<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Michal.Studnicny</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Michal.Studnicny"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Michal.Studnicny"/>
	<updated>2026-05-14T15:03:04Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=30545</id>
		<title>Standard veřejných knihovnických a informačních služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=30545"/>
		<updated>2016-01-28T07:49:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vznikl z metodického pokynu, který stanovilo [[Ministerstvo kultury ČR|Ministerstvo kultury ČR]]. Ministerstvo vydalo metodický pokyn v návaznosti na zákon číslo 257/2001 sbírky, o [[Knihovna|knihovnách]] a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon|knihovní zákon]]). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby se týkají knihoven, které jsou zřizované nebo provozované obcemi a kraji na území ČR nikoliv. &lt;br /&gt;
Metodický pokyn, který vymezuje standard, čerpá z obecných principů Manifestu [[IFLA|IFLA]]/[[United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization|UNESCO]] o veřejných knihovnách z roku 1994 a navazující směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven z roku 2010.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Standard veřejných&amp;quot;&amp;gt;''Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.'' 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013, 11 s. ISBN 978-80-7050-628-8.&amp;lt;i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standard - 13 článků == &lt;br /&gt;
Standard pro veřejné knihovnické a informační služby vymezuje podle 13 článků, jak by pro veřejnost měly knihovny fungovat, jaké by mělo být jejich poslání aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 1. Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Veřejná knihovna může veřejnosti sloužit jako místo poznání světa vědomostí, kde je možnost celoživotně se vzdělávat, nezávisle rozhodovat a kulturně se rozvíjet ať už individuálně nebo ve společenských skupinách. Následující klíčové činnosti, které se vztahují k [[Informace|informacím]], [[Gramotnost|gramotnosti]], vzdělávání a kultuře, jsou jádrem služeb veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
# ''vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství''&lt;br /&gt;
# ''podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání''&lt;br /&gt;
# ''poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj''&lt;br /&gt;
# ''povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže''&lt;br /&gt;
# ''podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy''&lt;br /&gt;
# ''zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění''&lt;br /&gt;
# ''podpora dialogu mezi kulturami a kulturní ozmanitosti''&lt;br /&gt;
# ''podpora tradice lidové slovesnosti''&lt;br /&gt;
# ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''&lt;br /&gt;
# ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám''&lt;br /&gt;
# ''podpora rozvoje informační a počítačové gramotnosti''&lt;br /&gt;
# ''podpora a podíl na všech akcích a pro-gramech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.(Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard služeb má za cíl zlepšit dostupnost a kvality služeb pro [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatele]]. Pro knihovny, jejich provozovatele, obce, kraje a ústřední orgány státní správy, umožňuje standard služeb tvořit srovnání a kontroly ohledně dostupnosti kvalit knihovnických služeb. A mohou také systematicky prosazovat formy podpory jejich rozvoje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard slouží také jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou pak používány při poskytování a využívání  finančních prostředků z veřejných rozpočtů pro účely podpory a rozvoje knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny zřizované a provozované obcemi a kraji mají působnost standardu omezenou na knihovnické služby. Tyto knihovny pak tvoří základní infrastukturu zajišťující uživatelům dostupnost knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 2. Předmět standardu knihovnických služeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard vymezuje tyto kategorie, ve kterých jsou kritéria (indikátory), podle kterých jsou uživatelům v knihovnách poskytovány služby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''a) provozní doba knihovny pro veřejnost''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''b) tvorba knihovního fondu a [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''c) umístění knihovny v obci''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''d) plocha knihovny určená pro uživatele''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''e) studijní místa pro uživatele knihovny''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''f) přístup k  [[internet|internetu]] a [[informační technologie|informačním technologiím]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''g) [[World Wide Web|webová prezentace]] knihovny''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''h) [[elektronický|elektronický katalog]] knihovny na internetu''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''i) pracovníci knihovny a jejich vzdělávání''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''j) měření spokojenosti uživatelů knihovny''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard knihovnických služeb stanovuje hodnotu indikátorů, které jsou definovány jako optimální. Pokud se jich dosáhne, jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb uživatelům. Standard uvádí u každého kritéria jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Indikátory podmínek poskytovaných služeb jsou rozlišovány pro knihovny, kterou jsou různě velkých obcích a městech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V jednotlivých kategoriích jsou hodnoty konkrétních indikátorů použité přiměřeně k počtu obyvatel obce nebo spádové oblasti a místním podmínkám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 3. Provozní doba knihovny pro veřejnost'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Knihovna by měla mít otevírací dobu, která by maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by pak měl zahrnovat i denní, telefonické, 24 hodinové spojení anebo zajištěný přístup k webovým stránkám vybraných služeb knihovny. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven) &lt;br /&gt;
*Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech, se stanovuje podle situace v místě (doprava, frekventovanost aj.) Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel, by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu knihoven činností knihoven. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 4. Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fondy knihovny musí být zpřístupněny podle zájmů všech věkových vrstev. Knihovní fondy musí obsahovat a služby využívat jak tradiční [[Dokument|dokumenty]], tak všechny odpovídající druhy moderních informačních médií a technologií. Vysoká kvalita fondů a jejich souvislost s místními potřebami patří mezi základní požadavky. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a neměly by být z politicky, ideologicky  a z náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]]. Fondy mají být odrazem směrů vývoje společnosti, aktuálních trendů a mají reflektovat tvořivé úsilí lidstva. (Manifest IFLA/UNESCO)&lt;br /&gt;
*Knihovna v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovna s místem, kde má sídlo a plní funkci základní knihovny, systematicky doplňuje do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty.Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Když se stanovují výdaje na nákupy knihovních fondů je doporučeno zajistit zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou inflaci v uplynulém roce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 5. Umístění knihovny v obci'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, které veřejnost maximálně využívá a je pro veřejnost výhodná. Jeli to možné, měly by být knihovnu poblíž dopravních uzlů, v blízkosti center, ale i obchodních center a kulturních podniků. Výhodou je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]], sportovní zařízení aj.) (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Knihovna podle doporučení by měla být v blízkosti centra. Dostupnost by neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy veřejným dopravním prostředkem hromadné dopravy nebo autem.Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje nebo nezahrnuje doporučený indikátor je vhodné zpřístupnit knihovní služby za pomocí pojízdných knihoven nebo jinými způsoby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 6. Plocha knihovny určená pro uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aby knihovna mohla poskytovat služby v souladu se svými strategickými plány, národními standardy či směrnicemi, musí poskytnout adekvátní prostory. Prostory by měly být také pro služby dospělým, dětem, mládeži a celým rodinám. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Plocha pro uživatele je chápana jako celková užitná plocha určená návštěvníkům, jak v hlavní budově, tak na pobočkách. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení aj. Metodický pokyn ministerstva kultury ČR hodnotí prostorové zajištění knihovny, její výstavby či rekonstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 7. Studijní místa pro uživatele knihovny'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovně lze využít studijní místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou uživatelům k dispozici knihovní dokumenty, informační zdroje, se kterými uživatelé pracují a to ve skupině nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné vytvářet míst pro soustředěné studium, čítárny a studovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 8. Přístup k internetu a informačním technologiím'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*K dosažení svobody, prosperity a rozvoje společnosti a jednotlivců závisí na zabezpečeném neomezeném přístupu k internetu a informačním službám v knihovnách. Knihovní služby jsou vstupní branou k internetu a snaží se veřejnosti poskytnout příležitosti, rady a pomoc. Knihovny také umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovně vzdělání. (Manifest IFLA o přístupu k Internetu) &lt;br /&gt;
*Mezi hlavní úkoly veřejných knihoven je, aby se eliminovala propast mezi informačně bohatými a informačně chudými. Je tedy nezbytné, aby knihovny umožnily každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu, veřejné online katalogy, čtečky mikrozáznamů, audio a MP3 přehrávače, magnetofony, dataprojektory a zařízení pro tělesně postižené. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných stanic připojených k internetu. Knihovna by měla nabídnout uživatelům dostatečný počet přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokání bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítač by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech. &lt;br /&gt;
*Provozovatelé knihoven v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, musí být vybraná místa vybavena veškerou technikou (ke zpřístupnění zvukových, zvukově obrazových a multimediálních dokumentů, včetně internetu) pro nevidomé a zrakově postižené.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 9. Webová prezentace knihovny'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Knihovna má používat informační a komunikační technologie (ICT) k přístupu do svých elektronických fondů a služeb z domovů, škol nebo pracovišť a to po dobu 24 hodin denně  a sedmy dní v týdnu. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Indikátor: Informace o knihovně a jejích službách skrze dálkový přístup je zajištěn přes webovou prezentaci knihovny.Webová prezentace knihoven disponuje vlastní doménou na intefernetu nebo využívají domény svých provozovatelů. Obsahuje soubory digitálních dokumentů, které obsahují základní informace o knihovně a soubory, které zprostředkují elektronické služby knihoven (vlastní i licencované databáze, elektronický katalog, online výpůjční služby a online informační služby.&lt;br /&gt;
*Webová prezentace musí zahrnovat tyto údaje: název a sídlo knihovny, kontaktní údaje, název zřizovatele (provozovatele), stručnou charakteristiku knihovny, výčet oddělení (pokud existují), provozní dobu, knihovní řád, přehled nabízených služeb, poplatky. Odkaz do souborného katalogu ČR má sloužit jako základní doporučený údaj, další spolupracující knihovny a centrální služby jako “Ptejte se knihovny”. &lt;br /&gt;
*Webové prezentace knihoven by měly být zpracovány v souladu s pravidly tvorby přístupného webu, který bude brát ohledy na zrakově a sluchově znevýhodněné uživatele a uživatele sníženou hybností rukou nebo poruchami soustředění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 10. Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky internetu je možné zlepšit přístupnost knihovních katalogů pro veřejnost i pro jiné knihovny, přičemž se zvyšuje kvalita služeb. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
Indikátor: Knihovny v obcích, které mají vyšší počet obyvatel než 500, disponují elektronickým katalogem knihovny, ke kterému mají uživatelé vzdálený přístup.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 11. Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Veřejná knihovna má být efektivně organizována a při své činnosti udržovat profesionální úroveň. Knihovník má sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl knihovník nabízet služby na dostatečné úrovni je důležité, aby knihovník disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. (Manifest IFLA/UNESCO)&lt;br /&gt;
*Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikost a uspořádání, počtem odděleních v budovách, úrovně využívání, službami, službami poskytovanými mimo budovu a potřebou zaměstnat specialisty. Počet pracovníků na místní úrovni mohou ovlivnit regionální nebo ústřední národní instituce, které poskytují některé služby. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny srovnatelných velikostí a podobných charakteristik. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Indikátor: Na 1 pracovníka spadá minimálně 48 pracovních hodin na jeho další odborné vzdělání (ale ale nic moc). V knihovnách, kde je rozsah provozní doby menší než 10 provozních hodin týdně, absolvuje pracovník odborné vzdělání nejméně 8 pracovních hodin ročně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 12. Měření spokojenosti uživatelů knihovny'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny musí zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníku, protože potřeby komunit se mění. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Indikátor spokojenosti uživatelů knihovny starších 15 let:&lt;br /&gt;
Více než 90 % uživatelů hodnotí služby knihovny jako dobré nebo velmi dobré. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Škála hodnocení spokojenosti s knihovnickými službami:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– velmi dobré&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– dobré&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– přiměřené&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– špatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– velmi špatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Indikátor spokojenosti uživatelů knihovny do 15 let:&lt;br /&gt;
Více než 75 % dětí a mládeže hodnotí služby knihovny jako dobré. &lt;br /&gt;
Škála pro hodnocení spokojenosti s knihovnickými službami:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– dobré&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– přiměřené&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– špatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojenost uživatelů se zjišťuje pravidelně každých 5 let pomocí standardizovaného dotazníku (ankety). Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů věkových kategorií nad 15 let a u uživatelů do 15 let. Aby provozovatelé mohli řídit a financovat knihovnu musí průběžně monitorovat výkony knihoven. Měření se odvíjí od spokojenosti uživatelů. Cílem je pak získat údaje, podle kterých uživatelé hodnotí knihovnické služby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 13. Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení, zdali se plní standard knihovnických služeb, provádí:&lt;br /&gt;
*na místní úrovni - provozovatel knihovny&lt;br /&gt;
*na krajské úrovni - krajská knihovna, případně ve spolupráci s knihovnami pověřenými výkonem regionálních funkcí&lt;br /&gt;
*na celostátní úrovni [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]]&lt;br /&gt;
# Hodnocení, jak se standard plní, vychází se statistik, které jsou prováděné z výkazů statistik pro veřejné knihovny - ve formuláři Kult. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem. &lt;br /&gt;
# Krajská knihovna, knihovna pověřená výkonem regionálních funkcí a Národní knihovna ČR jednou za dva roky zveřejní prostřednictvím internetu výsledky plnění standardu knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
# Vždy po pěti letech budou indikátory porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. Nejdéle po uplynutí každých pěti let budou indikátory porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. Srovnání budou probíhat jak na krajské úrovni krajskou knihovnou, tak i na úrovni celostátní Národní knihovnou ČR.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Standard veřejných&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=30544</id>
		<title>Standard veřejných knihovnických a informačních služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=30544"/>
		<updated>2016-01-28T07:46:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vznikl z metodického pokynu, který stanovilo Ministerstvo kultury ČR [[Ministerstvo kultury ČR|Ministerstvo kultury ČR]]. Ministerstvo vydalo metodický pokyn v návaznosti na zákon číslo 257/2001 sbírky, o [[Knihovna|knihovnách]] a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon|knihovní zákon]]). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby se týkají knihoven, které jsou zřizované nebo provozované obcemi a kraji na území ČR nikoliv. &lt;br /&gt;
Metodický pokyn, který vymezuje standard, čerpá z obecných principů Manifestu [[IFLA|IFLA]]/[[United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization|UNESCO]] o veřejných knihovnách z roku 1994 a navazující směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven z roku 2010.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Standard veřejných&amp;quot;&amp;gt;''Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.'' 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013, 11 s. ISBN 978-80-7050-628-8.&amp;lt;i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standard - 13 článků == &lt;br /&gt;
Standard pro veřejné knihovnické a informační služby vymezuje podle 13 článků, jak by pro veřejnost měly knihovny fungovat, jaké by mělo být jejich poslání aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 1. Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Veřejná knihovna může veřejnosti sloužit jako místo poznání světa vědomostí, kde je možnost celoživotně se vzdělávat, nezávisle rozhodovat a kulturně se rozvíjet ať už individuálně nebo ve společenských skupinách. Následující klíčové činnosti, které se vztahují k [[Informace|informacím]], [[Gramotnost|gramotnosti]], vzdělávání a kultuře, jsou jádrem služeb veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
# ''vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství''&lt;br /&gt;
# ''podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání''&lt;br /&gt;
# ''poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj''&lt;br /&gt;
# ''povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže''&lt;br /&gt;
# ''podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy''&lt;br /&gt;
# ''zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění''&lt;br /&gt;
# ''podpora dialogu mezi kulturami a kulturní ozmanitosti''&lt;br /&gt;
# ''podpora tradice lidové slovesnosti''&lt;br /&gt;
# ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''&lt;br /&gt;
# ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám''&lt;br /&gt;
# ''podpora rozvoje informační a počítačové gramotnosti''&lt;br /&gt;
# ''podpora a podíl na všech akcích a pro-gramech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.(Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard služeb má za cíl zlepšit dostupnost a kvality služeb pro [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatele]]. Pro knihovny, jejich provozovatele, obce, kraje a ústřední orgány státní správy, umožňuje standard služeb tvořit srovnání a kontroly ohledně dostupnosti kvalit knihovnických služeb. A mohou také systematicky prosazovat formy podpory jejich rozvoje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard slouží také jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou pak používány při poskytování a využívání  finančních prostředků z veřejných rozpočtů pro účely podpory a rozvoje knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny zřizované a provozované obcemi a kraji mají působnost standardu omezenou na knihovnické služby. Tyto knihovny pak tvoří základní infrastukturu zajišťující uživatelům dostupnost knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 2. Předmět standardu knihovnických služeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard vymezuje tyto kategorie, ve kterých jsou kritéria (indikátory), podle kterých jsou uživatelům v knihovnách poskytovány služby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''a) provozní doba knihovny pro veřejnost''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''b) tvorba knihovního fondu a [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''c) umístění knihovny v obci''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''d) plocha knihovny určená pro uživatele''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''e) studijní místa pro uživatele knihovny''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''f) přístup k  [[internet|internetu]] a [[informační technologie|informačním technologiím]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''g) [[World Wide Web|webová prezentace]] knihovny''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''h) [[elektronický|elektronický katalog]] knihovny na internetu''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''i) pracovníci knihovny a jejich vzdělávání''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''j) měření spokojenosti uživatelů knihovny''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard knihovnických služeb stanovuje hodnotu indikátorů, které jsou definovány jako optimální. Pokud se jich dosáhne, jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb uživatelům. Standard uvádí u každého kritéria jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Indikátory podmínek poskytovaných služeb jsou rozlišovány pro knihovny, kterou jsou různě velkých obcích a městech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V jednotlivých kategoriích jsou hodnoty konkrétních indikátorů použité přiměřeně k počtu obyvatel obce nebo spádové oblasti a místním podmínkám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 3. Provozní doba knihovny pro veřejnost'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Knihovna by měla mít otevírací dobu, která by maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by pak měl zahrnovat i denní, telefonické, 24 hodinové spojení anebo zajištěný přístup k webovým stránkám vybraných služeb knihovny. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven) &lt;br /&gt;
*Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech, se stanovuje podle situace v místě (doprava, frekventovanost aj.) Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel, by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu knihoven činností knihoven. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 4. Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fondy knihovny musí být zpřístupněny podle zájmů všech věkových vrstev. Knihovní fondy musí obsahovat a služby využívat jak tradiční [[Dokument|dokumenty]], tak všechny odpovídající druhy moderních informačních médií a technologií. Vysoká kvalita fondů a jejich souvislost s místními potřebami patří mezi základní požadavky. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a neměly by být z politicky, ideologicky  a z náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]]. Fondy mají být odrazem směrů vývoje společnosti, aktuálních trendů a mají reflektovat tvořivé úsilí lidstva. (Manifest IFLA/UNESCO)&lt;br /&gt;
*Knihovna v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovna s místem, kde má sídlo a plní funkci základní knihovny, systematicky doplňuje do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty.Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Když se stanovují výdaje na nákupy knihovních fondů je doporučeno zajistit zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou inflaci v uplynulém roce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 5. Umístění knihovny v obci'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, které veřejnost maximálně využívá a je pro veřejnost výhodná. Jeli to možné, měly by být knihovnu poblíž dopravních uzlů, v blízkosti center, ale i obchodních center a kulturních podniků. Výhodou je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]], sportovní zařízení aj.) (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Knihovna podle doporučení by měla být v blízkosti centra. Dostupnost by neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy veřejným dopravním prostředkem hromadné dopravy nebo autem.Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje nebo nezahrnuje doporučený indikátor je vhodné zpřístupnit knihovní služby za pomocí pojízdných knihoven nebo jinými způsoby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 6. Plocha knihovny určená pro uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aby knihovna mohla poskytovat služby v souladu se svými strategickými plány, národními standardy či směrnicemi, musí poskytnout adekvátní prostory. Prostory by měly být také pro služby dospělým, dětem, mládeži a celým rodinám. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Plocha pro uživatele je chápana jako celková užitná plocha určená návštěvníkům, jak v hlavní budově, tak na pobočkách. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení aj. Metodický pokyn ministerstva kultury ČR hodnotí prostorové zajištění knihovny, její výstavby či rekonstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 7. Studijní místa pro uživatele knihovny'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovně lze využít studijní místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou uživatelům k dispozici knihovní dokumenty, informační zdroje, se kterými uživatelé pracují a to ve skupině nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné vytvářet míst pro soustředěné studium, čítárny a studovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 8. Přístup k internetu a informačním technologiím'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*K dosažení svobody, prosperity a rozvoje společnosti a jednotlivců závisí na zabezpečeném neomezeném přístupu k internetu a informačním službám v knihovnách. Knihovní služby jsou vstupní branou k internetu a snaží se veřejnosti poskytnout příležitosti, rady a pomoc. Knihovny také umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovně vzdělání. (Manifest IFLA o přístupu k Internetu) &lt;br /&gt;
*Mezi hlavní úkoly veřejných knihoven je, aby se eliminovala propast mezi informačně bohatými a informačně chudými. Je tedy nezbytné, aby knihovny umožnily každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu, veřejné online katalogy, čtečky mikrozáznamů, audio a MP3 přehrávače, magnetofony, dataprojektory a zařízení pro tělesně postižené. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných stanic připojených k internetu. Knihovna by měla nabídnout uživatelům dostatečný počet přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokání bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítač by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech. &lt;br /&gt;
*Provozovatelé knihoven v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, musí být vybraná místa vybavena veškerou technikou (ke zpřístupnění zvukových, zvukově obrazových a multimediálních dokumentů, včetně internetu) pro nevidomé a zrakově postižené.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 9. Webová prezentace knihovny'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Knihovna má používat informační a komunikační technologie (ICT) k přístupu do svých elektronických fondů a služeb z domovů, škol nebo pracovišť a to po dobu 24 hodin denně  a sedmy dní v týdnu. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Indikátor: Informace o knihovně a jejích službách skrze dálkový přístup je zajištěn přes webovou prezentaci knihovny.Webová prezentace knihoven disponuje vlastní doménou na intefernetu nebo využívají domény svých provozovatelů. Obsahuje soubory digitálních dokumentů, které obsahují základní informace o knihovně a soubory, které zprostředkují elektronické služby knihoven (vlastní i licencované databáze, elektronický katalog, online výpůjční služby a online informační služby.&lt;br /&gt;
*Webová prezentace musí zahrnovat tyto údaje: název a sídlo knihovny, kontaktní údaje, název zřizovatele (provozovatele), stručnou charakteristiku knihovny, výčet oddělení (pokud existují), provozní dobu, knihovní řád, přehled nabízených služeb, poplatky. Odkaz do souborného katalogu ČR má sloužit jako základní doporučený údaj, další spolupracující knihovny a centrální služby jako “Ptejte se knihovny”. &lt;br /&gt;
*Webové prezentace knihoven by měly být zpracovány v souladu s pravidly tvorby přístupného webu, který bude brát ohledy na zrakově a sluchově znevýhodněné uživatele a uživatele sníženou hybností rukou nebo poruchami soustředění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 10. Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky internetu je možné zlepšit přístupnost knihovních katalogů pro veřejnost i pro jiné knihovny, přičemž se zvyšuje kvalita služeb. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
Indikátor: Knihovny v obcích, které mají vyšší počet obyvatel než 500, disponují elektronickým katalogem knihovny, ke kterému mají uživatelé vzdálený přístup.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 11. Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Veřejná knihovna má být efektivně organizována a při své činnosti udržovat profesionální úroveň. Knihovník má sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl knihovník nabízet služby na dostatečné úrovni je důležité, aby knihovník disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. (Manifest IFLA/UNESCO)&lt;br /&gt;
*Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikost a uspořádání, počtem odděleních v budovách, úrovně využívání, službami, službami poskytovanými mimo budovu a potřebou zaměstnat specialisty. Počet pracovníků na místní úrovni mohou ovlivnit regionální nebo ústřední národní instituce, které poskytují některé služby. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny srovnatelných velikostí a podobných charakteristik. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Indikátor: Na 1 pracovníka spadá minimálně 48 pracovních hodin na jeho další odborné vzdělání (ale ale nic moc). V knihovnách, kde je rozsah provozní doby menší než 10 provozních hodin týdně, absolvuje pracovník odborné vzdělání nejméně 8 pracovních hodin ročně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 12. Měření spokojenosti uživatelů knihovny'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny musí zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníku, protože potřeby komunit se mění. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Indikátor spokojenosti uživatelů knihovny starších 15 let:&lt;br /&gt;
Více než 90 % uživatelů hodnotí služby knihovny jako dobré nebo velmi dobré. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Škála hodnocení spokojenosti s knihovnickými službami:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– velmi dobré&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– dobré&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– přiměřené&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– špatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– velmi špatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Indikátor spokojenosti uživatelů knihovny do 15 let:&lt;br /&gt;
Více než 75 % dětí a mládeže hodnotí služby knihovny jako dobré. &lt;br /&gt;
Škála pro hodnocení spokojenosti s knihovnickými službami:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– dobré&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– přiměřené&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– špatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojenost uživatelů se zjišťuje pravidelně každých 5 let pomocí standardizovaného dotazníku (ankety). Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů věkových kategorií nad 15 let a u uživatelů do 15 let. Aby provozovatelé mohli řídit a financovat knihovnu musí průběžně monitorovat výkony knihoven. Měření se odvíjí od spokojenosti uživatelů. Cílem je pak získat údaje, podle kterých uživatelé hodnotí knihovnické služby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 13. Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení, zdali se plní standard knihovnických služeb, provádí:&lt;br /&gt;
*na místní úrovni - provozovatel knihovny&lt;br /&gt;
*na krajské úrovni - krajská knihovna, případně ve spolupráci s knihovnami pověřenými výkonem regionálních funkcí&lt;br /&gt;
*na celostátní úrovni [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]]&lt;br /&gt;
# Hodnocení, jak se standard plní, vychází se statistik, které jsou prováděné z výkazů statistik pro veřejné knihovny - ve formuláři Kult. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem. &lt;br /&gt;
# Krajská knihovna, knihovna pověřená výkonem regionálních funkcí a Národní knihovna ČR jednou za dva roky zveřejní prostřednictvím internetu výsledky plnění standardu knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
# Vždy po pěti letech budou indikátory porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. Nejdéle po uplynutí každých pěti let budou indikátory porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. Srovnání budou probíhat jak na krajské úrovni krajskou knihovnou, tak i na úrovni celostátní Národní knihovnou ČR.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Standard veřejných&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=30527</id>
		<title>Standard veřejných knihovnických a informačních služeb</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Standard_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovnick%C3%BDch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_slu%C5%BEeb&amp;diff=30527"/>
		<updated>2016-01-27T21:38:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: Založena nová stránka s textem „'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vznikl z metodického pokynu, který stanovilo Ministerstvo kultury ČR Ministerstvo k…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Standard veřejných knihovnických a informačních služeb''' vznikl z metodického pokynu, který stanovilo Ministerstvo kultury ČR [[Ministerstvo kultury ČR|Ministerstvo kultury ČR]]. Ministerstvo vydalo metodický pokyn v návaznosti na zákon číslo 257/2001 sbírky, o [[Knihovna|knihovnách]] a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[Knihovní zákon|knihovní zákon]]). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby se týkají knihoven, které jsou zřizované nebo provozované obcemi a kraji na území ČR nikoliv. &lt;br /&gt;
Metodický pokyn, který vymezuje standard, čerpá z obecných principů Manifestu [[International Federation of Library Associations|IFLA]]/[[United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization|UNESCO]] o veřejných knihovnách z roku 1994 a navazující směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven z roku 2010.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Standard veřejných&amp;quot;&amp;gt;''Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky.'' 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2013, 11 s. ISBN 978-80-7050-628-8.&amp;lt;i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Standard - 13 článků == &lt;br /&gt;
Standard pro veřejné knihovnické a informační služby vymezuje podle 13 článků, jak by pro veřejnost měly knihovny fungovat, jaké by mělo být jejich poslání aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 1. Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Veřejná knihovna může veřejnosti sloužit jako místo poznání světa vědomostí, kde je možnost celoživotně se vzdělávat, nezávisle rozhodovat a kulturně se rozvíjet ať už individuálně nebo ve společenských skupinách. Následující klíčové činnosti, které se vztahují k [[Informace|informacím]], [[Gramotnost|gramotnosti]], vzdělávání a kultuře, jsou jádrem služeb veřejných knihoven:&lt;br /&gt;
# ''vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství''&lt;br /&gt;
# ''podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání''&lt;br /&gt;
# ''poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj''&lt;br /&gt;
# ''povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže''&lt;br /&gt;
# ''podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy''&lt;br /&gt;
# ''zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění''&lt;br /&gt;
# ''podpora dialogu mezi kulturami a kulturní ozmanitosti''&lt;br /&gt;
# ''podpora tradice lidové slovesnosti''&lt;br /&gt;
# ''zpřístupňování všech druhů obecních informací''&lt;br /&gt;
# ''poskytování informačních služeb místním, podnikům, sdružením a zájmovým skupinám''&lt;br /&gt;
# ''podpora rozvoje informační a počítačové gramotnosti''&lt;br /&gt;
# ''podpora a podíl na všech akcích a pro-gramech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit.(Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard služeb má za cíl zlepšit dostupnost a kvality služeb pro [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatele]]. Pro knihovny, jejich provozovatele, obce, kraje a ústřední orgány státní správy, umožňuje standard služeb tvořit srovnání a kontroly ohledně dostupnosti kvalit knihovnických služeb. A mohou také systematicky prosazovat formy podpory jejich rozvoje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard slouží také jako nástroj motivace a jeho kritéria jsou pak používány při poskytování a využívání  finančních prostředků z veřejných rozpočtů pro účely podpory a rozvoje knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovny zřizované a provozované obcemi a kraji mají působnost standardu omezenou na knihovnické služby. Tyto knihovny pak tvoří základní infrastukturu zajišťující uživatelům dostupnost knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 2. Předmět standardu knihovnických služeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard vymezuje tyto kategorie, ve kterých jsou kritéria (indikátory), podle kterých jsou uživatelům v knihovnách poskytovány služby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''a) provozní doba knihovny pro veřejnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) tvorba knihovního fondu a [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) umístění knihovny v obci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) plocha knihovny určená pro uživatele&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
e) studijní místa pro uživatele knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
f) přístup k  [[internet|internetu]] a [[informační technologie|informačním technologiím]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
g) [[World Wide Web|webová prezentace]] knihovny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
h) [[elektronický|elektronický katalog]] knihovny na internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
i) pracovníci knihovny a jejich vzdělávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
j) měření spokojenosti uživatelů knihovny''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard knihovnických služeb stanovuje hodnotu indikátorů, které jsou definovány jako optimální. Pokud se jich dosáhne, jsou garantovány dobré podmínky pro poskytování služeb uživatelům. Standard uvádí u každého kritéria jako indikativní údaj hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním kritériem byl zvolen počet obyvatel v obci. Indikátory podmínek poskytovaných služeb jsou rozlišovány pro knihovny, kterou jsou různě velkých obcích a městech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V jednotlivých kategoriích jsou hodnoty konkrétních indikátorů použité přiměřeně k počtu obyvatel obce nebo spádové oblasti a místním podmínkám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 3. Provozní doba knihovny pro veřejnost'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Knihovna by měla mít otevírací dobu, která by maximálně vyhovovala těm, kteří žijí, studují a pracují v místě jejího působení. Takový přístup by pak měl zahrnovat i denní, telefonické, 24 hodinové spojení anebo zajištěný přístup k webovým stránkám vybraných služeb knihovny. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven) &lt;br /&gt;
*Provozní doba v dopoledních, odpoledních hodinách a o víkendech, se stanovuje podle situace v místě (doprava, frekventovanost aj.) Pracovní doba knihovníka v obcích do 1 000 obyvatel, by měla být přibližně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. U větších knihoven se pak přihlíží k celkovému rozsahu knihoven činností knihoven. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 4. Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fondy knihovny musí být zpřístupněny podle zájmů všech věkových vrstev. Knihovní fondy musí obsahovat a služby využívat jak tradiční [[Dokument|dokumenty]], tak všechny odpovídající druhy moderních informačních médií a technologií. Vysoká kvalita fondů a jejich souvislost s místními potřebami patří mezi základní požadavky. Fondy a služby by neměly být pod komerčním tlakem a neměly by být z politicky, ideologicky  a z náboženských důvodů [[Cenzura|cenzurovány]]. Fondy mají být odrazem směrů vývoje společnosti, aktuálních trendů a mají reflektovat tvořivé úsilí lidstva. (Manifest IFLA/UNESCO)&lt;br /&gt;
*Knihovna v obci s více než 10 000 obyvateli a krajská knihovna s místem, kde má sídlo a plní funkci základní knihovny, systematicky doplňuje do svých fondů zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty.Fond by se měl pro svojí aktuálnost a společenský význam soustavně obměňovat. Když se stanovují výdaje na nákupy knihovních fondů je doporučeno zajistit zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou inflaci v uplynulém roce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 5. Umístění knihovny v obci'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Umístění knihoven by mělo být situováno do míst, které veřejnost maximálně využívá a je pro veřejnost výhodná. Jeli to možné, měly by být knihovnu poblíž dopravních uzlů, v blízkosti center, ale i obchodních center a kulturních podniků. Výhodou je, pokud veřejná knihovna sídlí v budově s dalšími dostupnými službami ([[Galerie|galerie]], [[Muzeum|muzea]], sportovní zařízení aj.) (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Knihovna podle doporučení by měla být v blízkosti centra. Dostupnost by neměla přesáhnout 15 minut chůze, jízdy veřejným dopravním prostředkem hromadné dopravy nebo autem.Pokud docházková vzdálenost nevyhovuje nebo nezahrnuje doporučený indikátor je vhodné zpřístupnit knihovní služby za pomocí pojízdných knihoven nebo jinými způsoby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 6. Plocha knihovny určená pro uživatele'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aby knihovna mohla poskytovat služby v souladu se svými strategickými plány, národními standardy či směrnicemi, musí poskytnout adekvátní prostory. Prostory by měly být také pro služby dospělým, dětem, mládeži a celým rodinám. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Plocha pro uživatele je chápana jako celková užitná plocha určená návštěvníkům, jak v hlavní budově, tak na pobočkách. Tyto prostory nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory nebo sociální zařízení aj. Metodický pokyn ministerstva kultury ČR hodnotí prostorové zajištění knihovny, její výstavby či rekonstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 7. Studijní místa pro uživatele knihovny'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovně lze využít studijní místa pro dospělé, děti a mládež, kde jsou uživatelům k dispozici knihovní dokumenty, informační zdroje, se kterými uživatelé pracují a to ve skupině nebo individuálně. Pokud to podmínky umožňují, je vhodné vytvářet míst pro soustředěné studium, čítárny a studovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 8. Přístup k internetu a informačním technologiím'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*K dosažení svobody, prosperity a rozvoje společnosti a jednotlivců závisí na zabezpečeném neomezeném přístupu k internetu a informačním službám v knihovnách. Knihovní služby jsou vstupní branou k internetu a snaží se veřejnosti poskytnout příležitosti, rady a pomoc. Knihovny také umožňují překonávat bariéry vzniklé rozdílností zdrojů, technologií a úrovně vzdělání. (Manifest IFLA o přístupu k Internetu) &lt;br /&gt;
*Mezi hlavní úkoly veřejných knihoven je, aby se eliminovala propast mezi informačně bohatými a informačně chudými. Je tedy nezbytné, aby knihovny umožnily každému přístup k elektronickým, počítačovým a audiovizuální zařízením jako [[Počítač|PC]] s přístupem k internetu, veřejné online katalogy, čtečky mikrozáznamů, audio a MP3 přehrávače, magnetofony, dataprojektory a zařízení pro tělesně postižené. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Pokud má obec k dispozici místo s přístupem k internetu mimo knihovnu, je možné snížit počet veřejně přístupných stanic připojených k internetu. Knihovna by měla nabídnout uživatelům dostatečný počet přípojek pro přenosné počítače. Doporučuje se připojení za pomocí lokání bezdrátové sítě ([[WiFi|WiFi]]). Technologie a počítač by se měly obnovovat nejpozději po pěti letech. &lt;br /&gt;
*Provozovatelé knihoven v obcích s více než 10 000 obyvateli a krajské knihovny, které plní funkci základní knihovny, musí být vybraná místa vybavena veškerou technikou (ke zpřístupnění zvukových, zvukově obrazových a multimediálních dokumentů, včetně internetu) pro nevidomé a zrakově postižené.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 9. Webová prezentace knihovny'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Knihovna má používat informační a komunikační technologie (ICT) k přístupu do svých elektronických fondů a služeb z domovů, škol nebo pracovišť a to po dobu 24 hodin denně  a sedmy dní v týdnu. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Indikátor: Informace o knihovně a jejích službách skrze dálkový přístup je zajištěn přes webovou prezentaci knihovny.Webová prezentace knihoven disponuje vlastní doménou na intefernetu nebo využívají domény svých provozovatelů. Obsahuje soubory digitálních dokumentů, které obsahují základní informace o knihovně a soubory, které zprostředkují elektronické služby knihoven (vlastní i licencované databáze, elektronický katalog, online výpůjční služby a online informační služby.&lt;br /&gt;
*Webová prezentace musí zahrnovat tyto údaje: název a sídlo knihovny, kontaktní údaje, název zřizovatele (provozovatele), stručnou charakteristiku knihovny, výčet oddělení (pokud existují), provozní dobu, knihovní řád, přehled nabízených služeb, poplatky. Odkaz do souborného katalogu ČR má sloužit jako základní doporučený údaj, další spolupracující knihovny a centrální služby jako “Ptejte se knihovny”. &lt;br /&gt;
*Webové prezentace knihoven by měly být zpracovány v souladu s pravidly tvorby přístupného webu, který bude brát ohledy na zrakově a sluchově znevýhodněné uživatele a uživatele sníženou hybností rukou nebo poruchami soustředění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 10. Elektronický katalog knihovny ([[OPAC|OPAC]]) na internetu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky internetu je možné zlepšit přístupnost knihovních katalogů pro veřejnost i pro jiné knihovny, přičemž se zvyšuje kvalita služeb. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
Indikátor: Knihovny v obcích, které mají vyšší počet obyvatel než 500, disponují elektronickým katalogem knihovny, ke kterému mají uživatelé vzdálený přístup.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 11. Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Veřejná knihovna má být efektivně organizována a při své činnosti udržovat profesionální úroveň. Knihovník má sloužit jako aktivní most mezi uživatelem a knihovními fondy. Aby mohl knihovník nabízet služby na dostatečné úrovni je důležité, aby knihovník disponoval odbornou kvalifikaci a vzděláním. (Manifest IFLA/UNESCO)&lt;br /&gt;
*Počet zaměstnanců v knihovnách je ovlivněn různými faktory: počtem budov knihovny, jejich velikost a uspořádání, počtem odděleních v budovách, úrovně využívání, službami, službami poskytovanými mimo budovu a potřebou zaměstnat specialisty. Počet pracovníků na místní úrovni mohou ovlivnit regionální nebo ústřední národní instituce, které poskytují některé služby. Důležitým faktorem jsou také finance. [[Benchmarking|Benchmarking]] pak funguje jako měřící nástroj, který srovnává knihovny srovnatelných velikostí a podobných charakteristik. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Indikátor: Na 1 pracovníka spadá minimálně 48 pracovních hodin na jeho další odborné vzdělání (ale ale nic moc). V knihovnách, kde je rozsah provozní doby menší než 10 provozních hodin týdně, absolvuje pracovník odborné vzdělání nejméně 8 pracovních hodin ročně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 12. Měření spokojenosti uživatelů knihovny'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné knihovny musí zajišťovat určitý rozsah potřeb, které uspokojí komunitu. Aby knihovna zjistila, jaké potřeby komunita vyhledává, je třeba v pravidelných intervalech (5 let) provádět průzkumy podle standardizovaných dotazníku, protože potřeby komunit se mění. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)&lt;br /&gt;
*Indikátor spokojenosti uživatelů knihovny starších 15 let:&lt;br /&gt;
Více než 90 % uživatelů hodnotí služby knihovny jako dobré nebo velmi dobré. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Škála hodnocení spokojenosti s knihovnickými službami:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– velmi dobré&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– dobré&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– přiměřené&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– špatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– velmi špatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Indikátor spokojenosti uživatelů knihovny do 15 let:&lt;br /&gt;
Více než 75 % dětí a mládeže hodnotí služby knihovny jako dobré. &lt;br /&gt;
Škála pro hodnocení spokojenosti s knihovnickými službami:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– dobré&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– přiměřené&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– špatné&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spokojenost uživatelů se zjišťuje pravidelně každých 5 let pomocí standardizovaného dotazníku (ankety). Hodnocení knihovnických služeb se týká uživatelů věkových kategorií nad 15 let a u uživatelů do 15 let. Aby provozovatelé mohli řídit a financovat knihovnu musí průběžně monitorovat výkony knihoven. Měření se odvíjí od spokojenosti uživatelů. Cílem je pak získat údaje, podle kterých uživatelé hodnotí knihovnické služby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Článek 13. Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hodnocení, zdali se plní standard knihovnických služeb, provádí:&lt;br /&gt;
*na místní úrovni - provozovatel knihovny&lt;br /&gt;
*na krajské úrovni - krajská knihovna, případně ve spolupráci s knihovnami pověřenými výkonem regionálních funkcí&lt;br /&gt;
*na celostátní úrovni [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]]&lt;br /&gt;
# Hodnocení, jak se standard plní, vychází se statistik, které jsou prováděné z výkazů statistik pro veřejné knihovny - ve formuláři Kult. Výkaz se může doplnit dílčí analýzou či průzkumem. &lt;br /&gt;
# Krajská knihovna, knihovna pověřená výkonem regionálních funkcí a Národní knihovna ČR jednou za dva roky zveřejní prostřednictvím internetu výsledky plnění standardu knihovnických služeb.&lt;br /&gt;
# Vždy po pěti letech budou indikátory porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. Nejdéle po uplynutí každých pěti let budou indikátory porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb. Srovnání budou probíhat jak na krajské úrovni krajskou knihovnou, tak i na úrovni celostátní Národní knihovnou ČR.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Standard veřejných&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=17768</id>
		<title>Neformální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=17768"/>
		<updated>2015-02-23T12:27:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neformální komunikace''' je druh [[Komunikace|komunikace]], která není řízena, na rozdíl od [[Formální komunikace|formální komunikace]], předem stanovenými pravidly. [[Informace|Informace]] nejsou zahrnuty do oficiálních informačních kanálů. Prostředkem neformální komunikace mohou být neformální komunikační kanály.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zia&amp;quot;&amp;gt;SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. In: Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Neformální komunikace - definice a její význam==&lt;br /&gt;
Podle terminologického slovníku Národní knihovny se jedná o: ''&amp;quot;[[Interpersonální komunikace|Interpersonální]] anebo [[Skupinová komunikace|skupinovou]] přímou sociální komunikaci, popř. komunikaci prostřednictvím telefonu a jiných telekomunikačních prostředků, v jejímž průběhu si její účastníci vyměňují zpravidla informace, jež dosud nebyly zaznamenány nebo sdělovány masmédii.&amp;quot;''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;nknk&amp;quot;&amp;gt;Jonák, Zdeněk. neformální komunikace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000480&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Může se jednat o [[Dialog|dialog]] mezi 2 i více komunikátory, například hovor mezi přáteli, ale i kolegy na pracovišti, tedy [[Verbální komunikace|verbální]] [[přímá komunikace|přímé komunikaci]]. &lt;br /&gt;
*Hlavním smyslem neformální komunikace je mezi komunikujícími dosáhnout porozumění jinou komunikační cestou než je například formální komunikace. &lt;br /&gt;
Podle výzkumů také dochází k neformální komunikaci v případě, pokud formální selhává. &lt;br /&gt;
*Dochází k tomu například při interní komunikaci v různých organizacích. Děje se tak v případě pokud dojde mezi komunikujícími k sémantickému či psychologickému [[Šum|šumu]], tedy pokud předávaná informace působí na komunikační soustavu dvojznačně, nedává smysl, anebo si ji příjemce z hlediska obsahu vyloží naprosto jinak, než odesílatel zamýšlel. &lt;br /&gt;
*Komunikující mohou citlivěji reagovat než ve formální komunikaci, kde často může dojít k odosobnění a pomáhá v organizacích rychleji řešit problémy, zároveň upevňuje sounáležitost mezi vedením a podřízenými.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zia&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bedna&amp;quot;&amp;gt;BEDNÁŘ, Vojtěch. Neformální komunikace. In: Slideshare [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Využití neformální komunikace==&lt;br /&gt;
Neformální komunikace může také probíhat skrze mediální zařízení (např. telefon, skype aj.), aniž by okolí znalo obsah předávaných informací (např. mezi politiky – média a veřejnost nic neví) a to mezi 2 nebo více osobami.&lt;br /&gt;
Komunikace skrze [[Neoficiální komunikační kanály|neoficiální komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
Informace přenášené v neoficiálních komunikačních kanálech mají specifické znaky:&lt;br /&gt;
[[Soubor:neform.jpg|náhled|vpravo|Obr. 1: schémata pro neformální komunikaci]]&lt;br /&gt;
* Informace jsou spíše přesné než nepřesné.&lt;br /&gt;
* Komunikace probíhá rychle.&lt;br /&gt;
* S informacemi se zachází volněji a svobodněji než v oficiálních informačních kanálech&lt;br /&gt;
* Často je informace skrze kanál klasifikována jako novinka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle hierarchie v organizacích mohou dotyční sbírat informace a předávat je dál, nebo zpětně reagovat. Podle toho lze sestavit druhy neformálních komunikačních schémat či sítí, které jsou graficky znázorněny ve tvaru hroznu (viz obrázek 1).&amp;lt;ref name=&amp;quot;zia&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bedna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Neformform.jpg|náhled|vpravo|Obr. 2: příklad formální a neformální komunikace ve sportovních organizacích]]&lt;br /&gt;
===Příklad a rozdíl mezi formální a neformální komunikací===&lt;br /&gt;
Obrázek 2 znázorňuje, jak rozdílně funguje formální i neformální komunikace ve sportovních organizacích. Schéma v charakteristickém tvaru hroznu znázorňuje, že pokud chce hráč A z klubu A přestoupit do klubu B první podnět vzniká na formální komunikaci mezi kluby bez účasti médií či veřejnosti, tedy vůči veřejnosti neformálně. V případě, že se kluby a hráč se svým agentem mezi s sebou dohodnou, tak teprve je veřejnost formálně informována &lt;br /&gt;
o dění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* BEDNÁŘ, Vojtěch. ''Neformální komunikace. In: Slideshare'' [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jonák, Zdeněk. ''Neformální komunikace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000480&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SLUKOVÁ, Petra Zia. ''Komunikace informací. In: Informační věda'' [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení''. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace''. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 420 s. ISBN 80-7169-988-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KLAPETEK, Milan. ''Komunikace, argumentace, rétorika''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 247 s. ISBN 978-80-247-2652-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Grafická příloha===&lt;br /&gt;
*Obrázek 1 z: SLUKOVÁ, Petra Zia. ''Komunikace informací. In: Informační věda'' [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132 (obrázek upraven autorem hesla - zvýraznění červených kruhů)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Obrázek 2: tvorba autora hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Formální komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
*[[Verbální komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Interpersonální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
neformální komunikace, komunikace, formální komunikace, verbální komunikace, interpersonální komunikace, přímá komunikace, komunikační kanály, šum, informace &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=17765</id>
		<title>Neformální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=17765"/>
		<updated>2015-02-23T12:26:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neformální komunikace''' je druh [[Komunikace|komunikace]], která není řízena, na rozdíl od [[Formální komunikace|formální komunikace]], předem stanovenými pravidly. [[Informace|Informace]] nejsou zahrnuty do oficiálních informačních kanálů. Prostředkem neformální komunikace mohou být neformální komunikační kanály.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zia&amp;quot;&amp;gt;SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. In: Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Neformální komunikace - definice a její význam==&lt;br /&gt;
Podle terminologického slovníku Národní knihovny se jedná o: ''&amp;quot;[[Interpersonální komunikace|Interpersonální]] anebo [[Skupinová komunikace|skupinovou]] přímou sociální komunikaci, popř. komunikaci prostřednictvím telefonu a jiných telekomunikačních prostředků, v jejímž průběhu si její účastníci vyměňují zpravidla informace, jež dosud nebyly zaznamenány nebo sdělovány masmédii.&amp;quot;''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;nknk&amp;quot;&amp;gt;Jonák, Zdeněk. neformální komunikace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000480&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Může se jednat o [[Dialog|dialog]] mezi 2 i více komunikátory, například hovor mezi přáteli, ale i kolegy na pracovišti, tedy [[Verbální komunikace|verbální]] [[přímá komunikace|přímé komunikaci]]. &lt;br /&gt;
*Hlavním smyslem neformální komunikace je mezi komunikujícími dosáhnout porozumění jinou komunikační cestou než je například formální komunikace. &lt;br /&gt;
Podle výzkumů také dochází k neformální komunikaci v případě, pokud formální selhává. &lt;br /&gt;
*Dochází k tomu například při interní komunikaci v různých organizacích. Děje se tak v případě pokud dojde mezi komunikujícími k sémantickému či psychologickému [[Šum|šumu]], tedy pokud předávaná informace působí na komunikační soustavu dvojznačně, nedává smysl, anebo si ji příjemce z hlediska obsahu vyloží naprosto jinak, než odesílatel zamýšlel. &lt;br /&gt;
*Komunikující mohou citlivěji reagovat než ve formální komunikaci, kde často může dojít k odosobnění a pomáhá v organizacích rychleji řešit problémy, zároveň upevňuje sounáležitost mezi vedením a podřízenými.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zia&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bedna&amp;quot;&amp;gt;BEDNÁŘ, Vojtěch. Neformální komunikace. In: Slideshare [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Využití neformální komunikace==&lt;br /&gt;
Neformální komunikace může také probíhat skrze mediální zařízení (např. telefon, skype aj.), aniž by okolí znalo obsah předávaných informací (např. mezi politiky – média a veřejnost nic neví) a to mezi 2 nebo více osobami.&lt;br /&gt;
Komunikace skrze [[Neoficiální komunikační kanály|neoficiální komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
Informace přenášené v neoficiálních komunikačních kanálech mají specifické znaky:&lt;br /&gt;
