<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Martina.Melmukova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Martina.Melmukova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Martina.Melmukova"/>
	<updated>2026-05-12T00:46:20Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=57337</id>
		<title>Hudba - zvukové nosiče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=57337"/>
		<updated>2019-02-14T19:12:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hudba''' provází člověka od nepaměti v různých formách. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,''rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek'',,&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot;&amp;gt;Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.&amp;lt;/ref&amp;gt; Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Záznam zvuku ==&lt;br /&gt;
[[File: Thomas_Edison2-crop.jpg|thumb|Thomas Alva Edison]]&lt;br /&gt;
První pokusy o záznam zvuku učinil Thomas Alva Edison. Použil k nim nejprve papírové pásky poté cínové fólie. Na základě jeho nákresu byl sestaven první fonograf. Až s fonografem můžeme hovořit o záznamu zvuku jako o ,,''způsobu uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce'',, &amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot; /&amp;gt; Záznamy zvuku mohou být odborně uspořádané v tzv. [[Virtuální národní fonotéka | fonotéce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení záznamu zvuku ===&lt;br /&gt;
* Mechanický (fonautograf, fonograf, gramofon)&lt;br /&gt;
* Magnetický (magnetofonový pásek)&lt;br /&gt;
* Optický (kinematografický film)&lt;br /&gt;
* Digitální (pásek, disk, pevná paměť)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zvukové nosiče =&lt;br /&gt;
=== Notový záznam ===&lt;br /&gt;
Nejstarší pochází ze 14. století před naším letopočtem a objeven byl na území starověkého státu Ugarit v Sýrii v 50.letech 20. století. Dešifrovala ho profesorka A.D. Kilmer z kalifornské univerzity o 20 let později. Notový zápis byl představitelem hudebního nosiče do poloviny 20.století. Poté se ke slovu dostala modernější média jako gramofonová deska a začínající magnetické nosiče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonautograf ===&lt;br /&gt;
Byl první přístroj umožňující záznam zvukového vlnění (autor: francouzský tiskař a knihovník Édouard-Léon Scott de Martinville). Šlo spíše o obrazové zaznamenání zvuku než o zvuk jako takový. Dělo se tak pomocí tenké vrstvy směsi uhelného prášku a oleje naneseného na papír nebo sklo. Takto zaznamenaný zvuk nebylo možné reprodukovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonoválečky ===&lt;br /&gt;
První fonoválečky uvedl na trh Thomasem Alvou Edisonem v roce 1906 s nahrávkami newyorské Metropolitní opery. Z trhu je vytlačila gramofonová deska.  Jejich výroba byla ukončena 1909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonograf ===&lt;br /&gt;
[[File: N28562_-_Fonograf_-_Edison_-_foto_Dan_Johansson.jpg|thumb|Fonograf]]&lt;br /&gt;
Thomas Alva Edison sestrojil první fonograf 1877. Skládal se z kovového válce se záznamovou vrstvou připevněného na vodorovné ose, a trychtýře s membránou pevně spojenou s jehlou dotýkající se záznamové vrstvy. Díky chvění membrány přenesenému na jehlu se vytvořila v záznamovém válci různě hluboká záznamová vrstva. Jehla pohybující se po různě vysoké záznamové vrstvě válečku nahoru a dolů pomocí rozechvělé membrány pak způsobovala reprodukci zvuku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafofon ===&lt;br /&gt;
Článek mezi fonografem a gramofonem. Autory byli Charles Sumner Tainter a Chichester Bell.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofon ===&lt;br /&gt;
Přístroj pro záznam zvuku na plochý otáčející se kotouč, tedy gramofon &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fonogram1&amp;quot;&amp;gt;GÖSSEL, Gabriel. Fonogram. Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; si nechal v roce 1887 patentovat německý vynálezce Emile Berliner. Poprvé ho představil 16. května 1888 ve Filadelfii.Jeho první gramofonek na ruční pohon a jednostranně nahrané desky nevzbudili velký zájem už díky nízké kvalitě a papírové troubě či stetoskopickým sluchátkům. Považovány byli spíše za dětskou hračku. 1896 přišel Berliner s novým vylepšením gramofonem. Ten měl již motor s pérovým pohonem, s natahovacím pákovým mechanismem a odstředivý regulátor koordinující počet otáček. Místo sluchátek nebo papírové trouby tu byla trouba plechová. I tento spíš dětsky vyhlížející model byl inovován. Motor se uložil do čtvercového dubového krytu s větší troubou neboli ozvučnicí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofonové desky ===&lt;br /&gt;
Začátek historie gramodesky jakožto hudebního nosiče datujeme do roku 1894 kdy Berliner začíná v USA vyrábět gramofony a nahrávat desky. Původní rozměr jednostranných desek byl 17 cm, pak 25 cm a 30 cm. Až od roku 1904 měly desky oboustranný záznam.&lt;br /&gt;
I vývoj materiálů prošel značnou změnou. Ta ovlivňovala jak fyzický vzhled tohoto nosiče, tak jeho vlastnosti. Z původního tvrdého vosku, tvrdého umělého materiálu tzv. šelaku, různých umělých pryskyřic, lakované tvrzené lepenky a modifikací asfaltu, po polyvinylchlorid.  Desky se ztenčovaly a zvuk na nich zaznamenaný zlepšoval.&lt;br /&gt;
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. Mnoho hudebních skupin vydává své album nejen na digitálních kompaktních discích ale i na LP deskách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové pásky ===&lt;br /&gt;
Materiál, ze kterého se páska vyráběla, se lišil. První exempláře byli z tenké celuloidové fólie. Záznam byl obvykle dvoustopý a ukládal se na jednu stranu pásky. V 60. Letech se začal používat záznam vícestopý. &lt;br /&gt;
Nevýhody magnetonových pásek bylo snižování kvality v důsledku působení silnějšího magnetické pole, kvalita klesala i bez častého přehrávání, časté mechanické poškození, tepelné znehodnocení přímo v přístroji, změna záznamu až o půl tónu způsobený častým převíjením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové kazety ===&lt;br /&gt;
Snaha výrobců o zamezení poškození magnetofonových pásek vedla ke vzniku magnet. Kazet. Přišla s nimi v roce 1958 společnost RCA. Uložila cívky do ploché plastové schránky tzv. RCA kazety. Tyto kazety nahradila novější varianta od firmy Philips tzv. MC kazeta nebo jednoduše audiokazeta. V 70. letech po mnohých inovacích se kazety staly hlavními hudebními nosiči.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Laserdisk ===&lt;br /&gt;
Plastový kotouč o průměru 30 cm s vrstvou hliníku na obou stranách uvedla v roce 1972 firma Philips a MCA. Podobal se magnetofonové desce, avšak byl poloprůhledný a původně určený pro záznam videa se zvukem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kompaktní disk (CD) ===&lt;br /&gt;
Roku 1982 ho ve spolupráci představily firmy Philips a Sony. Vycházel z Laserdisku – plochý kotouč s průměrem 12 cm s otvorem uprostřed. První zkušební nahrávka na něj pochází z roku 1981 – koncert Berlínské filharmonie. Prvním komerčním hudebním albem pak byla ABBA z roku 1982. Výhody CD byli bezesporu stálá kvalita nahrávky, nesnadné poškození, rychlejší a levnější výroba a finanční dostupnost.&lt;br /&gt;
Kromě Audio CD vznikly další formáty např. CD-ROM, Video CD, Super Video CD nebo Photo CD. V 90. Letech 20.stol vznikly připisovatelné CD-R disky a přepisovatelné CD-RW.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== DAT kazety ===&lt;br /&gt;
Vyvinula je v roce 1987 společnost Sony. Čím kvalitněji se na ně zvuk ukládal, tím kratší záznam bylo možné nahrát. Kapacita tedy byla od 90 min. po 6 hodin záznamu. Jejich největší využití bylo během let 1993 – 2003 v rozhlasových nebo divadelních studiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální kompaktní kazety (DCC) ===&lt;br /&gt;
Snaha o zjednodušení a zkvalitnění záznamu oproti DAT kazetám se podařila roku 1992 společnosti Philips a Matsushita. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MiniDisk ===&lt;br /&gt;
Vynalezla firma Sony roku 1992. Bylo na ně možné uložit 74 až 80 min. stereofonního audio záznamu ale také počítačová data do velikosti 160 MB. Bylo z nich možné přehrávat jakoukoli část záznamu bez nutnosti přetáčení – díky technologii náhodného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MP3 ===&lt;br /&gt;
Můžeme říct, že se jedná pouze o datový soubor zaznamenaný na různých typech nosičích. Např. na CD, DVD, paměťové kartě, flash paměti nebo pevném disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Datová úložiště ===&lt;br /&gt;
Současný trend se přiklání, díky stále rychlejšímu a všudypřítomnému připojení k internetu, v šíření zvukových záznamu bez použití hudebních nosičů. Jejich prodejnost klesá a jsou nahrazovány datovými uložišti, webovými obchody s digitální hudbou, internetovými rádii nebo bezplatnými úložišti hudby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Půjčování zvukových nosičů v knihovnách =&lt;br /&gt;
== Autorský zákon č. 121/2000 Sb. ==&lt;br /&gt;
[[Autorský zákon a knihovny | Autorský zákon]] vymezuje základní pojmy a oblasti, které upravuje. Pro knihovny je důležitý především [[Autorský zákon a knihovny | § 37 Knihovní licence ]]. Pokud chce knihovna půjčovat zvukové záznamy (gramofonové desky, CD, magnetofonové pásky atd.) [[Výpůjční služby | absenčně]], smí tak učinit až po uplynutí 9 měsíců od jeho nákupu. Knihovna má povinnost oznámit[[Národní knihovna ČR | Národní knihovně ČR]] skutečnost, že poskytuje službu půjčování zvukových záznamů. Pokud je za tyto služby vybírán poplatek, knihovna povinně odvádí 40% z celkově vybrané částky kolektivním správcům (OSA, DILIA, INTEGRAM)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Příručka knihovníci&amp;quot;&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GÖSSEL, Gabriel. Fonogram: Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praze: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.&lt;br /&gt;
* GÖSSEL, Gabriel. Fonogram: Výlety k počátkům historie záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2006. ISBN 80-86212-44-0.&lt;br /&gt;
* DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.&lt;br /&gt;
* Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.&lt;br /&gt;
* SLABÝ, Vojtěch. Vývoj zaznamenávání zvuku a záznamových médií pro současnost. Brno, 2012. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce Radomír Kos.&lt;br /&gt;
* KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení I – Počátky. Muzikus [online]. 2012, vol. 22, no. 4 [cit. 2018-12-22]. ISSN 1210-1443. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Vyvoj-zaznamovych-zarizeni-I-Pocatky~27~brezen~2012/. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*  [[Zvuk a zvukové vlnění]]&lt;br /&gt;
*  [[Autorský zákon a knihovny]]&lt;br /&gt;
*  [[Virtuální národní fonotéka]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudba, Zvuk, Záznam zvuku, Zvukové nosiče, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=57336</id>
		<title>Hudba - zvukové nosiče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=57336"/>
		<updated>2019-02-14T19:07:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hudba''' provází člověka od nepaměti v různých formách. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek,,&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot;&amp;gt;Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.&amp;lt;/ref&amp;gt; Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Záznam zvuku ==&lt;br /&gt;
[[File: Thomas_Edison2-crop.jpg|thumb|Thomas Alva Edison]]&lt;br /&gt;
První pokusy o záznam zvuku učinil Thomas Alva Edison. Použil k nim nejprve papírové pásky poté cínové fólie. Na základě jeho nákresu byl sestaven první fonograf. Až s fonografem můžeme hovořit o záznamu zvuku jako o ,,způsobu uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce,, &amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot; /&amp;gt; Záznamy zvuku mohou být odborně uspořádané v tzv. [[Virtuální národní fonotéka | fonotéce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení záznamu zvuku ===&lt;br /&gt;
* Mechanický (fonautograf, fonograf, gramofon)&lt;br /&gt;
* Magnetický (magnetofonový pásek)&lt;br /&gt;
* Optický (kinematografický film)&lt;br /&gt;
* Digitální (pásek, disk, pevná paměť)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zvukové nosiče =&lt;br /&gt;
=== Notový záznam ===&lt;br /&gt;
Nejstarší pochází ze 14. století před naším letopočtem a objeven byl na území starověkého státu Ugarit v Sýrii v 50.letech 20. století. Dešifrovala ho profesorka A.D. Kilmer z kalifornské univerzity o 20 let později. Notový zápis byl představitelem hudebního nosiče do poloviny 20.století. Poté se ke slovu dostala modernější média jako gramofonová deska a začínající magnetické nosiče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonautograf ===&lt;br /&gt;
Byl první přístroj umožňující záznam zvukového vlnění (autor: francouzský tiskař a knihovník Édouard-Léon Scott de Martinville). Šlo spíše o obrazové zaznamenání zvuku než o zvuk jako takový. Dělo se tak pomocí tenké vrstvy směsi uhelného prášku a oleje naneseného na papír nebo sklo. Takto zaznamenaný zvuk nebylo možné reprodukovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonoválečky ===&lt;br /&gt;
První fonoválečky uvedl na trh Thomasem Alvou Edisonem v roce 1906 s nahrávkami newyorské Metropolitní opery. Z trhu je vytlačila gramofonová deska.  Jejich výroba byla ukončena 1909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonograf ===&lt;br /&gt;
[[File: N28562_-_Fonograf_-_Edison_-_foto_Dan_Johansson.jpg|thumb|Fonograf]]&lt;br /&gt;
Thomas Alva Edison sestrojil první fonograf 1877. Skládal se z kovového válce se záznamovou vrstvou připevněného na vodorovné ose, a trychtýře s membránou pevně spojenou s jehlou dotýkající se záznamové vrstvy. Díky chvění membrány přenesenému na jehlu se vytvořila v záznamovém válci různě hluboká záznamová vrstva. Jehla pohybující se po různě vysoké záznamové vrstvě válečku nahoru a dolů pomocí rozechvělé membrány pak způsobovala reprodukci zvuku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafofon ===&lt;br /&gt;
Článek mezi fonografem a gramofonem. Autory byli Charles Sumner Tainter a Chichester Bell.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofon ===&lt;br /&gt;
Přístroj pro záznam zvuku na plochý otáčející se kotouč, tedy gramofon &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fonogram1&amp;quot;&amp;gt;GÖSSEL, Gabriel. Fonogram. Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; si nechal v roce 1887 patentovat německý vynálezce Emile Berliner. Poprvé ho představil 16. května 1888 ve Filadelfii.Jeho první gramofonek na ruční pohon a jednostranně nahrané desky nevzbudili velký zájem už díky nízké kvalitě a papírové troubě či stetoskopickým sluchátkům. Považovány byli spíše za dětskou hračku. 1896 přišel Berliner s novým vylepšením gramofonem. Ten měl již motor s pérovým pohonem, s natahovacím pákovým mechanismem a odstředivý regulátor koordinující počet otáček. Místo sluchátek nebo papírové trouby tu byla trouba plechová. I tento spíš dětsky vyhlížející model byl inovován. Motor se uložil do čtvercového dubového krytu s větší troubou neboli ozvučnicí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofonové desky ===&lt;br /&gt;
Začátek historie gramodesky jakožto hudebního nosiče datujeme do roku 1894 kdy Berliner začíná v USA vyrábět gramofony a nahrávat desky. Původní rozměr jednostranných desek byl 17 cm, pak 25 cm a 30 cm. Až od roku 1904 měly desky oboustranný záznam.&lt;br /&gt;
I vývoj materiálů prošel značnou změnou. Ta ovlivňovala jak fyzický vzhled tohoto nosiče, tak jeho vlastnosti. Z původního tvrdého vosku, tvrdého umělého materiálu tzv. šelaku, různých umělých pryskyřic, lakované tvrzené lepenky a modifikací asfaltu, po polyvinylchlorid.  Desky se ztenčovaly a zvuk na nich zaznamenaný zlepšoval.&lt;br /&gt;
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. Mnoho hudebních skupin vydává své album nejen na digitálních kompaktních discích ale i na LP deskách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové pásky ===&lt;br /&gt;
Materiál, ze kterého se páska vyráběla, se lišil. První exempláře byli z tenké celuloidové fólie. Záznam byl obvykle dvoustopý a ukládal se na jednu stranu pásky. V 60. Letech se začal používat záznam vícestopý. &lt;br /&gt;
Nevýhody magnetonových pásek bylo snižování kvality v důsledku působení silnějšího magnetické pole, kvalita klesala i bez častého přehrávání, časté mechanické poškození, tepelné znehodnocení přímo v přístroji, změna záznamu až o půl tónu způsobený častým převíjením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové kazety ===&lt;br /&gt;
Snaha výrobců o zamezení poškození magnetofonových pásek vedla ke vzniku magnet. Kazet. Přišla s nimi v roce 1958 společnost RCA. Uložila cívky do ploché plastové schránky tzv. RCA kazety. Tyto kazety nahradila novější varianta od firmy Philips tzv. MC kazeta nebo jednoduše audiokazeta. V 70. letech po mnohých inovacích se kazety staly hlavními hudebními nosiči.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Laserdisk ===&lt;br /&gt;
Plastový kotouč o průměru 30 cm s vrstvou hliníku na obou stranách uvedla v roce 1972 firma Philips a MCA. Podobal se magnetofonové desce, avšak byl poloprůhledný a původně určený pro záznam videa se zvukem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kompaktní disk (CD) ===&lt;br /&gt;
Roku 1982 ho ve spolupráci představily firmy Philips a Sony. Vycházel z Laserdisku – plochý kotouč s průměrem 12 cm s otvorem uprostřed. První zkušební nahrávka na něj pochází z roku 1981 – koncert Berlínské filharmonie. Prvním komerčním hudebním albem pak byla ABBA z roku 1982. Výhody CD byli bezesporu stálá kvalita nahrávky, nesnadné poškození, rychlejší a levnější výroba a finanční dostupnost.&lt;br /&gt;
Kromě Audio CD vznikly další formáty např. CD-ROM, Video CD, Super Video CD nebo Photo CD. V 90. Letech 20.stol vznikly připisovatelné CD-R disky a přepisovatelné CD-RW.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== DAT kazety ===&lt;br /&gt;
Vyvinula je v roce 1987 společnost Sony. Čím kvalitněji se na ně zvuk ukládal, tím kratší záznam bylo možné nahrát. Kapacita tedy byla od 90 min. po 6 hodin záznamu. Jejich největší využití bylo během let 1993 – 2003 v rozhlasových nebo divadelních studiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální kompaktní kazety (DCC) ===&lt;br /&gt;
Snaha o zjednodušení a zkvalitnění záznamu oproti DAT kazetám se podařila roku 1992 společnosti Philips a Matsushita. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MiniDisk ===&lt;br /&gt;
Vynalezla firma Sony roku 1992. Bylo na ně možné uložit 74 až 80 min. stereofonního audio záznamu ale také počítačová data do velikosti 160 MB. Bylo z nich možné přehrávat jakoukoli část záznamu bez nutnosti přetáčení – díky technologii náhodného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MP3 ===&lt;br /&gt;
Můžeme říct, že se jedná pouze o datový soubor zaznamenaný na různých typech nosičích. Např. na CD, DVD, paměťové kartě, flash paměti nebo pevném disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Datová úložiště ===&lt;br /&gt;
Současný trend se přiklání, díky stále rychlejšímu a všudypřítomnému připojení k internetu, v šíření zvukových záznamu bez použití hudebních nosičů. Jejich prodejnost klesá a jsou nahrazovány datovými uložišti, webovými obchody s digitální hudbou, internetovými rádii nebo bezplatnými úložišti hudby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Půjčování zvukových nosičů v knihovnách =&lt;br /&gt;
== Autorský zákon č. 121/2000 Sb. ==&lt;br /&gt;
[[Autorský zákon a knihovny | Autorský zákon]] vymezuje základní pojmy a oblasti, které upravuje. Pro knihovny je důležitý především [[Autorský zákon a knihovny | § 37 Knihovní licence ]]. Pokud chce knihovna půjčovat zvukové záznamy (gramofonové desky, CD, magnetofonové pásky atd.) [[Výpůjční služby | absenčně]], smí tak učinit až po uplynutí 9 měsíců od jeho nákupu. Knihovna má povinnost oznámit[[Národní knihovna ČR | Národní knihovně ČR]] skutečnost, že poskytuje službu půjčování zvukových záznamů. Pokud je za tyto služby vybírán poplatek, knihovna povinně odvádí 40% z celkově vybrané částky kolektivním správcům (OSA, DILIA, INTEGRAM)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Příručka knihovníci&amp;quot;&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GÖSSEL, Gabriel. Fonogram: Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praze: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.&lt;br /&gt;
* GÖSSEL, Gabriel. Fonogram: Výlety k počátkům historie záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2006. ISBN 80-86212-44-0.&lt;br /&gt;
* DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.&lt;br /&gt;
* Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.&lt;br /&gt;
* SLABÝ, Vojtěch. Vývoj zaznamenávání zvuku a záznamových médií pro současnost. Brno, 2012. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce Radomír Kos.&lt;br /&gt;
* KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení I – Počátky. Muzikus [online]. 2012, vol. 22, no. 4 [cit. 2018-12-22]. ISSN 1210-1443. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Vyvoj-zaznamovych-zarizeni-I-Pocatky~27~brezen~2012/. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*  [[Zvuk a zvukové vlnění]]&lt;br /&gt;
*  [[Autorský zákon a knihovny]]&lt;br /&gt;
*  [[Virtuální národní fonotéka]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudba, Zvuk, Záznam zvuku, Zvukové nosiče, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=57237</id>
		<title>Informační zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=57237"/>
		<updated>2019-02-07T21:53:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Pojem '''informační přetížení/zahlcení''' použil poprvé v roce 1962 Richard L. Meier v knize A Communications Theory of Urban Growth.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie: Informační společnost a využívání informací‎]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výklad termínu podle [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD TDKIV]: &amp;lt;i&amp;gt;,,Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.,,&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hromadění a množství informací podstatně vzrostlo s vynálezem písma a [[Vývoj knihtisku | knihtisku]]. Ke zrychlení jejich přenosu přispěl také vznik [[Telefon | telefonu]] či [[Telegraf | telegrafu]]. A tento trend neustále vzrůstá. V moderní době hovoříme o [[Internet | internetu]], jako dalším faktoru, přispívajícím ke zrychlování a zvyšování množství informací. To tříští naši pozornost na více věcí najednou, což způsobuje nejen tísnivý pocit ze současného stylu života, ale i pocit, že věci se neustále zrychlují. Tato skutečnost ovlivňuje vnímání věcí, chování i povahu existence. Současně jsme obklopování neustále novými a neznámými prvky pronikajících do našich životů. To omezuje možnost poučení a řešení daných situací podle modelů z minulosti. Dochází k ochromení adaptace, jejíž neustále zvyšování je však nutností pro přežití pod neustále se zvyšujícím tlakem &amp;lt;ref name=&amp;quot;šok z budoucnosti&amp;quot;&amp;gt;TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha: Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další faktory způsobující zahlcení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
