. M. Dewey byl významný americký knihovník, vynálezce ''Deweyho desetinného třídění'', stál u zrodu ''American Library Association'' (zkratka ALA, český ekvivalent Americká knihovnická asociace), založil knihovnický časopis ''Library Journal'' a zřídil první knihovnickou školu ''Columbia University’s School of Library Economy''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
M. Dewey bývá označován jako „Otec moderního knihovnictví.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Deweyho desetinné třídění ==&lt;br /&gt;
Melville Dewey vynalezl své vlastní třídění Dewey decimal classification, v češtině Deweyho desetinné třídění (anglická zkratka DDC, česká DDT), nebo se také uvádí Deweyův desetinný systém, Deweyova desetinná soustava, nebo také Deweyova knihovnická soustava.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DDT je systém na třídění knih, řadí se do systematických prekoordinovaných selekčních jazyků. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik [[Mezinárodního desetinného třídění]] (MDT).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění poprvé vyšlo v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Třídění prodělává posledních 23 vždy po sedmi letech velkou revizi, poslední proběhla v roce 2011.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DDT se v dnešní době používá asi ve 100 zemích světa ve 25 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje MDT. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. Další přínos lze najít v zavedení několika pomocných znaků, ty umožňují vyjádřit formu, zeměpisné určení, jazykovou, nebo národnostní skutečnosti. Pomocné znaky také dovolují znaky skládat a kombinovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hlavní třídy ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 000 || Počítače, informace a všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100 || Filozofie a psychologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 200 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 300 || Sociální věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 400 || Jazyky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 500 || Věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 600 || Technologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 700 || Umění a zábava&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 800 || Literatura&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 900 || Dějiny a zeměpis&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
== American Library Association ==&lt;br /&gt;
The American Library Association (ALA) je nezisková organizace se sídlem ve Spojených státech amerických, která podporuje knihovny a knihovnické vzdělávání v mezinárodním měřítku. Je to největší a nejstarší (byla založena v roce 1876) knihovnická asociace na světě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při zrodu stál nejen Melville Dewey (prezidentem asociace byl v letech 1890 – 1891 a 1892 – 1893), ale také další významné osobnosti amerického, ale i světového knihovnictví – Justin Winsor, C. A. Cutter, Samuel S. Green a James L. Whitney.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytuje informace a zprávy z knihovnictví pro členy, knihovníky a uživatele knihoven, pořádá různé události a akce na zviditelnění oboru a na podporu knihovnictví a knihovnických služeb. Dále se angažuje je vývoji a zlepšení knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem asociace byla podpora knihovnických zájmů, vzdělávání, ale také umožnit přístup k informacím všem a umožnit knihovníkům dělat svou práci lépe a snadněji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asociace se angažuje v publikační činnosti, vydává nejen knihovnické periodika, ale také publikace, pořádá konference, poskytuje granty a pořádá různé soutěže. V otázce vzdělávání se věnuje celoživotnímu vzdělávání knihovníků, ALA má také svůj stipendijní program.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALA je označována jako hlavním zastáncem knihoven a knihovníků.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
# Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
# SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&lt;br /&gt;
# Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.1.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
# Deweyův desetinný systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 22.9.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dewey%C5%AFv_desetinn%C3%BD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
# TAIŠLOVÁ, Tereza. Americká knihovnická asociace (ALA) : poslání, struktura a vybrané aktivity = American Library Association (ALA) : organizational mission, structure and chosen activities. Praha, 2010-05-10. 64 s., 2 s. příl. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Hana Landová.&lt;br /&gt;
# American Library Association. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 21.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/American_Library_Association&lt;br /&gt;
# History. AMERICAN LIBRARY ASSOCIATION. ALA: American Library Association [online]. Chicago, © 1996–2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.ala.org/aboutala/history&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=12849</id>
		<title>Mezinárodní desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=12849"/>
