<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Marketa.Charvatova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Marketa.Charvatova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Marketa.Charvatova"/>
	<updated>2026-05-14T18:50:52Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=53192</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=53192"/>
		<updated>2018-04-09T12:43:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [https://cs.wikipedia.org/wiki/Senior seniorů]  se zkoumá jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace generace] seniorů v [[Postindustriální společnost|postindustriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitální exkluze|digitální exkluzí]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k [[Internet|internetu]], velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k [[Informační a komunikační technologie|technologiím]]  přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti počítačové [[Bezpečnost, ochrana|bezpečnosti]], &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků [[komunikace]] v rámci [[Rodina|rodiny]]&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Verbální telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon emotikonů], zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými [[Vlastnosti|vlastnostmi]],&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem,&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit [[Konformita|konformním]] tlakům vyplývající ze [[Sociální role|sociálních rolí]] v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, '''diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem''' a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní '''benefity využití technologií''' z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – '''důvody pro neužívání technologií''' z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká [[motivace]] – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence [[dovednost|dovedností]], obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt; seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Senioři píší Wikipedii|kurzy psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] &amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniorů:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením,&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (například telefony a tablety pro seniory).&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Telemedic%C3%ADna telemedicína], poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] &amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako [https://en.wikipedia.org/wiki/Silver_surfer_(internet_user) Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet a stávají se tak cílovou skupinou komerčních subjektů pro nákup výrobků na [https://www.silversurfers.com/ serverech] relevantních pro skupinu 50+.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=53008</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=53008"/>
		<updated>2018-03-02T17:30:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [https://cs.wikipedia.org/wiki/Senior seniorů]  se zkoumá jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace generace] seniorů v [[Postindustriální společnost|postindustriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitální exkluze|digitální exkluzí]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k [[Internet|internetu]], velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k [[Informační a komunikační technologie|technologiím]]  přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti počítačové [[Bezpečnost, ochrana|bezpečnosti]], &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků [[komunikace]] v rámci [[Rodina|rodiny]]&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Verbální telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon emotikonů], zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými [[Vlastnosti|vlastnostmi]],&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem,&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit [[Konformita|konformním]] tlakům vyplývající ze [[Sociální role|sociálních rolí]] v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, '''diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem''' a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní '''benefity využití technologií''' z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – '''důvody pro neužívání technologií''' z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká [[motivace]] – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence [[dovednost|dovedností]], obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt; seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Senioři píší Wikipedii|kurzy psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] &amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniorů:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením,&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (například telefony a tablety pro seniory.&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Telemedic%C3%ADna telemedicína], poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] &amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako [https://en.wikipedia.org/wiki/Silver_surfer_(internet_user) Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet a stávají se tak cílovou skupinou komerčních subjektů pro nákup výrobků na [https://www.silversurfers.com/ serverech] relevantních pro skupinu 50+.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=53007</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=53007"/>
		<updated>2018-03-02T17:26:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [https://cs.wikipedia.org/wiki/Senior seniorů]  se zkoumá jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace generace] seniorů v [[Postindustriální společnost|postindustriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitální exkluze|digitální exkluzí]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k [[Internet|internetu]], velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k [[Informační a komunikační technologie|technologiím]]  přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti počítačové [[Bezpečnost, ochrana|bezpečnosti]], &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků [[komunikace]] v rámci [[Rodina|rodiny]]&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Verbální telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon emotikonů], zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými [[Vlastnosti|vlastnostmi]],&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem,&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit [[Konformita|konformním]] tlakům vyplývající ze [[Sociální role|sociálních rolí]] v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, '''diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem''' a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní '''benefity využití technologií''' z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – '''důvody pro neužívání technologií''' z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká [[motivace]] – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence [[dovednost|dovedností]], obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt; seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] &amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniorů:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením,&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (například telefony a tablety pro seniory.&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Telemedic%C3%ADna telemedicína], poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] &amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako [https://en.wikipedia.org/wiki/Silver_surfer_(internet_user) Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet a stávají se tak cílovou skupinou komerčních subjektů pro nákup výrobků na [https://www.silversurfers.com/ serverech] relevantních pro skupinu 50+.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=53006</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=53006"/>
