<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Martina.Slachova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Martina.Slachova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Martina.Slachova"/>
	<updated>2026-05-14T17:34:50Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35723</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35723"/>
		<updated>2016-06-11T13:48:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* NFC */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
[[RFID]] je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
[[NFC]] je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli).&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot;&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[RFID]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[NFC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35722</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35722"/>
		<updated>2016-06-11T13:47:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
[[RFID]] je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
[[NFC]] je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot;&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[RFID]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[NFC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35721</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35721"/>
		<updated>2016-06-11T13:45:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* NFC */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
[[RFID]] je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
[[NFC]] je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot;&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[RFID]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[NFC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35720</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35720"/>
		<updated>2016-06-11T13:44:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
[[RFID]] je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
[[NFC]] je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot;&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot;&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[RFID]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[NFC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35719</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35719"/>
		<updated>2016-06-11T13:35:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* NFC */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
[[RFID]] je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
[[NFC]] je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot;&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot;&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[RFID]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[NFC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35718</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35718"/>
		<updated>2016-06-11T13:34:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
[[RFID]] je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
[[NFC]] je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[RFID]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[NFC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35717</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35717"/>
		<updated>2016-06-11T13:33:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
[[RFID]] je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
[[NFC]] je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[RFID]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[NFC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NFC&amp;diff=35716</id>
		<title>NFC</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NFC&amp;diff=35716"/>
		<updated>2016-06-11T13:31:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''NFC''' je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot;&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot;&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35690</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35690"/>
		<updated>2016-06-11T09:24:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
[[RFID]] je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
[[NFC]] je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[RFID]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[NFC]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35689</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35689"/>
		<updated>2016-06-11T09:23:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
[[RFID]] je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
[[NFC]] je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
RFID&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35688</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35688"/>
		<updated>2016-06-11T09:23:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
[[RFID]] je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
[[NFC]] je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
RFID&lt;br /&gt;
NFC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35687</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35687"/>
		<updated>2016-06-11T09:22:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
[[RFID]] je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
[[NFC]] je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35686</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35686"/>
		<updated>2016-06-11T09:21:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* NFC */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
[[RFID]] je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35685</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35685"/>
		<updated>2016-06-11T09:20:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
[[RFID]] je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot;&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot;&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35684</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35684"/>
		<updated>2016-06-11T09:20:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot;&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot;&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NFC&amp;diff=35683</id>
		<title>NFC</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=NFC&amp;diff=35683"/>
		<updated>2016-06-11T09:05:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: Založena nová stránka s textem „NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot;&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot;&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RFID&amp;diff=35682</id>
		<title>RFID</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RFID&amp;diff=35682"/>
		<updated>2016-06-11T09:02:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. &amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RFID&amp;diff=35681</id>
		<title>RFID</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RFID&amp;diff=35681"/>
		<updated>2016-06-11T08:57:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. &amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RFID&amp;diff=35680</id>
		<title>RFID</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RFID&amp;diff=35680"/>
		<updated>2016-06-11T08:57:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: Založena nová stránka s textem „== RFID == RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická identifikace založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukl…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. &amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35679</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35679"/>
		<updated>2016-06-11T08:44:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* NFC */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. &amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot;&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot;&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35678</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35678"/>
		<updated>2016-06-11T08:42:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* NFC */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. &amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot;&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref name=&amp;quot;NFCmix&amp;quot;&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35677</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35677"/>
		<updated>2016-06-11T08:41:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* NFC */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. &amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot;&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35676</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35676"/>
		<updated>2016-06-11T08:39:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* NFC */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. &amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Near Field Communication&amp;quot;&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35675</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35675"/>
		<updated>2016-06-11T08:34:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. &amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35674</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35674"/>
		<updated>2016-06-11T08:28:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. &amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
ochrana fondu, RFID, NFC, automatizace, identifikace, přenos dat&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35672</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35672"/>