,,Informační přehlcení  způsobuje neschopnost vytěžit potřebné znalosti z nezměrného kvanta informací,,&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenák &amp;quot;&amp;gt;SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neschopnost porozumět dostupným informacím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neschopnost určit, zda určité informace existují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nemožnost určit místo, kde jsou informace k nalezení. Nebo naopak existuje vědomí o informaci, ale chybí informace o cestě k nim.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obdržené informace se stanou spíše překážkou než pomocí (i když jsou potenciálně užitečné).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Náramné množství informací je vyhledáváno koncovými uživateli namísto informačních profesionálů, co vede k předpokladu, že koncový uživatel nebude mít takové dovednosti jako informační pracovník, teda nebude vědět  rychle rozpoznat jádro hodnotných materiálů. To může způsobit pocit zahlcení. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hybner&amp;quot;&amp;gt;HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příčiny ===&lt;br /&gt;
* Rostoucí objem informací (dat) což způsobuje zahlcení jak relevantními tak irelevantními informacemi a záleží jen na schopnosti uživatele je od sebe odlišit.&lt;br /&gt;
* Správnost a přesnosti informací souvisí především s [[Internet | Internetem]]. Při vyhledávání dostáváme spoustu informací ať už chtěných či nechtěných. Je tedy nutná jejich verifikace. &lt;br /&gt;
* [[Informační gramotnost | Informační gramotnost]] patří mezi hlavní parametry ovlivňující efektivní získávání informací a jejich hodnocení při zohlednění určité potřeby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení je spjaté s [http://Vysv%C4%9Btlete,_co_je_to_informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD_a_jak%C3%A9_jsou_jeho_p%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_a_d%C5%AFsledky informační explozí]. Rozdíl je v tom, že informační exploze se vztahuje k množství informací, zatímco pojem zahlcení informacemi popisuje její účinek na uživatele. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hybner&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice podle Millera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller &amp;lt;ref&amp;gt;MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of&lt;br /&gt;
Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana.&lt;br /&gt;
Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a&lt;br /&gt;
knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické&lt;br /&gt;
informační texty z WWW: &amp;lt;http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; sedm různých kategorií&lt;br /&gt;
- odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty&lt;br /&gt;
*chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně&lt;br /&gt;
*řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých&lt;br /&gt;
*informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později&lt;br /&gt;
*filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita&lt;br /&gt;
*přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena&lt;br /&gt;
*přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí&lt;br /&gt;
* rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části&lt;br /&gt;
*za účelem rozdělení odpovědí&lt;br /&gt;
*útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Problémy spojené s informační explozí === &lt;br /&gt;
Data se  vytváří v mnohem větších objemech než kdy předtím, přičemž lidská kapacita chápání zůstává stejná (kvůli omezenosti intelektuálními schopnostmi se zvětšuje pomalu nebo vůbec), to znamená, že „vstřebávání informací“ je omezeno a narušuje proces „informace › znalost“.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémy ve firemním prostředí – stresování informačním zahlcením (pracovní vytížení).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Podle průzkumu společnosti Reuters až dvě třetiny manažerů uvádějí, že ztráta pracovní spokojenosti vzniká v důsledku stresu z přetížení informacemi.&lt;br /&gt;
* Zhruba 43% manažerů si myslí, že důležitá rozhodnutí jsou opožděná, protože mají k dispozici příliš mnoho informací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Kvůli potřebě analýzy dat se nedají dělat důležitá rozhodnutí včas, proto 1 z 5 manažerů na analýzu rezignuje a raději postupují intuitivně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;prezentace&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační zahlcení [online prezentace]. Praha: ÚISK FF, 11. prosince 2017 [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/480788/mod_resource/content/0/informacni_zahlceni.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možná řešení informačního zahlcení ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Informační zahlcení lze mírnit za pomocí extrakce, adaptace a syntézy informací. Extrahovaná dáta se propojí a pak se začne provádět informační syntéza, která informace z různých datových zdrojů propojí do souvislého celku. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠMERDA J., V. Dosoudil, M. Winkler. Nástroje pro léčbu informačního zahlcení. Masarykova univerzita &amp;amp; Laboratoř znalostních a informačních robotů. Dostupné z: http://cisvts.cz/wp-content/uploads/2012/11/Smerda_IKI_prispevek.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Rozvoj služeb search engines – rozvoj algoritmů pro googlovské vyhledávání v kyberprostoru &lt;br /&gt;
* Budování znalostních bází založených na crowdsourcingu –Wikipedie, encyklopedické populárně vědecké informace.&lt;br /&gt;
* Jednoduché prohledávání ve světě vědeckých informací – Web Scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prezentace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Petra Slouková. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/26999. &lt;br /&gt;
* TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha: Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X.&lt;br /&gt;
* SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/informacni-zahlceni-internetu-a-jeji-podil-na-vzniku-zavislo/ Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti]&lt;br /&gt;
* http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&amp;amp;unit=informacni_zahlceni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Příčiny informačního zahlcení]]&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informace, informační zahlcení, informační exploze, Moorův zákon&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=57228</id>
		<title>Informační zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=57228"/>
		<updated>2019-02-07T07:03:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Pojem '''informační přetížení/zahlcení''' použil poprvé v roce 1962 Richard L. Meier v knize A Communications Theory of Urban Growth.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie: Informační společnost a využívání informací‎]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výklad termínu podle [http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-b&amp;amp;local_base=ktd TDKIV]: &amp;lt;i&amp;gt;,,Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.,,&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hromadění a množství informací podstatně vzrostlo s vynálezem písma a [[Vývoj knihtisku | knihtisku]]. Ke zrychlení jejich přenosu přispěl také vznik [[Telefon | telefonu]] či [[Telegraf | telegrafu]]. A tento trend neustále vzrůstá. V moderní době hovoříme o [[Internet | internetu]], jako dalším faktoru, přispívajícím ke zrychlování a zvyšování množství informací. To tříští naši pozornost na více věcí najednou, což způsobuje nejen tísnivý pocit ze současného stylu života, ale i pocit, že věci se neustále zrychlují. Tato skutečnost ovlivňuje vnímání věcí, chování i povahu existence. Současně jsme obklopování neustále novými a neznámými prvky pronikajících do našich životů. To omezuje možnost poučení a řešení daných situací podle modelů z minulosti. Dochází k ochromení adaptace, jejíž neustále zvyšování je však nutností pro přežití pod neustále se zvyšujícím tlakem &amp;lt;ref name=&amp;quot;šok z budoucnosti&amp;quot;&amp;gt;TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha: Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další faktory způsobující zahlcení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
,,Informační přehlcení  způsobuje neschopnost vytěžit potřebné znalosti z nezměrného kvanta informací,,&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenák &amp;quot;&amp;gt;SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neschopnost porozumět dostupným informacím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neschopnost určit, zda určité informace existují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nemožnost určit místo, kde jsou informace k nalezení. Nebo naopak existuje vědomí o informaci, ale chybí informace o cestě k nim.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obdržené informace se stanou spíše překážkou než pomocí (i když jsou potenciálně užitečné).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Náramné množství informací je vyhledáváno koncovými uživateli namísto informačních profesionálů, co vede k předpokladu, že koncový uživatel nebude mít takové dovednosti jako informační pracovník, teda nebude vědět  rychle rozpoznat jádro hodnotných materiálů. To může způsobit pocit zahlcení. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hybner&amp;quot;&amp;gt;HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příčiny ===&lt;br /&gt;
* Rostoucí objem informací (dat) což způsobuje zahlcení jak relevantními tak irelevantními informacemi a záleží jen na schopnosti uživatele je od sebe odlišit.&lt;br /&gt;
* Správnost a přesnosti informací souvisí především s [[Internet | Internetem]]. Při vyhledávání dostáváme spoustu informací ať už chtěných či nechtěných. Je tedy nutná jejich verifikace. &lt;br /&gt;
* [[Informační gramotnost | Informační gramotnost]] patří mezi hlavní parametry ovlivňující efektivní získávání informací a jejich hodnocení při zohlednění určité potřeby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení je spjaté s [http://Vysv%C4%9Btlete,_co_je_to_informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD_a_jak%C3%A9_jsou_jeho_p%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_a_d%C5%AFsledky informační explozí]. Rozdíl je v tom, že informační exploze se vztahuje k množství informací, zatímco pojem zahlcení informacemi popisuje její účinek na uživatele. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hybner&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice podle Millera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller &amp;lt;ref&amp;gt;MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of&lt;br /&gt;
Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana.&lt;br /&gt;
Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a&lt;br /&gt;
knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické&lt;br /&gt;
informační texty z WWW: &amp;lt;http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; sedm různých kategorií&lt;br /&gt;
- odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty&lt;br /&gt;
*chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně&lt;br /&gt;
*řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých&lt;br /&gt;
*informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později&lt;br /&gt;
*filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita&lt;br /&gt;
*přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena&lt;br /&gt;
*přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí&lt;br /&gt;
* rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části&lt;br /&gt;
*za účelem rozdělení odpovědí&lt;br /&gt;
*útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Problémy spojené s informační explozí === &lt;br /&gt;
Data se  vytváří v mnohem větších objemech než kdy předtím, přičemž lidská kapacita chápání zůstává stejná (kvůli omezenosti intelektuálními schopnostmi se zvětšuje pomalu nebo vůbec), to znamená, že „vstřebávání informací“ je omezeno a narušuje proces „informace › znalost“.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémy ve firemním prostředí – stresování informačním zahlcením (pracovní vytížení).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Podle průzkumu společnosti Reuters až dvě třetiny manažerů uvádějí, že ztráta pracovní spokojenosti vzniká v důsledku stresu z přetížení informacemi.&lt;br /&gt;
* Zhruba 43% manažerů si myslí, že důležitá rozhodnutí jsou opožděná, protože mají k dispozici příliš mnoho informací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Kvůli potřebě analýzy dat se nedají dělat důležitá rozhodnutí včas, proto 1 z 5 manažerů na analýzu rezignuje a raději postupují intuitivně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;prezentace&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační zahlcení [online prezentace]. Praha: ÚISK FF, 11. prosince 2017 [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/480788/mod_resource/content/0/informacni_zahlceni.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možná řešení informačního zahlcení ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Informační zahlcení lze mírnit za pomocí extrakce, adaptace a syntézy informací. Extrahovaná dáta se propojí a pak se začne provádět informační syntéza, která informace z různých datových zdrojů propojí do souvislého celku. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠMERDA J., V. Dosoudil, M. Winkler. Nástroje pro léčbu informačního zahlcení. Masarykova univerzita &amp;amp; Laboratoř znalostních a informačních robotů. Dostupné z: http://cisvts.cz/wp-content/uploads/2012/11/Smerda_IKI_prispevek.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Rozvoj služeb search engines – rozvoj algoritmů pro googlovské vyhledávání v kyberprostoru &lt;br /&gt;
* Budování znalostních bází založených na crowdsourcingu –Wikipedie, encyklopedické populárně vědecké informace.&lt;br /&gt;
* Jednoduché prohledávání ve světě vědeckých informací – Web Scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prezentace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Petra Slouková. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/26999. &lt;br /&gt;
* TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha: Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X.&lt;br /&gt;
* SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/informacni-zahlceni-internetu-a-jeji-podil-na-vzniku-zavislo/ Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti]&lt;br /&gt;
* http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&amp;amp;unit=informacni_zahlceni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Příčiny informačního zahlcení]]&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informace, informační zahlcení, informační exploze, Moorův zákon&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=57227</id>
		<title>Informační zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=57227"/>
		<updated>2019-02-07T06:58:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Pojem '''informační přetížení/zahlcení''' použil poprvé v roce 1962 Richard L. Meier v knize A Communications Theory of Urban Growth.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie: Informační společnost a využívání informací‎]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výklad termínu podle [http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-b&amp;amp;local_base=ktd TDKIV]: &amp;lt;i&amp;gt;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hromadění a množství informací podstatně vzrostlo s vynálezem písma a [[Vývoj knihtisku | knihtisku]]. Ke zrychlení jejich přenosu přispěl také vznik [[Telefon | telefonu]] či [[Telegraf | telegrafu]]. A tento trend neustále vzrůstá. V moderní době hovoříme o [[Internet | internetu]], jako dalším faktoru, přispívajícím ke zrychlování a zvyšování množství informací. To tříští naši pozornost na více věcí najednou, což způsobuje nejen tísnivý pocit ze současného stylu života, ale i pocit, že věci se neustále zrychlují. Tato skutečnost ovlivňuje vnímání věcí, chování i povahu existence. Současně jsme obklopování neustále novými a neznámými prvky pronikajících do našich životů. To omezuje možnost poučení a řešení daných situací podle modelů z minulosti. Dochází k ochromení adaptace, jejíž neustále zvyšování je však nutností pro přežití pod neustále se zvyšujícím tlakem &amp;lt;ref name=&amp;quot;šok z budoucnosti&amp;quot;&amp;gt;TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha: Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další faktory způsobující zahlcení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
,,Informační přehlcení  způsobuje neschopnost vytěžit potřebné znalosti z nezměrného kvanta informací,,&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenák &amp;quot;&amp;gt;SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neschopnost porozumět dostupným informacím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neschopnost určit, zda určité informace existují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nemožnost určit místo, kde jsou informace k nalezení. Nebo naopak existuje vědomí o informaci, ale chybí informace o cestě k nim.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obdržené informace se stanou spíše překážkou než pomocí (i když jsou potenciálně užitečné).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Náramné množství informací je vyhledáváno koncovými uživateli namísto informačních profesionálů, co vede k předpokladu, že koncový uživatel nebude mít takové dovednosti jako informační pracovník, teda nebude vědět  rychle rozpoznat jádro hodnotných materiálů. To může způsobit pocit zahlcení. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hybner&amp;quot;&amp;gt;HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příčiny ===&lt;br /&gt;
* Rostoucí objem informací (dat) což způsobuje zahlcení jak relevantními tak irelevantními informacemi a záleží jen na schopnosti uživatele je od sebe odlišit.&lt;br /&gt;
* Správnost a přesnosti informací souvisí především s [[Internet | Internetem]]. Při vyhledávání dostáváme spoustu informací ať už chtěných či nechtěných. Je tedy nutná jejich verifikace. &lt;br /&gt;
* [[Informační gramotnost | Informační gramotnost]] patří mezi hlavní parametry ovlivňující efektivní získávání informací a jejich hodnocení při zohlednění určité potřeby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení je spjaté s [http://Vysv%C4%9Btlete,_co_je_to_informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD_a_jak%C3%A9_jsou_jeho_p%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_a_d%C5%AFsledky informační explozí]. Rozdíl je v tom, že informační exploze se vztahuje k množství informací, zatímco pojem zahlcení informacemi popisuje její účinek na uživatele. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hybner&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice podle Millera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller &amp;lt;ref&amp;gt;MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of&lt;br /&gt;
Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana.&lt;br /&gt;
Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a&lt;br /&gt;
knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické&lt;br /&gt;
informační texty z WWW: &amp;lt;http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; sedm různých kategorií&lt;br /&gt;
- odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty&lt;br /&gt;
*chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně&lt;br /&gt;
*řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých&lt;br /&gt;
*informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později&lt;br /&gt;
*filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita&lt;br /&gt;
*přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena&lt;br /&gt;
*přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí&lt;br /&gt;
* rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části&lt;br /&gt;
*za účelem rozdělení odpovědí&lt;br /&gt;
*útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Problémy spojené s informační explozí === &lt;br /&gt;
Data se  vytváří v mnohem větších objemech než kdy předtím, přičemž lidská kapacita chápání zůstává stejná (kvůli omezenosti intelektuálními schopnostmi se zvětšuje pomalu nebo vůbec), to znamená, že „vstřebávání informací“ je omezeno a narušuje proces „informace › znalost“.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémy ve firemním prostředí – stresování informačním zahlcením (pracovní vytížení).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Podle průzkumu společnosti Reuters až dvě třetiny manažerů uvádějí, že ztráta pracovní spokojenosti vzniká v důsledku stresu z přetížení informacemi.&lt;br /&gt;
* Zhruba 43% manažerů si myslí, že důležitá rozhodnutí jsou opožděná, protože mají k dispozici příliš mnoho informací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Kvůli potřebě analýzy dat se nedají dělat důležitá rozhodnutí včas, proto 1 z 5 manažerů na analýzu rezignuje a raději postupují intuitivně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;prezentace&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační zahlcení [online prezentace]. Praha: ÚISK FF, 11. prosince 2017 [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/480788/mod_resource/content/0/informacni_zahlceni.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možná řešení informačního zahlcení ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Informační zahlcení lze mírnit za pomocí extrakce, adaptace a syntézy informací. Extrahovaná dáta se propojí a pak se začne provádět informační syntéza, která informace z různých datových zdrojů propojí do souvislého celku. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠMERDA J., V. Dosoudil, M. Winkler. Nástroje pro léčbu informačního zahlcení. Masarykova univerzita &amp;amp; Laboratoř znalostních a informačních robotů. Dostupné z: http://cisvts.cz/wp-content/uploads/2012/11/Smerda_IKI_prispevek.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Rozvoj služeb search engines – rozvoj algoritmů pro googlovské vyhledávání v kyberprostoru &lt;br /&gt;
* Budování znalostních bází založených na crowdsourcingu –Wikipedie, encyklopedické populárně vědecké informace.&lt;br /&gt;
* Jednoduché prohledávání ve světě vědeckých informací – Web Scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prezentace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Petra Slouková. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/26999. &lt;br /&gt;
* TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha: Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X.&lt;br /&gt;
* SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/informacni-zahlceni-internetu-a-jeji-podil-na-vzniku-zavislo/ Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti]&lt;br /&gt;
* http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&amp;amp;unit=informacni_zahlceni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Příčiny informačního zahlcení]]&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informace, informační zahlcení, informační exploze, Moorův zákon&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=56561</id>
		<title>Informační zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=56561"/>
		<updated>2018-12-30T23:15:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Pojem informační přetížení/zahlcení použil poprvé v roce 1962 Richard L. Meier v knize A Communications Theory of Urban Growth.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie: Informační společnost a využívání informací‎]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výklad termínu podle [http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-b&amp;amp;local_base=ktd TDKIV]: &amp;lt;i&amp;gt;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hromadění a množství informací podstatně vzrostlo s vynálezem písma a [[Vývoj knihtisku | knihtisku]]. Ke zrychlení jejich přenosu přispěl také vznik [[Telefon | telefonu]] či [[Telegraf | telegrafu]]. A tento trend neustále vzrůstá. V moderní době hovoříme o [[Internet | internetu]], jako dalším faktoru, přispívajícím ke zrychlování a zvyšování množství informací. To tříští naši pozornost na více věcí najednou, což způsobuje nejen tísnivý pocit ze současného stylu života, ale i pocit, že věci se neustále zrychlují. Tato skutečnost ovlivňuje vnímání věcí, chování i povahu existence. Současně jsme obklopování neustále novými a neznámými prvky pronikajících do našich životů. To omezuje možnost poučení a řešení daných situací podle modelů z minulosti. Dochází k ochromení adaptace, jejíž neustále zvyšování je však nutností pro přežití pod neustále se zvyšujícím tlakem &amp;lt;ref name=&amp;quot;šok z budoucnosti&amp;quot;&amp;gt;TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha: Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další faktory způsobující zahlcení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