		<updated>2018-03-02T17:24:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [https://cs.wikipedia.org/wiki/Senior seniorů]  se zkoumá jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace generace] seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitální exkluze|digitální exkluzí]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k [[Internet|internetu]], velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k [[Informační a komunikační technologie|technologiím]]  přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti počítačové [[Bezpečnost, ochrana|bezpečnosti]], &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků [[komunikace]] v rámci [[Rodina|rodiny]]&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Verbální telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon emotikonů], zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými [[Vlastnosti|vlastnostmi]],&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem,&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit [[Konformita|konformním]] tlakům vyplývající ze [[Sociální role|sociálních rolí]] v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, '''diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem''' a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní '''benefity využití technologií''' z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – '''důvody pro neužívání technologií''' z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká [[motivace]] – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence [[dovednost|dovedností]], obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt; seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] &amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniorů:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením,&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (například telefony a tablety pro seniory.&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Telemedic%C3%ADna telemedicína], poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] &amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako [https://en.wikipedia.org/wiki/Silver_surfer_(internet_user) Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet a stávají se tak cílovou skupinou komerčních subjektů pro nákup výrobků na [https://www.silversurfers.com/ serverech] relevantních pro skupinu 50+.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52831</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52831"/>
		<updated>2018-02-10T20:03:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [https://cs.wikipedia.org/wiki/Senior seniorů]  se zkoumá jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace generace] seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitální exkluze|digitální exkluzí]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k [[Internet|internetu]], velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k [[Informační a komunikační technologie|technologiím]]  přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti počítačové [[Bezpečnost, ochrana|bezpečnosti]] &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků [[komunikace]] v rámci [[Rodina|rodiny]]&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon emotikonů], zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými [[Vlastnosti|vlastnostmi]],&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit [[Konformita|konformním]] tlakům vyplývající ze [[Sociální role|sociálních rolí]] v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní '''benefity využití technologií''' z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – '''důvody pro neužívání technologií''' z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká [[motivace]] – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence [[dovednost|dovedností]], obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt; seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] &amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniorů:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Telemedic%C3%ADna telemedicína], poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] &amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako [https://en.wikipedia.org/wiki/Silver_surfer_(internet_user) Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet a stávají se tak cílovou skupinou komerčních subjektů pro nákup výrobků na [https://www.silversurfers.com/ serverech] relevantních pro skupinu 50+.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52830</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52830"/>
		<updated>2018-02-09T10:41:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [https://cs.wikipedia.org/wiki/Senior seniorů] je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace generace] seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitální exkluze|digitální exkluzí]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k [[Internet|internetu]], velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k [[Informační a komunikační technologie|technologiím]]  přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti počítačové [[Bezpečnost, ochrana|bezpečnosti]] &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků [[komunikace]] v rámci [[Rodina|rodiny]]&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon emotikonů], zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými [[Vlastnosti|vlastnostmi]],&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit [[Konformita|konformním]] tlakům vyplývající ze [[Sociální role|sociálních rolí]] v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní '''benefity využití technologií''' z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – '''důvody pro neužívání technologií''' z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká [[motivace]] – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence [[dovednost|dovedností]], obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt; seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] &amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Telemedic%C3%ADna telemedicína], poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] &amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako [https://en.wikipedia.org/wiki/Silver_surfer_(internet_user) Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet a stávají se tak cílovou skupinou komerčních subjektů pro nákup výrobků na [https://www.silversurfers.com/ serverech] relevantních pro skupinu 50+.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52829</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52829"/>
