<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Martina.Janouskova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Martina.Janouskova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Martina.Janouskova"/>
	<updated>2026-05-11T23:44:03Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=43656</id>
		<title>Nakladatelé a knižní trh v České republice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=43656"/>
		<updated>2017-01-30T22:03:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Tabulka hesel ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Antropologie, etnografie, kulturologie]]  || Michaela Málková, Lenka Benešová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekonomické vědy, obchod]]  || Václav Trunec, Kateřina Kohoutková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie a náboženství]]  || Hana Světelská, Jitka Štědroňová, Karolína Melichová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy (Astronomie, Astrofyzika)]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Geografie, geologie, vědy o zemi]]  || Kristýna Berková, David Hrbek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]]  || Jitka Pšeničková, Kristýna Rýznarová, Lenka Kovářová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - zvukové nosiče]]  || Ladislav Svatoš, Klára Foglarová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - hudebniny]]  || Marie Odehnalová, Monika Kyriánová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Jazyk, lingvistika a literatura (Počítačová lingvistika)]]  || Markéta Forstová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Lékařství]]  || Ema Juranová, Miriam Tančiboková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Matematika]]  || Tereza Strnadová, David Jiří Šlosar&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mediální studia]]  || Alexandra Riva, Štěpán Rožek, Martina Janoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické vědy]]  || Denisa Rainová, Lenka Hojčuková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Právo-knižní trh|Právo]]  || Radka Planková, Josefína Veselá, Lukáš Záleský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie - knižní trh|Psychologie]]  || Hana Světelská, Jonáš Květ, Anna Dubnová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Technika, technologie, inženýrství]]  || Denisa Rainová, Jiří Szromek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tělesná výchova a sport. Rekreace]]  || Zuzana Fišerová, Hana Hrabáková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Umění, architektura, muzeologie]]  || Radka Planková, Andrea Dosoudilová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Výchova a vzdělávání, učebnice]]  || Marie Odehnalová, Veronika Víchová, Jana Kozlová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační technologie]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Zemědělství]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Beletrie pro dospělé]]  || Ladislav Svatoš, Kateřina Štěrbová, Dominika Čužnová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura pro děti a mládež]]  || Tereza Strnadová, Ludmila Hrnčířová, Lenka Peroutková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Poezie]]  || Jan Dobiášovský, Eva Mertová, Kateřina Šafratová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantasy a sci-fi]]  || Kristýna Králová, Veronika Meislová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sci-fi a fantasy]]  || Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Encyklopedie, referenční literatura]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály elektronických knih]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Audioknihy]]  || Jitka Pšeničková, Martin Ouřada, Alžběta Cvrčková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Distributoři zahraniční literatury vč. slovenské v ČR]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály v informační vědě a knihovnictví]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály antikvární literatury]] || Markéta Michálková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]] || Lenka Kovářová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociologie]] || Veronika Křivánková, Linda Macholdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Divadlo, film, tanec]] || Andrea Vasilová, Marta Pavlíčková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Biologické vědy]] || Hana Koňaříková&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42666</id>
		<title>Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů. Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské pr. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42666"/>
		<updated>2017-01-18T17:53:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Textový editor je počítačový program (aplikace), který je určen k ''úpravám v počítači psaného textu''. V některých zdrojích je rozlišován '''textový editor''' a '''textový procesor''' (editor slouží k úpravám prostého textu bez jakéhokoli fomrátování, textový procesor už pracuje s formátováním textu), většinou se však '''tyto pojmy slučují''' a za textový editor je považován '''jakýkoli program, který primárně pracuje s textem'''. Podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy je textový editor doslova &amp;quot;''počítačový program pro pořizování a úpravu textů (např. strukturace textu, tvorba nadpisů, volba typů písem apod.)''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;BALVÍNOVÁ, Alena. Textový editor. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/VQN4YFVCADPYEXIXDS5EQCDJ5DBDFY8XGH6XF9XQXNR3NVHQ6E-32751?func=full-set-set&amp;amp;set_number=074794&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
== Textový editor ==&lt;br /&gt;
=== Základní charakteristika ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:LibreOffice Writer icon 3.3.1 48 px.svg|100px|náhled|vpravo|Logo - LibreOffice Writer]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Microsoft Word logo.png|100px|náhled|vpravo|Logo - Microsoft Office Word]]&lt;br /&gt;
V tomto hesle bude pod pojmem textový editor myšlen především výše zmíněný druhý význam, tedy jakýkoli program, který je primárně určen k úpravě textu. Tyto programy jsou většinou základní součástí operačních systémů (jak v Microsoft Windows, tak v operačním systému produktů od firmy Apple MAC či unixových systémech typu Linux). Jsou to programy, které jsou uživatelsky nejjednodušší a ovládají se intuitivně. Mezi nejznámější patří Poznámkový blok nebo TeachText (příp. TextEdit). V těchto programech lze text formátovat jako celek (tedy jednotně druh fontu, velikost písmen apod.), ale nelze ho upravovat detailně (velikost nadpisů apod.). Jejich výhodou je již zmíněné intuitivní ovládání a to, že díky své jednoduchosti téměř nezatěžují operační systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak editory, které dokážou text formátovat na uživatelsky základní i pokročilé úrovni, je nutné instalovat samostatně a většinou je jejich používání zpoplatněné. Obvykle bývají součástí větších balíčků programů, které obsahují zpravidla program pro úpravu tabulek, prezentací, správu elektronické pošty a podobně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při vytváření dokumentů je také dobré se zaměřit na [[Základní principy při návrhu dokumentu|základní principy při tvoření dokumentů]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Microsoft Office 2013 logos lineup.svg|600px|náhled|střed|Balíček programů MS Office]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika nejrozšířenějších editorů ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní funkce ====&lt;br /&gt;
Mezi základní funkce obou programů patří formátování textu (tedy nastavení určitých vlastností textu jako je typ fontu, jeho řez, barva, velikost...). Oba dva editory jsou schopné přenášet informace včetně formátování mezi dalšími programy v rámci svého balíčku, je tak možné vložit do textového editoru tabulku z tabulkového editoru tak, že ji lze stále upravovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Základní rysy ====&lt;br /&gt;
'''Microsoft Word''' je textový editor patřící do kancelářského balíku Microsoft Office. Jeho užívání je zpoplatněno a většinou i časově omezeno. První verze pro Windows byla vytvořena v roce 1989 pod názvem Word 1.0 (odkaz wikipedie). Jeho výchozím formátem je formát .docx, ale zvládne otevřít i starší verzi (.doc) a s pozměněným formátováním pracuje i s OpenOffice formáty (viz níže). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Microsoft nabízí Word i jako aplikaci pro smartphony od firmy Apple i s operačním systémem Android. Současně nabízí možnost integrovat do Wordu Skype a řešit s kolegy své dokumenty v reálném čase. Zatím nejnovější verze balíčku Microsoft Office se nazývá Office 365. &lt;br /&gt;
[[Soubor:Informaticaeducativa20.png|600px|náhled|střed|Prostředí Microsoft Office Word 365]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''OpenOffice Writer''' (v novější verzi '''LibreOffice Writer''') je textový editor patřící do kancelářského balíku OpenOffice/LibreOffice. Je nabízený zdarma (s možností darovat určitou částku vývojářům) a je konkurencí výše zmíněného Wordu. Jejich vzhled je podobný vzhledu starších verzí Wordu (do verze 2003). Výchozím formátem je formát .odt, ale dokáže pracovat i s dokumenty .doc či .docx. Funguje ve všech operačních systémech. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejnovější verzí balíčku LibreOffice je v současnosti verze 5.2.4.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Libreoffice writer 20120206055154.png|600px|náhled|střed|Prostředí LibreOffice Writeru]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Počítačová sazba ===&lt;br /&gt;
[[File:indesign.png|600px|náhled|vlevo|Ukázka sazby v programu Adobe InDesign]]&lt;br /&gt;
Profesionální sazba se provádí v takzvaných DTP programech (desktop publishing, doslova publikování na stole). Dokument vzniká za pomoci počítače vybaveného sázecím programem a obsluhy (DTP operátora či grafika). DTP operátor zpracovává obrazové a textové návrhy reklamních materiálů podle výtvarných podkladů, provádí grafické úpravy uvádí je do konečné podoby v rámci předtiskové přípravy.&amp;lt;ref&amp;gt;DTP operátor. In: ''Prace.cz'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z:http://www.prace.cz/poradna/encyklopedie-profesi/d/dtp-operator/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto programy nejsou uživatelsky natolik přívětivé jako předchozí zmíněné programy a pro jejich ovládání je většinou nutné školení. Přinášejí ovšem mnohem více funkcí a možností, dále dokážou importovat mnoho různých formátů a připravit dokument k tisku na velmi profesionální úrovni.&lt;br /&gt;
Mezi nejrozšířenější programy patří QuarkXpress, program z řady Adobe Adobe InDesign (který vyvinula firma Adobe Systems), dále Scribus a mezi studenty často velmi populární TeX.&lt;br /&gt;
Programy mohou být opět zpoplatněné (jako např. Adobe InDesign), ale existují i [[Open source software|open source]] programy (TeX).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== Funkce ====&lt;br /&gt;
V těchto programech jsou možnosti práce s textem i obrazem výrazně rozšířené. Text je možné &amp;quot;vlévat&amp;quot; do vytvořených objektů, stanovovat mu obrysy a trasy. Přímá a jednoduchá komunikace s dalšími programy grafického balíčku (pokud je to možné, například u Adobe InDesign) je samozřejmostí. Širší jsou také možnosti úpravy fotografií - je možné jednoduše vkládat popisky, upravovat možnosti ořezu i kvality fotografie a různorodě měnit možnosti obtékání textu. V programech tohoto typu pak pracují i knižní nakladatelství a redakce tiskovin (např. redakce regionálních Deníků pracují v aplikaci RedWeb).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti spolupráce více autorů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:GoogleDocs.jpg|500px|náhled|vpravo|Prostředí Google Docs]]&lt;br /&gt;
V současnosti (především kvůli narůstajícímu trendu využívání internetu, online aplikací a sdílení) je poptávka po online správě dokumentů a jejich sdílením velká a využívá se jí čím dál častěji.&lt;br /&gt;
Nejrozšířenějšími možnostmi je sdílení pomocí '''Microsoft Office''' a '''Dokumentů Google'''(Google Docs). Pro obě dvě možnosti je nutné mít účet u zmíněné společnosti, u Microsoftu je navíc nutné mít i zakoupenou licenci pro Office.&lt;br /&gt;
=== Dokumenty Google ===&lt;br /&gt;
Google Dokumenty samy sebe prezentují jako &amp;quot;textový procesor pro týmy&amp;quot;. V editoru je možné vytvářet a ukládat vlastní dokumenty, po nastavení sdílení je pak možné je poskytnout k nahlédnutí vybraným uživatelům, kteří je buďto můžou i sami upravovat, nebo si je můžou pouze zobrazit. V případě neshod lze přejít v historii k původní verzi dokumentu.&lt;br /&gt;
V rámci dokumentu se provádějí změny v reálném čase, lze s nimi také přímo komunikovat pomocí integrovaného chatu a nebo vkládat komentáře s poznámkami do textu. Dokumenty mají základní možnosti formátování, které lze nalézt v ostatních textových editorech.&lt;br /&gt;
Google Dokumenty soubory nejen sami vytváří, ale dokážou pracovat i s importovanými dokumenty MS Office i OpenOffice a pdf.&amp;lt;ref&amp;gt;Google Dokumenty. In: ''G Suite by Google Cloud'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://gsuite.google.cz/intl/cs/products/docs/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy a zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Textový editor. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/VQN4YFVCADPYEXIXDS5EQCDJ5DBDFY8XGH6XF9XQXNR3NVHQ6E-32751?func=full-set-set&amp;amp;set_number=074794&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999.&lt;br /&gt;
* ''Nápověda k Wordu'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/excelhttps://support.office.com/cs-cz/word&lt;br /&gt;
* DTP operátor. In: ''Prace.cz'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z:http://www.prace.cz/poradna/encyklopedie-profesi/d/dtp-operator/&lt;br /&gt;
* Google Dokumenty. In: ''G Suite by Google Cloud'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://gsuite.google.cz/intl/cs/products/docs/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Textov%C3%BD_editor Textový editor - Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_textov%C3%BDch_editor%C5%AF Seznam textových editorů - Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[https://cs.libreoffice.org/ LibreOffice]&lt;br /&gt;
*[https://www.office.com/ Microsoft Office]&lt;br /&gt;
*[https://support.office.com/cs-cz/word Online nápověda k MS Word]&lt;br /&gt;
*[http://office.ff.cuni.cz/ Microsoft Office pro studenty FF UK] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Základní principy při návrhu dokumentu]]&lt;br /&gt;
*[[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
*[[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
textový editor, počítačová sazba, úprava dokumentu, formátování textu, microsoft office, openoffice, libreoffice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42603</id>
		<title>Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů. Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské pr. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42603"/>
		<updated>2017-01-18T13:28:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Textový editor je počítačový program (aplikace), který je určen k ''úpravám v počítači psaného textu''. V některých zdrojích je rozlišován '''textový editor''' a '''textový procesor''' (editor slouží k úpravám prostého textu bez jakéhokoli fomrátování, textový procesor už pracuje s formátováním textu), většinou se však '''tyto pojmy slučují''' a za textový editor je považován '''jakýkoli program, který primárně pracuje s textem'''. Podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy je textový editor doslova &amp;quot;''počítačový program pro pořizování a úpravu textů (např. strukturace textu, tvorba nadpisů, volba typů písem apod.)''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;BALVÍNOVÁ, Alena. Textový editor. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/VQN4YFVCADPYEXIXDS5EQCDJ5DBDFY8XGH6XF9XQXNR3NVHQ6E-32751?func=full-set-set&amp;amp;set_number=074794&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
== Textový editor ==&lt;br /&gt;
=== Základní charakteristika ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto hesle bude pod pojmem textový editor myšlen především výše zmíněný druhý význam, tedy jakýkoli program, který je primárně určen k úpravě textu. Tyto programy jsou většinou základní součástí operačních systémů (jak v Microsoft Windows, tak v operačním systému produktů od firmy Apple MAC či unixových systémech typu Linux). Jsou to programy, které jsou uživatelsky nejjednodušší a ovládají se intuitivně. Mezi nejznámější patří Poznámkový blok nebo TeachText (příp. TextEdit). V těchto programech lze text formátovat jako celek (tedy jednotně druh fontu, velikost písmen apod.), ale nelze ho upravovat detailně (velikost nadpisů apod.). Jejich výhodou je již zmíněné intuitivní ovládání a to, že díky své jednoduchosti téměř nezatěžují operační systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak editory, které dokážou text formátovat na uživatelsky základní i pokročilé úrovni, je nutné instalovat samostatně a většinou je jejich používání zpoplatněné. Obvykle bývají součástí větších balíčků programů, které obsahují zpravidla program pro úpravu tabulek, prezentací, správu elektronické pošty a podobně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při vytváření dokumentů je také dobré se zaměřit na [[Základní principy při návrhu dokumentu|základní principy při tvoření dokumentů]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Microsoft Office 2013 logos lineup.svg|600px|náhled|střed|Balíček programů MS Office]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika nejrozšířenějších editorů ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:LibreOffice Writer icon 3.3.1 48 px.svg|100px|náhled|vpravo|Logo - LibreOffice Writer]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Microsoft Word logo.png|100px|náhled|vpravo|Logo - Microsoft Office Word]]&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
==== Základní rysy ====&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
==== Základní funkce ====&lt;br /&gt;
+ propojení s dalšími programy v rámci balíčku!&lt;br /&gt;
=== Příklady dalších textových editorů ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
=== Počítačová sazba ===&lt;br /&gt;
[[File:indesign.png|400px|náhled|vlevo|Ukázka sazby v programu Adobe InDesign]]&lt;br /&gt;
Profesionální sazba se provádí v takzvaných DTP programech (desktop publishing, doslova publikování na stole). Dokument vzniká za pomoci počítače vybaveného sázecím programem a obsluhy (DTP operátora či grafika). DTP operátor zpracovává obrazové a textové návrhy reklamních materiálů podle výtvarných podkladů, provádí grafické úpravy uvádí je do konečné podoby v rámci předtiskové přípravy.&amp;lt;ref&amp;gt;DTP operátor. In: ''Prace.cz'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z:http://www.prace.cz/poradna/encyklopedie-profesi/d/dtp-operator/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto programy nejsou uživatelsky natolik přívětivé jako předchozí zmíněné programy a pro jejich ovládání je většinou nutné školení. Přinášejí ovšem mnohem více funkcí a možností, dále dokážou importovat mnoho různých formátů a připravit dokument k tisku na velmi profesionální úrovni.&lt;br /&gt;
Mezi nejrozšířenější programy patří QuarkXpress, program z řady Adobe Adobe InDesign, dále Scribus a mezi studenty často velmi populární TeX.&lt;br /&gt;
Programy mohou být opět zpoplatněné (jako např. Adobe InDesign), ale existují i [[Open source software|Open source]] programy (TeX). &lt;br /&gt;
==== Funkce ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti spolupráce více autorů ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy a zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Textový editor. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/VQN4YFVCADPYEXIXDS5EQCDJ5DBDFY8XGH6XF9XQXNR3NVHQ6E-32751?func=full-set-set&amp;amp;set_number=074794&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999.&lt;br /&gt;
* ''Nápověda k Wordu'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/excelhttps://support.office.com/cs-cz/word&lt;br /&gt;
* DTP operátor. In: ''Prace.cz'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z:http://www.prace.cz/poradna/encyklopedie-profesi/d/dtp-operator/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Textov%C3%BD_editor Textový editor - Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_textov%C3%BDch_editor%C5%AF Seznam textových editorů - Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[https://cs.libreoffice.org/ LibreOffice]&lt;br /&gt;
*[https://www.office.com/ Microsoft Office]&lt;br /&gt;
*[https://support.office.com/cs-cz/word Online nápověda k MS Word]&lt;br /&gt;
*[http://office.ff.cuni.cz/ Microsoft Office pro studenty FF UK] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Základní principy při návrhu dokumentu]]&lt;br /&gt;
*[[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
*[[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
textový editor, počítačová sazba, úprava dokumentu, formátování textu, microsoft office, openoffice, libreoffice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Indesign.png&amp;diff=42595</id>
		<title>Soubor:Indesign.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Indesign.png&amp;diff=42595"/>
		<updated>2017-01-18T13:18:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42591</id>
		<title>Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů. Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské pr. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42591"/>
		<updated>2017-01-18T13:03:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Textový editor je počítačový program (aplikace), který je určen k ''úpravám v počítači psaného textu''. V některých zdrojích je rozlišován '''textový editor''' a '''textový procesor''' (editor slouží k úpravám prostého textu bez jakéhokoli fomrátování, textový procesor už pracuje s formátováním textu), většinou se však '''tyto pojmy slučují''' a za textový editor je považován '''jakýkoli program, který primárně pracuje s textem'''. Podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy je textový editor doslova &amp;quot;''počítačový program pro pořizování a úpravu textů (např. strukturace textu, tvorba nadpisů, volba typů písem apod.)''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;BALVÍNOVÁ, Alena. Textový editor. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/VQN4YFVCADPYEXIXDS5EQCDJ5DBDFY8XGH6XF9XQXNR3NVHQ6E-32751?func=full-set-set&amp;amp;set_number=074794&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
== Textový editor ==&lt;br /&gt;