[[Soubor:neform.jpg|náhled|vpravo|obr. 1: schémata pro neformální komunikaci]]&lt;br /&gt;
* Informace jsou spíše přesné než nepřesné.&lt;br /&gt;
* Komunikace probíhá rychle.&lt;br /&gt;
* S informacemi se zachází volněji a svobodněji než v oficiálních informačních kanálech&lt;br /&gt;
* Často je informace skrze kanál klasifikována jako novinka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle hierarchie v organizacích mohou dotyční sbírat informace a předávat je dál, nebo zpětně reagovat. Podle toho lze sestavit druhy neformálních komunikačních schémat či sítí, které jsou graficky znázorněny ve tvaru hroznu (viz obrázek 1).&amp;lt;ref name=&amp;quot;zia&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bedna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Neformform.jpg|náhled|vpravo|obr. 2: příklad formální a neformální komunikace ve sportovních organizacích]]&lt;br /&gt;
===Příklad a rozdíl mezi formální a neformální komunikací===&lt;br /&gt;
Obrázek 2 znázorňuje, jak rozdílně funguje formální i neformální komunikace ve sportovních organizacích. Schéma v charakteristickém tvaru hroznu znázorňuje, že pokud chce hráč A z klubu A přestoupit do klubu B první podnět vzniká na formální komunikaci mezi kluby bez účasti médií či veřejnosti, tedy vůči veřejnosti neformálně. V případě, že se kluby a hráč se svým agentem mezi s sebou dohodnou, tak teprve je veřejnost formálně informována &lt;br /&gt;
o dění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* BEDNÁŘ, Vojtěch. ''Neformální komunikace. In: Slideshare'' [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jonák, Zdeněk. ''Neformální komunikace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000480&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SLUKOVÁ, Petra Zia. ''Komunikace informací. In: Informační věda'' [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení''. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace''. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 420 s. ISBN 80-7169-988-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KLAPETEK, Milan. ''Komunikace, argumentace, rétorika''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 247 s. ISBN 978-80-247-2652-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Grafická příloha===&lt;br /&gt;
*Obrázek 1 z: SLUKOVÁ, Petra Zia. ''Komunikace informací. In: Informační věda'' [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132 (obrázek upraven autorem hesla - zvýraznění červených kruhů)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Obrázek 2: tvorba autora hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Formální komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
*[[Verbální komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Interpersonální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
neformální komunikace, komunikace, formální komunikace, verbální komunikace, interpersonální komunikace, přímá komunikace, komunikační kanály, šum, informace &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=17399</id>
		<title>Neformální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=17399"/>
		<updated>2015-02-19T11:55:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neformální komunikace''' je druh [[Komunikace|komunikace]], která není řízena, na rozdíl od [[Formální komunikace|formální komunikace]], předem stanovenými pravidly. [[Informace|Informace]] nejsou zahrnuty do oficiálních informačních kanálů. Prostředkem neformální komunikace mohou být neformální komunikační kanály.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zia&amp;quot;&amp;gt;SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. In: Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Neformální komunikace - definice a její význam==&lt;br /&gt;
Podle terminologického slovníku Národní knihovny se jedná o: ''&amp;quot;[[Interpersonální komunikace|Interpersonální]] anebo [[Skupinová komunikace|skupinovou]] přímou sociální komunikaci, popř. komunikaci prostřednictvím telefonu a jiných telekomunikačních prostředků, v jejímž průběhu si její účastníci vyměňují zpravidla informace, jež dosud nebyly zaznamenány nebo sdělovány masmédii.&amp;quot;''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;nknk&amp;quot;&amp;gt;Jonák, Zdeněk. neformální komunikace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000480&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Může se jednat o [[Dialog|dialog]] mezi 2 i více komunikátory, například hovor mezi přáteli, ale i kolegy na pracovišti, tedy [[Verbální komunikace|verbální]] [[přímá komunikace|přímé komunikaci]]. &lt;br /&gt;
*Hlavním smyslem neformální komunikace je mezi komunikujícími dosáhnout porozumění jinou komunikační cestou než je například formální komunikace. &lt;br /&gt;
Podle výzkumů také dochází k neformální komunikaci v případě, pokud formální selhává. &lt;br /&gt;
*Dochází k tomu například při interní komunikaci v různých organizacích. Děje se tak v případě pokud dojde mezi komunikujícími k sémantickému či psychologickému [[Šum|šumu]], tedy pokud předávaná informace působí na komunikační soustavu dvojznačně, nedává smysl, anebo si ji příjemce z hlediska obsahu vyloží naprosto jinak, než odesílatel zamýšlel. &lt;br /&gt;
*Komunikující mohou citlivěji reagovat než ve formální komunikaci, kde často může dojít k odosobnění a pomáhá v organizacích rychleji řešit problémy, zároveň upevňuje sounáležitost mezi vedením a podřízenými.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zia&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bedna&amp;quot;&amp;gt;BEDNÁŘ, Vojtěch. Neformální komunikace. In: Slideshare [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Využití neformální komunikace==&lt;br /&gt;
Neformální komunikace může také probíhat skrze mediální zařízení (např. telefon, skype aj.), aniž by okolí znalo obsah předávaných informací (např. mezi politiky – média a veřejnost nic neví) a to mezi 2 nebo více osobami.&lt;br /&gt;
Komunikace skrze [[Neoficiální komunikační kanály|neoficiální komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
Informace přenášené v neoficiálních komunikačních kanálech mají specifické znaky:&lt;br /&gt;
[[Soubor:neform.jpg|náhled|vpravo|obr. 1: schémata pro neformální komunikaci]]&lt;br /&gt;
* Informace jsou spíše přesné než nepřesné.&lt;br /&gt;
* Komunikace probíhá rychle.&lt;br /&gt;
* S informacemi se zachází volněji a svobodněji než v oficiálních informačních kanálech&lt;br /&gt;
* Často je informace skrze kanál klasifikována jako novinka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle hierarchie v organizacích mohou dotyční sbírat informace a předávat je dál, nebo zpětně reagovat. Podle toho lze sestavit druhy neformálních komunikačních schémat či sítí, které jsou graficky znázorněny ve tvaru hroznu (viz obrázek 1).&amp;lt;ref name=&amp;quot;zia&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bedna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Neformform.jpg|náhled|vpravo|obr. 2: příklad formální a neformální komunikace ve sportovních organizacích]]&lt;br /&gt;
===Příklad a rozdíl mezi formální a neformální komunikací===&lt;br /&gt;
Obrázek 2 znázorňuje, jak rozdílně funguje formální i neformální komunikace ve sportovních organizacích. Schéma v charakteristickém tvaru hroznu znázorňuje, že pokud chce hráč A z klubu A přestoupit do klubu B první podnět vzniká na formální komunikaci mezi kluby bez účasti médií či veřejnosti, tedy vůči veřejnosti neformálně. V případě, že se kluby a hráč se svým agentem mezi s sebou dohodnou, tak teprve je veřejnost formálně informována &lt;br /&gt;
o dění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* BEDNÁŘ, Vojtěch. ''Neformální komunikace. In: Slideshare'' [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jonák, Zdeněk. ''Neformální komunikace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000480&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SLUKOVÁ, Petra Zia. ''Komunikace informací. In: Informační věda'' [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení''. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace''. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 420 s. ISBN 80-7169-988-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KLAPETEK, Milan. ''Komunikace, argumentace, rétorika''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 247 s. ISBN 978-80-247-2652-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Formální komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
*[[Verbální komunikace]]&lt;br /&gt;
*[[Interpersonální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
neformální komunikace, komunikace, formální komunikace, verbální komunikace, interpersonální komunikace, přímá komunikace, komunikační kanály, šum, informace &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=17398</id>
		<title>Důsledky informačního zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=17398"/>
		<updated>2015-02-19T11:20:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Důsledky informačního zahlcení''' souvisejí s [[Informační exploze|informační explozí]], která vznikla s rozvojem technologií a příchodem informačního věku v druhé polovině 20. století. Průběh tohoto rozvoje můžeme srovnat s industrializací z 19. století.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační zahlcení charakterizuje (podle [[Alvin Toffler|Tofflera]]) databáze [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] takto: ''&amp;quot;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím [[Informace|informací]], především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKPIO&amp;quot;&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační exploze – od vzniku písma k zahlcení==&lt;br /&gt;
Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a [[Komunikační kanály|komunikačních kanálů]] v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Vznik písma''' ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a  zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.&lt;br /&gt;
#'''Vynález [[Knihtisk|knihtisku]]''' (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.&lt;br /&gt;
#'''Vývoj informačních technologií''' s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem [[Počítač|počítačů]] v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl [[Www|internet]], který zásadně změnil práci s informacemi.&lt;br /&gt;
Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – '''informační zahlcení'''. Termín po 1. použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog '''Alvin Toffler''' (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Alvin Toffler&amp;quot;&amp;gt;TOFFLER, Alvin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační exploze a její předpoklady==&lt;br /&gt;
[[Soubor:UsersInt.png|náhled|vpravo|Obr. 1: Počet webových serverů na internetu v letech 2000-2009.]]&lt;br /&gt;
Informační explozi můžeme „měřit“ od poloviny 90. let 20. století, kdy internet začal pronikat do domácností. Na počátku 21. století bylo k internetu připojeno 2 miliardy lidí. Internet se pak stal nástrojem k zprostředkovávání kvalitních informací a znalostí, které svým způsobem nahradily poptávku po surovinách či ekonomických zdrojů. Z toho vychází závislost lidí na komunikačních kanálech, [[Znalost|znalostech]] a informacích (aniž bychom se zabývali, jestli na nás má informace negativní či pozitivní dopad).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpoklady informační exploze se dají charakterizovat '''3 hlavními faktory:'''&lt;br /&gt;
# '''Exponenciální růst dokumentů a informací v elektronické podobě''' ([[digitalizace|digitalizace]] – vznik elektr. dokumentů přímo v pc nebo skenování hmotných dokumentů).&lt;br /&gt;
# '''Dostupnost''' k těmto informacím a dokumentům '''díky lepšímu síťovému připojení''' (rozšiřování, propojování a zpřístupňování webového prostoru, viz obr. 1).&lt;br /&gt;
# '''Platnost [[Moorův zákon|Moorova zákona]]''' o exponenciálním růstu výpočetních výkonů počítačů (zákon charakterizuje technický a ekonomický vývoj, který je v dlouhodobém kontextu hlavní příčinou a předpokladem informační exploze).&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důsledky a problémy informační exploze==&lt;br /&gt;
*'''[[Data|Data]]''' vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více '''informací''' než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více [[Informační specialista|specialistů]] na informace.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje.  Tím se tak narušuje proces: '''informace -&amp;gt; znalosti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístup k problematice a možnosti řešení==&lt;br /&gt;
===Vyhledávání informací===&lt;br /&gt;
Vyhledávání skrze '''2 přístupy''', můžeme vytvářet '''[[metadata|metadata]]''' a tím zpracovávat a vyhledávat informace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Ruční přístup''' – knihovnické kategorizace, thesaury, selekční jazyky (více v knihovních sbírkách a databázové systémech s nejkvalitnějšími a nejhodnotnějšími daty).&lt;br /&gt;
#'''Strojové zpracování''' – prostřednictvím hrubé výpočetní síly, bez zásahu člověka (rychlost, možnost zpracovat velký objem dat). Účinný způsob, jak zpracovat celou množinu informací v [[Kyberprostor|kyberprostoru]]. Vzhledem k obrovskému nárůstu objemu dat se tento přístup jeví jako nejprogresivnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Trojí přístup řešení informačního zahlcení===&lt;br /&gt;
#'''Search engines'''  - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí [[Google|googlovského]] vyhledávače ([[Povrchový a hluboký web|povrchový web]]).&lt;br /&gt;
#'''Tvorba znalostních bází založených na [[Crowdsourcing|crowdsourcingu]]''' – např. [[Wikiepdie|Wikipedie]].&lt;br /&gt;
#'''Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích''' – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*TOFFLER, Alvin. ''In: Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&lt;br /&gt;
*HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Grafická příloha===&lt;br /&gt;
Obrázek č. 1 - Dostupný z prezentací na moodlu: Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: ''Informační &lt;br /&gt;
společnost'' [online]. - [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Informační exploze]]&lt;br /&gt;
*[[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Www|Internet]]&lt;br /&gt;
*[[Kybeprostor]]&lt;br /&gt;
*[[Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, knihtisk, počítač, Moorův zákon, internet, dokument, data, metadata, search engines, digitalizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=17313</id>
		<title>Důsledky informačního zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=17313"/>
		<updated>2015-02-18T14:21:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Důsledky informačního zahlcení''' souvisejí s [[Informační exploze|informační explozí]], která vznikla s rozvojem technologií a příchodem informačního věku v druhé polovině 20. století. Průběh tohoto rozvoje můžeme srovnat s industrializací z 19. století.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační zahlcení charakterizuje (podle [[Alvin Toffler|Tofflera]]) databáze [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] takto: ''&amp;quot;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím [[Informace|informací]], především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKPIO&amp;quot;&amp;gt;Havlová, Jaroslava. informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační exploze – od vzniku písma k zahlcení==&lt;br /&gt;
Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a [[Komunikační kanály|komunikačních kanálů]] v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Vznik písma''' ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a  zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.&lt;br /&gt;
#'''Vynález [[Knihtisk|knihtisku]]''' (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.&lt;br /&gt;
#'''Vývoj informačních technologií''' s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem [[Počítač|počítačů]] v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl [[Www|internet]], který zásadně změnil práci s informacemi.&lt;br /&gt;
Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – '''informační zahlcení'''. Termín po 1. použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog '''Alvin Toffler''' (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Alvin Toffler&amp;quot;&amp;gt;. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační exploze a její předpoklady==&lt;br /&gt;
[[Soubor:UsersInt.png|náhled|vpravo|Obr. 1: Počet webových serverů na internetu v letech 2000-2009.]]&lt;br /&gt;
Informační explozi můžeme „měřit“ od poloviny 90. let 20. století, kdy internet začal pronikat do domácností. Na počátku 21. století bylo k internetu připojeno 2 miliardy lidí. Internet se pak stal nástrojem k zprostředkovávání kvalitních informací a znalostí, které svým způsobem nahradily poptávku po surovinách či ekonomických zdrojů. Z toho vychází závislost lidí na komunikačních kanálech, [[Znalost|znalostech]] a informacích (aniž bychom se zabývali, jestli na nás má informace negativní či pozitivní dopad).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpoklady informační exploze se dají charakterizovat '''3 hlavními faktory:'''&lt;br /&gt;
# '''Exponenciální růst dokumentů a informací v elektronické podobě''' ([[digitalizace|digitalizace]] – vznik elektr. dokumentů přímo v pc nebo skenování hmotných dokumentů).&lt;br /&gt;
# '''Dostupnost''' k těmto informacím a dokumentům '''díky lepšímu síťovému připojení''' (rozšiřování, propojování a zpřístupňování webového prostoru, viz obr. 1).&lt;br /&gt;
# '''Platnost [[Moorův zákon|Moorova zákona]]''' o exponenciálním růstu výpočetních výkonů počítačů (zákon charakterizuje technický a ekonomický vývoj, který je v dlouhodobém kontextu hlavní příčinou a předpokladem informační exploze).&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důsledky a problémy informační exploze==&lt;br /&gt;
*'''[[Data|Data]]''' vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více '''informací''' než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více [[Informační specialista|specialistů]] na informace.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje.  Tím se tak narušuje proces: '''informace -&amp;gt; znalosti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístup k problematice a možnosti řešení==&lt;br /&gt;
===Vyhledávání informací===&lt;br /&gt;
Vyhledávání skrze '''2 přístupy''', můžeme vytvářet '''[[metadata|metadata]]''' a tím zpracovávat a vyhledávat informace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Ruční přístup''' – knihovnické kategorizace, thesaury, selekční jazyky (více v knihovních sbírkách a databázové systémech s nejkvalitnějšími a nejhodnotnějšími daty).&lt;br /&gt;
#'''Strojové zpracování''' – prostřednictvím hrubé výpočetní síly, bez zásahu člověka (rychlost, možnost zpracovat velký objem dat). Účinný způsob, jak zpracovat celou množinu informací v [[Kyberprostor|kyberprostoru]]. Vzhledem k obrovskému nárůstu objemu dat se tento přístup jeví jako nejprogresivnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Trojí přístup řešení informačního zahlcení===&lt;br /&gt;
#'''Search engines'''  - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí [[Google|googlovského]] vyhledávače (povrchový web).&lt;br /&gt;
#'''Tvorba znalostních bází založených na crowdsourcingu''' – např. [[Wikiepdie|Wikipedie]].&lt;br /&gt;
#'''Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích''' – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Alvin Toffler. ''In: Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&lt;br /&gt;
*Havlová, Jaroslava. Informační přetížení. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Grafická příloha===&lt;br /&gt;
Obrázek č. 1 - Dostupný z prezentací na moodlu: Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: ''Informační &lt;br /&gt;
společnost'' [online]. - [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Informační exploze]]&lt;br /&gt;
*[[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Www|Internet]]&lt;br /&gt;
*[[Kybeprostor]]&lt;br /&gt;
*[[Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, knihtisk, počítač, Moorův zákon, internet, dokument, data, metadata, search engines, digitalizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=17312</id>
		<title>Důsledky informačního zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=17312"/>
		<updated>2015-02-18T14:20:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Důsledky informačního zahlcení''' souvisejí s [[Informační exploze|informační explozí]], která vznikla s rozvojem technologií a příchodem informačního věku v druhé polovině 20. století. Průběh tohoto rozvoje můžeme srovnat s industrializací z 19. století.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační zahlcení charakterizuje (podle [[Alvin Toffler|Tofflera]]) databáze [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] takto: ''&amp;quot;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím [[Informace|informací]], především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKPIO&amp;quot;&amp;gt;Havlová, Jaroslava. informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační exploze – od vzniku písma k zahlcení==&lt;br /&gt;
Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a [[Komunikační kanály|komunikačních kanálů]] v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Vznik písma''' ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a  zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.&lt;br /&gt;
#'''Vynález [[Knihtisk|knihtisku]]''' (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.&lt;br /&gt;
#'''Vývoj informačních technologií''' s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem [[Počítač|počítačů]] v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl [[Www|internet]], který zásadně změnil práci s informacemi.&lt;br /&gt;
Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – '''informační zahlcení'''. Termín po 1. použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog '''Alvin Toffler''' (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Alvin Toffler&amp;quot;&amp;gt;. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační exploze a její předpoklady==[[Soubor:UsersInt.png|náhled|vpravo|Obr. 1: Počet webových serverů na internetu v letech 2000-2009.]]&lt;br /&gt;
Informační explozi můžeme „měřit“ od poloviny 90. let 20. století, kdy internet začal pronikat do domácností. Na počátku 21. století bylo k internetu připojeno 2 miliardy lidí. Internet se pak stal nástrojem k zprostředkovávání kvalitních informací a znalostí, které svým způsobem nahradily poptávku po surovinách či ekonomických zdrojů. Z toho vychází závislost lidí na komunikačních kanálech, [[Znalost|znalostech]] a informacích (aniž bychom se zabývali, jestli na nás má informace negativní či pozitivní dopad).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpoklady informační exploze se dají charakterizovat '''3 hlavními faktory:'''&lt;br /&gt;
# '''Exponenciální růst dokumentů a informací v elektronické podobě''' ([[digitalizace|digitalizace]] – vznik elektr. dokumentů přímo v pc nebo skenování hmotných dokumentů).&lt;br /&gt;
# '''Dostupnost''' k těmto informacím a dokumentům '''díky lepšímu síťovému připojení''' (rozšiřování, propojování a zpřístupňování webového prostoru, viz obr. 1).&lt;br /&gt;
# '''Platnost [[Moorův zákon|Moorova zákona]]''' o exponenciálním růstu výpočetních výkonů počítačů (zákon charakterizuje technický a ekonomický vývoj, který je v dlouhodobém kontextu hlavní příčinou a předpokladem informační exploze).&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důsledky a problémy informační exploze==&lt;br /&gt;
*'''[[Data|Data]]''' vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více '''informací''' než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více [[Informační specialista|specialistů]] na informace.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje.  Tím se tak narušuje proces: '''informace -&amp;gt; znalosti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístup k problematice a možnosti řešení==&lt;br /&gt;
===Vyhledávání informací===&lt;br /&gt;
Vyhledávání skrze '''2 přístupy''', můžeme vytvářet '''[[metadata|metadata]]''' a tím zpracovávat a vyhledávat informace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Ruční přístup''' – knihovnické kategorizace, thesaury, selekční jazyky (více v knihovních sbírkách a databázové systémech s nejkvalitnějšími a nejhodnotnějšími daty).&lt;br /&gt;
#'''Strojové zpracování''' – prostřednictvím hrubé výpočetní síly, bez zásahu člověka (rychlost, možnost zpracovat velký objem dat). Účinný způsob, jak zpracovat celou množinu informací v [[Kyberprostor|kyberprostoru]]. Vzhledem k obrovskému nárůstu objemu dat se tento přístup jeví jako nejprogresivnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Trojí přístup řešení informačního zahlcení===&lt;br /&gt;
#'''Search engines'''  - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí [[Google|googlovského]] vyhledávače (povrchový web).&lt;br /&gt;
#'''Tvorba znalostních bází založených na crowdsourcingu''' – např. [[Wikiepdie|Wikipedie]].&lt;br /&gt;
#'''Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích''' – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Alvin Toffler. ''In: Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&lt;br /&gt;
*Havlová, Jaroslava. Informační přetížení. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Grafická příloha===&lt;br /&gt;
Obrázek č. 1 - Dostupný z prezentací na moodlu: Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: ''Informační &lt;br /&gt;
společnost'' [online]. - [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Informační exploze]]&lt;br /&gt;
*[[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Www|Internet]]&lt;br /&gt;
*[[Kybeprostor]]&lt;br /&gt;
*[[Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, knihtisk, počítač, Moorův zákon, internet, dokument, data, metadata, search engines, digitalizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=17311</id>
		<title>Důsledky informačního zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=17311"/>
		<updated>2015-02-18T14:20:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Důsledky informačního zahlcení''' souvisejí s [[Informační exploze|informační explozí]], která vznikla s rozvojem technologií a příchodem informačního věku v druhé polovině 20. století. Průběh tohoto rozvoje můžeme srovnat s industrializací z 19. století.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační zahlcení charakterizuje (podle [[Alvin Toffler|Tofflera]]) databáze [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] takto: ''&amp;quot;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím [[Informace|informací]], především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKPIO&amp;quot;&amp;gt;Havlová, Jaroslava. informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační exploze – od vzniku písma k zahlcení==&lt;br /&gt;
Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a [[Komunikační kanály|komunikačních kanálů]] v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Vznik písma''' ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a  zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.&lt;br /&gt;
#'''Vynález [[Knihtisk|knihtisku]]''' (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.&lt;br /&gt;
#'''Vývoj informačních technologií''' s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem [[Počítač|počítačů]] v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl [[Www|internet]], který zásadně změnil práci s informacemi.&lt;br /&gt;
Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – '''informační zahlcení'''. Termín po 1. použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog '''Alvin Toffler''' (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Alvin Toffler&amp;quot;&amp;gt;. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační exploze a její předpoklady==&lt;br /&gt;
Informační explozi můžeme „měřit“ od poloviny 90. let 20. století, kdy internet začal pronikat do domácností. Na počátku 21. století bylo k internetu připojeno 2 miliardy lidí. Internet se pak stal nástrojem k zprostředkovávání kvalitních informací a znalostí, které svým způsobem nahradily poptávku po surovinách či ekonomických zdrojů. Z toho vychází závislost lidí na komunikačních kanálech, [[Znalost|znalostech]] a informacích (aniž bychom se zabývali, jestli na nás má informace negativní či pozitivní dopad).&amp;lt;br /&amp;gt;[[Soubor:UsersInt.png|náhled|vpravo|Obr. 1: Počet webových serverů na internetu v letech 2000-2009.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpoklady informační exploze se dají charakterizovat '''3 hlavními faktory:'''&lt;br /&gt;
# '''Exponenciální růst dokumentů a informací v elektronické podobě''' ([[digitalizace|digitalizace]] – vznik elektr. dokumentů přímo v pc nebo skenování hmotných dokumentů).&lt;br /&gt;
# '''Dostupnost''' k těmto informacím a dokumentům '''díky lepšímu síťovému připojení''' (rozšiřování, propojování a zpřístupňování webového prostoru, viz obr. 1).&lt;br /&gt;
# '''Platnost [[Moorův zákon|Moorova zákona]]''' o exponenciálním růstu výpočetních výkonů počítačů (zákon charakterizuje technický a ekonomický vývoj, který je v dlouhodobém kontextu hlavní příčinou a předpokladem informační exploze).&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důsledky a problémy informační exploze==&lt;br /&gt;
*'''[[Data|Data]]''' vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více '''informací''' než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více [[Informační specialista|specialistů]] na informace.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje.  Tím se tak narušuje proces: '''informace -&amp;gt; znalosti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístup k problematice a možnosti řešení==&lt;br /&gt;
===Vyhledávání informací===&lt;br /&gt;
Vyhledávání skrze '''2 přístupy''', můžeme vytvářet '''[[metadata|metadata]]''' a tím zpracovávat a vyhledávat informace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Ruční přístup''' – knihovnické kategorizace, thesaury, selekční jazyky (více v knihovních sbírkách a databázové systémech s nejkvalitnějšími a nejhodnotnějšími daty).&lt;br /&gt;
#'''Strojové zpracování''' – prostřednictvím hrubé výpočetní síly, bez zásahu člověka (rychlost, možnost zpracovat velký objem dat). Účinný způsob, jak zpracovat celou množinu informací v [[Kyberprostor|kyberprostoru]]. Vzhledem k obrovskému nárůstu objemu dat se tento přístup jeví jako nejprogresivnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Trojí přístup řešení informačního zahlcení===&lt;br /&gt;
#'''Search engines'''  - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí [[Google|googlovského]] vyhledávače (povrchový web).&lt;br /&gt;
#'''Tvorba znalostních bází založených na crowdsourcingu''' – např. [[Wikiepdie|Wikipedie]].&lt;br /&gt;
#'''Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích''' – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Alvin Toffler. ''In: Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&lt;br /&gt;
*Havlová, Jaroslava. Informační přetížení. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Grafická příloha===&lt;br /&gt;
Obrázek č. 1 - Dostupný z prezentací na moodlu: Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: ''Informační &lt;br /&gt;