,,Informační přehlcení  způsobuje neschopnost vytěžit potřebné znalosti z nezměrného kvanta informací,,&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenák &amp;quot;&amp;gt;SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neschopnost porozumět dostupným informacím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neschopnost určit, zda určité informace existují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nemožnost určit místo, kde jsou informace k nalezení. Nebo naopak existuje vědomí o informaci, ale chybí informace o cestě k nim.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obdržené informace se stanou spíše překážkou než pomocí (i když jsou potenciálně užitečné).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Náramné množství informací je vyhledáváno koncovými uživateli namísto informačních profesionálů, co vede k předpokladu, že koncový uživatel nebude mít takové dovednosti jako informační pracovník, teda nebude vědět  rychle rozpoznat jádro hodnotných materiálů. To může způsobit pocit zahlcení. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hybner&amp;quot;&amp;gt;HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příčiny ===&lt;br /&gt;
* Rostoucí objem informací (dat) což způsobuje zahlcení jak relevantními tak irelevantními informacemi a záleží jen na schopnosti uživatele je od sebe odlišit.&lt;br /&gt;
* Správnost a přesnosti informací souvisí především s [[Internet | Internetem]]. Při vyhledávání dostáváme spoustu informací ať už chtěných či nechtěných. Je tedy nutná jejich verifikace. &lt;br /&gt;
* [[Informační gramotnost | Informační gramotnost]] patří mezi hlavní parametry ovlivňující efektivní získávání informací a jejich hodnocení při zohlednění určité potřeby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení je spjaté s [http://Vysv%C4%9Btlete,_co_je_to_informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD_a_jak%C3%A9_jsou_jeho_p%C5%99%C3%AD%C4%8Diny_a_d%C5%AFsledky informační explozí]. Rozdíl je v tom, že informační exploze se vztahuje k množství informací, zatímco pojem zahlcení informacemi popisuje její účinek na uživatele. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hybner&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice podle Millera ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller &amp;lt;ref&amp;gt;MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of&lt;br /&gt;
Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana.&lt;br /&gt;
Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a&lt;br /&gt;
knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické&lt;br /&gt;
informační texty z WWW: &amp;lt;http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; sedm různých kategorií&lt;br /&gt;
- odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty&lt;br /&gt;
*chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně&lt;br /&gt;
*řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých&lt;br /&gt;
*informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později&lt;br /&gt;
*filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita&lt;br /&gt;
*přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena&lt;br /&gt;
*přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí&lt;br /&gt;
* rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části&lt;br /&gt;
*za účelem rozdělení odpovědí&lt;br /&gt;
*útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Problémy spojené s informační explozí === &lt;br /&gt;
Data se  vytváří v mnohem větších objemech než kdy předtím, přičemž lidská kapacita chápání zůstává stejná (kvůli omezenosti intelektuálními schopnostmi se zvětšuje pomalu nebo vůbec), to znamená, že „vstřebávání informací“ je omezeno a narušuje proces „informace › znalost“.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémy ve firemním prostředí – stresování informačním zahlcením (pracovní vytížení).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Podle průzkumu společnosti Reuters až dvě třetiny manažerů uvádějí, že ztráta pracovní spokojenosti vzniká v důsledku stresu z přetížení informacemi.&lt;br /&gt;
* Zhruba 43% manažerů si myslí, že důležitá rozhodnutí jsou opožděná, protože mají k dispozici příliš mnoho informací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Kvůli potřebě analýzy dat se nedají dělat důležitá rozhodnutí včas, proto 1 z 5 manažerů na analýzu rezignuje a raději postupují intuitivně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;prezentace&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační zahlcení [online prezentace]. Praha: ÚISK FF, 11. prosince 2017 [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/480788/mod_resource/content/0/informacni_zahlceni.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Možná řešení informačního zahlcení ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Informační zahlcení lze mírnit za pomocí extrakce, adaptace a syntézy informací. Extrahovaná dáta se propojí a pak se začne provádět informační syntéza, která informace z různých datových zdrojů propojí do souvislého celku. &amp;lt;ref&amp;gt;ŠMERDA J., V. Dosoudil, M. Winkler. Nástroje pro léčbu informačního zahlcení. Masarykova univerzita &amp;amp; Laboratoř znalostních a informačních robotů. Dostupné z: http://cisvts.cz/wp-content/uploads/2012/11/Smerda_IKI_prispevek.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Rozvoj služeb search engines – rozvoj algoritmů pro googlovské vyhledávání v kyberprostoru &lt;br /&gt;
* Budování znalostních bází založených na crowdsourcingu –Wikipedie, encyklopedické populárně vědecké informace.&lt;br /&gt;
* Jednoduché prohledávání ve světě vědeckých informací – Web Scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;prezentace&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Petra Slouková. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/26999. &lt;br /&gt;
* TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha: Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X.&lt;br /&gt;
* SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/informacni-zahlceni-internetu-a-jeji-podil-na-vzniku-zavislo/ Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti]&lt;br /&gt;
* http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&amp;amp;unit=informacni_zahlceni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Příčiny informačního zahlcení]]&lt;br /&gt;
[[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slová ===&lt;br /&gt;
Informace&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Informační zahlcení&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Informační exploze&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Moorov zákon&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56559</id>
		<title>Hudba - zvukové nosiče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56559"/>
		<updated>2018-12-30T13:13:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
= Hudba =&lt;br /&gt;
Hudba provází člověka od nepaměti v různých formách. Z počátku v podobě [[Zvuk a zvukové vlnění | zvuků]], pláče či úderů kamenů. Vyjadřovala emoce, doprovázela lidské rituály. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek,,&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot;&amp;gt;Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.&amp;lt;/ref&amp;gt; Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes první pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů. Věda zabývající se hudbou se nazývá muzikologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Před vynálezem fonografu hovoříme o existenci systémů produkujících zvuk pouze na základě předem nastavených systémů např. děr nebo dřevěných kolíků. Hudba byla tedy produkována na základě nastavení, bez fáze nahrávání reálné akustické předlohy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;muzikus1&amp;quot;&amp;gt;KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení I – Počátky. Muzikus [online]. 2012, vol. 22, no. 4 [cit. 2018-12-22]. ISSN 1210-1443. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Vyvoj-zaznamovych-zarizeni-I-Pocatky~27~brezen~2012/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z. 9. století pochází mechanické vodní varhany. Autoři byli perští bratři Banū Mūsā.  První přístroji umožňující přehrání zvuku. Fungující na principu hrací skříňky. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Z roku 1502 pochází nejstarší dochovaný flašinet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1848 bylo popsáno tzv. harmonium. Jeho tóny rozezníval proud zvuku uváděný do pohybu pomocí stočeného děrovaného papírového nebo plechového pásu na cívce, ten se posouval pomocí hodinového strojku po soustavě trubiček. Otvory ve válci a vzduch z trubiček rozezníval klávesy. Jejich počet byl vždy shodný s počtem trubiček.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z 19.století pochází také tzv. hrací klavír (téže pianola či autopiano). Fungoval na stejném principu jako vodní varhany a byl schopen hrát bez přítomnosti hudebníka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1904 v Německu vznikla dokonalejší verze pianoly tzv. Welte-Mignon, který dokázal víceméně přesně reprodukovat zaznamenaný zvuk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20.letech se začal šířit rádiový a gramofonový záznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Záznam zvuku ==&lt;br /&gt;
[[File: Thomas_Edison2-crop.jpg|thumb|Thomas Alva Edison]]&lt;br /&gt;
První pokusy o záznam zvuku učinil Thomas Alva Edison. Použil k nim nejprve papírové pásky poté cínové fólie. Na základě jeho nákresu byl sestaven první fonograf. Až s fonografem můžeme hovořit o záznamu zvuku jako o ,,způsobu uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce,, &amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot; /&amp;gt; Záznamy zvuku mohou být odborně uspořádané v tzv. [[Virtuální národní fonotéka | fonotéce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení záznamu zvuku ===&lt;br /&gt;
* Mechanický (fonautograf, fonograf, gramofon)&lt;br /&gt;
* Magnetický (magnetofonový pásek)&lt;br /&gt;
* Optický (kinematografický film)&lt;br /&gt;
* Digitální (pásek, disk, pevná paměť)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zvukové nosiče =&lt;br /&gt;
=== Notový záznam ===&lt;br /&gt;
Nejstarší pochází ze 14. století před naším letopočtem a objeven byl na území starověkého státu Ugarit v Sýrii v 50.letech 20. století. Dešifrovala ho profesorka A.D. Kilmer z kalifornské univerzity o 20 let později. Notový zápis byl představitelem hudebního nosiče do poloviny 20.století. Poté se ke slovu dostala modernější média jako gramofonová deska a začínající magnetické nosiče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonautograf ===&lt;br /&gt;
Byl první přístroj umožňující záznam zvukového vlnění (autor: francouzský tiskař a knihovník Édouard-Léon Scott de Martinville). Šlo spíše o obrazové zaznamenání zvuku než o zvuk jako takový. Dělo se tak pomocí tenké vrstvy směsi uhelného prášku a oleje naneseného na papír nebo sklo. Takto zaznamenaný zvuk nebylo možné reprodukovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonoválečky ===&lt;br /&gt;
První fonoválečky uvedl na trh Thomasem Alvou Edisonem v roce 1906 s nahrávkami newyorské Metropolitní opery. Z trhu je vytlačila gramofonová deska.  Jejich výroba byla ukončena 1909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonograf ===&lt;br /&gt;
[[File: N28562_-_Fonograf_-_Edison_-_foto_Dan_Johansson.jpg|thumb|Fonograf]]&lt;br /&gt;
Thomas Alva Edison sestrojil první fonograf 1877. Skládal se z kovového válce se záznamovou vrstvou připevněného na vodorovné ose, a trychtýře s membránou pevně spojenou s jehlou dotýkající se záznamové vrstvy. Díky chvění membrány přenesenému na jehlu se vytvořila v záznamovém válci různě hluboká záznamová vrstva. Jehla pohybující se po různě vysoké záznamové vrstvě válečku nahoru a dolů pomocí rozechvělé membrány pak způsobovala reprodukci zvuku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafofon ===&lt;br /&gt;
Článek mezi fonografem a gramofonem. Autory byli Charles Sumner Tainter a Chichester Bell.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofon ===&lt;br /&gt;
Přístroj pro záznam zvuku na plochý otáčející se kotouč, tedy gramofon &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fonogram1&amp;quot;&amp;gt;GÖSSEL, Gabriel. Fonogram. Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; si nechal v roce 1887 patentovat německý vynálezce Emile Berliner. Poprvé ho představil 16. května 1888 ve Filadelfii.Jeho první gramofonek na ruční pohon a jednostranně nahrané desky nevzbudili velký zájem už díky nízké kvalitě a papírové troubě či stetoskopickým sluchátkům. Považovány byli spíše za dětskou hračku. 1896 přišel Berliner s novým vylepšením gramofonem. Ten měl již motor s pérovým pohonem, s natahovacím pákovým mechanismem a odstředivý regulátor koordinující počet otáček. Místo sluchátek nebo papírové trouby tu byla trouba plechová. I tento spíš dětsky vyhlížející model byl inovován. Motor se uložil do čtvercového dubového krytu s větší troubou neboli ozvučnicí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofonové desky ===&lt;br /&gt;
Začátek historie gramodesky jakožto hudebního nosiče datujeme do roku 1894 kdy Berliner začíná v USA vyrábět gramofony a nahrávat desky. Původní rozměr jednostranných desek byl 17 cm, pak 25 cm a 30 cm. Až od roku 1904 měly desky oboustranný záznam.&lt;br /&gt;
I vývoj materiálů prošel značnou změnou. Ta ovlivňovala jak fyzický vzhled tohoto nosiče, tak jeho vlastnosti. Z původního tvrdého vosku, tvrdého umělého materiálu tzv. šelaku, různých umělých pryskyřic, lakované tvrzené lepenky a modifikací asfaltu, po polyvinylchlorid.  Desky se ztenčovaly a zvuk na nich zaznamenaný zlepšoval.&lt;br /&gt;
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. Mnoho hudebních skupin vydává své album nejen na digitálních kompaktních discích ale i na LP deskách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové pásky ===&lt;br /&gt;
Materiál, ze kterého se páska vyráběla, se lišil. První exempláře byli z tenké celuloidové fólie. Záznam byl obvykle dvoustopý a ukládal se na jednu stranu pásky. V 60. Letech se začal používat záznam vícestopý. &lt;br /&gt;
Nevýhody magnetonových pásek bylo snižování kvality v důsledku působení silnějšího magnetické pole, kvalita klesala i bez častého přehrávání, časté mechanické poškození, tepelné znehodnocení přímo v přístroji, změna záznamu až o půl tónu způsobený častým převíjením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové kazety ===&lt;br /&gt;
Snaha výrobců o zamezení poškození magnetofonových pásek vedla ke vzniku magnet. Kazet. Přišla s nimi v roce 1958 společnost RCA. Uložila cívky do ploché plastové schránky tzv. RCA kazety. Tyto kazety nahradila novější varianta od firmy Philips tzv. MC kazeta nebo jednoduše audiokazeta. V 70. letech po mnohých inovacích se kazety staly hlavními hudebními nosiči.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Laserdisk ===&lt;br /&gt;
Plastový kotouč o průměru 30 cm s vrstvou hliníku na obou stranách uvedla v roce 1972 firma Philips a MCA. Podobal se magnetofonové desce, avšak byl poloprůhledný a původně určený pro záznam videa se zvukem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kompaktní disk (CD) ===&lt;br /&gt;
Roku 1982 ho ve spolupráci představily firmy Philips a Sony. Vycházel z Laserdisku – plochý kotouč s průměrem 12 cm s otvorem uprostřed. První zkušební nahrávka na něj pochází z roku 1981 – koncert Berlínské filharmonie. Prvním komerčním hudebním albem pak byla ABBA z roku 1982. Výhody CD byli bezesporu stálá kvalita nahrávky, nesnadné poškození, rychlejší a levnější výroba a finanční dostupnost.&lt;br /&gt;
Kromě Audio CD vznikly další formáty např. CD-ROM, Video CD, Super Video CD nebo Photo CD. V 90. Letech 20.stol vznikly připisovatelné CD-R disky a přepisovatelné CD-RW.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== DAT kazety ===&lt;br /&gt;
Vyvinula je v roce 1987 společnost Sony. Čím kvalitněji se na ně zvuk ukládal, tím kratší záznam bylo možné nahrát. Kapacita tedy byla od 90 min. po 6 hodin záznamu. Jejich největší využití bylo během let 1993 – 2003 v rozhlasových nebo divadelních studiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální kompaktní kazety (DCC) ===&lt;br /&gt;
Snaha o zjednodušení a zkvalitnění záznamu oproti DAT kazetám se podařila roku 1992 společnosti Philips a Matsushita. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MiniDisk ===&lt;br /&gt;
Vynalezla firma Sony roku 1992. Bylo na ně možné uložit 74 až 80 min. stereofonního audio záznamu ale také počítačová data do velikosti 160 MB. Bylo z nich možné přehrávat jakoukoli část záznamu bez nutnosti přetáčení – díky technologii náhodného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MP3 ===&lt;br /&gt;
Můžeme říct, že se jedná pouze o datový soubor zaznamenaný na různých typech nosičích. Např. na CD, DVD, paměťové kartě, flash paměti nebo pevném disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Datová úložiště ===&lt;br /&gt;
Současný trend se přiklání, díky stále rychlejšímu a všudypřítomnému připojení k internetu, v šíření zvukových záznamu bez použití hudebních nosičů. Jejich prodejnost klesá a jsou nahrazovány datovými uložišti, webovými obchody s digitální hudbou, internetovými rádii nebo bezplatnými úložišti hudby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Půjčování zvukových nosičů v knihovnách =&lt;br /&gt;
== Autorský zákon č. 121/2000 Sb. ==&lt;br /&gt;
[[Autorský zákon a knihovny | Autorský zákon]] vymezuje základní pojmy a oblasti, které upravuje. Pro knihovny je důležitý především [[Autorský zákon a knihovny | § 37 Knihovní licence ]]. Pokud chce knihovna půjčovat zvukové záznamy (gramofonové desky, CD, magnetofonové pásky atd.) [[Výpůjční služby | absenčně]], smí tak učinit až po uplynutí 9 měsíců od jeho nákupu. Knihovna má povinnost oznámit[[Národní knihovna ČR | Národní knihovně ČR]] skutečnost, že poskytuje službu půjčování zvukových záznamů. Pokud je za tyto služby vybírán poplatek, knihovna povinně odvádí 40% z celkově vybrané částky kolektivním správcům (OSA, DILIA, INTEGRAM)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Příručka knihovníci&amp;quot;&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GÖSSEL, Gabriel. Fonogram: Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praze: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.&lt;br /&gt;
* GÖSSEL, Gabriel. Fonogram: Výlety k počátkům historie záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2006. ISBN 80-86212-44-0.&lt;br /&gt;
* DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.&lt;br /&gt;
* Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.&lt;br /&gt;
* SLABÝ, Vojtěch. Vývoj zaznamenávání zvuku a záznamových médií pro současnost. Brno, 2012. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce Radomír Kos.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Články ===&lt;br /&gt;
* KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení I – Počátky. Muzikus [online]. 2012, vol. 22, no. 4 [cit. 2018-12-22]. ISSN 1210-1443. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Vyvoj-zaznamovych-zarizeni-I-Pocatky~27~brezen~2012/. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudba, Zvuk, Záznam zvuku, Zvukové nosiče, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56558</id>
		<title>Hudba - zvukové nosiče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56558"/>
		<updated>2018-12-30T13:12:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
= Hudba =&lt;br /&gt;
Hudba provází člověka od nepaměti v různých formách. Z počátku v podobě [[Zvuk a zvukové vlnění | zvuků]], pláče či úderů kamenů. Vyjadřovala emoce, doprovázela lidské rituály. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek,,&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot;&amp;gt;Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.&amp;lt;/ref&amp;gt; Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes první pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů. Věda zabývající se hudbou se nazývá muzikologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Před vynálezem fonografu hovoříme o existenci systémů produkujících zvuk pouze na základě předem nastavených systémů např. děr nebo dřevěných kolíků. Hudba byla tedy produkována na základě nastavení, bez fáze nahrávání reálné akustické předlohy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;muzikus1&amp;quot;&amp;gt;KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení I – Počátky. Muzikus [online]. 2012, vol. 22, no. 4 [cit. 2018-12-22]. ISSN 1210-1443. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Vyvoj-zaznamovych-zarizeni-I-Pocatky~27~brezen~2012/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z. 9. století pochází mechanické vodní varhany. Autoři byli perští bratři Banū Mūsā.  První přístroji umožňující přehrání zvuku. Fungující na principu hrací skříňky. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Z roku 1502 pochází nejstarší dochovaný flašinet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1848 bylo popsáno tzv. harmonium. Jeho tóny rozezníval proud zvuku uváděný do pohybu pomocí stočeného děrovaného papírového nebo plechového pásu na cívce, ten se posouval pomocí hodinového strojku po soustavě trubiček. Otvory ve válci a vzduch z trubiček rozezníval klávesy. Jejich počet byl vždy shodný s počtem trubiček.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z 19.století pochází také tzv. hrací klavír (téže pianola či autopiano). Fungoval na stejném principu jako vodní varhany a byl schopen hrát bez přítomnosti hudebníka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1904 v Německu vznikla dokonalejší verze pianoly tzv. Welte-Mignon, který dokázal víceméně přesně reprodukovat zaznamenaný zvuk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20.letech se začal šířit rádiový a gramofonový záznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Záznam zvuku ==&lt;br /&gt;
[[File: Thomas_Edison2-crop.jpg|thumb|Thomas Alva Edison]]&lt;br /&gt;
První pokusy o záznam zvuku učinil Thomas Alva Edison. Použil k nim nejprve papírové pásky poté cínové fólie. Na základě jeho nákresu byl sestaven první fonograf. Až s fonografem můžeme hovořit o záznamu zvuku jako o ,,způsobu uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce,, &amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot; /&amp;gt; Záznamy zvuku mohou být odborně uspořádané v tzv. [[Virtuální národní fonotéka | fonotéce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení záznamu zvuku ===&lt;br /&gt;
* Mechanický (fonautograf, fonograf, gramofon)&lt;br /&gt;
* Magnetický (magnetofonový pásek)&lt;br /&gt;
* Optický (kinematografický film)&lt;br /&gt;
* Digitální (pásek, disk, pevná paměť)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zvukové nosiče =&lt;br /&gt;
=== Notový záznam ===&lt;br /&gt;