=== Základní charakteristika ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto hesle bude pod pojmem textový editor myšlen především výše zmíněný druhý význam, tedy jakýkoli program, který je primárně určen k úpravě textu. Tyto programy jsou většinou základní součástí operačních systémů (jak v Microsoft Windows, tak v operačním systému produktů od firmy Apple MAC či unixových systémech typu Linux). Jsou to programy, které jsou uživatelsky nejjednodušší a ovládají se intuitivně. Mezi nejznámější patří Poznámkový blok nebo TeachText (příp. TextEdit). V těchto programech lze text formátovat jako celek (tedy jednotně druh fontu, velikost písmen apod.), ale nelze ho upravovat detailně (velikost nadpisů apod.). Jejich výhodou je již zmíněné intuitivní ovládání a to, že díky své jednoduchosti téměř nezatěžují operační systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak editory, které dokážou text formátovat na uživatelsky základní i pokročilé úrovni, je nutné instalovat samostatně a většinou je jejich používání zpoplatněné. Obvykle bývají součástí větších balíčků programů, které obsahují zpravidla program pro úpravu tabulek, prezentací, správu elektronické pošty a podobně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při vytváření dokumentů je také dobré se zaměřit na [[Základní principy při návrhu dokumentu|základní principy při tvoření dokumentů]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Microsoft Office 2013 logos lineup.svg|600px|náhled|střed|Balíček programů MS Office]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika nejrozšířenějších editorů ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:LibreOffice Writer icon 3.3.1 48 px.svg|100px|náhled|vpravo|Logo - LibreOffice Writer]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Microsoft Word logo.png|100px|náhled|vpravo|Logo - Microsoft Office Word]]&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
==== Základní rysy ====&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
==== Základní funkce ====&lt;br /&gt;
+ propojení s dalšími programy v rámci balíčku!&lt;br /&gt;
=== Příklady dalších textových editorů ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
=== Počítačová sazba ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
==== Příklady programů ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti spolupráce více autorů ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy a zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Textový editor. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/VQN4YFVCADPYEXIXDS5EQCDJ5DBDFY8XGH6XF9XQXNR3NVHQ6E-32751?func=full-set-set&amp;amp;set_number=074794&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999.&lt;br /&gt;
* ''Nápověda k Wordu'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/excelhttps://support.office.com/cs-cz/word&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Textov%C3%BD_editor Textový editor - Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_textov%C3%BDch_editor%C5%AF Seznam textových editorů - Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[https://cs.libreoffice.org/ LibreOffice]&lt;br /&gt;
*[https://www.office.com/ Microsoft Office]&lt;br /&gt;
*[https://support.office.com/cs-cz/word Online nápověda k MS Word]&lt;br /&gt;
*[http://office.ff.cuni.cz/ Microsoft Office pro studenty FF UK] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Základní principy při návrhu dokumentu]]&lt;br /&gt;
*[[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
*[[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
textový editor, počítačová sazba, úprava dokumentu, formátování textu, microsoft office, openoffice, libreoffice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42588</id>
		<title>Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů. Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské pr. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42588"/>
		<updated>2017-01-18T12:54:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Textový editor je počítačový program (aplikace), který je určen k ''úpravám v počítači psaného textu''. V některých zdrojích je rozlišován '''textový editor''' a '''textový procesor''' (editor slouží k úpravám prostého textu bez jakéhokoli fomrátování, textový procesor už pracuje s formátováním textu), většinou se však '''tyto pojmy slučují''' a za textový editor je považován '''jakýkoli program, který primárně pracuje s textem'''. Podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy je textový editor doslova &amp;quot;''počítačový program pro pořizování a úpravu textů (např. strukturace textu, tvorba nadpisů, volba typů písem apod.)''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;BALVÍNOVÁ, Alena. Textový editor. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/VQN4YFVCADPYEXIXDS5EQCDJ5DBDFY8XGH6XF9XQXNR3NVHQ6E-32751?func=full-set-set&amp;amp;set_number=074794&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
== Textový editor ==&lt;br /&gt;
=== Základní charakteristika ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto hesle bude pod pojmem textový editor myšlen především výše zmíněný druhý význam, tedy jakýkoli program, který je primárně určen k úpravě textu. Tyto programy jsou většinou základní součástí operačních systémů (jak v Microsoft Windows, tak v operačním systému produktů od firmy Apple MAC či unixových systémech typu Linux). Jsou to programy, které jsou uživatelsky nejjednodušší a ovládají se intuitivně. Mezi nejznámější patří Poznámkový blok nebo TeachText (příp. TextEdit). V těchto programech lze text formátovat jako celek (tedy jednotně druh fontu, velikost písmen apod.), ale nelze ho upravovat detailně (velikost nadpisů apod.). Jejich výhodou je již zmíněné intuitivní ovládání a to, že díky své jednoduchosti téměř nezatěžují operační systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak editory, které dokážou text formátovat na uživatelsky základní i pokročilé úrovni, je nutné instalovat samostatně a většinou je jejich používání zpoplatněné. Obvykle bývají součástí větších balíčků programů, které obsahují zpravidla program pro úpravu tabulek, prezentací, správu elektronické pošty a podobně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při vytváření dokumentů je také dobré se zaměřit na [[Základní principy při návrhu dokumentu|základní principy při tvoření dokumentů]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Microsoft Office 2013 logos lineup.svg|600px|náhled|střed|Balíček programů MS Office]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika nejrozšířenějších editorů ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:LibreOffice Writer icon 3.3.1 48 px.svg|100px|náhled|vpravo|Logo - LibreOffice Writer]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Microsoft Word logo.png|100px|náhled|vpravo|Logo - Microsoft Office Word]]&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
=== Příklady dalších textových editorů ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
=== Počítačová sazba ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
==== Příklady programů ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti spolupráce více autorů ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy a zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Textový editor. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/VQN4YFVCADPYEXIXDS5EQCDJ5DBDFY8XGH6XF9XQXNR3NVHQ6E-32751?func=full-set-set&amp;amp;set_number=074794&amp;amp;set_entry=000006&amp;amp;format=999.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Textov%C3%BD_editor Textový editor - Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_textov%C3%BDch_editor%C5%AF Seznam textových editorů - Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[https://cs.libreoffice.org/ LibreOffice]&lt;br /&gt;
*[https://www.office.com/ Microsoft Office]&lt;br /&gt;
*[http://office.ff.cuni.cz/ Microsoft Office pro studenty FF UK] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Základní principy při návrhu dokumentu]]&lt;br /&gt;
*[[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
*[[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
textový editor, počítačová sazba, úprava dokumentu, formátování textu, microsoft office, openoffice, libreoffice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42582</id>
		<title>Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů. Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské pr. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42582"/>
		<updated>2017-01-18T12:43:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Textový editor je počítačový program (aplikace), který je určen k ''úpravám v počítači psaného textu''. V některých zdrojích je rozlišován '''textový editor''' a '''textový procesor''' (editor slouží k úpravám prostého textu bez jakéhokoli fomrátování, textový procesor už pracuje s formátováním textu), většinou se však '''tyto pojmy slučují''' a za textový editor je považován '''jakýkoli program, který primárně pracuje s textem'''.&lt;br /&gt;
== Textový editor ==&lt;br /&gt;
=== Základní charakteristika ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto hesle bude pod pojmem textový editor myšlen především výše zmíněný druhý význam, tedy jakýkoli program, který je primárně určen k úpravě textu. Tyto programy jsou většinou základní součástí operačních systémů (jak v Microsoft Windows, tak v operačním systému produktů od firmy Apple MAC či unixových systémech typu Linux). Jsou to programy, které jsou uživatelsky nejjednodušší a ovládají se intuitivně. Mezi nejznámější patří Poznámkový blok nebo TeachText (příp. TextEdit). V těchto programech lze text formátovat jako celek (tedy jednotně druh fontu, velikost písmen apod.), ale nelze ho upravovat detailně (velikost nadpisů apod.). Jejich výhodou je již zmíněné intuitivní ovládání a to, že díky své jednoduchosti téměř nezatěžují operační systém.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak editory, které dokážou text formátovat na uživatelsky základní i pokročilé úrovni, je nutné instalovat samostatně a většinou je jejich používání zpoplatněné. Obvykle bývají součástí větších balíčků programů, které obsahují zpravidla program pro úpravu tabulek, prezentací, správu elektronické pošty a podobně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při vytváření dokumentů je také dobré se zaměřit na [[Základní principy při návrhu dokumentu|základní principy při tvoření dokumentů]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Microsoft Office 2013 logos lineup.svg|600px|náhled|střed|Balíček programů MS Office]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika nejrozšířenějších editorů ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:LibreOffice Writer icon 3.3.1 48 px.svg|100px|náhled|vpravo|Logo - LibreOffice Writer]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Microsoft Word logo.png|100px|náhled|vpravo|Logo - Microsoft Office Word]]&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
=== Příklady dalších textových editorů ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
=== Počítačová sazba ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
==== Příklady programů ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti spolupráce více autorů ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy a zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Textov%C3%BD_editor Textový editor - Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_textov%C3%BDch_editor%C5%AF Seznam textových editorů - Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[https://cs.libreoffice.org/ LibreOffice]&lt;br /&gt;
*[https://www.office.com/ Microsoft Office]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Základní principy při návrhu dokumentu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
textový editor, počítačová sazba, úprava dokumentu, formátování textu, microsoft office, openoffice, libreoffice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42567</id>
		<title>Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů. Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské pr. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42567"/>
		<updated>2017-01-18T11:31:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Textový editor je počítačový program (aplikace), který je určen k ''úpravám v počítači psaného textu''. V některých zdrojích je rozlišován '''textový editor''' a '''textový procesor''' (editor slouží k úpravám prostého textu bez jakéhokoli fomrátování, textový procesor už pracuje s formátováním textu), většinou se však '''tyto pojmy slučují''' a za textový editor je považován '''jakýkoli program, který primárně pracuje s textem'''.&lt;br /&gt;
== Textový editor ==&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
[[Soubor:Microsoft Office 2013 logo and wordmark.svg|náhled|Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
=== Příklady textových editorů ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
=== Počítačová sazba a její aplikace ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti spolupráce více autorů ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy a zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Textov%C3%BD_editor Textový editor - Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_textov%C3%BDch_editor%C5%AF Seznam textových editorů - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Název]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
něco, něco&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42566</id>
		<title>Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů. Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské pr. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42566"/>
		<updated>2017-01-18T11:30:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Textový editor je počítačový program (aplikace), který je určen k ''úpravám v počítači psaného textu''. V některých zdrojích je rozlišován '''textový editor''' a '''textový procesor''' (editor slouží k úpravám prostého textu bez jakéhokoli fomrátování, textový procesor už pracuje s formátováním textu), většinou se však '''tyto pojmy slučují''' a za textový editor je považován '''jakýkoli program, který primárně pracuje s textem'''.&lt;br /&gt;
== Textový editor ==&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
[[Soubor:Microsoft Office 2013 logo and wordmark.svg|náhled|Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
=== Příklady textových editorů ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
=== Počítačová sazba a její aplikace ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti spolupráce více autorů ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy a zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[https://odkaz Název]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Název]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
něco, něco&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42565</id>
		<title>Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů. Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské pr. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42565"/>
		<updated>2017-01-18T11:12:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
Martina Janoušková&lt;br /&gt;
Úvod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Textový editor ==&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
[[Soubor:Microsoft Office 2013 logo and wordmark.svg|náhled|Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
=== Příklady textových editorů ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
=== Počítačová sazba a její aplikace ===&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Možnosti spolupráce více autorů ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy a zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[https://odkaz Název]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Název]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
něco, něco&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42564</id>
		<title>Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů. Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské pr. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42564"/>
		<updated>2017-01-18T11:06:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
Martina Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy a zdroje ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
*[https://odkaz Název]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Název]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
něco, něco&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42563</id>
		<title>Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů. Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské pr. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_textov%C3%BD_editor,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_funkce_a_vyu%C5%BEit%C3%AD._Uve%C4%8Fte_p%C5%99%C3%ADklady_textov%C3%BDch_editor%C5%AF._Popi%C5%A1te_typickou_strukturu_rozs%C3%A1hlej%C5%A1%C3%ADho_dokumentu,_nap%C5%99._bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pr._Popi%C5%A1te_mo%C5%BEnosti_spolupr%C3%A1ce_v%C3%ADce_autor%C5%AF_na_jednom_dokumentu.&amp;diff=42563"/>
		<updated>2017-01-18T10:57:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: Založena nová stránka s textem „{{pracuje se}} Martina Janoušková“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{pracuje se}}&lt;br /&gt;
Martina Janoušková&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Medi%C3%A1ln%C3%AD_studia&amp;diff=42562</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Mediální studia</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Medi%C3%A1ln%C3%AD_studia&amp;diff=42562"/>
		<updated>2017-01-18T10:47:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: přidání zahraničních nakladatelů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Nakladatelé==&lt;br /&gt;
=== GRADA ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladateľstvo GRADA, bolo založené v roku 1991. Patrí k jedným z najväčších nakladateľstiev v Česku. Pokrýva široké spektrum odbornej literatúry z najrôznejších oblastí. Publikuje tituly v oblasti práva, ekonómie, managementu, PR, financií, účtovníctva, psychológie, knihy s počítačovou tématikou.&lt;br /&gt;
=== ANAG ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.anag.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladateľstvo ANAG, bolo založené v roku 1990. Vydáva ekonomickú a právnu literatúru, publikácie v oblasti zdravia a voľného času a odborné časopisy, ďalej majú rozšírený sortiment v oblasti managementu, marketingu a počítačovej literatúry.&lt;br /&gt;
=== KEY Publishing ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.keypublishing.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladateľstvo KEY Publishing s.r.o., sa zameriava na produkciu odbornej literatúry, hlavne právnických a ekonomických publikácií, managementu a marketingu. &lt;br /&gt;
=== Progres Guru ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': https://www.progresguru.cz&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladateľstvo Progres Guru bolo založené v roku 2013. Zameriava sa na výrobu a predaj náučných audio-kníh so zamerianím na osobní rozvoj, podnikanie a profesijný rast. Cieľom nakladateľstva je poskytnúť efektívny spôsob samovzdelávania vo formáte MP3 k stiahnutiu. &lt;br /&gt;
=== EKOPRESS ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.ekopress.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladateľstvo EKOPRESS funguje na trhu od roku 1992. Zahrňuje témy v oblasti ekonomiky, businessu, managementu, marketingu, sales, reklama, PR, financie a jazyky.&lt;br /&gt;
=== Management Press ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.mgmtpress.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladateľstvo Management Press bolo založené v roku 1992. Je popredným českým nakladateľstvom odbornej literatúry pre manažérov, podnikateľov, ekonómov, poradcov v riadení a podnikových personalistov. Vydáva publikácie v oblasti podnikateľskej a manažérskej praxi (napr. marketing, PR, reklama, predaj, financie, výroba, personalistika).&lt;br /&gt;
=== SAGE Publications ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': https://uk.sagepub.com/en-gb&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladateľstvo SAGE Publications, založené v roku 1965, sa zameriava na vydávanie kníh v oblasti businessu, médiálnich štúdií, humanitných vied, sociálnych štúdií, technológie a medicíny. &lt;br /&gt;
=== Taylor and Francis ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.tandfonline.com/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladateľstvo Taylor and Francis publikuje literatúru v oblasti sociálnych a politických vied, mediálnych štúdií, komunikácie, matematiky,technológie a medicíny.&lt;br /&gt;
=== Conviva ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.conviva.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladateľstvo so zameraním na filozofickú, ekonomickú, právnickú literatúru a literatúru spoločenských vied.   &lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.portal.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Portál bol založený v roku 1990. Zameriava sa predovšetkým na publikácie z oborov pedagogiky, psychológie, médií, sociológie, ekonómie, politológie, zdravia, ekológie, filozofie, semiotiky a antropológie. &lt;br /&gt;
=== The Barrister &amp;amp; Principal publishing ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.barrister.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': The Barrister &amp;amp; Principal publishing bol založený v roku 1994. Zameriava sa na publikáciu kníh v oblasti beletrie, poézie, sociológiu, dejiny, históriu, média, psychológiu, sociológiu, encyklopédie a učebnice.&lt;br /&gt;
=== Bizbooks===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.bizbooks.cz/uvod/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství Bizbooks vzniklo v roce 2012. Do roku 2012 spadalo nakladatelství pod bývalý Computer Press. Toto nakladatelství se specializuje zejména na knihy týkající se osobního či kariérního růstu, finančního trhu a businessu obecně, ale i tak nabízí velmi pestrou škálu knih. Bizbooks se snaží zabývat aktuálními trendy a být progresivní. V rámci mediálních studií nabízí velké množství knih týkajících se marketingu a prodeje.&lt;br /&gt;
=== Karolinum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Toto nakladatelství vzniklo v roce 1990 a spadá pod Univerzitu Karlovu v Praze. Karolinum vydalo za dobu své existence již okolo 5500 publikací z různých oborů. V nabídce tohoto nakladatelství najdeme zejména odborné studijní publikace. V jejich nabídce je možné nalézt knihy týkající se médií v moderním pojetí. Reprezentační knihkupectví tohoto nakladatelství lze nalézt v Celetné ulici v Praze.&lt;br /&gt;
=== VeRBuM ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.verbum.name/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství VeRBuM se specializuje zejména na odbornou a populárně naučnou literaturu. Okrajově se pak věnuje beletrii a poezii. V jejich nabídce je možné nalézt zejména knihy týkající se marketingu a mediální komunikace.&lt;br /&gt;
=== Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.alescenek.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství bylo založeno v roce 1996 JUDr. Alešem Čeňkem a specializuje se zejména na odbornou literaturu. V sortimentu tohoto nakladatelství nalezneme knihy zejména právního, ekonomického, filosofického, psychologického a politologického zaměření, ale ve své nabídce má také knihy týkající se nových médií a také například mediálního práva. Působišti tohoto nakladatelství jsou Praha, Plzeň, Brno, Bratislava a Trnava.&lt;br /&gt;
===Management press ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.mgmtpress.cz/uvod/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Management Press se zabývá zejména literaturou týkající se obchodu a vhodnou například pro výuku na vysokých školách ekonomického zaměření či pro podnikové vedení a samotné podnikatele. Management Press vydává ovšem také publikace týkající se managementu a to například ve formě edice Knihovna světového managementu, ve které vychází díla renomovaných odborníků na toto téma. V jejich nabídce ovšem nalezneme také knihy týkající se public relations či marketingu.&lt;br /&gt;
=== Edika ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.edika.cz/uvod/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství Edika nabízí širokou škálu knih pro mládež, rodiče, pedagogy a také knihy pro vzdělávání (střední a vysoké školy). V jejich sortimentu nalezneme v rámci mediálních studií zejména knihy týkající se marketingu a marketingové komunikace. Dále pak nakladatelství nabízí výukové učebnice angličtiny týkající se obchodní komunikace.&lt;br /&gt;
===Academia===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství vzniklo v roce 1953 a svůj nynější název získalo v roce 1966. Toto nakladatelství se zaměřuje na odbornou vědeckou literaturu různých směrů a to i ve svých edičních programech. V rámci mediálních studií nalezneme v jejich nabídce zejména knihy týkající se massmédií a marketingu. Knihkupectví tohoto nakladatelství je možné najít v Praze, Brně a Ostravě.&lt;br /&gt;
===Nakladatelství C.H. Beck===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.beck.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství C.H. Beck je velmi známým evropským nakladatelstvím. Na český trh toto nakladatelství vstoupilo v roce 1993. Země původu tohoto nakladatelství je Německo. Nakladatelství C.H. Beck se specializuje zejména na ekonomickou a právnickou literaturu. Od roku 2015 pořádá toto nakladatelství také semináře pro právníky. V jejich produkci je možno naleznout přes 9000 knižních titulů. V rámci mediálních studií je možné naleznout v tvorbě tohoto nakladatelství zejména knihy s tématikou marketingu či reklamy.&lt;br /&gt;
=== Penguin Random House ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.penguinrandomhouse.com/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství Penguin Random House vzniklo v roce 2013 a je jedním z největších nakladatelství na světě. Zabývá se vydáváním jak odborných knih, tak také beletrií a populární literaturou. V jejich nabídce je možné naleznout knihy zejména z témat teorie médií, marketingu, komunikace a okrajově také PR.&lt;br /&gt;
=== Elsevier ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':https://www.elsevier.com/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Elsevier je dalším z největších světových nakladatelství. Nakladatelství Elsevier bylo založeno roku 1880 a specializuje se zejména na odbornou vědeckou literaturu. Kromě nakladatelské činnosti se Elsevier věnuje také dalším vědecky zaměřeným projektům. K tématu mediálních studií je možné nalézt velké množství knih. Jazykem publikací je angličtina.&lt;br /&gt;
=== GINGKO PRESS ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.gingkopress.com/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Gingko Press bylo založené roku 1985 v německém Hamburku. Vydává knihy spojené s mediálními teoriemi, uměním a grafikou a vlastní práva pro celosvětové vydávání knih autora Marshalla McLuhana.&lt;br /&gt;
=== CQ PRESS ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': https://us.sagepub.com/en-us/nam/cqpress&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Congressional Quarterly bylo založeno v roce 1945 a od roku 2008 (už pod názvem CQ Press) je divizí společnosti SAGE Publications. Vydává knihy o žurnalistice, masové komunikaci, politické vědě, komunikaci a byznysu.&lt;br /&gt;
=== O'REILLY MEDIA ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.oreilly.com/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': O'Reilly Media je mezinárodní americké nakladatelství založené v roce 1984, kdy vydávalo především knihy o programování a počítačových technologiích. Nyní vydává i knihy o byznysu, marketingu a designu.&lt;br /&gt;
=== PETER LANG PUBLISHING GROUP ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': https://www.peterlang.com/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Peter Lang Publishing Group založil Peter Lang GmbH ve Franfurktu nad Mohanem v roce 1970. Nyní má pobočky ve Vídni, Dublinu, Varšavě a Istanbulu. Zabývá se vydáváním knih s tematikou umění, vzdělávání, literatury, historie, politiky, práva, lingvistiky, médií a komunikace, sociologie a teologie a filozofie.&lt;br /&gt;
=== I.B. TAURIS ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.ibtauris.com/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství I.B. Tauris bylo založeno v Londýně v roce 1983 a obecně se zaměřuje na humanitní a sociální vědy. Mezi nejvýraznější oblasti patří historie, geografie, sociologie, politika, mezinárodní vztahy, náboženství, filozofie a film a vizuální kultura.&lt;br /&gt;
=== WILEY-BLACKWELL ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://eu.wiley.com/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Wiley-Blackwell je mezinárodní nakladatelství založené v roce 1922 v USA společností John Wiley &amp;amp; Sons. Zaměřuje se na vydávání mezinárodních vědeckých knih se zaměřením na technologie, medicínu, biologii, fyziku a sociální a humanitní vědy. Většina jejich knih je dostupná skrze Wiley Online Library. &lt;br /&gt;
=== TAYLOR &amp;amp; FRANCIS GROUP ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://taylorandfrancis.com/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Taylor &amp;amp; Francis bylo založeno již v roce 1852 ve Velké Británii a oblastmi jeho zájmu jsou především humanitní a sociální vědy, behaviorální vědy a knihy s lékařskou tematikou. Vydává také velké množství časopisů a publikuje i online.&lt;br /&gt;
=== COLUMBIA UNIVERSITY PRESS ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': https://cup.columbia.edu/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Columbia University Press je univerzitní nakladatelství v New York City spojené s Columbia University. Nakladatelství bylo založeno v roce 1893 a již od začátku se snaží vydávat knihy zaměřené především na humanitní a sociální vědy. Ročně vydává okolo 160 titulů.&lt;br /&gt;
=== OXFORD UNIVERSITY PRESS ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://global.oup.com/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Oxford University Press je největším univerzitním vydavatelstvím na světě a založeno bylo již v roce 1586 (nejstarším je Cambridge University Press). Věnuje se celé škále témat (od historie přes právo, medicínu a sociální vědy) a mezi nejvýznamnější díla patří jejich slovníky (Oxford English Dictionary a jeho variace). Vydává kolem 4500 knih ročně.&lt;br /&gt;
=== CAMBRIDGE UNIVERSITY PRESS ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': www.cambridge.org/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Univerzitní nakladatelství Cambridge University Press je nejstarším univerzitním nakladatelstvím vůbec - založeno bylo v roce 1534 a je druhé největší na světě. Patří pod University of Cambridge a věnuje se vydávání akademických i edukativních knih a jiných publikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Portály==&lt;br /&gt;
===Media guru ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':https://www.mediaguru.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Media guru je portálem zabývající se aktuálním zpravodajstvím ze světa médií, reklamy a marketingu. Na českém internetu figuruje již od roku 2007. Portál je využitelný zejména pro pracovníky z výše zmíněných oborů k udržení přehledu. Na tomto portálu je možné naleznout články v rubrikách: TV, tisk, internet &amp;amp; mobil, rádio, OOH, reklama, marketing, PR, výzkum a speciály.&lt;br /&gt;
===Marketing Journal ===&lt;br /&gt;
*  '''Odkaz''':http://www.m-journal.cz/cs/&lt;br /&gt;
*  '''Anotace''':Portál Marketing Journal je portálem s podobným zaměřením jako Media guru. Zabývá se aktuálním děním ze světa marketingu, PR a reklamy. Kromě zpráv z aktuálního dění nabízí také články k uvedení do výše zmíněných témat. Hlavní kategorie článků na tomto portálu jsou členěny na: online marketing, sociální sítě, marketing, praxe, public relations, video.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Příbuzné články==&lt;br /&gt;
*[[Média]]&lt;br /&gt;
*[[Nová média a instituce]]&lt;br /&gt;
*[[Marketing]]&lt;br /&gt;
*[[Reklama]]&lt;br /&gt;
*[[Public relations]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Mediální studia, média, marketing, PR, reklama, nová média&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
*Bizbooks [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné z: www.bizbooks.cz&lt;br /&gt;
*Nakladatelství KAROLINUM [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné z: http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/&lt;br /&gt;
*Nakladatelství VeRBuM [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné z: http://www.verbum.name/&lt;br /&gt;
*Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o. [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné z: http://www.alescenek.cz/&lt;br /&gt;
*Management press [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné z: http://www.mgmtpress.cz/uvod/&lt;br /&gt;
*Edika [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné z: http://www.edika.cz/uvod/&lt;br /&gt;
*Academia [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné z: http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
*Nakladatelství C.H. Beck [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné z: http://www.beck.cz/?gclid=CjwKEAiAjIbBBRCitNvJ1o257WESJADpoUt0aJvWI9bUuWiNR4FyGfKcQFX8lLsa3LRyzey3-ZAkxRoC9fXw_wcB&lt;br /&gt;
*Media guru [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/&lt;br /&gt;
*Marketing Journal [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/&lt;br /&gt;
*Penguin Random House [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&lt;br /&gt;
*Elsevier [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné z: https://www.elsevier.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=31583</id>
		<title>Richard Stallman</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=31583"/>
		<updated>2016-02-06T11:57:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Richard Matthew Stallman''' (*16. 3. 1953, New York), někdy také známý pouze pod iniciálami [[Richard Stallman|rms]], je americký počítačový programátor. Celý život se aktivně zapojuje do boje za [[Free software|'''free software''']] (svobodný software) a je mimo jiné zakladatelem projektu GNU a Free Software Foundation.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Portrait_-_Denmark_DTU_2007-3-31.jpg|320px|náhled|vpravo|Richard Stallman]] &lt;br /&gt;
Richard M. Stallman se narodil v New Yorku v roce 1953 a už odmalička ho fascinovaly počítače. Jeho první opravdová zkušenost s nimi proběhla už na střední škole, když v posledním ročníku pracoval v IBM New York Scientific Center. Vytvořil zde svůj první [[Programovací jazyk|programovací jazyk]] - '''IBM System/360'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Richard Stallman. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Stallman&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté nastoupil na studium fyziky na Harvard (začátek studií 1970, ukončeno 1974), dále pokračoval studiem fyziky na MIT, které dokončil v červnu 1975&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;A Serious Bio. In: ''Richard Stallman's personal site'' [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.stallman.org/biographies.html#serious&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už od prvního ročníku svých studií na Harvardu zároveň pracoval v laboratoři na MIT (až do roku 1984), kde se učil '''vyvíjet''' [[Operační systém|'''operační systémy''']]. Už v roce 1983 se rozhodl založit projekt k vytvoření '''[[Operační systém|operačního systému]] GNU''', který bude vytvořen pouze za pomocí free softwaru a bude '''[[Unix]]-like''' (je kompatibilní se systémem [[Unix]], ale nemá s ním žádnou formální spojitost)&amp;lt;ref&amp;gt;Unix-like. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Unix-like&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na tomto projektu začal reálně pracoval o rok později, přerušil proto pracovní poměr s MIT a v roce 1985 založil již zmíněnou Free Software Foundation, které se dodnes plně věnuje&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Free Software Foundation je organizace, která se snaží po celém světě šířit volnost pro počítačové uživatele a bránit jejich práva na free software&amp;lt;ref name=&amp;quot;free&amp;quot;&amp;gt;''Free Software Foundation'' [online]. Free Software Foundation, 2016 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.fsf.org/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Free_as_in_Freedom.jpeg|150px|náhled|vpravo|Kniha ''Free as in Freedom'']]O jeho životě a práci byla napsaná kniha '''''Free as in Freedom''''' , která ovšem není přeložena do českého jazyka. Neustále také zveřejňuje články '''na svém osobním webu [https://www.stallman.org/ Richard Stallman's personal site]''', kde se vyjadřuje k současným událostem a to veškeré možné tematiky - od politických článků až po jeho osobní zkušenosti s cestováním. Na odkazu [https://stallman.org/rms-lifestyle.html RMS lifestyle] se můžete dozvědět nejen strohé informace o jeho osobě, ale také '''osobní detaily''', ať už jde o styl v oblékání, poslech hudby nebo jeho základní bezpečnostní návyky. Sám zde zmiňuje, že '''nerad poskytuje jakékoli osobní informace''' a například '''kreditní kartu a šeky používá jen v nutných případech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Mimo své působení na vlastním webu napsal i knihu [[Esej|esejí]], která vyšla pod názvem '''''Free Software, Free Society'''''. Eseje se dotýkají velkého množství témat, '''od [[Autorské právo|autorského práva]] až po historii [[Free software|free softwaru]]''' a snažil se pro vše shromáždit argumenty, které nejsou příliš známé&amp;lt;ref name=&amp;quot;free2&amp;quot;&amp;gt;Free Software Free Society: Selected Essays of Richard M. Stallman, 2nd Edition In. ''Free Software Foundation'' [online]. Free Software Foundation, 2016 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society-2/&amp;lt;/ref&amp;gt;. Peníze z této knihy putují na provoz Free Software Foundation.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Za svůj život už nasbíral '''mnoho ocenění''', v poslední době především titulů čestný doktor. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1986: Honorary life time membership in the Chalmers Computer Society[[Soubor:Nuvola_apps_emacs.png|300px|náhled|vpravo|Logo projektu GNU]]&lt;br /&gt;
* 1990: MacArthur Foundation Fellowship&lt;br /&gt;
* 1990: The Association for Computing Machinery's Grace Murray Hopper Award &amp;quot;For pioneering work in the development of the extensible editor EMACS (Editing Macros).&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 1996: Doctorate honoris causa from Sweden's Royal Institute of Technology&lt;br /&gt;
* 1998: Electronic Frontier Foundation's Pioneer award&lt;br /&gt;
* 1999: Yuri Rubinsky Memorial Award&lt;br /&gt;
* 2001: The Takeda Techno-Entrepreneurship Award for Social/Economic Well-Being&lt;br /&gt;
* 2001: Doctorate honoris causa from the University of Glasgow&lt;br /&gt;
* 2002: United States National Academy of Engineering membership&lt;br /&gt;
* 2003: Doctorate honoris causa from the Vrije Universiteit Brussel&lt;br /&gt;
* 2003: Honorary professorship from the Universidad Nacional de Ingeniería del Perú&lt;br /&gt;
* 2004: Doctorate honoris causa from the Universidad Nacional de Salta, in Argentina&lt;br /&gt;
* 2004: Honorary professorship from the Universidad Tecnológica del Perú&lt;br /&gt;
* 2005: Fondazione Pistoletto prize&lt;br /&gt;
* 2007: Honorary professorship from the Universidad Inca Garcilaso de la Vega, in Peru&lt;br /&gt;
* 2007: First Premio Internacional Extremadura al Conocimiento Libre&lt;br /&gt;
* 2007: Doctorate honoris causa from the Universidad de Los Angeles de Chimbote, in Peru&lt;br /&gt;
* 2007: Doctorate honoris causa from the University of Pavia&lt;br /&gt;
* 2008: Doctorate honoris causa from the Universidad Nacional de Trujillo, in Peru&lt;br /&gt;
* 2009: Doctor of Science honoris causa from Lakehead University in Canada&lt;br /&gt;
* 2011: Doctorate honoris causa from the Universidad Nacional de Córdoba, in Argentina&lt;br /&gt;
* 2012: Honorary professorship from the Universidad César Vallejo de Trujillo, in Peru&lt;br /&gt;
* 2012: Doctorate honoris causa from the Universidad Latinoamericana Cima de Tacna, in Peru&lt;br /&gt;
* 2012: Doctorate honoris causa from the Universidad José Faustino Sanchez Carrión, in Peru&lt;br /&gt;
* 2013: Inducted into the Internet Hall of Fame&lt;br /&gt;
* 2014: Doctorate honoris causa from Concordia University in Canada&lt;br /&gt;
* 2015: Doctorate honoris causa from Universidad las Américas in Peru&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ''Free Software Foundation'' [online]. Free Software Foundation, 2016 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.fsf.org/&lt;br /&gt;
* Richard Stallman. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Stallman&lt;br /&gt;
* ''Richard Stallman's personal site'' [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.stallman.org/biographies.html#serious&lt;br /&gt;
* Unix-like. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Unix-like&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [https://www.stallman.org/ Osobní web Richarda Stallmana]&lt;br /&gt;
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Stallman Richard Stallman na anglické wikipedii]&lt;br /&gt;
* [https://www.fsf.org/ Oficiální web Free Software Foundation]&lt;br /&gt;
* [http://www.gnu.org/ Oficiální web Projektu GNU]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
* [[Operační systém]]&lt;br /&gt;
* [[Computer hacking]]&lt;br /&gt;
* [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
* [[Software]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
operační systém, GNU, free software, hacker, hacking, programovací jazyk, kyberkultura&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lisa_M._Given&amp;diff=31581</id>
		<title>Lisa M. Given</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lisa_M._Given&amp;diff=31581"/>
		<updated>2016-02-06T11:25:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lisa M. Given, Ph.D.''' je profesorka [[Informace|'''informačních''']] studií a členka Research Institute for Professional Practice, Learning and Education na Charles Sturt University (Faculty of Education) v Austrálii a je také pomocným učitelem na fakultě umění (Faculties of Arts, Humanities Computing and Education) na University of Alberta v Kanadě&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;web2&amp;quot;&amp;gt;Professor Lisa M Given. In. ''Charles Sturt University'' [online]. Charles Sturt University, 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://www.csu.edu.au/faculty/educat/sis/staff/profiles/professor/lisa-given&amp;lt;/ref&amp;gt;.. Mimo jiné se zabývá individuálním nakládáním s [[Informace|informacemi]], metodami zjišťování kvality a uživatelským chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
[[File:lisa m. given.jpg|250px|náhled|vpravo|Lisa M. Given&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;/&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
Svá vysokoškolská studia začala studiem Anglického jazyka a literatury na University of Western Ontario v Kanadě, která ukončila titulem '''B.A. Hons.''' (Honours Bachelor of Arts). Rok nato navázala titulem '''B.Ed.''' (Bachelor of Education) na stejné univerzitě. v roce 1996 vystudovala informační studia a [[Knihovnictví|knihovnictví]] (opět na University of Western Ontario), které završila titulem '''M.I.I.S.''' (Master of Library and Information Science). Prozatím poslední titul získala po obhájení dizertační práce na téma '''''The Social Construction of the ‘Mature Student’ Identity: Effects and Implications for Academic Information Behaviours''''' titulem '''Ph.D. (Doctor of Philosophy) v oboru [[Knihovnictví|knihovnictví]]''' a '''[[Informační věda|informační vědy]]'''. Vedoucí její práce byla Dr. Gloria J. Leckie. V roce 1994 získala certifikát ''Ontario Teacher’s Certificate, Junior-Intermediate (English)''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web education&amp;quot;&amp;gt;Education. In. ''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/about/education/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
Jako ředitelka International Institute for Qualitative Methodology dostala doktorka Given mnoho '''grantů na výzkum.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;web3&amp;quot;&amp;gt;Dr. Lisa M. Given. In. ''University of Alberta'' [online]. University of Alberta: International Institute for Qualitative Methodology, 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.iiqm.ualberta.ca/en/IIQM%20Member%20Scholar%20Program/DistinguishedScholars/DrLisaMGiven.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;. Její výzkum se zaměřuje na '''uživatelské chování, design knihoven a univerzitních kampusů a užívání informací v kontextu vyššího vzdělávání.''' Učí v kurzech výzkumných metod a dohlíží na velké množství studentů, kteří se chtějí zabývat projekty za použití kvalitativních metod. Pravidelně také pořádá '''workshopy''' na témata výzkumných metod pro profesionály nebo pro vládní organizace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;GIVEN, Lisa M. ''The Sage encyclopedia of qualitative research methods'' [online]. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, 2008, str. 20. [cit. 2016-02-01]. ISBN 978-141-2941-631. Dostupné z: http://www.stiba-malang.com/uploadbank/pustaka/RM/QUALITATIVE%20METHOD%20SAGE%20ENCY.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi její nejnovější projekty patří '''zaměření na [[Sociální sítě|sociální sítě]]''' a '''vliv [[Informace|informací]] (a jejich množství) na lidské zdraví'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Knihy ==&lt;br /&gt;