společnost'' [online]. - [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Informační exploze]]&lt;br /&gt;
*[[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Www|Internet]]&lt;br /&gt;
*[[Kybeprostor]]&lt;br /&gt;
*[[Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, knihtisk, počítač, Moorův zákon, internet, dokument, data, metadata, search engines, digitalizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=17310</id>
		<title>Důsledky informačního zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=17310"/>
		<updated>2015-02-18T14:19:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Důsledky informačního zahlcení''' souvisejí s [[Informační exploze|informační explozí]], která vznikla s rozvojem technologií a příchodem informačního věku v druhé polovině 20. století. Průběh tohoto rozvoje můžeme srovnat s industrializací z 19. století.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační zahlcení charakterizuje (podle [[Alvin Toffler|Tofflera]]) databáze [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] takto: ''&amp;quot;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím [[Informace|informací]], především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKPIO&amp;quot;&amp;gt;Havlová, Jaroslava. informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační exploze – od vzniku písma k zahlcení==&lt;br /&gt;
Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a [[Komunikační kanály|komunikačních kanálů]] v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Vznik písma''' ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a  zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.&lt;br /&gt;
#'''Vynález [[Knihtisk|knihtisku]]''' (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.&lt;br /&gt;
#'''Vývoj informačních technologií''' s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem [[Počítač|počítačů]] v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl [[Www|internet]], který zásadně změnil práci s informacemi.&lt;br /&gt;
Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – '''informační zahlcení'''. Termín po 1. použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog '''Alvin Toffler''' (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Alvin Toffler&amp;quot;&amp;gt;. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační exploze a její předpoklady==&lt;br /&gt;
Informační explozi můžeme „měřit“ od poloviny 90. let 20. století, kdy internet začal pronikat do domácností. Na počátku 21. století bylo k internetu připojeno 2 miliardy lidí. Internet se pak stal nástrojem k zprostředkovávání kvalitních informací a znalostí, které svým způsobem nahradily poptávku po surovinách či ekonomických zdrojů. Z toho vychází závislost lidí na komunikačních kanálech, [[Znalost|znalostech]] a informacích (aniž bychom se zabývali, jestli na nás má informace negativní či pozitivní dopad).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpoklady informační exploze se dají charakterizovat '''3 hlavními faktory:'''[[Soubor:UsersInt.png|náhled|vpravo|Obr. 1: Počet webových serverů na internetu v letech 2000-2009.]]&lt;br /&gt;
# '''Exponenciální růst dokumentů a informací v elektronické podobě''' ([[digitalizace|digitalizace]] – vznik elektr. dokumentů přímo v pc nebo skenování hmotných dokumentů).&lt;br /&gt;
# '''Dostupnost''' k těmto informacím a dokumentům '''díky lepšímu síťovému připojení''' (rozšiřování, propojování a zpřístupňování webového prostoru, viz obr. 1).&lt;br /&gt;
# '''Platnost [[Moorův zákon|Moorova zákona]]''' o exponenciálním růstu výpočetních výkonů počítačů (zákon charakterizuje technický a ekonomický vývoj, který je v dlouhodobém kontextu hlavní příčinou a předpokladem informační exploze).&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důsledky a problémy informační exploze==&lt;br /&gt;
*'''[[Data|Data]]''' vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více '''informací''' než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více [[Informační specialista|specialistů]] na informace.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje.  Tím se tak narušuje proces: '''informace -&amp;gt; znalosti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístup k problematice a možnosti řešení==&lt;br /&gt;
===Vyhledávání informací===&lt;br /&gt;
Vyhledávání skrze '''2 přístupy''', můžeme vytvářet '''[[metadata|metadata]]''' a tím zpracovávat a vyhledávat informace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Ruční přístup''' – knihovnické kategorizace, thesaury, selekční jazyky (více v knihovních sbírkách a databázové systémech s nejkvalitnějšími a nejhodnotnějšími daty).&lt;br /&gt;
#'''Strojové zpracování''' – prostřednictvím hrubé výpočetní síly, bez zásahu člověka (rychlost, možnost zpracovat velký objem dat). Účinný způsob, jak zpracovat celou množinu informací v [[Kyberprostor|kyberprostoru]]. Vzhledem k obrovskému nárůstu objemu dat se tento přístup jeví jako nejprogresivnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Trojí přístup řešení informačního zahlcení===&lt;br /&gt;
#'''Search engines'''  - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí [[Google|googlovského]] vyhledávače (povrchový web).&lt;br /&gt;
#'''Tvorba znalostních bází založených na crowdsourcingu''' – např. [[Wikiepdie|Wikipedie]].&lt;br /&gt;
#'''Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích''' – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Alvin Toffler. ''In: Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&lt;br /&gt;
*Havlová, Jaroslava. Informační přetížení. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Grafická příloha===&lt;br /&gt;
Obrázek č. 1 - Dostupný z prezentací na moodlu: Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: ''Informační &lt;br /&gt;
společnost'' [online]. - [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Informační exploze]]&lt;br /&gt;
*[[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Www|Internet]]&lt;br /&gt;
*[[Kybeprostor]]&lt;br /&gt;
*[[Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, knihtisk, počítač, Moorův zákon, internet, dokument, data, metadata, search engines, digitalizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=17309</id>
		<title>Důsledky informačního zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=17309"/>
		<updated>2015-02-18T14:18:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Důsledky informačního zahlcení''' souvisejí s [[Informační exploze|informační explozí]], která vznikla s rozvojem technologií a příchodem informačního věku v druhé polovině 20. století. Průběh tohoto rozvoje můžeme srovnat s industrializací z 19. století.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační zahlcení charakterizuje (podle [[Alvin Toffler|Tofflera]]) databáze [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] takto: ''&amp;quot;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím [[Informace|informací]], především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKPIO&amp;quot;&amp;gt;Havlová, Jaroslava. informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační exploze – od vzniku písma k zahlcení==&lt;br /&gt;
Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a [[Komunikační kanály|komunikačních kanálů]] v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Vznik písma''' ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a  zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.&lt;br /&gt;
#'''Vynález [[Knihtisk|knihtisku]]''' (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.&lt;br /&gt;
#'''Vývoj informačních technologií''' s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem [[Počítač|počítačů]] v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl [[Www|internet]], který zásadně změnil práci s informacemi.&lt;br /&gt;
Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – '''informační zahlcení'''. Termín po 1. použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog '''Alvin Toffler''' (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Alvin Toffler&amp;quot;&amp;gt;. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační exploze a její předpoklady==&lt;br /&gt;
Informační explozi můžeme „měřit“ od poloviny 90. let 20. století, kdy internet začal pronikat do domácností. Na počátku 21. století bylo k internetu připojeno 2 miliardy lidí. Internet se pak stal nástrojem k zprostředkovávání kvalitních informací a znalostí, které svým způsobem nahradily poptávku po surovinách či ekonomických zdrojů. Z toho vychází závislost lidí na komunikačních kanálech, [[Znalost|znalostech]] a informacích (aniž bychom se zabývali, jestli na nás má informace negativní či pozitivní dopad).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpoklady informační exploze se dají charakterizovat '''3 hlavními faktory:'''&lt;br /&gt;
# '''Exponenciální růst dokumentů a informací v elektronické podobě''' ([[digitalizace|digitalizace]] – vznik elektr. dokumentů přímo v pc nebo skenování hmotných dokumentů).&lt;br /&gt;
# '''Dostupnost''' k těmto informacím a dokumentům '''díky lepšímu síťovému připojení''' (rozšiřování, propojování a zpřístupňování webového prostoru, viz obr. 1).[[Soubor:UsersInt.png|náhled|vpravo|Obr. 1: Počet webových serverů na internetu v letech 2000-2009.]]&lt;br /&gt;
# '''Platnost [[Moorův zákon|Moorova zákona]]''' o exponenciálním růstu výpočetních výkonů počítačů (zákon charakterizuje technický a ekonomický vývoj, který je v dlouhodobém kontextu hlavní příčinou a předpokladem informační exploze).&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důsledky a problémy informační exploze==&lt;br /&gt;
*'''[[Data|Data]]''' vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více '''informací''' než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více [[Informační specialista|specialistů]] na informace.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje.  Tím se tak narušuje proces: '''informace -&amp;gt; znalosti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístup k problematice a možnosti řešení==&lt;br /&gt;
===Vyhledávání informací===&lt;br /&gt;
Vyhledávání skrze '''2 přístupy''', můžeme vytvářet '''[[metadata|metadata]]''' a tím zpracovávat a vyhledávat informace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Ruční přístup''' – knihovnické kategorizace, thesaury, selekční jazyky (více v knihovních sbírkách a databázové systémech s nejkvalitnějšími a nejhodnotnějšími daty).&lt;br /&gt;
#'''Strojové zpracování''' – prostřednictvím hrubé výpočetní síly, bez zásahu člověka (rychlost, možnost zpracovat velký objem dat). Účinný způsob, jak zpracovat celou množinu informací v [[Kyberprostor|kyberprostoru]]. Vzhledem k obrovskému nárůstu objemu dat se tento přístup jeví jako nejprogresivnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Trojí přístup řešení informačního zahlcení===&lt;br /&gt;
#'''Search engines'''  - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí [[Google|googlovského]] vyhledávače (povrchový web).&lt;br /&gt;
#'''Tvorba znalostních bází založených na crowdsourcingu''' – např. [[Wikiepdie|Wikipedie]].&lt;br /&gt;
#'''Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích''' – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Alvin Toffler. ''In: Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&lt;br /&gt;
*Havlová, Jaroslava. Informační přetížení. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Grafická příloha===&lt;br /&gt;
Obrázek č. 1 - Dostupný z prezentací na moodlu: Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: ''Informační &lt;br /&gt;
společnost'' [online]. - [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Informační exploze]]&lt;br /&gt;
*[[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Www|Internet]]&lt;br /&gt;
*[[Kybeprostor]]&lt;br /&gt;
*[[Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, knihtisk, počítač, Moorův zákon, internet, dokument, data, metadata, search engines, digitalizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=17308</id>
		<title>Důsledky informačního zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&amp;diff=17308"/>
		<updated>2015-02-18T14:17:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: Založena nová stránka s textem „'''Důsledky informačního zahlcení''' souvisejí s informační explozí, která vznikla s rozvojem technologií a příchodem …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Důsledky informačního zahlcení''' souvisejí s [[Informační exploze|informační explozí]], která vznikla s rozvojem technologií a příchodem informačního věku v druhé polovině 20. století. Průběh tohoto rozvoje můžeme srovnat s industrializací z 19. století.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační zahlcení charakterizuje (podle [[Alvin Toffler|Tofflera]]) databáze [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] takto: ''&amp;quot;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím [[Informace|informací]], především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKPIO&amp;quot;&amp;gt;Havlová, Jaroslava. informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační exploze – od vzniku písma k zahlcení==&lt;br /&gt;
Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a [[Komunikační kanály|komunikačních kanálů]] v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Vznik písma''' ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a  zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.&lt;br /&gt;
#'''Vynález [[Knihtisk|knihtisku]]''' (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.&lt;br /&gt;
#'''Vývoj informačních technologií''' s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem [[Počítač|počítačů]] v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl [[Www|internet]], který zásadně změnil práci s informacemi.&lt;br /&gt;
Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – '''informační zahlcení'''. Termín po 1. použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog '''Alvin Toffler''' (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Alvin Toffler&amp;quot;&amp;gt;. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační exploze a její předpoklady==&lt;br /&gt;
Informační explozi můžeme „měřit“ od poloviny 90. let 20. století, kdy internet začal pronikat do domácností. Na počátku 21. století bylo k internetu připojeno 2 miliardy lidí. Internet se pak stal nástrojem k zprostředkovávání kvalitních informací a znalostí, které svým způsobem nahradily poptávku po surovinách či ekonomických zdrojů. Z toho vychází závislost lidí na komunikačních kanálech, [[Znalost|znalostech]] a informacích (aniž bychom se zabývali, jestli na nás má informace negativní či pozitivní dopad).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpoklady informační exploze se dají charakterizovat '''3 hlavními faktory:'''&lt;br /&gt;
# '''Exponenciální růst dokumentů a informací v elektronické podobě''' ([[digitalizace|digitalizace]] – vznik elektr. dokumentů přímo v pc nebo skenování hmotných dokumentů).&lt;br /&gt;
# '''Dostupnost''' k těmto informacím a dokumentům '''díky lepšímu síťovému připojení''' (rozšiřování, propojování a zpřístupňování webového prostoru, viz obr. 1).&lt;br /&gt;
# '''Platnost [[Moorův zákon|Moorova zákona]]''' o exponenciálním růstu výpočetních výkonů počítačů (zákon charakterizuje technický a ekonomický vývoj, který je v dlouhodobém kontextu hlavní příčinou a předpokladem informační exploze).&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:UsersInt.png|náhled|vpravo|Obr. 1: Počet webových serverů na internetu v letech 2000-2009.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Důsledky a problémy informační exploze==&lt;br /&gt;
*'''[[Data|Data]]''' vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více '''informací''' než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více [[Informační specialista|specialistů]] na informace.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje.  Tím se tak narušuje proces: '''informace -&amp;gt; znalosti'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístup k problematice a možnosti řešení==&lt;br /&gt;
===Vyhledávání informací===&lt;br /&gt;
Vyhledávání skrze '''2 přístupy''', můžeme vytvářet '''[[metadata|metadata]]''' a tím zpracovávat a vyhledávat informace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Ruční přístup''' – knihovnické kategorizace, thesaury, selekční jazyky (více v knihovních sbírkách a databázové systémech s nejkvalitnějšími a nejhodnotnějšími daty).&lt;br /&gt;
#'''Strojové zpracování''' – prostřednictvím hrubé výpočetní síly, bez zásahu člověka (rychlost, možnost zpracovat velký objem dat). Účinný způsob, jak zpracovat celou množinu informací v [[Kyberprostor|kyberprostoru]]. Vzhledem k obrovskému nárůstu objemu dat se tento přístup jeví jako nejprogresivnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Trojí přístup řešení informačního zahlcení===&lt;br /&gt;
#'''Search engines'''  - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí [[Google|googlovského]] vyhledávače (povrchový web).&lt;br /&gt;
#'''Tvorba znalostních bází založených na crowdsourcingu''' – např. [[Wikiepdie|Wikipedie]].&lt;br /&gt;
#'''Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích''' – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;SoučIV&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Alvin Toffler. ''In: Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&lt;br /&gt;
*Havlová, Jaroslava. Informační přetížení. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Grafická příloha===&lt;br /&gt;
Obrázek č. 1 - Dostupný z prezentací na moodlu: Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: ''Informační &lt;br /&gt;
společnost'' [online]. - [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Informační exploze]]&lt;br /&gt;
*[[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
*[[Www|Internet]]&lt;br /&gt;
*[[Kybeprostor]]&lt;br /&gt;
*[[Alvin Toffler]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, knihtisk, počítač, Moorův zákon, internet, dokument, data, metadata, search engines, digitalizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:UsersInt.png&amp;diff=17307</id>
		<title>Soubor:UsersInt.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:UsersInt.png&amp;diff=17307"/>
		<updated>2015-02-18T14:08:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=16764</id>
		<title>Neformální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=16764"/>
		<updated>2015-02-05T08:27:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: /* Využití neformální komunikace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neformální komunikace''' je druh [[Komunikace|komunikace]], která není řízena, na rozdíl od [[Formální komunikace|formální komunikace]], předem stanovenými pravidly. [[Informace|Informace]] nejsou zahrnuty do oficiálních informačních kanálů. Prostředkem neformální komunikace mohou být neformální komunikační kanály. &lt;br /&gt;
== Neformální komunikace - definice a její význam ==&lt;br /&gt;
Podle terminologického slovníku Národní knihovny se jedná o: ''&amp;quot;[[Interpersonální komunikace|Interpersonální]] anebo [[Skupinová komunikace|skupinovou]] přímou sociální komunikaci, popř. komunikaci prostřednictvím telefonu a jiných telekomunikačních prostředků, v jejímž průběhu si její účastníci vyměňují zpravidla informace, jež dosud nebyly zaznamenány nebo sdělovány masmédii.&amp;quot;''. &lt;br /&gt;
Může se jednat o [[Dialog|dialog]] mezi 2 i více komunikátory, například hovor mezi přáteli, ale i kolegy na pracovišti, tedy [[Verbální komunikace|verbální]] [[přímá komunikace|přímé komunikaci]]. &lt;br /&gt;
*Hlavním smyslem neformální komunikace je mezi komunikujícími dosáhnout porozumění jinou komunikační cestou než je například formální komunikace. &lt;br /&gt;
Podle výzkumů také dochází k neformální komunikaci v případě, pokud formální selhává. &lt;br /&gt;
*Dochází k tomu například při interní komunikaci v různých organizacích. Děje se tak v případě pokud dojde mezi komunikujícími k sémantickému či psychologickému [[Šum|šumu]], tedy pokud předávaná informace působí na komunikační soustavu dvojznačně, nedává smysl, anebo si ji příjemce z hlediska obsahu vyloží naprosto jinak, než odesílatel zamýšlel. &lt;br /&gt;
*Komunikující mohou citlivěji reagovat než ve formální komunikaci, kde často může dojít k odosobnění a pomáhá v organizacích rychleji řešit problémy, zároveň upevňuje sounáležitost mezi vedením a podřízenými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití neformální komunikace ==&lt;br /&gt;
Neformální komunikace může také probíhat skrze mediální zařízení (např. telefon, skype aj.), aniž by okolí znalo obsah předávaných informací (např. mezi politiky – média a veřejnost nic neví) a to mezi 2 nebo více osobami.&lt;br /&gt;
Komunikace skrze [[Neoficiální komunikační kanály|neoficiální komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
Informace přenášené v neoficiálních komunikačních kanálech mají specifické znaky:&lt;br /&gt;
[[Soubor:neform.jpg|náhled|vpravo|obr. 1: schémata pro neformální komunikaci]]&lt;br /&gt;
* Informace jsou spíše přesné než nepřesné&lt;br /&gt;
* Komunikace probíhá rychle&lt;br /&gt;
* S informacemi se zachází volněji a svobodněji než v oficiálních informačních kanálech&lt;br /&gt;
* Často je informace skrze kanál klasifikována jako novinka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle hierarchie v organizacích mohou dotyční sbírat informace a předávat je dál, nebo zpětně reagovat. Podle toho lze sestavit druhy neformálních komunikačních schémat či sítí, které jsou graficky znázorněny ve tvaru hroznu (viz obrázek 1).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Neformform.jpg|náhled|vpravo|obr. 2: příklad formální a neformální komunikace ve sportovních organizacích]]&lt;br /&gt;
=== Příklad a rozdíl mezi formální a neformální komunikací ===&lt;br /&gt;
Obrázek 2 znázorňuje, jak rozdílně funguje formální i neformální komunikace ve sportovních organizacích. Schéma v charakteristickém tvaru hroznu znázorňuje, že pokud chce hráč A z klubu A přestoupit do klubu B první podnět vzniká na formální komunikaci mezi kluby bez účasti médií či veřejnosti, tedy vůči veřejnosti neformálně. V případě, že se kluby a hráč se svým agentem mezi s sebou dohodnou, tak teprve je veřejnost formálně informována &lt;br /&gt;
o dění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 420 s. ISBN 80-7169-988-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. KLAPETEK, Milan. Komunikace, argumentace, rétorika. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 247 s. ISBN 978-80-247-2652-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webové zdroje: ===&lt;br /&gt;
1. BEDNÁŘ, Vojtěch. Neformální komunikace. In: Slideshare [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jonák, Zdeněk. informační šum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000470&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. In: Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=16763</id>
		<title>Neformální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=16763"/>
		<updated>2015-02-05T08:26:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: /* Neformální komunikace - definice a její význam */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neformální komunikace''' je druh [[Komunikace|komunikace]], která není řízena, na rozdíl od [[Formální komunikace|formální komunikace]], předem stanovenými pravidly. [[Informace|Informace]] nejsou zahrnuty do oficiálních informačních kanálů. Prostředkem neformální komunikace mohou být neformální komunikační kanály. &lt;br /&gt;
== Neformální komunikace - definice a její význam ==&lt;br /&gt;
Podle terminologického slovníku Národní knihovny se jedná o: ''&amp;quot;[[Interpersonální komunikace|Interpersonální]] anebo [[Skupinová komunikace|skupinovou]] přímou sociální komunikaci, popř. komunikaci prostřednictvím telefonu a jiných telekomunikačních prostředků, v jejímž průběhu si její účastníci vyměňují zpravidla informace, jež dosud nebyly zaznamenány nebo sdělovány masmédii.&amp;quot;''. &lt;br /&gt;
Může se jednat o [[Dialog|dialog]] mezi 2 i více komunikátory, například hovor mezi přáteli, ale i kolegy na pracovišti, tedy [[Verbální komunikace|verbální]] [[přímá komunikace|přímé komunikaci]]. &lt;br /&gt;
*Hlavním smyslem neformální komunikace je mezi komunikujícími dosáhnout porozumění jinou komunikační cestou než je například formální komunikace. &lt;br /&gt;
Podle výzkumů také dochází k neformální komunikaci v případě, pokud formální selhává. &lt;br /&gt;
*Dochází k tomu například při interní komunikaci v různých organizacích. Děje se tak v případě pokud dojde mezi komunikujícími k sémantickému či psychologickému [[Šum|šumu]], tedy pokud předávaná informace působí na komunikační soustavu dvojznačně, nedává smysl, anebo si ji příjemce z hlediska obsahu vyloží naprosto jinak, než odesílatel zamýšlel. &lt;br /&gt;
*Komunikující mohou citlivěji reagovat než ve formální komunikaci, kde často může dojít k odosobnění a pomáhá v organizacích rychleji řešit problémy, zároveň upevňuje sounáležitost mezi vedením a podřízenými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití neformální komunikace ==&lt;br /&gt;
Neformální komunikace může také probíhat skrze mediální zařízení (např. telefon, skype aj.), aniž by okolí znalo obsah předávaných informací (např. mezi politiky – média a veřejnost nic neví) a to mezi 2 nebo více osobami.&lt;br /&gt;
Komunikace skrze [[Neoficiální komunikační kanály|neoficiální komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
Informace přenášené v neoficiálních komunikačních kanálech mají specifické znaky:&lt;br /&gt;
[[Soubor:neform.jpg|náhled|vpravo|obr. 1: schémata pro neformální komunikaci]]&lt;br /&gt;
* Informace jsou spíše přesné než nepřesné&lt;br /&gt;
* Komunikace probíhá rychle&lt;br /&gt;
* S informacemi se zachází volněji a svobodněji než v oficiálních informačních kanálech&lt;br /&gt;
* Často je informace skrze kanál klasifikována jako novinka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle hierarchie v organizacích mohou dotyční sbírat informace a předávat je dál, nebo zpětně reagovat. Podle toho lze sestavit druhy neformálních komunikační schémata či sítě, které jsou graficky znázorněny ve tvaru hroznu (viz obrázek 1).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Neformform.jpg|náhled|vpravo|obr. 2: příklad formální a neformální komunikace ve sportovních organizacích]]&lt;br /&gt;
=== Příklad a rozdíl mezi formální a neformální komunikací ===&lt;br /&gt;
Obrázek 2 znázorňuje, jak rozdílně funguje formální i neformální komunikace ve sportovních organizacích. Schéma v charakteristickém tvaru hroznu znázorňuje, že pokud chce hráč A z klubu A přestoupit do klubu B první podnět vzniká na formální komunikaci mezi kluby bez účasti médií či veřejnosti, tedy vůči veřejnosti neformálně. V případě, že se kluby a hráč se svým agentem mezi s sebou dohodnou, tak teprve je veřejnost formálně informována &lt;br /&gt;
o dění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 420 s. ISBN 80-7169-988-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. KLAPETEK, Milan. Komunikace, argumentace, rétorika. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 247 s. ISBN 978-80-247-2652-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webové zdroje: ===&lt;br /&gt;
1. BEDNÁŘ, Vojtěch. Neformální komunikace. In: Slideshare [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jonák, Zdeněk. informační šum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000470&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. In: Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=16762</id>
		<title>Neformální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=16762"/>
		<updated>2015-02-05T08:23:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: /* Použitá literatura: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neformální komunikace''' je druh [[Komunikace|komunikace]], která není řízena, na rozdíl od [[Formální komunikace|formální komunikace]], předem stanovenými pravidly. [[Informace|Informace]] nejsou zahrnuty do oficiálních informačních kanálů. Prostředkem neformální komunikace mohou být neformální komunikační kanály. &lt;br /&gt;
== Neformální komunikace - definice a její význam ==&lt;br /&gt;
Podle terminologického slovníku Národní knihovny se jedná o: ''&amp;quot;[[Interpersonální komunikace|Interpersonální]] anebo [[Skupinová komunikace|skupinovou]] přímou sociální komunikaci, popř. komunikaci prostřednictvím telefonu a jiných telekomunikačních prostředků, v jejímž průběhu si její účastníci vyměňují zpravidla informace, jež dosud nebyly zaznamenány nebo sdělovány masmédii.&amp;quot;'' &lt;br /&gt;
Může se jednat o [[Dialog|dialog]] mezi 2 i více komunikátory, například hovor mezi přáteli, ale i kolegy na pracovišti, tedy [[Verbální komunikace|verbální]] [[přímá komunikace|přímé komunikaci]]. &lt;br /&gt;
*Hlavním smyslem neformální komunikace je mezi komunikujícími dosáhnout porozumění jinou komunikační cestou než je například formální komunikace. &lt;br /&gt;
Podle výzkumů také dochází k neformální komunikaci v případě, pokud formální selhává. &lt;br /&gt;
*Dochází k tomu například při interní komunikaci v různých organizacích. Děje se tak v případě pokud dojde mezi komunikujícími k sémantickému či psychologickému [[Šum|šumu]], tedy pokud předávaná informace působí na komunikační soustavu dvojznačně, nedává smysl, anebo si ji příjemce z hlediska obsahu vyloží naprosto jinak, než odesílatel zamýšlel. &lt;br /&gt;
*Komunikující mohou citlivěji reagovat než ve formální komunikaci, kde často může dojít k odosobnění a pomáhá v organizacích rychleji řešit problémy, zároveň upevňuje sounáležitost mezi vedením a podřízenými.&lt;br /&gt;
== Využití neformální komunikace ==&lt;br /&gt;
Neformální komunikace může také probíhat skrze mediální zařízení (např. telefon, skype aj.), aniž by okolí znalo obsah předávaných informací (např. mezi politiky – média a veřejnost nic neví) a to mezi 2 nebo více osobami.&lt;br /&gt;
Komunikace skrze [[Neoficiální komunikační kanály|neoficiální komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
Informace přenášené v neoficiálních komunikačních kanálech mají specifické znaky:&lt;br /&gt;
[[Soubor:neform.jpg|náhled|vpravo|obr. 1: schémata pro neformální komunikaci]]&lt;br /&gt;
* Informace jsou spíše přesné než nepřesné&lt;br /&gt;
* Komunikace probíhá rychle&lt;br /&gt;
* S informacemi se zachází volněji a svobodněji než v oficiálních informačních kanálech&lt;br /&gt;
* Často je informace skrze kanál klasifikována jako novinka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle hierarchie v organizacích mohou dotyční sbírat informace a předávat je dál, nebo zpětně reagovat. Podle toho lze sestavit druhy neformálních komunikační schémata či sítě, které jsou graficky znázorněny ve tvaru hroznu (viz obrázek 1).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Neformform.jpg|náhled|vpravo|obr. 2: příklad formální a neformální komunikace ve sportovních organizacích]]&lt;br /&gt;
=== Příklad a rozdíl mezi formální a neformální komunikací ===&lt;br /&gt;
Obrázek 2 znázorňuje, jak rozdílně funguje formální i neformální komunikace ve sportovních organizacích. Schéma v charakteristickém tvaru hroznu znázorňuje, že pokud chce hráč A z klubu A přestoupit do klubu B první podnět vzniká na formální komunikaci mezi kluby bez účasti médií či veřejnosti, tedy vůči veřejnosti neformálně. V případě, že se kluby a hráč se svým agentem mezi s sebou dohodnou, tak teprve je veřejnost formálně informována &lt;br /&gt;