Nejstarší pochází ze 14. století před naším letopočtem a objeven byl na území starověkého státu Ugarit v Sýrii v 50.letech 20. století. Dešifrovala ho profesorka A.D. Kilmer z kalifornské univerzity o 20 let později. Notový zápis byl představitelem hudebního nosiče do poloviny 20.století. Poté se ke slovu dostala modernější média jako gramofonová deska a začínající magnetické nosiče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonautograf ===&lt;br /&gt;
Byl první přístroj umožňující záznam zvukového vlnění (autor: francouzský tiskař a knihovník Édouard-Léon Scott de Martinville). Šlo spíše o obrazové zaznamenání zvuku než o zvuk jako takový. Dělo se tak pomocí tenké vrstvy směsi uhelného prášku a oleje naneseného na papír nebo sklo. Takto zaznamenaný zvuk nebylo možné reprodukovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonoválečky ===&lt;br /&gt;
První fonoválečky uvedl na trh Thomasem Alvou Edisonem v roce 1906 s nahrávkami newyorské Metropolitní opery. Z trhu je vytlačila gramofonová deska.  Jejich výroba byla ukončena 1909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonograf ===&lt;br /&gt;
[[File: N28562_-_Fonograf_-_Edison_-_foto_Dan_Johansson.jpg|thumb|Fonograf]]&lt;br /&gt;
Thomas Alva Edison sestrojil první fonograf 1877. Skládal se z kovového válce se záznamovou vrstvou připevněného na vodorovné ose, a trychtýře s membránou pevně spojenou s jehlou dotýkající se záznamové vrstvy. Díky chvění membrány přenesenému na jehlu se vytvořila v záznamovém válci různě hluboká záznamová vrstva. Jehla pohybující se po různě vysoké záznamové vrstvě válečku nahoru a dolů pomocí rozechvělé membrány pak způsobovala reprodukci zvuku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafofon ===&lt;br /&gt;
Článek mezi fonografem a gramofonem. Autory byli Charles Sumner Tainter a Chichester Bell.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofon ===&lt;br /&gt;
Přístroj pro záznam zvuku na plochý otáčející se kotouč, tedy gramofon &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fonogram1&amp;quot;&amp;gt;GÖSSEL, Gabriel. Fonogram. Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; si nechal v roce 1887 patentovat německý vynálezce Emile Berliner. Poprvé ho představil 16. května 1888 ve Filadelfii.Jeho první gramofonek na ruční pohon a jednostranně nahrané desky nevzbudili velký zájem už díky nízké kvalitě a papírové troubě či stetoskopickým sluchátkům. Považovány byli spíše za dětskou hračku. 1896 přišel Berliner s novým vylepšením gramofonem. Ten měl již motor s pérovým pohonem, s natahovacím pákovým mechanismem a odstředivý regulátor koordinující počet otáček. Místo sluchátek nebo papírové trouby tu byla trouba plechová. I tento spíš dětsky vyhlížející model byl inovován. Motor se uložil do čtvercového dubového krytu s větší troubou neboli ozvučnicí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofonové desky ===&lt;br /&gt;
Začátek historie gramodesky jakožto hudebního nosiče datujeme do roku 1894 kdy Berliner začíná v USA vyrábět gramofony a nahrávat desky. Původní rozměr jednostranných desek byl 17 cm, pak 25 cm a 30 cm. Až od roku 1904 měly desky oboustranný záznam.&lt;br /&gt;
I vývoj materiálů prošel značnou změnou. Ta ovlivňovala jak fyzický vzhled tohoto nosiče, tak jeho vlastnosti. Z původního tvrdého vosku, tvrdého umělého materiálu tzv. šelaku, různých umělých pryskyřic, lakované tvrzené lepenky a modifikací asfaltu, po polyvinylchlorid.  Desky se ztenčovaly a zvuk na nich zaznamenaný zlepšoval.&lt;br /&gt;
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. Mnoho hudebních skupin vydává své album nejen na digitálních kompaktních discích ale i na LP deskách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové pásky ===&lt;br /&gt;
Materiál, ze kterého se páska vyráběla, se lišil. První exempláře byli z tenké celuloidové fólie. Záznam byl obvykle dvoustopý a ukládal se na jednu stranu pásky. V 60. Letech se začal používat záznam vícestopý. &lt;br /&gt;
Nevýhody magnetonových pásek bylo snižování kvality v důsledku působení silnějšího magnetické pole, kvalita klesala i bez častého přehrávání, časté mechanické poškození, tepelné znehodnocení přímo v přístroji, změna záznamu až o půl tónu způsobený častým převíjením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové kazety ===&lt;br /&gt;
Snaha výrobců o zamezení poškození magnetofonových pásek vedla ke vzniku magnet. Kazet. Přišla s nimi v roce 1958 společnost RCA. Uložila cívky do ploché plastové schránky tzv. RCA kazety. Tyto kazety nahradila novější varianta od firmy Philips tzv. MC kazeta nebo jednoduše audiokazeta. V 70. letech po mnohých inovacích se kazety staly hlavními hudebními nosiči.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Laserdisk ===&lt;br /&gt;
Plastový kotouč o průměru 30 cm s vrstvou hliníku na obou stranách uvedla v roce 1972 firma Philips a MCA. Podobal se magnetofonové desce, avšak byl poloprůhledný a původně určený pro záznam videa se zvukem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kompaktní disk (CD) ===&lt;br /&gt;
Roku 1982 ho ve spolupráci představily firmy Philips a Sony. Vycházel z Laserdisku – plochý kotouč s průměrem 12 cm s otvorem uprostřed. První zkušební nahrávka na něj pochází z roku 1981 – koncert Berlínské filharmonie. Prvním komerčním hudebním albem pak byla ABBA z roku 1982. Výhody CD byli bezesporu stálá kvalita nahrávky, nesnadné poškození, rychlejší a levnější výroba a finanční dostupnost.&lt;br /&gt;
Kromě Audio CD vznikly další formáty např. CD-ROM, Video CD, Super Video CD nebo Photo CD. V 90. Letech 20.stol vznikly připisovatelné CD-R disky a přepisovatelné CD-RW.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== DAT kazety ===&lt;br /&gt;
Vyvinula je v roce 1987 společnost Sony. Čím kvalitněji se na ně zvuk ukládal, tím kratší záznam bylo možné nahrát. Kapacita tedy byla od 90 min. po 6 hodin záznamu. Jejich největší využití bylo během let 1993 – 2003 v rozhlasových nebo divadelních studiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální kompaktní kazety (DCC) ===&lt;br /&gt;
Snaha o zjednodušení a zkvalitnění záznamu oproti DAT kazetám se podařila roku 1992 společnosti Philips a Matsushita. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MiniDisk ===&lt;br /&gt;
Vynalezla firma Sony roku 1992. Bylo na ně možné uložit 74 až 80 min. stereofonního audio záznamu ale také počítačová data do velikosti 160 MB. Bylo z nich možné přehrávat jakoukoli část záznamu bez nutnosti přetáčení – díky technologii náhodného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MP3 ===&lt;br /&gt;
Můžeme říct, že se jedná pouze o datový soubor zaznamenaný na různých typech nosičích. Např. na CD, DVD, paměťové kartě, flash paměti nebo pevném disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Datová úložiště ===&lt;br /&gt;
Současný trend se přiklání, díky stále rychlejšímu a všudypřítomnému připojení k internetu, v šíření zvukových záznamu bez použití hudebních nosičů. Jejich prodejnost klesá a jsou nahrazovány datovými uložišti, webovými obchody s digitální hudbou, internetovými rádii nebo bezplatnými úložišti hudby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Půjčování zvukových nosičů v knihovnách =&lt;br /&gt;
== Autorský zákon č. 121/2000 Sb. ==&lt;br /&gt;
[[Autorský zákon a knihovny | Autorský zákon]] vymezuje základní pojmy a oblasti, které upravuje. Pro knihovny je důležitý především [[Autorský zákon a knihovny | § 37 Knihovní licence ]]. Pokud chce knihovna půjčovat zvukové záznamy (gramofonové desky, CD, magnetofonové pásky atd.) [[Výpůjční služby | absenčně]], smí tak učinit až po uplynutí 9 měsíců od jeho nákupu. Knihovna má povinnost oznámit[[Národní knihovna ČR | Národní knihovně ČR]] skutečnost, že poskytuje službu půjčování zvukových záznamů. Pokud je za tyto služby vybírán poplatek, knihovna povinně odvádí 40% z celkově vybrané částky kolektivním správcům (OSA, DILIA, INTEGRAM)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Příručka knihovníci&amp;quot;&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GÖSSEL, Gabriel. Fonogram: Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praze: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.&lt;br /&gt;
* GÖSSEL, Gabriel. Fonogram: Výlety k počátkům historie záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2006. ISBN 80-86212-44-0.&lt;br /&gt;
* DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.&lt;br /&gt;
* Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.&lt;br /&gt;
* SLABÝ, Vojtěch. Vývoj zaznamenávání zvuku a záznamových médií pro současnost. Brno, 2012. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce Radomír Kos.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudba, Zvuk, Záznam zvuku, Zvukové nosiče, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56557</id>
		<title>Hudba - zvukové nosiče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56557"/>
		<updated>2018-12-30T11:30:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
= Hudba =&lt;br /&gt;
Hudba provází člověka od nepaměti v různých formách. Z počátku v podobě [[Zvuk a zvukové vlnění | zvuků]], pláče či úderů kamenů. Vyjadřovala emoce, doprovázela lidské rituály. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek,,&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot;&amp;gt;Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.&amp;lt;/ref&amp;gt; Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes první pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů. Věda zabývající se hudbou se nazývá muzikologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Před vynálezem fonografu hovoříme o existenci systémů produkujících zvuk pouze na základě předem nastavených systémů např. děr nebo dřevěných kolíků. Hudba byla tedy produkována na základě nastavení, bez fáze nahrávání reálné akustické předlohy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;muzikus1&amp;quot;&amp;gt;KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení I – Počátky. Muzikus [online]. 2012, vol. 22, no. 4 [cit. 2018-12-22]. ISSN 1210-1443. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Vyvoj-zaznamovych-zarizeni-I-Pocatky~27~brezen~2012/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z. 9. století pochází mechanické vodní varhany. Autoři byli perští bratři Banū Mūsā.  První přístroji umožňující přehrání zvuku. Fungující na principu hrací skříňky. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Z roku 1502 pochází nejstarší dochovaný flašinet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1848 bylo popsáno tzv. harmonium. Jeho tóny rozezníval proud zvuku uváděný do pohybu pomocí stočeného děrovaného papírového nebo plechového pásu na cívce, ten se posouval pomocí hodinového strojku po soustavě trubiček. Otvory ve válci a vzduch z trubiček rozezníval klávesy. Jejich počet byl vždy shodný s počtem trubiček.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z 19.století pochází také tzv. hrací klavír (téže pianola či autopiano). Fungoval na stejném principu jako vodní varhany a byl schopen hrát bez přítomnosti hudebníka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1904 v Německu vznikla dokonalejší verze pianoly tzv. Welte-Mignon, který dokázal víceméně přesně reprodukovat zaznamenaný zvuk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20.letech se začal šířit rádiový a gramofonový záznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Záznam zvuku ==&lt;br /&gt;
[[File: Thomas_Edison2-crop.jpg|thumb|Thomas Alva Edison]]&lt;br /&gt;
První pokusy o záznam zvuku učinil Thomas Alva Edison. Použil k nim nejprve papírové pásky poté cínové fólie. Na základě jeho nákresu byl sestaven první fonograf. Až s fonografem můžeme hovořit o záznamu zvuku jako o ,,způsobu uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce,, &amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot; /&amp;gt; Záznamy zvuku mohou být odborně uspořádané v tzv. [[Virtuální národní fonotéka | fonotéce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení záznamu zvuku ===&lt;br /&gt;
* Mechanický (fonautograf, fonograf, gramofon)&lt;br /&gt;
* Magnetický (magnetofonový pásek)&lt;br /&gt;
* Optický (kinematografický film)&lt;br /&gt;
* Digitální (pásek, disk, pevná paměť)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zvukové nosiče =&lt;br /&gt;
=== Notový záznam ===&lt;br /&gt;
Nejstarší pochází ze 14. století před naším letopočtem a objeven byl na území starověkého státu Ugarit v Sýrii v 50.letech 20. století. Dešifrovala ho profesorka A.D. Kilmer z kalifornské univerzity o 20 let později. Notový zápis byl představitelem hudebního nosiče do poloviny 20.století. Poté se ke slovu dostala modernější média jako gramofonová deska a začínající magnetické nosiče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonautograf ===&lt;br /&gt;
Byl první přístroj umožňující záznam zvukového vlnění (autor: francouzský tiskař a knihovník Édouard-Léon Scott de Martinville). Šlo spíše o obrazové zaznamenání zvuku než o zvuk jako takový. Dělo se tak pomocí tenké vrstvy směsi uhelného prášku a oleje naneseného na papír nebo sklo. Takto zaznamenaný zvuk nebylo možné reprodukovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonoválečky ===&lt;br /&gt;
První fonoválečky uvedl na trh Thomasem Alvou Edisonem v roce 1906 s nahrávkami newyorské Metropolitní opery. Z trhu je vytlačila gramofonová deska.  Jejich výroba byla ukončena 1909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonograf ===&lt;br /&gt;
[[File: N28562_-_Fonograf_-_Edison_-_foto_Dan_Johansson.jpg|thumb|Fonograf]]&lt;br /&gt;
Thomas Alva Edison sestrojil první fonograf 1877. Skládal se z kovového válce se záznamovou vrstvou připevněného na vodorovné ose, a trychtýře s membránou pevně spojenou s jehlou dotýkající se záznamové vrstvy. Díky chvění membrány přenesenému na jehlu se vytvořila v záznamovém válci různě hluboká záznamová vrstva. Jehla pohybující se po různě vysoké záznamové vrstvě válečku nahoru a dolů pomocí rozechvělé membrány pak způsobovala reprodukci zvuku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafofon ===&lt;br /&gt;
Článek mezi fonografem a gramofonem. Autory byli Charles Sumner Tainter a Chichester Bell.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofon ===&lt;br /&gt;
Přístroj pro záznam zvuku na plochý otáčející se kotouč, tedy gramofon &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fonogram1&amp;quot;&amp;gt;GÖSSEL, Gabriel. Fonogram. Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; si nechal v roce 1887 patentovat německý vynálezce Emile Berliner. Poprvé ho představil 16. května 1888 ve Filadelfii.Jeho první gramofonek na ruční pohon a jednostranně nahrané desky nevzbudili velký zájem už díky nízké kvalitě a papírové troubě či stetoskopickým sluchátkům. Považovány byli spíše za dětskou hračku. 1896 přišel Berliner s novým vylepšením gramofonem. Ten měl již motor s pérovým pohonem, s natahovacím pákovým mechanismem a odstředivý regulátor koordinující počet otáček. Místo sluchátek nebo papírové trouby tu byla trouba plechová. I tento spíš dětsky vyhlížející model byl inovován. Motor se uložil do čtvercového dubového krytu s větší troubou neboli ozvučnicí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofonové desky ===&lt;br /&gt;
Začátek historie gramodesky jakožto hudebního nosiče datujeme do roku 1894 kdy Berliner začíná v USA vyrábět gramofony a nahrávat desky. Původní rozměr jednostranných desek byl 17 cm, pak 25 cm a 30 cm. Až od roku 1904 měly desky oboustranný záznam.&lt;br /&gt;
I vývoj materiálů prošel značnou změnou. Ta ovlivňovala jak fyzický vzhled tohoto nosiče, tak jeho vlastnosti. Z původního tvrdého vosku, tvrdého umělého materiálu tzv. šelaku, různých umělých pryskyřic, lakované tvrzené lepenky a modifikací asfaltu, po polyvinylchlorid.  Desky se ztenčovaly a zvuk na nich zaznamenaný zlepšoval.&lt;br /&gt;
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. Mnoho hudebních skupin vydává své album nejen na digitálních kompaktních discích ale i na LP deskách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové pásky ===&lt;br /&gt;
Materiál, ze kterého se páska vyráběla, se lišil. První exempláře byli z tenké celuloidové fólie. Záznam byl obvykle dvoustopý a ukládal se na jednu stranu pásky. V 60. Letech se začal používat záznam vícestopý. &lt;br /&gt;
Nevýhody magnetonových pásek bylo snižování kvality v důsledku působení silnějšího magnetické pole, kvalita klesala i bez častého přehrávání, časté mechanické poškození, tepelné znehodnocení přímo v přístroji, změna záznamu až o půl tónu způsobený častým převíjením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové kazety ===&lt;br /&gt;
Snaha výrobců o zamezení poškození magnetofonových pásek vedla ke vzniku magnet. Kazet. Přišla s nimi v roce 1958 společnost RCA. Uložila cívky do ploché plastové schránky tzv. RCA kazety. Tyto kazety nahradila novější varianta od firmy Philips tzv. MC kazeta nebo jednoduše audiokazeta. V 70. letech po mnohých inovacích se kazety staly hlavními hudebními nosiči.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Laserdisk ===&lt;br /&gt;
Plastový kotouč o průměru 30 cm s vrstvou hliníku na obou stranách uvedla v roce 1972 firma Philips a MCA. Podobal se magnetofonové desce, avšak byl poloprůhledný a původně určený pro záznam videa se zvukem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kompaktní disk (CD) ===&lt;br /&gt;
Roku 1982 ho ve spolupráci představily firmy Philips a Sony. Vycházel z Laserdisku – plochý kotouč s průměrem 12 cm s otvorem uprostřed. První zkušební nahrávka na něj pochází z roku 1981 – koncert Berlínské filharmonie. Prvním komerčním hudebním albem pak byla ABBA z roku 1982. Výhody CD byli bezesporu stálá kvalita nahrávky, nesnadné poškození, rychlejší a levnější výroba a finanční dostupnost.&lt;br /&gt;
Kromě Audio CD vznikly další formáty např. CD-ROM, Video CD, Super Video CD nebo Photo CD. V 90. Letech 20.stol vznikly připisovatelné CD-R disky a přepisovatelné CD-RW.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== DAT kazety ===&lt;br /&gt;
Vyvinula je v roce 1987 společnost Sony. Čím kvalitněji se na ně zvuk ukládal, tím kratší záznam bylo možné nahrát. Kapacita tedy byla od 90 min. po 6 hodin záznamu. Jejich největší využití bylo během let 1993 – 2003 v rozhlasových nebo divadelních studiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální kompaktní kazety (DCC) ===&lt;br /&gt;
Snaha o zjednodušení a zkvalitnění záznamu oproti DAT kazetám se podařila roku 1992 společnosti Philips a Matsushita. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MiniDisk ===&lt;br /&gt;
Vynalezla firma Sony roku 1992. Bylo na ně možné uložit 74 až 80 min. stereofonního audio záznamu ale také počítačová data do velikosti 160 MB. Bylo z nich možné přehrávat jakoukoli část záznamu bez nutnosti přetáčení – díky technologii náhodného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MP3 ===&lt;br /&gt;
Můžeme říct, že se jedná pouze o datový soubor zaznamenaný na různých typech nosičích. Např. na CD, DVD, paměťové kartě, flash paměti nebo pevném disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Datová úložiště ===&lt;br /&gt;
Současný trend se přiklání, díky stále rychlejšímu a všudypřítomnému připojení k internetu, v šíření zvukových záznamu bez použití hudebních nosičů. Jejich prodejnost klesá a jsou nahrazovány datovými uložišti, webovými obchody s digitální hudbou, internetovými rádii nebo bezplatnými úložišti hudby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Půjčování zvukových nosičů v knihovnách =&lt;br /&gt;
== Autorský zákon č. 121/2000 Sb. ==&lt;br /&gt;
[[Autorský zákon a knihovny | Autorský zákon]] vymezuje základní pojmy a oblasti, které upravuje. Pro knihovny je důležitý především [[Autorský zákon a knihovny | § 37 Knihovní licence ]]. Pokud chce knihovna půjčovat zvukové záznamy (gramofonové desky, CD, magnetofonové pásky atd.) [[Výpůjční služby | absenčně]], smí tak učinit až po uplynutí 9 měsíců od jeho nákupu. Knihovna má povinnost oznámit[[Národní knihovna ČR | Národní knihovně ČR]] skutečnost, že poskytuje službu půjčování zvukových záznamů. Pokud je za tyto služby vybírán poplatek, knihovna povinně odvádí 40% z celkově vybrané částky kolektivním správcům (OSA, DILIA, INTEGRAM)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Příručka knihovníci&amp;quot;&amp;gt;DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudba, Zvuk, Záznam zvuku, Zvukové nosiče, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56548</id>
		<title>Hudba - zvukové nosiče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56548"/>
		<updated>2018-12-25T21:26:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
= Hudba =&lt;br /&gt;
Hudba provází člověka od nepaměti v různých formách. Z počátku v podobě [[Zvuk a zvukové vlnění | zvuků]], pláče či úderů kamenů. Vyjadřovala emoce, doprovázela lidské rituály. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek,,&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot;&amp;gt;Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.&amp;lt;/ref&amp;gt; Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes první pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů. Věda zabývající se hudbou se nazývá muzikologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Před vynálezem fonografu hovoříme o existenci systémů produkujících zvuk pouze na základě předem nastavených systémů např. děr nebo dřevěných kolíků. Hudba byla tedy produkována na základě nastavení, bez fáze nahrávání reálné akustické předlohy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;muzikus1&amp;quot;&amp;gt;KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení I – Počátky. Muzikus [online]. 2012, vol. 22, no. 4 [cit. 2018-12-22]. ISSN 1210-1443. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Vyvoj-zaznamovych-zarizeni-I-Pocatky~27~brezen~2012/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z. 9. století pochází mechanické vodní varhany. Autoři byli perští bratři Banū Mūsā.  První přístroji umožňující přehrání zvuku. Fungující na principu hrací skříňky. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Z roku 1502 pochází nejstarší dochovaný flašinet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1848 bylo popsáno tzv. harmonium. Jeho tóny rozezníval proud zvuku uváděný do pohybu pomocí stočeného děrovaného papírového nebo plechového pásu na cívce, ten se posouval pomocí hodinového strojku po soustavě trubiček. Otvory ve válci a vzduch z trubiček rozezníval klávesy. Jejich počet byl vždy shodný s počtem trubiček.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z 19.století pochází také tzv. hrací klavír (téže pianola či autopiano). Fungoval na stejném principu jako vodní varhany a byl schopen hrát bez přítomnosti hudebníka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1904 v Německu vznikla dokonalejší verze pianoly tzv. Welte-Mignon, který dokázal víceméně přesně reprodukovat zaznamenaný zvuk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20.letech se začal šířit rádiový a gramofonový záznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Záznam zvuku ==&lt;br /&gt;
[[File: Thomas_Edison2-crop.jpg|thumb|Thomas Alva Edison]]&lt;br /&gt;
První pokusy o záznam zvuku učinil Thomas Alva Edison. Použil k nim nejprve papírové pásky poté cínové fólie. Na základě jeho nákresu byl sestaven první fonograf. Až s fonografem můžeme hovořit o záznamu zvuku jako o ,,způsobu uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce,, &amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot; /&amp;gt; Záznamy zvuku mohou být odborně uspořádané v tzv. [[Virtuální národní fonotéka | fonotéce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení záznamu zvuku ===&lt;br /&gt;
* Mechanický (fonautograf, fonograf, gramofon)&lt;br /&gt;
* Magnetický (magnetofonový pásek)&lt;br /&gt;
* Optický (kinematografický film)&lt;br /&gt;
* Digitální (pásek, disk, pevná paměť)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zvukové nosiče =&lt;br /&gt;
=== Notový záznam ===&lt;br /&gt;
