<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Michaela.Chrzova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Michaela.Chrzova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Michaela.Chrzova"/>
	<updated>2026-05-11T21:43:56Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze_EBSCOhost&amp;diff=21425</id>
		<title>Databáze EBSCOhost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze_EBSCOhost&amp;diff=21425"/>
		<updated>2015-06-24T11:57:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Společnost EBSCO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká společnost EBSCO Industries Inc. působící v oblasti [[informační průmysl|informačního průmyslu]] přibližně 70 let je jedním ze světových leadrů. V poskytovaných službách kombinuje digitální archivy, referenční databáze, online periodika, knihy, odkazovací služby a správu předplatného. EBSCO je komerčním databázovým centrem čili distributorem a agregátorem elektronických databází.  Je poskytovatelem předplatného elektronických časopisů, knih a balíčků časopisů, tištěných zdrojů, nástrojů správy elektronických zdrojů, plnotextových a sekundárních databází a souvisejících služeb pro všechny typy knihoven, firem a výzkumných organizací. &amp;lt;ref name&amp;quot;ebsco&amp;quot;&amp;gt;O společnosti EBSCO Information Services. EBSCO [online]. ©2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www2.ebsco.com/cs-cz/app/AboutUs/Pages/abouteis.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EbscoHost nabízí přístup k vybraným databázím bibliografického i plnotextového charakteru pod jedním vyhledávacím prostředím. Jedná se o referenční zdroj, který je nejvyužívanější na světě. Klade si za cíl být přizpůsobitelný tak, aby vycházel vstříc [[Informační potřeba|potřebám]] a požadavkům uživatelům působícím na všech úrovních výzkumu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ebscohost&amp;quot;&amp;gt;EBSCOhost. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z:  https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=55&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nabízí grafické uživatelské prostředí, které obsahuje nástroje a možnosti vyhledávání, které jsou uživatelům dobře známé. Využito je vyhledávací prostředí EBSCOhost Research Databases. Tento systém dostupný prostřednictvím [[internet|internetu]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ebscohelp&amp;quot;&amp;gt;EBSCOhost Research Databases. EBSCO help [online]. ©2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://support.ebsco.com/help/?int=ehost&amp;amp;lang=en&amp;amp;feature_id=&amp;amp;TOC_ID=Always&amp;amp;SI=0&amp;amp;BU=0&amp;amp;GU=1&amp;amp;PS=0&amp;amp;ver=&amp;amp;dbs=a9h,bth,ufh,eih,nlebk,hus,f3h,pdh,poh,psyh,sih,s3h,rfh,pif&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poskytované databáze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EBSCO umožňuje online přístup k mnoha bibliografickým databázím a tisícům elektronických časopisů. Níže je popsáno několik významných zástupců databází, které EBSCO nabízí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Academic Search Complete ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Academic Search Complete je pokrývá spektrum zdrojů z celého světa, jedná se o multidisciplinární zdroj plných textů. Zahrnuje více než 8 500 plnotextových periodik, včetně více než 7 300 recenzovaných časopisů. Kromě plných textů obsahuje indexování a abstrakty více než 12 500 časopisů a celkem více než 13 200 publikací, mezi nimi monografie, výzkumné zprávy a sborníky z konferencí. V Academic Search Complete se nachází soubory ve formátu PDF s retrospektivou k roku 1887, z toho většina plnotextových v nativním formátu PDF (v kvalitě umožňující vyhledávání v textu). K dispozici jsou také citace s možností vyhledávání pro více než 1 400 periodik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;academic&amp;quot;&amp;gt;Academic Search Complete [EBSCOhost]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=6&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== LISTA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA) je rejstříkem více než 600 periodik a přibližně 125 výběrových periodik, včetně knih, výzkumných zpráv a sborníků. Tématicky databáze pokrývá knihovnictví, věcné pořádání a klasifikaci, katalogizaci, [[Bibliometrie|bibliometrii]], vyhledávání online informací, informační management a další. Časové pokrytí sahá až do poloviny šedesátých let. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lista&amp;quot;&amp;gt;Library, Information Science and Technology Abstracts (LISTA) [EBSCOhost]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=122&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== LISS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Library &amp;amp; Information Science Source slouží pro potřeby knihovníků, odborníků na informační vědu a studentů těchto a příbuzných oborů. V databázi jsou obsaženy plné texty více než 460 publikací a indexováno je několik stovek periodik, monografií, výzkumných zpráv a sborníků. Zdroj shromažďuje prameny z oboru knihovnictví, klasifikace, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, informačního managementu a dalších. Významný přínosem databáze Library &amp;amp; Information Science Source je úplné pokrytí dějin knihovnických studií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;liss&amp;quot;&amp;gt;Library &amp;amp; Information Science Source (LISS) [EBSCOhost]. ]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=636&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEDLINE  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje plné texty a indexuje na 1400 časopisů z oblasti medicíny. Pokrývá širokou škálu témat v rámci biomedicínských a zdravotnických oborů a slouží lékařům, zdravotnímu personálu, výzkumným pracovníkům a dalším profesionálům zapojeným jednotlivých aktivit ve zdravotnictví. Časové pokrytí sahá do roku 1936 a v případě full-textových zdrojů do roku 1949. &amp;lt;ref name=&amp;quot;medline&amp;quot;&amp;gt;MEDLINE with Full Text. EBSCO Health [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://health.ebsco.com/products/medline-with-full-text&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== MeSH ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MEDLINE with Full Text je indexován slovníkem Mesh (Medical Subject Headings). MeSH je hierarchický řízený slovník obsahující termíny z oblasti biomedicíny a je tvořen v  Národní lékařské knihovně Spojených států (United States National Library of Medicine (NLM)). Do češtiny je překládán v Národní lékařské knihovně v Praze. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mesh&amp;quot;&amp;gt;Co je MeSH?. 2011-, Praha. Dostupné také z: http://www.nlk.cz/sluzby/pruvodce/soubory/mesh.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem slovníku je indexace, popis a vyhledávání ve světové medicínské literatuře. MeSH byl představen v roce 1966. Ke slovníku náleží také The Medical Subject Headings classification. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mesheng&amp;quot;&amp;gt;MeSH®. OpenClinical [online]. © 2002-2011 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.openclinical.org/medTermMesh.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://pez.cuni.cz| Portál elektronických informačních zdrojů Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[PROQUEST a vybrané poskytované databáze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Databázová centra]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PROQUEST_a_vybran%C3%A9_poskytovan%C3%A9_datab%C3%A1ze&amp;diff=21424</id>
		<title>PROQUEST a vybrané poskytované databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PROQUEST_a_vybran%C3%A9_poskytovan%C3%A9_datab%C3%A1ze&amp;diff=21424"/>
		<updated>2015-06-24T11:51:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Databáze ProQuest|ProQuest]] je společností, jejíž služby jsou zaměřeny na výzkumné pracovníky a knihovníky po celém světě. Zaměřuje se na uživatele z řad studentů, vědců, odborníků a knihoven, které s těmito skupinami pracují. Jeden z předních poskytovatelů databází se sídlem ve Spojených státech působí již od roku 1938. &amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;&amp;gt;Who We Are. ProQuest [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.proquest.com/about/who-we-are.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Českým partnerem vydavatelské skupiny ProQuest je Albertina Icome Praha, která tuzemským klientům zprostředkovává jejich služby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;produkty&amp;quot;&amp;gt;Produkty. Albertina icome Praha [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.aip.cz/produkty/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poskytované databáze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ProQuest Central ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest Central je multioborovou databází zahraniční literatury. Obsahově pokrývá informace z celkem 60 odvětví, jedná se především o [[informace]] z oblasti obchodu, ekonomie, medicíny, přírodních, společenských a humanitních věd, techniky a umění. ProQuest Central cílí na vědecké pracovníky, doktorandy a vysokoškolské studenty. &amp;lt;ref name=&amp;quot;proquest&amp;quot;&amp;gt;ProQuest Central. Albertina icome Praha [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.aip.cz/produkty/1270-proquest-central/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze nabízí přístup k více než 22 000 odborným časopisům, z nichž 16 500 je s plnými texty, dále zprostředkovává plné texty více než 100 000 disertačních prací, 30 000 obchodních zpráv a článků. Je zde možné najít na 113 000 případových studií a přes 1400 titulů novin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;proquest&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest Central nabízí také databázi profilů firem, kde je aktuálně téměř 60 000 záznamů. Databáze poskytuje přístup k aktualizovaným profilům 9100 průmyslových odvětví. &amp;lt;ref name=&amp;quot;proquest&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ProQuest Central je možné vyhledávat ve všech databázích najednou nebo zvolit jen některé a provést rešeršování v nich. K upřesnění formulace slouží logické a proximitní [[Booleova algebra|operátory]]. Při zadávání [[Rešerše|rešeršního]] dotazu je možné omezit vyhledávání  na plné texty článků nebo na recenzované ([[Recenzní řízení|peer-reviewed]]) časopisy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;eiz&amp;quot;&amp;gt;Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Vysoká škola ekonomická v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.vse.cz/zdroje/info/proquest &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Library and Information Science Abstracts (LISA)  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISA je bibliografickou databází pro oblast [[Informační věda|informační vědy]] a knihovnictví, jedná se o jeden z klíčových zdrojů tohoto oboru. Nabídka abstraktů v databázi pokrývá více než 440 titulů periodik publikovaných ve 20 jazycích v 68 zemích světa. Tématicky jsou zde zařazeny oblasti knihovnictví a odborných knihoven, informatika, management knihoven, vyhledávání v online databázích, [[Hypertext a hypermedia|hypertext]], nové informační a komunikační technologie, expertní systémy, strojový překlad, vydavatelství, audiovizuální materiály, [[internet|internetové]] technologie, web a další. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lisa&amp;quot;&amp;gt;Library and Information Science Abstracts (LISA) [ProQuest]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=118 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů přesahuje 280 000. Databáze je aktualizována každé dva týdny s přírůstkem přibližně 500 záznamů. K vyhledávání v online databázi se používá vlastní thesaurus. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lisa&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ebrary ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ebrary je platformou na zpřístupňování [[Elektronické knihy|elektronických knih]] a knižních kolekcí pro organizace jako jsou knihovny, univerzity a podobně. V katalogu ebrary je možné nalézt více než 923 412 od více než 520 vydavatelů (březen 2015). Zahrnuté typy dokument představují monografie, odborné knihy, učebnice a příručky  akademického a odborného zaměření zejména v angličtině, ale také dalších jazycích. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ebrary&amp;quot;&amp;gt;ebrary. Albertina icome Praha [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.aip.cz/produkty/1-ebrary/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zastoupeny jsou elektronické knihy ze širokého spektra vědních oborů, získávány jsou od předních i menších vydavatelů. Ebrary je možné získat formou ročního předplatného, které zajišťuje neomezený přístup k vybrané tematické kolekci, další možnosti představují trvalý nákup a krátkodobé výpůjčky titulů podle výběru konkrétního uživatele (zde hovoříme o tak zvané patron driven acquisition a short-term loans). &amp;lt;ref name=&amp;quot;ebrary&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest pracuje na spojení platforem ebrary a EBL – Ebook Library, která je součástí skupiny ProQuest od roku 2013. Hlavní výhodu tohoto spojení představuje optimalizace pro všechny elektronické knihy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ebrary&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní vlastnosti ebrary patří uložení kopií po dobu 14 dní na [[počítač]], [[Čtečka e-knih|čtečky]], tablety a chytré telefony s operačním systémem iOS a Android, možnost vytvoření vlastního účtu k zaznamenávání používání osobních poznámek a seznamů e-knih, barevné zvýraznění textu nebo možnost současného přístupu neomezeného počtu uživatelů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ebrary&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ERIC (Educational Resources Information Center) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografická databáze z oblasti [[Pedagogika|pedagogiky]] a vzdělávání ERIC je jedním ze základních informačních zdrojů v oboru. Je možné do ní přistupovat zdarma nebo prostřednictvím databázového centra. V takovém případě je možné využít vyhledávání v kombinaci s jinou databází a známé uživatelské prostředí pro ty, kdo jsou na dané vyhledávací rozhraní zvyklí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se databázi vytvářenou americkým Educational Resource Information Centre. Jsou zde k dispozici citace a abstrakty z více než 1.000 časopisů z oblasti vzdělávání aobsahuje plné texty více než 2.200 přehledů či souhrnů společně s odkazy na další informace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;eric&amp;quot;&amp;gt;ERIC. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=461 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://pez.cuni.cz| Portál elektronických informačních zdrojů Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[EBSCO a vybrané poskytované databáze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Databázová centra]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PROQUEST_a_vybran%C3%A9_poskytovan%C3%A9_datab%C3%A1ze&amp;diff=21423</id>
		<title>PROQUEST a vybrané poskytované databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PROQUEST_a_vybran%C3%A9_poskytovan%C3%A9_datab%C3%A1ze&amp;diff=21423"/>
		<updated>2015-06-24T11:50:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Databáze ProQuest|ProQuest]] je společností, jejíž služby jsou zaměřeny na výzkumné pracovníky a knihovníky po celém světě. Zaměřuje se na uživatele z řad studentů, vědců, odborníků a knihoven, které s těmito skupinami pracují. Jeden z předních poskytovatelů databází se sídlem ve Spojených státech působí již od roku 1938. &amp;lt;ref name=&amp;quot;who&amp;quot;&amp;gt;Who We Are. ProQuest [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.proquest.com/about/who-we-are.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Českým partnerem vydavatelské skupiny ProQuest je Albertina Icome Praha, která tuzemským klientům zprostředkovává jejich služby. &amp;lt;ref name=&amp;quot;produkty&amp;quot;&amp;gt;Produkty. Albertina icome Praha [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.aip.cz/produkty/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poskytované databáze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ProQuest Central ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest Central je multioborovou databází zahraniční literatury. Obsahově pokrývá informace z celkem 60 odvětví, jedná se především o [[informace]] z oblasti obchodu, ekonomie, medicíny, přírodních, společenských a humanitních věd, techniky a umění. ProQuest Central cílí na vědecké pracovníky, doktorandy a vysokoškolské studenty. &amp;lt;ref name=&amp;quot;proquest&amp;quot;&amp;gt;ProQuest Central. Albertina icome Praha [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.aip.cz/produkty/1270-proquest-central/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze nabízí přístup k více než 22 000 odborným časopisům, z nichž 16 500 je s plnými texty, dále zprostředkovává plné texty více než 100 000 disertačních prací, 30 000 obchodních zpráv a článků. Je zde možné najít na 113 000 případových studií a přes 1400 titulů novin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;proquest&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest Central nabízí také databázi profilů firem, kde je aktuálně téměř 60 000 záznamů. Databáze poskytuje přístup k aktualizovaným profilům 9100 průmyslových odvětví. &amp;lt;ref name=&amp;quot;proquest&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ProQuest Central je možné vyhledávat ve všech databázích najednou nebo zvolit jen některé a provést rešeršování v nich. K upřesnění formulace slouží logické a proximitní [[Booleova algebra|operátory]]. Při zadávání [[Rešerše|rešeršního]] dotazu je možné omezit vyhledávání  na plné texty článků nebo na recenzované ([[Recenzní řízení|peer-reviewed]]) časopisy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;eiz&amp;quot;&amp;gt;Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Vysoká škola ekonomická v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.vse.cz/zdroje/info/proquest &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Library and Information Science Abstracts (LISA)  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISA je bibliografickou databází pro oblast [[Informační věda|informační vědy]] a knihovnictví, jedná se o jeden z klíčových zdrojů tohoto oboru. Nabídka abstraktů v databázi pokrývá více než 440 titulů periodik publikovaných ve 20 jazycích v 68 zemích světa. Tématicky jsou zde zařazeny oblasti knihovnictví a odborných knihoven, informatika, management knihoven, vyhledávání v online databázích, [[Hypertext a hypermedia|hypertext]], nové informační a komunikační technologie, expertní systémy, strojový překlad, vydavatelství, audiovizuální materiály, [[internet|internetové]] technologie, web a další. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lisa&amp;quot;&amp;gt;Library and Information Science Abstracts (LISA) [ProQuest]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=118 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů přesahuje 280 000. Databáze je aktualizována každé dva týdny s přírůstkem přibližně 500 záznamů. K vyhledávání v online databázi se používá vlastní thesaurus. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lisa&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ebrary ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ebrary je platformou na zpřístupňování [[Elektronické knihy|elektronických knih]] a knižních kolekcí pro organizace jako jsou knihovny, univerzity a podobně. V katalogu ebrary je možné nalézt více než 923 412 od více než 520 vydavatelů (březen 2015). Zahrnuté typy dokument představují monografie, odborné knihy, učebnice a příručky  akademického a odborného zaměření zejména v angličtině, ale také dalších jazycích. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ebrary&amp;quot;&amp;gt;ebrary. Albertina icome Praha [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.aip.cz/produkty/1-ebrary/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zastoupeny jsou elektronické knihy ze širokého spektra vědních oborů, získávány jsou od předních i menších vydavatelů. Ebrary je možné získat formou ročního předplatného, které zajišťuje neomezený přístup k vybrané tematické kolekci, další možnosti představují trvalý nákup a krátkodobé výpůjčky titulů podle výběru konkrétního uživatele (zde hovoříme o tak zvané patron driven acquisition a short-term loans). &amp;lt;ref name=&amp;quot;ebrary&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest pracuje na spojení platforem ebrary a EBL – Ebook Library, která je součástí skupiny ProQuest od roku 2013. Hlavní výhodu tohoto spojení představuje optimalizace pro všechny elektronické knihy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ebrary&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní vlastnosti ebrary patří uložení kopií po dobu 14 dní na [[počítač]], [[Čtečka e-knih|čtečky]], tablety a chytré telefony s operačním systémem iOS a Android, možnost vytvoření vlastního účtu k zaznamenávání používání osobních poznámek a seznamů e-knih, barevné zvýraznění textu nebo možnost současného přístupu neomezeného počtu uživatelů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ebrary&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ERIC (Educational Resources Information Center) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografická databáze z oblasti [[Pedagogika|pedagogiky]] a vzdělávání ERIC je jedním ze základních informačních zdrojů v oboru. Je možné do ní přistupovat zdarma nebo prostřednictvím databázového centra. V takovém případě je možné využít vyhledávání v kombinaci s jinou databází a známé uživatelské prostředí pro ty, kdo jsou na dané vyhledávací rozhraní zvyklí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se databázi vytvářenou americkým Educational Resource Information Centre. Jsou zde k dispozici citace a abstrakty z více než 1.000 časopisů z oblasti vzdělávání aobsahuje plné texty více než 2.200 přehledů či souhrnů společně s odkazy na další informace. &amp;lt;ref name=&amp;quot;eric&amp;quot;&amp;gt;ERIC. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=461 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://pez.cuni.cz| Portál elektronických informačních zdrojů Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[EBSCO a vybrané poskytované databáze]]&lt;br /&gt;
[[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]]&lt;br /&gt;
[[Databázová centra]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21422</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21422"/>
		<updated>2015-06-24T11:37:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a [[informační věda|informační vědu]] sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou [[komunikace]] a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor [[Pedagogika|vzdělávání]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;biblio&amp;quot;&amp;gt; Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.). INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