o dění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 420 s. ISBN 80-7169-988-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. KLAPETEK, Milan. Komunikace, argumentace, rétorika. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 247 s. ISBN 978-80-247-2652-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webové zdroje: ===&lt;br /&gt;
1. BEDNÁŘ, Vojtěch. Neformální komunikace. In: Slideshare [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jonák, Zdeněk. informační šum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000470&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. In: Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=16761</id>
		<title>Neformální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=16761"/>
		<updated>2015-02-05T08:23:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: /* Webové zdroje: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neformální komunikace''' je druh [[Komunikace|komunikace]], která není řízena, na rozdíl od [[Formální komunikace|formální komunikace]], předem stanovenými pravidly. [[Informace|Informace]] nejsou zahrnuty do oficiálních informačních kanálů. Prostředkem neformální komunikace mohou být neformální komunikační kanály. &lt;br /&gt;
== Neformální komunikace - definice a její význam ==&lt;br /&gt;
Podle terminologického slovníku Národní knihovny se jedná o: ''&amp;quot;[[Interpersonální komunikace|Interpersonální]] anebo [[Skupinová komunikace|skupinovou]] přímou sociální komunikaci, popř. komunikaci prostřednictvím telefonu a jiných telekomunikačních prostředků, v jejímž průběhu si její účastníci vyměňují zpravidla informace, jež dosud nebyly zaznamenány nebo sdělovány masmédii.&amp;quot;'' &lt;br /&gt;
Může se jednat o [[Dialog|dialog]] mezi 2 i více komunikátory, například hovor mezi přáteli, ale i kolegy na pracovišti, tedy [[Verbální komunikace|verbální]] [[přímá komunikace|přímé komunikaci]]. &lt;br /&gt;
*Hlavním smyslem neformální komunikace je mezi komunikujícími dosáhnout porozumění jinou komunikační cestou než je například formální komunikace. &lt;br /&gt;
Podle výzkumů také dochází k neformální komunikaci v případě, pokud formální selhává. &lt;br /&gt;
*Dochází k tomu například při interní komunikaci v různých organizacích. Děje se tak v případě pokud dojde mezi komunikujícími k sémantickému či psychologickému [[Šum|šumu]], tedy pokud předávaná informace působí na komunikační soustavu dvojznačně, nedává smysl, anebo si ji příjemce z hlediska obsahu vyloží naprosto jinak, než odesílatel zamýšlel. &lt;br /&gt;
*Komunikující mohou citlivěji reagovat než ve formální komunikaci, kde často může dojít k odosobnění a pomáhá v organizacích rychleji řešit problémy, zároveň upevňuje sounáležitost mezi vedením a podřízenými.&lt;br /&gt;
== Využití neformální komunikace ==&lt;br /&gt;
Neformální komunikace může také probíhat skrze mediální zařízení (např. telefon, skype aj.), aniž by okolí znalo obsah předávaných informací (např. mezi politiky – média a veřejnost nic neví) a to mezi 2 nebo více osobami.&lt;br /&gt;
Komunikace skrze [[Neoficiální komunikační kanály|neoficiální komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
Informace přenášené v neoficiálních komunikačních kanálech mají specifické znaky:&lt;br /&gt;
[[Soubor:neform.jpg|náhled|vpravo|obr. 1: schémata pro neformální komunikaci]]&lt;br /&gt;
* Informace jsou spíše přesné než nepřesné&lt;br /&gt;
* Komunikace probíhá rychle&lt;br /&gt;
* S informacemi se zachází volněji a svobodněji než v oficiálních informačních kanálech&lt;br /&gt;
* Často je informace skrze kanál klasifikována jako novinka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle hierarchie v organizacích mohou dotyční sbírat informace a předávat je dál, nebo zpětně reagovat. Podle toho lze sestavit druhy neformálních komunikační schémata či sítě, které jsou graficky znázorněny ve tvaru hroznu (viz obrázek 1).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Neformform.jpg|náhled|vpravo|obr. 2: příklad formální a neformální komunikace ve sportovních organizacích]]&lt;br /&gt;
=== Příklad a rozdíl mezi formální a neformální komunikací ===&lt;br /&gt;
Obrázek 2 znázorňuje, jak rozdílně funguje formální i neformální komunikace ve sportovních organizacích. Schéma v charakteristickém tvaru hroznu znázorňuje, že pokud chce hráč A z klubu A přestoupit do klubu B první podnět vzniká na formální komunikaci mezi kluby bez účasti médií či veřejnosti, tedy vůči veřejnosti neformálně. V případě, že se kluby a hráč se svým agentem mezi s sebou dohodnou, tak teprve je veřejnost formálně informována &lt;br /&gt;
o dění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 420 s. ISBN 80-7169-988-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. KLAPETEK, Milan. Komunikace, argumentace, rétorika. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 247 s. ISBN 978-80-247-2652-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webové zdroje: ===&lt;br /&gt;
1. BEDNÁŘ, Vojtěch. Neformální komunikace. In: Slideshare [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jonák, Zdeněk. informační šum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000470&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. In: Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=16760</id>
		<title>Neformální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=16760"/>
		<updated>2015-02-05T08:23:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neformální komunikace''' je druh [[Komunikace|komunikace]], která není řízena, na rozdíl od [[Formální komunikace|formální komunikace]], předem stanovenými pravidly. [[Informace|Informace]] nejsou zahrnuty do oficiálních informačních kanálů. Prostředkem neformální komunikace mohou být neformální komunikační kanály. &lt;br /&gt;
== Neformální komunikace - definice a její význam ==&lt;br /&gt;
Podle terminologického slovníku Národní knihovny se jedná o: ''&amp;quot;[[Interpersonální komunikace|Interpersonální]] anebo [[Skupinová komunikace|skupinovou]] přímou sociální komunikaci, popř. komunikaci prostřednictvím telefonu a jiných telekomunikačních prostředků, v jejímž průběhu si její účastníci vyměňují zpravidla informace, jež dosud nebyly zaznamenány nebo sdělovány masmédii.&amp;quot;'' &lt;br /&gt;
Může se jednat o [[Dialog|dialog]] mezi 2 i více komunikátory, například hovor mezi přáteli, ale i kolegy na pracovišti, tedy [[Verbální komunikace|verbální]] [[přímá komunikace|přímé komunikaci]]. &lt;br /&gt;
*Hlavním smyslem neformální komunikace je mezi komunikujícími dosáhnout porozumění jinou komunikační cestou než je například formální komunikace. &lt;br /&gt;
Podle výzkumů také dochází k neformální komunikaci v případě, pokud formální selhává. &lt;br /&gt;
*Dochází k tomu například při interní komunikaci v různých organizacích. Děje se tak v případě pokud dojde mezi komunikujícími k sémantickému či psychologickému [[Šum|šumu]], tedy pokud předávaná informace působí na komunikační soustavu dvojznačně, nedává smysl, anebo si ji příjemce z hlediska obsahu vyloží naprosto jinak, než odesílatel zamýšlel. &lt;br /&gt;
*Komunikující mohou citlivěji reagovat než ve formální komunikaci, kde často může dojít k odosobnění a pomáhá v organizacích rychleji řešit problémy, zároveň upevňuje sounáležitost mezi vedením a podřízenými.&lt;br /&gt;
== Využití neformální komunikace ==&lt;br /&gt;
Neformální komunikace může také probíhat skrze mediální zařízení (např. telefon, skype aj.), aniž by okolí znalo obsah předávaných informací (např. mezi politiky – média a veřejnost nic neví) a to mezi 2 nebo více osobami.&lt;br /&gt;
Komunikace skrze [[Neoficiální komunikační kanály|neoficiální komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
Informace přenášené v neoficiálních komunikačních kanálech mají specifické znaky:&lt;br /&gt;
[[Soubor:neform.jpg|náhled|vpravo|obr. 1: schémata pro neformální komunikaci]]&lt;br /&gt;
* Informace jsou spíše přesné než nepřesné&lt;br /&gt;
* Komunikace probíhá rychle&lt;br /&gt;
* S informacemi se zachází volněji a svobodněji než v oficiálních informačních kanálech&lt;br /&gt;
* Často je informace skrze kanál klasifikována jako novinka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle hierarchie v organizacích mohou dotyční sbírat informace a předávat je dál, nebo zpětně reagovat. Podle toho lze sestavit druhy neformálních komunikační schémata či sítě, které jsou graficky znázorněny ve tvaru hroznu (viz obrázek 1).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Neformform.jpg|náhled|vpravo|obr. 2: příklad formální a neformální komunikace ve sportovních organizacích]]&lt;br /&gt;
=== Příklad a rozdíl mezi formální a neformální komunikací ===&lt;br /&gt;
Obrázek 2 znázorňuje, jak rozdílně funguje formální i neformální komunikace ve sportovních organizacích. Schéma v charakteristickém tvaru hroznu znázorňuje, že pokud chce hráč A z klubu A přestoupit do klubu B první podnět vzniká na formální komunikaci mezi kluby bez účasti médií či veřejnosti, tedy vůči veřejnosti neformálně. V případě, že se kluby a hráč se svým agentem mezi s sebou dohodnou, tak teprve je veřejnost formálně informována &lt;br /&gt;
o dění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 420 s. ISBN 80-7169-988-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. KLAPETEK, Milan. Komunikace, argumentace, rétorika. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 247 s. ISBN 978-80-247-2652-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webové zdroje: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# BEDNÁŘ, Vojtěch. Neformální komunikace. In: Slideshare [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jonák, Zdeněk. informační šum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000470&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. In: Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=16759</id>
		<title>Neformální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=16759"/>
		<updated>2015-02-05T08:21:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neformální komunikace''' je druh [[Komunikace|komunikace]], která není řízena, na rozdíl od [[Formální komunikace|formální komunikace]], předem stanovenými pravidly. [[Informace|Informace]] nejsou zahrnuty do oficiálních informačních kanálů. Prostředkem neformální komunikace mohou být neformální komunikační kanály. &lt;br /&gt;
== Neformální komunikace - definice a její význam ==&lt;br /&gt;
Podle terminologického slovníku Národní knihovny se jedná o: ''&amp;quot;[[Interpersonální komunikace|Interpersonální]] anebo [[Skupinová komunikace|skupinovou]] přímou sociální komunikaci, popř. komunikaci prostřednictvím telefonu a jiných telekomunikačních prostředků, v jejímž průběhu si její účastníci vyměňují zpravidla informace, jež dosud nebyly zaznamenány nebo sdělovány masmédii.&amp;quot;'' &lt;br /&gt;
Může se jednat o [[Dialog|dialog]] mezi 2 i více komunikátory, například hovor mezi přáteli, ale i kolegy na pracovišti, tedy [[Verbální komunikace|verbální]] [[přímá komunikace|přímé komunikaci]]. &lt;br /&gt;
*Hlavním smyslem neformální komunikace je mezi komunikujícími dosáhnout porozumění jinou komunikační cestou než je například formální komunikace. &lt;br /&gt;
Podle výzkumů také dochází k neformální komunikaci v případě, pokud formální selhává. &lt;br /&gt;
*Dochází k tomu například při interní komunikaci v různých organizacích. Děje se tak v případě pokud dojde mezi komunikujícími k sémantickému či psychologickému [[Šum|šumu]], tedy pokud předávaná informace působí na komunikační soustavu dvojznačně, nedává smysl, anebo si ji příjemce z hlediska obsahu vyloží naprosto jinak, než odesílatel zamýšlel. &lt;br /&gt;
*Komunikující mohou citlivěji reagovat než ve formální komunikaci, kde často může dojít k odosobnění a pomáhá v organizacích rychleji řešit problémy, zároveň upevňuje sounáležitost mezi vedením a podřízenými.&lt;br /&gt;
== Využití neformální komunikace ==&lt;br /&gt;
Neformální komunikace může také probíhat skrze mediální zařízení (např. telefon, skype aj.), aniž by okolí znalo obsah předávaných informací (např. mezi politiky – média a veřejnost nic neví) a to mezi 2 nebo více osobami.&lt;br /&gt;
Komunikace skrze [[Neoficiální komunikační kanály|neoficiální komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
Informace přenášené v neoficiálních komunikačních kanálech mají specifické znaky:&lt;br /&gt;
[[Soubor:neform.jpg|náhled|vpravo|obr. 1: schémata pro neformální komunikaci]]&lt;br /&gt;
* Informace jsou spíše přesné než nepřesné&lt;br /&gt;
* Komunikace probíhá rychle&lt;br /&gt;
* S informacemi se zachází volněji a svobodněji než v oficiálních informačních kanálech&lt;br /&gt;
* Často je informace skrze kanál klasifikována jako novinka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle hierarchie v organizacích mohou dotyční sbírat informace a předávat je dál, nebo zpětně reagovat. Podle toho lze sestavit druhy neformálních komunikační schémata či sítě, které jsou graficky znázorněny ve tvaru hroznu (viz obrázek 1).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Neformform.jpg|náhled|vpravo|obr. 2: příklad formální a neformální komunikace ve sportovních organizacích]]&lt;br /&gt;
=== Příklad a rozdíl mezi formální a neformální komunikací ===&lt;br /&gt;
Obrázek 2 znázorňuje, jak rozdílně funguje formální i neformální komunikace ve sportovních organizacích. Schéma v charakteristickém tvaru hroznu znázorňuje, že pokud chce hráč A z klubu A přestoupit do klubu B první podnět vzniká na formální komunikaci mezi kluby bez účasti médií či veřejnosti, tedy vůči veřejnosti neformálně. V případě, že se kluby a hráč se svým agentem mezi s sebou dohodnou, tak teprve je veřejnost formálně informována &lt;br /&gt;
o dění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 420 s. ISBN 80-7169-988-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# KLAPETEK, Milan. Komunikace, argumentace, rétorika. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 247 s. ISBN 978-80-247-2652-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webové zdroje: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# BEDNÁŘ, Vojtěch. Neformální komunikace. In: Slideshare [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jonák, Zdeněk. informační šum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000470&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. In: Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=16758</id>
		<title>Neformální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=16758"/>
		<updated>2015-02-05T08:21:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Neformální komunikace''' je druh [[Komunikace|komunikace]], která není řízena, na rozdíl od [[Formální komunikace|formální komunikace]], předem stanovenými pravidly. [[Informace|Informace]] nejsou zahrnuty do oficiálních informačních kanálů. Prostředkem neformální komunikace mohou být neformální komunikační kanály. &lt;br /&gt;
=== Neformální komunikace - definice a její význam ===&lt;br /&gt;
Podle terminologického slovníku Národní knihovny se jedná o: ''&amp;quot;[[Interpersonální komunikace|Interpersonální]] anebo [[Skupinová komunikace|skupinovou]] přímou sociální komunikaci, popř. komunikaci prostřednictvím telefonu a jiných telekomunikačních prostředků, v jejímž průběhu si její účastníci vyměňují zpravidla informace, jež dosud nebyly zaznamenány nebo sdělovány masmédii.&amp;quot;'' &lt;br /&gt;
Může se jednat o [[Dialog|dialog]] mezi 2 i více komunikátory, například hovor mezi přáteli, ale i kolegy na pracovišti, tedy [[Verbální komunikace|verbální]] [[přímá komunikace|přímé komunikaci]]. &lt;br /&gt;
*Hlavním smyslem neformální komunikace je mezi komunikujícími dosáhnout porozumění jinou komunikační cestou než je například formální komunikace. &lt;br /&gt;
Podle výzkumů také dochází k neformální komunikaci v případě, pokud formální selhává. &lt;br /&gt;
*Dochází k tomu například při interní komunikaci v různých organizacích. Děje se tak v případě pokud dojde mezi komunikujícími k sémantickému či psychologickému [[Šum|šumu]], tedy pokud předávaná informace působí na komunikační soustavu dvojznačně, nedává smysl, anebo si ji příjemce z hlediska obsahu vyloží naprosto jinak, než odesílatel zamýšlel. &lt;br /&gt;
*Komunikující mohou citlivěji reagovat než ve formální komunikaci, kde často může dojít k odosobnění a pomáhá v organizacích rychleji řešit problémy, zároveň upevňuje sounáležitost mezi vedením a podřízenými.&lt;br /&gt;
=== Využití neformální komunikace ===&lt;br /&gt;
Neformální komunikace může také probíhat skrze mediální zařízení (např. telefon, skype aj.), aniž by okolí znalo obsah předávaných informací (např. mezi politiky – média a veřejnost nic neví) a to mezi 2 nebo více osobami.&lt;br /&gt;
Komunikace skrze [[Neoficiální komunikační kanály|neoficiální komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
Informace přenášené v neoficiálních komunikačních kanálech mají specifické znaky:&lt;br /&gt;
[[Soubor:neform.jpg|náhled|vpravo|obr. 1: schémata pro neformální komunikaci]]&lt;br /&gt;
* Informace jsou spíše přesné než nepřesné&lt;br /&gt;
* Komunikace probíhá rychle&lt;br /&gt;
* S informacemi se zachází volněji a svobodněji než v oficiálních informačních kanálech&lt;br /&gt;
* Často je informace skrze kanál klasifikována jako novinka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle hierarchie v organizacích mohou dotyční sbírat informace a předávat je dál, nebo zpětně reagovat. Podle toho lze sestavit druhy neformálních komunikační schémata či sítě, které jsou graficky znázorněny ve tvaru hroznu (viz obrázek 1).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Neformform.jpg|náhled|vpravo|obr. 2: příklad formální a neformální komunikace ve sportovních organizacích]]&lt;br /&gt;
=== Příklad a rozdíl mezi formální a neformální komunikací ===&lt;br /&gt;
Obrázek 2 znázorňuje, jak rozdílně funguje formální i neformální komunikace ve sportovních organizacích. Schéma v charakteristickém tvaru hroznu znázorňuje, že pokud chce hráč A z klubu A přestoupit do klubu B první podnět vzniká na formální komunikaci mezi kluby bez účasti médií či veřejnosti, tedy vůči veřejnosti neformálně. V případě, že se kluby a hráč se svým agentem mezi s sebou dohodnou, tak teprve je veřejnost formálně informována &lt;br /&gt;
o dění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 420 s. ISBN 80-7169-988-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# KLAPETEK, Milan. Komunikace, argumentace, rétorika. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 247 s. ISBN 978-80-247-2652-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webové zdroje: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# BEDNÁŘ, Vojtěch. Neformální komunikace. In: Slideshare [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jonák, Zdeněk. informační šum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000470&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. In: Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16757</id>
		<title>Steve Jobs</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16757"/>
		<updated>2015-02-05T08:14:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Steven Paul Jobs''' známý jako Steve Jobs (*24. 2. 1955 San Francisco, USA – †5. 10. 2011 Palo Alto, USA). Byl světoznámý vizionář v [[počítačový průmysl|počítačovém průmyslu]]. Zakladatel a hlavní člen představenstva firmy [[Apple|Apple Copmuter Corporation]], kterou založil v roce 1976 se [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]]. Firma vymyslela jeden z 1. osobních [[počítač|počítačů]] na světě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;[[Soubor:SteveJobsMacbookAir.JPG|thumb|Steve Jobs při jedné z prezentací (2008), San Francisco, USA]]&lt;br /&gt;
==Život a kariéra==&lt;br /&gt;
Steve se narodil americké vysokoškolačce a syrskému studentovi politologie. Ale po porodu byl hned adoptován rodinou Jobsových. Jobs vysokou školu nedostudoval, po půl roce školy nechal a pak docházel pouze na vybrané přednášky. V tomto období se Jobs živil jen sporadicky, přespával u přátel a neměl ani pořádně na jídlo.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Apple:===&lt;br /&gt;
V roce 1971 se sešel se Stevem Wozniakem a v roce 1976 ještě společně založili s Ronaldem Waynem v garáži u Jobsových rodičů společnost Apple. V tomtéž roce vymyslel Wozniak osobní počítač Apple 1. Na začátku 80. let Jobs rozpoznal potenciál v myši, díky, které bylo možné ovládat v [[uživatelské grafické rozhraní|uživatelském grafickém rozhraní]], výsledkem toho byl vznik počítače Apple Lisa. Během roku 1984 Apple přivedl na svět osobní počítač [[Macintosh|Macintosh]].&lt;br /&gt;
V roce 1985 však začaly vycházet najevo spory mezi Jobsem a jeho kolegou Sculleym. Představenstvo se shodlo, že dál Jobs nebude pokračovat a tak Jobs odešel. V té době byl v Applu známý jako přísný a náladový manažer, který více hledí na design, než na uživatelskou potřebu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===NeXT:===  &lt;br /&gt;
Po odchodu z Applu založil společnost [[NeXT|NeXT computers]] s kapitálem 7 miliónů dolarů. Po roce však peníze Jobsovi došly. Jeho firmu však zaujal miliardář Ross Perot a rozhodl se ji zainvestovat do dalšího období. Až v roce 1990 byl na trh uveden počítač [[NeXT workstation|NeXT workstation]]. Později byl však zamítnut pro příliš velkou cenu a byl nabídnut pro vědecká odvětví. Na počítači NeXT vymyslel [[Tim Berners-Lee|Tim Berners-Lee]] v [[CERN|CERNU]] [[Www|World Wide Web]]. Dalším evolučním počítačem byl NeXT cube, který umožňoval posílat emaily s hlasovými, obrázkovými a video přílohami. V roce 1997 Apple firmu NeXT odkoupil a Jobs se vrátil do čela Applu, což vedlo později i ke vzniku [[operační systém|operačního systému]] [[Mac OS|Mac OS]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Návrat do Applu:=== &lt;br /&gt;
Po návratu do Applu se v dalších etapách díky úspěchů počítače iMac, přehrávače iPod, mobilního telefonu iPhone a tabletu iPad se firma Apple stala největší světovou firmou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot;&amp;gt;Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Osobní život ==&lt;br /&gt;
Jobs se proslavil svým vystupováním, kterým dokázal strhnout a přesvědčit publikum, zároveň byl údajně přísným manažerem a podle vyprávění se s ním báli zaměstnanci jezdit ve výtahu. Ve skutečnosti však propouštěl málokdy.&lt;br /&gt;
Zanechal po sobě 4 děti. Na začátku 80. let byla dlouhou dobu partnerka písničkářka Joan Baez. Za ženu si vzal Laurene Powellovou (tři děti), z předchozího vztahu měl dceru. Lidé ho často mohli vídat v oblečení: černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
V roce 2005 mu byla diagnostikována rakovina slinivky břišní, která se nedala operativně odstranit. Podstupoval alternativní léčbu, jak později přiznal, byla to chyba. V roce 2011 následkům nemoci podlehl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot;&amp;gt;Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Další činnosti ==&lt;br /&gt;
V roce 1986 odkoupil od George Lucase studio Pixar, které pak později (2006) prodal Disneymu, čímž získal 7% akcií a křeslo v představenstvu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
# Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&lt;br /&gt;
# Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Steve Jobs, Steve Wozniak, Apple, NeXT, Macintosh, operační systém, osobní počítač &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16756</id>
		<title>Metadata</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16756"/>
		<updated>2015-02-05T08:13:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Metadata''' (odvozeno z řeckého meta = mezi, za + latinského data = to, co je dáno). Jsou sestavená, nebo uspořádaná [[Data|data]] o datech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Definice z hlediska archivačních metadat podle terminologického slovníku Národní knihovny: ''&amp;quot;Metadata, která se vztahují k procesům souvisejícím s dlouhodobou [[Archivace|archivací]] [[Digitální informační zdroje|digitálních informačních zdrojů]]. Archivační metadata by měla zajistit trvalou integritu a kontext [[Dokument|dokumentu]] jako podmínku pro jeho zpřístupnění v budoucnosti.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKP&amp;quot;&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
S metadaty se setkáváme v různých odvětvích. Například v gastronomii to může být recept, v informatice např. popis obsahu [[Software|softwaru]], v [[Muzejnictví|muzejnictví]] to může být [[Katalogizační lístek|katalogizační karta (lístek)]], která uživatele informuje o podrobnostech předmětu, který je informačně provázán s předmětem. Metadata jako celek mohou pro uživatele všeobecně zefektivnit a urychlit vyhledávání [[Informace|informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===ID3 tagy – ukázka a rozbor metadat===&lt;br /&gt;
Pro hlavičky metadat jsou používány v informatice [[ID3 tagy|ID3 tagy]], se kterými se [[Uživatel|uživatelé]] setkávají např. u hudebních [[Mp3 formát|mp3 formátu]]. ID3 [[Tagy|tag]] nám v tomto případě může poskytnout informace o interpretovi, roku vydání, délce záznamu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Existují 2 typy ID3:'''&lt;br /&gt;
*'''ID3v1:''' 128 bytů na konci souboru. Obsahuje pevně danou strukturu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''ID3v2:''' Tagy ID3v2 mají proměnlivou velikost, obvykle se vyskytují na začátku [[Soubor|souboru]], skládají se z rámců (až 16 MB/rámec, 256 MB/tag).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tagy:===&lt;br /&gt;
*Umělec&lt;br /&gt;
*Album&lt;br /&gt;
*Název&lt;br /&gt;
*Žánr&lt;br /&gt;
*Hodnocení&lt;br /&gt;
*Obal alba&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strukturování metadat bývá v [[Aplikace|aplikacích]] dohodnuta nebo standardizována. Tagování a hierarchie pomáhají metadata strukturalizovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Metadata kolem nás==&lt;br /&gt;
===[[Knihovnictví|Knihovnictví]] a muzejnictví===&lt;br /&gt;
Poskytují informace o mezinárodním autoru knihy, názvu díla, místu vydání, jménu nakladatelství, datu vydání, počtu stran, a anotaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
U muzejního předmětu, název, popis, rozměry předmětu, provenience, lokace umístění (signatura) atd.&lt;br /&gt;
===Webové stránky===&lt;br /&gt;
Stránky s fromátem [[HyperText Markup Language (HTML)|HTML]] pomáhají prostřednictvím tagování vytvářet strukturovaná data, jako autor stránek, popis stránek, klíčová slova atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===HTML (HyperText Markup Language)===&lt;br /&gt;
Značkovací jazyk pro hypertext a jeden z hlavních jazyků pro tvorbu stránek v systému [[Www|World Wide Web]],  díky kterému lze na internetu publikovat dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Html&amp;quot;&amp;gt;HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha digitálních obrázků===&lt;br /&gt;
Fotografie pořízené elektronikou (mobil, digitální fotoaparát nebo kamera) mají pro metadat formát EXIF.&lt;br /&gt;
'''[[Exchangeable image file format (Exif)|Exif (Exchangeable image file format)]]'''&lt;br /&gt;
Informace, které digitální fotoaparáty do existujících [[Souborové formáty|souborových formátů]], jako [[JPEG|JPEG]] (ne však pro [[JPEG2000|JPEG2000]] nebo [[PNG|PNG]]), [[TIFF|TIFF]], [[RIFF Wave|RIFF Wave]]. Exif není momentálně vyvíjen a tak se uživatelé setkávají pouze s verzí 2.2, která funguje dodnes. Exif vytvořila japonská firma Jeita.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;exig&amp;quot;&amp;gt;Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V metadatech se tak můžeme dozvědět informace jako o datu a času pořízení fotografie (se zařízeními vybavenými [[GPS|GPS]] i polohu, kde byl snímek zachycen). Dále digitální zoom, jestli byl použit blesk, [[Komprese dat|komprese]] (zmenšení velikosti datových souborů), typ a výrobce zařízení, verze a název softwaru atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha zvukových nahrávek===&lt;br /&gt;
Metadata obsahují informace o interpretovi, délce skladby, toku dat atd. Ve formátu MP3 se pak informace ukládají do ID3 tagů. Pro jednoznačnou katalogizaci hudebních záznamů existují projekty CDDB, MusicBrainz a All Music Guide.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''CDDB (Compact Disc Database):'''&lt;br /&gt;
:Internetová databáze, ve které uživatelé vyhledávají programy pro práci s tagy, vypalovacími programy atd. Vyhledávání funguje na základě názvu interpreta, názvu skladby či alba nebo „disc ID“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Music Brainz:'''&lt;br /&gt;
:Opak komerčního CDDB – databáze kde se k roku 2008 nacházelo přes 500 000 alb a téměř 6 500 000 skladeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''FreeDB:'''&lt;br /&gt;
:Databáze informací o kompaktních discích a jejich obsahem dostupné pod licencí GNU GPL. FreeDB je založená na projektu CDDB. Pokud uživatel hledá přes databázi CD, program vypočítává unikátní identifikátor CD, díky kterému se později vyhledává v databázi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Digitální mapy===&lt;br /&gt;
Bez metadat, by nemohla fungovat [[Geografický informační systém (GIS)|GIS]] technologie. Díky nim, můžeme zjistit, jak jsou mapy aktuální, od koho jsou dostupné.&lt;br /&gt;
*'''GIS (Geographic information system):'''&lt;br /&gt;
:Informační systém, který uživatelům zprostředkovává data, která mají prostorový a povrchový vztah k Zemi. GIS vytváří modely zemského povrchu za pomocí softwaru a [[Hardware|hardwaru]]. Výsledkem je pak zprostředkování informací o počasí, katastrálních území atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gis&amp;quot;&amp;gt;Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
#CELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
#Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&lt;br /&gt;
#Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&lt;br /&gt;
#Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
metadata, data, katalogizační lístek, tagy, Exif, HTML, Music Brainz, CDDB, FreeDB, Geografický informační systém (GIS)&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16755</id>
		<title>Metadata</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16755"/>
		<updated>2015-02-05T08:12:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Metadata''' (odvozeno z řeckého meta = mezi, za + latinského data = to, co je dáno). Jsou sestavená, nebo uspořádaná [[Data|data]] o datech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Definice z hlediska archivačních metadat podle terminologického slovníku Národní knihovny: ''&amp;quot;Metadata, která se vztahují k procesům souvisejícím s dlouhodobou [[Archivace|archivací]] [[Digitální informační zdroje|digitálních informačních zdrojů]]. Archivační metadata by měla zajistit trvalou integritu a kontext [[Dokument|dokumentu]] jako podmínku pro jeho zpřístupnění v budoucnosti.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKP&amp;quot;&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