Nejstarší pochází ze 14. století před naším letopočtem a objeven byl na území starověkého státu Ugarit v Sýrii v 50.letech 20. století. Dešifrovala ho profesorka A.D. Kilmer z kalifornské univerzity o 20 let později. Notový zápis byl představitelem hudebního nosiče do poloviny 20.století. Poté se ke slovu dostala modernější média jako gramofonová deska a začínající magnetické nosiče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonautograf ===&lt;br /&gt;
Byl první přístroj umožňující záznam zvukového vlnění (autor: francouzský tiskař a knihovník Édouard-Léon Scott de Martinville). Šlo spíše o obrazové zaznamenání zvuku než o zvuk jako takový. Dělo se tak pomocí tenké vrstvy směsi uhelného prášku a oleje naneseného na papír nebo sklo. Takto zaznamenaný zvuk nebylo možné reprodukovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonoválečky ===&lt;br /&gt;
První fonoválečky uvedl na trh Thomasem Alvou Edisonem v roce 1906 s nahrávkami newyorské Metropolitní opery. Z trhu je vytlačila gramofonová deska.  Jejich výroba byla ukončena 1909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonograf ===&lt;br /&gt;
[[File: N28562_-_Fonograf_-_Edison_-_foto_Dan_Johansson.jpg|thumb|Fonograf]]&lt;br /&gt;
Thomas Alva Edison sestrojil první fonograf 1877. Skládal se z kovového válce se záznamovou vrstvou připevněného na vodorovné ose, a trychtýře s membránou pevně spojenou s jehlou dotýkající se záznamové vrstvy. Díky chvění membrány přenesenému na jehlu se vytvořila v záznamovém válci různě hluboká záznamová vrstva. Jehla pohybující se po různě vysoké záznamové vrstvě válečku nahoru a dolů pomocí rozechvělé membrány pak způsobovala reprodukci zvuku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafofon ===&lt;br /&gt;
Článek mezi fonografem a gramofonem. Autory byli Charles Sumner Tainter a Chichester Bell.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofon ===&lt;br /&gt;
Přístroj pro záznam zvuku na plochý otáčející se kotouč, tedy gramofon &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fonogram1&amp;quot;&amp;gt;GÖSSEL, Gabriel. Fonogram. Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; si nechal v roce 1887 patentovat německý vynálezce Emile Berliner. Poprvé ho představil 16. května 1888 ve Filadelfii.Jeho první gramofonek na ruční pohon a jednostranně nahrané desky nevzbudili velký zájem už díky nízké kvalitě a papírové troubě či stetoskopickým sluchátkům. Považovány byli spíše za dětskou hračku. 1896 přišel Berliner s novým vylepšením gramofonem. Ten měl již motor s pérovým pohonem, s natahovacím pákovým mechanismem a odstředivý regulátor koordinující počet otáček. Místo sluchátek nebo papírové trouby tu byla trouba plechová. I tento spíš dětsky vyhlížející model byl inovován. Motor se uložil do čtvercového dubového krytu s větší troubou neboli ozvučnicí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofonové desky ===&lt;br /&gt;
Začátek historie gramodesky jakožto hudebního nosiče datujeme do roku 1894 kdy Berliner začíná v USA vyrábět gramofony a nahrávat desky. Původní rozměr jednostranných desek byl 17 cm, pak 25 cm a 30 cm. Až od roku 1904 měly desky oboustranný záznam.&lt;br /&gt;
I vývoj materiálů prošel značnou změnou. Ta ovlivňovala jak fyzický vzhled tohoto nosiče, tak jeho vlastnosti. Z původního tvrdého vosku, tvrdého umělého materiálu tzv. šelaku, různých umělých pryskyřic, lakované tvrzené lepenky a modifikací asfaltu, po polyvinylchlorid.  Desky se ztenčovaly a zvuk na nich zaznamenaný zlepšoval.&lt;br /&gt;
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. Mnoho hudebních skupin vydává své album nejen na digitálních kompaktních discích ale i na LP deskách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové pásky ===&lt;br /&gt;
Materiál, ze kterého se páska vyráběla, se lišil. První exempláře byli z tenké celuloidové fólie. Záznam byl obvykle dvoustopý a ukládal se na jednu stranu pásky. V 60. Letech se začal používat záznam vícestopý. &lt;br /&gt;
Nevýhody magnetonových pásek bylo snižování kvality v důsledku působení silnějšího magnetické pole, kvalita klesala i bez častého přehrávání, časté mechanické poškození, tepelné znehodnocení přímo v přístroji, změna záznamu až o půl tónu způsobený častým převíjením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové kazety ===&lt;br /&gt;
Snaha výrobců o zamezení poškození magnetofonových pásek vedla ke vzniku magnet. Kazet. Přišla s nimi v roce 1958 společnost RCA. Uložila cívky do ploché plastové schránky tzv. RCA kazety. Tyto kazety nahradila novější varianta od firmy Philips tzv. MC kazeta nebo jednoduše audiokazeta. V 70. letech po mnohých inovacích se kazety staly hlavními hudebními nosiči.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Laserdisk ===&lt;br /&gt;
Plastový kotouč o průměru 30 cm s vrstvou hliníku na obou stranách uvedla v roce 1972 firma Philips a MCA. Podobal se magnetofonové desce, avšak byl poloprůhledný a původně určený pro záznam videa se zvukem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kompaktní disk (CD) ===&lt;br /&gt;
Roku 1982 ho ve spolupráci představily firmy Philips a Sony. Vycházel z Laserdisku – plochý kotouč s průměrem 12 cm s otvorem uprostřed. První zkušební nahrávka na něj pochází z roku 1981 – koncert Berlínské filharmonie. Prvním komerčním hudebním albem pak byla ABBA z roku 1982. Výhody CD byli bezesporu stálá kvalita nahrávky, nesnadné poškození, rychlejší a levnější výroba a finanční dostupnost.&lt;br /&gt;
Kromě Audio CD vznikly další formáty např. CD-ROM, Video CD, Super Video CD nebo Photo CD. V 90. Letech 20.stol vznikly připisovatelné CD-R disky a přepisovatelné CD-RW.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== DAT kazety ===&lt;br /&gt;
Vyvinula je v roce 1987 společnost Sony. Čím kvalitněji se na ně zvuk ukládal, tím kratší záznam bylo možné nahrát. Kapacita tedy byla od 90 min. po 6 hodin záznamu. Jejich největší využití bylo během let 1993 – 2003 v rozhlasových nebo divadelních studiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální kompaktní kazety (DCC) ===&lt;br /&gt;
Snaha o zjednodušení a zkvalitnění záznamu oproti DAT kazetám se podařila roku 1992 společnosti Philips a Matsushita. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MiniDisk ===&lt;br /&gt;
Vynalezla firma Sony roku 1992. Bylo na ně možné uložit 74 až 80 min. stereofonního audio záznamu ale také počítačová data do velikosti 160 MB. Bylo z nich možné přehrávat jakoukoli část záznamu bez nutnosti přetáčení – díky technologii náhodného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MP3 ===&lt;br /&gt;
Můžeme říct, že se jedná pouze o datový soubor zaznamenaný na různých typech nosičích. Např. na CD, DVD, paměťové kartě, flash paměti nebo pevném disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Datová úložiště ===&lt;br /&gt;
Současný trend se přiklání, díky stále rychlejšímu a všudypřítomnému připojení k internetu, v šíření zvukových záznamu bez použití hudebních nosičů. Jejich prodejnost klesá a jsou nahrazovány datovými uložišti, webovými obchody s digitální hudbou, internetovými rádii nebo bezplatnými úložišti hudby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudba, Zvuk, Záznam zvuku, Zvukové nosiče, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56547</id>
		<title>Hudba - zvukové nosiče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56547"/>
		<updated>2018-12-25T21:25:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
= Hudba =&lt;br /&gt;
Hudba provází člověka od nepaměti v různých formách. Z počátku v podobě [[Zvuk a zvukové vlnění | zvuků]], pláče či úderů kamenů. Vyjadřovala emoce, doprovázela lidské rituály. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek,,&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot;&amp;gt;Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.&amp;lt;/ref&amp;gt; Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes první pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů. Věda zabývající se hudbou se nazývá muzikologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Před vynálezem fonografu hovoříme o existenci systémů produkujících zvuk pouze na základě předem nastavených systémů např. děr nebo dřevěných kolíků. Hudba byla tedy produkována na základě nastavení, bez fáze nahrávání reálné akustické předlohy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;muzikus1&amp;quot;&amp;gt;KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení I – Počátky. Muzikus [online]. 2012, vol. 22, no. 4 [cit. 2018-12-22]. ISSN 1210-1443. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Vyvoj-zaznamovych-zarizeni-I-Pocatky~27~brezen~2012/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z. 9. století pochází mechanické vodní varhany. Autoři byli perští bratři Banū Mūsā.  První přístroji umožňující přehrání zvuku. Fungující na principu hrací skříňky. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Z roku 1502 pochází nejstarší dochovaný flašinet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1848 bylo popsáno tzv. harmonium. Jeho tóny rozezníval proud zvuku uváděný do pohybu pomocí stočeného děrovaného papírového nebo plechového pásu na cívce, ten se posouval pomocí hodinového strojku po soustavě trubiček. Otvory ve válci a vzduch z trubiček rozezníval klávesy. Jejich počet byl vždy shodný s počtem trubiček.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z 19.století pochází také tzv. hrací klavír (téže pianola či autopiano). Fungoval na stejném principu jako vodní varhany a byl schopen hrát bez přítomnosti hudebníka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1904 v Německu vznikla dokonalejší verze pianoly tzv. Welte-Mignon, který dokázal víceméně přesně reprodukovat zaznamenaný zvuk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20.letech se začal šířit rádiový a gramofonový záznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Záznam zvuku ==&lt;br /&gt;
[[File: Thomas_Edison2-crop.jpg|thumb|Thomas Alva Edison]]&lt;br /&gt;
První pokusy o záznam zvuku učinil Thomas Alva Edison. Použil k nim nejprve papírové pásky poté cínové fólie. Na základě jeho nákresu byl sestaven první fonograf. Až s fonografem můžeme hovořit o záznamu zvuku jako o ,,způsobu uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce,, &amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot; /&amp;gt; Záznamy zvuku mohou být odborně uspořádané v tzv. [[Virtuální národní fonotéka | fonotéce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení záznamu zvuku ===&lt;br /&gt;
* Mechanický (fonautograf, fonograf, gramofon)&lt;br /&gt;
* Magnetický (magnetofonový pásek)&lt;br /&gt;
* Optický (kinematografický film)&lt;br /&gt;
* Digitální (pásek, disk, pevná paměť)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zvukové nosiče =&lt;br /&gt;
=== Notový záznam ===&lt;br /&gt;
Nejstarší pochází ze 14. století před naším letopočtem a objeven byl na území starověkého státu Ugarit v Sýrii v 50.letech 20. století. Dešifrovala ho profesorka A.D. Kilmer z kalifornské univerzity o 20 let později. Notový zápis byl představitelem hudebního nosiče do poloviny 20.století. Poté se ke slovu dostala modernější média jako gramofonová deska a začínající magnetické nosiče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonautograf ===&lt;br /&gt;
Byl první přístroj umožňující záznam zvukového vlnění (autor: francouzský tiskař a knihovník Édouard-Léon Scott de Martinville). Šlo spíše o obrazové zaznamenání zvuku než o zvuk jako takový. Dělo se tak pomocí tenké vrstvy směsi uhelného prášku a oleje naneseného na papír nebo sklo. Takto zaznamenaný zvuk nebylo možné reprodukovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonoválečky ===&lt;br /&gt;
První fonoválečky uvedl na trh Thomasem Alvou Edisonem v roce 1906 s nahrávkami newyorské Metropolitní opery. Z trhu je vytlačila gramofonová deska.  Jejich výroba byla ukončena 1909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonograf ===&lt;br /&gt;
[[File: N28562_-_Fonograf_-_Edison_-_foto_Dan_Johansson.jpg|thumb|Fonograf]]&lt;br /&gt;
Thomas Alva Edison sestrojil první fonograf 1877. Skládal se z kovového válce se záznamovou vrstvou připevněného na vodorovné ose, a trychtýře s membránou pevně spojenou s jehlou dotýkající se záznamové vrstvy. Díky chvění membrány přenesenému na jehlu se vytvořila v záznamovém válci různě hluboká záznamová vrstva. Jehla pohybující se po různě vysoké záznamové vrstvě válečku nahoru a dolů pomocí rozechvělé membrány pak způsobovala reprodukci zvuku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafofon ===&lt;br /&gt;
Článek mezi fonografem a gramofonem. Autory byli Charles Sumner Tainter a Chichester Bell.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofon ===&lt;br /&gt;
Přístroj pro záznam zvuku na plochý otáčející se kotouč, tedy gramofon &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fonogram1&amp;quot;&amp;gt;GÖSSEL, Gabriel. Fonogram. Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; si nechal v roce 1887 patentovat německý vynálezce Emile Berliner. Poprvé ho představil 16. května 1888 ve Filadelfii.Jeho první gramofonek na ruční pohon a jednostranně nahrané desky nevzbudili velký zájem už díky nízké kvalitě a papírové troubě či stetoskopickým sluchátkům. Považovány byli spíše za dětskou hračku. 1896 přišel Berliner s novým vylepšením gramofonem. Ten měl již motor s pérovým pohonem, s natahovacím pákovým mechanismem a odstředivý regulátor koordinující počet otáček. Místo sluchátek nebo papírové trouby tu byla trouba plechová. I tento spíš dětsky vyhlížející model byl inovován. Motor se uložil do čtvercového dubového krytu s větší troubou neboli ozvučnicí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofonové desky ===&lt;br /&gt;
Začátek historie gramodesky jakožto hudebního nosiče datujeme do roku 1894 kdy Berliner začíná v USA vyrábět gramofony a nahrávat desky. Původní rozměr jednostranných desek byl 17 cm, pak 25 cm a 30 cm. Až od roku 1904 měly desky oboustranný záznam.&lt;br /&gt;
I vývoj materiálů prošel značnou změnou. Ta ovlivňovala jak fyzický vzhled tohoto nosiče, tak jeho vlastnosti. Z původního tvrdého vosku, tvrdého umělého materiálu tzv. šelaku, různých umělých pryskyřic, lakované tvrzené lepenky a modifikací asfaltu, po polyvinylchlorid.  Desky se ztenčovaly a zvuk na nich zaznamenaný zlepšoval.&lt;br /&gt;
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. Mnoho hudebních skupin vydává své album nejen na digitálních kompaktních discích ale i na LP deskách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonová páska ===&lt;br /&gt;
Materiál, ze kterého se páska vyráběla, se lišil. První exempláře byli z tenké celuloidové fólie. Záznam byl obvykle dvoustopý a ukládal se na jednu stranu pásky. V 60. Letech se začal používat záznam vícestopý. &lt;br /&gt;
Nevýhody magnetonových pásek bylo snižování kvality v důsledku působení silnějšího magnetické pole, kvalita klesala i bez častého přehrávání, časté mechanické poškození, tepelné znehodnocení přímo v přístroji, změna záznamu až o půl tónu způsobený častým převíjením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové kazety ===&lt;br /&gt;
Snaha výrobců o zamezení poškození magnetofonových pásek vedla ke vzniku magnet. Kazet. Přišla s nimi v roce 1958 společnost RCA. Uložila cívky do ploché plastové schránky tzv. RCA kazety. Tyto kazety nahradila novější varianta od firmy Philips tzv. MC kazeta nebo jednoduše audiokazeta. V 70. letech po mnohých inovacích se kazety staly hlavními hudebními nosiči.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Laserdisk ===&lt;br /&gt;
Plastový kotouč o průměru 30 cm s vrstvou hliníku na obou stranách uvedla v roce 1972 firma Philips a MCA. Podobal se magnetofonové desce, avšak byl poloprůhledný a původně určený pro záznam videa se zvukem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kompaktní disk (CD) ===&lt;br /&gt;
Roku 1982 ho ve spolupráci představily firmy Philips a Sony. Vycházel z Laserdisku – plochý kotouč s průměrem 12 cm s otvorem uprostřed. První zkušební nahrávka na něj pochází z roku 1981 – koncert Berlínské filharmonie. Prvním komerčním hudebním albem pak byla ABBA z roku 1982. Výhody CD byli bezesporu stálá kvalita nahrávky, nesnadné poškození, rychlejší a levnější výroba a finanční dostupnost.&lt;br /&gt;
Kromě Audio CD vznikly další formáty např. CD-ROM, Video CD, Super Video CD nebo Photo CD. V 90. Letech 20.stol vznikly připisovatelné CD-R disky a přepisovatelné CD-RW.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== DAT kazety ===&lt;br /&gt;
Vyvinula je v roce 1987 společnost Sony. Čím kvalitněji se na ně zvuk ukládal, tím kratší záznam bylo možné nahrát. Kapacita tedy byla od 90 min. po 6 hodin záznamu. Jejich největší využití bylo během let 1993 – 2003 v rozhlasových nebo divadelních studiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální kompaktní kazety (DCC) ===&lt;br /&gt;
Snaha o zjednodušení a zkvalitnění záznamu oproti DAT kazetám se podařila roku 1992 společnosti Philips a Matsushita. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MiniDisk ===&lt;br /&gt;
Vynalezla firma Sony roku 1992. Bylo na ně možné uložit 74 až 80 min. stereofonního audio záznamu ale také počítačová data do velikosti 160 MB. Bylo z nich možné přehrávat jakoukoli část záznamu bez nutnosti přetáčení – díky technologii náhodného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MP3 ===&lt;br /&gt;
Můžeme říct, že se jedná pouze o datový soubor zaznamenaný na různých typech nosičích. Např. na CD, DVD, paměťové kartě, flash paměti nebo pevném disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Datová úložiště ===&lt;br /&gt;
Současný trend se přiklání, díky stále rychlejšímu a všudypřítomnému připojení k internetu, v šíření zvukových záznamu bez použití hudebních nosičů. Jejich prodejnost klesá a jsou nahrazovány datovými uložišti, webovými obchody s digitální hudbou, internetovými rádii nebo bezplatnými úložišti hudby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudba, Zvuk, Záznam zvuku, Zvukové nosiče, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56546</id>
		<title>Hudba - zvukové nosiče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56546"/>
		<updated>2018-12-25T21:15:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
= Hudba =&lt;br /&gt;
Hudba provází člověka od nepaměti v různých formách. Z počátku v podobě [[Zvuk a zvukové vlnění | zvuků]], pláče či úderů kamenů. Vyjadřovala emoce, doprovázela lidské rituály. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek,,&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot;&amp;gt;Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.&amp;lt;/ref&amp;gt; Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes první pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů. Věda zabývající se hudbou se nazývá muzikologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Před vynálezem fonografu hovoříme o existenci systémů produkujících zvuk pouze na základě předem nastavených systémů např. děr nebo dřevěných kolíků. Hudba byla tedy produkována na základě nastavení, bez fáze nahrávání reálné akustické předlohy &amp;lt;ref name=&amp;quot;muzikus1&amp;quot;&amp;gt;KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení I – Počátky. Muzikus [online]. 2012, vol. 22, no. 4 [cit. 2018-12-22]. ISSN 1210-1443. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Vyvoj-zaznamovych-zarizeni-I-Pocatky~27~brezen~2012/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z. 9. století pochází mechanické vodní varhany. Autoři byli perští bratři Banū Mūsā.  První přístroji umožňující přehrání zvuku. Fungující na principu hrací skříňky. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Z roku 1502 pochází nejstarší dochovaný flašinet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1848 bylo popsáno tzv. harmonium. Jeho tóny rozezníval proud zvuku uváděný do pohybu pomocí stočeného děrovaného papírového nebo plechového pásu na cívce, ten se posouval pomocí hodinového strojku po soustavě trubiček. Otvory ve válci a vzduch z trubiček rozezníval klávesy. Jejich počet byl vždy shodný s počtem trubiček.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z 19.století pochází také tzv. hrací klavír (téže pianola či autopiano). Fungoval na stejném principu jako vodní varhany a byl schopen hrát bez přítomnosti hudebníka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1904 v Německu vznikla dokonalejší verze pianoly tzv. Welte-Mignon, který dokázal víceméně přesně reprodukovat zaznamenaný zvuk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20.letech se začal šířit rádiový a gramofonový záznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Záznam zvuku ==&lt;br /&gt;
[[File: Thomas_Edison2-crop.jpg|thumb|Thomas Alva Edison]]&lt;br /&gt;
První pokusy o záznam zvuku učinil Thomas Alva Edison. Použil k nim nejprve papírové pásky poté cínové fólie. Na základě jeho nákresu byl sestaven první fonograf. Až s fonografem můžeme hovořit o záznamu zvuku jako o ,,způsobu uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce,, &amp;lt;ref name=&amp;quot;Ottova&amp;quot; /&amp;gt; Záznamy zvuku mohou být odborně uspořádané v tzv. [[Virtuální národní fonotéka | fonotéce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení záznamu zvuku ===&lt;br /&gt;
* Mechanický (fonautograf, fonograf, gramofon)&lt;br /&gt;
* Magnetický (magnetofonový pásek)&lt;br /&gt;
* Optický (kinematografický film)&lt;br /&gt;
* Digitální (pásek, disk, pevná paměť)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zvukové nosiče =&lt;br /&gt;
=== Notový záznam ===&lt;br /&gt;
Nejstarší pochází ze 14. století před naším letopočtem a objeven byl na území starověkého státu Ugarit v Sýrii v 50.letech 20. století. Dešifrovala ho profesorka A.D. Kilmer z kalifornské univerzity o 20 let později. Notový zápis byl představitelem hudebního nosiče do poloviny 20.století. Poté se ke slovu dostala modernější média jako gramofonová deska a začínající magnetické nosiče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonautograf ===&lt;br /&gt;
Byl první přístroj umožňující záznam zvukového vlnění (autor: francouzský tiskař a knihovník Édouard-Léon Scott de Martinville). Šlo spíše o obrazové zaznamenání zvuku než o zvuk jako takový. Dělo se tak pomocí tenké vrstvy směsi uhelného prášku a oleje naneseného na papír nebo sklo. Takto zaznamenaný zvuk nebylo možné reprodukovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonoválečky ===&lt;br /&gt;
První fonoválečky uvedl na trh Thomasem Alvou Edisonem v roce 1906 s nahrávkami newyorské Metropolitní opery. Z trhu je vytlačila gramofonová deska.  Jejich výroba byla ukončena 1909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonograf ===&lt;br /&gt;
[[File: N28562_-_Fonograf_-_Edison_-_foto_Dan_Johansson.jpg|thumb|Fonograf]]&lt;br /&gt;
Thomas Alva Edison sestrojil první fonograf 1877. Skládal se z kovového válce se záznamovou vrstvou připevněného na vodorovné ose, a trychtýře s membránou pevně spojenou s jehlou dotýkající se záznamové vrstvy. Díky chvění membrány přenesenému na jehlu se vytvořila v záznamovém válci různě hluboká záznamová vrstva. Jehla pohybující se po různě vysoké záznamové vrstvě válečku nahoru a dolů pomocí rozechvělé membrány pak způsobovala reprodukci zvuku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafofon ===&lt;br /&gt;
Článek mezi fonografem a gramofonem. Autory byli Charles Sumner Tainter a Chichester Bell.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofon ===&lt;br /&gt;
Přístroj pro záznam zvuku na plochý otáčející se kotouč, tedy gramofon &amp;lt;ref name=&amp;quot;Fonogram1&amp;quot;&amp;gt;GÖSSEL, Gabriel. Fonogram. Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; si nechal v roce 1887 patentovat německý vynálezce Emile Berliner. Poprvé ho představil 16. května 1888 ve Filadelfii.Jeho první gramofonek na ruční pohon a jednostranně nahrané desky nevzbudili velký zájem už díky nízké kvalitě a papírové troubě či stetoskopickým sluchátkům. Považovány byli spíše za dětskou hračku. 1896 přišel Berliner s novým vylepšením gramofonem. Ten měl již motor s pérovým pohonem, s natahovacím pákovým mechanismem a odstředivý regulátor koordinující počet otáček. Místo sluchátek nebo papírové trouby tu byla trouba plechová. I tento spíš dětsky vyhlížející model byl inovován. Motor se uložil do čtvercového dubového krytu s větší troubou neboli ozvučnicí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofonové desky ===&lt;br /&gt;