		<updated>2018-02-08T10:52:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [https://cs.wikipedia.org/wiki/Senior seniorů] je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace generace] seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitální exkluze|digitální exkluzí]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k [[Internet|internetu]], velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k [[Informační a komunikační technologie|technologiím]]  přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti počítačové [[Bezpečnost, ochrana|bezpečnosti]] &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků [[komunikace]] v rámci [[Rodina|rodiny]]&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon emotikonů], zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými [[Vlastnosti|vlastnostmi]],&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit [[Konformita|konformním]] tlakům vyplývající ze [[Sociální role|sociálních rolí]] v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní '''benefity využití technologií''' z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – '''důvody pro neužívání technologií''' z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká [[motivace]] – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence [[dovednost|dovedností]], obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt; seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] &amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Telemedic%C3%ADna telemedicína], poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] &amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako [https://en.wikipedia.org/wiki/Silver_surfer_(internet_user) Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet a stávají se tak cílovou skupinou komerčních subjektů pro nákup [https://www.silversurfers.com/ výrobků a služeb] relevantních pro skupinu 50+.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52828</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52828"/>
		<updated>2018-02-08T10:51:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [https://cs.wikipedia.org/wiki/Senior seniorů] je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace generace] seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitální exkluze|digitální exkluzí]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k [[Internet|internetu]], velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k [[Informační a komunikační technologie|technologiím]]  přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti počítačové [[Bezpečnost, ochrana|bezpečnosti]] &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků [[komunikace]] v rámci [[Rodina|rodiny]]&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon emotikonů], zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými [[Vlastnosti|vlastnostmi]],&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze [[Sociální role|sociálních rolí]] v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní '''benefity využití technologií''' z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – '''důvody pro neužívání technologií''' z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká [[motivace]] – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence [[dovednost|dovedností]], obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt; seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] &amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Telemedic%C3%ADna telemedicína], poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] &amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako [https://en.wikipedia.org/wiki/Silver_surfer_(internet_user) Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet a stávají se tak cílovou skupinou komerčních subjektů pro nákup [https://www.silversurfers.com/ výrobků a služeb] relevantních pro skupinu 50+.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52827</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52827"/>
		<updated>2018-02-08T10:36:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [https://cs.wikipedia.org/wiki/Senior seniorů] je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace generace] seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitální exkluze|digitální exkluzí]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k [[Internet|internetu]], velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k [[technologie|technologiím]] přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti počítačové [[Bezpečnost, ochrana|bezpečnosti]] &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních [[online|online]] nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků [[komunikace]] v rámci [[Rodina|rodiny]]&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon emotikonů], zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými [[Vlastnosti|vlastnostmi]],&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze [[Sociální role|sociálních rolí]] v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká [[motivace]] – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence [[dovednost|dovedností]], obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] &amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Telemedic%C3%ADna telemedicína], poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] &amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako  [https://www.silversurfers.com/ Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52826</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52826"/>
		<updated>2018-02-08T10:33:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [https://cs.wikipedia.org/wiki/Senior seniorů] je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace generace] seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitální exkluzí]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k [[Internet|internetu]], velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k [[technologie|technologiím]] přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí [[Informační a komunikační technologie|technologie]] využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti počítačové [[Bezpečnost, ochrana|bezpečnosti]] &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních [[online|online]] nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků [[komunikace]] v rámci [[Rodina|rodiny]]&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon emotikonů], zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými [[Vlastnosti|vlastnostmi]],&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze [[Sociální role|sociálních rolí]] v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká [[motivace]] – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence [[dovednost|dovedností]], obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] &amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Telemedic%C3%ADna telemedicína], poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] &amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako  [https://www.silversurfers.com/ Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52825</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52825"/>
		<updated>2018-02-08T10:13:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [https://cs.wikipedia.org/wiki/Senior seniorů] je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace generace] seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitálním vyloučením]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k [[Internet|internetu]], velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k [[technologie|technologiím]] přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti [[Bezpečnost, ochrana|počítačové bezpečnosti]], &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních [[online|online nástrojů]] a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků [[komunikace]] v rámci [[Rodina|rodiny]]&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití [https://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon emotikonů], zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality [[Kontakt|kontaktu]] se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými [[Vlastnosti|vlastnostmi]],&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze [[Sociální role|sociálních rolí]] v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká [[motivace]] – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence [[dovednost|dovedností]], obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzity třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou,&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] &amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují zdravotní a jiné limitace seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Telemedic%C3%ADna telemedicína], poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] &amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako  [https://www.silversurfers.com/ Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52824</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52824"/>