S metadaty se setkáváme v různých odvětvích. Například v gastronomii to může být recept, v informatice např. popis obsahu [[Software|softwaru]], v [[Muzejnictví|muzejnictví]] to může být [[Katalogizační lístek|katalogizační karta (lístek)]], která uživatele informuje o podrobnostech [[Sbírkový předmět|předmětu]], který je informačně provázán s předmětem. Metadata jako celek mohou pro uživatele všeobecně zefektivnit a urychlit vyhledávání [[Informace|informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===ID3 tagy – ukázka a rozbor metadat===&lt;br /&gt;
Pro hlavičky metadat jsou používány v informatice [[ID3 tagy|ID3 tagy]], se kterými se [[Uživatel|uživatelé]] setkávají např. u hudebních [[Mp3 formát|mp3 formátu]]. ID3 [[Tagy|tag]] nám v tomto případě může poskytnout informace o interpretovi, roku vydání, délce záznamu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Existují 2 typy ID3:'''&lt;br /&gt;
*'''ID3v1:''' 128 bytů na konci souboru. Obsahuje pevně danou strukturu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''ID3v2:''' Tagy ID3v2 mají proměnlivou velikost, obvykle se vyskytují na začátku [[Soubor|souboru]], skládají se z rámců (až 16 MB/rámec, 256 MB/tag).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tagy:===&lt;br /&gt;
*Umělec&lt;br /&gt;
*Album&lt;br /&gt;
*Název&lt;br /&gt;
*Žánr&lt;br /&gt;
*Hodnocení&lt;br /&gt;
*Obal alba&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strukturování metadat bývá v [[Aplikace|aplikacích]] dohodnuta nebo standardizována. Tagování a hierarchie pomáhají metadata strukturalizovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Metadata kolem nás==&lt;br /&gt;
===[[Knihovnictví|Knihovnictví]] a muzejnictví===&lt;br /&gt;
Poskytují informace o mezinárodním autoru knihy, názvu díla, místu vydání, jménu nakladatelství, datu vydání, počtu stran, a anotaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
U muzejního předmětu, název, popis, rozměry předmětu, provenience, lokace umístění (signatura) atd.&lt;br /&gt;
===Webové stránky===&lt;br /&gt;
Stránky s fromátem [[HyperText Markup Language (HTML)|HTML]] pomáhají prostřednictvím tagování vytvářet strukturovaná data, jako autor stránek, popis stránek, klíčová slova atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===HTML (HyperText Markup Language)===&lt;br /&gt;
Značkovací jazyk pro hypertext a jeden z hlavních jazyků pro tvorbu stránek v systému [[Www|World Wide Web]],  díky kterému lze na internetu publikovat dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Html&amp;quot;&amp;gt;HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha digitálních obrázků===&lt;br /&gt;
Fotografie pořízené elektronikou (mobil, digitální fotoaparát nebo kamera) mají pro metadat formát EXIF.&lt;br /&gt;
'''[[Exchangeable image file format (Exif)|Exif (Exchangeable image file format)]]'''&lt;br /&gt;
Informace, které digitální fotoaparáty do existujících [[Souborové formáty|souborových formátů]], jako [[JPEG|JPEG]] (ne však pro [[JPEG2000|JPEG2000]] nebo [[PNG|PNG]]), [[TIFF|TIFF]], [[RIFF Wave|RIFF Wave]]. Exif není momentálně vyvíjen a tak se uživatelé setkávají pouze s verzí 2.2, která funguje dodnes. Exif vytvořila japonská firma Jeita.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;exig&amp;quot;&amp;gt;Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V metadatech se tak můžeme dozvědět informace jako o datu a času pořízení fotografie (se zařízeními vybavenými [[GPS|GPS]] i polohu, kde byl snímek zachycen). Dále digitální zoom, jestli byl použit blesk, [[Komprese dat|komprese]] (zmenšení velikosti datových souborů), typ a výrobce zařízení, verze a název softwaru atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha zvukových nahrávek===&lt;br /&gt;
Metadata obsahují informace o interpretovi, délce skladby, toku dat atd. Ve formátu MP3 se pak informace ukládají do ID3 tagů. Pro jednoznačnou katalogizaci hudebních záznamů existují projekty CDDB, MusicBrainz a All Music Guide.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''CDDB (Compact Disc Database):'''&lt;br /&gt;
:Internetová databáze, ve které uživatelé vyhledávají programy pro práci s tagy, vypalovacími programy atd. Vyhledávání funguje na základě názvu interpreta, názvu skladby či alba nebo „disc ID“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Music Brainz:'''&lt;br /&gt;
:Opak komerčního CDDB – databáze kde se k roku 2008 nacházelo přes 500 000 alb a téměř 6 500 000 skladeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''FreeDB:'''&lt;br /&gt;
:Databáze informací o kompaktních discích a jejich obsahem dostupné pod licencí GNU GPL. FreeDB je založená na projektu CDDB. Pokud uživatel hledá přes databázi CD, program vypočítává unikátní identifikátor CD, díky kterému se později vyhledává v databázi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Digitální mapy===&lt;br /&gt;
Bez metadat, by nemohla fungovat [[Geografický informační systém (GIS)|GIS]] technologie. Díky nim, můžeme zjistit, jak jsou mapy aktuální, od koho jsou dostupné.&lt;br /&gt;
*'''GIS (Geographic information system):'''&lt;br /&gt;
:Informační systém, který uživatelům zprostředkovává data, která mají prostorový a povrchový vztah k Zemi. GIS vytváří modely zemského povrchu za pomocí softwaru a [[Hardware|hardwaru]]. Výsledkem je pak zprostředkování informací o počasí, katastrálních území atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gis&amp;quot;&amp;gt;Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
#CELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
#Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&lt;br /&gt;
#Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&lt;br /&gt;
#Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
metadata, data, katalogizační lístek, tagy, Exif, HTML, Music Brainz, CDDB, FreeDB, Geografický informační systém (GIS)&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16754</id>
		<title>Metadata</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16754"/>
		<updated>2015-02-05T08:12:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Metadata''' (odvozeno z řeckého meta = mezi, za + latinského data = to, co je dáno). Jsou sestavená, nebo uspořádaná [[Data|data]] o datech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Definice z hlediska archivačních metadat podle terminologického slovníku Národní knihovny: ''&amp;quot;Metadata, která se vztahují k procesům souvisejícím s dlouhodobou [[Archivace|archivací]] [[Digitální informační zdroje|digitálních informačních zdrojů]]. Archivační metadata by měla zajistit trvalou [[Integrita|integritu]] a kontext [[Dokument|dokumentu]] jako podmínku pro jeho zpřístupnění v budoucnosti.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKP&amp;quot;&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
S metadaty se setkáváme v různých odvětvích. Například v gastronomii to může být recept, v informatice např. popis obsahu [[Software|softwaru]], v [[Muzejnictví|muzejnictví]] to může být [[Katalogizační lístek|katalogizační karta (lístek)]], která uživatele informuje o podrobnostech [[Sbírkový předmět|předmětu]], který je informačně provázán s předmětem. Metadata jako celek mohou pro uživatele všeobecně zefektivnit a urychlit vyhledávání [[Informace|informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===ID3 tagy – ukázka a rozbor metadat===&lt;br /&gt;
Pro hlavičky metadat jsou používány v informatice [[ID3 tagy|ID3 tagy]], se kterými se [[Uživatel|uživatelé]] setkávají např. u hudebních [[Mp3 formát|mp3 formátu]]. ID3 [[Tagy|tag]] nám v tomto případě může poskytnout informace o interpretovi, roku vydání, délce záznamu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Existují 2 typy ID3:'''&lt;br /&gt;
*'''ID3v1:''' 128 bytů na konci souboru. Obsahuje pevně danou strukturu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''ID3v2:''' Tagy ID3v2 mají proměnlivou velikost, obvykle se vyskytují na začátku [[Soubor|souboru]], skládají se z rámců (až 16 MB/rámec, 256 MB/tag).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tagy:===&lt;br /&gt;
*Umělec&lt;br /&gt;
*Album&lt;br /&gt;
*Název&lt;br /&gt;
*Žánr&lt;br /&gt;
*Hodnocení&lt;br /&gt;
*Obal alba&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strukturování metadat bývá v [[Aplikace|aplikacích]] dohodnuta nebo standardizována. Tagování a hierarchie pomáhají metadata strukturalizovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Metadata kolem nás==&lt;br /&gt;
===[[Knihovnictví|Knihovnictví]] a muzejnictví===&lt;br /&gt;
Poskytují informace o mezinárodním autoru knihy, názvu díla, místu vydání, jménu nakladatelství, datu vydání, počtu stran, a anotaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
U muzejního předmětu, název, popis, rozměry předmětu, provenience, lokace umístění (signatura) atd.&lt;br /&gt;
===Webové stránky===&lt;br /&gt;
Stránky s fromátem [[HyperText Markup Language (HTML)|HTML]] pomáhají prostřednictvím tagování vytvářet strukturovaná data, jako autor stránek, popis stránek, klíčová slova atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===HTML (HyperText Markup Language)===&lt;br /&gt;
Značkovací jazyk pro hypertext a jeden z hlavních jazyků pro tvorbu stránek v systému [[Www|World Wide Web]],  díky kterému lze na internetu publikovat dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Html&amp;quot;&amp;gt;HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha digitálních obrázků===&lt;br /&gt;
Fotografie pořízené elektronikou (mobil, digitální fotoaparát nebo kamera) mají pro metadat formát EXIF.&lt;br /&gt;
'''[[Exchangeable image file format (Exif)|Exif (Exchangeable image file format)]]'''&lt;br /&gt;
Informace, které digitální fotoaparáty do existujících [[Souborové formáty|souborových formátů]], jako [[JPEG|JPEG]] (ne však pro [[JPEG2000|JPEG2000]] nebo [[PNG|PNG]]), [[TIFF|TIFF]], [[RIFF Wave|RIFF Wave]]. Exif není momentálně vyvíjen a tak se uživatelé setkávají pouze s verzí 2.2, která funguje dodnes. Exif vytvořila japonská firma Jeita.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;exig&amp;quot;&amp;gt;Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V metadatech se tak můžeme dozvědět informace jako o datu a času pořízení fotografie (se zařízeními vybavenými [[GPS|GPS]] i polohu, kde byl snímek zachycen). Dále digitální zoom, jestli byl použit blesk, [[Komprese dat|komprese]] (zmenšení velikosti datových souborů), typ a výrobce zařízení, verze a název softwaru atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha zvukových nahrávek===&lt;br /&gt;
Metadata obsahují informace o interpretovi, délce skladby, toku dat atd. Ve formátu MP3 se pak informace ukládají do ID3 tagů. Pro jednoznačnou katalogizaci hudebních záznamů existují projekty CDDB, MusicBrainz a All Music Guide.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''CDDB (Compact Disc Database):'''&lt;br /&gt;
:Internetová databáze, ve které uživatelé vyhledávají programy pro práci s tagy, vypalovacími programy atd. Vyhledávání funguje na základě názvu interpreta, názvu skladby či alba nebo „disc ID“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Music Brainz:'''&lt;br /&gt;
:Opak komerčního CDDB – databáze kde se k roku 2008 nacházelo přes 500 000 alb a téměř 6 500 000 skladeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''FreeDB:'''&lt;br /&gt;
:Databáze informací o kompaktních discích a jejich obsahem dostupné pod licencí GNU GPL. FreeDB je založená na projektu CDDB. Pokud uživatel hledá přes databázi CD, program vypočítává unikátní identifikátor CD, díky kterému se později vyhledává v databázi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Digitální mapy===&lt;br /&gt;
Bez metadat, by nemohla fungovat [[Geografický informační systém (GIS)|GIS]] technologie. Díky nim, můžeme zjistit, jak jsou mapy aktuální, od koho jsou dostupné.&lt;br /&gt;
*'''GIS (Geographic information system):'''&lt;br /&gt;
:Informační systém, který uživatelům zprostředkovává data, která mají prostorový a povrchový vztah k Zemi. GIS vytváří modely zemského povrchu za pomocí softwaru a [[Hardware|hardwaru]]. Výsledkem je pak zprostředkování informací o počasí, katastrálních území atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gis&amp;quot;&amp;gt;Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
#CELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
#Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&lt;br /&gt;
#Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&lt;br /&gt;
#Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
metadata, data, katalogizační lístek, tagy, Exif, HTML, Music Brainz, CDDB, FreeDB, Geografický informační systém (GIS)&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16753</id>
		<title>Metadata</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16753"/>
		<updated>2015-02-05T08:11:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Metadata''' (odvozeno z řeckého meta = mezi, za + latinského data = to, co je dáno). Jsou sestavená, nebo uspořádaná [[Data|data]] o datech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Definice z hlediska archivačních metadat podle terminologického slovníku Národní knihovny: ''&amp;quot;Metadata, která se vztahují k procesům souvisejícím s dlouhodobou [[Archivace|archivací]] [[Digitální informační zdroje|digitálních informačních zdrojů]]. Archivační metadata by měla zajistit trvalou [[Integrita|integritu]] a kontext [[Dokument|dokumentu]] jako podmínku pro jeho zpřístupnění v budoucnosti.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKP&amp;quot;&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
S metadaty se setkáváme v různých odvětvích. Například v gastronomii to může být recept, v informatice např. popis obsahu [[Software|softwaru]], v [[Muzejnictví|muzejnictví]] to může být [[Katalogizační lístek|katalogizační karta (lístek)]], která uživatele informuje o podrobnostech [[Sbírkový předmět|předmětu]], který je informačně provázán s předmětem. Metadata jako celek mohou pro uživatele všeobecně zefektivnit a urychlit vyhledávání [[Informace|informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===ID3 tagy – ukázka a rozbor metadat===&lt;br /&gt;
Pro hlavičky metadat jsou používány v informatice [[ID3 tagy|ID3 tagy]], se kterými se [[Uživatel|uživatelé]] setkávají např. u hudebních [[Mp3 formát|mp3 formátu]]. ID3 [[Tagy|tag]] nám v tomto případě může poskytnout informace o interpretovi, roku vydání, délce záznamu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Existují 2 typy ID3:'''&lt;br /&gt;
*'''ID3v1:''' 128 bytů na konci souboru. Obsahuje pevně danou strukturu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''ID3v2:''' Tagy ID3v2 mají proměnlivou velikost, obvykle se vyskytují na začátku [[Soubor|souboru]], skládají se z rámců (až 16 MB/rámec, 256 MB/tag).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tagy:===&lt;br /&gt;
*Umělec&lt;br /&gt;
*Album&lt;br /&gt;
*Název&lt;br /&gt;
*Žánr&lt;br /&gt;
*Hodnocení&lt;br /&gt;
*Obal alba&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strukturování metadat bývá v [[Aplikace|aplikacích]] dohodnuta nebo standardizována. Tagování a hierarchie pomáhají metadata strukturalizovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Metadata kolem nás==&lt;br /&gt;
===[[Knihovnictví|Knihovnictví]] a muzejnictví===&lt;br /&gt;
Poskytují informace o mezinárodním autoru knihy, názvu díla, místu vydání, jménu nakladatelství, datu vydání, počtu stran, a anotaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
U muzejního předmětu, název, popis, rozměry předmětu, provenience, lokace umístění (signatura) atd.&lt;br /&gt;
===Webové stránky===&lt;br /&gt;
Stránky s fromátem [[HyperText Markup Language (HTML)|HTML]] pomáhají prostřednictvím tagování vytvářet strukturovaná data, jako autor stránek, popis stránek, klíčová slova atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===HTML (HyperText Markup Language)===&lt;br /&gt;
Značkovací jazyk pro hypertext a jeden z hlavních jazyků pro tvorbu stránek v systému [[Www|World Wide Web]],  díky kterému lze na internetu publikovat dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Html&amp;quot;&amp;gt;HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha digitálních obrázků===&lt;br /&gt;
Fotografie pořízené elektronikou (mobil, digitální fotoaparát nebo kamera) mají pro metadat formát EXIF.&lt;br /&gt;
'''[[Exchangeable image file format (Exif)|Exif (Exchangeable image file format)]]'''&lt;br /&gt;
Informace, které digitální fotoaparáty do existujících [[Souborové formáty|souborových formátů]], jako [[JPEG|JPEG]] (ne však pro [[JPEG2000|JPEG2000]] nebo [[PNG|PNG]]), [[TIFF|TIFF]], [[RIFF Wave|RIFF Wave]]. Exif není momentálně vyvíjen a tak se uživatelé setkávají pouze s verzí 2.2, která funguje dodnes. Exif vytvořila japonská firma Jeita.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;exig&amp;quot;&amp;gt;Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V metadatech se tak můžeme dozvědět informace jako o datu a času pořízení fotografie (se zařízeními vybavenými [[GPS|GPS]] i polohu, kde byl snímek zachycen). Dále digitální zoom, jestli byl použit blesk, [[Komprese dat|komprese]] (zmenšení velikosti datových souborů), typ a výrobce zařízení, verze a název softwaru atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha zvukových nahrávek===&lt;br /&gt;
Metadata obsahují informace o interpretovi, délce skladby, toku dat atd. Ve formátu MP3 se pak informace ukládají do ID3 tagů. Pro jednoznačnou katalogizaci hudebních záznamů existují projekty CDDB, MusicBrainz a All Music Guide.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''CDDB (Compact Disc Database):'''&lt;br /&gt;
:Internetová databáze, ve které uživatelé vyhledávají programy pro práci s tagy, vypalovacími programy atd. Vyhledávání funguje na základě názvu interpreta, názvu skladby či alba nebo „disc ID“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Music Brainz:'''&lt;br /&gt;
:Opak komerčního CDDB – databáze kde se k roku 2008 nacházelo přes 500 000 alb a téměř 6 500 000 skladeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''FreeDB:'''&lt;br /&gt;
:Databáze informací o kompaktních discích a jejich obsahem dostupné pod licencí GNU GPL. FreeDB je založená na projektu CDDB. Pokud uživatel hledá přes databázi CD, program vypočítává unikátní identifikátor CD, díky kterému se později vyhledává v databázi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Digitální mapy===&lt;br /&gt;
Bez metadat, by nemohla fungovat [[Geografický informační systém (GIS)|GIS]] technologie. Díky nim, můžeme zjistit, jak jsou mapy aktuální, od koho jsou dostupné.&lt;br /&gt;
*'''GIS (Geographic information system):'''&lt;br /&gt;
:Informační systém, který uživatelům zprostředkovává data, která mají prostorový a povrchový vztah k Zemi. GIS vytváří modely zemského povrchu za pomocí softwaru a [[Hardware|hardwaru]]. Výsledkem je pak zprostředkování informací o počasí, katastrálních území atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gis&amp;quot;&amp;gt;Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
#CELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
#Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&lt;br /&gt;
#Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&lt;br /&gt;
#Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
metadata, data, katalogizační lístek, tagy]], Exif, HTML, Music Brainz, CDDB, FreeDB, Geografický informační systém (GIS)&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16752</id>
		<title>Steve Jobs</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16752"/>
		<updated>2015-02-05T08:09:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Steven Paul Jobs''' známý jako Steve Jobs (*24. 2. 1955 San Francisco USA – †5. 10. 2011 Palo Alto, USA). Byl světoznámý vizionář v [[počítačový průmysl|počítačovém průmyslu]]. Zakladatel a hlavní člen představenstva firmy [[Apple|Apple Copmuter Corporation]], kterou založil v roce 1976 se [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]]. Firma vymyslela jeden z 1. osobních [[počítač|počítačů]] na světě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;[[Soubor:SteveJobsMacbookAir.JPG|thumb|Steve Jobs při jedné z prezentací (2008), San Francisco, USA]]&lt;br /&gt;
==Život a kariéra==&lt;br /&gt;
Steve se narodil americké vysokoškolačce a syrskému studentovi politologie. Ale po porodu byl hned adoptován rodinou Jobsových. Jobs vysokou školu nedostudoval, po půl roce školy nechal a pak docházel pouze na vybrané přednášky. V tomto období se Jobs živil jen sporadicky, přespával u přátel a neměl ani pořádně na jídlo.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Apple:===&lt;br /&gt;
V roce 1971 se sešel se Stevem Wozniakem a v roce 1976 ještě společně založili s Ronaldem Waynem v garáži u Jobsových rodičů společnost Apple. V tomtéž roce vymyslel Wozniak osobní počítač Apple 1. Na začátku 80. let Jobs rozpoznal potenciál v myši, díky, které bylo možné ovládat v [[uživatelské grafické rozhraní|uživatelském grafickém rozhraní]], výsledkem toho byl vznik počítače Apple Lisa. Během roku 1984 Apple přivedl na svět osobní počítač [[Macintosh|Macintosh]].&lt;br /&gt;
V roce 1985 však začaly vycházet najevo spory mezi Jobsem a jeho kolegou Sculleym. Představenstvo se shodlo, že dál Jobs nebude pokračovat a tak Jobs odešel. V té době byl v Applu známý jako přísný a náladový manažer, který více hledí na design, než na uživatelskou potřebu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===NeXT:===  &lt;br /&gt;
Po odchodu z Applu založil společnost [[NeXT|NeXT computers]] s kapitálem 7 miliónů dolarů. Po roce však peníze Jobsovi došly. Jeho firmu však zaujal miliardář Ross Perot a rozhodl se ji zainvestovat do dalšího období. Až v roce 1990 byl na trh uveden počítač [[NeXT workstation|NeXT workstation]]. Později byl však zamítnut pro příliš velkou cenu a byl nabídnut pro vědecká odvětví. Na počítači NeXT vymyslel [[Tim Berners-Lee|Tim Berners-Lee]] v [[CERN|CERNU]] [[Www|World Wide Web]]. Dalším evolučním počítačem byl NeXT cube, který umožňoval posílat emaily s hlasovými, obrázkovými a video přílohami. V roce 1997 Apple firmu NeXT odkoupil a Jobs se vrátil do čela Applu, což vedlo později i ke vzniku [[operační systém|operačního systému]] [[Mac OS|Mac OS]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Návrat do Applu:=== &lt;br /&gt;
Po návratu do Applu se v dalších etapách díky úspěchů počítače iMac, přehrávače iPod, mobilního telefonu iPhone a tabletu iPad se firma Apple stala největší světovou firmou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot;&amp;gt;Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Osobní život ==&lt;br /&gt;
Jobs se proslavil svým vystupováním, kterým dokázal strhnout a přesvědčit publikum, zároveň byl údajně přísným manažerem a podle vyprávění se s ním báli zaměstnanci jezdit ve výtahu. Ve skutečnosti však propouštěl málokdy.&lt;br /&gt;
Zanechal po sobě 4 děti. Na začátku 80. let byla dlouhou dobu partnerka písničkářka Joan Baez. Za ženu si vzal Laurene Powellovou (tři děti), z předchozího vztahu měl dceru. Lidé ho často mohli vídat v oblečení: černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
V roce 2005 mu byla diagnostikována rakovina slinivky břišní, která se nedala operativně odstranit. Podstupoval alternativní léčbu, jak později přiznal, byla to chyba. V roce 2011 následkům nemoci podlehl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot;&amp;gt;Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Další činnosti ==&lt;br /&gt;
V roce 1986 odkoupil od George Lucase studio Pixar, které pak později (2006) prodal Disneymu, čímž získal 7% akcií a křeslo v představenstvu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
# Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&lt;br /&gt;
# Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Steve Jobs, Steve Wozniak, Apple, NeXT, Macintosh, operační systém, osobní počítač &lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16751</id>
		<title>Steve Jobs</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16751"/>
		<updated>2015-02-05T08:07:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Steven Paul Jobs''' známý jako Steve Jobs (*24. 2. 1955 San Francisco USA – †5. 10. 2011 Palo Alto, USA). Byl světoznámý vizionář v [[počítačový průmysl|počítačovém průmyslu]]. Zakladatel a hlavní člen představenstva firmy [[Apple|Apple Copmuter Corporation]], kterou založil v roce 1976 se [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]]. Firma vymyslela jeden z 1. osobních [[počítač|počítačů]] na světě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;[[Soubor:SteveJobsMacbookAir.JPG|thumb|Steve Jobs při jedné z prezentací (2008), San Francisco, USA]]&lt;br /&gt;
==Život a kariéra==&lt;br /&gt;
Steve se narodil americké vysokoškolačce a syrskému studentovi politologie. Ale po porodu byl hned adoptován rodinou Jobsových. Jobs vysokou školu nedostudoval, po půl roce školy nechal a pak docházel pouze na vybrané přednášky. V tomto období se Jobs živil jen sporadicky, přespával u přátel a neměl ani pořádně na jídlo.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Apple:===&lt;br /&gt;
V roce 1971 se sešel se Stevem Wozniakem a v roce 1976 ještě společně založili s Ronaldem Waynem v garáži u Jobsových rodičů společnost Apple. V tomtéž roce vymyslel Wozniak osobní počítač Apple 1. Na začátku 80. let Jobs rozpoznal potenciál v myši, díky, které bylo možné ovládat v [[uživatelské grafické rozhraní|uživatelském grafickém rozhraní]], výsledkem toho byl vznik počítače Apple Lisa. Během roku 1984 Apple přivedl na svět osobní počítač [[Macintosh|Macintosh]].&lt;br /&gt;
V roce 1985 však začaly vycházet najevo spory mezi Jobsem a jeho kolegou Sculleym. Představenstvo se shodlo, že dál Jobs nebude pokračovat a tak Jobs odešel. V té době byl v Applu známý jako přísný a náladový manažer, který více hledí na design, než na uživatelskou potřebu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===NeXT:===  &lt;br /&gt;
Po odchodu z Applu založil společnost [[NeXT|NeXT computers]] s kapitálem 7 miliónů dolarů. Po roce však peníze Jobsovi došly. Jeho firmu však zaujal miliardář Ross Perot a rozhodl se ji zainvestovat do dalšího období. Až v roce 1990 byl na trh uveden počítač [[NeXT workstation|NeXT workstation]]. Později byl však zamítnut pro příliš velkou cenu a byl nabídnut pro vědecká odvětví. Na počítači NeXT vymyslel [[Tim Berners-Lee|Tim Berners-Lee]] v [[CERN|CERNU]] [[Www|World Wide Web]]. Dalším evolučním počítačem byl NeXT cube, který umožňoval posílat emaily s hlasovými, obrázkovými a video přílohami. V roce 1997 Apple firmu NeXT odkoupil a Jobs se vrátil do čela Applu, což vedlo později i ke vzniku [[operační systém|operačního systému]] [[Mac OS|Mac OS]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Návrat do Applu:=== &lt;br /&gt;
Po návratu do Applu se v dalších etapách díky úspěchů počítače iMac, přehrávače iPod, mobilního telefonu iPhone a tabletu iPad se firma Apple stala největší světovou firmou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot;&amp;gt;Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Osobní život ==&lt;br /&gt;
Jobs se proslavil svým vystupováním, kterým dokázal strhnout a přesvědčit publikum, zároveň byl údajně přísným manažerem a podle vyprávění se s ním báli zaměstnanci jezdit ve výtahu. Ve skutečnosti však propouštěl málokdy.&lt;br /&gt;
Zanechal po sobě 4 děti. Na začátku 80. let byla dlouhou dobu partnerka písničkářka Joan Baez. Za ženu si vzal Laurene Powellovou (tři děti), z předchozího vztahu měl dceru. Lidé ho často mohli vídat v oblečení: černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
V roce 2005 mu byla diagnostikována rakovina slinivky břišní, která se nedala operativně odstranit. Podstupoval alternativní léčbu, jak později přiznal, byla to chyba. V roce 2011 následkům nemoci podlehl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot;&amp;gt;Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Další činnosti ==&lt;br /&gt;
V roce 1986 odkoupil od George Lucase studio Pixar, které pak později (2006) prodal Disneymu, čímž získal 7% akcií a křeslo v představenstvu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
# Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&lt;br /&gt;
# Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Steve Jobs, [[Steve Wozniak|Steve Wozniak]], [[Apple|Apple]], [[NeXT|NeXT]], [[Macintosh|Macintosh]], [[iPod|iPod]], [[iPhone|iPhone]], [[iPad|iPad]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=16633</id>
		<title>Operační systém</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=16633"/>
		<updated>2015-02-04T17:46:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Operační systém (OS)''' je základní [[Software|software]] [[Počítač|počítačů]], který je zapojen do [[Paměť (PC)|paměti počítačů]] a funguje od začátku spuštění počítače až do jeho ukončení. Je složen z [[Jádro operačního systému|jádra]] a [[Pomocné systémové nástroje|pomocný systémových nástrojů]]. Cílem operačního systému je zajistit stabilní ovládání a [[Aplikační uživatelské rozhraní|aplikační uživatelské rozhraní]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot;&amp;gt;Operační systém (OS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Definice podle terminologického slovníku [[Národní knihovna|Národní knihovny]]:'''&lt;br /&gt;
:''&amp;quot;Základní obslužný a řídící program počítače zajišťující mj. komunikaci jeho hardwarové a softwarové složky. Operační systém převádí příkazy zadané uživatelem ve vyšších programovacích jazycích na instrukce srozumitelné procesoru a slouží ke správě počítače a uživatelských aplikací. Mezi operační systémy patří např. MS-DOS, Windows, Unix a Linux.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;nkpOS&amp;quot;&amp;gt;POTÁČEK, Jiří. Operační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000046&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Vývoj==&lt;br /&gt;
===Historie OS===&lt;br /&gt;
První náznaky OS lze vysledovat v [[Knihovna|knihovnách]]. Za první lze však označit [[Multics (OS)|Multics]], který vznikl v roce 1964, pro jeho pomalost byl nahrazen [[Unix (OS)|OS Unix]].&lt;br /&gt;
===Současnost OS===&lt;br /&gt;
V současnosti jsou na trhu dostupná různá OS. Asi nejužívanější je OS od firmy [[Microsoft|Microsoft]], kterou vede [[Bill Gates|Bill Gates]] – [[Windows (OS)|Windows]]. Velký rozvoj také zaznamenal Mac od Applu a na trhu je také známý Linux.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Budoucnost OS===&lt;br /&gt;
[[Informační společnost|Společnosti]] neustále aktualizují své OS pro co nejvíce vyhovující požadavky [[Uživatel|uživatelů]]. S vývojem [[Technologie|technologií]] se předpokládá, že OS se budou přizpůsobovat různým zařízením, například chytrým domácnostem. Např. Microsoft chystá na podzim 2015 vydání Windows 10, které mají sjednotit vydařené Windows 7 s naopak, ne příliš vydařenými, ale v 10 vylepšenými Windows 8 (a verzí 8.1). Windows 10 má jako OS sjednotit „chytrá“ zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech1&amp;quot;&amp;gt;Stáhněte si zdarma: vzhled Windows 10 nebo přenosné menu Start. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/windows-10-na-windows-8-1-0b1-/software.aspx?c=A150107_200242_software_dvr&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech2&amp;quot;&amp;gt;NÁZOR: Windows 10 vypadají skvěle, sedmičky mi ale stačí. Na PC nemluvím. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/microsoft-windows-10-nazor-cortana-drh-/software.aspx?c=A150122_160440_software_pka&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Funkce OS==&lt;br /&gt;