Začátek historie gramodesky jakožto hudebního nosiče datujeme do roku 1894 kdy Berliner začíná v USA vyrábět gramofony a nahrávat desky. Původní rozměr jednostranných desek byl 17 cm, pak 25 cm a 30 cm. Až od roku 1904 měly desky oboustranný záznam.&lt;br /&gt;
I vývoj materiálů prošel značnou změnou. Ta ovlivňovala jak fyzický vzhled tohoto nosiče, tak jeho vlastnosti. Z původního tvrdého vosku, tvrdého umělého materiálu tzv. šelaku, různých umělých pryskyřic, lakované tvrzené lepenky a modifikací asfaltu, po polyvinylchlorid.  Desky se ztenčovaly a zvuk na nich zaznamenaný zlepšoval.&lt;br /&gt;
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofonové desky ===&lt;br /&gt;
Začátek historie gramodesky jakožto hudebního nosiče datujeme do roku 1894 kdy Berliner začíná v USA vyrábět gramofony a nahrávat desky. Původní rozměr jednostranných desek byl 17 cm, pak 25 cm a 30 cm. Až od roku 1904 měly desky oboustranný záznam.&lt;br /&gt;
I vývoj materiálů prošel značnou změnou. Ta ovlivňovala jak fyzický vzhled tohoto nosiče, tak jeho vlastnosti. Z původního tvrdého vosku, tvrdého umělého materiálu tzv. šelaku, různých umělých pryskyřic, lakované tvrzené lepenky a modifikací asfaltu, po polyvinylchlorid.  Desky se ztenčovaly a zvuk na nich zaznamenaný zlepšoval.&lt;br /&gt;
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. Mnoho hudebních skupin vydává své album nejen na digitálních kompaktních discích ale i na LP deskách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonová páska ===&lt;br /&gt;
Materiál, ze kterého se páska vyráběla, se lišil. První exempláře byli z tenké celuloidové fólie. Záznam byl obvykle dvoustopý a ukládal se na jednu stranu pásky. V 60. Letech se začal používat záznam vícestopý. &lt;br /&gt;
Nevýhody magnetonových pásek bylo snižování kvality v důsledku působení silnějšího magnetické pole, kvalita klesala i bez častého přehrávání, časté mechanické poškození, tepelné znehodnocení přímo v přístroji, změna záznamu až o půl tónu způsobený častým převíjením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové kazety ===&lt;br /&gt;
Snaha výrobců o zamezení poškození magnetofonových pásek vedla ke vzniku magnet. Kazet. Přišla s nimi v roce 1958 společnost RCA. Uložila cívky do ploché plastové schránky tzv. RCA kazety. Tyto kazety nahradila novější varianta od firmy Philips tzv. MC kazeta nebo jednoduše audiokazeta. V 70. letech po mnohých inovacích se kazety staly hlavními hudebními nosiči.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Laserdisk ===&lt;br /&gt;
Plastový kotouč o průměru 30 cm s vrstvou hliníku na obou stranách uvedla v roce 1972 firma Philips a MCA. Podobal se magnetofonové desce, avšak byl poloprůhledný a původně určený pro záznam videa se zvukem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kompaktní disk (CD) ===&lt;br /&gt;
Roku 1982 ho ve spolupráci představily firmy Philips a Sony. Vycházel z Laserdisku – plochý kotouč s průměrem 12 cm s otvorem uprostřed. První zkušební nahrávka na něj pochází z roku 1981 – koncert Berlínské filharmonie. Prvním komerčním hudebním albem pak byla ABBA z roku 1982. Výhody CD byli bezesporu stálá kvalita nahrávky, nesnadné poškození, rychlejší a levnější výroba a finanční dostupnost.&lt;br /&gt;
Kromě Audio CD vznikly další formáty např. CD-ROM, Video CD, Super Video CD nebo Photo CD. V 90. Letech 20.stol vznikly připisovatelné CD-R disky a přepisovatelné CD-RW.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== DAT kazety ===&lt;br /&gt;
Vyvinula je v roce 1987 společnost Sony. Čím kvalitněji se na ně zvuk ukládal, tím kratší záznam bylo možné nahrát. Kapacita tedy byla od 90 min. po 6 hodin záznamu. Jejich největší využití bylo během let 1993 – 2003 v rozhlasových nebo divadelních studiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální kompaktní kazety (DCC) ===&lt;br /&gt;
Snaha o zjednodušení a zkvalitnění záznamu oproti DAT kazetám se podařila roku 1992 společnosti Philips a Matsushita. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MiniDisk ===&lt;br /&gt;
Vynalezla firma Sony roku 1992. Bylo na ně možné uložit 74 až 80 min. stereofonního audio záznamu ale také počítačová data do velikosti 160 MB. Bylo z nich možné přehrávat jakoukoli část záznamu bez nutnosti přetáčení – díky technologii náhodného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MP3 ===&lt;br /&gt;
Můžeme říct, že se jedná pouze o datový soubor zaznamenaný na různých typech nosičích. Např. na CD, DVD, paměťové kartě, flash paměti nebo pevném disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Datová úložiště ===&lt;br /&gt;
Současný trend se přiklání, díky stále rychlejšímu a všudypřítomnému připojení k internetu, v šíření zvukových záznamu bez použití hudebních nosičů. Jejich prodejnost klesá a jsou nahrazovány datovými uložišti, webovými obchody s digitální hudbou, internetovými rádii nebo bezplatnými úložišti hudby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudba, Zvuk, Záznam zvuku, Zvukové nosiče, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56545</id>
		<title>Hudba - zvukové nosiče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56545"/>
		<updated>2018-12-25T18:59:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
= Hudba =&lt;br /&gt;
Hudba provází člověka od nepaměti v různých formách. Z počátku v podobě [[Zvuk a zvukové vlnění | zvuků]], pláče či úderů kamenů. Vyjadřovala emoce, doprovázela lidské rituály. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek,,&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Ottova v�eobecn�ncyklopedie ve dvou svazc�&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ottovo nakladatelstv� divizi Cesty, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt; Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes první pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů. Věda zabývající se hudbou se nazývá muzikologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Před vynálezem fonografu hovoříme o existenci systémů produkujících zvuk pouze na základě předem nastavených systémů např. děr nebo dřevěných kolíků. Hudba byla tedy produkována na základě nastavení, bez fáze nahrávání reálné akustické předlohy.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;V��amov��� - Po�ky - muzikus.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/vyvoj-zaznamovych-zarizeni-i-pocatky~27~brezen~2012/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z. 9. století pochází mechanické vodní varhany. Autoři byli perští bratři Banū Mūsā.  První přístroji umožňující přehrání zvuku. Fungující na principu hrací skříňky. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Z roku 1502 pochází nejstarší dochovaný flašinet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1848 bylo popsáno tzv. harmonium. Jeho tóny rozezníval proud zvuku uváděný do pohybu pomocí stočeného děrovaného papírového nebo plechového pásu na cívce, ten se posouval pomocí hodinového strojku po soustavě trubiček. Otvory ve válci a vzduch z trubiček rozezníval klávesy. Jejich počet byl vždy shodný s počtem trubiček.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z 19.století pochází také tzv. hrací klavír (téže pianola či autopiano). Fungoval na stejném principu jako vodní varhany a byl schopen hrát bez přítomnosti hudebníka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1904 v Německu vznikla dokonalejší verze pianoly tzv. Welte-Mignon, který dokázal víceméně přesně reprodukovat zaznamenaný zvuk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20.letech se začal šířit rádiový a gramofonový záznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Záznam zvuku ==&lt;br /&gt;
První pokusy o záznam zvuku učinil Thomas Alva Edison. Použil k nim nejprve papírové pásky poté cínové fólie. Na základě jeho nákresu byl sestaven první fonograf. Až s fonografem můžeme hovořit o záznamu zvuku jako o ,,způsobu uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce,,.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Ottova v�eobecn�ncyklopedie ve dvou svazc�&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ottovo nakladatelstv� divizi Cesty, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt; Záznamy zvuku mohou být odborně uspořádané v tzv. [[Virtuální národní fonotéka | fonotéce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení záznamu zvuku ===&lt;br /&gt;
* Mechanický (fonautograf, fonograf, gramofon)&lt;br /&gt;
* Magnetický (magnetofonový pásek)&lt;br /&gt;
* Optický (kinematografický film)&lt;br /&gt;
* Digitální (pásek, disk, pevná paměť)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zvukové nosiče =&lt;br /&gt;
=== Notový záznam ===&lt;br /&gt;
Nejstarší pochází ze 14. století před naším letopočtem a objeven byl na území starověkého státu Ugarit v Sýrii v 50.letech 20. století. Dešifrovala ho profesorka A.D. Kilmer z kalifornské univerzity o 20 let později. Notový zápis byl představitelem hudebního nosiče do poloviny 20.století. Poté se ke slovu dostala modernější média jako gramofonová deska a začínající magnetické nosiče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonautograf ===&lt;br /&gt;
Byl první přístroj umožňující záznam zvukového vlnění (autor: francouzský tiskař a knihovník Édouard-Léon Scott de Martinville). Šlo spíše o obrazové zaznamenání zvuku než o zvuk jako takový. Dělo se tak pomocí tenké vrstvy směsi uhelného prášku a oleje naneseného na papír nebo sklo. Takto zaznamenaný zvuk nebylo možné reprodukovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonoválečky ===&lt;br /&gt;
První fonoválečky uvedl na trh Thomasem Alvou Edisonem v roce 1906 s nahrávkami newyorské Metropolitní opery. Z trhu je vytlačila gramofonová deska.  Jejich výroba byla ukončena 1909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonograf ===&lt;br /&gt;
Thomas Alva Edison sestrojil první fonograf 1877. Skládal se z kovového válce se záznamovou vrstvou připevněného na vodorovné ose, a trychtýře s membránou pevně spojenou s jehlou dotýkající se záznamové vrstvy. Díky chvění membrány přenesenému na jehlu se vytvořila v záznamovém válci různě hluboká záznamová vrstva. Jehla pohybující se po různě vysoké záznamové vrstvě válečku nahoru a dolů pomocí rozechvělé membrány pak způsobovala reprodukci zvuku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafofon ===&lt;br /&gt;
Článek mezi fonografem a gramofonem. Autory byli Charles Sumner Tainter a Chichester Bell.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofon ===&lt;br /&gt;
Přístroj pro záznam zvuku na plochý otáčející se kotouč, tedy gramofon &amp;lt;ref&amp;gt;G?SSEL, Gabriel. &amp;lt;i&amp;gt;Fonogram&amp;lt;/i&amp;gt;. V Praze: Radioservis, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt; si nechal v roce 1887 patentovat německý vynálezce Emile Berliner. Poprvé ho představil 16. května 1888 ve Filadelfii.Jeho první gramofonek na ruční pohon a jednostranně nahrané desky nevzbudili velký zájem už díky nízké kvalitě a papírové troubě či stetoskopickým sluchátkům. Považovány byli spíše za dětskou hračku. 1896 přišel Berliner s novým vylepšením gramofonem. Ten měl již motor s pérovým pohonem, s natahovacím pákovým mechanismem a odstředivý regulátor koordinující počet otáček. Místo sluchátek nebo papírové trouby tu byla trouba plechová. I tento spíš dětsky vyhlížející model byl inovován. Motor se uložil do čtvercového dubového krytu s větší troubou neboli ozvučnicí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofonové desky ===&lt;br /&gt;
Začátek historie gramodesky jakožto hudebního nosiče datujeme do roku 1894 kdy Berliner začíná v USA vyrábět gramofony a nahrávat desky. Původní rozměr jednostranných desek byl 17 cm, pak 25 cm a 30 cm. Až od roku 1904 měly desky oboustranný záznam.&lt;br /&gt;
I vývoj materiálů prošel značnou změnou. Ta ovlivňovala jak fyzický vzhled tohoto nosiče, tak jeho vlastnosti. Z původního tvrdého vosku, tvrdého umělého materiálu tzv. šelaku, různých umělých pryskyřic, lakované tvrzené lepenky a modifikací asfaltu, po polyvinylchlorid.  Desky se ztenčovaly a zvuk na nich zaznamenaný zlepšoval.&lt;br /&gt;
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gramofonové desky ===&lt;br /&gt;
Začátek historie gramodesky jakožto hudebního nosiče datujeme do roku 1894 kdy Berliner začíná v USA vyrábět gramofony a nahrávat desky. Původní rozměr jednostranných desek byl 17 cm, pak 25 cm a 30 cm. Až od roku 1904 měly desky oboustranný záznam.&lt;br /&gt;
I vývoj materiálů prošel značnou změnou. Ta ovlivňovala jak fyzický vzhled tohoto nosiče, tak jeho vlastnosti. Z původního tvrdého vosku, tvrdého umělého materiálu tzv. šelaku, různých umělých pryskyřic, lakované tvrzené lepenky a modifikací asfaltu, po polyvinylchlorid.  Desky se ztenčovaly a zvuk na nich zaznamenaný zlepšoval.&lt;br /&gt;
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. Mnoho hudebních skupin vydává své album nejen na digitálních kompaktních discích ale i na LP deskách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonová páska ===&lt;br /&gt;
Materiál, ze kterého se páska vyráběla, se lišil. První exempláře byli z tenké celuloidové fólie. Záznam byl obvykle dvoustopý a ukládal se na jednu stranu pásky. V 60. Letech se začal používat záznam vícestopý. &lt;br /&gt;
Nevýhody magnetonových pásek bylo snižování kvality v důsledku působení silnějšího magnetické pole, kvalita klesala i bez častého přehrávání, časté mechanické poškození, tepelné znehodnocení přímo v přístroji, změna záznamu až o půl tónu způsobený častým převíjením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetofonové kazety ===&lt;br /&gt;
Snaha výrobců o zamezení poškození magnetofonových pásek vedla ke vzniku magnet. Kazet. Přišla s nimi v roce 1958 společnost RCA. Uložila cívky do ploché plastové schránky tzv. RCA kazety. Tyto kazety nahradila novější varianta od firmy Philips tzv. MC kazeta nebo jednoduše audiokazeta. V 70. letech po mnohých inovacích se kazety staly hlavními hudebními nosiči.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Laserdisk ===&lt;br /&gt;
Plastový kotouč o průměru 30 cm s vrstvou hliníku na obou stranách uvedla v roce 1972 firma Philips a MCA. Podobal se magnetofonové desce, avšak byl poloprůhledný a původně určený pro záznam videa se zvukem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kompaktní disk (CD) ===&lt;br /&gt;
Roku 1982 ho ve spolupráci představily firmy Philips a Sony. Vycházel z Laserdisku – plochý kotouč s průměrem 12 cm s otvorem uprostřed. První zkušební nahrávka na něj pochází z roku 1981 – koncert Berlínské filharmonie. Prvním komerčním hudebním albem pak byla ABBA z roku 1982. Výhody CD byli bezesporu stálá kvalita nahrávky, nesnadné poškození, rychlejší a levnější výroba a finanční dostupnost.&lt;br /&gt;
Kromě Audio CD vznikly další formáty např. CD-ROM, Video CD, Super Video CD nebo Photo CD. V 90. Letech 20.stol vznikly připisovatelné CD-R disky a přepisovatelné CD-RW.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== DAT kazety ===&lt;br /&gt;
Vyvinula je v roce 1987 společnost Sony. Čím kvalitněji se na ně zvuk ukládal, tím kratší záznam bylo možné nahrát. Kapacita tedy byla od 90 min. po 6 hodin záznamu. Jejich největší využití bylo během let 1993 – 2003 v rozhlasových nebo divadelních studiích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální kompaktní kazety (DCC) ===&lt;br /&gt;
Snaha o zjednodušení a zkvalitnění záznamu oproti DAT kazetám se podařila roku 1992 společnosti Philips a Matsushita. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MiniDisk ===&lt;br /&gt;
Vynalezla firma Sony roku 1992. Bylo na ně možné uložit 74 až 80 min. stereofonního audio záznamu ale také počítačová data do velikosti 160 MB. Bylo z nich možné přehrávat jakoukoli část záznamu bez nutnosti přetáčení – díky technologii náhodného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MP3 ===&lt;br /&gt;
Můžeme říct, že se jedná pouze o datový soubor zaznamenaný na různých typech nosičích. Např. na CD, DVD, paměťové kartě, flash paměti nebo pevném disku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Datová úložiště ===&lt;br /&gt;
Současný trend se přiklání, díky stále rychlejšímu a všudypřítomnému připojení k internetu, v šíření zvukových záznamu bez použití hudebních nosičů. Jejich prodejnost klesá a jsou nahrazovány datovými uložišti, webovými obchody s digitální hudbou, internetovými rádii nebo bezplatnými úložišti hudby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Walker &amp;amp; Wolf ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Audio vydavatelství specializující se na audioknihy. Konkrétně na původní české autory píšící fantastiku. (CD, mp3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.walkeravolf.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Vydavatelství Českého rozhlasu, jež vydává CD všech žánrů s důrazem na mluvené slovo a audioknihy, knihy a Týdeník Rozhlas.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.radioteka.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Suprahon ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Původní české vydavatelství působící na trhu od padesátých let minulého století vydávající klasickou a původní českou tvorbu. (CD, MC, mp3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.supraphon.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universal Music ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Vydavatelství se zaměřuje na aktuální hudební interprety z celého světa, ale zároveň nabízí biografie, video ukázky a merchandise do mobilu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.umusic.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sony Music ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Druhé největší vydavatelství se stejným zaměřením jako Universal Music. (CD, mp3, gramofonová deska)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.sonymusic.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Warner Music ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Hudební vydavatelství zaměřené z velké části na českou produkci. Zákazník si může zvolit CD nebo mp3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.emimusic.cz/cz/index.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sony ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Jedno z předním světových vydavatelství zaměřené na produkci aktuálně nejúspěšnějších umělců. Mimo CD a mp3 se v limitovaných edicích objevují gramofonové desky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.sonyatv.com/en-uk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Guerilla Records ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Hudební vydavatelství, které se snaží zachytit hudbu, jejíž kořeny tkví v tzv. undergroundu. Zvukovým nosičem je v tomto případě CD.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.guerilla.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství audioknih zaměřené především na produkci nahrávek české beletrie a pohádek pro děti i pro dospělé. Založení se datuje do roku 1991, kdy se jako zvukový nosič zvolila audiokazeta. V průběhu se let přešlo na CD. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.audiostory.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BMG ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Hudební vydavatelství zaměřené na masovou produkci populárních interpretů. Za zvukový nosič si vydavatelství zvolilo CD, online stream a mp3. Od roku 2006 spadá pod Sony Music Entertainment. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.bmg.com/de/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hudební nakladatelé - zvukové nosiče ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1.	Sony / ATV Music Publishing LLC ===&lt;br /&gt;
je přední světová hudební vydavatelská společnost se sítí 37 kanceláří ve 29 městech a 22 zemích po celém světě.  Společnost byla založena jako divize Associated Television (ATV) v roce 1955 Lewem Gradem. V prosinci roku 1995 došlo ke sloučení ATV a Sony Music Publishing. Sony / ATV Music Publishing LLC nyní vlastní nebo spravuje více než 3 miliony autorských práv, včetně kultovních hudebních katalogů. Od roku 2012 Sony / ATV také spravuje také autorská práva EMI Music Publishing, čímž významně rozšířila repertoár a rozsah žánrů, skladatelů a umělců, které zastupuje. Společnost poskytuje umělcům kompletní služby hudebního nakladatelství vč. hudební produkce. https://www.sonyatv.com/en/about&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.	Universal Music Publishing Group (UMPG) ===&lt;br /&gt;
je severoamerický hudební vydavatelská společnost a je součástí Universal Music Group. Ta byla dříve známá jako MCA Music Publishing. Universal Music Publishing je světově druhým největším hudebním vydavatelem hned za Sony / ATV Music Publishing. Poskytuje kompletní služby hudebního průmyslu. [http://www.umusicpub.com/ www.umusicpub.com/]/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.	Disney Music Group (DMG) ===&lt;br /&gt;
je významné hudební vydavatelství a dceřiná spol. The Walt Disney Company se sídlem v v Kalifornii v USA. Společnost byla založena v roce 1956. V současné době se skládá ze dvou nahrávacích společností a vydavatelství, které spravuje autorská práva společnosti Walt Disney Studios ale i dalších umělců. http://waltdisneystudios.com/disney-music-group/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.	Polskie Wydawnictwo Muzyczne /PWM/ ===&lt;br /&gt;
je polské hudební vydavatelství se sídlem Krakově Bylo založeno v roce 1945 a dlouhou dobu bylo jediným hudebním vydavatelstvím v Polsku.  Specializuje na vydávání nosičů a publikování hudebnin a knih z oblasti klasické hudby, jazzu a filmové hudby. Vydalo kompletní dílo Fryderyka Chopina a dalších významných polských autorů. Je propagátorem polské soudobé hudby a zastupujeme Polsko u mnoha významných zahraničních vydavatelů, jako je např.  Schott Music, Boosey &amp;amp; Hawkes, Edition Peters, Universal Edition Wien, Music Sales. http://pwm.com.pl/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5.	Schott Music ===&lt;br /&gt;
je jedno z nejstarších a zároveň největších německých hudebních vydavatelství v Evropě. Byla založena Bernhardem Schottem v roce 1770 a v první polovině 19. století společnost expandovala do dalších států Evropy. V současné době vydavatelství Schott Music zastupuje skladatele a autory z celého světa, má pobočky v deseti zemích světa. Zajišťuje distribuci hudebnin, knih, časopisů, audio a zvukově-obrazových záznamů a to nejen z katalogů Schott, ale i z katalogů 60 jiných hudebních vydavatelů. https://de.schott-music.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6.	Frederick Harris Music Co., Limited ===&lt;br /&gt;
je nejstarší hudební vydavatelství v Kanadě.  Bylo založeno v roce 1904 v Torontu v Kanadě Frederickem Harrisem. V současné době je oficiálním vydavatelem kanadské Královské konzervatoře a kromě klasické vydavatelské činnosti významně podporuje práci mladých autorů. http://www.frederickharrismusic.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7.	Éditions Alphonse Leduc ===&lt;br /&gt;
je jedním z nejstarších a nejprestižnějších francouzských hudebních vydavatelských domů, jež se specializuje na klasickou hudbu. Společnost byla založena v roce 1841 Alphonsem Leducem a dosud je rodinným podnikem Leduců, přestože je od ledna 2014 součástí britského Music Sales Group. Vlastní autorská práva k dílům nejvýznamnějších francouzských autorů. Toto postavení současné doby získala zejména díky vhodnému skombinování publikování nových děl a nabývání zavedených katalogů autorských práv, především edic vydavatelského domu Heugel v roce 1980 a  Hamelle v roce 1993. http://www.alphonseleduc.com/FR/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8.	Razor Boy Music Publishing ===&lt;br /&gt;