=== Mezinárodní zdroje ===&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). &amp;lt;ref name=&amp;quot;biblio&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISA (Library and Information Science Abstracts)====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází ([[ISSN]] 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot;&amp;gt; Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lisa&amp;quot;&amp;gt;LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost [[PROQUEST a vybrané poskytované databáze|ProQuest Inc.]]  &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) ====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti [[EBSCO a vybrané poskytované databáze|EBSCO]].  &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Srovnání LISA a LISTA =====&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). &amp;lt;ref name=&amp;quot;ssrovnanii&amp;quot;&amp;gt; Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]]. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ssrovnanii&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ssrovnanii&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ssrovnanii&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní zdroje ===&lt;br /&gt;
==== Knihovna knihovnické literatury ====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních [[internet|internetových]] zdrojů oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt;Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://pez.cuni.cz| Portál elektronických informačních zdrojů Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[EBSCO a vybrané poskytované databáze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[PROQUEST a vybrané poskytované databáze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21421</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21421"/>
		<updated>2015-06-24T11:35:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a [[informační věda|informační vědu]] sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou [[komunikace]] a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor [[Pedagogika|vzdělávání]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;biblio&amp;quot;&amp;gt; Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.). INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
=== Mezinárodní zdroje ===&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). &amp;lt;ref name=&amp;quot;biblio&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISA (Library and Information Science Abstracts)====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot;&amp;gt; Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. &amp;lt;ref name=&amp;quot;lisa&amp;quot;&amp;gt;LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost [[PROQUEST a vybrané poskytované databáze|ProQuest Inc.]]  &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) ====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti [[EBSCO a vybrané poskytované databáze|EBSCO]].  &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;srovnani&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Srovnání LISA a LISTA =====&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). &amp;lt;ref name=&amp;quot;ssrovnanii&amp;quot;&amp;gt; Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]]. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ssrovnanii&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ssrovnanii&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ssrovnanii&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní zdroje ===&lt;br /&gt;
==== Knihovna knihovnické literatury ====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních [[internet|internetových]] zdrojů oboru. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt;Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://pez.cuni.cz| Portál elektronických informačních zdrojů Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[EBSCO a vybrané poskytované databáze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[PROQUEST a vybrané poskytované databáze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21410</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21410"/>
		<updated>2015-06-24T09:00:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a [[informační věda|informační vědu]] sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou [[komunikace]] a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor [[Pedagogika|vzdělávání]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;biblio&amp;quot;&amp;gt; Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.). INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
=== Mezinárodní zdroje ===&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). &amp;lt;ref name=&amp;quot;biblio&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISA (Library and Information Science Abstracts)====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). &amp;lt;ref&amp;gt;Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost [[PROQUEST a vybrané poskytované databáze|ProQuest Inc.]] [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) ====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti [[EBSCO a vybrané poskytované databáze|EBSCO]]. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Srovnání LISA a LISTA =====&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]]. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní zdroje ===&lt;br /&gt;
==== Knihovna knihovnické literatury ====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]]. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních [[internet|internetových]] zdrojů oboru. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://pez.cuni.cz| Portál elektronických informačních zdrojů Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[EBSCO a vybrané poskytované databáze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[PROQUEST a vybrané poskytované databáze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21409</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21409"/>
		<updated>2015-06-24T08:56:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a [[informační věda|informační vědu]] sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou [[komunikace]] a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor [[Pedagogika|vzdělávání]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;biblio&amp;quot;&amp;gt; Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.). INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
=== Mezinárodní zdroje ===&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). &amp;lt;ref name=&amp;quot;biblio&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISA (Library and Information Science Abstracts)====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). &amp;lt;ref&amp;gt;Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost [[PROQUEST a vybrané poskytované databáze|ProQuest Inc.]] [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) ====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti [[EBSCO a vybrané poskytované databáze|EBSCO]]. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Srovnání LISA a LISTA =====&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]]. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní zdroje ===&lt;br /&gt;
==== Knihovna knihovnické literatury ====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]]. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních [[internet|internetových]] zdrojů oboru. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://pez.cuni.cz| Portál elektronických informačních zdrojů Univerzity Karlovy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21408</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21408"/>
		<updated>2015-06-24T08:56:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a [[informační věda|informační vědu]] sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou [[komunikace]] a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor [[Pedagogika|vzdělávání]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;biblio&amp;quot;&amp;gt; Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.). INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
=== Mezinárodní zdroje ===&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). &amp;lt;ref name=&amp;quot;biblio&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISA (Library and Information Science Abstracts)====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). &amp;lt;ref&amp;gt;Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost [[PROQUEST a vybrané poskytované databáze|ProQuest Inc.]] [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) ====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti [[EBSCO a vybrané poskytované databáze|EBSCO]]. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Srovnání LISA a LISTA =====&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]]. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní zdroje ===&lt;br /&gt;
==== Knihovna knihovnické literatury ====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]]. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních [[internet|internetových]] zdrojů oboru. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[http://pez.cuni.cz| Portál elektronických informačních zdrojů Univerzity Karlovy]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21407</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21407"/>
		<updated>2015-06-24T08:55:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a [[informační věda|informační vědu]] sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou [[komunikace]] a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor [[Pedagogika|vzdělávání]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;biblio&amp;quot;&amp;gt; Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.). INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
=== Mezinárodní zdroje ===&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). &amp;lt;ref name=&amp;quot;biblio&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISA (Library and Information Science Abstracts)====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). &amp;lt;ref&amp;gt;Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost [[PROQUEST a vybrané poskytované databáze|ProQuest Inc.]] [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) ====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti [[EBSCO a vybrané poskytované databáze|EBSCO]]. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Srovnání LISA a LISTA =====&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]]. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní zdroje ===&lt;br /&gt;
==== Knihovna knihovnické literatury ====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]]. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních [[internet|internetových]] zdrojů oboru. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[http://pez.cuni.cz|Portál elektronických informačních zdrojů Univerzity Karlovy]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21406</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21406"/>
		<updated>2015-06-24T08:53:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a [[informační věda|informační vědu]] sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou [[komunikace]] a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor [[Pedagogika|vzdělávání]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;biblio&amp;quot;&amp;gt; Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.). INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