Zde jsou uvedeny pouze knihy, na kterých doktorka Given přímo spolupracovala nebo je editovala. Pro kompletní seznam článků a kapitol ve sbornících, na kterých se podílela, je nutné se podívat na její [http://lisagiven.com/ web].&lt;br /&gt;
* Case, Donald O., and Lisa M. Given. [Forthcoming]. ''Looking for Information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior.'' London, UK: Emerald Press. Publication date February 2016.&lt;br /&gt;
* Given, Lisa M. 2015. ''100 Questions (and Answers) About Qualitative Research.'' Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 9781483345642.&lt;br /&gt;
* Leckie, Gloria J., Lisa M. Given, and John Buschman, eds. 2010. ''Critical theory for library and information science: Exploring the social across the disciplines''. Santa Barbara, CA: Libraries Unlimited. ISBN: 9781591589389.&lt;br /&gt;
* Given, Lisa M. 2009. ''Constructing a ‘mature student’ identity: Implications for academic information behaviours in the university context.'' VDM-Verlag: Saarbrücken, Germany. ISBN: 978-3639155150.&lt;br /&gt;
* Given, Lisa M., ed. 2008. ''The Sage Encyclopedia of Qualitative Research Methods (2 volume set)''. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN: 9781412941631.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web books&amp;quot;&amp;gt;Books and Edited Works. In. ''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/publications/books-and-edited-works/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Za svůj život získala mnoho ocenění, zde jsou řazeny od nejnovějších, v závorce je instituce, která cenu uděluje a případně za co bylo ocenění předáno.&lt;br /&gt;
* 2015	— Award for Research Supervision Excellence (Charles Sturt University Vice-Chancellor Award)&lt;br /&gt;
* 2014	— Outstanding Service Award for Advancing Scholarship and Research Supervision (Charles Sturt University, Islamic Students’ Association)&lt;br /&gt;
* 2013	— American Library Association Library Instruction Round Table’s 2013 Top 20 Paper Award (Information literacy proficiency: Assessing the gap in high school students’ readiness for undergraduate academic work (co-authors, Jorden K. Smith, Heidi Julien, Dana Ouellette and Kathleen DeLong))&lt;br /&gt;
* 2010	— Martha Cook Piper Research Prize (University of Alberta)&lt;br /&gt;
* 2010	— Young Alumni Award of Merit (University of Western Ontario)&lt;br /&gt;
* 2010	— Association for Library and Information Science Education (ALISE) – Methodology Paper Award (Visual Traffic Sweeps (VTS): A research method for mapping user activities in the library space (co-author, Heather Archibald))&lt;br /&gt;
* 2004	— Coutts-Clarke Research Fellowship (Faculty of Education, University of Alberta for Qualitative coding &amp;amp; analysis: A conceptual model for effective data management)&lt;br /&gt;
* 2002	— Association for Library and Information Science Education (ALISE) – Methodology Paper Award (Data preparation using the principles of knowledge organization: A guiding model for quantitative, qualitative and textual research methodologies (co-author, Dr. Hope A. Olson))&amp;lt;ref name=&amp;quot;web awards&amp;quot;&amp;gt;Awards &amp;amp; Distinctions. In. ''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/about/awards/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Dr. Lisa M. Given. In. ''University of Alberta'' [online]. University of Alberta: International Institute for Qualitative Methodology, 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.iiqm.ualberta.ca/en/IIQM%20Member%20Scholar%20Program/DistinguishedScholars/DrLisaMGiven.aspx&lt;br /&gt;
* GIVEN, Lisa M. ''The Sage encyclopedia of qualitative research methods'' [online]. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, 2008, str. 20. [cit. 2016-02-01]. ISBN 978-141-2941-631. Dostupné z: http://www.stiba-malang.com/uploadbank/pustaka/RM/QUALITATIVE%20METHOD%20SAGE%20ENCY.pdf.&lt;br /&gt;
* ''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/&lt;br /&gt;
* Professor Lisa M Given. In. ''Charles Sturt University'' [online]. Charles Sturt University, 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://www.csu.edu.au/faculty/educat/sis/staff/profiles/professor/lisa-given&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://lisagiven.com/ Osobní web Lisy M. Given, Ph.D. ]&lt;br /&gt;
* [http://www.csu.edu.au/ Web Charles Sturt University]&lt;br /&gt;
* [http://www.iiqm.ualberta.ca/ Web University of Alberta]&lt;br /&gt;
* [http://www.stiba-malang.com/uploadbank/pustaka/RM/QUALITATIVE%20METHOD%20SAGE%20ENCY.pdf Online přístupná kniha ''The Sage Encyclopedia of Qualitative Research Methods'']&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/lisagiven?ref_src=twsrc%5Etfw Twitter Lisy M. Given]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Architektura knihoven]]&lt;br /&gt;
* [[Architektura knihoven - stavby knihoven v ČR]]&lt;br /&gt;
* [[Typy výzkumu v informační vědě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační studia, zjišťování kvality, uživatelské chování, design knihoven&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lisa_M._Given&amp;diff=30962</id>
		<title>Lisa M. Given</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lisa_M._Given&amp;diff=30962"/>
		<updated>2016-02-01T12:09:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lisa M. Given, Ph.D.''' je profesorka [[Informace|'''informačních''']] studií a členka '''Research Institute for Professional Practice, Learning and Education''' na Charles Sturt University (Faculty of Education) v Austrálii a je také pomocným učitelem na fakultě umění ('''Faculties of Arts, Humanities Computing and Education''') na University of Alberta v Kanadě&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;web2&amp;quot;&amp;gt;Professor Lisa M Given. In. ''Charles Sturt University'' [online]. Charles Sturt University, 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://www.csu.edu.au/faculty/educat/sis/staff/profiles/professor/lisa-given&amp;lt;/ref&amp;gt;.. Mimo jiné se zabývá individuálním nakládáním s [[Informace|informacemi]], metodami zjišťování kvality a uživatelským chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
[[File:lisa m. given.jpg|250px|náhled|vpravo|Lisa M. Given&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;/&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
Svá vysokoškolská studia začala studiem Anglického jazyka a literatury na University of Western Ontario v Kanadě, která ukončila titulem '''B.A. Hons.''' (Honours Bachelor of Arts). Rok nato navázala titulem '''B.Ed.''' (Bachelor of Education) na stejné univerzitě. v roce 1996 vystudovala informační studia a [[Knihovnictví|knihovnictví]] (opět na University of Western Ontario), které završila titulem '''M.I.I.S.''' (Master of Library and Information Science). Prozatím poslední titul získala po obhájení dizertační práce na téma '''''The Social Construction of the ‘Mature Student’ Identity: Effects and Implications for Academic Information Behaviours''''' titulem '''Ph.D. (Doctor of Philosophy) v oboru [[Knihovnictví|knihovnictví]]''' a '''[[Informační věda|informační vědy]]'''. Vedoucí její práce byla Dr. Gloria J. Leckie. V roce 1994 získala certifikát ''Ontario Teacher’s Certificate, Junior-Intermediate (English)''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web education&amp;quot;&amp;gt;Education. In. ''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/about/education/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
Jako '''ředitelka International Institute for Qualitative Methodology''' dostala doktorka Given mnoho '''grantů na výzkum.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;web3&amp;quot;&amp;gt;Dr. Lisa M. Given. In. ''University of Alberta'' [online]. University of Alberta: International Institute for Qualitative Methodology, 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.iiqm.ualberta.ca/en/IIQM%20Member%20Scholar%20Program/DistinguishedScholars/DrLisaMGiven.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;. Její výzkum se zaměřuje na '''uživatelské chování, design knihoven a univerzitních kampusů a užívání informací v kontextu vyššího vzdělávání.''' Učí v kurzech výzkumných metod a dohlíží na velké množství studentů, kteří se chtějí zabývat projekty za použití kvalitativních metod. Pravidelně také pořádá '''workshopy''' na témata výzkumných metod pro profesionály nebo pro vládní organizace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;GIVEN, Lisa M. ''The Sage encyclopedia of qualitative research methods'' [online]. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, 2008, str. 20. [cit. 2016-02-01]. ISBN 978-141-2941-631. Dostupné z: http://www.stiba-malang.com/uploadbank/pustaka/RM/QUALITATIVE%20METHOD%20SAGE%20ENCY.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi její nejnovější projekty patří '''zaměření na [[Sociální sítě|sociální sítě]]''' a '''vliv [[Informace|informací]] (a jejich množství) na lidské zdraví'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihy ===&lt;br /&gt;
Zde jsou uvedeny pouze knihy, na kterých doktorka Given přímo spolupracovala nebo je editovala. Pro kompletní seznam článků a kapitol ve sbornících, na kterých se podílela, je nutné se podívat na její [http://lisagiven.com/ web].&lt;br /&gt;
* Case, Donald O., and Lisa M. Given. [Forthcoming]. '''''Looking for Information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior.''''' London, UK: Emerald Press. Publication date February 2016.&lt;br /&gt;
* Given, Lisa M. 2015. '''''100 Questions (and Answers) About Qualitative Research.''''' Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 9781483345642.&lt;br /&gt;
* Leckie, Gloria J., Lisa M. Given, and John Buschman, eds. 2010. '''''Critical theory for library and information science: Exploring the social across the disciplines'''''. Santa Barbara, CA: Libraries Unlimited. ISBN: 9781591589389.&lt;br /&gt;
* Given, Lisa M. 2009. '''''Constructing a ‘mature student’ identity: Implications for academic information behaviours in the university context.''''' VDM-Verlag: Saarbrücken, Germany. ISBN: 978-3639155150.&lt;br /&gt;
* Given, Lisa M., ed. 2008. '''''The Sage Encyclopedia of Qualitative Research Methods (2 volume set)'''''. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN: 9781412941631.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web books&amp;quot;&amp;gt;Books and Edited Works. In. ''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/publications/books-and-edited-works/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ocenění ===&lt;br /&gt;
Za svůj život získala mnoho ocenění, zde jsou řazeny od nejnovějších, v závorce je instituce, která cenu uděluje a případně za co bylo ocenění předáno.&lt;br /&gt;
* 2015	— '''Award for Research Supervision Excellence''' (Charles Sturt University Vice-Chancellor Award)&lt;br /&gt;
* 2014	— '''Outstanding Service Award for Advancing Scholarship and Research Supervision''' (Charles Sturt University, Islamic Students’ Association)&lt;br /&gt;
* 2013	— '''American Library Association Library Instruction Round Table’s 2013 Top 20 Paper Award''' (Information literacy proficiency: Assessing the gap in high school students’ readiness for undergraduate academic work (co-authors, Jorden K. Smith, Heidi Julien, Dana Ouellette and Kathleen DeLong))&lt;br /&gt;
* 2010	— '''Martha Cook Piper Research Prize''' (University of Alberta)&lt;br /&gt;
* 2010	— '''Young Alumni Award of Merit''' (University of Western Ontario)&lt;br /&gt;
* 2010	— '''Association for Library and Information Science Education (ALISE) – Methodology Paper Award''' (Visual Traffic Sweeps (VTS): A research method for mapping user activities in the library space (co-author, Heather Archibald))&lt;br /&gt;
* 2004	— '''Coutts-Clarke Research Fellowship''' (Faculty of Education, University of Alberta for Qualitative coding &amp;amp; analysis: A conceptual model for effective data management)&lt;br /&gt;
* 2002	— '''Association for Library and Information Science Education (ALISE) – Methodology Paper Award''' (Data preparation using the principles of knowledge organization: A guiding model for quantitative, qualitative and textual research methodologies (co-author, Dr. Hope A. Olson))&amp;lt;ref name=&amp;quot;web awards&amp;quot;&amp;gt;Awards &amp;amp; Distinctions. In. ''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/about/awards/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://lisagiven.com/ Osobní web Lisy M. Given, Ph.D. ]&lt;br /&gt;
* [http://www.csu.edu.au/ Web Charles Sturt University]&lt;br /&gt;
* [http://www.iiqm.ualberta.ca/ Web University of Alberta]&lt;br /&gt;
* [http://www.stiba-malang.com/uploadbank/pustaka/RM/QUALITATIVE%20METHOD%20SAGE%20ENCY.pdf Online přístupná kniha ''The Sage Encyclopedia of Qualitative Research Methods'']&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/lisagiven?ref_src=twsrc%5Etfw Twitter Lisy M. Given]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační studia, zjišťování kvality, uživatelské chování&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lisa_M._Given&amp;diff=30959</id>
		<title>Lisa M. Given</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lisa_M._Given&amp;diff=30959"/>
		<updated>2016-02-01T11:57:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na tomto hesle se pracuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lisa M. Given, Ph.D.''' je profesorka [[Informace|'''informačních''']] studií a členka '''Research Institute for Professional Practice, Learning and Education''' na Charles Sturt University (Faculty of Education) v Austrálii a je také pomocným učitelem na fakultě umění ('''Faculties of Arts, Humanities Computing and Education''') na University of Alberta v Kanadě&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;web2&amp;quot;&amp;gt;Professor Lisa M Given. In. ''Charles Sturt University'' [online]. Charles Sturt University, 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://www.csu.edu.au/faculty/educat/sis/staff/profiles/professor/lisa-given&amp;lt;/ref&amp;gt;.. Mimo jiné se zabývá individuálním nakládáním s [[Informace|informacemi]], metodami zjišťování kvality a uživatelským chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
[[File:lisa m. given.jpg|300px|náhled|vpravo|Lisa M. Given&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;/&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
Svá vysokoškolská studia začala studiem Anglického jazyka a literatury na University of Western Ontario v Kanadě, která ukončila titulem '''B.A. Hons.''' (Honours Bachelor of Arts). Rok nato navázala titulem '''B.Ed.''' (Bachelor of Education) na stejné univerzitě. v roce 1996 vystudovala informační studia a [[Knihovnictví|knihovnictví]] (opět na University of Western Ontario), které završila titulem '''M.I.I.S.''' (Master of Library and Information Science). Prozatím poslední titul získala po obhájení dizertační práce na téma '''''The Social Construction of the ‘Mature Student’ Identity: Effects and Implications for Academic Information Behaviours''''' titulem '''Ph.D. (Doctor of Philosophy) v oboru [[Knihovnictví|knihovnictví]]''' a '''[[Informační věda|informační vědy]]'''. Vedoucí její práce byla Dr. Gloria J. Leckie. V roce 1994 získala certifikát ''Ontario Teacher’s Certificate, Junior-Intermediate (English)''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web education&amp;quot;&amp;gt;Education. In. ''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/about/education/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
Jako '''ředitelka International Institute for Qualitative Methodology''' dostala doktorka Given mnoho '''grantů na výzkum.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;web3&amp;quot;&amp;gt;Dr. Lisa M. Given. In. ''University of Alberta'' [online]. University of Alberta: International Institute for Qualitative Methodology, 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.iiqm.ualberta.ca/en/IIQM%20Member%20Scholar%20Program/DistinguishedScholars/DrLisaMGiven.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Z knihy ---&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;GIVEN, Lisa M. ''The Sage encyclopedia of qualitative research methods'' [online]. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, 2008, str. 20. [cit. 2016-02-01]. ISBN 978-141-2941-631. Dostupné z: http://www.stiba-malang.com/uploadbank/pustaka/RM/QUALITATIVE%20METHOD%20SAGE%20ENCY.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihy ===&lt;br /&gt;
Zde jsou uvedeny pouze knihy, na kterých doktorka Given přímo spolupracovala nebo je editovala. Pro kompletní seznam článků a kapitol ve sbornících, na kterých se podílela, je nutné se podívat na její [http://lisagiven.com/ web].&lt;br /&gt;
* Case, Donald O., and Lisa M. Given. [Forthcoming]. '''''Looking for Information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior.''''' London, UK: Emerald Press. Publication date February 2016.&lt;br /&gt;
* Given, Lisa M. 2015. '''''100 Questions (and Answers) About Qualitative Research.''''' Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN 9781483345642.&lt;br /&gt;
* Leckie, Gloria J., Lisa M. Given, and John Buschman, eds. 2010. '''''Critical theory for library and information science: Exploring the social across the disciplines'''''. Santa Barbara, CA: Libraries Unlimited. ISBN: 9781591589389.&lt;br /&gt;
* Given, Lisa M. 2009. '''''Constructing a ‘mature student’ identity: Implications for academic information behaviours in the university context.''''' VDM-Verlag: Saarbrücken, Germany. ISBN: 978-3639155150.&lt;br /&gt;
* Given, Lisa M., ed. 2008. '''''The Sage Encyclopedia of Qualitative Research Methods (2 volume set)'''''. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. ISBN: 9781412941631.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web books&amp;quot;&amp;gt;Books and Edited Works. In. ''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/publications/books-and-edited-works/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ocenění ===&lt;br /&gt;
Za svůj život získala mnoho ocenění, zde jsou řazeny od nejnovějších, v závorce je instituce, která cenu uděluje a případně za co bylo ocenění předáno.&lt;br /&gt;
* 2015	— '''Award for Research Supervision Excellence''' (Charles Sturt University Vice-Chancellor Award)&lt;br /&gt;
* 2014	— '''Outstanding Service Award for Advancing Scholarship and Research Supervision''' (Charles Sturt University, Islamic Students’ Association)&lt;br /&gt;
* 2013	— '''American Library Association Library Instruction Round Table’s 2013 Top 20 Paper Award''' (Information literacy proficiency: Assessing the gap in high school students’ readiness for undergraduate academic work (co-authors, Jorden K. Smith, Heidi Julien, Dana Ouellette and Kathleen DeLong))&lt;br /&gt;
* 2010	— '''Martha Cook Piper Research Prize''' (University of Alberta)&lt;br /&gt;
* 2010	— '''Young Alumni Award of Merit''' (University of Western Ontario)&lt;br /&gt;
* 2010	— '''Association for Library and Information Science Education (ALISE) – Methodology Paper Award''' (Visual Traffic Sweeps (VTS): A research method for mapping user activities in the library space (co-author, Heather Archibald))&lt;br /&gt;
* 2004	— '''Coutts-Clarke Research Fellowship''' (Faculty of Education, University of Alberta for Qualitative coding &amp;amp; analysis: A conceptual model for effective data management)&lt;br /&gt;
* 2002	— '''Association for Library and Information Science Education (ALISE) – Methodology Paper Award''' (Data preparation using the principles of knowledge organization: A guiding model for quantitative, qualitative and textual research methodologies (co-author, Dr. Hope A. Olson))&amp;lt;ref name=&amp;quot;web awards&amp;quot;&amp;gt;Awards &amp;amp; Distinctions. In. ''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/about/awards/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://lisagiven.com/ Osobní web Lisy M. Given, Ph.D. ]&lt;br /&gt;
* [http://www.csu.edu.au/ Web Charles Sturt University]&lt;br /&gt;
* [http://www.iiqm.ualberta.ca/ Web University of Alberta]&lt;br /&gt;
* [http://www.stiba-malang.com/uploadbank/pustaka/RM/QUALITATIVE%20METHOD%20SAGE%20ENCY.pdf Online přístupná kniha ''The Sage Encyclopedia of Qualitative Research Methods'']&lt;br /&gt;
* [https://twitter.com/lisagiven?ref_src=twsrc%5Etfw Twitter Lisy M. Given]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační studia, zjišťování kvality, uživatelské chování&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lisa_M._Given&amp;diff=30957</id>
		<title>Lisa M. Given</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lisa_M._Given&amp;diff=30957"/>
		<updated>2016-02-01T11:37:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na tomto hesle se pracuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lisa M. Given, Ph.D.''' je profesorka [[Informace|'''informačních''']] studií a členka '''Research Institute for Professional Practice, Learning and Education''' na Charles Sturt University (Faculty of Education) v Austrálii a je také pomocným učitelem na fakultě umění ('''Faculties of Arts, Humanities Computing and Education''') na University of Alberta v Kanadě&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;web2&amp;quot;&amp;gt;Professor Lisa M Given. In. ''Charles Sturt University'' [online]. Charles Sturt University, 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://www.csu.edu.au/faculty/educat/sis/staff/profiles/professor/lisa-given&amp;lt;/ref&amp;gt;.. Mimo jiné se zabývá individuálním nakládáním s [[Informace|informacemi]], metodami zjišťování kvality a uživatelským chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
[[File:lisa m. given.jpg|300px|náhled|vpravo|Lisa M. Given&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;/&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
Svá vysokoškolská studia začala studiem Anglického jazyka a literatury na University of Western Ontario v Kanadě, která ukončila titulem '''B.A. Hons.''' (Honours Bachelor of Arts). Rok nato navázala titulem '''B.Ed.''' (Bachelor of Education) na stejné univerzitě. v roce 1996 vystudovala informační studia a [[Knihovnictví|knihovnictví]] (opět na University of Western Ontario), které završila titulem '''M.I.I.S.''' (Master of Library and Information Science). Prozatím poslední titul získala po obhájení dizertační práce na téma '''''The Social Construction of the ‘Mature Student’ Identity: Effects and Implications for Academic Information Behaviours''''' titulem '''Ph.D. (Doctor of Philosophy) v oboru [[Knihovnictví|knihovnictví]]''' a '''[[Informační věda|informační vědy]]'''. Vedoucí její práce byla Dr. Gloria J. Leckie. V roce 1994 získala certifikát ''Ontario Teacher’s Certificate, Junior-Intermediate (English)''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web education&amp;quot;&amp;gt;Education. In. ''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/about/education/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ocenění ===&lt;br /&gt;