je velmi mladá švédská nezávislá hudební společnost, která zahájila svou činnost dne 1. června 2008. Byla založena a je stále vlastněna Fredrikem Olssonem. Razor Boy dosáhla celosvětového úspěchu díky vlastnictví autorských práv a zastupování mnoha talentovaných písničkářů jako např. Kylie Minogue nebo Jo Perry. Od svého vzniku v roce 2008 singly spol. Razor Boy několikrát dosáhly na přední příčky hitparád ve Spojených státech, Velké Británii, Japonsku, Německu a dalších zemích po celém světě. http://razorboymusicpub.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 9.	Downtown ===&lt;br /&gt;
je nadnárodní vydavatelská společnost poskytující kompletní služby hudebního průmyslu se sídlem v New Yorku. Downtovn se skládá ze čtyř divizí: Downtown Music Publishing, Songtrust, Downtown Music Studios a Neighbouring Rights. Kromě svého ústředí v New Yorku, Downtown má pobočky v Nashvillu, Los Angeles, Londýně a Amsterodamu.&lt;br /&gt;
Downtown Music Publishing vlastní nebo spravuje práva nejvýznamnějších umělců a hudebních uskupeních. Downtown Music Publishing založil v roce 2007 Justin Kalifowitz v New Yorku a během následujících let rozšířil společnost o další tři divize a navázala spolupráci s poskytovateli hudebních digitálních služeb vč. YouTube. V roce 2016 byla Downtown Music Publishing nominována na cenu hudební branže Worldwide Publisher of the Year Award a v roce 2014 se objevila na seznamu 10 nejvýznamnějších hudebních vydavatelů. https://www.dmpgroup.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 10.	MPL Communications (zkratka pro McCartney Productions Ltd.) ===&lt;br /&gt;
je původně britská obchodní společnost se sídlem v Londýně a New Yorku zaštiťující obchodní zájmy Paula McCartney. Kromě mnoha dalších aktivit MPL Communications provozuje především jedno z největších soukromých hudebních vydavatelství. Společnost byla založena 12. února 1971 původně pod názvem Adagrove Limited, a teprve později (v roce 1976) změnila svůj název na McCartney Productions Ltd.. Společnost MPL má 25 dceřiných společností po celém světě a spravuje práva nejznámějších autorů populární hudby 20. stol. Jedná se především o taková jména jako je Paul McCartney, John Lennon, Buddy Holly, Carl Perkins, Jerry Herman Frank Loesser Meredith Willson, Harold Arlen a mnoho dalších. https://mplcommunications.com/home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56544</id>
		<title>Hudba - zvukové nosiče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56544"/>
		<updated>2018-12-25T18:48:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
= Hudba =&lt;br /&gt;
Hudba provází člověka od nepaměti v různých formách. Z počátku v podobě [[Zvuk a zvukové vlnění | zvuků]], pláče či úderů kamenů. Vyjadřovala emoce, doprovázela lidské rituály. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek,,&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Ottova v�eobecn�ncyklopedie ve dvou svazc�&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ottovo nakladatelstv� divizi Cesty, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt; Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes první pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů. Věda zabývající se hudbou se nazývá muzikologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Před vynálezem fonografu hovoříme o existenci systémů produkujících zvuk pouze na základě předem nastavených systémů např. děr nebo dřevěných kolíků. Hudba byla tedy produkována na základě nastavení, bez fáze nahrávání reálné akustické předlohy.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;V��amov��� - Po�ky - muzikus.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/vyvoj-zaznamovych-zarizeni-i-pocatky~27~brezen~2012/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z. 9. století pochází mechanické vodní varhany. Autoři byli perští bratři Banū Mūsā.  První přístroji umožňující přehrání zvuku. Fungující na principu hrací skříňky. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Z roku 1502 pochází nejstarší dochovaný flašinet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1848 bylo popsáno tzv. harmonium. Jeho tóny rozezníval proud zvuku uváděný do pohybu pomocí stočeného děrovaného papírového nebo plechového pásu na cívce, ten se posouval pomocí hodinového strojku po soustavě trubiček. Otvory ve válci a vzduch z trubiček rozezníval klávesy. Jejich počet byl vždy shodný s počtem trubiček.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z 19.století pochází také tzv. hrací klavír (téže pianola či autopiano). Fungoval na stejném principu jako vodní varhany a byl schopen hrát bez přítomnosti hudebníka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1904 v Německu vznikla dokonalejší verze pianoly tzv. Welte-Mignon, který dokázal víceméně přesně reprodukovat zaznamenaný zvuk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20.letech se začal šířit rádiový a gramofonový záznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Záznam zvuku ==&lt;br /&gt;
První pokusy o záznam zvuku učinil Thomas Alva Edison. Použil k nim nejprve papírové pásky poté cínové fólie. Na základě jeho nákresu byl sestaven první fonograf. Až s fonografem můžeme hovořit o záznamu zvuku jako o ,,způsobu uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce,,.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Ottova v�eobecn�ncyklopedie ve dvou svazc�&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ottovo nakladatelstv� divizi Cesty, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt; Záznamy zvuku mohou být odborně uspořádané v tzv. [[Virtuální národní fonotéka | fonotéce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení záznamu zvuku ===&lt;br /&gt;
* Mechanický (fonautograf, fonograf, gramofon)&lt;br /&gt;
* Magnetický (magnetofonový pásek)&lt;br /&gt;
* Optický (kinematografický film)&lt;br /&gt;
* Digitální (pásek, disk, pevná paměť)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zvukové nosiče =&lt;br /&gt;
=== Notový záznam ===&lt;br /&gt;
Nejstarší pochází ze 14. století před naším letopočtem a objeven byl na území starověkého státu Ugarit v Sýrii v 50.letech 20. století. Dešifrovala ho profesorka A.D. Kilmer z kalifornské univerzity o 20 let později. Notový zápis byl představitelem hudebního nosiče do poloviny 20.století. Poté se ke slovu dostala modernější média jako gramofonová deska a začínající magnetické nosiče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Fonautograf&lt;br /&gt;
Byl první přístroj umožňující záznam zvukového vlnění (autor: francouzský tiskař a knihovník Édouard-Léon Scott de Martinville). Šlo spíše o obrazové zaznamenání zvuku než o zvuk jako takový. Dělo se tak pomocí tenké vrstvy směsi uhelného prášku a oleje naneseného na papír nebo sklo. Takto zaznamenaný zvuk nebylo možné reprodukovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Fonoválečky&lt;br /&gt;
První fonoválečky uvedl na trh Thomasem Alvou Edisonem v roce 1906 s nahrávkami newyorské Metropolitní opery. Z trhu je vytlačila gramofonová deska.  Jejich výroba byla ukončena 1909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Fonograf&lt;br /&gt;
Thomas Alva Edison sestrojil první fonograf 1877. Skládal se z kovového válce se záznamovou vrstvou připevněného na vodorovné ose, a trychtýře s membránou pevně spojenou s jehlou dotýkající se záznamové vrstvy. Díky chvění membrány přenesenému na jehlu se vytvořila v záznamovém válci různě hluboká záznamová vrstva. Jehla pohybující se po různě vysoké záznamové vrstvě válečku nahoru a dolů pomocí rozechvělé membrány pak způsobovala reprodukci zvuku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Grafofon&lt;br /&gt;
Článek mezi fonografem a gramofonem. Autory byli Charles Sumner Tainter a Chichester Bell.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Gramofon&lt;br /&gt;
Přístroj pro záznam zvuku na plochý otáčející se kotouč, tedy gramofon &amp;lt;ref&amp;gt;G?SSEL, Gabriel. &amp;lt;i&amp;gt;Fonogram&amp;lt;/i&amp;gt;. V Praze: Radioservis, 2001.&amp;lt;/ref&amp;gt; si nechal v roce 1887 patentovat německý vynálezce Emile Berliner. Poprvé ho představil 16. května 1888 ve Filadelfii.Jeho první gramofonek na ruční pohon a jednostranně nahrané desky nevzbudili velký zájem už díky nízké kvalitě a papírové troubě či stetoskopickým sluchátkům. Považovány byli spíše za dětskou hračku. 1896 přišel Berliner s novým vylepšením gramofonem. Ten měl již motor s pérovým pohonem, s natahovacím pákovým mechanismem a odstředivý regulátor koordinující počet otáček. Místo sluchátek nebo papírové trouby tu byla trouba plechová. I tento spíš dětsky vyhlížející model byl inovován. Motor se uložil do čtvercového dubového krytu s větší troubou neboli ozvučnicí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Gramofonové desky&lt;br /&gt;
Začátek historie gramodesky jakožto hudebního nosiče datujeme do roku 1894 kdy Berliner začíná v USA vyrábět gramofony a nahrávat desky. Původní rozměr jednostranných desek byl 17 cm, pak 25 cm a 30 cm. Až od roku 1904 měly desky oboustranný záznam.&lt;br /&gt;
I vývoj materiálů prošel značnou změnou. Ta ovlivňovala jak fyzický vzhled tohoto nosiče, tak jeho vlastnosti. Z původního tvrdého vosku, tvrdého umělého materiálu tzv. šelaku, různých umělých pryskyřic, lakované tvrzené lepenky a modifikací asfaltu, po polyvinylchlorid.  Desky se ztenčovaly a zvuk na nich zaznamenaný zlepšoval.&lt;br /&gt;
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Walker &amp;amp; Wolf ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Audio vydavatelství specializující se na audioknihy. Konkrétně na původní české autory píšící fantastiku. (CD, mp3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.walkeravolf.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Vydavatelství Českého rozhlasu, jež vydává CD všech žánrů s důrazem na mluvené slovo a audioknihy, knihy a Týdeník Rozhlas.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.radioteka.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Suprahon ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Původní české vydavatelství působící na trhu od padesátých let minulého století vydávající klasickou a původní českou tvorbu. (CD, MC, mp3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.supraphon.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universal Music ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Vydavatelství se zaměřuje na aktuální hudební interprety z celého světa, ale zároveň nabízí biografie, video ukázky a merchandise do mobilu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.umusic.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sony Music ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Druhé největší vydavatelství se stejným zaměřením jako Universal Music. (CD, mp3, gramofonová deska)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.sonymusic.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Warner Music ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Hudební vydavatelství zaměřené z velké části na českou produkci. Zákazník si může zvolit CD nebo mp3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.emimusic.cz/cz/index.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sony ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Jedno z předním světových vydavatelství zaměřené na produkci aktuálně nejúspěšnějších umělců. Mimo CD a mp3 se v limitovaných edicích objevují gramofonové desky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.sonyatv.com/en-uk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Guerilla Records ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Hudební vydavatelství, které se snaží zachytit hudbu, jejíž kořeny tkví v tzv. undergroundu. Zvukovým nosičem je v tomto případě CD.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.guerilla.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství audioknih zaměřené především na produkci nahrávek české beletrie a pohádek pro děti i pro dospělé. Založení se datuje do roku 1991, kdy se jako zvukový nosič zvolila audiokazeta. V průběhu se let přešlo na CD. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.audiostory.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BMG ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Hudební vydavatelství zaměřené na masovou produkci populárních interpretů. Za zvukový nosič si vydavatelství zvolilo CD, online stream a mp3. Od roku 2006 spadá pod Sony Music Entertainment. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.bmg.com/de/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hudební nakladatelé - zvukové nosiče ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1.	Sony / ATV Music Publishing LLC ===&lt;br /&gt;
je přední světová hudební vydavatelská společnost se sítí 37 kanceláří ve 29 městech a 22 zemích po celém světě.  Společnost byla založena jako divize Associated Television (ATV) v roce 1955 Lewem Gradem. V prosinci roku 1995 došlo ke sloučení ATV a Sony Music Publishing. Sony / ATV Music Publishing LLC nyní vlastní nebo spravuje více než 3 miliony autorských práv, včetně kultovních hudebních katalogů. Od roku 2012 Sony / ATV také spravuje také autorská práva EMI Music Publishing, čímž významně rozšířila repertoár a rozsah žánrů, skladatelů a umělců, které zastupuje. Společnost poskytuje umělcům kompletní služby hudebního nakladatelství vč. hudební produkce. https://www.sonyatv.com/en/about&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.	Universal Music Publishing Group (UMPG) ===&lt;br /&gt;
je severoamerický hudební vydavatelská společnost a je součástí Universal Music Group. Ta byla dříve známá jako MCA Music Publishing. Universal Music Publishing je světově druhým největším hudebním vydavatelem hned za Sony / ATV Music Publishing. Poskytuje kompletní služby hudebního průmyslu. [http://www.umusicpub.com/ www.umusicpub.com/]/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.	Disney Music Group (DMG) ===&lt;br /&gt;
je významné hudební vydavatelství a dceřiná spol. The Walt Disney Company se sídlem v v Kalifornii v USA. Společnost byla založena v roce 1956. V současné době se skládá ze dvou nahrávacích společností a vydavatelství, které spravuje autorská práva společnosti Walt Disney Studios ale i dalších umělců. http://waltdisneystudios.com/disney-music-group/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.	Polskie Wydawnictwo Muzyczne /PWM/ ===&lt;br /&gt;
je polské hudební vydavatelství se sídlem Krakově Bylo založeno v roce 1945 a dlouhou dobu bylo jediným hudebním vydavatelstvím v Polsku.  Specializuje na vydávání nosičů a publikování hudebnin a knih z oblasti klasické hudby, jazzu a filmové hudby. Vydalo kompletní dílo Fryderyka Chopina a dalších významných polských autorů. Je propagátorem polské soudobé hudby a zastupujeme Polsko u mnoha významných zahraničních vydavatelů, jako je např.  Schott Music, Boosey &amp;amp; Hawkes, Edition Peters, Universal Edition Wien, Music Sales. http://pwm.com.pl/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5.	Schott Music ===&lt;br /&gt;
je jedno z nejstarších a zároveň největších německých hudebních vydavatelství v Evropě. Byla založena Bernhardem Schottem v roce 1770 a v první polovině 19. století společnost expandovala do dalších států Evropy. V současné době vydavatelství Schott Music zastupuje skladatele a autory z celého světa, má pobočky v deseti zemích světa. Zajišťuje distribuci hudebnin, knih, časopisů, audio a zvukově-obrazových záznamů a to nejen z katalogů Schott, ale i z katalogů 60 jiných hudebních vydavatelů. https://de.schott-music.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6.	Frederick Harris Music Co., Limited ===&lt;br /&gt;
je nejstarší hudební vydavatelství v Kanadě.  Bylo založeno v roce 1904 v Torontu v Kanadě Frederickem Harrisem. V současné době je oficiálním vydavatelem kanadské Královské konzervatoře a kromě klasické vydavatelské činnosti významně podporuje práci mladých autorů. http://www.frederickharrismusic.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7.	Éditions Alphonse Leduc ===&lt;br /&gt;
je jedním z nejstarších a nejprestižnějších francouzských hudebních vydavatelských domů, jež se specializuje na klasickou hudbu. Společnost byla založena v roce 1841 Alphonsem Leducem a dosud je rodinným podnikem Leduců, přestože je od ledna 2014 součástí britského Music Sales Group. Vlastní autorská práva k dílům nejvýznamnějších francouzských autorů. Toto postavení současné doby získala zejména díky vhodnému skombinování publikování nových děl a nabývání zavedených katalogů autorských práv, především edic vydavatelského domu Heugel v roce 1980 a  Hamelle v roce 1993. http://www.alphonseleduc.com/FR/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8.	Razor Boy Music Publishing ===&lt;br /&gt;
je velmi mladá švédská nezávislá hudební společnost, která zahájila svou činnost dne 1. června 2008. Byla založena a je stále vlastněna Fredrikem Olssonem. Razor Boy dosáhla celosvětového úspěchu díky vlastnictví autorských práv a zastupování mnoha talentovaných písničkářů jako např. Kylie Minogue nebo Jo Perry. Od svého vzniku v roce 2008 singly spol. Razor Boy několikrát dosáhly na přední příčky hitparád ve Spojených státech, Velké Británii, Japonsku, Německu a dalších zemích po celém světě. http://razorboymusicpub.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 9.	Downtown ===&lt;br /&gt;
je nadnárodní vydavatelská společnost poskytující kompletní služby hudebního průmyslu se sídlem v New Yorku. Downtovn se skládá ze čtyř divizí: Downtown Music Publishing, Songtrust, Downtown Music Studios a Neighbouring Rights. Kromě svého ústředí v New Yorku, Downtown má pobočky v Nashvillu, Los Angeles, Londýně a Amsterodamu.&lt;br /&gt;
Downtown Music Publishing vlastní nebo spravuje práva nejvýznamnějších umělců a hudebních uskupeních. Downtown Music Publishing založil v roce 2007 Justin Kalifowitz v New Yorku a během následujících let rozšířil společnost o další tři divize a navázala spolupráci s poskytovateli hudebních digitálních služeb vč. YouTube. V roce 2016 byla Downtown Music Publishing nominována na cenu hudební branže Worldwide Publisher of the Year Award a v roce 2014 se objevila na seznamu 10 nejvýznamnějších hudebních vydavatelů. https://www.dmpgroup.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 10.	MPL Communications (zkratka pro McCartney Productions Ltd.) ===&lt;br /&gt;
je původně britská obchodní společnost se sídlem v Londýně a New Yorku zaštiťující obchodní zájmy Paula McCartney. Kromě mnoha dalších aktivit MPL Communications provozuje především jedno z největších soukromých hudebních vydavatelství. Společnost byla založena 12. února 1971 původně pod názvem Adagrove Limited, a teprve později (v roce 1976) změnila svůj název na McCartney Productions Ltd.. Společnost MPL má 25 dceřiných společností po celém světě a spravuje práva nejznámějších autorů populární hudby 20. stol. Jedná se především o taková jména jako je Paul McCartney, John Lennon, Buddy Holly, Carl Perkins, Jerry Herman Frank Loesser Meredith Willson, Harold Arlen a mnoho dalších. https://mplcommunications.com/home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56543</id>
		<title>Hudba - zvukové nosiče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56543"/>
		<updated>2018-12-25T18:34:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
= Hudba =&lt;br /&gt;
Hudba provází člověka od nepaměti v různých formách. Z počátku v podobě [[Zvuk a zvukové vlnění | zvuků]], pláče či úderů kamenů. Vyjadřovala emoce, doprovázela lidské rituály. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek,, &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ottovo nakladatelstv� divizi Cesty, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes první pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů. Věda zabývající se hudbou se nazývá muzikologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Před vynálezem fonografu hovoříme o existenci systémů produkujících zvuk pouze na základě předem nastavených systémů např. děr nebo dřevěných kolíků. Hudba byla tedy produkována na základě nastavení, bez fáze nahrávání reálné akustické předlohy.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;V��amov��� - Po�ky - muzikus.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/vyvoj-zaznamovych-zarizeni-i-pocatky~27~brezen~2012/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z. 9. století pochází mechanické vodní varhany. Autoři byli perští bratři Banū Mūsā.  První přístroji umožňující přehrání zvuku. Fungující na principu hrací skříňky. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Z roku 1502 pochází nejstarší dochovaný flašinet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1848 bylo popsáno tzv. harmonium. Jeho tóny rozezníval proud zvuku uváděný do pohybu pomocí stočeného děrovaného papírového nebo plechového pásu na cívce, ten se posouval pomocí hodinového strojku po soustavě trubiček. Otvory ve válci a vzduch z trubiček rozezníval klávesy. Jejich počet byl vždy shodný s počtem trubiček.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z 19.století pochází také tzv. hrací klavír (téže pianola či autopiano). Fungoval na stejném principu jako vodní varhany a byl schopen hrát bez přítomnosti hudebníka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1904 v Německu vznikla dokonalejší verze pianoly tzv. Welte-Mignon, který dokázal víceméně přesně reprodukovat zaznamenaný zvuk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve 20.letech se začal šířit rádiový a gramofonový záznam&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Záznam zvuku ==&lt;br /&gt;
První pokusy o záznam zvuku učinil Thomas Alva Edison. Použil k nim nejprve papírové pásky poté cínové fólie. Na základě jeho nákresu byl sestaven první fonograf. Až s fonografem můžeme hovořit o záznamu zvuku jako o ,,způsobu uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce,,.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Ottova v�eobecn�ncyklopedie ve dvou svazc�&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ottovo nakladatelstv� divizi Cesty, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt; Záznamy zvuku mohou být odborně uspořádané v tzv. [[Virtuální národní fonotéka | fonotéce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení záznamu zvuku ===&lt;br /&gt;
* Mechanický (fonautograf, fonograf, gramofon)&lt;br /&gt;
* Magnetický (magnetofonový pásek)&lt;br /&gt;
* Optický (kinematografický film)&lt;br /&gt;
* Digitální (pásek, disk, pevná paměť)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Zvukové nosiče =&lt;br /&gt;
* Notový záznam&lt;br /&gt;
Nejstarší pochází ze 14. století před naším letopočtem a objeven byl na území starověkého státu Ugarit v Sýrii v 50.letech 20. století. Dešifrovala ho profesorka A.D. Kilmer z kalifornské univerzity o 20 let později. Notový zápis byl představitelem hudebního nosiče do poloviny 20.století. Poté se ke slovu dostala modernější média jako gramofonová deska a začínající magnetické nosiče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Fonautograf&lt;br /&gt;
Byl první přístroj umožňující záznam zvukového vlnění (autor: francouzský tiskař a knihovník Édouard-Léon Scott de Martinville). Šlo spíše o obrazové zaznamenání zvuku než o zvuk jako takový. Dělo se tak pomocí tenké vrstvy směsi uhelného prášku a oleje naneseného na papír nebo sklo. Takto zaznamenaný zvuk nebylo možné reprodukovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Fonoválečky&lt;br /&gt;
První fonoválečky uvedl na trh Thomasem Alvou Edisonem v roce 1906 s nahrávkami newyorské Metropolitní opery. Z trhu je vytlačila gramofonová deska.  Jejich výroba byla ukončena 1909&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Fonograf&lt;br /&gt;