=== Mezinárodní zdroje ===&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). &amp;lt;ref name=&amp;quot;biblio&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISA (Library and Information Science Abstracts)====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). &amp;lt;ref&amp;gt;Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost [[PROQUEST a vybrané poskytované databáze|ProQuest Inc.]] [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) ====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti [[EBSCO a vybrané poskytované databáze|EBSCO]]. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Srovnání LISA a LISTA =====&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]]. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní zdroje ===&lt;br /&gt;
==== Knihovna knihovnické literatury ====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]]. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních [[internet|internetových]] zdrojů oboru. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference=== &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Portál elektronických informačních zdrojů Univerzity Karlovy | http://pez.cuni.cz]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21405</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21405"/>
		<updated>2015-06-24T08:41:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a [[informační věda|informační vědu]] sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou [[komunikace]] a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor [[Pedagogika|vzdělávání]]. &amp;lt;ref&amp;gt;Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
=== Mezinárodní zdroje ===&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISA (Library and Information Science Abstracts)====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost [[PROQUEST a vybrané poskytované databáze|ProQuest Inc.]] [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) ====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti [[EBSCO a vybrané poskytované databáze|EBSCO]]. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Srovnání LISA a LISTA =====&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]]. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní zdroje ===&lt;br /&gt;
==== Knihovna knihovnické literatury ====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]]. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních [[internet|internetových]] zdrojů oboru. [5]&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21404</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21404"/>
		<updated>2015-06-24T08:33:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a [[informační věda|informační vědu]] sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou [[komunikace]] a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor [[Pedagogika|vzdělávání]]. [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
=== Mezinárodní zdroje ===&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISA (Library and Information Science Abstracts)====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost [[PROQUEST a vybrané poskytované databáze|ProQuest Inc.]] [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) ====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti [[EBSCO a vybrané poskytované databáze|EBSCO]]. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Srovnání LISA a LISTA =====&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]]. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní zdroje ===&lt;br /&gt;
==== Knihovna knihovnické literatury ====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]]. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních [[internet|internetových]] zdrojů oboru. [5]&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21403</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=21403"/>
		<updated>2015-06-24T08:32:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: umazání prvního nadpisu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a [[informační věda|informační vědu]] sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou [[komunikace]] a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor [[Pedagogika|vzdělávání]]. [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ===&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní zdroje ====&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== LISA (Library and Information Science Abstracts)=====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost [[PROQUEST a vybrané poskytované databáze|ProQuest Inc.]] [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) =====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti [[EBSCO a vybrané poskytované databáze|EBSCO]]. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====== Srovnání LISA a LISTA ======&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]]. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Národní zdroje ====&lt;br /&gt;
===== Knihovna knihovnické literatury =====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]]. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních [[internet|internetových]] zdrojů oboru. [5]&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=20023</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=20023"/>
		<updated>2015-06-02T09:44:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: /* LISA (Library and Information Science Abstracts) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní==&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a [[informační věda|informační vědu]] sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou [[komunikace]] a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor [[Pedagogika|vzdělávání]]. [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ===&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní zdroje ====&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== LISA (Library and Information Science Abstracts)=====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost [[PROQUEST a vybrané poskytované databáze|ProQuest Inc.]] [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) =====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti [[EBSCO a vybrané poskytované databáze|EBSCO]]. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====== Srovnání LISA a LISTA ======&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]]. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Národní zdroje ====&lt;br /&gt;
===== Knihovna knihovnické literatury =====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]]. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních [[internet|internetových]] zdrojů oboru. [5]&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PROQUEST_a_vybran%C3%A9_poskytovan%C3%A9_datab%C3%A1ze&amp;diff=20022</id>
		<title>PROQUEST a vybrané poskytované databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PROQUEST_a_vybran%C3%A9_poskytovan%C3%A9_datab%C3%A1ze&amp;diff=20022"/>
		<updated>2015-06-02T09:43:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Databáze ProQuest|ProQuest]] je společností, jejíž služby jsou zaměřeny na výzkumné pracovníky a knihovníky po celém světě. Zaměřuje se na uživatele z řad studentů, vědců, odborníků a knihoven, které s těmito skupinami pracují. Jeden z předních poskytovatelů databází se sídlem ve Spojených státech působí již od roku 1938. [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Českým partnerem vydavatelské skupiny ProQuest je Albertina Icome Praha, která tuzemským klientům zprostředkovává jejich služby. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poskytované databáze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ProQuest Central ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest Central je multioborovou databází zahraniční literatury. Obsahově pokrývá informace z celkem 60 odvětví, jedná se především o [[informace]] z oblasti obchodu, ekonomie, medicíny, přírodních, společenských a humanitních věd, techniky a umění. ProQuest Central cílí na vědecké pracovníky, doktorandy a vysokoškolské studenty. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze nabízí přístup k více než 22 000 odborným časopisům, z nichž 16 500 je s plnými texty, dále zprostředkovává plné texty více než 100 000 disertačních prací, 30 000 obchodních zpráv a článků. Je zde možné najít na 113 000 případových studií a přes 1400 titulů novin. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest Central nabízí také databázi profilů firem, kde je aktuálně téměř 60 000 záznamů. Databáze poskytuje přístup k aktualizovaným profilům 9100 průmyslových odvětví. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ProQuest Central je možné vyhledávat ve všech databázích najednou nebo zvolit jen některé a provést rešeršování v nich. K upřesnění formulace slouží logické a proximitní [[Booleova algebra|operátory]]. Při zadávání [[Rešerše|rešeršního]] dotazu je možné omezit vyhledávání  na plné texty článků nebo na recenzované ([[Recenzní řízení|peer-reviewed]]) časopisy. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Library and Information Science Abstracts (LISA)  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISA je bibliografickou databází pro oblast [[Informační věda|informační vědy]] a knihovnictví, jedná se o jeden z klíčových zdrojů tohoto oboru. Nabídka abstraktů v databázi pokrývá více než 440 titulů periodik publikovaných ve 20 jazycích v 68 zemích světa. Tématicky jsou zde zařazeny oblasti knihovnictví a odborných knihoven, informatika, management knihoven, vyhledávání v online databázích, [[Hypertext a hypermedia|hypertext]], nové informační a komunikační technologie, expertní systémy, strojový překlad, vydavatelství, audiovizuální materiály, [[internet|internetové]] technologie, web a další. [6]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů přesahuje 280 000. Databáze je aktualizována každé dva týdny s přírůstkem přibližně 500 záznamů. K vyhledávání v online databázi se používá vlastní thesaurus. [6]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ebrary ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ebrary je platformou na zpřístupňování [[Elektronické knihy|elektronických knih]] a knižních kolekcí pro organizace jako jsou knihovny, univerzity a podobně. V katalogu ebrary je možné nalézt více než 923 412 od více než 520 vydavatelů (březen 2015). Zahrnuté typy dokument představují monografie, odborné knihy, učebnice a příručky  akademického a odborného zaměření zejména v angličtině, ale také dalších jazycích. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zastoupeny jsou elektronické knihy ze širokého spektra vědních oborů, získávány jsou od předních i menších vydavatelů. Ebrary je možné získat formou ročního předplatného, které zajišťuje neomezený přístup k vybrané tematické kolekci, další možnosti představují trvalý nákup a krátkodobé výpůjčky titulů podle výběru konkrétního uživatele (zde hovoříme o tak zvané patron driven acquisition a short-term loans). [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest pracuje na spojení platforem ebrary a EBL – Ebook Library, která je součástí skupiny ProQuest od roku 2013. Hlavní výhodu tohoto spojení představuje optimalizace pro všechny elektronické knihy. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní vlastnosti ebrary patří uložení kopií po dobu 14 dní na [[počítač]], [[Čtečka e-knih|čtečky]], tablety a chytré telefony s operačním systémem iOS a Android, možnost vytvoření vlastního účtu k zaznamenávání používání osobních poznámek a seznamů e-knih, barevné zvýraznění textu nebo možnost současného přístupu neomezeného počtu uživatelů. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ERIC (Educational Resources Information Center) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografická databáze z oblasti [[Pedagogika|pedagogiky]] a vzdělávání ERIC je jedním ze základních informačních zdrojů v oboru. Je možné do ní přistupovat zdarma nebo prostřednictvím databázového centra. V takovém případě je možné využít vyhledávání v kombinaci s jinou databází a známé uživatelské prostředí pro ty, kdo jsou na dané vyhledávací rozhraní zvyklí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se databázi vytvářenou americkým Educational Resource Information Centre. Jsou zde k dispozici citace a abstrakty z více než 1.000 časopisů z oblasti vzdělávání aobsahuje plné texty více než 2.200 přehledů či souhrnů společně s odkazy na další informace. [7]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Who We Are. ProQuest [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.proquest.com/about/who-we-are.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Produkty. Albertina icome Praha [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.aip.cz/produkty/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	ProQuest Central. Albertina icome Praha [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.aip.cz/produkty/1270-proquest-central/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	ebrary. Albertina icome Praha [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.aip.cz/produkty/1-ebrary/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Vysoká škola ekonomická v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.vse.cz/zdroje/info/proquest&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[6]	Library and Information Science Abstracts (LISA) [ProQuest]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=118&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[7]	ERIC. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=461&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PROQUEST_a_vybran%C3%A9_poskytovan%C3%A9_datab%C3%A1ze&amp;diff=20021</id>