		<updated>2014-12-22T10:29:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mezinárodní desetinné třídění''' (česká zkratka MDT, anglická zkratka je UDC = The '''U'''niversal '''D'''ecimal '''C'''lassification) je univerzální, mezinárodně srozumitelná bibliografická a knihovnická klasifikace. Díky neustálému přibývání nových informací se třídění stále rozšiřuje, proto probíhá neustálá aktualizace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MDT je selekční jazyk prekoordinovaný (tj. má předem vytvořené kategorie, do kterých je možné dokument zařadit při použití jistých kritérií) používá numerickou (tj. číselnou) notaci hierarchického charakteru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MDT patří mezi nejrozšířenější klasifikační třídění, dále hojně využívanými systémy jsou Deweyho desetinné třídění (zkratka DDT) a Library of Congress Classification (český název „Třídění Kongresové knihovny,“ používá se zkratka LCC; tuto klasifikaci používá v ČR Národní technická knihovna).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Českou republiku se o MDT stará Národní knihovna České republiky, která také zveřejňuje tabulky v elektronické podobě – online (http://www2.nkp.cz/mdt/index.htm) i offline (CD). Je také samozřejmě možné použít tištěné tabulky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění může být použito nejen na textové dokumenty, ale i na jiná média jako jsou filmy, videa, zvukové nahrávky, ilustrace, mapy, ale také na muzejní objekty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – Paul Otlet a Henri La Fontaine. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cílu potřebovali klasifikační univerzální systém ke zpracování a následnému třídění informací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První vydání tabulek vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích.  Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927 – 1933.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě MDT se autoři nechali inspirovat Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Melville Dewey]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.[http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní třídy ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 0 || Všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1 || Filosofie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3 || Společenské vědy&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4 || Neobsazená&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5 || Matematika. Přírodní vědy.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6|| Užité vědy. Lékařství. Technika.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7 || Umění. Sport. Hry.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8 || Jazyky. Jazykověda. Literatura.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9 || Zeměpis. Životopisy. Dějiny.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Třída č. 4 není obsazená z důvodu, že se počítá s vývojem lidského poznání. Pokud by byl objeven nový obor, nová problematika, která by nezapadala do ostatních tříd, zařadila by se do 4. třídy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdíly mezi MDT a DDT ==&lt;br /&gt;
Rozdíly mezi těmito klasifikačními systémy nejsou velké. MDT má tříd 9, ale 4. třída je vynechána pro případnou novou problematiku, počítá tedy s vývojem v budoucnosti. DDT má všechny třídy plné, od 0 – 9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je velkým plusem u MDT, jsou pomocné a spojovací znaky, kterých má mnoho. Mohou napomoci rozvinout problematiku a vytvořit znak rozvinutý, či složený. U DDT pomocné znaky chybí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším rozdílem je, že DDT má znaky trojmístné, zatím co MDT jednomístné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
# Universal Decimal Classification. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Universal_Decimal_Classification&lt;br /&gt;
# HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25&lt;br /&gt;
# BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3 &lt;br /&gt;
# Mezinárodní desetinné třídění. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&lt;br /&gt;
# Library of Congress Classification. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Library_of_Congress_Classification&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=12846</id>
		<title>Deweyho desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=12846"/>
		<updated>2014-12-22T10:27:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: Založena nová stránka s textem „== Životopisné údaje == Melville Dewey se narodil 10. prosince 1851 v New Yorku a zemřel 26. prosince roku 1931 na Floridě. M. Dewey byl významný am…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Životopisné údaje ==&lt;br /&gt;
Melville Dewey se narodil 10. prosince 1851 v New Yorku a zemřel 26. prosince roku 1931 na Floridě. M. Dewey byl významný americký knihovník, vynálezce ''Deweyho desetinného třídění'', stál u zrodu ''American Library Association'' (zkratka ALA, český ekvivalent Americká knihovnická asociace), založil knihovnický časopis ''Library Journal'' a zřídil první knihovnickou školu ''Columbia University’s School of Library Economy''.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
M. Dewey bývá označován jako „Otec moderního knihovnictví.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Deweyho desetinné třídění ==&lt;br /&gt;
Melville Dewey vynalezl své vlastní třídění Dewey decimal classification, v češtině Deweyho desetinné třídění (anglická zkratka DDC, česká DDT), nebo se také uvádí Deweyův desetinný systém, Deweyova desetinná soustava, nebo také Deweyova knihovnická soustava.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DDT je systém na třídění knih, řadí se do systematických prekoordinovaných selekčních jazyků. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik Mezinárodního desetinného třídění (MDT).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění poprvé vyšlo v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Třídění prodělává posledních 23 vždy po sedmi letech velkou revizi, poslední proběhla v roce 2011.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DDT se v dnešní době používá asi ve 100 zemích světa ve 25 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje MDT. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. Další přínos lze najít v zavedení několika pomocných znaků, ty umožňují vyjádřit formu, zeměpisné určení, jazykovou, nebo národnostní skutečnosti. Pomocné znaky také dovolují znaky skládat a kombinovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hlavní třídy ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 000 || Počítače, informace a všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100 || Filozofie a psychologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 200 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 300 || Sociální věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 400 || Jazyky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 500 || Věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 600 || Technologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 700 || Umění a zábava&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 800 || Literatura&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 900 || Dějiny a zeměpis&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
== American Library Association ==&lt;br /&gt;
The American Library Association (ALA) je nezisková organizace se sídlem ve Spojených státech amerických, která podporuje knihovny a knihovnické vzdělávání v mezinárodním měřítku. Je to největší a nejstarší (byla založena v roce 1876) knihovnická asociace na světě.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při zrodu stál nejen Melville Dewey (prezidentem asociace byl v letech 1890 – 1891 a 1892 – 1893), ale také další významné osobnosti amerického, ale i světového knihovnictví – Justin Winsor, C. A. Cutter, Samuel S. Green a James L. Whitney.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poskytuje informace a zprávy z knihovnictví pro členy, knihovníky a uživatele knihoven, pořádá různé události a akce na zviditelnění oboru a na podporu knihovnictví a knihovnických služeb. Dále se angažuje je vývoji a zlepšení knihovnických a informačních služeb.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem asociace byla podpora knihovnických zájmů, vzdělávání, ale také umožnit přístup k informacím všem a umožnit knihovníkům dělat svou práci lépe a snadněji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asociace se angažuje v publikační činnosti, vydává nejen knihovnické periodika, ale také publikace, pořádá konference, poskytuje granty a pořádá různé soutěže. V otázce vzdělávání se věnuje celoživotnímu vzdělávání knihovníků, ALA má také svůj stipendijní program.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALA je označována jako hlavním zastáncem knihoven a knihovníků.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
# Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
# SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&lt;br /&gt;
# Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.1.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
# Deweyův desetinný systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 22.9.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dewey%C5%AFv_desetinn%C3%BD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
# TAIŠLOVÁ, Tereza. Americká knihovnická asociace (ALA) : poslání, struktura a vybrané aktivity = American Library Association (ALA) : organizational mission, structure and chosen activities. Praha, 2010-05-10. 64 s., 2 s. příl. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Hana Landová.&lt;br /&gt;
# American Library Association. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 21.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/American_Library_Association&lt;br /&gt;
# History. AMERICAN LIBRARY ASSOCIATION. ALA: American Library Association [online]. Chicago, © 1996–2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.ala.org/aboutala/history&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12812</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12812"/>
		<updated>2014-12-22T09:26:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vědecká informace]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Neurokybernetika]]||Kristýna Berková&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=12775</id>
		<title>Mezinárodní desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=12775"/>
		<updated>2014-12-21T17:22:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: Založena nová stránka s textem „Mezinárodní desetinné třídění (česká zkratka MDT, anglická zkratka je UDC = The '''U'''niversal '''D'''ecimal '''C'''lassification) je univerzál…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Mezinárodní desetinné třídění (česká zkratka MDT, anglická zkratka je UDC = The '''U'''niversal '''D'''ecimal '''C'''lassification) je univerzální, mezinárodně srozumitelná bibliografická a knihovnická klasifikace. Díky neustálému přibývání nových informací se třídění stále rozšiřuje, proto probíhá neustálá aktualizace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MDT je selekční jazyk prekoordinovaný (tj. má předem vytvořené kategorie, do kterých je možné dokument zařadit při použití jistých kritérií) používá numerickou (tj. číselnou) notaci hierarchického charakteru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MDT patří mezi nejrozšířenější klasifikační třídění, dále hojně využívanými systémy jsou Deweyho desetinné třídění (zkratka DDT) a Library of Congress Classification (český název „Třídění Kongresové knihovny,“ používá se zkratka LCC; tuto klasifikaci používá v ČR Národní technická knihovna).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Českou republiku se o MDT stará Národní knihovna České republiky, která také zveřejňuje tabulky v elektronické podobě – online (http://www2.nkp.cz/mdt/index.htm) i offline (CD). Je také samozřejmě možné použít tištěné tabulky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění může být použito nejen na textové dokumenty, ale i na jiná média jako jsou filmy, videa, zvukové nahrávky, ilustrace, mapy, ale také na muzejní objekty.