Thomas Alva Edison sestrojil první fonograf 1877. Skládal se z kovového válce se záznamovou vrstvou připevněného na vodorovné ose, a trychtýře s membránou pevně spojenou s jehlou dotýkající se záznamové vrstvy. Díky chvění membrány přenesenému na jehlu se vytvořila v záznamovém válci různě hluboká záznamová vrstva. Jehla pohybující se po různě vysoké záznamové vrstvě válečku nahoru a dolů pomocí rozechvělé membrány pak způsobovala reprodukci zvuku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Walker &amp;amp; Wolf ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Audio vydavatelství specializující se na audioknihy. Konkrétně na původní české autory píšící fantastiku. (CD, mp3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.walkeravolf.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Vydavatelství Českého rozhlasu, jež vydává CD všech žánrů s důrazem na mluvené slovo a audioknihy, knihy a Týdeník Rozhlas.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.radioteka.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Suprahon ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Původní české vydavatelství působící na trhu od padesátých let minulého století vydávající klasickou a původní českou tvorbu. (CD, MC, mp3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.supraphon.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universal Music ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Vydavatelství se zaměřuje na aktuální hudební interprety z celého světa, ale zároveň nabízí biografie, video ukázky a merchandise do mobilu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.umusic.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sony Music ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Druhé největší vydavatelství se stejným zaměřením jako Universal Music. (CD, mp3, gramofonová deska)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.sonymusic.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Warner Music ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Hudební vydavatelství zaměřené z velké části na českou produkci. Zákazník si může zvolit CD nebo mp3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.emimusic.cz/cz/index.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sony ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Jedno z předním světových vydavatelství zaměřené na produkci aktuálně nejúspěšnějších umělců. Mimo CD a mp3 se v limitovaných edicích objevují gramofonové desky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.sonyatv.com/en-uk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Guerilla Records ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Hudební vydavatelství, které se snaží zachytit hudbu, jejíž kořeny tkví v tzv. undergroundu. Zvukovým nosičem je v tomto případě CD.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.guerilla.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství audioknih zaměřené především na produkci nahrávek české beletrie a pohádek pro děti i pro dospělé. Založení se datuje do roku 1991, kdy se jako zvukový nosič zvolila audiokazeta. V průběhu se let přešlo na CD. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.audiostory.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BMG ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Hudební vydavatelství zaměřené na masovou produkci populárních interpretů. Za zvukový nosič si vydavatelství zvolilo CD, online stream a mp3. Od roku 2006 spadá pod Sony Music Entertainment. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.bmg.com/de/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hudební nakladatelé - zvukové nosiče ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1.	Sony / ATV Music Publishing LLC ===&lt;br /&gt;
je přední světová hudební vydavatelská společnost se sítí 37 kanceláří ve 29 městech a 22 zemích po celém světě.  Společnost byla založena jako divize Associated Television (ATV) v roce 1955 Lewem Gradem. V prosinci roku 1995 došlo ke sloučení ATV a Sony Music Publishing. Sony / ATV Music Publishing LLC nyní vlastní nebo spravuje více než 3 miliony autorských práv, včetně kultovních hudebních katalogů. Od roku 2012 Sony / ATV také spravuje také autorská práva EMI Music Publishing, čímž významně rozšířila repertoár a rozsah žánrů, skladatelů a umělců, které zastupuje. Společnost poskytuje umělcům kompletní služby hudebního nakladatelství vč. hudební produkce. https://www.sonyatv.com/en/about&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.	Universal Music Publishing Group (UMPG) ===&lt;br /&gt;
je severoamerický hudební vydavatelská společnost a je součástí Universal Music Group. Ta byla dříve známá jako MCA Music Publishing. Universal Music Publishing je světově druhým největším hudebním vydavatelem hned za Sony / ATV Music Publishing. Poskytuje kompletní služby hudebního průmyslu. [http://www.umusicpub.com/ www.umusicpub.com/]/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.	Disney Music Group (DMG) ===&lt;br /&gt;
je významné hudební vydavatelství a dceřiná spol. The Walt Disney Company se sídlem v v Kalifornii v USA. Společnost byla založena v roce 1956. V současné době se skládá ze dvou nahrávacích společností a vydavatelství, které spravuje autorská práva společnosti Walt Disney Studios ale i dalších umělců. http://waltdisneystudios.com/disney-music-group/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.	Polskie Wydawnictwo Muzyczne /PWM/ ===&lt;br /&gt;
je polské hudební vydavatelství se sídlem Krakově Bylo založeno v roce 1945 a dlouhou dobu bylo jediným hudebním vydavatelstvím v Polsku.  Specializuje na vydávání nosičů a publikování hudebnin a knih z oblasti klasické hudby, jazzu a filmové hudby. Vydalo kompletní dílo Fryderyka Chopina a dalších významných polských autorů. Je propagátorem polské soudobé hudby a zastupujeme Polsko u mnoha významných zahraničních vydavatelů, jako je např.  Schott Music, Boosey &amp;amp; Hawkes, Edition Peters, Universal Edition Wien, Music Sales. http://pwm.com.pl/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5.	Schott Music ===&lt;br /&gt;
je jedno z nejstarších a zároveň největších německých hudebních vydavatelství v Evropě. Byla založena Bernhardem Schottem v roce 1770 a v první polovině 19. století společnost expandovala do dalších států Evropy. V současné době vydavatelství Schott Music zastupuje skladatele a autory z celého světa, má pobočky v deseti zemích světa. Zajišťuje distribuci hudebnin, knih, časopisů, audio a zvukově-obrazových záznamů a to nejen z katalogů Schott, ale i z katalogů 60 jiných hudebních vydavatelů. https://de.schott-music.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6.	Frederick Harris Music Co., Limited ===&lt;br /&gt;
je nejstarší hudební vydavatelství v Kanadě.  Bylo založeno v roce 1904 v Torontu v Kanadě Frederickem Harrisem. V současné době je oficiálním vydavatelem kanadské Královské konzervatoře a kromě klasické vydavatelské činnosti významně podporuje práci mladých autorů. http://www.frederickharrismusic.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7.	Éditions Alphonse Leduc ===&lt;br /&gt;
je jedním z nejstarších a nejprestižnějších francouzských hudebních vydavatelských domů, jež se specializuje na klasickou hudbu. Společnost byla založena v roce 1841 Alphonsem Leducem a dosud je rodinným podnikem Leduců, přestože je od ledna 2014 součástí britského Music Sales Group. Vlastní autorská práva k dílům nejvýznamnějších francouzských autorů. Toto postavení současné doby získala zejména díky vhodnému skombinování publikování nových děl a nabývání zavedených katalogů autorských práv, především edic vydavatelského domu Heugel v roce 1980 a  Hamelle v roce 1993. http://www.alphonseleduc.com/FR/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8.	Razor Boy Music Publishing ===&lt;br /&gt;
je velmi mladá švédská nezávislá hudební společnost, která zahájila svou činnost dne 1. června 2008. Byla založena a je stále vlastněna Fredrikem Olssonem. Razor Boy dosáhla celosvětového úspěchu díky vlastnictví autorských práv a zastupování mnoha talentovaných písničkářů jako např. Kylie Minogue nebo Jo Perry. Od svého vzniku v roce 2008 singly spol. Razor Boy několikrát dosáhly na přední příčky hitparád ve Spojených státech, Velké Británii, Japonsku, Německu a dalších zemích po celém světě. http://razorboymusicpub.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 9.	Downtown ===&lt;br /&gt;
je nadnárodní vydavatelská společnost poskytující kompletní služby hudebního průmyslu se sídlem v New Yorku. Downtovn se skládá ze čtyř divizí: Downtown Music Publishing, Songtrust, Downtown Music Studios a Neighbouring Rights. Kromě svého ústředí v New Yorku, Downtown má pobočky v Nashvillu, Los Angeles, Londýně a Amsterodamu.&lt;br /&gt;
Downtown Music Publishing vlastní nebo spravuje práva nejvýznamnějších umělců a hudebních uskupeních. Downtown Music Publishing založil v roce 2007 Justin Kalifowitz v New Yorku a během následujících let rozšířil společnost o další tři divize a navázala spolupráci s poskytovateli hudebních digitálních služeb vč. YouTube. V roce 2016 byla Downtown Music Publishing nominována na cenu hudební branže Worldwide Publisher of the Year Award a v roce 2014 se objevila na seznamu 10 nejvýznamnějších hudebních vydavatelů. https://www.dmpgroup.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 10.	MPL Communications (zkratka pro McCartney Productions Ltd.) ===&lt;br /&gt;
je původně britská obchodní společnost se sídlem v Londýně a New Yorku zaštiťující obchodní zájmy Paula McCartney. Kromě mnoha dalších aktivit MPL Communications provozuje především jedno z největších soukromých hudebních vydavatelství. Společnost byla založena 12. února 1971 původně pod názvem Adagrove Limited, a teprve později (v roce 1976) změnila svůj název na McCartney Productions Ltd.. Společnost MPL má 25 dceřiných společností po celém světě a spravuje práva nejznámějších autorů populární hudby 20. stol. Jedná se především o taková jména jako je Paul McCartney, John Lennon, Buddy Holly, Carl Perkins, Jerry Herman Frank Loesser Meredith Willson, Harold Arlen a mnoho dalších. https://mplcommunications.com/home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56542</id>
		<title>Hudba - zvukové nosiče</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukov%C3%A9_nosi%C4%8De&amp;diff=56542"/>
		<updated>2018-12-25T16:55:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hudba provází člověka od nepaměti v různých formách. Z počátku v podobě [[Zvuk a zvukové vlnění | zvuků]], pláče či úderů kamenů, nebo dřeva. Vyjadřovala emoce, doprovázela lidské rituály. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek,, &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Ottova v�eobecn�ncyklopedie ve dvou svazc�&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ottovo nakladatelstv� divizi Cesty, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes první pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů. Věda zabývající se hudbou se nazývá muzikologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Walker &amp;amp; Wolf ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Audio vydavatelství specializující se na audioknihy. Konkrétně na původní české autory píšící fantastiku. (CD, mp3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.walkeravolf.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Vydavatelství Českého rozhlasu, jež vydává CD všech žánrů s důrazem na mluvené slovo a audioknihy, knihy a Týdeník Rozhlas.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.radioteka.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Suprahon ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Původní české vydavatelství působící na trhu od padesátých let minulého století vydávající klasickou a původní českou tvorbu. (CD, MC, mp3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.supraphon.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universal Music ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Vydavatelství se zaměřuje na aktuální hudební interprety z celého světa, ale zároveň nabízí biografie, video ukázky a merchandise do mobilu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.umusic.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sony Music ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Druhé největší vydavatelství se stejným zaměřením jako Universal Music. (CD, mp3, gramofonová deska)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.sonymusic.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Warner Music ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Hudební vydavatelství zaměřené z velké části na českou produkci. Zákazník si může zvolit CD nebo mp3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.emimusic.cz/cz/index.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sony ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Jedno z předním světových vydavatelství zaměřené na produkci aktuálně nejúspěšnějších umělců. Mimo CD a mp3 se v limitovaných edicích objevují gramofonové desky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': https://www.sonyatv.com/en-uk/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Guerilla Records ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Hudební vydavatelství, které se snaží zachytit hudbu, jejíž kořeny tkví v tzv. undergroundu. Zvukovým nosičem je v tomto případě CD.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.guerilla.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství audioknih zaměřené především na produkci nahrávek české beletrie a pohádek pro děti i pro dospělé. Založení se datuje do roku 1991, kdy se jako zvukový nosič zvolila audiokazeta. V průběhu se let přešlo na CD. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': www.audiostory.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BMG ===&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Hudební vydavatelství zaměřené na masovou produkci populárních interpretů. Za zvukový nosič si vydavatelství zvolilo CD, online stream a mp3. Od roku 2006 spadá pod Sony Music Entertainment. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web''': http://www.bmg.com/de/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hudební nakladatelé - zvukové nosiče ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1.	Sony / ATV Music Publishing LLC ===&lt;br /&gt;
je přední světová hudební vydavatelská společnost se sítí 37 kanceláří ve 29 městech a 22 zemích po celém světě.  Společnost byla založena jako divize Associated Television (ATV) v roce 1955 Lewem Gradem. V prosinci roku 1995 došlo ke sloučení ATV a Sony Music Publishing. Sony / ATV Music Publishing LLC nyní vlastní nebo spravuje více než 3 miliony autorských práv, včetně kultovních hudebních katalogů. Od roku 2012 Sony / ATV také spravuje také autorská práva EMI Music Publishing, čímž významně rozšířila repertoár a rozsah žánrů, skladatelů a umělců, které zastupuje. Společnost poskytuje umělcům kompletní služby hudebního nakladatelství vč. hudební produkce. https://www.sonyatv.com/en/about&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2.	Universal Music Publishing Group (UMPG) ===&lt;br /&gt;
je severoamerický hudební vydavatelská společnost a je součástí Universal Music Group. Ta byla dříve známá jako MCA Music Publishing. Universal Music Publishing je světově druhým největším hudebním vydavatelem hned za Sony / ATV Music Publishing. Poskytuje kompletní služby hudebního průmyslu. [http://www.umusicpub.com/ www.umusicpub.com/]/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.	Disney Music Group (DMG) ===&lt;br /&gt;
je významné hudební vydavatelství a dceřiná spol. The Walt Disney Company se sídlem v v Kalifornii v USA. Společnost byla založena v roce 1956. V současné době se skládá ze dvou nahrávacích společností a vydavatelství, které spravuje autorská práva společnosti Walt Disney Studios ale i dalších umělců. http://waltdisneystudios.com/disney-music-group/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4.	Polskie Wydawnictwo Muzyczne /PWM/ ===&lt;br /&gt;
je polské hudební vydavatelství se sídlem Krakově Bylo založeno v roce 1945 a dlouhou dobu bylo jediným hudebním vydavatelstvím v Polsku.  Specializuje na vydávání nosičů a publikování hudebnin a knih z oblasti klasické hudby, jazzu a filmové hudby. Vydalo kompletní dílo Fryderyka Chopina a dalších významných polských autorů. Je propagátorem polské soudobé hudby a zastupujeme Polsko u mnoha významných zahraničních vydavatelů, jako je např.  Schott Music, Boosey &amp;amp; Hawkes, Edition Peters, Universal Edition Wien, Music Sales. http://pwm.com.pl/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5.	Schott Music ===&lt;br /&gt;
je jedno z nejstarších a zároveň největších německých hudebních vydavatelství v Evropě. Byla založena Bernhardem Schottem v roce 1770 a v první polovině 19. století společnost expandovala do dalších států Evropy. V současné době vydavatelství Schott Music zastupuje skladatele a autory z celého světa, má pobočky v deseti zemích světa. Zajišťuje distribuci hudebnin, knih, časopisů, audio a zvukově-obrazových záznamů a to nejen z katalogů Schott, ale i z katalogů 60 jiných hudebních vydavatelů. https://de.schott-music.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 6.	Frederick Harris Music Co., Limited ===&lt;br /&gt;
je nejstarší hudební vydavatelství v Kanadě.  Bylo založeno v roce 1904 v Torontu v Kanadě Frederickem Harrisem. V současné době je oficiálním vydavatelem kanadské Královské konzervatoře a kromě klasické vydavatelské činnosti významně podporuje práci mladých autorů. http://www.frederickharrismusic.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 7.	Éditions Alphonse Leduc ===&lt;br /&gt;
je jedním z nejstarších a nejprestižnějších francouzských hudebních vydavatelských domů, jež se specializuje na klasickou hudbu. Společnost byla založena v roce 1841 Alphonsem Leducem a dosud je rodinným podnikem Leduců, přestože je od ledna 2014 součástí britského Music Sales Group. Vlastní autorská práva k dílům nejvýznamnějších francouzských autorů. Toto postavení současné doby získala zejména díky vhodnému skombinování publikování nových děl a nabývání zavedených katalogů autorských práv, především edic vydavatelského domu Heugel v roce 1980 a  Hamelle v roce 1993. http://www.alphonseleduc.com/FR/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 8.	Razor Boy Music Publishing ===&lt;br /&gt;
je velmi mladá švédská nezávislá hudební společnost, která zahájila svou činnost dne 1. června 2008. Byla založena a je stále vlastněna Fredrikem Olssonem. Razor Boy dosáhla celosvětového úspěchu díky vlastnictví autorských práv a zastupování mnoha talentovaných písničkářů jako např. Kylie Minogue nebo Jo Perry. Od svého vzniku v roce 2008 singly spol. Razor Boy několikrát dosáhly na přední příčky hitparád ve Spojených státech, Velké Británii, Japonsku, Německu a dalších zemích po celém světě. http://razorboymusicpub.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 9.	Downtown ===&lt;br /&gt;
je nadnárodní vydavatelská společnost poskytující kompletní služby hudebního průmyslu se sídlem v New Yorku. Downtovn se skládá ze čtyř divizí: Downtown Music Publishing, Songtrust, Downtown Music Studios a Neighbouring Rights. Kromě svého ústředí v New Yorku, Downtown má pobočky v Nashvillu, Los Angeles, Londýně a Amsterodamu.&lt;br /&gt;
Downtown Music Publishing vlastní nebo spravuje práva nejvýznamnějších umělců a hudebních uskupeních. Downtown Music Publishing založil v roce 2007 Justin Kalifowitz v New Yorku a během následujících let rozšířil společnost o další tři divize a navázala spolupráci s poskytovateli hudebních digitálních služeb vč. YouTube. V roce 2016 byla Downtown Music Publishing nominována na cenu hudební branže Worldwide Publisher of the Year Award a v roce 2014 se objevila na seznamu 10 nejvýznamnějších hudebních vydavatelů. https://www.dmpgroup.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 10.	MPL Communications (zkratka pro McCartney Productions Ltd.) ===&lt;br /&gt;
je původně britská obchodní společnost se sídlem v Londýně a New Yorku zaštiťující obchodní zájmy Paula McCartney. Kromě mnoha dalších aktivit MPL Communications provozuje především jedno z největších soukromých hudebních vydavatelství. Společnost byla založena 12. února 1971 původně pod názvem Adagrove Limited, a teprve později (v roce 1976) změnila svůj název na McCartney Productions Ltd.. Společnost MPL má 25 dceřiných společností po celém světě a spravuje práva nejznámějších autorů populární hudby 20. stol. Jedná se především o taková jména jako je Paul McCartney, John Lennon, Buddy Holly, Carl Perkins, Jerry Herman Frank Loesser Meredith Willson, Harold Arlen a mnoho dalších. https://mplcommunications.com/home&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56126</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56126"/>
		<updated>2018-11-17T14:38:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo, či hesla související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Projekt WikiSofia je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| Facebook, Deweyho desetinné třídění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Henry Evelyn Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| Alternativní a augmentativní komunikace|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Internet of things ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| Neil Harbisson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiřina Lebedová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Kudláček|| Proces informatizace společnosti|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|Monika Fournial|| x|| akvizice-koupě, Národní konzervační fond||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martina Melmuková|| nové heslo|| Informační zahlcení, Hudba - zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56124</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56124"/>
		<updated>2018-11-17T00:30:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo, či hesla související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Projekt WikiSofia je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| Facebook, Deweyho desetinné třídění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Henry Evelyn Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| Alternativní a augmentativní komunikace|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Internet of things ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| Neil Harbisson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiřina Lebedová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Kudláček|| Proces informatizace společnosti|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56123</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56123"/>
		<updated>2018-11-16T21:18:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Melmukova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo, či hesla související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Projekt WikiSofia je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| Facebook, Deweyho desetinné třídění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Henry Evelyn Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| Alternativní a augmentativní komunikace|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Internet of things ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| Neil Harbisson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiřina Lebedová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Kudláček|| Proces informatizace společnosti|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martina Melmuková|| Knihovny státní správy || opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Melmukova</name></author>
		
	</entry>
</feed>