		<title>PROQUEST a vybrané poskytované databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=PROQUEST_a_vybran%C3%A9_poskytovan%C3%A9_datab%C3%A1ze&amp;diff=20021"/>
		<updated>2015-06-02T09:38:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: Založena nová stránka s textem „ProQuest je společností, jejíž služby jsou zamřeny na výzkumné pracovníky a knihovníky po celém světě. Zaměřuje se na uživatele z řad stud…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;ProQuest je společností, jejíž služby jsou zamřeny na výzkumné pracovníky a knihovníky po celém světě. Zaměřuje se na uživatele z řad studentů, vědců, odborníků a knihoven, které s těmito skupinami pracují. Jeden z předních poskytovatelů databází se sídlem ve Spojených státech působí již od roku 1938. [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Českým partnerem vydavatelské skupiny ProQuest je Albertina Icome Praha, která tuzemským klientům zprostředkovává jejich služby. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poskytované databáze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ProQuest Central ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest Central je multioborovou databází zahraniční literatury. Obsahově pokrývá informace z celkem 60 odvětví, jedná se především o informace z oblasti obchodu, ekonomie, medicíny, přírodních, společenských a humanitních věd, techniky a umění. ProQuest Central cílí na vědecké pracovníky, doktorandy a vysokoškolské studenty. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze nabízí přístup k více než 22 000 odborným časopisům, z nichž 16 500 je s plnými texty, dále zprostředkovává plné texty více než 100 000 disertačních prací, 30 000 obchodních zpráv a článků. Je zde možné najít na 113 000 případových studií a přes 1400 titulů novin. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest Central nabízí také databázi profilů firem, kde je aktuálně téměř 60 000 záznamů. Databáze poskytuje přístup k aktualizovaným profilům 9100 průmyslových odvětví. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ProQuest Central je možné vyhledávat ve všech databázích najednou nebo zvolit jen některé a provést rešeršování v nich. K upřesnění formulace slouží logické a proximitní operátory. Při zadávání rešeršního dotazu je možné omezit vyhledávání  na plné texty článků nebo na recenzované (peer-reviewed) časopisy. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Library and Information Science Abstracts (LISA)  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISA je bibliografickou databází pro oblast informační vědy a knihovnictví, jedná se o jeden z klíčových zdrojů tohoto oboru. Nabídka abstraktů v databázi pokrývá více než 440 titulů periodik publikovaných ve 20 jazycích v 68 zemích světa. Tématicky jsou zde zařazeny oblasti knihovnictví a odborných knihoven, informatika, management knihoven, vyhledávání v online databázích, hypertext, nové informační a komunikační technologie, expertní systémy, strojový překlad, vydavatelství, audiovizuální materiály, internetové technologie, web a další. [6]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů přesahuje 280 000. Databáze je aktualizována každé dva týdny s přírůstkem přibližně 500 záznamů. K vyhledávání v online databázi se používá vlastní thesaurus. [6]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ebrary ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ebrary je platformou na zpřístupňování elektronických knih a knižních kolekcí pro organizace jako jsou knihovny, univerzity a podobně. V katalogu ebrary je možné nalézt více než 923 412 od více než 520 vydavatelů (březen 2015). Zahrnuté typy dokument představují monografie, odborné knihy, učebnice a příručky  akademického a odborného zaměření zejména v angličtině, ale také dalších jazycích. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zastoupeny jsou elektronické knihy ze širokého spektra vědních oborů, získávány jsou od předních i menších vydavatelů. Ebrary je možné získat formou ročního předplatného, které zajišťuje neomezený přístup k vybrané tematické kolekci, další možnosti představují trvalý nákup a krátkodobé výpůjčky titulů podle výběru konkrétního uživatele (zde hovoříme o tak zvané patron driven acquisition a short-term loans). [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ProQuest pracuje na spojení platforem ebrary a EBL – Ebook Library, která je součástí skupiny ProQuest od roku 2013. Hlavní výhodu tohoto spojení představuje optimalizace pro všechny elektronické knihy. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní vlastnosti ebrary patří uložení kopií po dobu 14 dní na počítač, čtečky, tablety a chytré telefony s operačním systémem iOS a Android, možnost vytvoření vlastního účtu k zaznamenávání používání osobních poznámek a seznamů e-knih, barevné zvýraznění textu nebo možnost současného přístupu neomezeného počtu uživatelů. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ERIC (Educational Resources Information Center) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografická databáze z oblasti pedagogiky a vzdělávání ERIC je jedním ze základních informačních zdrojů v oboru. Je možné do ní přistupovat zdarma nebo prostřednictvím databázového centra. V takovém případě je možné využít vyhledávání v kombinaci s jinou databází a známé uživatelské prostředí pro ty, kdo jsou na dané vyhledávací rozhraní zvyklí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se databázi vytvářenou americkým Educational Resource Information Centre. Jsou zde k dispozici citace a abstrakty z více než 1.000 časopisů z oblasti vzdělávání aobsahuje plné texty více než 2.200 přehledů či souhrnů společně s odkazy na další informace. [7]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Who We Are. ProQuest [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.proquest.com/about/who-we-are.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Produkty. Albertina icome Praha [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.aip.cz/produkty/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	ProQuest Central. Albertina icome Praha [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.aip.cz/produkty/1270-proquest-central/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	ebrary. Albertina icome Praha [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.aip.cz/produkty/1-ebrary/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Vysoká škola ekonomická v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.vse.cz/zdroje/info/proquest&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[6]	Library and Information Science Abstracts (LISA) [ProQuest]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=118&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[7]	ERIC. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=461&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze_EBSCOhost&amp;diff=20020</id>
		<title>Databáze EBSCOhost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze_EBSCOhost&amp;diff=20020"/>
		<updated>2015-06-02T09:35:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Společnost EBSCO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká společnost EBSCO Industries Inc. působící v oblasti [[informační průmysl|informačního průmyslu]] přibližně 70 let je jedním ze světových leadrů. V poskytovaných službách kombinuje digitální archivy, referenční databáze, online periodika, knihy, odkazovací služby a správu předplatného. EBSCO je komerčním databázovým centrem čili distributorem a agregátorem elektronických databází.  Je poskytovatelem předplatného elektronických časopisů, knih a balíčků časopisů, tištěných zdrojů, nástrojů správy elektronických zdrojů, plnotextových a sekundárních databází a souvisejících služeb pro všechny typy knihoven, firem a výzkumných organizací. [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EbscoHost nabízí přístup k vybraným databázím bibliografického i plnotextového charakteru pod jedním vyhledávacím prostředím. Jedná se o referenční zdroj, který je nejvyužívanější na světě. Klade si za cíl být přizpůsobitelný tak, aby vycházel vstříc [[Informační potřeba|potřebám]] a požadavkům uživatelům působícím na všech úrovních výzkumu. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nabízí grafické uživatelské prostředí, které obsahuje nástroje a možnosti vyhledávání, které jsou uživatelům dobře známé. Využito je vyhledávací prostředí EBSCOhost Research Databases. Tento systém dostupný prostřednictvím [[internet|internetu]]. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poskytované databáze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EBSCO umožňuje online přístup k mnoha bibliografickým databázím a tisícům elektronických časopisů. Níže je popsáno několik významných zástupců databází, které EBSCO nabízí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Academic Search Complete ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Academic Search Complete je pokrývá spektrum zdrojů z celého světa, jedná se o multidisciplinární zdroj plných textů. Zahrnuje více než 8 500 plnotextových periodik, včetně více než 7 300 recenzovaných časopisů. Kromě plných textů obsahuje indexování a abstrakty více než 12 500 časopisů a celkem více než 13 200 publikací, mezi nimi monografie, výzkumné zprávy a sborníky z konferencí. V Academic Search Complete se nachází soubory ve formátu PDF s retrospektivou k roku 1887, z toho většina plnotextových v nativním formátu PDF (v kvalitě umožňující vyhledávání v textu). K dispozici jsou také citace s možností vyhledávání pro více než 1 400 periodik. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== LISTA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA) je rejstříkem více než 600 periodik a přibližně 125 výběrových periodik, včetně knih, výzkumných zpráv a sborníků. Tématicky databáze pokrývá knihovnictví, věcné pořádání a klasifikaci, katalogizaci, [[Bibliometrie|bibliometrii]], vyhledávání online informací, informační management a další. Časové pokrytí sahá až do poloviny šedesátých let. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== LISS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Library &amp;amp; Information Science Source slouží pro potřeby knihovníků, odborníků na informační vědu a studentů těchto a příbuzných oborů. V databázi jsou obsaženy plné texty více než 460 publikací a indexováno je několik stovek periodik, monografií, výzkumných zpráv a sborníků. Zdroj shromažďuje prameny z oboru knihovnictví, klasifikace, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, informačního managementu a dalších. Významný přínosem databáze Library &amp;amp; Information Science Source je úplné pokrytí dějin knihovnických studií. [6]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEDLINE  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje plné texty a indexuje na 1400 časopisů z oblasti medicíny. Pokrývá širokou škálu témat v rámci biomedicínských a zdravotnických oborů a slouží lékařům, zdravotnímu personálu, výzkumným pracovníkům a dalším profesionálům zapojeným jednotlivých aktivit ve zdravotnictví. Časové pokrytí sahá do roku 1936 a v případě full-textových zdrojů do roku 1949. [7]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== MeSH ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MEDLINE with Full Text je indexován slovníkem Mesh (Medical Subject Headings). MeSH je hierarchický řízený slovník obsahující termíny z oblasti biomedicíny a je tvořen v  Národní lékařské knihovně Spojených států (United States National Library of Medicine (NLM)). Do češtiny je překládán v Národní lékařské knihovně v Praze. [8]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem slovníku je indexace, popis a vyhledávání ve světové medicínské literatuře. MeSH byl představen v roce 1966. Ke slovníku náleží také The Medical Subject Headings classification. [9]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1] 	O společnosti EBSCO Information Services. EBSCO [online]. ©2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www2.ebsco.com/cs-cz/app/AboutUs/Pages/abouteis.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2] 	EBSCOhost. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z:  https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=55&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3] 	EBSCOhost Research Databases. EBSCO help [online]. ©2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://support.ebsco.com/help/?int=ehost&amp;amp;lang=en&amp;amp;feature_id=&amp;amp;TOC_ID=Always&amp;amp;SI=0&amp;amp;BU=0&amp;amp;GU=1&amp;amp;PS=0&amp;amp;ver=&amp;amp;dbs=a9h,bth,ufh,eih,nlebk,hus,f3h,pdh,poh,psyh,sih,s3h,rfh,pif&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4] 	Academic Search Complete [EBSCOhost]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5] 	Library, Information Science and Technology Abstracts (LISTA) [EBSCOhost]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=122&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[6] 	Library &amp;amp; Information Science Source (LISS) [EBSCOhost]. ]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=636&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[7] 	MEDLINE with Full Text. EBSCO Health [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://health.ebsco.com/products/medline-with-full-text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[8] 	Co je MeSH?. 2011-, Praha. Dostupné také z: http://www.nlk.cz/sluzby/pruvodce/soubory/mesh.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[9] 	MeSH®. OpenClinical [online]. © 2002-2011 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.openclinical.org/medTermMesh.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze_EBSCOhost&amp;diff=20019</id>
		<title>Databáze EBSCOhost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze_EBSCOhost&amp;diff=20019"/>
		<updated>2015-06-02T09:34:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Společnost EBSCO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká společnost EBSCO Industries Inc. působící v oblasti [[informační průmysl|informačního průmyslu]] přibližně 70 let je jedním ze světových leadrů. V poskytovaných službách kombinuje digitální archivy, referenční databáze, online periodika, knihy, odkazovací služby a správu předplatného. EBSCO je komerčním databázovým centrem čili distributorem a agregátorem elektronických databází.  Je poskytovatelem předplatného elektronických časopisů, knih a balíčků časopisů, tištěných zdrojů, nástrojů správy elektronických zdrojů, plnotextových a sekundárních databází a souvisejících služeb pro všechny typy knihoven, firem a výzkumných organizací. [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EbscoHost nabízí přístup k vybraným databázím bibliografického i plnotextového charakteru pod jedním vyhledávacím prostředím. Jedná se o referenční zdroj, který je nejvyužívanější na světě. Klade si za cíl být přizpůsobitelný tak, aby vycházel vstříc [[Informační potřeba|potřebám]] a požadavkům uživatelům působícím na všech úrovních výzkumu. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nabízí grafické uživatelské prostředí, které obsahuje nástroje a možnosti vyhledávání, které jsou uživatelům dobře známé. Využito je vyhledávací prostředí EBSCOhost Research Databases. Tento systém dostupný prostřednictvím [[internet|internetu]]. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poskytované databáze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EBSCO umožňuje online přístup k mnoha bibliografickým databázím a tisícům elektronických časopisů. Níže je popsáno několik významných zástupců databází, které EBSCO nabízí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Academic Search Complete ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Academic Search Complete je pokrývá spektrum zdrojů z celého světa, jedná se o multidisciplinární zdroj plných textů. Zahrnuje více než 8 500 plnotextových periodik, včetně více než 7 300 recenzovaných časopisů. Kromě plných textů obsahuje indexování a abstrakty více než 12 500 časopisů a celkem více než 13 200 publikací, mezi nimi monografie, výzkumné zprávy a sborníky z konferencí. V Academic Search Complete se nachází soubory ve formátu PDF s retrospektivou k roku 1887, z toho většina plnotextových v nativním formátu PDF (v kvalitě umožňující vyhledávání v textu). K dispozici jsou také citace s možností vyhledávání pro více než 1 400 periodik. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== LISTA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA) je rejstříkem více než 600 periodik a přibližně 125 výběrových periodik, včetně knih, výzkumných zpráv a sborníků. Tématicky databáze pokrývá knihovnictví, věcné pořádání a klasifikaci, katalogizaci, [[Bibliometrie|bibliometrii]], vyhledávání online informací, informační management a další. Časové pokrytí sahá až do poloviny šedesátých let. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== LISS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Library &amp;amp; Information Science Source slouží pro potřeby knihovníků, odborníků na informační vědu a studentů těchto a příbuzných oborů. V databázi jsou obsaženy plné texty více než 460 publikací a indexováno je několik stovek periodik, monografií, výzkumných zpráv a sborníků. Zdroj shromažďuje prameny z oboru knihovnictví, klasifikace, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, informačního managementu a dalších. Významný přínosem databáze Library &amp;amp; Information Science Source je úplné pokrytí dějin knihovnických studií. [6]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== MEDLINE  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje plné texty a indexuje na 1400 časopisů z oblasti medicíny. Pokrývá širokou škálu témat v rámci biomedicínských a zdravotnických oborů a slouží lékařům, zdravotnímu personálu, výzkumným pracovníkům a dalším profesionálům zapojeným jednotlivých aktivit ve zdravotnictví. Časové pokrytí sahá do roku 1936 a v případě full-textových zdrojů do roku 1949. [7]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== MeSH ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MEDLINE with Full Text je indexován slovníkem Mesh (Medical Subject Headings). MeSH je hierarchický řízený slovník obsahující termíny z oblasti biomedicíny a je tvořen v  Národní lékařské knihovně Spojených států (United States National Library of Medicine (NLM)). Do češtiny je překládán v Národní lékařské knihovně v Praze. [8]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem slovníku je indexace, popis a vyhledávání ve světové medicínské literatuře. MeSH byl představen v roce 1966. Ke slovníku náleží také The Medical Subject Headings classification. [9]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1] 	O společnosti EBSCO Information Services. EBSCO [online]. ©2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www2.ebsco.com/cs-cz/app/AboutUs/Pages/abouteis.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2] 	EBSCOhost. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z:  https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=55&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3] 	EBSCOhost Research Databases. EBSCO help [online]. ©2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://support.ebsco.com/help/?int=ehost&amp;amp;lang=en&amp;amp;feature_id=&amp;amp;TOC_ID=Always&amp;amp;SI=0&amp;amp;BU=0&amp;amp;GU=1&amp;amp;PS=0&amp;amp;ver=&amp;amp;dbs=a9h,bth,ufh,eih,nlebk,hus,f3h,pdh,poh,psyh,sih,s3h,rfh,pif&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4] 	Academic Search Complete [EBSCOhost]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5] 	Library, Information Science and Technology Abstracts (LISTA) [EBSCOhost]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=122&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[6] 	Library &amp;amp; Information Science Source (LISS) [EBSCOhost]. ]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=636&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[7] 	MEDLINE with Full Text. EBSCO Health [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://health.ebsco.com/products/medline-with-full-text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[8] 	Co je MeSH?. 2011-, Praha. Dostupné také z: http://www.nlk.cz/sluzby/pruvodce/soubory/mesh.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[9] 	MeSH®. OpenClinical [online]. © 2002-2011 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.openclinical.org/medTermMesh.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=20018</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=20018"/>
		<updated>2015-06-02T09:30:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní==&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a [[informační věda|informační vědu]] sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou [[komunikace]] a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor [[Pedagogika|vzdělávání]]. [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ===&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní zdroje ====&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== LISA (Library and Information Science Abstracts)=====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost ProQuest Inc. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) =====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti [[EBSCO a vybrané poskytované databáze|EBSCO]]. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====== Srovnání LISA a LISTA ======&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost]]. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Národní zdroje ====&lt;br /&gt;
===== Knihovna knihovnické literatury =====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]]. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních [[internet|internetových]] zdrojů oboru. [5]&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=20017</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=20017"/>