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – Paul Otlet a Henri La Fontaine. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cílu potřebovali klasifikační univerzální systém ke zpracování a následnému třídění informací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První vydání tabulek vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích.  Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927 – 1933.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při tvorbě MDT se autoři nechali inspirovat Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník Melville Dewey. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.[http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní třídy ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 0 || Všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1 || Filosofie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3 || Společenské vědy&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4 || Neobsazená&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5 || Matematika. Přírodní vědy.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6|| Užité vědy. Lékařství. Technika.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7 || Umění. Sport. Hry.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8 || Jazyky. Jazykověda. Literatura.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9 || Zeměpis. Životopisy. Dějiny.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
Třída č. 4 není obsazená z důvodu, že se počítá s vývojem lidského poznání. Pokud by byl objeven nový obor, nová problematika, která by nezapadala do ostatních tříd, zařadila by se do 4. třídy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdíly mezi MDT a DDT ==&lt;br /&gt;
Rozdíly mezi těmito klasifikačními systémy nejsou velké. MDT má tříd 9, ale 4. třída je vynechána pro případnou novou problematiku, počítá tedy s vývojem v budoucnosti. DDT má všechny třídy plné, od 0 – 9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co je velkým plusem u MDT, jsou pomocné a spojovací znaky, kterých má mnoho. Mohou napomoci rozvinout problematiku a vytvořit znak rozvinutý, či složený. U DDT pomocné znaky chybí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším rozdílem je, že DDT má znaky trojmístné, zatím co MDT jednomístné.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
# Universal Decimal Classification. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Universal_Decimal_Classification&lt;br /&gt;
# HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25&lt;br /&gt;
# BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3 &lt;br /&gt;
# Mezinárodní desetinné třídění. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&lt;br /&gt;
# Library of Congress Classification. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Library_of_Congress_Classification&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12762</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12762"/>
		<updated>2014-12-21T12:46:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vědecká informace]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey]]||Marie Odehnalová&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=12761</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=12761"/>
		<updated>2014-12-21T12:37:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Kyberkultura a její definování ==&lt;br /&gt;
Kuberkultura označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru. Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné. Pojem kyberkultura má mnoho nejasných a nepřesných definicí, je těžce vymezitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další definice kyberkulturu tvrdí, že se jedná o postmoderní pojem, tím se označují tradiční hackerské a internetové subkultury, vize budoucí společnosti, jež je transformovaná moderními technologiemi a kyberpunku.&lt;br /&gt;
Kyberkultura slouží k pojmenování kulturní praxe spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií a také jako označení historické a aktuální reflexe novým médií.2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stále se najdou názory, že definice nejsou dostačující. Definice prý nahlíží na pojem jen z části problematik, nezabývá se tématem v celé míře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Koncepty kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Existují celkem čtyři základní koncepty kyberkultury, jenž označují různé přístupy k tomuto pojmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
* Jeden z nejstarších konceptů s nejužším vymezením. Představují optimistickou informační budoucnost.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Piérre Lévy, Douglas Rushkoff, Andy Hawk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Informační koncept ====&lt;br /&gt;
* Tento koncept si představuje kyberkulturu jako kulturní rozměr informační společnosti.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Margaret Morse, Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3. Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Zastánci tohoto konceptu chápou kyberkulturu jako součást lidské praxe a životní styl.&lt;br /&gt;
* Představitelé: David Hakken, Arthuro Escobara&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 4. Epistemologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Koncept chápe kyberkulturu jako teoretickou reflexi kyberkultury v předchozích tří vymezení, či jako reflexi nových technologií.&lt;br /&gt;
* Představitel: Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století. Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tyto léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou.“ Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# LÉVY, Pirre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu &amp;quot;nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace&amp;quot;. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=12760</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=12760"/>