		<updated>2018-02-08T09:58:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [https://cs.wikipedia.org/wiki/Senior seniorů] je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace generace] seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitálním vyloučením]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti [[Bezpečnost, ochrana|počítačové bezpečnosti]], &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými vlastnostmi,&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká motivace – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence dovedností, obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzita třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] &amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují limity seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek (telemedicína, poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] &amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako  [https://www.silversurfers.com/ Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52823</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52823"/>
		<updated>2018-02-07T18:52:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] seniorů je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní generace seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitálním vyloučením]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti [[Bezpečnost, ochrana|počítačové bezpečnosti]], &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými vlastnostmi,&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká motivace – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence dovedností, obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzita třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] &amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují limity seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek (telemedicína, poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://www.silvereco.org/en/what-is-silver-economy/ Silver economy] &amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako  [https://www.silversurfers.com/ Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52822</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52822"/>
		<updated>2018-02-07T18:48:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] seniorů je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní generace seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitálním vyloučením]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti [[Bezpečnost, ochrana|počítačové bezpečnosti]], &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými vlastnostmi,&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká motivace – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence dovedností, obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzita třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Gerontechnology Gerontechnology] &amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují limity seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek (telemedicína, poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://Silver%20economy Silver economy]&amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako  [http://Silver%20surfers Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52821</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52821"/>
		<updated>2018-02-07T18:46:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] seniorů je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní generace seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitálním vyloučením]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti [[Bezpečnost, ochrana|počítačové bezpečnosti]], &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými vlastnostmi,&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká motivace – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence dovedností, obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzita třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://Gerontechnology Gerontechnology]&amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují limity seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek (telemedicína, poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://Silver%20economy Silver economy]&amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako  [http://Silver%20surfers Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52820</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52820"/>
		<updated>2018-02-07T18:43:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [http://senior seniorů] je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní generace seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitálním vyloučením]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti [[Bezpečnost, ochrana|počítačové bezpečnosti]], &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými vlastnostmi,&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká motivace – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence dovedností, obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzita třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://Gerontechnology Gerontechnology]&amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují limity seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek (telemedicína, poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://Silver%20economy Silver economy]&amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako  [http://Silver%20surfers Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52819</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52819"/>
		<updated>2018-02-07T18:41:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [http://senior seniorů] je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní generace seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [http://Morbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitálním vyloučením]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti [[Bezpečnost, ochrana|počítačové bezpečnosti]], &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými vlastnostmi,&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká motivace – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence dovedností, obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzita třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://Gerontechnology Gerontechnology]&amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují limity seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek (telemedicína, poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://Silver%20economy Silver economy]&amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako  [http://Silver%20surfers Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52818</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52818"/>