		<updated>2015-06-02T09:28:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní==&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a [[informační věda|informační vědu]] sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou [[komunikace]] a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor [[Pedagogika|vzdělávání]]. [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ===&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní zdroje ====&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== LISA (Library and Information Science Abstracts)=====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost ProQuest Inc. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) =====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti EBSCO. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====== Srovnání LISA a LISTA ======&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí EBSCOhost společnosti EBSCO. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Národní zdroje ====&lt;br /&gt;
===== Knihovna knihovnické literatury =====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]]. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních [[internet|internetových]] zdrojů oboru. [5]&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze_EBSCOhost&amp;diff=20016</id>
		<title>Databáze EBSCOhost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze_EBSCOhost&amp;diff=20016"/>
		<updated>2015-06-02T09:27:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Společnost EBSCO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká společnost EBSCO Industries Inc. působící v oblasti informačního průmyslu přibližně 70 let je jedním ze světových leadrů. V poskytovaných službách kombinuje digitální archivy, referenční databáze, online periodika, knihy,  odkazovací služby a správu předplatného. EBSCO je komerčním databázovým centrem čili distributorem a agregátorem elektronických databází.  Je poskytovatelem předplatného elektronických časopisů, knih a balíčků časopisů, tištěných zdrojů, nástrojů správy elektronických zdrojů, plnotextových a sekundárních databází a souvisejících služeb pro všechny typy knihoven, firem a výzkumných organizací. [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EBSCOhost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EbscoHost nabízí přístup k vybraným databázím bibliografického i plnotextového charakteru pod jedním vyhledávacím prostředím. Jedná se o referenční zdroj, který je nejvyužívanější na světě. Klade si za cíl být přizpůsobitelný tak, aby vycházel vstříc potřebám a požadavkům uživatelům působícím na všech úrovních výzkumu. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nabízí grafické uživatelské prostředí, které obsahuje nástroje a možnosti vyhledávání, které jsou uživatelům dobře známé. Využito je vyhledávací prostředí EBSCOhost Research Databases. Tento systém dostupný prostřednictvím internetu. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poskytované databáze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EBSCO umožňuje online přístup k mnoha bibliografickým databázím a tisícům elektronických časopisů. Níže je popsáno několik významných zástupců databází, které EBSCO nabízí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Academic Search Complete ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Academic Search Complete je pokrývá spektrum zdrojů z celého světa, jedná se o multidisciplinární zdroj plných textů. Zahrnuje více než 8 500 plnotextových periodik, včetně více než 7 300 recenzovaných časopisů. Kromě plných textů obsahuje indexování a abstrakty více než 12 500 časopisů a celkem více než 13 200 publikací, mezi nimi monografie, výzkumné zprávy a sborníky z konferencí. V Academic Search Complete se nachází soubory ve fotmáu PDF s retrospektivou k roku 1887, z toho většina plnotextových v nativním formátu PDF (v kvalitě umožňující vyhledávání v textu). K dispozici jsou také citace s možností vyhledávání pro více než 1 400 periodik. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== LISTA ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA) je rejstříkem více než 600 periodik a přibližně 125 výběrových periodik, včetně knih, výzkumných zpráv a sborníků. Tématicky databáze pokrývá knihovnictví, věsné pořádání a klasifikaci, katalogizaci, bibliometrii, vyhledávání online informací, informační management a další. Časové pokrytí sahá až do poloviny šedesátých let. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== LISS ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Library &amp;amp; Information Science Source slouží pro potřeby knihovníků, odborníků na informační vědu a studentů těchto a příbuzných oborů. V databázi jsou obsaženy plné texty více než 460 publikací a indexováno je několik stovek periodik, monografií, výzkumných zpráv a sborníků. Zdroj shromažďuje prameny z oboru knihovnictví, klasifikace, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, informačního managementu a dalších. Významný přínosem databáze Library &amp;amp; Information Science Source je úplné pokrytí dějin knihovnických studií. [6]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== MEDLINE  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje plné texty a indexuje na 1400 časopisů z oblasti medicíny. Pokrývá širokou škálu témat v rámci biomedicínských a zdravotnických oborů a slouží lékařům, zdravotnímu personálu, výzkumným pracovníkům a dalším profesionálům zapojeným jednotlivých aktivit ve zdravotnictví. Časové pokrytí sahá do roku 1936 a v případě full-textových zdrojů do roku 1949. [7]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== MeSH ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MEDLINE with Full Text je indexován slovníkem Mesh (Medical Subject Headings). MeSH je hierarchický řízený slovník obsahující termíny z oblasti biomedicíny a je tvořen v  Národní lékařské knihovně Spojených států (United States National Library of Medicine (NLM)). Do češtiny je překládán v Národní lékařské knihovně v Praze. [8]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem slovníku je indexace, popis a vyhledávání ve světové medicínské literatuře. MeSH byl představen v roce 1966. Ke slovníku náleží také The Medical Subject Headings classification. [9]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1] 	O společnosti EBSCO Information Services. EBSCO [online]. ©2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www2.ebsco.com/cs-cz/app/AboutUs/Pages/abouteis.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2] 	EBSCOhost. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z:  https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=55&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3] 	EBSCOhost Research Databases. EBSCO help [online]. ©2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://support.ebsco.com/help/?int=ehost&amp;amp;lang=en&amp;amp;feature_id=&amp;amp;TOC_ID=Always&amp;amp;SI=0&amp;amp;BU=0&amp;amp;GU=1&amp;amp;PS=0&amp;amp;ver=&amp;amp;dbs=a9h,bth,ufh,eih,nlebk,hus,f3h,pdh,poh,psyh,sih,s3h,rfh,pif&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4] 	Academic Search Complete [EBSCOhost]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5] 	Library, Information Science and Technology Abstracts (LISTA) [EBSCOhost]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=122&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[6] 	Library &amp;amp; Information Science Source (LISS) [EBSCOhost]. ]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=636&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[7] 	MEDLINE with Full Text. EBSCO Health [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://health.ebsco.com/products/medline-with-full-text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[8] 	Co je MeSH?. 2011-, Praha. Dostupné také z: http://www.nlk.cz/sluzby/pruvodce/soubory/mesh.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[9] 	MeSH®. OpenClinical [online]. © 2002-2011 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.openclinical.org/medTermMesh.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze_EBSCOhost&amp;diff=20015</id>
		<title>Databáze EBSCOhost</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze_EBSCOhost&amp;diff=20015"/>
		<updated>2015-06-02T09:26:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: Založena nová stránka s textem „¬¬== EBSCO a vybrané poskytované databáze==  === Společnost EBSCO ===   Americká společnost EBSCO Industries Inc. působící v oblasti informačn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;¬¬== EBSCO a vybrané poskytované databáze== &lt;br /&gt;
=== Společnost EBSCO === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká společnost EBSCO Industries Inc. působící v oblasti informačního průmyslu přibližně 70 let je jedním ze světových leadrů. V poskytovaných službách kombinuje digitální archivy, referenční databáze, online periodika, knihy,  odkazovací služby a správu předplatného. EBSCO je komerčním databázovým centrem čili distributorem a agregátorem elektronických databází.  Je poskytovatelem předplatného elektronických časopisů, knih a balíčků časopisů, tištěných zdrojů, nástrojů správy elektronických zdrojů, plnotextových a sekundárních databází a souvisejících služeb pro všechny typy knihoven, firem a výzkumných organizací. [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== EBSCOhost ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EbscoHost nabízí přístup k vybraným databázím bibliografického i plnotextového charakteru pod jedním vyhledávacím prostředím. Jedná se o referenční zdroj, který je nejvyužívanější na světě. Klade si za cíl být přizpůsobitelný tak, aby vycházel vstříc potřebám a požadavkům uživatelům působícím na všech úrovních výzkumu. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nabízí grafické uživatelské prostředí, které obsahuje nástroje a možnosti vyhledávání, které jsou uživatelům dobře známé. Využito je vyhledávací prostředí EBSCOhost Research Databases. Tento systém dostupný prostřednictvím internetu. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poskytované databáze === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EBSCO umožňuje online přístup k mnoha bibliografickým databázím a tisícům elektronických časopisů. Níže je popsáno několik významných zástupců databází, které EBSCO nabízí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Academic Search Complete ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Academic Search Complete je pokrývá spektrum zdrojů z celého světa, jedná se o multidisciplinární zdroj plných textů. Zahrnuje více než 8 500 plnotextových periodik, včetně více než 7 300 recenzovaných časopisů. Kromě plných textů obsahuje indexování a abstrakty více než 12 500 časopisů a celkem více než 13 200 publikací, mezi nimi monografie, výzkumné zprávy a sborníky z konferencí. V Academic Search Complete se nachází soubory ve fotmáu PDF s retrospektivou k roku 1887, z toho většina plnotextových v nativním formátu PDF (v kvalitě umožňující vyhledávání v textu). K dispozici jsou také citace s možností vyhledávání pro více než 1 400 periodik. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== LISTA ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA) je rejstříkem více než 600 periodik a přibližně 125 výběrových periodik, včetně knih, výzkumných zpráv a sborníků. Tématicky databáze pokrývá knihovnictví, věsné pořádání a klasifikaci, katalogizaci, bibliometrii, vyhledávání online informací, informační management a další. Časové pokrytí sahá až do poloviny šedesátých let. [5]&lt;br /&gt;