		<updated>2014-12-21T11:46:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Kyberkultura a její definování ==&lt;br /&gt;
Kuberkultura označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru. Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné. Pojem kyberkultura má mnoho nejasných a nepřesných definicí, je těžce vymezitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další definice kyberkulturu tvrdí, že se jedná o postmoderní pojem, tím se označují tradiční hackerské a internetové subkultury, vize budoucí společnosti, jež je transformovaná moderními technologiemi a kyberpunku.&lt;br /&gt;
Kyberkultura slouží k pojmenování kulturní praxe spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií a také jako označení historické a aktuální reflexe novým médií.2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stále se najdou názory, že definice nejsou dostačující. Definice prý nahlíží na pojem jen z části problematik, nezabývá se tématem v celé míře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Koncepty kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Existují celkem čtyři základní koncepty kyberkultury, jenž označují různé přístupy k tomuto pojmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 1. Utopický koncept ====&lt;br /&gt;
* Jeden z nejstarších konceptů s nejužším vymezením. Představují optimistickou informační budoucnost.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Piérre Lévy, Douglas Rushkoff, Andy Hawk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 2. Informační koncept ====&lt;br /&gt;
* Tento koncept si představuje kyberkulturu jako kulturní rozměr informační společnosti.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Margaret Morse, Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 3. Antropologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Zastánci tohoto konceptu chápou kyberkulturu jako součást lidské praxe a životní styl.&lt;br /&gt;
* Představitelé: David Hakken, Arthuro Escobara&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== 4. Epistemologický koncept ====&lt;br /&gt;
* Koncept chápe kyberkulturu jako teoretickou reflexi kyberkultury v předchozích tří vymezení, či jako reflexi nových technologií.&lt;br /&gt;
* Představitel: Lev Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie kyberkultury ==&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století. Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tyto léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou.“ Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=12759</id>
		<title>Kyberkultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&amp;diff=12759"/>
		<updated>2014-12-21T11:37:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: Založena nová stránka s textem „== Kyberkultura == === Kyberkultura a její definování === Kuberkultura označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvykl…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Kyberkultura ==&lt;br /&gt;
=== Kyberkultura a její definování ===&lt;br /&gt;
Kuberkultura označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru. Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné. Pojem kyberkultura má mnoho nejasných a nepřesných definicí, je těžce vymezitelný.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Další definice kyberkulturu tvrdí, že se jedná o postmoderní pojem, tím se označují tradiční hackerské a internetové subkultury, vize budoucí společnosti, jež je transformovaná moderními technologiemi a kyberpunku.&lt;br /&gt;
Kyberkultura slouží k pojmenování kulturní praxe spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií a také jako označení historické a aktuální reflexe novým médií.2&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Stále se najdou názory, že definice nejsou dostačující. Definice prý nahlíží na pojem jen z části problematik, nezabývá se tématem v celé míře.&lt;br /&gt;
=== Koncepty kyberkultury ===&lt;br /&gt;
Existují celkem čtyři základní koncepty kyberkultury, jenž označují různé přístupy k tomuto pojmu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===== 1. Utopický koncept =====&lt;br /&gt;
* Jeden z nejstarších konceptů s nejužším vymezením. Představují optimistickou informační budoucnost.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Piérre Lévy, Douglas Rushkoff, Andy Hawk&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===== 2. Informační koncept =====&lt;br /&gt;
* Tento koncept si představuje kyberkulturu jako kulturní rozměr informační společnosti.&lt;br /&gt;
* Představitelé: Margaret Morse, Lev Manovich&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===== 3. Antropologický koncept =====&lt;br /&gt;
* Zastánci tohoto konceptu chápou kyberkulturu jako součást lidské praxe a životní styl.&lt;br /&gt;
* Představitelé: David Hakken, Arthuro Escobara&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===== 4. Epistemologický koncept =====&lt;br /&gt;
* Koncept chápe kyberkulturu jako teoretickou reflexi kyberkultury v předchozích tří vymezení, či jako reflexi nových technologií.&lt;br /&gt;
* Představitel: Lev Manovich&lt;br /&gt;
=== Historie kyberkultury ===&lt;br /&gt;
Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století. Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tyto léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století. Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou.“ Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=7025</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=7025"/>
		<updated>2014-10-21T15:42:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marie.Odehnalova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní deska počítače]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Odehnalova</name></author>
		
	</entry>
</feed>