Za svůj život získala mnoho ocenění, zde jsou řazeny od nejnovějších, v závorce je instituce, která cenu uděluje a případně za co bylo ocenění předáno.&lt;br /&gt;
* 2015	— '''Award for Research Supervision Excellence''' (Charles Sturt University Vice-Chancellor Award)&lt;br /&gt;
* 2014	— '''Outstanding Service Award for Advancing Scholarship and Research Supervision''' (Charles Sturt University, Islamic Students’ Association)&lt;br /&gt;
* 2013	— '''American Library Association Library Instruction Round Table’s 2013 Top 20 Paper Award''' (Information literacy proficiency: Assessing the gap in high school students’ readiness for undergraduate academic work (co-authors, Jorden K. Smith, Heidi Julien, Dana Ouellette and Kathleen DeLong))&lt;br /&gt;
* 2010	— '''Martha Cook Piper Research Prize''' (University of Alberta)&lt;br /&gt;
* 2010	— '''Young Alumni Award of Merit''' (University of Western Ontario)&lt;br /&gt;
* 2010	— '''Association for Library and Information Science Education (ALISE) – Methodology Paper Award''' (Visual Traffic Sweeps (VTS): A research method for mapping user activities in the library space (co-author, Heather Archibald))&lt;br /&gt;
* 2004	— '''Coutts-Clarke Research Fellowship''' (Faculty of Education, University of Alberta for Qualitative coding &amp;amp; analysis: A conceptual model for effective data management)&lt;br /&gt;
* 2002	— '''Association for Library and Information Science Education (ALISE) – Methodology Paper Award''' (Data preparation using the principles of knowledge organization: A guiding model for quantitative, qualitative and textual research methodologies (co-author, Dr. Hope A. Olson))&amp;lt;ref name=&amp;quot;web awards&amp;quot;&amp;gt;Awards &amp;amp; Distinctions. In. ''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/about/awards/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;web3&amp;quot;&amp;gt;Dr. Lisa M. Given. In. ''University of Alberta'' [online]. University of Alberta: International Institute for Qualitative Methodology, 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.iiqm.ualberta.ca/en/IIQM%20Member%20Scholar%20Program/DistinguishedScholars/DrLisaMGiven.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://lisagiven.com/ Osobní web Lisy M. Given, Ph.D. ]&lt;br /&gt;
* [http://www.csu.edu.au/ Web Charles Sturt University]&lt;br /&gt;
* [http://www.iiqm.ualberta.ca/ Web University of Alberta]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační studia, zjišťování kvality, uživatelské chování&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lisa_M._Given&amp;diff=30952</id>
		<title>Lisa M. Given</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lisa_M._Given&amp;diff=30952"/>
		<updated>2016-02-01T11:14:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na tomto hesle se pracuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lisa M. Given, Ph.D.''' je profesorka [[Informace|'''informačních''']] studií a členka '''Research Institute for Professional Practice, Learning and Education''' na Charles Sturt University (Faculty of Education) v Austrálii a je také pomocným učitelem na fakultě umění ('''Faculties of Arts, Humanities Computing and Education''') na University of Alberta v Kanadě. Mimo jiné se zabývá individuálním nakládáním s [[Informace|informacemi]], metodami zjišťování kvality a uživatelským chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:lisa m. given.jpg|300px|náhled|vpravo|Lisa M. Given&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;/&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ocenění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;web2&amp;quot;&amp;gt;Professor Lisa M Given. In. ''Charles Sturt University'' [online]. Charles Sturt University, 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://www.csu.edu.au/faculty/educat/sis/staff/profiles/professor/lisa-given&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;web3&amp;quot;&amp;gt;Dr. Lisa M. Given. In. ''University of Alberta'' [online]. University of Alberta: International Institute for Qualitative Methodology, 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.iiqm.ualberta.ca/en/IIQM%20Member%20Scholar%20Program/DistinguishedScholars/DrLisaMGiven.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://lisagiven.com/ Osobní web Lisy M. Given, Ph.D. ]&lt;br /&gt;
* [http://www.csu.edu.au/ Web Charles Sturt University]&lt;br /&gt;
* [http://www.iiqm.ualberta.ca/ Web University of Alberta]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační studia, zjišťování kvality, uživatelské chování&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Lisa_m._given.jpg&amp;diff=30951</id>
		<title>Soubor:Lisa m. given.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Lisa_m._given.jpg&amp;diff=30951"/>
		<updated>2016-02-01T11:02:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lisa_M._Given&amp;diff=30950</id>
		<title>Lisa M. Given</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lisa_M._Given&amp;diff=30950"/>
		<updated>2016-02-01T10:59:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na tomto hesle se pracuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lisa M. Given, Ph.D.''' je profesorka [[Informace|'''informačních''']] studií a členka '''Research Institute for Professional Practice, Learning and Education''' na Charles Sturt University (Faculty of Education) v Austrálii a je také pomocným učitelem na fakultě umění ('''Faculties of Arts, Humanities Computing and Education''') na University of Alberta v Kanadě. Mimo jiné se zabývá individuálním nakládáním s informacemi, metodami zjišťování kvality a uživatelským chováním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;''Lisa M. Given, Ph.D.'' [online]. Lisa M. Given, Ph.D., 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://lisagiven.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;web2&amp;quot;&amp;gt;Professor Lisa M Given. In. ''Charles Sturt University'' [online]. Charles Sturt University, 2016 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://www.csu.edu.au/faculty/educat/sis/staff/profiles/professor/lisa-given&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://lisagiven.com/ Osobní web Lisy M. Given, Ph.D. ]&lt;br /&gt;
* [http://www.csu.edu.au/ Web Charles Sturt University]&lt;br /&gt;
* [https://ualberta.ca/ Web University of Alberta]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační studia, zjišťování kvality, uživatelské chování&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika&amp;diff=30881</id>
		<title>Informační etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika&amp;diff=30881"/>
		<updated>2016-01-31T20:38:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační etika''' je ''„oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformací, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Janoš 1993&amp;quot;&amp;gt;JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. &amp;lt;/ref&amp;gt; Jako jeden z oborů etiky vytváří kritický rámec pro posuzování morálních hledisek práce s informacemi, dopadu moderních informačních technologií na společnost a v užším měřítku nabízí praktická vodítka pro informační pracovníky. Informační etika se bezprostředně týká knihovnictví, informatiky, publikační činnosti a žurnalistiky. Ze širšího hlediska se však informační etika dotýká všech činností souvisejících s informacemi, tedy i například politiky, učitelství atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, str. 13&amp;quot;&amp;gt;ČINČERA, Jan, 2002. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, str. 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika bývá často zaměňována s ''[[počítačová etika|počítačovou etikou]]'', která se věnuje společenským dopadům moderních počítačových technologií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, str. 13&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Bynum 2011, odd. 1.2&amp;quot;&amp;gt;BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.2. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/&amp;lt;/ref&amp;gt; Pod informační etiku zároveň spadají konkrétní oblasti spojené s praxí, například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberethics kyberetika] a netiketa, zejména s ohledem na sítě a Internet;&lt;br /&gt;
* [[knihovnická etika]];&lt;br /&gt;
* novinářská etika;&lt;br /&gt;
* mediální etika, aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve většině těchto oblastí je etické chování kodifikováno v podobě morálních kodexů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Záměry informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karel Janoš uvádí mezi jinými tyto cíle, zaměřené především na význam informační etiky pro informační pracovníky:&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 23&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poukázat na '''potřebu a význam''' informační etiky pro profesionální i neprofesionální pracovníky pohybující se ve sféře informací.&lt;br /&gt;
* Zvýšit '''úroveň a profesionalitu''' informační práce.&lt;br /&gt;
* Zabezpečit, aby se informační pracovníci (včetně knihovníků) '''nepropůjčovali k činnostem neslučitelným''' se zásadami informační etiky.&lt;br /&gt;
* Prevence '''nesprávného zacházení s informacemi'''.&lt;br /&gt;
* Přispět k pozitivnímu působení informací na morální rozvoj společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rafael Capurro&amp;lt;ref name=&amp;quot;Capurro 2000&amp;quot;&amp;gt;CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; pojímá informační etiku mnohem šířeji, jako ''„deskriptivní teorii, vysvětlující mocenské struktury ovlivňující přístup k informacím a tradicím v různých kulturách a epochách“'' – a zároveň hodnotí morální přístupy a tradice v informačním sektoru z hlediska jednotlivce i společnosti. Informační etika podle Capurra hodnotí a vysvětluje:&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, str. 13&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vývoj morálních hodnot v informační oblasti.&lt;br /&gt;
* Vytváření nových mocenských struktur v informační oblasti.&lt;br /&gt;
* Informační mýty.&lt;br /&gt;
* Skryté rozpory a záměry v informačních teoriích a praxi.&lt;br /&gt;
* Vývoj etických konfliktů v informační oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Základní podmínkou etiky je svoboda; právo na svobodu informací bylo kodifikováno pro oblast sdělovacích prostředků v roce 1948 na zasedání OSN&amp;lt;ref name=&amp;quot;Janoš 1993, str. 25&amp;quot;&amp;gt;JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 25.&amp;lt;/ref&amp;gt; – dokument mj. uvádí tyto zásady:&lt;br /&gt;
** říkat pravdu a šířit znalosti bez zlého úmyslu,&lt;br /&gt;
** usnadnit řešení ekonomických, sociálních, lidských problémů volnou výměnou informací,&lt;br /&gt;
** omezit falešné a tendenční informace,&lt;br /&gt;
** určit práva a povinnosti médií,&lt;br /&gt;
** eliminovat cenzuru a nelze-li, určit podmínky jejího fungování.&lt;br /&gt;
V témže roce byla přijata ''Všeobecná deklarace lidských práv'', která v článku 19 uvádí:„Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu (…) a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Janoš 1993, str. 25&amp;quot;/&amp;gt;. Ve 40. letech formuloval [[Norbert Wiener]] myšlenky [[kybernetika|kybernetiky]]; předvídal, že kybernetika s nástupem počítačů přinese nové společenské a etické problémy. Wiener sice nepojmenoval informační etiku, popsal však '''[[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)|základní principy spravedlnosti]]''' jako fundamentální pravidla na kterých by měla stát [[informační společnost]].&amp;lt;ref&amp;gt;BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.1.3. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve druhé polovině 70. let Walter Maner začal vyučovat nové odvětví etiky: '''počítačovou etiku'''. Maner tvrdil, že ''„počítače přináší zcela nové etické problémy, které by neexistovaly, pokud by počítače nebyly vynalezené.“''&amp;lt;ref&amp;gt;BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.2. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika jako samostatný obor se '''začala formovat během 80. let'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Janoš 1993, str. 24&amp;quot;&amp;gt;JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 24.&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1980 publikovali Kostrewski a Oppenheim článek ''Ethics in Information Science'', kde se věnují etice v kontextu informační vědy, především s ohledem na vědeckou práci. (ibid.) Na téma navázal Rafael Capurro řadou dalších článků. V roce 1985 v ''[http://www.capurro.de/moral.htm Moral issues in information ethics]'' shrnuje dosavadní debatu a blíže se věnuje rozdělení na '''mikroetické''' a '''makroetické''' problémy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Capurro 1985&amp;quot;&amp;gt;CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123, odd. 2.2 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Činčera 2002, str. 13&amp;quot;/&amp;gt; Ve stejném roce [[James Moor]] publikoval článek ''[http://www.cs.ucdavis.edu/~rogaway/classes/188/spring06/papers/moor.html What is computer ethics?]''. Podle Moora moderní technologie vedou k situacím, kde není nastavená politika používání, vzniká tak '''„politické vákuum“''' (''policy vacuum'') které vytváří '''„konceptuální zmatky“''' (''conceptual muddle''). Počítačová etika by měla poskytnout teoretický základ pro odstranění konceptuálních zmatků a nastavení pravidel, která vyřeší etické problémy.&amp;lt;ref&amp;gt;BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.3. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;MOOR, James H., 1985. What is computer ethics? Metaphilosophy. B.m.: BLACKWELL PUBL LTD, 108 COWLEY RD, OXFORD, OXON, ENGLAND OX4 1JF, 10., roč. 16, č. 4, s. 266–275 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0026-1068. Dostupné z: doi:10.1111/j.1467-9973.1985.tb00173.x&lt;br /&gt;
ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1995 přišla Krystyna Górniak-Kocikowska s radikálním názorem, že počítačová etika se stane '''globální etikou''', která nahradí dosavadní etické systémy (někdy se tato teze označuje jako ''Górniak hypothesis'').&amp;lt;ref&amp;gt;BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.6. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Górniak 1996&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1999 nabídl [[Luciano Floridi]] novou teorii informační etiky, která zahrnuje nejenom lidské bytosti, ale chápe vše jako „informační objekty a procesy“ které dohromady utváří '''infosféru'''. Poškození infosféry označuje Floridi jako '''entropie''', což je ''„zlo, kterému je nutné se vyhnout.“''&amp;lt;ref&amp;gt;BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.7. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;FLORIDI, Luciano, 2006. Information ethics, its nature and scope. ACM SIGCAS Computers and Society. B.m.: ACM, 1.9., roč. 36, č. 3, s. 21–36 [vid. 11. červen 2014]. ISSN 00952737. Dostupné z: doi:10.1145/1195716.1195719&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Morální problémy v informační etice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika se zabývá jak praktickými aspekty práce s informacemi, tak globálním vývojem a vlivy působícími na informační společnost. John Ladd&amp;lt;ref&amp;gt;LADD, John, 1985. The quest for a code of professional ethics: an intellectual and moral confusion. B.m.: Wadsworth Publ. Co., 24.1., s. 8–13.&amp;lt;/ref&amp;gt; proto navrhuje rozdělení na ''mikro-'' a ''makro-etické'' problémy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mikroetické problémy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mikroetické problémy se týkají především chování jednotlivců v rámci informačního procesu. Zpravidla se jedná o konkrétní správné a nesprávné způsoby práce s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 85. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Doporučený způsob práce bývá kodifikován do ''etických kodexů'', nicméně jak zdůrazňuje Capurro,&amp;lt;ref name=&amp;quot;Capurro 1985&amp;quot;/&amp;gt; etická praxe a kodexy chování by neměly být zaměňovány se samotnou diskuzí o etických problémech. ''American Society for Information Science'' v roce 1984 identifikovala mezi jinými tyto problémy: &amp;lt;ref&amp;gt;CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, odd. 2.2 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* downloading,&lt;br /&gt;
* soukromí (úmyslné či nechtěné zveřejnění dat),&lt;br /&gt;
* copyright (duševní vlastnictví, sdílení software atp.),&lt;br /&gt;
* stanovení cen (v konkurenčním prostředí),&lt;br /&gt;
* počítačová kriminalita,&lt;br /&gt;
* zabezpečení (ochrana hesel atd.),&lt;br /&gt;
* intelektuální a akademická svoboda,&lt;br /&gt;
* tok dat napříč zeměmi,&lt;br /&gt;
* tajení a falšování informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Makroetické problémy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémy na makroetické úrovni jsou často předmětem samotné [[informační věda|informační vědy]]. Makroetika se zabývá dopadem informačních technologií na společnost (což úzce souvisí s [[počítačovou etikou|počítačová etika]]). Ladd (1997) nabízí obecnější vymezení: ''„předmětem makroetiky [je] morální posuzování norem, praktik, institucí a zákonů, které jsou budovány na bázi mikroetiky.“''&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 86. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro příklady makroetických problémů viz: [[Společenské dopady informačních technologií]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/&lt;br /&gt;
* CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm&lt;br /&gt;
* CAPURRO, Rafael, 2000. Ethical Challenges of the Information Society in the 21st Century. The International Information &amp;amp; Library Review. 9., roč. 32, č. 3-4, s. 257–276 [vid. 16. červen 2014]. ISSN 10572317. Dostupné z: http://www.capurro.de/EEI21.htm&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan, 2002. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta. &lt;br /&gt;
* FLORIDI, Luciano, 2006. Information ethics, its nature and scope. ACM SIGCAS Computers and Society. B.m.: ACM, 1.9., roč. 36, č. 3, s. 21–36 [vid. 11. červen 2014]. ISSN 00952737. Dostupné z: doi:10.1145/1195716.1195719&lt;br /&gt;
* FLORIDI, Luciano a Jeff W. SANDERS, 1999. Entropy as Evil in Information Ethics. Etica e Politica [online]. roč. I, č. 2 [vid. 14. červen 2014]. Dostupné z: http://www2.units.it/etica/1999_2/floridi/&lt;br /&gt;
* FROEHLICH, Thomas, 2004. A brief history of information ethics. BiD [online]. 1.12., č. 13 [vid. 15. červen 2014]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&lt;br /&gt;
* GORNIAK-KOCIKOWSKA, Krystyna, 1996. The computer revolution and the problem of global ethics. Science and Engineering Ethics. 6., roč. 2, č. 2, s. 177–190. ISSN 1353-3452. Dostupné z: doi:10.1007/BF02583552&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. &lt;br /&gt;
* KOSTREWSKI, B. J. a C. OPPENHEIM, 1980. Ethics in information science. Journal of Information Science. 1.1., roč. 1, č. 5, s. 277–283 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: doi:10.1177/016555157900100505&lt;br /&gt;
* LADD, John, 1985. The quest for a code of professional ethics: an intellectual and moral confusion. B.m.: Wadsworth Publ. Co., 24.1., s. 8–13.&lt;br /&gt;
* LADD, John, 1997. Ethics and the computer world. ACM SIGCAS Computers and Society. B.m.: ACM, 1.9., roč. 27, č. 3, s. 8–13. ISSN 00952737. Dostupné z: doi:10.1145/270858.270862&lt;br /&gt;
* MOOR, James H., 1985. What is computer ethics? Metaphilosophy. B.m.: BLACKWELL PUBL LTD, 108 COWLEY RD, OXFORD, OXON, ENGLAND OX4 1JF, 10., roč. 16, č. 4, s. 266–275 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0026-1068. Dostupné z: doi:10.1111/j.1467-9973.1985.tb00173.x&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&lt;br /&gt;
* WIENER, Norbert, 1954. The Human Use of Human Beings: Cybernetics and Society. Second Edi. New York, NY: Doubleday Anchor. ISBN 0306803208. &lt;br /&gt;
* WIKIPEDIA CONTRIBUTORS, 2014. Information ethics. Wikipedia, The Free Encyclopedia [online] [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Information_ethics&amp;amp;oldid=592993932&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Kyberetika]]&lt;br /&gt;
* [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
etika, informační věda, kyberetika, morální kodex&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lisa_M._Given&amp;diff=30816</id>
		<title>Lisa M. Given</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lisa_M._Given&amp;diff=30816"/>
		<updated>2016-01-30T19:59:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: Založena nová stránka s textem „Na tomto hesle se pracuje  '''Lisa M. Given, Ph.D.''' je profesorka informačních studií a členka '''Research Institute for Professional Practice, Learn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na tomto hesle se pracuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lisa M. Given, Ph.D.''' je profesorka informačních studií a členka '''Research Institute for Professional Practice, Learning and Education''' na Charles Sturt University (Faculty of Education) v Austrálii a je také pomocným učitelem na fakultě umění ('''Faculties of Arts, Humanities Computing and Education''') na University of Alberta v Kanadě.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=30815</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=30815"/>
		<updated>2016-01-30T19:52:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Trudi Bellardo Hahn; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;Jakob Nielsen; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers;  Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[DNS]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || [[Vývoj písma]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || [[Darknet]] || doplnila jsem informace, obrázky, zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[Lisa M. Given]] || [[Richard Stallman]] ||[[Informační etika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] || [[Webometrie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clement Bradford]]  || [[Setuň]]&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Seymour Lubetzky]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || [[Haptika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Posturologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] ||[[Národní knihovna ČR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Šifry]] || [[Autentizace a Autorizace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Eric Schmidt]] ||[[Google]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || [[Ohrožení dětí na internetu]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Edward Wyndham Hulme]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]|| [[Marie Königová]]|| [[Richard Papík]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Thomas Froehlich]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] || [[Makerspaces]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || [[Vannevar Bush]] ||upravila jsem a doplnila informace, a přidala zdroj&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ralph Hartley]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Tefko Saracevic]]|| [[Lev Manovich]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || [[Předmětové heslo]] ||Upravila jsem strukturu hesla, přidala zdroj, obrázek a klíčová slova.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=30814</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=30814"/>