		<updated>2018-02-07T18:35:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [http://senior seniorů] je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní generace seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] [http://generace generace] seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [http://polymorbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitálním vyloučením]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti [[Bezpečnost, ochrana|počítačové bezpečnosti]], &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;,  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými vlastnostmi,&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů - neuživatelů jsou:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká motivace – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence dovedností, obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku, kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzita třetího věku – distanční forma,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové,&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* kurzy [[Senioři píší Wikipedii|psaní Wikipedie pro seniory]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://Gerontechnology Gerontechnology]&amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují limity seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek (telemedicína, poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://Silver%20economy Silver economy]&amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. Jako  [http://Silver%20surfers Silver surfers] se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52817</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52817"/>
		<updated>2018-02-07T18:11:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Informační chování]] [http://senior seniorů] je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní generace seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] [http://generace generace] seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref name=sak&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické aspekty, &lt;br /&gt;
* ekonomické aspekty – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní aspekty – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref name=svet&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref name=zadr&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména [[vnímání]], [[myšlení]], [[pozornost|pozornosti]], [[představivost|představivosti]], [[Paměť|paměti]], [http://polymorbidita polymorbidita], zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit&amp;lt;ref name=sak/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený [[digitálním vyloučením]] a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
Termín [[digitální propast]] má ve vztahu k seniorům dvojí význam: &lt;br /&gt;
* '''primární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup, &lt;br /&gt;
* '''sekundární digitální propast''', charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti [[Bezpečnost, ochrana|počítačové bezpečnosti]], &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.&amp;lt;ref name=zadr/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;BOYD, Danah. It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;SMITH A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými vlastnostmi,&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref name=maz&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref name=svet/&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou: &lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů neuživatelů:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká motivace – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence dovedností, obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku (U3V), kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzita třetího věku – distanční forma U3V,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové&amp;lt;ref name=maz/&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gerontechnology&amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují limity seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
Mezi priority patří edukace seniorů ke zvládání technologií, vývoj diagnostických a léčebných pomůcek (telemedicína, poplašné systémy atd.) i problematika přizpůsobení městského prostředí seniorům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://Silver%20economy Silver economy]&amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. [http://Silver%20surfers Silver surfers]se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52816</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52816"/>
		<updated>2018-02-07T17:18:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační chování]] seniorů''' je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní generace seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické, &lt;br /&gt;
* ekonomické – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména vnímání, myšlení, pozornosti, představivosti, paměti, polymorbidita, zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený digitálním vyloučením a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend.   V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006. &lt;br /&gt;
Termín digitální propast má ve vztahu k seniorům dvojí význam. Jde o tzv. &lt;br /&gt;
* primární digitální propast, charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup, &lt;br /&gt;
* sekundární digitální propast, charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti počítačové bezpečnosti, &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd&amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;Danah Boyd, It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;Smith A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace – diferencovaný přístup k technologiím ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými vlastnostmi,&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref&amp;gt;(SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789/&amp;lt;/ref&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní benefity využití technologií z pohledu seniorů - uživatelů jsou: &lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* spojení se světem,&lt;br /&gt;
* časová úspora,&lt;br /&gt;
* úspora pohybu,&lt;br /&gt;
* dostupnost informací,&lt;br /&gt;
* komunikace s přáteli, zábava,&lt;br /&gt;
* socializace osamělých,&lt;br /&gt;
* odsunutí psychického stáří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní bariéry – důvody pro neužívání technologií z pohledů seniorů neuživatelů:&lt;br /&gt;
* absence potřeby, nízká motivace – technologie nepotřebují a nechtějí se učit novým věcem,&lt;br /&gt;
* hodnocení technologií jako nástrojů s nízkou užitnou hodnotou – pocit, že pro seniora nestojí se nevyplatí,&lt;br /&gt;
* finanční bariéry,&lt;br /&gt;
* nedostatek času pro učení se,&lt;br /&gt;
* absence dovedností, obava ze selhání&amp;lt;ref&amp;gt;KODL, Kryštof. Informační společnost a nové nerovnosti: výzkum digital divide v populaci seniorů. Humanitní studia, 2008. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti vzdělávání ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Mezi cyklické formy vzdělávání seniorů, do kterých patří i kurzy počítačové gramotnosti, se řadí:&lt;br /&gt;
* Univerzity třetího věku (U3V), kdy účastníci mají statut posluchače univerzity,&lt;br /&gt;
* Virtuální univerzita třetího věku – distanční forma U3V,&lt;br /&gt;
* Akademie třetího věku – zájmové vzdělávání s volnější strukturou&lt;br /&gt;
* volné vzdělávací kurzy pro seniory, ve kterých si účastníci vybírají jednotlivé přednášky,&lt;br /&gt;
* kurzy pro seniory prezenční nebo e-learningové&amp;lt;ref&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== „Gerontechnology“, „Silver economy“ a „Silver surfers“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gerontechnology&amp;lt;ref&amp;gt;KWON, Sunkyo. Gerontechnology: Research, Practice, and Principles in the Field of Technology and Aging. New York: Springer publishing company, 2017. ISBN 978-0-8261-2888-1&amp;lt;/ref&amp;gt; (Geront + Technology) zahrnuje produkty, procesy a služby spojené s technologiemi, které usnadňují život seniora:&lt;br /&gt;
* kompenzační produkty zejména pro osoby se zdravotním postižením&lt;br /&gt;