*'''Ovládání:'''&lt;br /&gt;
:Funguje na základě zadávání vstupů a pomocí výstupů získává uživatel výsledek.&lt;br /&gt;
*'''Abstrakce hardwaru:'''&lt;br /&gt;
:Pro OS je zásadní, aby byl aktuální a tak vytváří rozhraní pro programy, které abstrahuje ovládání [[Hardware|hardware]] a dalších funkcí do snadno použitelných funkcí.&lt;br /&gt;
*'''Správa zdrojů:'''&lt;br /&gt;
:Přiděluje a odebírá procesům systémové prostředky počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Rozbor operačního systému==&lt;br /&gt;
Základem OS je jádro, které může být různě naprogramováno. Účelem jádra je přidělování paměti a času [[Procesor (PC)|procesoru]] (či procesorů) programům, ovládání zařízení počítače (pomocí ovladačů) a abstrakci funkcí (aby bylo např. možné načítat [[Soubory|soubory]] z [[Pevný disk|pevného disku]] a z jednotky [[CD-Rom|CD-ROM]] stejným příkazem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Jádra dělíme na:===&lt;br /&gt;
*Monolitické jádro – jako jeden funkční celek.&lt;br /&gt;
*Mikrojádro – je velice malé, oddělitelné části pracují samostatně.&lt;br /&gt;
*Hybridní jádro – kombinace mono a mikrojádra.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Operační systém a jeho vymezení==&lt;br /&gt;
Do operačního systému patří i základní systémové nástroje ke správě počítače jako je – [[Formátování disků|formátování disků]], kontrola integrity souborového systému, nastavení systémového času a podobně. Některé [[Aplikace|aplikace]] tyto nástroje téměř napodobují nebo jsou jejími náhražkami. Není tak vždy možné systémové nástroje a aplikace od sebe rozlišit.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aplikace a jádro operačního systému můžeme rozlišit podle funkcí operačního systému nebo podle toho, jestli je spuštěný proces zpracováván uživatelem nebo jádrem (privilegovaný režim) samotným.&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní počítače (jako jsou [[Příkazový řádek|příkazový řádek]], textové nebo grafické) není zahrnováno do OS, ale je možné kvůli zvýšení výkonu některé aplikační úkoly přenést do jádra operačního systému (například webový server, grafické uživatelské rozhraní, akcelerované funkce grafických karet apod.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==[[Mobilní OS|Mobilní OS]]==&lt;br /&gt;
S vývojem mobilních zařízení a tabletů se přirozeně otevřela možnost vytvářet OS pro tato zařízení. Bývají silně spjaty s hardwarovou stránkou zařízení a jsou tak vytvářena přesně na míru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MOS&amp;quot;&amp;gt;Mobilní operační systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mobiln%C3%AD_opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Mezi nejznámější patří:===&lt;br /&gt;
:*Android&lt;br /&gt;
:*BlackBarry&lt;br /&gt;
:*iOS&lt;br /&gt;
:*Symbian&lt;br /&gt;
:*Windows phone&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje=== &lt;br /&gt;
#Mobilní operační systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mobiln%C3%AD_opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#Operační systém (OS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#POTÁČEK, Jiří. Operační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000046&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
#Stáhněte si zdarma: vzhled Windows 10 nebo přenosné menu Start. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/windows-10-na-windows-8-1-0b1-/software.aspx?c=A150107_200242_software_dvr &lt;br /&gt;
#NÁZOR: Windows 10 vypadají skvěle, sedmičky mi ale stačí. Na PC nemluvím. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/microsoft-windows-10-nazor-cortana-drh-/software.aspx?c=A150122_160440_software_pka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Operační systém, Windows, Mac, Linux, Multics, Unix, Software, Hardware, Mobilní Operační systém, Jádro OS, Microsoft, Apple&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=16632</id>
		<title>Operační systém</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=16632"/>
		<updated>2015-02-04T17:39:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Operační systém (OS)''' je základní [[Software|software]] [[Počítač|počítačů]], který je zapojen do [[Paměť (PC)|paměti počítačů]] a funguje od začátku spuštění počítače až do jeho ukončení. Je složen z [[Jádro operačního systému|jádra]] a [[Pomocné systémové nástroje|pomocný systémových nástrojů]]. Cílem operačního systému je zajistit stabilní ovládání a [[Aplikační uživatelské rozhraní|aplikační uživatelské rozhraní]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot;&amp;gt;Operační systém (OS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Definice podle terminologického slovníku [[Národní knihovna|Národní knihovny]]:'''&lt;br /&gt;
:''&amp;quot;Základní obslužný a řídící program počítače zajišťující mj. komunikaci jeho hardwarové a softwarové složky. Operační systém převádí příkazy zadané uživatelem ve vyšších programovacích jazycích na instrukce srozumitelné procesoru a slouží ke správě počítače a uživatelských aplikací. Mezi operační systémy patří např. MS-DOS, Windows, Unix a Linux.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;nkpOS&amp;quot;&amp;gt;POTÁČEK, Jiří. Operační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000046&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Vývoj==&lt;br /&gt;
===Historie OS===&lt;br /&gt;
První náznaky OS lze vysledovat v [[Knihovna|knihovnách]]. Za první lze však označit [[Multics (OS)|Multics]], který vznikl v roce 1964, pro jeho pomalost byl nahrazen [[Unix (OS)|OS Unix]].&lt;br /&gt;
===Současnost OS===&lt;br /&gt;
V současnosti jsou na trhu dostupná různá OS. Asi nejužívanější je OS od firmy [[Microsoft|Microsoft]], kterou vede [[Bill Gates|Bill Gates]] – [[Windows (OS)|Windows]]. Velký rozvoj také zaznamenal Mac od Applu a na trhu je také známý Linux.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Budoucnost OS===&lt;br /&gt;
[[Informační společnost|Společnosti]] neustále aktualizují své OS pro co nejvíce vyhovující požadavky [[Uživatel|uživatelů]]. S vývojem [[Technologie|technologií]] se předpokládá, že OS se budou přizpůsobovat různým zařízením, například chytrým domácnostem. Např. Microsoft chystá na podzim 2015 vydání Windows 10, které mají sjednotit vydařené Windows 7 s naopak, ne příliš vydařenými, ale v 10 vylepšenými Windows 8 (a verzí 8.1). Windows 10 má jako OS sjednotit „chytrá“ zařízení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech1&amp;quot;&amp;gt;Stáhněte si zdarma: vzhled Windows 10 nebo přenosné menu Start. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/windows-10-na-windows-8-1-0b1-/software.aspx?c=A150107_200242_software_dvr&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech2&amp;quot;&amp;gt;NÁZOR: Windows 10 vypadají skvěle, sedmičky mi ale stačí. Na PC nemluvím. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/microsoft-windows-10-nazor-cortana-drh-/software.aspx?c=A150122_160440_software_pka&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Funkce OS==&lt;br /&gt;
*'''Ovládání:'''&lt;br /&gt;
:Funguje na základě zadávání vstupů a pomocí výstupů získává uživatel výsledek.&lt;br /&gt;
*'''Abstrakce hardwaru:'''&lt;br /&gt;
:Pro OS je zásadní, aby byl aktuální a tak vytváří rozhraní pro programy, které abstrahuje ovládání [[Hardware|hardware]] a dalších funkcí do snadno použitelných funkcí.&lt;br /&gt;
*'''Správa zdrojů:'''&lt;br /&gt;
:Přiděluje a odebírá procesům systémové prostředky počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Rozbor operačního systému==&lt;br /&gt;
Základem OS je jádro, které může být různě naprogramováno. Účelem jádra je přidělování paměti a času [[Procesor (PC)|procesoru]] (či procesorů) programům, ovládání zařízení počítače (pomocí ovladačů) a abstrakci funkcí (aby bylo např. možné načítat [[Soubory|soubory]] z [[Pevný disk|pevného disku]] a z jednotky [[CD-Rom|CD-ROM]] stejným příkazem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Jádra dělíme na:===&lt;br /&gt;
*Monolitické jádro – jako jeden funkční celek.&lt;br /&gt;
*Mikrojádro – je velice malé, oddělitelné části pracují samostatně.&lt;br /&gt;
*Hybridní jádro – kombinace mono a mikrojádra.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Operační systém a jeho vymezení==&lt;br /&gt;
Do operačního systému patří i základní systémové nástroje ke správě počítače jako je – [[Formátování disků|formátování disků]], kontrola integrity souborového systému, nastavení systémového času a podobně. Některé [[Aplikace|aplikace]] tyto nástroje téměř napodobují nebo jsou jejími náhražkami. Není tak vždy možné systémové nástroje a aplikace od sebe rozlišit.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aplikace a jádro operačního systému můžeme rozlišit podle funkcí operačního systému nebo podle toho, jestli je spuštěný proces zpracováván uživatelem nebo jádrem (privilegovaný režim) samotným.&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní počítače (jako jsou [[Příkazový řádek|příkazový řádek]], textové nebo grafické) není zahrnováno do OS, ale je možné kvůli zvýšení výkonu některé aplikační úkoly přenést do jádra operačního systému (například webový server, grafické uživatelské rozhraní, akcelerované funkce grafických karet apod.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==[[Mobilní OS|Mobilní OS]]==&lt;br /&gt;
S vývojem mobilních zařízení a tabletů se přirozeně otevřela možnost vytvářet OS pro tato zařízení. Bývají silně spjaty s hardwarovou stránkou zařízení a jsou tak vytvářena přesně na míru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MOS&amp;quot;&amp;gt;Mobilní operační systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mobiln%C3%AD_opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Mezi nejznámější patří:===&lt;br /&gt;
:*Android&lt;br /&gt;
:*BlackBarry&lt;br /&gt;
:*iOS&lt;br /&gt;
:*Symbian&lt;br /&gt;
:*Windows phone&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje=== &lt;br /&gt;
#Mobilní operační systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mobiln%C3%AD_opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#Operační systém (OS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#POTÁČEK, Jiří. Operační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000046&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
#Stáhněte si zdarma: vzhled Windows 10 nebo přenosné menu Start. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/windows-10-na-windows-8-1-0b1-/software.aspx?c=A150107_200242_software_dvr &lt;br /&gt;
#NÁZOR: Windows 10 vypadají skvěle, sedmičky mi ale stačí. Na PC nemluvím. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/microsoft-windows-10-nazor-cortana-drh-/software.aspx?c=A150122_160440_software_pka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=16630</id>
		<title>Operační systém</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=16630"/>
		<updated>2015-02-04T17:36:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Operační systém (OS)''' je základní [[Software|software]] [[Počítač|počítačů]], který je zapojen do [[Paměť (PC)|paměti počítačů]] a funguje od začátku spuštění počítače až do jeho ukončení. Je složen z [[Jádro operačního systému|jádra]] a [[Pomocné systémové nástroje|pomocný systémových nástrojů]]. Cílem operačního systému je zajistit stabilní ovládání a [[Aplikační uživatelské rozhraní|aplikační uživatelské rozhraní]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot;&amp;gt;Operační systém (OS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Definice podle terminologického slovníku [[Národní knihovna|Národní knihovny]]:'''&lt;br /&gt;
:''&amp;quot;Základní obslužný a řídící program počítače zajišťující mj. komunikaci jeho hardwarové a softwarové složky. Operační systém převádí příkazy zadané uživatelem ve vyšších programovacích jazycích na instrukce srozumitelné procesoru a slouží ke správě počítače a uživatelských aplikací. Mezi operační systémy patří např. MS-DOS, Windows, Unix a Linux.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;nkpOS&amp;quot;&amp;gt;POTÁČEK, Jiří. Operační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000046&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Vývoj==&lt;br /&gt;
===Historie OS===&lt;br /&gt;
První náznaky OS lze vysledovat v [[Knihovna|knihovnách]]. Za první lze však označit [[Multics (OS)|Multics]], který vznikl v roce 1964, pro jeho pomalost byl nahrazen [[Unix (OS)|OS Unix]].&lt;br /&gt;
===Současnost OS===&lt;br /&gt;
V současnosti jsou na trhu dostupná různá OS. Asi nejužívanější je OS od firmy [[Microsoft|Microsoft]], kterou vede [[Bill Gates|Bill Gates]] – [[Windows (OS)|Windows]]. Velký rozvoj také zaznamenal Mac od Applu a na trhu je také známý Linux.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Budoucnost OS===&lt;br /&gt;
[[Informační společnost|Společnosti]] neustále aktualizují své OS pro co nejvíce vyhovující požadavky [[Uživatel|uživatelů]]. S vývojem [[Technologie|technologií]] se předpokládá, že OS se budou přizpůsobovat různým zařízením, například chytrým domácnostem. Např. Microsoft chystá na podzim 2015 vydání Windows 10, které mají sjednotit vydařené Windows 7 s naopak, ne příliš vydařenými, ale v 10 vylepšenými Windows 8 (a verzí 8.1). Windows 10 má jako OS sjednotit „chytrá“ zařízení, od [[Chytré hodinky|chytrých hodinek]], [[Tablet|tablety]], [[Mobilní telefon|mobil]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech1&amp;quot;&amp;gt;Stáhněte si zdarma: vzhled Windows 10 nebo přenosné menu Start. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/windows-10-na-windows-8-1-0b1-/software.aspx?c=A150107_200242_software_dvr&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech2&amp;quot;&amp;gt;NÁZOR: Windows 10 vypadají skvěle, sedmičky mi ale stačí. Na PC nemluvím. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/microsoft-windows-10-nazor-cortana-drh-/software.aspx?c=A150122_160440_software_pka&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Funkce OS==&lt;br /&gt;
*'''Ovládání:'''&lt;br /&gt;
:Funguje na základě zadávání vstupů a pomocí výstupů získává uživatel výsledek.&lt;br /&gt;
*'''Abstrakce hardwaru:'''&lt;br /&gt;
:Pro OS je zásadní, aby byl aktuální a tak vytváří rozhraní pro programy, které abstrahuje ovládání [[Hardware|hardware]] a dalších funkcí do snadno použitelných funkcí.&lt;br /&gt;
*'''Správa zdrojů:'''&lt;br /&gt;
:Přiděluje a odebírá procesům systémové prostředky počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Rozbor operačního systému==&lt;br /&gt;
Základem OS je jádro, které může být různě naprogramováno. Účelem jádra je přidělování paměti a času [[Procesor (PC)|procesoru]] (či procesorů) programům, ovládání zařízení počítače (pomocí ovladačů) a abstrakci funkcí (aby bylo např. možné načítat [[Soubory|soubory]] z [[Pevný disk|pevného disku]] a z jednotky [[CD-Rom|CD-ROM]] stejným příkazem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Jádra dělíme na:===&lt;br /&gt;
*Monolitické jádro – jako jeden funkční celek.&lt;br /&gt;
*Mikrojádro – je velice malé, oddělitelné části pracují samostatně.&lt;br /&gt;
*Hybridní jádro – kombinace mono a mikrojádra.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Operační systém a jeho vymezení==&lt;br /&gt;
Do operačního systému patří i základní systémové nástroje ke správě počítače jako je – [[Formátování disků|formátování disků]], kontrola integrity souborového systému, nastavení systémového času a podobně. Některé [[Aplikace|aplikace]] tyto nástroje téměř napodobují nebo jsou jejími náhražkami. Není tak vždy možné systémové nástroje a aplikace od sebe rozlišit.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aplikace a jádro operačního systému můžeme rozlišit podle funkcí operačního systému nebo podle toho, jestli je spuštěný proces zpracováván uživatelem nebo jádrem (privilegovaný režim) samotným.&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní počítače (jako jsou [[Příkazový řádek|příkazový řádek]], textové nebo grafické) není zahrnováno do OS, ale je možné kvůli zvýšení výkonu některé aplikační úkoly přenést do jádra operačního systému (například webový server, grafické uživatelské rozhraní, akcelerované funkce grafických karet apod.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==[[Mobilní OS|Mobilní OS]]==&lt;br /&gt;
S vývojem mobilních zařízení a tabletů se přirozeně otevřela možnost vytvářet OS pro tato zařízení. Bývají silně spjaty s hardwarovou stránkou zařízení a jsou tak vytvářena přesně na míru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MOS&amp;quot;&amp;gt;Mobilní operační systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mobiln%C3%AD_opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Mezi nejznámější patří:===&lt;br /&gt;
:*Android&lt;br /&gt;
:*BlackBarry&lt;br /&gt;
:*iOS&lt;br /&gt;
:*Symbian&lt;br /&gt;
:*Windows phone&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje=== &lt;br /&gt;
#Mobilní operační systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mobiln%C3%AD_opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#Operační systém (OS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#POTÁČEK, Jiří. Operační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000046&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
#Stáhněte si zdarma: vzhled Windows 10 nebo přenosné menu Start. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/windows-10-na-windows-8-1-0b1-/software.aspx?c=A150107_200242_software_dvr &lt;br /&gt;
#NÁZOR: Windows 10 vypadají skvěle, sedmičky mi ale stačí. Na PC nemluvím. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/microsoft-windows-10-nazor-cortana-drh-/software.aspx?c=A150122_160440_software_pka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=16629</id>
		<title>Operační systém</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=16629"/>
		<updated>2015-02-04T17:35:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Operační systém (OS)''' je základní [[Software|software]] [[Počítač|počítačů]], který je zapojen do [[Paměť (PC)|paměti počítačů]] a funguje od začátku spuštění počítače až do jeho ukončení. Je složen z [[Jádro operačního systému|jádra]] a [[Pomocné systémové nástroje|pomocný systémových nástrojů]]. Cíle operačního systému je zajistit stabilní ovládání a [[Aplikační uživatelské rozhraní|aplikační uživatelské rozhraní]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot;&amp;gt;Operační systém (OS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Definice podle terminologického slovníku [[Národní knihovna|Národní knihovny]]:'''&lt;br /&gt;
:''&amp;quot;Základní obslužný a řídící program počítače zajišťující mj. komunikaci jeho hardwarové a softwarové složky. Operační systém převádí příkazy zadané uživatelem ve vyšších programovacích jazycích na instrukce srozumitelné procesoru a slouží ke správě počítače a uživatelských aplikací. Mezi operační systémy patří např. MS-DOS, Windows, Unix a Linux.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;nkpOS&amp;quot;&amp;gt;POTÁČEK, Jiří. Operační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000046&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Vývoj==&lt;br /&gt;
===Historie OS===&lt;br /&gt;
První náznaky OS lze vysledovat v [[Knihovna|knihovnách]]. Za první lze však označit [[Multics (OS)|Multics]], který vznikl v roce 1964, pro jeho pomalost byl nahrazen [[Unix (OS)|OS Unix]].&lt;br /&gt;
===Současnost OS===&lt;br /&gt;
V současnosti jsou na trhu dostupná různá OS. Asi nejužívanější je OS od firmy [[Microsoft|Microsoft]], kterou vede [[Bill Gates|Bill Gates]] – [[Windows (OS)|Windows]]. Velký rozvoj také zaznamenal Mac od Applu a na trhu je také známý Linux.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Budoucnost OS===&lt;br /&gt;
[[Informační společnost|Společnosti]] neustále aktualizují své OS pro co nejvíce vyhovující požadavky [[Uživatel|uživatelů]]. S vývojem [[Technologie|technologií]] se předpokládá, že OS se budou přizpůsobovat různým zařízením, například chytrým domácnostem. Např. Microsoft chystá na podzim 2015 vydání Windows 10, které mají sjednotit vydařené Windows 7 s naopak, ne příliš vydařenými, ale v 10 vylepšenými Windows 8 (a verzí 8.1). Windows 10 má jako OS sjednotit „chytrá“ zařízení, od [[Chytré hodinky|chytrých hodinek]], [[Tablet|tablety]], [[Mobilní telefon|mobil]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech1&amp;quot;&amp;gt;Stáhněte si zdarma: vzhled Windows 10 nebo přenosné menu Start. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/windows-10-na-windows-8-1-0b1-/software.aspx?c=A150107_200242_software_dvr&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech2&amp;quot;&amp;gt;NÁZOR: Windows 10 vypadají skvěle, sedmičky mi ale stačí. Na PC nemluvím. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/microsoft-windows-10-nazor-cortana-drh-/software.aspx?c=A150122_160440_software_pka&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Funkce OS==&lt;br /&gt;
*'''Ovládání:'''&lt;br /&gt;
:Funguje na základě zadávání vstupů a pomocí výstupů získává uživatel výsledek.&lt;br /&gt;
*'''Abstrakce hardwaru:'''&lt;br /&gt;
:Pro OS je zásadní, aby byl aktuální a tak vytváří rozhraní pro programy, které abstrahuje ovládání [[Hardware|hardware]] a dalších funkcí do snadno použitelných funkcí.&lt;br /&gt;
*'''Správa zdrojů:'''&lt;br /&gt;
:Přiděluje a odebírá procesům systémové prostředky počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Rozbor operačního systému==&lt;br /&gt;
Základem OS je jádro, které může být různě naprogramováno. Účelem jádra je přidělování paměti a času [[Procesor (PC)|procesoru]] (či procesorů) programům, ovládání zařízení počítače (pomocí ovladačů) a abstrakci funkcí (aby bylo např. možné načítat [[Soubory|soubory]] z [[Pevný disk|pevného disku]] a z jednotky [[CD-Rom|CD-ROM]] stejným příkazem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Jádra dělíme na:===&lt;br /&gt;
*Monolitické jádro – jako jeden funkční celek.&lt;br /&gt;
*Mikrojádro – je velice malé, oddělitelné části pracují samostatně.&lt;br /&gt;
*Hybridní jádro – kombinace mono a mikrojádra.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Operační systém a jeho vymezení==&lt;br /&gt;
Do operačního systému patří i základní systémové nástroje ke správě počítače jako je – [[Formátování disků|formátování disků]], kontrola integrity souborového systému, nastavení systémového času a podobně. Některé [[Aplikace|aplikace]] tyto nástroje téměř napodobují nebo jsou jejími náhražkami. Není tak vždy možné systémové nástroje a aplikace od sebe rozlišit.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aplikace a jádro operačního systému můžeme rozlišit podle funkcí operačního systému nebo podle toho, jestli je spuštěný proces zpracováván uživatelem nebo jádrem (privilegovaný režim) samotným.&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní počítače (jako jsou [[Příkazový řádek|příkazový řádek]], textové nebo grafické) není zahrnováno do OS, ale je možné kvůli zvýšení výkonu některé aplikační úkoly přenést do jádra operačního systému (například webový server, grafické uživatelské rozhraní, akcelerované funkce grafických karet apod.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==[[Mobilní OS|Mobilní OS]]==&lt;br /&gt;
S vývojem mobilních zařízení a tabletů se přirozeně otevřela možnost vytvářet OS pro tato zařízení. Bývají silně spjaty s hardwarovou stránkou zařízení a jsou tak vytvářena přesně na míru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MOS&amp;quot;&amp;gt;Mobilní operační systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mobiln%C3%AD_opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Mezi nejznámější patří:===&lt;br /&gt;
:*Android&lt;br /&gt;
:*BlackBarry&lt;br /&gt;
:*iOS&lt;br /&gt;
:*Symbian&lt;br /&gt;
:*Windows phone&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje=== &lt;br /&gt;
#Mobilní operační systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mobiln%C3%AD_opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#Operační systém (OS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#POTÁČEK, Jiří. Operační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000046&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
#Stáhněte si zdarma: vzhled Windows 10 nebo přenosné menu Start. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/windows-10-na-windows-8-1-0b1-/software.aspx?c=A150107_200242_software_dvr &lt;br /&gt;
#NÁZOR: Windows 10 vypadají skvěle, sedmičky mi ale stačí. Na PC nemluvím. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/microsoft-windows-10-nazor-cortana-drh-/software.aspx?c=A150122_160440_software_pka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16627</id>
		<title>Steve Jobs</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16627"/>
		<updated>2015-02-04T17:30:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Steven Paul Jobs''' známý jako Steve Jobs (*24. 2. 1955 San Francisco USA – †5. 10. 2011 Palo Alto, USA). Byl světoznámý vizionář v [[počítačový průmysl|počítačovém průmyslu]]. Zakladatel a hlavní člen představenstva firmy [[Apple|Apple Copmuter Corporation]], kterou založil v roce 1976 se [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]]. Firma vymyslela jeden z 1. osobních [[počítač|počítačů]] na světě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;[[Soubor:SteveJobsMacbookAir.JPG|thumb|Steve Jobs při jedné z prezentací (2008), San Francisco, USA]]&lt;br /&gt;
==Život a kariéra==&lt;br /&gt;
Steve se narodil americké vysokoškolačce a syrskému studentovi politologie. Ale po porodu byl hned adoptován rodinou Jobsových. Jobs vysokou školu nedostudoval, po půl roce školy nechal a pak docházel pouze na vybrané přednášky. V tomto období se Jobs živil jen sporadicky, přespával u přátel a neměl ani pořádně na jídlo.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Apple:===&lt;br /&gt;
V roce 1971 se sešel se Stevem Wozniakem a v roce 1976 ještě společně založili s Ronaldem Waynem v garáži u Jobsových rodičů společnost Apple. V tomtéž roce vymyslel Wozniak osobní počítač Apple 1. Na začátku 80. let Jobs rozpoznal potenciál v myši, díky, které bylo možné ovládat v [[uživatelské grafické rozhraní|uživatelském grafickém rozhraní]], výsledkem toho byl vznik počítače Apple Lisa. Během roku 1984 Apple přivedl na svět osobní počítač [[Macintosh|Macintosh]].&lt;br /&gt;
V roce 1985 však začaly vycházet najevo spory mezi Jobsem a jeho kolegou Sculleym. Představenstvo se shodlo, že dál Jobs nebude pokračovat a tak Jobs odešel. V té době byl v Applu známý jako přísný a náladový manažer, který více hledí na design, než na uživatelskou potřebu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===NeXT:===  &lt;br /&gt;
Po odchodu z Applu založil společnost [[NeXT|NeXT computers]] s kapitálem 7 miliónů dolarů. Po roce však peníze Jobsovi došly. Jeho firmu však zaujal miliardář Ross Perot a rozhodl se ji zainvestovat do dalšího období. Až v roce 1990 byl na trh uveden počítač [[NeXT workstation|NeXT workstation]]. Později byl však zamítnut pro příliš velkou cenu a byl nabídnut pro vědecká odvětví. Na počítači NeXT vymyslel [[Tim Berners-Lee|Tim Berners-Lee]] v [[CERN|CERNU]] [[World Wide Web|World Wide Web]]. Dalším evolučním počítačem byl NeXT cube, který umožňoval posílat emaily s hlasovými, obrázkovými a video přílohami. V roce 1997 Apple firmu NeXT odkoupil a Jobs se vrátil do čela Applu, což vedlo později i ke vzniku [[operační systém|operačního systému]] [[Mac OS|Mac OS]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Návrat do Applu:=== &lt;br /&gt;
Po návratu do Applu se v dalších etapách díky úspěchů počítače iMac, přehrávače iPod, mobilního telefonu iPhone a tabletu iPad se firma Apple stala největší světovou firmou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot;&amp;gt;Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Osobní život ==&lt;br /&gt;
Jobs se proslavil svým vystupováním, kterým dokázal strhnout a přesvědčit publikum, zároveň byl údajně přísným manažerem a podle vyprávění se s ním báli zaměstnanci jezdit ve výtahu. Ve skutečnosti však propouštěl málokdy.&lt;br /&gt;
Zanechal po sobě 4 děti. Na začátku 80. let byla dlouhou dobu partnerka písničkářka Joan Baez. Za ženu si vzal Laurene Powellovou (tři děti), z předchozího vztahu měl dceru. Lidé ho často mohli vídat v oblečení: černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
V roce 2005 mu byla diagnostikována rakovina slinivky břišní, která se nedala operativně odstranit. Podstupoval alternativní léčbu, jak později přiznal, byla to chyba. V roce 2011 následkům nemoci podlehl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot;&amp;gt;Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Další činnosti ==&lt;br /&gt;
V roce 1986 odkoupil od George Lucase studio Pixar, které pak později (2006) prodal Disneymu, čímž získal 7% akcií a křeslo v představenstvu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
# Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&lt;br /&gt;
# Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Steve Jobs, [[Steve Wozniak|Steve Wozniak]], [[Apple|Apple]], [[NeXT|NeXT]], [[Macintosh|Macintosh]], [[iPod|iPod]], [[iPhone|iPhone]], [[iPad|iPad]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16626</id>
		<title>Steve Jobs</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16626"/>
		<updated>2015-02-04T17:27:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Steven Paul Jobs''' známý jako Steve Jobs (*24. 2. 1955 San Francisco USA – †5. 10. 2011 Palo Alto, USA). Byl světoznámý vizionář v [[počítačový průmysl|počítačovém průmyslu]]. Zakladatel a hlavní člen představenstva firmy [[Apple|Apple Copmuter Corporation]], kterou založil v roce 1976 se [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]]. Firma vymyslela jeden z 1. osobních [[počítač|počítačů]] na světě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Život a kariéra==&lt;br /&gt;
Steve se narodil americké vysokoškolačce a syrskému studentovi politologie. Ale po porodu byl hned adoptován rodinou Jobsových. Jobs vysokou školu nedostudoval, po půl roce školy nechal a pak docházel pouze na vybrané přednášky. V tomto období se Jobs živil jen sporadicky, přespával u přátel a neměl ani pořádně na jídlo.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Apple:===&lt;br /&gt;
V roce 1971 se sešel se Stevem Wozniakem a v roce 1976 ještě společně založili s Ronaldem Waynem v garáži u Jobsových rodičů společnost Apple. V tomtéž roce vymyslel Wozniak osobní počítač Apple 1. Na začátku 80. let Jobs rozpoznal potenciál v myši, díky, které bylo možné ovládat v [[uživatelské grafické rozhraní|uživatelském grafickém rozhraní]], výsledkem toho byl vznik počítače Apple Lisa. Během roku 1984 Apple přivedl na svět osobní počítač [[Macintosh|Macintosh]].&lt;br /&gt;
V roce 1985 však začaly vycházet najevo spory mezi Jobsem a jeho kolegou Sculleym. Představenstvo se shodlo, že dál Jobs nebude pokračovat a tak Jobs odešel. V té době byl v Applu známý jako přísný a náladový manažer, který více hledí na design, než na uživatelskou potřebu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===NeXT:===  &lt;br /&gt;