		<updated>2016-01-30T19:43:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Trudi Bellardo Hahn; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;Jakob Nielsen; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers;  Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[DNS]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || [[Vývoj písma]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || [[Darknet]] || doplnila jsem informace, obrázky, zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[Lisa M. Given]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] || [[Webometrie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clement Bradford]]  || [[Setuň]]&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Seymour Lubetzky]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || [[Haptika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Posturologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] ||[[Národní knihovna ČR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Šifry]] || [[Autentizace a Autorizace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Eric Schmidt]] ||[[Google]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || [[Ohrožení dětí na internetu]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Edward Wyndham Hulme]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]|| [[Marie Königová]]|| [[Richard Papík]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Thomas Froehlich]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] || [[Makerspaces]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || [[Vannevar Bush]] ||upravila jsem a doplnila informace, a přidala zdroj&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ralph Hartley]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Tefko Saracevic]]|| [[Lev Manovich]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || [[Předmětové heslo]] ||Upravila jsem strukturu hesla, přidala zdroj, obrázek a klíčová slova.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=30813</id>
		<title>Richard Stallman</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=30813"/>
		<updated>2016-01-30T19:23:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Richard Matthew Stallman''' (*16. 3. 1953, New York), někdy také známý pouze pod iniciálami [[Richard Stallman|rms]], je americký počítačový programátor. Celý život se aktivně zapojuje do boje za [[Free software|'''free software''']] (svobodný software) a je mimo jiné zakladatelem projektu GNU a Free Software Foundation.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Portrait_-_Denmark_DTU_2007-3-31.jpg|300px|náhled|vlevo|Richard Stallman]] Richard M. Stallman se narodil v New Yorku v roce 1953 a už odmalička ho fascinovaly počítače. Jeho první opravdová zkušenost s nimi proběhla už na střední škole, když v posledním ročníku pracoval v '''IBM New York Scientific Center'''. Vytvořil zde svůj první [[Programovací jazyk|programovací jazyk]] - '''IBM System/360'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Richard Stallman. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Stallman&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté nastoupil na studium fyziky na '''Harvard''' (začátek studií 1970, ukončeno 1974), dále pokračoval studiem fyziky na '''MIT''', které dokončil v červnu 1975&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;A Serious Bio. In: ''Richard Stallman's personal site'' [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.stallman.org/biographies.html#serious&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už od prvního ročníku svých studií na Harvardu zároveň pracoval v laboratoři na MIT (až do roku 1984), kde se učil '''vyvíjet''' [[Operační systém|'''operační systémy''']]. Už v roce 1983 se rozhodl založit projekt k vytvoření '''[[Operační systém|operačního systému]] GNU''', který bude vytvořen pouze za pomocí free softwaru a bude '''[[Unix]]-like''' (je kompatibilní se systémem [[Unix]], ale nemá s ním žádnou formální spojitost)&amp;lt;ref&amp;gt;Unix-like. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Unix-like&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
[[Soubor:Free_as_in_Freedom.jpeg|150px|náhled|vpravo|Kniha ''Free as in Freedom'']]&lt;br /&gt;
Na tomto projektu začal reálně pracoval o rok později, přerušil proto pracovní poměr s MIT a v roce 1985 založil již zmíněnou '''Free Software Foundation''', které se dodnes plně věnuje&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Nuvola_apps_emacs.png|100px|náhled|vlevo|Logo projektu GNU]]&lt;br /&gt;
'''Free Software Foundation''' je organizace, která se snaží po celém světě šířit volnost pro počítačové uživatele a bránit jejich práva na free software&amp;lt;ref name=&amp;quot;free&amp;quot;&amp;gt;''Free Software Foundation'' [online]. Free Software Foundation, 2016 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.fsf.org/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O jeho životě a práci byla napsaná kniha '''''Free as in Freedom''''' , která ovšem není přeložena do českého jazyka. Neustále také zveřejňuje články '''na svém osobním webu [https://www.stallman.org/ Richard Stallman's personal site]''', kde se vyjadřuje k současným událostem a to veškeré možné tematiky - od politických článků až po jeho osobní zkušenosti s cestováním. Na odkazu [https://stallman.org/rms-lifestyle.html RMS lifestyle] se můžete dozvědět nejen strohé informace o jeho osobě, ale také '''osobní detaily''', ať už jde o styl v oblékání, poslech hudby nebo jeho základní bezpečnostní návyky. Sám zde zmiňuje, že '''nerad poskytuje jakékoli osobní informace''' a například '''kreditní kartu a šeky používá jen v nutných případech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Mimo své působení na vlastním webu napsal i '''knihu [[Esej|esejí]]''', která vyšla pod názvem '''''Free Software, Free Society'''''. Eseje se dotýkají velkého množství témat, '''od [[Autorské právo|autorského práva]] až po historii [[Free software|free softwaru]]''' a snažil se pro vše shromáždit argumenty, které nejsou příliš známé&amp;lt;ref name=&amp;quot;free2&amp;quot;&amp;gt;Free Software Free Society: Selected Essays of Richard M. Stallman, 2nd Edition In. ''Free Software Foundation'' [online]. Free Software Foundation, 2016 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society-2/&amp;lt;/ref&amp;gt;. Peníze z této knihy putují na provoz Free Software Foundation.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Za svůj život už nasbíral '''mnoho ocenění''', v poslední době především titulů čestný doktor.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1986: Honorary life time membership in the Chalmers Computer Society&lt;br /&gt;
* 1990: MacArthur Foundation Fellowship&lt;br /&gt;
* 1990: The Association for Computing Machinery's Grace Murray Hopper Award &amp;quot;For pioneering work in the development of the extensible editor EMACS (Editing Macros).&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 1996: Doctorate honoris causa from Sweden's Royal Institute of Technology&lt;br /&gt;
* 1998: Electronic Frontier Foundation's Pioneer award&lt;br /&gt;
* 1999: Yuri Rubinsky Memorial Award&lt;br /&gt;
* 2001: The Takeda Techno-Entrepreneurship Award for Social/Economic Well-Being&lt;br /&gt;
* 2001: Doctorate honoris causa from the University of Glasgow&lt;br /&gt;
* 2002: United States National Academy of Engineering membership&lt;br /&gt;
* 2003: Doctorate honoris causa from the Vrije Universiteit Brussel&lt;br /&gt;
* 2003: Honorary professorship from the Universidad Nacional de Ingeniería del Perú&lt;br /&gt;
* 2004: Doctorate honoris causa from the Universidad Nacional de Salta, in Argentina&lt;br /&gt;
* 2004: Honorary professorship from the Universidad Tecnológica del Perú&lt;br /&gt;
* 2005: Fondazione Pistoletto prize&lt;br /&gt;
* 2007: Honorary professorship from the Universidad Inca Garcilaso de la Vega, in Peru&lt;br /&gt;
* 2007: First Premio Internacional Extremadura al Conocimiento Libre&lt;br /&gt;
* 2007: Doctorate honoris causa from the Universidad de Los Angeles de Chimbote, in Peru&lt;br /&gt;
* 2007: Doctorate honoris causa from the University of Pavia&lt;br /&gt;
* 2008: Doctorate honoris causa from the Universidad Nacional de Trujillo, in Peru&lt;br /&gt;
* 2009: Doctor of Science honoris causa from Lakehead University in Canada&lt;br /&gt;
* 2011: Doctorate honoris causa from the Universidad Nacional de Córdoba, in Argentina&lt;br /&gt;
* 2012: Honorary professorship from the Universidad César Vallejo de Trujillo, in Peru&lt;br /&gt;
* 2012: Doctorate honoris causa from the Universidad Latinoamericana Cima de Tacna, in Peru&lt;br /&gt;
* 2012: Doctorate honoris causa from the Universidad José Faustino Sanchez Carrión, in Peru&lt;br /&gt;
* 2013: Inducted into the Internet Hall of Fame&lt;br /&gt;
* 2014: Doctorate honoris causa from Concordia University in Canada&lt;br /&gt;
* 2015: Doctorate honoris causa from Universidad las Américas in Peru&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [https://www.stallman.org/ Osobní web Richarda Stallmana]&lt;br /&gt;
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Stallman Richard Stallman na anglické wikipedii]&lt;br /&gt;
* [https://www.fsf.org/ Oficiální web Free Software Foundation]&lt;br /&gt;
* [http://www.gnu.org/ Oficiální web Projektu GNU]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
operační systém, GNU, free software&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=30804</id>
		<title>Richard Stallman</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=30804"/>
		<updated>2016-01-30T18:15:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na tomto hesle se pracuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Richard Matthew Stallman''' (*16. 3. 1953, New York), někdy také známý pouze pod iniciálami [[Richard Stallman|rms]], je americký počítačový programátor. Celý život se aktivně zapojuje do boje za [[Free software|'''free software''']] (svobodný software) a je mimo jiné zakladatelem projektu GNU a Free Software Foundation.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Portrait_-_Denmark_DTU_2007-3-31.jpg|300px|náhled|vlevo|Richard Stallman]] Richard M. Stallman se narodil v New Yorku v roce 1953 a už odmalička ho fascinovaly počítače. Jeho první opravdová zkušenost s nimi proběhla už na střední škole, když v posledním ročníku pracoval v '''IBM New York Scientific Center'''. Vytvořil zde svůj první [[Programovací jazyk|programovací jazyk]] - '''IBM System/360'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Richard Stallman. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Stallman&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté nastoupil na studium fyziky na '''Harvard''' (začátek studií 1970, ukončeno 1974), dále pokračoval studiem fyziky na '''MIT''', které dokončil v červnu 1975&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;A Serious Bio. In: ''Richard Stallman's personal site'' [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.stallman.org/biographies.html#serious&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už od prvního ročníku svých studií na Harvardu zároveň pracoval v laboratoři na MIT (až do roku 1984), kde se učil '''vyvíjet''' [[Operační systém|'''operační systémy''']]. Už v roce 1983 se rozhodl založit projekt k vytvoření '''[[Operační systém|operačního systému]] GNU''', který bude vytvořen pouze za pomocí free softwaru a bude '''[[Unix]]-like''' (je kompatibilní se systémem [[Unix]], ale nemá s ním žádnou formální spojitost)&amp;lt;ref&amp;gt;Unix-like. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Unix-like&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
[[Soubor:Free_as_in_Freedom.jpeg|150px|náhled|vpravo|Kniha ''Free as in Freedom'']]&lt;br /&gt;
Na tomto projektu začal reálně pracoval o rok později, přerušil proto pracovní poměr s MIT a v roce 1985 založil již zmíněnou '''Free Software Foundation''', které se dodnes plně věnuje&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;/&amp;gt;. '''Free Software Foundation''' je organizace, která se snaží po celém světě šířit volnost pro počítačové uživatele a bránit jejich práva na free software&amp;lt;ref name=&amp;quot;free&amp;quot;&amp;gt;''Free Software Foundation'' [online]. Free Software Foundation, 2016 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.fsf.org/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O jeho životě a práci byla napsaná kniha '''''Free as in Freedom''''' , která ovšem není přeložena do českého jazyka. Neustále také zveřejňuje články '''na svém osobním webu [https://www.stallman.org/ Richard Stallman's personal site]''', kde se vyjadřuje k současným událostem a to veškeré možné tematiky - od politických článků až po jeho osobní zkušenosti s cestováním. Na odkazu [https://stallman.org/rms-lifestyle.html RMS lifestyle] se můžete dozvědět nejen strohé informace o jeho osobě, ale také '''osobní detaily''', ať už jde o styl v oblékání, poslech hudby nebo jeho základní bezpečnostní návyky. Sám zde zmiňuje, že '''nerad poskytuje jakékoli osobní informace''' a například '''kreditní kartu a šeky používá jen v nutných případech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Knihy, které napsal&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Projekt GNU ==&lt;br /&gt;
Něco o projektu GNU&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Za svůj život už nasbíral '''mnoho ocenění''', v poslední době především titulů čestný doktor.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1986: Honorary life time membership in the Chalmers Computer Society&lt;br /&gt;
* 1990: MacArthur Foundation Fellowship&lt;br /&gt;
* 1990: The Association for Computing Machinery's Grace Murray Hopper Award &amp;quot;For pioneering work in the development of the extensible editor EMACS (Editing Macros).&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 1996: Doctorate honoris causa from Sweden's Royal Institute of Technology&lt;br /&gt;
* 1998: Electronic Frontier Foundation's Pioneer award&lt;br /&gt;
* 1999: Yuri Rubinsky Memorial Award&lt;br /&gt;
* 2001: The Takeda Techno-Entrepreneurship Award for Social/Economic Well-Being&lt;br /&gt;
* 2001: Doctorate honoris causa from the University of Glasgow&lt;br /&gt;
* 2002: United States National Academy of Engineering membership&lt;br /&gt;
* 2003: Doctorate honoris causa from the Vrije Universiteit Brussel&lt;br /&gt;
* 2003: Honorary professorship from the Universidad Nacional de Ingeniería del Perú&lt;br /&gt;
* 2004: Doctorate honoris causa from the Universidad Nacional de Salta, in Argentina&lt;br /&gt;
* 2004: Honorary professorship from the Universidad Tecnológica del Perú&lt;br /&gt;
* 2005: Fondazione Pistoletto prize&lt;br /&gt;
* 2007: Honorary professorship from the Universidad Inca Garcilaso de la Vega, in Peru&lt;br /&gt;
* 2007: First Premio Internacional Extremadura al Conocimiento Libre&lt;br /&gt;
* 2007: Doctorate honoris causa from the Universidad de Los Angeles de Chimbote, in Peru&lt;br /&gt;
* 2007: Doctorate honoris causa from the University of Pavia&lt;br /&gt;
* 2008: Doctorate honoris causa from the Universidad Nacional de Trujillo, in Peru&lt;br /&gt;
* 2009: Doctor of Science honoris causa from Lakehead University in Canada&lt;br /&gt;
* 2011: Doctorate honoris causa from the Universidad Nacional de Córdoba, in Argentina&lt;br /&gt;
* 2012: Honorary professorship from the Universidad César Vallejo de Trujillo, in Peru&lt;br /&gt;
* 2012: Doctorate honoris causa from the Universidad Latinoamericana Cima de Tacna, in Peru&lt;br /&gt;
* 2012: Doctorate honoris causa from the Universidad José Faustino Sanchez Carrión, in Peru&lt;br /&gt;
* 2013: Inducted into the Internet Hall of Fame&lt;br /&gt;
* 2014: Doctorate honoris causa from Concordia University in Canada&lt;br /&gt;
* 2015: Doctorate honoris causa from Universidad las Américas in Peru&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [https://www.stallman.org/ Osobní web Richarda Stallmana]&lt;br /&gt;
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Stallman Richard Stallman na anglické wikipedii]&lt;br /&gt;
* [https://www.fsf.org/ Oficiální web Free Software Foundation]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
operační systém, GNU, free software&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=30799</id>
		<title>Richard Stallman</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=30799"/>
		<updated>2016-01-30T18:02:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na tomto hesle se pracuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Richard Matthew Stallman''' (*16. 3. 1953, New York), někdy také známý pouze pod iniciálami [[Richard Stallman|rms]], je americký počítačový programátor. Celý život se aktivně zapojuje do boje za [[Free software|'''free software''']] (svobodný software) a je mimo jiné zakladatelem projektu GNU a Free Software Foundation.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Portrait_-_Denmark_DTU_2007-3-31.jpg|300px|náhled|vlevo|Richard Stallman]] Richard M. Stallman se narodil v New Yorku v roce 1953 a už odmalička ho fascinovaly počítače. Jeho první opravdová zkušenost s nimi proběhla už na střední škole, když v posledním ročníku pracoval v '''IBM New York Scientific Center'''. Vytvořil zde svůj první [[Programovací jazyk|programovací jazyk]] - '''IBM System/360'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Richard Stallman. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Stallman&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté nastoupil na studium fyziky na '''Harvard''' (začátek studií 1970, ukončeno 1974), dále pokračoval studiem fyziky na '''MIT''', které dokončil v červnu 1975&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;A Serious Bio. In: ''Richard Stallman's personal site'' [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.stallman.org/biographies.html#serious&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už od prvního ročníku svých studií na Harvardu zároveň pracoval v laboratoři na MIT (až do roku 1984), kde se učil '''vyvíjet''' [[Operační systém|'''operační systémy''']]. Už v roce 1983 se rozhodl založit projekt k vytvoření '''[[Operační systém|operačního systému]] GNU''', který bude vytvořen pouze za pomocí free softwaru a bude '''[[Unix]]-like''' (je kompatibilní se systémem [[Unix]], ale nemá s ním žádnou formální spojitost)&amp;lt;ref&amp;gt;Unix-like. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Unix-like&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
[[Soubor:Free_as_in_Freedom.jpeg|150px|náhled|vpravo|Kniha ''Free as in Freedom'']]&lt;br /&gt;
Na tomto projektu začal reálně pracoval o rok později, přerušil proto pracovní poměr s MIT a v roce 1985 založil již zmíněnou '''Free Software Foundation''', které se dodnes plně věnuje&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;/&amp;gt;. '''Free Software Foundation''' je organizace, která se snaží po celém světě šířit volnost pro počítačové uživatele a bránit jejich práva na free software&amp;lt;ref name=&amp;quot;free&amp;quot;&amp;gt;''Free Software Foundation'' [online]. Free Software Foundation, 2016 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.fsf.org/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O jeho životě a práci byla napsaná kniha '''''Free as in Freedom''''' , která ovšem není přeložena do českého jazyka. Neustále také zveřejňuje články '''na svém osobním webu [https://www.stallman.org/ Richard Stallman's personal site]''', kde se vyjadřuje k současným událostem a to veškeré možné tematiky - od politických článků až po jeho osobní zkušenosti s cestováním. Na odkazu [https://stallman.org/rms-lifestyle.html RMS lifestyle] se můžete dozvědět nejen strohé informace o jeho osobě, ale také '''osobní detaily''', ať už jde o styl v oblékání, poslech hudby nebo jeho základní bezpečnostní návyky. Sám zde zmiňuje, že '''nerad poskytuje jakékoli osobní informace''' a například '''kreditní kartu a šeky používá jen v nutných případech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [https://www.stallman.org/ Osobní web Richarda Stallmana]&lt;br /&gt;
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Stallman Richard Stallman na anglické wikipedii]&lt;br /&gt;
* [https://www.fsf.org/ Oficiální web Free Software Foundation]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
operační systém, GNU, free software&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=30798</id>
		<title>Richard Stallman</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=30798"/>
		<updated>2016-01-30T17:59:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na tomto hesle se pracuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Richard Matthew Stallman''' (*16. 3. 1953, New York), někdy také známý pouze pod iniciálami [[Richard Stallman|rms]], je americký počítačový programátor. Celý život se aktivně zapojuje do boje za [[Free software|'''free software''']] (svobodný software) a je mimo jiné zakladatelem projektu GNU a Free Software Foundation.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Portrait_-_Denmark_DTU_2007-3-31.jpg|300px|náhled|vlevo|Richard Stallman]] Richard M. Stallman se narodil v New Yorku v roce 1953 a už odmalička ho fascinovaly počítače. Jeho první opravdová zkušenost s nimi proběhla už na střední škole, když v posledním ročníku pracoval v '''IBM New York Scientific Center'''. Vytvořil zde svůj první [[Programovací jazyk|programovací jazyk]] - '''IBM System/360'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Richard Stallman. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Stallman&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté nastoupil na studium fyziky na '''Harvard''' (začátek studií 1970, ukončeno 1974), dále pokračoval studiem fyziky na '''MIT''', které dokončil v červnu 1975&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;A Serious Bio. In: ''Richard Stallman's personal site'' [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.stallman.org/biographies.html#serious&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už od prvního ročníku svých studií na Harvardu zároveň pracoval v laboratoři na MIT (až do roku 1984), kde se učil '''vyvíjet''' [[Operační systém|'''operační systémy''']]. Už v roce 1983 se rozhodl založit projekt k vytvoření '''[[Operační systém|operačního systému]] GNU''', který bude vytvořen pouze za pomocí free softwaru a bude '''[[Unix]]-like''' (je kompatibilní se systémem [[Unix]], ale nemá s ním žádnou formální spojitost)&amp;lt;ref&amp;gt;Unix-like. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Unix-like&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