		<updated>2016-06-11T08:19:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. &amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35671</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35671"/>
		<updated>2016-06-11T08:18:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot;&amp;gt; ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. &amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35670</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35670"/>
		<updated>2016-06-11T08:16:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ZADRAŽILOVÁ&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. &amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
=== Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35467</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35467"/>
		<updated>2016-06-08T19:26:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* Zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. &amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35466</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35466"/>
		<updated>2016-06-08T19:24:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. &amp;lt;ref&amp;gt;RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z:  https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. &amp;lt;ref&amp;gt;Near Field Communication. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu. &amp;lt;ref&amp;gt;NFCmix. [online]. © 2012-2015 [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.nfcmix.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35463</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35463"/>
		<updated>2016-06-08T19:16:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID. &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. &amp;lt;ref&amp;gt;RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla.&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35417</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35417"/>
		<updated>2016-06-07T17:13:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla.&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35416</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35416"/>
		<updated>2016-06-07T17:09:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla.&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
Near Field Communication.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35415</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35415"/>
		<updated>2016-06-07T17:05:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla.&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35362</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35362"/>
		<updated>2016-06-06T20:29:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je[[čtečka| ruční čtečka]], díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla.&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k [[Bluetooth]] nebo [[WiFi|Wi-Fi]]. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
[[Komunikace]] přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35361</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35361"/>
		<updated>2016-06-06T20:25:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická [[identifikace]] založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, [[hardware]] pro přenos informací z čipu a [[software]] pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. [[Data]] na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je ruční čtečka, díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla.&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k Bluetooth nebo WiFi. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
Komunikace přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35359</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35359"/>
		<updated>2016-06-06T20:12:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* NFC */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická identifikace založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, hardware pro přenos informací z čipu a software pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. Data na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je ruční čtečka, díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla.&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;br /&gt;
NFC je zkratka pro standard bezdrátové komunikační technologie Near Field Communication (komunikace v blízkém poli). Tuto technologii lze přirovnat k Bluetooth nebo WiFi. Je také podobná a kompatibilní s RFID. Technologie NFC slouží k bezpečné komunikaci mezi dvěma zařízeními, které jsou velmi blízko sebe. Tato komunikace probíhá prostřednictvím elektromagnetického pole. Zařízení (čtečka nebo telefon) vysílá do okolí energii, jež vytváří radiofrekvenční pole. V momentě, kdy je v magnetickém poli prvek fungující ve stejné frekvenci, začne komunikovat s vysílacím zařízením přes modulaci tohoto radiofrekvenčního pole. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC přenos dat ====&lt;br /&gt;
Komunikace přenosu dat může probíhat mezi jedním aktivním a druhým pasivním zařízením, nebo mezi dvěma aktivními zařízeními. Mezi aktivním a pasivním zařízením probíhá komunikace tak, že aktivní se přiblíží k obvodu pasivního. Malý kondenzátor obvodu pasivního zařízení se pomocí elektromagnetické indukce nabije a tag naváže s mobilním zařízením komunikaci. Komunikace mezi dvěma aktivními probíhá stejně, rozdíl je pouze ten, že nemusí docházet k nabíjení přes elektromagnetickou indukci. Zařízení komunikují za pomoci elektromagnetického vlnění založeného na principu peer-to-peer. Obě strany mohou vysílat i přijímat data, ale ne současně. NFC je vhodné k transferu malého množství dat, které poté slouží k identifikaci nebo inicializaci dalšího komunikačního kanálu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC štítky ====&lt;br /&gt;
Do pasivních NFC štítků lze dát nejrůznější data (např. PIN kódy, hesla), která lze posléze číst a přepisovat. Přepsání dat je možné, ale jen v případě, že data nejsou šifrována nebo uzamčena. Štítky jsou různých tvarů a velikostí, mohou to být například klíčenky nebo přívěsky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== NFC využití ====&lt;br /&gt;
Možností, jak využít technologii NFC je několik a jsou poměrně jednoduché. Stačí, aby měl uživatel mobilní telefon podporující technologii NFC. Pak už stačí jen přiložit tag k mobilnímu telefonu a ihned dochází k přenosu dat. Patří sem např. bezkontaktní platby, přihlašovací údaje do PC nebo budík na mobilním telefonu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35357</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35357"/>
		<updated>2016-06-06T20:07:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická identifikace založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, hardware pro přenos informací z čipu a software pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. Data na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je ruční čtečka, díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
* Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
* Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla.&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35356</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35356"/>
		<updated>2016-06-06T20:04:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická identifikace založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, hardware pro přenos informací z čipu a software pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. Data na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je ruční čtečka, díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy RFID ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Pasivní ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů). ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Aktivní ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. ====&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35354</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35354"/>
		<updated>2016-06-06T19:58:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická identifikace založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, hardware pro přenos informací z čipu a software pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. Data na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je ruční čtečka, díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu.&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhy RFID&lt;br /&gt;
Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35353</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35353"/>
		<updated>2016-06-06T19:57:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická identifikace založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, hardware pro přenos informací z čipu a software pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. Data na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je ruční čtečka, díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu.&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhy RFID&lt;br /&gt;
//Pasivní//&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35352</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35352"/>
		<updated>2016-06-06T19:56:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická identifikace založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. &lt;br /&gt;
Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, hardware pro přenos informací z čipu a software pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. Data na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je ruční čtečka, díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.  &lt;br /&gt;
Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. &lt;br /&gt;
Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu.&lt;br /&gt;
Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhy RFID&lt;br /&gt;
Pasivní&lt;br /&gt;
Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).&lt;br /&gt;
Aktivní&lt;br /&gt;
Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35351</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35351"/>
		<updated>2016-06-06T19:55:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* RFID */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven slouží ke snadnějšímu přehledu o stavu fondu. Zjednodušují nám revizi, zjišťování počtu jednotek ve fondu a zlepšují přehled o přírůstcích a úbytcích v knihovním fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35350</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35350"/>
		<updated>2016-06-06T19:54:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35349</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35349"/>
		<updated>2016-06-06T19:53:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven =&lt;br /&gt;
== RFID ==&lt;br /&gt;
== NFC ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35348</id>
		<title>Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1stroje_pro_spr%C3%A1vu_a_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_fyzick%C3%BDch_fond%C5%AF_knihoven&amp;diff=35348"/>
		<updated>2016-06-06T19:52:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: Založena nová stránka s textem „= Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven =“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven =&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=35347</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=35347"/>
		<updated>2016-06-06T19:48:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Studia nových médií=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| Lucie Trojanová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  Martin Janda&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| Martin Janda&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || Pavla Šedivá&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Informační studia a knihovnictví=&lt;br /&gt;
==Informační zaměření==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[HCI]]  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím]] || Anna Maria Buryan ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||Lenka Kovaříková ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]] || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Výhody a úskalí základních typů indexace]] || Veronika Zemanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || Renata Faltejsková &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]] || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]] || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]] || Jana Křížová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) [[Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je]]  || Barbora Molíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus]] ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Východiska informační vědy a teorie informace]] || &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Burešová Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] &lt;br /&gt;
 ||  Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]] || Zuzana Žižková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) [[Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven]] || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) [[Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu]]|| Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] ||Blanka Ellederová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) [[Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání]] ||Alice Machyánová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || Lucie Měchurová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=35288</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=35288"/>
		<updated>2016-06-05T14:05:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Studia nových médií=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| Lucie Trojanová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  Martin Janda&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| Martin Janda&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || Pavla Šedivá&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Informační studia a knihovnictví=&lt;br /&gt;
==Informační zaměření==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[HCI]]  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || Anna Maria Buryan ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||Lenka Kovaříková ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]] || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Výhody a úskalí základních typů indexace]] || Veronika Zemanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || Renata Faltejsková &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]] || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]] || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]] || Jana Křížová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) [[Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je]]  || Barbora Molíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus]] ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Východiska informační vědy a teorie informace]] || &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Burešová Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] &lt;br /&gt;
 ||  Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]] || Zuzana Žižková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) [[Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu]]|| Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] ||Blanka Ellederová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) [[Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání]] ||Alice Machyánová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || Lucie Měchurová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18399</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18399"/>
		<updated>2015-03-28T10:00:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* Studia nových médií */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kvantitativní metody informační vědy || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uchopení informační společnosti informační vědou || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitalizace a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovnické služby a duševní vlastnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Znalosti, vědění a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| HCI || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Teorie nových médií: přístupy a perspektivy || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu || Marta Ibrahimová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo) mediální archeologie a genealogie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hypertextové teorie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studium softwaru a teorie kódu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Politické aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studia kyberkultury a kyberpunk|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vizuální studia a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Filozofie techniky a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské rozhraní (user interface)|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A1 Východiska informační vědy a teorie informace || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || Šafářová, Kateřina&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Popište roli cenového mechanismu v ekonomice a uveďte v čem spočívá informační funkce ceny ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18258</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18258"/>
		<updated>2015-03-16T11:10:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Martina.Slachova: /* Studia nových médií */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kvantitativní metody informační vědy || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uchopení informační společnosti informační vědou || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitalizace a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovnické služby a duševní vlastnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Znalosti, vědění a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| HCI || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Teorie nových médií: přístupy a perspektivy || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu || Marta Ibrahimová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo) mediální archeologie a genealogie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hypertextové teorie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studium softwaru a teorie kódu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Politické aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studia kyberkultury a kyberpunk|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vizuální studia a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Filozofie techniky a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média || || ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské rozhraní (user interface)|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| || || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A1 Východiska informační vědy a teorie informace || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || Šafářová, Kateřina&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Popište roli cenového mechanismu v ekonomice a uveďte v čem spočívá informační funkce ceny ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Martina.Slachova</name></author>
		
	</entry>
</feed>