* technické produkty, které respektují limity seniorů (telefony a tablety pro seniory)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [http://Silver%20economy Silver economy]&amp;lt;ref&amp;gt;EATOCK, David. The silver economy: Opportunities from ageing. EPRS | European Parliamentary Research Service, 2015. Dostupné také z: http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-Briefing-565872-The-silver-economy-FINAL.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; se v západním světě již vžil pro ekonomické odvětví, které se technologiemi pro seniory zabývá. [http://Silver%20surfers Silver surfers]se označují senioři, kteří hojně využívají zejména internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOLMEROVÁ, Iva, WIJA, Petr. Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti. In: Vzdělávání a rozvoj seniorů. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-469-1&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262900-8. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Senioři píší Wikipedii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Senioři, informační chování, informační gramotnost, vzdělání seniorů, digitální propast&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52815</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52815"/>
		<updated>2018-02-07T16:56:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační chování]] seniorů''' je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem [[Informace|informací]] obzvlášť zasahuje.  Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní generace seniorů v [[Postindustriální společnost|post-industriální společnosti]], do [[informační společnost|informační společnosti]] se integruje obtížněji.  S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a [[informační gramotnost]] generace seniorů vzrůstá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Senioři v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senior je „''člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti''“ &amp;lt;ref&amp;gt;SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5&amp;lt;/ref&amp;gt;.Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* chronologické stáří – kalendářní věk, &lt;br /&gt;
* biologické a psychologické, &lt;br /&gt;
* ekonomické – konec produktivního věku, &lt;br /&gt;
* právní – vznik nároku na důchod&amp;lt;ref&amp;gt;TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety&amp;lt;ref&amp;gt;SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789&amp;lt;/ref&amp;gt;.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let&amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména vnímání, myšlení, pozornosti, představivosti, paměti, polymorbidita, zpomalení psychických procesů&amp;lt;ref&amp;gt;MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7&amp;lt;/ref&amp;gt;. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Primární a sekundární digitální propast ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený digitálním vyloučením a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend.   V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006. &lt;br /&gt;
Termín digitální propast má ve vztahu k seniorům dvojí význam. Jde o tzv. &lt;br /&gt;
* primární digitální propast, charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup, &lt;br /&gt;
* sekundární digitální propast, charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K dovednostem relevantního získání a využití informací patří&lt;br /&gt;
* schopnost orientovat se v široké nabídce, &lt;br /&gt;
* schopnost nalézt potřebné informace, &lt;br /&gt;
* základní orientace v oblasti počítačové bezpečnosti, &lt;br /&gt;
* schopnost vyhodnocení získaných údajů, &lt;br /&gt;
* schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů, &lt;br /&gt;
* relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd&amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv technologií na mezigenerační komunikaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny&amp;lt;ref&amp;gt;TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;  Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například: &lt;br /&gt;
* Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)&amp;lt;ref&amp;gt;Danah Boyd, It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli&amp;lt;ref&amp;gt;Smith A. Older adults and technology use. Pew Internet &amp;amp; American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná&amp;lt;ref&amp;gt;TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heterogenita seniorské populace – diferencovaný přístup k technologiím ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:&lt;br /&gt;
* fyzickými i psychickými vlastnostmi,&lt;br /&gt;
* dosaženým vzděláním,&lt;br /&gt;
* socio-ekonomickým statusem&lt;br /&gt;
* zkušenostmi, zvyky a prioritami&amp;lt;ref&amp;gt;MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem&amp;lt;ref&amp;gt;(SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789/&amp;lt;/ref&amp;gt;.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52814</id>
		<title>Informační chování seniorů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD_senior%C5%AF&amp;diff=52814"/>
		<updated>2018-02-07T15:48:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: Založena nová stránka s textem „Informační chování seniorů“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Informační chování seniorů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Senio%C5%99i_Graf9.png&amp;diff=51421</id>
		<title>Soubor:Senioři Graf9.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Senio%C5%99i_Graf9.png&amp;diff=51421"/>
		<updated>2018-01-03T13:39:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Senio%C5%99i_Graf6.png&amp;diff=51420</id>
		<title>Soubor:Senioři Graf6.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Senio%C5%99i_Graf6.png&amp;diff=51420"/>
		<updated>2018-01-03T13:39:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Senio%C5%99i_Graf3.png&amp;diff=51419</id>
		<title>Soubor:Senioři Graf3.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Senio%C5%99i_Graf3.png&amp;diff=51419"/>
		<updated>2018-01-03T13:38:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Seno%C5%99i_Graf1.png&amp;diff=51418</id>
		<title>Soubor:Senoři Graf1.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Seno%C5%99i_Graf1.png&amp;diff=51418"/>
		<updated>2018-01-03T13:37:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=50155</id>
		<title>Úprava závěrečných prací na hesla (2017)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=50155"/>
		<updated>2017-11-25T21:18:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marketa.Charvatova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Název závěrečné práce !! Heslo 1 - bakalářka/diplomka !! Heslo 2 - úprava existujícího&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Věra Hojdarová || Principy služeb prezidentských knihoven|| Prezidentské knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Chaloupková|| Právo na zapomnění v prostředí internetu|| Právo na zapomnění v prostředí internetu||Emotion Markup Language&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| Znalostní společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Administrativní knihovny na ministerstvech České republiky|| Administrativní knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Fajkusová|| Google generace a její vztah k informacím|| Google generace||Kodikologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleš Krůta|| Digitální identita v době služeb Google|| Digitální identita||Databáze ProQuest&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Pivoňková|| Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích|| Podpora dětského čtenářství||Vývoj písma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Andrea Bílá|| Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů|| Komunitní funkce knihoven|| Paul Ekman&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Eliášková|| Regionální funkce knihoven ve Středočeském kraji v letech 2001–2011|| Regionální funkce knihoven||Beletrie pro dospělé&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Josefina Panenková|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| Knihovna jako