[[Soubor:Free_as_in_Freedom.jpeg|150px|náhled|vpravo|Kniha ''Free as in Freedom'']]&lt;br /&gt;
Na tomto projektu začal reálně pracoval o rok později, přerušil proto pracovní poměr s MIT a v roce 1985 založil již zmíněnou Free Software Foundation, které se dodnes plně věnuje&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;/&amp;gt;. Free Software Foundation je organizace, která se snaží po celém světě šířit volnost pro počítačové uživatele a bránit jejich práva na free software&amp;lt;ref name=&amp;quot;free&amp;quot;&amp;gt;''Free Software Foundation'' [online]. Free Software Foundation, 2016 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.fsf.org/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O jeho životě a práci byla napsaná kniha '''''Free as in Freedom''''' , která ovšem není přeložena do českého jazyka. Neustále také zveřejňuje články '''na svém osobním webu [https://www.stallman.org/ Richard Stallman's personal site]''', kde se vyjadřuje k současným událostem a to veškeré možné tematiky - od politických článků až po jeho osobní zkušenosti s cestováním. Na odkazu [https://stallman.org/rms-lifestyle.html RMS lifestyle] se můžete dozvědět nejen strohé informace o jeho osobě, ale také '''osobní detaily''', ať už jde o styl v oblékání, poslech hudby nebo jeho základní bezpečnostní návyky. Sám zde zmiňuje, že nerad poskytuje jakékoli osobní informace a například kreditní kartu a šeky používá jen v nutných případech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [https://www.stallman.org/ Osobní web Richarda Stallmana]&lt;br /&gt;
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Stallman Richard Stallman na anglické wikipedii]&lt;br /&gt;
* [https://www.fsf.org/ Oficiální web Free Software Foundation]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
operační systém, GNU, free software&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=30794</id>
		<title>Richard Stallman</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=30794"/>
		<updated>2016-01-30T17:20:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na tomto hesle se pracuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Richard Matthew Stallman''' (*16. 3. 1953, New York), někdy také známý pouze pod iniciálami [[Richard Stallman|rms]], je americký počítačový programátor. Celý život se aktivně zapojuje do boje za [[Free software|'''free software''']] (svobodný software) a je mimo jiné zakladatelem projektu GNU a Free Software Foundation.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Portrait_-_Denmark_DTU_2007-3-31.jpg|300px|náhled|vlevo|Richard Stallman]] Richard M. Stallman se narodil v New Yorku v roce 1953 a už odmalička ho fascinovaly počítače. Jeho první opravdová zkušenost s nimi proběhla už na střední škole, když v posledním ročníku pracoval v '''IBM New York Scientific Center'''. Vytvořil zde svůj první [[Programovací jazyk|programovací jazyk]] - '''IBM System/360'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Richard Stallman. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Stallman&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté nastoupil na studium fyziky na '''Harvard''' (začátek studií 1970, ukončeno 1974), dále pokračoval studiem fyziky na '''MIT''', které dokončil v červnu 1975&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;A Serious Bio. In: Richard Stallman's personal site [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.stallman.org/biographies.html#serious&amp;lt;/ref&amp;gt;. Už od prvního ročníku svých studií na Harvardu zároveň pracoval v laboratoři na MIT (až do roku 1984), kde se učil '''vyvíjet''' [[Operační systém|'''operační systémy''']]. Už v roce 1983 se rozhodl založit projekt k vytvoření '''[[Operační systém|operačního systému]] GNU''', který bude vytvořen pouze za pomocí free softwaru a bude '''[[Unix]]-like''' (je kompatibilní se systémem [[Unix]], ale nemá s ním žádnou formální spojitost)&amp;lt;ref&amp;gt;Unix-like. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Unix-like&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Free_as_in_Freedom.jpeg|150px|náhled|vpravo|Kniha Free as in Freedom]]&lt;br /&gt;
O jeho životě a práci byla napsaná kniha, která ovšem není přeložena do českého jazyka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=30788</id>
		<title>Richard Stallman</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=30788"/>
		<updated>2016-01-30T17:09:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na tomto hesle se pracuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Richard Matthew Stallman''' (*16. 3. 1953, New York), někdy také známý pouze pod iniciálami [[Richard Stallman|rms]], je americký počítačový programátor. Celý život se aktivně zapojuje do boje za [[Free software|'''free software''']] (svobodný software) a je mimo jiné zakladatelem projektu GNU a Free Software Foundation.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Portrait_-_Denmark_DTU_2007-3-31.jpg|300px|náhled|vlevo|Richard Stallman]] Richard M. Stallman se narodil v New Yorku v roce 1953 a už odmalička ho fascinovaly počítače. Jeho první opravdová zkušenost s nimi proběhla už na střední škole, když v posledním ročníku pracoval v '''IBM New York Scientific Center'''. Vytvořil zde svůj první [[Programovací jazyk|programovací jazyk]] - '''IBM System/360'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Richard Stallman. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Stallman&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté nastoupil na studium fyziky na '''Harvard''' (začátek studií 1970, ukončeno 1974), dále pokračoval studiem fyziky na '''MIT''', které dokončil v červnu 1975&amp;lt;ref name=&amp;quot;web&amp;quot;&amp;gt;A Serious Bio. In: Richard Stallman's personal site [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.stallman.org/biographies.html#serious&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Free_as_in_Freedom.jpeg|150px|náhled|vpravo|Kniha Free as in Freedom]]&lt;br /&gt;
O jeho životě a práci byla napsaná kniha, která ovšem není přeložena do českého jazyka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=30784</id>
		<title>Richard Stallman</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Richard_Stallman&amp;diff=30784"/>
		<updated>2016-01-30T16:30:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: Založena nová stránka s textem „Na tomto hesle se pracuje  '''Richard Matthew Stallman''' (*16. 3. 1953, New York), někdy také známý pouze pod iniciálami rms, je…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na tomto hesle se pracuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Richard Matthew Stallman''' (*16. 3. 1953, New York), někdy také známý pouze pod iniciálami [[Richard Stallman|rms]], je americký počítačový programátor. Celý život se aktivně zapojuje do boje za free software (svobodný software). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Portrait_-_Denmark_DTU_2007-3-31.jpg|thumb|left|upright 2|Richard Stallman]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27138</id>
		<title>Ferdinand de Saussure</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27138"/>
		<updated>2015-12-16T20:20:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Ferdinand de Saussure''' byl švýcarský jazykovědec, filosof, profesor na univerzitě v Ženevě a také jeden ze zakladatelů [[Strukturalismus (Lingvistika)|strukturalistické lingvistiky]]. Jeho myšlení výrazně podpořilo pokrok v lingvistice 20. století. Navázali na něj autoři jako je [[Claude Lévi-Strauss|'''Claude Lévi-Strauss''']], [[Edward Sapir|'''Edward Sapir''']] nebo [[Noam Chomsky|'''Noam Chomsky''']].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ferdinand_de_Saussure.jpg|thumb|left|upright 2|Ferdinand de Saussure]]&lt;br /&gt;
Ferdinand de Saussure se narodil 26. listopadu 1857 ve švýcarské '''Ženevě'''. Pocházel ze staré a vzdělané rodiny, jeho otec byl významný zoolog, geolog a entomolog, jeho dědeček (Horace Bénédicte) byl profesorem filosofie a přírodních věd a strýc Théodore byl starostou Genthodu a zabýval se mimo jiné i francouzským jazykem, o kterém napsal odbornou knihu. Ferdinand de Saussure měl vždy zájem o lingvistiku, už ve dvanácti letech četl lingvistická díla o původu indoevropštiny a v pouhých patnácti letech už se pokusil o '''nalezení společného jmenovatele řady indoevropských jazyků'''.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Aby navázal na rodinnou tradici, začal v roce 1875 '''studovat chemii a fyziku''' na univerzitě v Ženevě, ale po krátké době zjistil, že pro tyto obory nemá vlohy. Přenesl tedy svůj zájem do '''filosofie, dějin umění a jazykovědy''' a už ve svých osmnácti letech se stal jedním ze členů '''Pařížské lingvistické společnosti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;&amp;gt;BENEŠOVÁ, Aneta. &amp;lt;i&amp;gt;Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014, 43 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138804&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1876 přešel na čtyři roky studovat do Lipska, které bylo jedno z tehdejších lingvistických center Evropy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; Po krátkém pobytu v Litvě a Paříži se nakonec (v roce 1891&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt;) nastálo vrátil do své rodné Ženevy, kde se oženil s Marií Faeschovou&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt; a stal se '''profesorem historie, srovnávací indoevropeistiky, sanskrtu aj.''' Zemřel 22. 2. 1913.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; V jeho životě je '''několik nedoložených období''' a chybí jakékoli dílo, které by detailně mapovalo jeho život (nejvíce se tomu blíží ''Biografické a kritické poznámky o Ferdinandovi de Saussurovi'' od [[Tullio de Mauro|Tullia de Mauro]], které původně doprovázaly italské vydání ''Kursu obecné lingvistiky'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Jméno Ferdinanda de Saussura je nejčastěji spojováno s knihou ''Cours de linguistique générale'' ('''''Kurs obecné lingvistiky'''''), která je sestavena z poznámek studentů, kteří chodili na jeho přednášky mezi lety 1907 až 1911&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt; (knihu sestavili jeho žáci [[Charles Bally]] a [[Albert Séchehaye]]). Publikování této knihy (1916&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt;)je považováno za začátek [[Strukturalismus (Lingvistika)|strukturalistické lingvistiky]] 20. století&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Ferdinand de Saussure: Swiss linguist&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. London: Encyclopædia Britannica, 2014 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/ferdinand-de-saussure&amp;lt;/ref&amp;gt;, ale vzhledem k tomu, že se nedochovaly žádné poznámky přímo Ferdinanda de Saussura, je tato kniha pouze jakýmsi shrnutím jeho myšlenek, jak je pochopili studenti. Z francouzštiny byla kniha přeložena [[František Čermák|'''Františkem Čermákem''']], který také napsal doplňující poznámky a úvod a sestavil také bibliografii a rejstřík. Úvodní slovo pro české vydání napsal [[Vladimír Skalička|'''Vladimír Skalička''']]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní myšlenky ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Saussure-ei.svg|thumb|right|''Signifié'' – představa stromu, ''signifiant'' – pojem ''strom'']]&lt;br /&gt;
Na základě myšlenek ''Kursu obecné lingvistiky'' vznikly minimálně tři lingvistické školy (pražská, kodaňská a ženevská).&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; V textu jsou nejprve vysvětleny pojmy, o které se strukturalismus opírá – řeší se zde rozdíly mezi jazykem (''langue''), řečí (''langage'') a mluvou (''parole''), mezi důležité části knihy patří i kapitola o synchronním a diachronním přístupu k jazyku a obecně o jazyku, který se dá chápat jako systém znaků.&lt;br /&gt;
=== Teorie jazykového znaku ===&lt;br /&gt;
Jednou ze základních teorií, které Saussure (respektive jeho studenti) v ''Kursu'' vykládá, je '''teorie jazykového znaku'''. Jazykový znak je podle něj sloučením dvou složek psychické povahy, které jsou spojeny pomocí asociace v našem mozku. Jde tedy o kombinaci ''pojmu'' a ''akustického obrazu''. Později termíny ''pojem'' a ''akustický obraz'' nahrazuje výrazy ''označované'' (''signifié'') a ''označující'' (''signifiant'').&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Arbitrárnost a lineárnost znaku ===&lt;br /&gt;
'''Arbitrárnost''' a '''lineárnost''' jsou základními vlastnostmi znaku. Arbitrární povaha naznačuje jeho prvotní libovolnost, tedy že nemá žádný vztah k označujícímu. Lineárnost znamená, že znaky na sebe vždy musí navazovat, aby výpověď proběhla v čase a nabyla určitého rozsahu, který můžeme měřit pomocí linií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BENEŠOVÁ, Aneta. &amp;lt;i&amp;gt;Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014, 43 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138804&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Ferdinand de Saussure: Swiss linguist&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. London: Encyclopædia Britannica, 2014 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/ferdinand-de-saussure&lt;br /&gt;
* SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27135</id>
		<title>Ferdinand de Saussure</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27135"/>
		<updated>2015-12-16T20:05:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na hesle se pracuje - Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ferdinand de Saussure''' byl švýcarský jazykovědec, filosof, profesor na univerzitě v Ženevě a také jeden ze zakladatelů [[Strukturalismus (Lingvistika)|strukturalistické lingvistiky]]. Jeho myšlení výrazně podpořilo pokrok v lingvistice 20. století. Navázali na něj autoři jako je [[Claude Lévi-Strauss|'''Claude Lévi-Strauss''']], [[Edward Sapir|'''Edward Sapir''']] nebo [[Noam Chomsky|'''Noam Chomsky''']].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ferdinand_de_Saussure.jpg|thumb|left|upright 2|Ferdinand de Saussure]]&lt;br /&gt;
Ferdinand de Saussure se narodil 26. listopadu 1857 ve švýcarské '''Ženevě'''. Pocházel ze staré a vzdělané rodiny, jeho otec byl významný zoolog, geolog a entomolog, jeho dědeček (Horace Bénédicte) byl profesorem filosofie a přírodních věd a strýc Théodore byl starostou Genthodu a zabýval se i francouzským jazykem. Ferdinand de Saussure měl vždy zájem o lingvistiku, už ve dvanácti letech četl lingvistická díla o původu indoevropštiny a v pouhých patnácti letech už se pokusil o '''nalezení společného jmenovatele řady indoevropských jazyků'''.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Aby ale navázal na rodinnou tradici, začal v roce 1875 '''studovat chemii a fyziku''' na univerzitě v Ženevě, ale po krátké době zjistil, že pro tyto obory nemá vlohy. Přenesl tedy svůj zájem do '''filosofie, dějin umění a jazykovědy''' a už ve svých osmnácti letech se stal jedním ze členů '''Pařížské lingvistické společnosti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;&amp;gt;BENEŠOVÁ, Aneta. &amp;lt;i&amp;gt;Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014, 43 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138804&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1876 přešel na čtyři roky do Lipska, které bylo jedno z tehdejších lingvistických center Evropy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; Po krátkém pobytu v Litvě a Paříži se nakonec (v roce 1891) nastálo vrátil do své rodné Ženevy, kde se oženil s Marií Faeschovou&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt; a stal se '''profesorem historie, srovnávací indoevropeistiky, sanskrtu aj.''' Zemřel 22. 2. 1913.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; V jeho životě je '''několik nedoložených období''' a chybí jakékoli dílo, které by detailně mapovalo jeho život (nejvíce se tomu blíží ''Biografické a kritické poznámky o Ferdinandovi de Saussurovi'' od [[Tullio de Mauro|Tullia de Mauro]], které původně doprovázaly italské vydání ''Kursu obecné lingvistiky'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Jméno Ferdinanda de Saussura je nejčastěji spojováno s knihou ''Cours de linguistique générale'' ('''''Kurs obecné lingvistiky'''''), která je sestavena z poznámek studentů, kteří chodili na jeho přednášky mezi lety 1907 až 1911&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt; (knihu sestavili jeho žáci [[Charles Bally]] a [[Albert Séchehaye]]). Publikování této knihy (1916&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt;)je považováno za začátek [[Strukturalismus (Lingvistika)|strukturalistické lingvistiky]] 20. století&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Ferdinand de Saussure: Swiss linguist&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. London: Encyclopædia Britannica, 2014 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/ferdinand-de-saussure&amp;lt;/ref&amp;gt;, ale vzhledem k tomu, že se nedochovaly žádné poznámky přímo Ferdinanda de Saussura, je tato kniha pouze jakýmsi shrnutím jeho myšlenek, jak je pochopili studenti. Z francouzštiny byla kniha do češtiny přeložena [[František Čermák|'''Františkem Čermákem''']], který také napsal doplňující poznámky a úvod a sestavil také bibliografii a rejstřík. Úvodní slovo napsal [[Vladimír Skalička|'''Vladimír Skalička''']]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní myšlenky ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Saussure-ei.svg|thumb|right|''Signifié'' – představa stromu, ''signifiant'' – pojem ''strom'']]&lt;br /&gt;
Na základě myšlenek ''Kursu obecné lingvistiky'' vznikly minimálně tři lingvistické školy (pražská, kodaňská a ženevská).&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; V textu jsou nejprve vysvětleny pojmy, o které se strukturalismus opírá – řeší se zde rozdíly mezi jazykem (langue), řečí (langage) a mluvou (parole), mezi důležité části knihy patří i kapitola o synchronním a diachronním přístupu k jazyku a obecně o jazyku, který se dá chápat jako systém znaků.&lt;br /&gt;
=== Teorie jazykového znaku ===&lt;br /&gt;
Jednou ze základních teorií, které Saussure (respektive jeho studenti) v ''Kursu'' vykládá, je teorie jazykového znaku. Jazykový znak je podle něj spojením dvou složek psychické povahy, které jsou spojeny pomocí asociace v našem mozku. Jde tedy o kombinaci pojmu a akustického obrazu. Později termíny ''pojem'' a ''akustický obraz'' nahrazuje výrazy ''označované'' (''signifié'') a ''označující'' (''signifiant'').&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Arbitrárnost a lineárnost znaku ===&lt;br /&gt;
Arbitrárnost a lineárnost jsou základními vlastnostmi znaku. Arbitrární povaha naznačuje jeho prvotní libovolnost, tedy že nemá žádný vztah k označujícímu. Lineárnost znamená, že znaky na sebe vždy musí navazovat, aby výpověď proběhla v čase a nabyla určitého rozsahu, které můžeme měřit pomocí linií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BENEŠOVÁ, Aneta. &amp;lt;i&amp;gt;Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014, 43 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138804&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Ferdinand de Saussure: Swiss linguist&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. London: Encyclopædia Britannica, 2014 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/ferdinand-de-saussure&lt;br /&gt;
* SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27134</id>
		<title>Ferdinand de Saussure</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27134"/>
		<updated>2015-12-16T19:28:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na hesle se pracuje - Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ferdinand de Saussure''' byl švýcarský jazykovědec, filosof, profesor na univerzitě v Ženevě a také jeden ze zakladatelů [[Strukturalismus (Lingvistika)|strukturalistické lingvistiky]]. Jeho myšlení výrazně podpořilo pokrok v lingvistice 20. století. Navázali na něj autoři jako je [[Claude Lévi-Strauss|'''Claude Lévi-Strauss''']], [[Edward Sapir|'''Edward Sapir''']] nebo [[Noam Chomsky|'''Noam Chomsky''']].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ferdinand de Saussure se narodil 26. listopadu 1857 ve švýcarské '''Ženevě'''. Pocházel ze staré a vzdělané rodiny, jeho otec byl významný zoolog, geolog a entomolog, jeho dědeček (Horace Bénédicte) byl profesorem filosofie a přírodních věd a strýc Théodore byl starostou Genthodu a zabýval se i francouzským jazykem. Ferdinand de Saussure měl vždy zájem o lingvistiku, už ve dvanácti letech četl lingvistická díla o původu indoevropštiny a v pouhých patnácti letech už se pokusil o '''nalezení společného jmenovatele řady indoevropských jazyků'''.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Aby ale navázal na rodinnou tradici, začal v roce 1875 '''studovat chemii a fyziku''' na univerzitě v Ženevě, ale po krátké době zjistil, že pro tyto obory nemá vlohy. Přenesl tedy svůj zájem do '''filosofie, dějin umění a jazykovědy''' a už ve svých osmnácti letech se stal jedním ze členů '''Pařížské lingvistické společnosti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;&amp;gt;BENEŠOVÁ, Aneta. &amp;lt;i&amp;gt;Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014, 43 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138804&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1876 přešel na čtyři roky do Lipska, které bylo jedno z tehdejších lingvistických center Evropy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; Po krátkém pobytu v Litvě a Paříži se nakonec (v roce 1891) nastálo vrátil do své rodné Ženevy, kde se oženil s Marií Faeschovou&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt; a stal se '''profesorem historie, srovnávací indoevropeistiky, sanskrtu aj.''' Zemřel 22. 2. 1913.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; V jeho životě je '''několik nedoložených období''' a chybí jakékoli dílo, které by detailně mapovalo jeho život (nejvíce se tomu blíží ''Biografické a kritické poznámky o Ferdinandovi de Saussurovi'' od [[Tullio de Mauro|Tullia de Mauro]], které původně doprovázaly italské vydání ''Kursu obecné lingvistiky'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ferdinand_de_Saussure.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní myšlenky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Jméno Ferdinanda de Saussura je nejčastěji spojováno s knihou ''Cours de linguistique générale'' ('''''Kurs obecné lingvistiky'''''), která je sestavena z poznámek studentů, kteří chodili na jeho přednášky mezi lety 1907 až 1911&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt; (knihu sestavili jeho žáci [[Charles Bally]] a [[Albert Séchehaye]]). Publikování této knihy je považováno za začátek [[Strukturalismus (Lingvistika)|strukturalistické lingvistiky]] 20. století&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Ferdinand de Saussure: Swiss linguist&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. London: Encyclopædia Britannica, 2014 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/ferdinand-de-saussure&amp;lt;/ref&amp;gt;, ale vzhledem k tomu, že se nedochovaly žádné poznámky přímo Ferdinanda de Saussura, je tato kniha pouze jakýmsi shrnutím jeho myšlenek, jak je pochopili studenti. Z francouzštiny byla kniha do češtiny přeložena [[František Čermák|'''Františkem Čermákem''']], který také napsal doplňující poznámky a úvod a sestavil také bibliografii a rejstřík. Úvodní slovo napsal [[Vladimír Skalička|'''Vladimír Skalička''']]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BENEŠOVÁ, Aneta. &amp;lt;i&amp;gt;Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014, 43 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138804&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Ferdinand de Saussure: Swiss linguist&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. London: Encyclopædia Britannica, 2014 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/ferdinand-de-saussure&lt;br /&gt;
* SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27133</id>
		<title>Ferdinand de Saussure</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27133"/>
		<updated>2015-12-16T19:25:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na hesle se pracuje - Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ferdinand de Saussure''' byl švýcarský jazykovědec, filosof, profesor na univerzitě v Ženevě a také jeden ze zakladatelů [[Strukturalismus (Lingvistika)|strukturalistické lingvistiky]]. Jeho myšlení výrazně podpořilo pokrok v lingvistice 20. století. Navázali na něj autoři jako je [[Claude Lévi-Strauss|'''Claude Lévi-Strauss''']], [[Edward Sapir|'''Edward Sapir''']] nebo [[Noam Chomsky|'''Noam Chomsky''']].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ferdinand de Saussure se narodil 26. listopadu 1857 ve švýcarské '''Ženevě'''. Pocházel ze staré a vzdělané rodiny, jeho otec byl významný zoolog, geolog a entomolog, jeho dědeček (Horace Bénédicte) byl profesorem filosofie a přírodních věd a strýc Théodore byl starostou Genthodu a zabýval se i francouzským jazykem. Ferdinand de Saussure měl vždy zájem o lingvistiku, už ve dvanácti letech četl lingvistická díla o původu indoevropštiny a v pouhých patnácti letech už se pokusil o '''nalezení společného jmenovatele řady indoevropských jazyků'''.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Aby ale navázal na rodinnou tradici, začal v roce 1875 '''studovat chemii a fyziku''' na univerzitě v Ženevě, ale po krátké době zjistil, že pro tyto obory nemá vlohy. Přenesl tedy svůj zájem do '''filosofie, dějin umění a jazykovědy''' a už ve svých osmnácti letech se stal jedním ze členů '''Pařížské lingvistické společnosti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;&amp;gt;BENEŠOVÁ, Aneta. &amp;lt;i&amp;gt;Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014, 43 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138804&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1876 přešel na čtyři roky do Lipska, které bylo jedno z tehdejších lingvistických center Evropy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; Po krátkém pobytu v Litvě a Paříži se nakonec (v roce 1891) nastálo vrátil do své rodné Ženevy, kde se oženil s Marií Faeschovou&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt; a stal se '''profesorem historie, srovnávací indoevropeistiky, sanskrtu aj.''' Zemřel 22. 2. 1913.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; V jeho životě je '''několik nedoložených období''' a chybí jakékoli dílo, které by detailně mapovalo jeho život.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ferdinand_de_Saussure.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní myšlenky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Jméno Ferdinanda de Saussura je nejčastěji spojováno s knihou ''Cours de linguistique générale'' ('''''Kurs obecné lingvistiky'''''), která je sestavena z poznámek studentů, kteří chodili na jeho přednášky mezi lety 1907 až 1911&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt; (knihu sestavili jeho žáci [[Charles Bally]] a [[Albert Séchehaye]]). Publikování této knihy je považováno za začátek [[Strukturalismus (Lingvistika)|strukturalistické lingvistiky]] 20. století&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Ferdinand de Saussure: Swiss linguist&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. London: Encyclopædia Britannica, 2014 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/ferdinand-de-saussure&amp;lt;/ref&amp;gt;, ale vzhledem k tomu, že se nedochovaly žádné poznámky přímo Ferdinanda de Saussura, je tato kniha pouze jakýmsi shrnutím jeho myšlenek, jak je pochopili studenti. Z francouzštiny byla kniha do češtiny přeložena [[František Čermák|'''Františkem Čermákem''']], který také napsal doplňující poznámky a úvod a sestavil také bibliografii a rejstřík. Úvodní slovo napsal [[Vladimír Skalička|'''Vladimír Skalička''']]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BENEŠOVÁ, Aneta. &amp;lt;i&amp;gt;Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014, 43 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138804&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Ferdinand de Saussure: Swiss linguist&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. London: Encyclopædia Britannica, 2014 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/ferdinand-de-saussure&lt;br /&gt;
* SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27132</id>
		<title>Ferdinand de Saussure</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27132"/>
		<updated>2015-12-16T19:11:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na hesle se pracuje - Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ferdinand de Saussure''' byl švýcarský jazykovědec, filosof, profesor na univerzitě v Ženevě a také jeden ze zakladatelů [[Strukturalismus|strukturalistické]] lingvistiky. Jeho myšlení výrazně podpořilo pokrok v lingvistice 20. století. Navázali na něj autoři jako je [[Claude Lévi-Strauss|'''Claude Lévi-Strauss''']], [[Edward Sapir|'''Edward Sapir''']] nebo [[Noam Chomsky|'''Noam Chomsky''']].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ferdinand de Saussure se narodil 26. listopadu 1857 ve švýcarské '''Ženevě'''. Pocházel ze staré a vzdělané rodiny, jeho otec byl významný zoolog, geolog a entomolog, jeho dědeček (Horace Bénédicte) byl profesorem filosofie a přírodních věd a strýc Théodore byl starostou Genthodu a zabýval se i francouzským jazykem. Ferdinand de Saussure měl vždy zájem o lingvistiku, už ve dvanácti letech četl lingvistická díla o původu indoevropštiny a v pouhých patnácti letech už se pokusil o '''nalezení společného jmenovatele řady indoevropských jazyků'''.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Aby ale navázal na rodinnou tradici, začal v roce 1875 '''studovat chemii a fyziku''' na univerzitě v Ženevě, ale po krátké době zjistil, že pro tyto obory nemá vlohy. Přenesl tedy svůj zájem do '''filosofie, dějin umění a jazykovědy''' a už ve svých osmnácti letech se stal jedním ze členů '''Pařížské lingvistické společnosti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;&amp;gt;BENEŠOVÁ, Aneta. &amp;lt;i&amp;gt;Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014, 43 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138804&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1876 přešel na čtyři roky do Lipska, které bylo jedno z tehdejších lingvistických center Evropy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; Po krátkém pobytu v Litvě a Paříži se nakonec (v roce 1891) nastálo vrátil do své rodné Ženevy, kde se oženil s Marií Faeschovou&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt; a stal se '''profesorem historie, srovnávací indoevropeistiky, sanskrtu aj.''' Zemřel 22. 2. 1913.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; V jeho životě je '''několik nedoložených období''' a chybí jakékoli dílo, které by detailně mapovalo jeho život.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ferdinand_de_Saussure.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní myšlenky ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Jeho jméno je nejčastěji spojováno s knihou ''Cours de linguistique générale'' ('''''Kurs obecné lingvistiky'''''), která je sestavena z poznámek studentů, kteří chodili na jeho přednášky (knihu sestavili jeho kolegové [[Charles Bally]] a [[Albert Séchehaye]]). Publikování této knihy je považováno za začátek [[Strukturalismus|strukturalistické]] lingvistiky 20. století.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Ferdinand de Saussure: Swiss linguist&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. London: Encyclopædia Britannica, 2014 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/ferdinand-de-saussure&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BENEŠOVÁ, Aneta. &amp;lt;i&amp;gt;Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014, 43 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138804&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Ferdinand de Saussure: Swiss linguist&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. London: Encyclopædia Britannica, 2014 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/ferdinand-de-saussure&lt;br /&gt;
* SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27131</id>
		<title>Ferdinand de Saussure</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27131"/>
		<updated>2015-12-16T19:05:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na hesle se pracuje - Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ferdinand de Saussure''' byl švýcarský jazykovědec, filosof, profesor na univerzitě v Ženevě a také jeden ze zakladatelů strukturalistické lingvistiky. Jeho myšlení výrazně podpořilo pokrok v lingvistice 20. století. Navázali na něj autoři jako je Claude Lévi-Strauss, Edward Sapir nebo Noam Chomsky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ferdinand de Saussure se narodil 26. listopadu 1857 ve švýcarské '''Ženevě'''. Pocházel ze staré a vzdělané rodiny, jeho otec byl významný zoolog, geolog a entomolog, jeho dědeček (Horace Bénédicte) byl profesorem filosofie a přírodních věd a strýc Théodore byl starostou Genthodu a zabýval se i francouzským jazykem. Ferdinand de Saussure měl vždy zájem o lingvistiku, už ve dvanácti letech četl lingvistická díla o původu indoevropštiny a v pouhých patnácti letech už se pokusil o '''nalezení společného jmenovatele řady indoevropských jazyků'''.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Aby ale navázal na rodinnou tradici, začal v roce 1875 '''studovat chemii a fyziku''' na univerzitě v Ženevě, ale po krátké době zjistil, že pro tyto obory nemá vlohy. Přenesl tedy svůj zájem do '''filosofie, dějin umění a jazykovědy''' a už ve svých osmnácti letech se stal jedním ze členů '''Pařížské lingvistické společnosti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;&amp;gt;BENEŠOVÁ, Aneta. &amp;lt;i&amp;gt;Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014, 43 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138804&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1876 přešel na čtyři roky do Lipska, které bylo jedno z tehdejších lingvistických center Evropy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; Po krátkém pobytu v Litvě a Paříži se nakonec (v roce 1891) nastálo vrátil do své rodné Ženevy, kde se oženil s Marií Faeschovou&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt; a stal se '''profesorem historie, srovnávací indoevropeistiky, sanskrtu aj.''' Zemřel 22. 2. 1913.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; V jeho životě je '''několik nedoložených období''' a chybí jakékoli dílo, které by detailně mapovalo jeho život.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ferdinand_de_Saussure.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní myšlenky ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Jeho jméno je nejčastěji spojováno s knihou ''Cours de linguistique générale'' ('''''Kurs obecné lingvistiky'''''), která je sestavena z poznámek studentů, kteří chodili na jeho přednášky (knihu sestavili jeho kolegové Charles Bally a Albert Séchehaye). Publikování této knihy je považováno za začátek strukturalistické lingvistiky 20. století.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Ferdinand de Saussure: Swiss linguist&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. London: Encyclopædia Britannica, 2014 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/ferdinand-de-saussure&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BENEŠOVÁ, Aneta. &amp;lt;i&amp;gt;Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014, 43 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138804&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Ferdinand de Saussure: Swiss linguist&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. London: Encyclopædia Britannica, 2014 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/ferdinand-de-saussure&lt;br /&gt;
* SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27130</id>
		<title>Ferdinand de Saussure</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27130"/>
		<updated>2015-12-16T18:44:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na hesle se pracuje - Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ferdinand de Saussure''' byl švýcarský jazykovědec, filosof, profesor na univerzitě v Ženevě a také jeden ze zakladatelů strukturalistické lingvistiky. Jeho myšlení výrazně podpořilo pokrok v lingvistice 20. století. Navázali na něj autoři jako je Claude Lévi-Strauss, Edward Sapir nebo Noam Chomsky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ferdinand de Saussure se narodil 26. listopadu 1857 ve švýcarské Ženevě. Pocházel ze staré a vzdělané rodiny, jeho otec byl významný zoolog, geolog a entomolog, jeho dědeček (Horace Bénédicte) byl profesorem filosofie a přírodních věd a strýc Théodore byl starostou Genthodu a zabýval se i francouzským jazykem. Ferdinand de Saussure měl vždy zájem o lingvistiku, už ve dvanácti letech četl lingvistická díla o původu indoevropštiny a v pouhých patnácti letech už se pokusil o nalezení společného jmenovatele řady indoevropských jazyků.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Aby ale navázal na rodinnou tradici, začal v roce 1875 studovat chemii a fyziku na univerzitě v Ženevě, ale po krátké době zjistil, že pro tyto obory nemá vlohy. Přenesl tedy svůj zájem do filosofie, dějin umění a jazykovědy a už ve svých osmnácti letech se stal jedním ze členů Pařížské lingvistické společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;&amp;gt;ANETA, Benešová. &amp;lt;i&amp;gt;Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014, 43 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138804&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1876 přešel na čtyři roky do Lipska, které bylo jedno z tehdejších lingvistických center Evropy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; Po krátkém pobytu v Litvě a Paříži se nakonec (v roce 1891) nastálo vrátil do své rodné Ženevy, kde se oženil s Marií Faeschovou&amp;lt;ref name=&amp;quot;prace&amp;quot;/&amp;gt; a stal se profesorem historie, srovnávací indoevropeistiky, sanskrtu aj. Zemřel 22. 2. 1913.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;/&amp;gt; V jeho životě je několik nedoložených období a chybí jakékoli dílo, které by detailně mapovalo jeho život.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ferdinand_de_Saussure.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní myšlenky ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Díla ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Text&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27124</id>
		<title>Ferdinand de Saussure</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27124"/>
		<updated>2015-12-16T18:17:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na hesle se pracuje - Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ferdinand de Saussure''' byl švýcarský jazykovědec, filosof, profesor na univerzitě v Ženevě a také jeden ze zakladatelů strukturalistické lingvistiky. Jeho myšlení výrazně podpořilo pokrok v lingvistice 20. století. Navázali na něj autoři jako je Claude Lévi-Strauss, Edward Sapir nebo Noam Chomsky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ferdinand de Saussure se narodil 26. listopadu 1857 ve švýcarské Ženevě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kniha&amp;quot;&amp;gt;SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ferdinand_de_Saussure.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní myšlenky ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Díla ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Text&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27056</id>
		<title>Ferdinand de Saussure</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27056"/>
		<updated>2015-12-15T14:57:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na hesle se pracuje - Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ferdinand de Saussure''' byl švýcarský jazykovědec, filosof, profesor na univerzitě v Ženevě a také jeden ze zakladatelů strukturalistické lingvistiky. Jeho myšlení výrazně podpořilo pokrok v lingvistice 20. století. Navázali na něj autoři jako je Claude Lévi-Strauss, Edward Sapir nebo Noam Chomsky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ferdinand de Saussure se narodil 26. listopadu 1857 ve švýcarské Ženevě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ferdinand_de_Saussure.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní myšlenky ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Díla ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Text&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Ferdinand_de_Saussure.jpg&amp;diff=27055</id>
		<title>Soubor:Ferdinand de Saussure.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Ferdinand_de_Saussure.jpg&amp;diff=27055"/>
		<updated>2015-12-15T14:57:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27054</id>
		<title>Ferdinand de Saussure</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27054"/>
		<updated>2015-12-15T14:49:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na hesle se pracuje - Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ferdinand de Saussure''' byl švýcarský jazykovědec, filosof, profesor na univerzitě v Ženevě a také jeden ze zakladatelů strukturalistické lingvistiky. Jeho myšlení výrazně podpořilo pokrok v lingvistice 20. století. Navázali na něj autoři jako je Claude Lévi-Strauss, Edward Sapir nebo Noam Chomsky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ferdinand de Saussure se narodil 26. listopadu 1857 ve švýcarské Ženevě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní myšlenky ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Díla ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s. ISBN 80-207-0070-6.&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27053</id>
		<title>Ferdinand de Saussure</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27053"/>
		<updated>2015-12-15T14:48:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na hesle se pracuje - Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ferdinand de Saussure''' byl švýcarský jazykovědec, filosof, profesor na univerzitě v Ženevě a také jeden ze zakladatelů strukturalistické lingvistiky. Jeho myšlení výrazně podpořilo pokrok v lingvistice 20. století. Navázali na něj autoři jako je Claude Lévi-Strauss, Edward Sapir nebo Noam Chomsky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Ferdinand de Saussure se narodil 26. listopadu 1857 ve švýcarské Ženevě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní myšlenky ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Díla ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
Text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;SAUSSURE, Ferdinand de. &amp;lt;i&amp;gt;Kurs obecné lingvistiky&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, 467 s. ISBN 80-207-0070-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27052</id>
		<title>Ferdinand de Saussure</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27052"/>
		<updated>2015-12-15T14:41:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na hesle se pracuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ferdinand de Saussure''' byl švýcarský jazykovědec, filosof, profesor na univerzitě v Ženevě a také jeden ze zakladatelů strukturalistické lingvistiky. Jeho myšlení výrazně podpořilo pokrok v lingvistice 20. století. Navázali na něj autoři jako je Claude Lévi-Strauss, Edward Sapir nebo Noam Chomsky.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27051</id>
		<title>Ferdinand de Saussure</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ferdinand_de_Saussure&amp;diff=27051"/>
		<updated>2015-12-15T14:28:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: Založena nová stránka s textem „Na hesle se pracuje“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Na hesle se pracuje&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=24419</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=24419"/>
		<updated>2015-11-06T08:34:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Janouskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] ||  || [[Paul Otlet]] ||toho Otleta jsem přesunul jako opravu hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Andy Rubin]] || [[Michael Dell ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová||  || [[George Boole]] || [[Alfred Lotka]]||heslo Lotka již existuje MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěrbová Kateřina|| [[Eugen Garfield]] || [[John Vincent Atanasoff]] ||&lt;br /&gt;
- &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  || [[Augustin Merta ]] || [[Claude Shannon]]||heslo Shannon již existuje MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Otto Nacke]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Tim Berners-Lee]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Cappuro]] ||  || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || || [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || || [[Johannes Gutenberg]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Jiří Cejpek]] || || [[Vannevar Bush]]||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Henry Evelyn Bliss]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková||  [[Konrad Zuse]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Andrew Carnegie]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Marschall Mcluhan]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Margaret Mead]] || [[Otto Nacke]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Alan Pritchard]] ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová ||  ||  || ||&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Janouskova</name></author>
		
	</entry>
</feed>