 ==== LISS ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze Library &amp;amp; Information Science Source slouží pro potřeby knihovníků, odborníků na informační vědu a studentů těchto a příbuzných oborů. V databázi jsou obsaženy plné texty více než 460 publikací a indexováno je několik stovek periodik, monografií, výzkumných zpráv a sborníků. Zdroj shromažďuje prameny z oboru knihovnictví, klasifikace, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, informačního managementu a dalších. Významný přínosem databáze Library &amp;amp; Information Science Source je úplné pokrytí dějin knihovnických studií. [6]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== MEDLINE  ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje plné texty a indexuje na 1400 časopisů z oblasti medicíny. Pokrývá širokou škálu témat v rámci biomedicínských a zdravotnických oborů a slouží lékařům, zdravotnímu personálu, výzkumným pracovníkům a dalším profesionálům zapojeným jednotlivých aktivit ve zdravotnictví. Časové pokrytí sahá do roku 1936 a v případě full-textových zdrojů do roku 1949. [7]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== MeSH =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MEDLINE with Full Text je indexován slovníkem Mesh (Medical Subject Headings). MeSH je hierarchický řízený slovník obsahující termíny z oblasti biomedicíny a je tvořen v  Národní lékařské knihovně Spojených států (United States National Library of Medicine (NLM)). Do češtiny je překládán v Národní lékařské knihovně v Praze. [8]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem slovníku je indexace, popis a vyhledávání ve světové medicínské literatuře. MeSH byl představen v roce 1966. Ke slovníku náleží také The Medical Subject Headings classification. [9]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1] 	O společnosti EBSCO Information Services. EBSCO [online]. ©2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www2.ebsco.com/cs-cz/app/AboutUs/Pages/abouteis.aspx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2] 	EBSCOhost. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z:  https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=55&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3] 	EBSCOhost Research Databases. EBSCO help [online]. ©2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://support.ebsco.com/help/?int=ehost&amp;amp;lang=en&amp;amp;feature_id=&amp;amp;TOC_ID=Always&amp;amp;SI=0&amp;amp;BU=0&amp;amp;GU=1&amp;amp;PS=0&amp;amp;ver=&amp;amp;dbs=a9h,bth,ufh,eih,nlebk,hus,f3h,pdh,poh,psyh,sih,s3h,rfh,pif&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4] 	Academic Search Complete [EBSCOhost]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5] 	Library, Information Science and Technology Abstracts (LISTA) [EBSCOhost]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=122&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[6] 	Library &amp;amp; Information Science Source (LISS) [EBSCOhost]. ]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&amp;amp;id=636&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[7] 	MEDLINE with Full Text. EBSCO Health [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://health.ebsco.com/products/medline-with-full-text&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[8] 	Co je MeSH?. 2011-, Praha. Dostupné také z: http://www.nlk.cz/sluzby/pruvodce/soubory/mesh.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[9] 	MeSH®. OpenClinical [online]. © 2002-2011 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.openclinical.org/medTermMesh.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=20014</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=20014"/>
		<updated>2015-06-02T09:22:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Ibrahimová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=20013</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=20013"/>
		<updated>2015-06-02T09:20:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní==&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a [[informační věda|informační vědu]] sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou [[komunikace]] a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor [[Pedagogika|vzdělávání]]. [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ===&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní zdroje ====&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== LISA (Library and Information Science Abstracts)=====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost ProQuest Inc. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) =====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti EBSCO. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====== Srovnání LISA a LISTA ======&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí EBSCOhost. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Národní zdroje ====&lt;br /&gt;
===== Knihovna knihovnické literatury =====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny České republiky]]. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních [[internet|internetových]] zdrojů oboru. [5]&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=20012</id>
		<title>Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_pro_obor_Knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_jejich_srovnan%C3%AD&amp;diff=20012"/>
		<updated>2015-06-02T09:11:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: Založena nová stránka s textem „== Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní== Informační zdroje pro knihovní …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní==&lt;br /&gt;
Informační zdroje pro knihovní a informační vědu sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí.  Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou komunikace a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor vzdělávání. [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví ===&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní zdroje ====&lt;br /&gt;
Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts), LISS (Library Literature &amp;amp; Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii). [1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== LISA (Library and Information Science Abstracts)=====&lt;br /&gt;
Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa.  Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla).  Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc.  [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976.  Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost ProQuest Inc. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== LISTA (Library, Information Science &amp;amp; Technology Abstracts) =====&lt;br /&gt;
Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science &amp;amp; Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti EBSCO. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. [2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.[2]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====== Srovnání LISA a LISTA ======&lt;br /&gt;
LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a  LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
LISTA využívá vyhledávací prostředí EBSCOhost. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. [3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.[3]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Národní zdroje ====&lt;br /&gt;
===== Knihovna knihovnické literatury =====&lt;br /&gt;
Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení Národní knihovny České republiky. [5]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních internetových zdrojů oboru. [5]&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[1]	Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB:  výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[2]	Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[3]	Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[4]	LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&amp;amp;no_cache=1&amp;amp;L=tjslfmciqrkr&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&amp;amp;tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5]	Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18083</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18083"/>
		<updated>2015-03-02T13:15:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michaela.Chrzova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kvantitativní metody informační vědy || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uchopení informační společnosti informační vědou || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitalizace a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovnické služby a duševní vlastnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Znalosti, vědění a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| HCI || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Teorie nových médií: přístupy a perspektivy || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo) mediální archeologie a genealogie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hypertextové teorie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studium softwaru a teorie kódu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Politické aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studia kyberkultury a kyberpunk|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vizuální studia a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Filozofie techniky a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média || || ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační politiky USA a EU|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Chápání informační politiky|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Současné nástroje informační politiky na úrovni EU|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Řízení informační politiky na národní úrovni|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Současný vývoj a výzkum|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Monitoring a hodnocení|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Komunikační proces|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské rozhraní (user interface)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| || || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A1 Východiska informační vědy a teorie informace || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A18 Základní extenzionální model: popis a příklady || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A23 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy ||Kovaříková, Lenka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A24 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Informační asymetrie, pojem, typologie || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Efekty podnikové informatiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Princip, struktura a typy expertních systémů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Popište roli cenového mechanismu v ekonomice a uveďte v čem spočívá informační funkce ceny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22. Typologie knižní obálky, autorská kniha. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23. Hlavní zásady typografie. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Základní druhy knihoven v evropském středověku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Jiří Melantrich z Aventýnu. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Daniel Adam z Veleslavína. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17. Karel František Rosenmüller. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19. Josef Čapek a kniha || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Kniha v exilu a samizdatu|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).|| ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michaela.Chrzova</name></author>
		
	</entry>
</feed>