vydavatel|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Martina Horálková|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| Online služby pro publikování v ČR|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||x|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| Online služby pro publikování v zahraničí|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření výkonnosti a kvality v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Suchá|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření spokojenosti uživatelů knihoven||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Doušova|| Možnosti zařazení deskových her do nabídky služeb veřejných knihoven|| Deskové hry v knihovnách||Bill Gates&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Interkulturní komunikace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Geografické informační systémy v oblasti životního prostředí a ochrany přírody|| Geografické informační systémy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Jerman|| Knihovnické služby pro bezdomovce|| Knihovnické služby pro bezdomovce||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Public relations v českých knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Mediální PR komunikace v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Internetová a online PR komunikace v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-|&lt;br /&gt;
|| Sofie Čapková|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Typologie uživatelů sociálních sítí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěpánka Filipová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| České sociální sítě pro čtenáře||Karen E. Fisher (Pettigrew) &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sabina Jůnová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Zahraniční sociální sítě pro čtenáře||Twitter&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Hecová|| Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ : vliv rozdílných vzdělávacích programů|| Metody výuky počátečního čtení||OPAC&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Iveta Peterčáková|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Vyhledávač Seznam||Informační zahlcení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Skálová|| Budoucnost katalogizační profese|| Katalogizátor||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sára Bezvodová|| Role animace v uživatelském rozhraní mobilních zařízení||Mobilní zařízení||Eugene Garfield&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Soňa Veselá|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| Informační profesionál||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| Noví informační profesionálové ČR (NIP CZ)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jaroslav Nedavaška|| FRBRizace katalogů a databází – situace v zahraničí|| FRBRizace||Komprese obrazových informací&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Petra Vojtěchovská|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Senioři píší Wikipedii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Růžičková|| Popis a evaluace projektu nové služby e-výpůjčky v Městské knihovně Úvaly|| Služba e-výpůjčky||Povinný výtisk&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Bartoloměj Eliáš|| Audit znalostního managementu|| Znalostní management a znalosti v organizacích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Oborová brána Umění a architektura (ART)|| Oborové brány||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Syrovátková|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí||Bitcoin&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anežka Hegrová|| Analýza služeb veřejných knihoven pro zrakově postižené|| Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené||Informační systém&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Vizualizace jako metoda prezentace dat|| Vizualizace dat||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Libuše Šimová|| Analýza uživatelského chování vzhledem k ukládání digitální stopy bez vědomí uživatele|| Uživatelské chování|| Digital divide - digitální propast&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Selekční jazyky farmaceutických klasifikačních systémů||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Farmakoinformatika||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Derwent Drug File||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| International Pharmaceutical Abstracts||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| IMS RESEARCH||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Merck Index||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| PubMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| BioMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Flohr|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Bibliographia medica Čechoslovaca||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Malý|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv a databáze lékáren SÚKL||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Patricie Slaničková || Informační chování zdravotních sester|| Informační chování zdravotních sester|| Standard veřejných knihovnických a informačních služeb&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Mimra || Soudní knihovny v ČR|| Soudní knihovny v ČR||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Trendy v legislativách povinného odevzdávání online publikací v evropských zemích|| Povinný depozit online publikací v zahraničí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Koubková|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludvík Steiner|| Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci|| Popularizace vědy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Havran|| Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice|| Zdeňka Braunerová|| Vývoj knihoven ve středověku&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Dufková|| Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity|| Knihy přání a stížností v knihovně|| Microsoft Office&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Onleihe – online výpůjční systém digitálních médií|| Onleihe||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Knihovnické služby pro migranty||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Horalová|| Informačná bublina a jej dôsledky|| Informační bublina||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lydie Bartošová|| Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí|| Informační zdroje v oblasti životního prostředí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Mapování terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích|| Terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Charvátová|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Informační chování seniorů ve wiki prostředí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Virtuální realita: historie imerzivních praktik a vize budoucnosti|| Virtuální realita (do existujícího hesla přepracovat sekci o historii VR)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alexander Savov|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Manipulace s výsledky vyhledávání||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Klimplová|| Historický fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci|| Fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci||Literatura a nová médi&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Rudová|| Budoucnost archivování filmu|| Archivace filmu||Organizace knihovních fondů&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Landrgottová|| Digitální knihovna HathiTrust, její funkce a služby|| HathiTrust||Gramatika&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vít Švejda|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marketa.Charvatova</name></author>
		
	</entry>
</feed>