Po odchodu z Applu založil společnost [[NeXT|NeXT computers]] s kapitálem 7 miliónů dolarů. Po roce však peníze Jobsovi došly. Jeho firmu však zaujal miliardář Ross Perot a rozhodl se ji zainvestovat do dalšího období. Až v roce 1990 byl na trh uveden počítač [[NeXT workstation|NeXT workstation]]. Později byl však zamítnut pro příliš velkou cenu a byl nabídnut pro vědecká odvětví. Na počítači NeXT vymyslel [[Tim Berners-Lee|Tim Berners-Lee]] v [[CERN|CERNU]] [[World Wide Web|World Wide Web]]. Dalším evolučním počítačem byl NeXT cube, který umožňoval posílat emaily s hlasovými, obrázkovými a video přílohami. V roce 1997 Apple firmu NeXT odkoupil a Jobs se vrátil do čela Applu, což vedlo později i ke vzniku [[operační systém|operačního systému]] [[Mac OS|Mac OS]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Návrat do Applu:=== &lt;br /&gt;
Po návratu do Applu se v dalších etapách díky úspěchů počítače iMac, přehrávače iPod, mobilního telefonu iPhone a tabletu iPad se firma Apple stala největší světovou firmou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot;&amp;gt;Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Osobní život ==&lt;br /&gt;
Jobs se proslavil svým vystupováním, kterým dokázal strhnout a přesvědčit publikum, zároveň byl údajně přísným manažerem a podle vyprávění se s ním báli zaměstnanci jezdit ve výtahu. Ve skutečnosti však propouštěl málokdy.&lt;br /&gt;
Zanechal po sobě 4 děti. Na začátku 80. let byla dlouhou dobu partnerka písničkářka Joan Baez. Za ženu si vzal Laurene Powellovou (tři děti), z předchozího vztahu měl dceru. Lidé ho často mohli vídat v oblečení: černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; [[Soubor:SteveJobsMacbookAir.JPG|thumb|Steve Jobs při jedné z prezentací (2008), San Francisco, USA]]&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
V roce 2005 mu byla diagnostikována rakovina slinivky břišní, která se nedala operativně odstranit. Podstupoval alternativní léčbu, jak později přiznal, byla to chyba. V roce 2011 následkům nemoci podlehl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot;&amp;gt;Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Další činnosti ==&lt;br /&gt;
V roce 1986 odkoupil od George Lucase studio Pixar, které pak později (2006) prodal Disneymu, čímž získal 7% akcií a křeslo v představenstvu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
# Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&lt;br /&gt;
# Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Steve Jobs, [[Steve Wozniak|Steve Wozniak]], [[Apple|Apple]], [[NeXT|NeXT]], [[Macintosh|Macintosh]], [[iPod|iPod]], [[iPhone|iPhone]], [[iPad|iPad]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16621</id>
		<title>Steve Jobs</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16621"/>
		<updated>2015-02-04T17:22:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Steven Paul Jobs''' známý jako Steve Jobs (*24. 2. 1955 San Francisco USA – †5. 10. 2011 Palo Alto, USA). Byl světoznámý vizionář v [[počítačový průmysl|počítačovém průmyslu]]. Zakladatel a hlavní člen představenstva firmy [[Apple|Apple Copmuter Corporation]], kterou založil v roce 1976 se [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]]. Firma vymyslela jeden z 1. osobních [[počítač|počítačů]] na světě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Život a kariéra==&lt;br /&gt;
Steve se narodil americké vysokoškolačce a syrskému studentovi politologie. Ale po porodu byl hned adoptován rodinou Jobsových. Jobs vysokou školu nedostudoval, po půl roce školy nechal a pak docházel pouze na vybrané přednášky. V tomto období se Jobs živil jen sporadicky, přespával u přátel a neměl ani pořádně na jídlo.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Apple:===&lt;br /&gt;
V roce 1971 se sešel se Stevem Wozniakem a v roce 1976 ještě společně založili s Ronaldem Waynem v garáži u Jobsových rodičů společnost Apple. V tomtéž roce vymyslel Wozniak osobní počítač Apple 1. Na začátku 80. let Jobs rozpoznal potenciál v myši, díky, které bylo možné ovládat v [[uživatelské grafické rozhraní|uživatelském grafickém rozhraní]], výsledkem toho byl vznik počítače Apple Lisa. Během roku 1984 Apple přivedl na svět osobní počítač [[Macintosh|Macintosh]].&lt;br /&gt;
V roce 1985 však začaly vycházet najevo spory mezi Jobsem a jeho kolegou Sculleym. Představenstvo se shodlo, že dál Jobs nebude pokračovat a tak Jobs odešel. V té době byl v Applu známý jako přísný a náladový manažer, který více hledí na design, než na uživatelskou potřebu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===NeXT:===  &lt;br /&gt;
Po odchodu z Applu založil společnost [[NeXT|NeXT computers]] s kapitálem 7 miliónů dolarů. Po roce však peníze Jobsovi došly. Jeho firmu však zaujal miliardář Ross Perot a rozhodl se ji zainvestovat do dalšího období. Až v roce 1990 byl na trh uveden počítač [[NeXT workstation|NeXT workstation]]. Později byl však zamítnut pro příliš velkou cenu a byl nabídnut pro vědecká odvětví. Na počítači NeXT vymyslel [[Tim Berners-Lee|Tim Berners-Lee]] v [[CERN|CERNU]] [[World Wide Web|World Wide Web]]. Dalším evolučním počítačem byl NeXT cube, který umožňoval posílat emaily s hlasovými, obrázkovými a video přílohami. V roce 1997 Apple firmu NeXT odkoupil a Jobs se vrátil do čela Applu, což vedlo později i ke vzniku [[operační systém|operačního systému]] [[Mac OS|Mac OS]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Návrat do Applu:=== &lt;br /&gt;
Po návratu do Applu se v dalších etapách díky úspěchů počítače iMac, přehrávače iPod, mobilního telefonu iPhone a tabletu iPad se firma Apple stala největší světovou firmou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot;&amp;gt;Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Osobní život ==&lt;br /&gt;
Jobs se proslavil svým vystupováním, kterým dokázal strhnout a přesvědčit publikum, zároveň byl údajně přísným manažerem a podle vyprávění se s ním báli zaměstnanci jezdit ve výtahu. Ve skutečnosti však propouštěl málokdy.&lt;br /&gt;
Zanechal po sobě 4 děti. Na začátku 80. let byla dlouhou dobu partnerka písničkářka Joan Baez. Za ženu si vzal Laurene Powellovou (tři děti), z předchozího vztahu měl dceru. Lidé ho často mohli vídat v oblečení: černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; [[Soubor:SteveJobsMacbookAir|thumb|Steve Jobs při jedné z prezentací]]&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
V roce 2005 mu byla diagnostikována rakovina slinivky břišní, která se nedala operativně odstranit. Podstupoval alternativní léčbu, jak později přiznal, byla to chyba. V roce 2011 následkům nemoci podlehl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot;&amp;gt;Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Další činnosti ==&lt;br /&gt;
V roce 1986 odkoupil od George Lucase studio Pixar, které pak později (2006) prodal Disneymu, čímž získal 7% akcií a křeslo v představenstvu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
# Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&lt;br /&gt;
# Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Steve Jobs, [[Steve Wozniak|Steve Wozniak]], [[Apple|Apple]], [[NeXT|NeXT]], [[Macintosh|Macintosh]], [[iPod|iPod]], [[iPhone|iPhone]], [[iPad|iPad]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=16452</id>
		<title>Operační systém</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=16452"/>
		<updated>2015-02-03T08:29:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Operační systém (OS)''' je základní [[Software|software]] [[Počítač|počítačů]], který je zapojen do [[Paměť (PC)|paměti počítačů]] a funguje od začátku spuštění počítače až do jeho ukončení. Je složen z [[Jádro operačního systému|jádra]] a [[Pomocné systémové nástroje|pomocný systémových nástrojů]]. Cíle operačního systému je zajistit stabilní ovládání a [[Aplikační uživatelské rozhraní|aplikační uživatelské rozhraní]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot;&amp;gt;Operační systém (OS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Definice podle terminologického slovníku [[Národní knihovna|Národní knihovny]]:'''&lt;br /&gt;
:''&amp;quot;Základní obslužný a řídící program počítače zajišťující mj. komunikaci jeho hardwarové a softwarové složky. Operační systém převádí příkazy zadané uživatelem ve vyšších programovacích jazycích na instrukce srozumitelné procesoru a slouží ke správě počítače a uživatelských aplikací. Mezi operační systémy patří např. MS-DOS, Windows, Unix a Linux.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;nkpOS&amp;quot;&amp;gt;POTÁČEK, Jiří. Operační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000046&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Vývoj==&lt;br /&gt;
===Historie OS===&lt;br /&gt;
První náznaky OS lze vysledovat v [[Knihovna|knihovnách]]. Za první lze však označit [[Multics (OS)|Multics]], který vznikl v roce 1964, pro jeho pomalost byl nahrazen [[Unix (OS)|OS Unix]].&lt;br /&gt;
===Současnost OS===&lt;br /&gt;
V současnosti jsou na trhu dostupná různá OS. Asi nejužívanější je OS od firmy [[Microsoft|Microsoft]], kterou vede [[Bill Gates|Bill Gates]] – [[Windows (OS)|Windows]]. Velký rozvoj také zaznamenal Mac od Applu a na trhu je také známý Linux.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Budoucnost OS===&lt;br /&gt;
[[Informační společnost|Společnosti]] neustále aktualizují své OS pro co nejvíce vyhovující požadavky [[Uživatel|uživatelů]]. S vývojem [[Technologie|technologií]] se předpokládá, že OS se budou přizpůsobovat různým zařízením, například chytrým domácnostem. Např. Microsoft chystá na podzim 2015 vydání Windows 10, které mají sjednotit vydařené Windows 7 s naopak, ne příliš vydařenými, ale v 10 vylepšenými Windows 8 (a verzí 8.1). Windows 10 má jako OS sjednotit „chytrá“ zařízení, od [[Chytré hodinky|chytrých hodinek]], [[Tablet|tablety]], [[Mobilní telefon|mobil]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech1&amp;quot;&amp;gt;Stáhněte si zdarma: vzhled Windows 10 nebo přenosné menu Start. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/windows-10-na-windows-8-1-0b1-/software.aspx?c=A150107_200242_software_dvr&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech2&amp;quot;&amp;gt;NÁZOR: Windows 10 vypadají skvěle, sedmičky mi ale stačí. Na PC nemluvím. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/microsoft-windows-10-nazor-cortana-drh-/software.aspx?c=A150122_160440_software_pka&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Funkce OS==&lt;br /&gt;
*'''Ovládání:'''&lt;br /&gt;
:Funguje na základě zadávání vstupů a pomocí výstupů získává uživatel výsledek.&lt;br /&gt;
*'''Abstrakce hardwaru:'''&lt;br /&gt;
:Pro OS je zásadní, aby byl aktuální a tak vytváří rozhraní pro [[Program (PC)|programy]], které abstrahuje ovládání [[Hardware|hardware]] a dalších funkcí do snadno použitelných funkcí.&lt;br /&gt;
*'''Správa zdrojů:'''&lt;br /&gt;
:Přiděluje a odebírá procesům systémové prostředky počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Rozbor operačního systému==&lt;br /&gt;
Základem OS je jádro, které může být různě naprogramováno. Účelem jádra je přidělování paměti a času [[Procesor (PC)|procesoru]] (či procesorů) programům, ovládání zařízení počítače (pomocí ovladačů) a abstrakci funkcí (aby bylo např. možné načítat [[Soubory|soubory]] z [[Pevný disk|pevného disku]] a z jednotky [[CD-Rom|CD-ROM]] stejným příkazem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Jádra dělíme na:===&lt;br /&gt;
*Monolitické jádro – jako jeden funkční celek.&lt;br /&gt;
*Mikrojádro – je velice malé, oddělitelné části pracují samostatně.&lt;br /&gt;
*Hybridní jádro – kombinace mono a mikrojádra.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Operační systém a jeho vymezení==&lt;br /&gt;
Do operačního systému patří i základní systémové nástroje ke správě počítače jako je – [[Formátování disků|formátování disků]], kontrola integrity souborového systému, nastavení systémového času a podobně. Některé [[Aplikace|aplikace]] tyto nástroje téměř napodobují nebo jsou jejími náhražkami. Není tak vždy možné systémové nástroje a aplikace od sebe rozlišit.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aplikace a jádro operačního systému můžeme rozlišit podle funkcí operačního systému nebo podle toho, jestli je spuštěný proces zpracováván uživatelem nebo jádrem (privilegovaný režim) samotným.&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní počítače (jako jsou [[Příkazový řádek|příkazový řádek]], textové nebo grafické) není zahrnováno do OS, ale je možné kvůli zvýšení výkonu některé aplikační úkoly přenést do jádra operačního systému (například webový server, grafické uživatelské rozhraní, akcelerované funkce grafických karet apod.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==[[Mobilní OS|Mobilní OS]]==&lt;br /&gt;
S vývojem mobilních zařízení a tabletů se přirozeně otevřela možnost vytvářet OS pro tato zařízení. Bývají silně spjaty s hardwarovou stránkou zařízení a jsou tak vytvářena přesně na míru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MOS&amp;quot;&amp;gt;Mobilní operační systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mobiln%C3%AD_opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Mezi nejznámější patří:===&lt;br /&gt;
:*Android&lt;br /&gt;
:*BlackBarry&lt;br /&gt;
:*iOS&lt;br /&gt;
:*Symbian&lt;br /&gt;
:*Windows phone&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje=== &lt;br /&gt;
#Mobilní operační systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mobiln%C3%AD_opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#Operační systém (OS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#POTÁČEK, Jiří. Operační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000046&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
#Stáhněte si zdarma: vzhled Windows 10 nebo přenosné menu Start. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/windows-10-na-windows-8-1-0b1-/software.aspx?c=A150107_200242_software_dvr &lt;br /&gt;
#NÁZOR: Windows 10 vypadají skvěle, sedmičky mi ale stačí. Na PC nemluvím. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/microsoft-windows-10-nazor-cortana-drh-/software.aspx?c=A150122_160440_software_pka&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16451</id>
		<title>Metadata</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16451"/>
		<updated>2015-02-03T08:28:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Metadata''' (odvozeno z řeckého meta = mezi, za + latinského data = to, co je dáno). Jsou sestavená, nebo uspořádaná [[Data|data]] o datech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Definice z hlediska archivačních metadat podle terminologického slovníku Národní knihovny: ''&amp;quot;Metadata, která se vztahují k procesům souvisejícím s dlouhodobou [[Archivace|archivací]] [[Digitální informační zdroje|digitálních informačních zdrojů]]. Archivační metadata by měla zajistit trvalou [[Integrita|integritu]] a kontext [[Dokument|dokumentu]] jako podmínku pro jeho zpřístupnění v budoucnosti.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKP&amp;quot;&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
S metadaty se setkáváme v různých odvětvích. Například v gastronomii to může být recept, v informatice např. popis obsahu [[Software|softwaru]], v [[Muzejnictví|muzejnictví]] to může být [[Katalogizační lístek|katalogizační karta (lístek)]], která uživatele informuje o podrobnostech [[Sbírkový předmět|předmětu]], který je informačně provázán s předmětem. Metadata jako celek mohou pro uživatele všeobecně zefektivnit a urychlit vyhledávání [[Informace|informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===ID3 tagy – ukázka a rozbor metadat===&lt;br /&gt;
Pro hlavičky metadat jsou používány v informatice [[ID3 tagy|ID3 tagy]], se kterými se [[Uživatel|uživatelé]] setkávají např. u hudebních [[Mp3 formát|mp3 formátu]]. ID3 [[Tagy|tag]] nám v tomto případě může poskytnout informace o interpretovi, roku vydání, délce záznamu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Existují 2 typy ID3:'''&lt;br /&gt;
*'''ID3v1:''' 128 bytů na konci souboru. Obsahuje pevně danou strukturu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''ID3v2:''' Tagy ID3v2 mají proměnlivou velikost, obvykle se vyskytují na začátku [[Soubor|souboru]], skládají se z rámců (až 16 MB/rámec, 256 MB/tag).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tagy:===&lt;br /&gt;
*Umělec&lt;br /&gt;
*Album&lt;br /&gt;
*Název&lt;br /&gt;
*Žánr&lt;br /&gt;
*Hodnocení&lt;br /&gt;
*Obal alba&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strukturování metadat bývá v [[Aplikace|aplikacích]] dohodnuta nebo standardizována. Tagování a hierarchie pomáhají metadata strukturalizovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Metadata kolem nás==&lt;br /&gt;
===[[Knihovnictví|Knihovnictví]] a muzejnictví===&lt;br /&gt;
Poskytují informace o mezinárodním autoru knihy, názvu díla, místu vydání, jménu nakladatelství, datu vydání, počtu stran, a anotaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
U muzejního předmětu, název, popis, rozměry předmětu, provenience, lokace umístění (signatura) atd.&lt;br /&gt;
===Webové stránky===&lt;br /&gt;
Stránky s fromátem [[HyperText Markup Language (HTML)|HTML]] pomáhají prostřednictvím tagování vytvářet strukturovaná data, jako autor stránek, popis stránek, klíčová slova atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===HTML (HyperText Markup Language)===&lt;br /&gt;
Značkovací jazyk pro hypertext a jeden z hlavních jazyků pro tvorbu stránek v systému [[Www|World Wide Web]],  díky kterému lze na internetu publikovat dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Html&amp;quot;&amp;gt;HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha digitálních obrázků===&lt;br /&gt;
Fotografie pořízené elektronikou (mobil, digitální fotoaparát nebo kamera) mají pro metadat formát EXIF.&lt;br /&gt;
'''[[Exchangeable image file format (Exif)|Exif (Exchangeable image file format)]]'''&lt;br /&gt;
Informace, které digitální fotoaparáty do existujících [[Souborové formáty|souborových formátů]], jako [[JPEG|JPEG]] (ne však pro [[JPEG2000|JPEG2000]] nebo [[PNG|PNG]]), [[TIFF|TIFF]], [[RIFF Wave|RIFF Wave]]. Exif není momentálně vyvíjen a tak se uživatelé setkávají pouze s verzí 2.2, která funguje dodnes. Exif vytvořila japonská firma Jeita.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;exig&amp;quot;&amp;gt;Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V metadatech se tak můžeme dozvědět informace jako o datu a času pořízení fotografie (se zařízeními vybavenými [[GPS|GPS]] i polohu, kde byl snímek zachycen). Dále digitální zoom, jestli byl použit blesk, [[Komprese dat|komprese]] (zmenšení velikosti datových souborů), typ a výrobce zařízení, verze a název softwaru atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha zvukových nahrávek===&lt;br /&gt;
Metadata obsahují informace o interpretovi, délce skladby, toku dat atd. Ve formátu MP3 se pak informace ukládají do ID3 tagů. Pro jednoznačnou katalogizaci hudebních záznamů existují projekty CDDB, MusicBrainz a All Music Guide.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''CDDB (Compact Disc Database):'''&lt;br /&gt;
:Internetová databáze, ve které uživatelé vyhledávají programy pro práci s tagy, vypalovacími programy atd. Vyhledávání funguje na základě názvu interpreta, názvu skladby či alba nebo „disc ID“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Music Brainz:'''&lt;br /&gt;
:Opak komerčního CDDB – databáze kde se k roku 2008 nacházelo přes 500 000 alb a téměř 6 500 000 skladeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''FreeDB:'''&lt;br /&gt;
:Databáze informací o kompaktních discích a jejich obsahem dostupné pod licencí GNU GPL. FreeDB je založená na projektu CDDB. Pokud uživatel hledá přes databázi CD, program vypočítává unikátní identifikátor CD, díky kterému se později vyhledává v databázi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Digitální mapy===&lt;br /&gt;
Bez metadat, by nemohla fungovat [[Geografický informační systém (GIS)|GIS]] technologie. Díky nim, můžeme zjistit, jak jsou mapy aktuální, od koho jsou dostupné.&lt;br /&gt;
*'''GIS (Geographic information system):'''&lt;br /&gt;
:Informační systém, který uživatelům zprostředkovává data, která mají prostorový a povrchový vztah k Zemi. GIS vytváří modely zemského povrchu za pomocí softwaru a [[Hardware|hardwaru]]. Výsledkem je pak zprostředkování informací o počasí, katastrálních území atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gis&amp;quot;&amp;gt;Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
#CELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
#Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&lt;br /&gt;
#Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&lt;br /&gt;
#Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
metadata, [[Data|data]], [[Katalogizační lístek|katalogizační lístek]], [[ID 3 tagy|ID 3 tagy]], [[Tagy|tagy]], [[Exif|Exif]], [[HyperText Markup Language (HTML)|HTML]], [[Music Brainz|Music Brainz]], [[CDDB|CDDB]], [[FreeDB|FreeDB]], [[Geografický informační systém|GIS]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16450</id>
		<title>Metadata</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16450"/>
		<updated>2015-02-03T08:27:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Metadata''' (odvozeno z řeckého meta = mezi, za + latinského data = to, co je dáno). Jsou sestavená, nebo uspořádaná [[Data|data]] o datech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Definice z hlediska archivačních metadat podle terminologického slovníku Národní knihovny: ''&amp;quot;Metadata, která se vztahují k procesům souvisejícím s dlouhodobou [[Archivace|archivací]] [[Digitální informační zdroje|digitálních informačních zdrojů]]. Archivační metadata by měla zajistit trvalou [[Integrita|integritu]] a kontext [[Dokument|dokumentu]] jako podmínku pro jeho zpřístupnění v budoucnosti.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKP&amp;quot;&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
S metadaty se setkáváme v různých odvětvích. Například v gastronomii to může být recept, v informatice např. popis obsahu [[Software|softwaru]], v [[Muzejnictví|muzejnictví]] to může být [[Katalogizační lístek|katalogizační karta (lístek)]], která uživatele informuje o podrobnostech [[Sbírkový předmět|předmětu]], který je informačně provázán s předmětem. Metadata jako celek mohou pro uživatele všeobecně zefektivnit a urychlit vyhledávání [[Informace|informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===ID3 tagy – ukázka a rozbor metadat===&lt;br /&gt;
Pro hlavičky metadat jsou používány v informatice [[ID3 tagy|ID3 tagy]], se kterými se [[Uživatel|uživatelé]] setkávají např. u hudebních [[Mp3 formát|mp3 formátu]]. ID3 [[Tagy|tag]] nám v tomto případě může poskytnout informace o interpretovi, roku vydání, délce záznamu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Existují 2 typy ID3:'''&lt;br /&gt;
*'''ID3v1:''' 128 bytů na konci souboru. Obsahuje pevně danou strukturu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''ID3v2:''' Tagy ID3v2 mají proměnlivou velikost, obvykle se vyskytují na začátku [[Soubor|souboru]], skládají se z rámců (až 16 MB/rámec, 256 MB/tag).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tagy:===&lt;br /&gt;
*Umělec&lt;br /&gt;
*Album&lt;br /&gt;
*Název&lt;br /&gt;
*Žánr&lt;br /&gt;
*Hodnocení&lt;br /&gt;
*Obal alba&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strukturování metadat bývá v [[Aplikace|aplikacích]] dohodnuta nebo standardizována. Tagování a hierarchie pomáhají metadata strukturalizovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Metadata kolem nás==&lt;br /&gt;
===[[Knihovnictví|Knihovnictví]] a muzejnictví===&lt;br /&gt;
Poskytují informace o mezinárodním autoru knihy, názvu díla, místu vydání, jménu nakladatelství, datu vydání, počtu stran, a anotaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
U muzejního předmětu, název, popis, rozměry předmětu, provenience, lokace umístění (signatura) atd.&lt;br /&gt;
===Webové stránky===&lt;br /&gt;
Stránky s fromátem [[HyperText Markup Language (HTML)|HTML]] pomáhají prostřednictvím tagování vytvářet strukturovaná data, jako autor stránek, popis stránek, klíčová slova atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===HTML (HyperText Markup Language)===&lt;br /&gt;
Značkovací jazyk pro hypertext a jeden z hlavních jazyků pro tvorbu stránek v systému [[World Wide Web (WWW)|World Wide Web]],  díky kterému lze na internetu publikovat dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Html&amp;quot;&amp;gt;HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha digitálních obrázků===&lt;br /&gt;
Fotografie pořízené elektronikou (mobil, digitální fotoaparát nebo kamera) mají pro metadat formát EXIF.&lt;br /&gt;
'''[[Exchangeable image file format (Exif)|Exif (Exchangeable image file format)]]'''&lt;br /&gt;
Informace, které digitální fotoaparáty do existujících [[Souborové formáty|souborových formátů]], jako [[JPEG|JPEG]] (ne však pro [[JPEG2000|JPEG2000]] nebo [[PNG|PNG]]), [[TIFF|TIFF]], [[RIFF Wave|RIFF Wave]]. Exif není momentálně vyvíjen a tak se uživatelé setkávají pouze s verzí 2.2, která funguje dodnes. Exif vytvořila japonská firma Jeita.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;exig&amp;quot;&amp;gt;Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V metadatech se tak můžeme dozvědět informace jako o datu a času pořízení fotografie (se zařízeními vybavenými [[GPS|GPS]] i polohu, kde byl snímek zachycen). Dále digitální zoom, jestli byl použit blesk, [[Komprese dat|komprese]] (zmenšení velikosti datových souborů), typ a výrobce zařízení, verze a název softwaru atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha zvukových nahrávek===&lt;br /&gt;
Metadata obsahují informace o interpretovi, délce skladby, toku dat atd. Ve formátu MP3 se pak informace ukládají do ID3 tagů. Pro jednoznačnou katalogizaci hudebních záznamů existují projekty CDDB, MusicBrainz a All Music Guide.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''CDDB (Compact Disc Database):'''&lt;br /&gt;
:Internetová databáze, ve které uživatelé vyhledávají programy pro práci s tagy, vypalovacími programy atd. Vyhledávání funguje na základě názvu interpreta, názvu skladby či alba nebo „disc ID“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Music Brainz:'''&lt;br /&gt;
:Opak komerčního CDDB – databáze kde se k roku 2008 nacházelo přes 500 000 alb a téměř 6 500 000 skladeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''FreeDB:'''&lt;br /&gt;
:Databáze informací o kompaktních discích a jejich obsahem dostupné pod licencí GNU GPL. FreeDB je založená na projektu CDDB. Pokud uživatel hledá přes databázi CD, program vypočítává unikátní identifikátor CD, díky kterému se později vyhledává v databázi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Digitální mapy===&lt;br /&gt;
Bez metadat, by nemohla fungovat [[Geografický informační systém (GIS)|GIS]] technologie. Díky nim, můžeme zjistit, jak jsou mapy aktuální, od koho jsou dostupné.&lt;br /&gt;
*'''GIS (Geographic information system):'''&lt;br /&gt;
:Informační systém, který uživatelům zprostředkovává data, která mají prostorový a povrchový vztah k Zemi. GIS vytváří modely zemského povrchu za pomocí softwaru a [[Hardware|hardwaru]]. Výsledkem je pak zprostředkování informací o počasí, katastrálních území atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gis&amp;quot;&amp;gt;Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
#CELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
#Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&lt;br /&gt;
#Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&lt;br /&gt;
#Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
metadata, [[Data|data]], [[Katalogizační lístek|katalogizační lístek]], [[ID 3 tagy|ID 3 tagy]], [[Tagy|tagy]], [[Exif|Exif]], [[HyperText Markup Language (HTML)|HTML]], [[Music Brainz|Music Brainz]], [[CDDB|CDDB]], [[FreeDB|FreeDB]], [[Geografický informační systém|GIS]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=16440</id>
		<title>Operační systém</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;diff=16440"/>
		<updated>2015-02-02T14:32:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: Založena nová stránka s textem „'''Operační systém (OS)''' je základní software počítačů, který je zapojen do paměti počítačů a…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Operační systém (OS)''' je základní [[Software|software]] [[Počítač|počítačů]], který je zapojen do [[Paměť (PC)|paměti počítačů]] a funguje od začátku spuštění počítače až do jeho ukončení. Je složen z [[Jádro operačního systému|jádra]] a [[Pomocné systémové nástroje|pomocný systémových nástrojů]]. Cíle operačního systému je zajistit stabilní ovládání a [[Aplikační uživatelské rozhraní|aplikační uživatelské rozhraní]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot;&amp;gt;Operační systém (OS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Definice podle terminologického slovníku [[Národní knihovna|Národní knihovny]]:'''&lt;br /&gt;
:''&amp;quot;Základní obslužný a řídící program počítače zajišťující mj. komunikaci jeho hardwarové a softwarové složky. Operační systém převádí příkazy zadané uživatelem ve vyšších programovacích jazycích na instrukce srozumitelné procesoru a slouží ke správě počítače a uživatelských aplikací. Mezi operační systémy patří např. MS-DOS, Windows, Unix a Linux.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;nkpOS&amp;quot;&amp;gt;POTÁČEK, Jiří. Operační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000046&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Vývoj==&lt;br /&gt;
===Historie OS===&lt;br /&gt;
První náznaky OS lze vysledovat v [[Knihovna|knihovnách]]. Za první lze však označit [[Multics (OS)|Multics]], který vznikl v roce 1964, pro jeho pomalost byl nahrazen [[Unix (OS)|OS Unix]].&lt;br /&gt;
===Současnost OS===&lt;br /&gt;
V současnosti jsou na trhu dostupná různá OS. Asi nejužívanější je OS od firmy [[Microsoft|Microsoft]], kterou vede [[Bill Gates|Bill Gates]] – [[Windows (OS)|Windows]]. Velký rozvoj také zaznamenal Mac od Applu a na trhu je také známý Linux.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Budoucnost OS===&lt;br /&gt;
[[Informační společnost|Společnosti]] neustále aktualizují své OS pro co nejvíce vyhovující požadavky [[Uživatel|uživatelů]]. S vývojem [[Technologie|technologií]] se předpokládá, že OS se budou přizpůsobovat různým zařízením, například chytrým domácnostem. Např. Microsoft chystá na podzim 2015 vydání Windows 10, které mají sjednotit vydařené Windows 7 s naopak, ne příliš vydařenými, ale v 10 vylepšenými Windows 8 (a verzí 8.1). Windows 10 má jako OS sjednotit „chytrá“ zařízení, od [[Chytré hodinky|chytrých hodinek]], [[Tablet|tablety]], [[Mobilní telefon|mobil]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech1&amp;quot;&amp;gt;Stáhněte si zdarma: vzhled Windows 10 nebo přenosné menu Start. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/windows-10-na-windows-8-1-0b1-/software.aspx?c=A150107_200242_software_dvr&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech2&amp;quot;&amp;gt;NÁZOR: Windows 10 vypadají skvěle, sedmičky mi ale stačí. Na PC nemluvím. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/microsoft-windows-10-nazor-cortana-drh-/software.aspx?c=A150122_160440_software_pka&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Funkce OS==&lt;br /&gt;
*'''Ovládání:'''&lt;br /&gt;
:Funguje na základě zadávání vstupů a pomocí výstupů získává uživatel výsledek.&lt;br /&gt;
*'''Abstrakce hardwaru:'''&lt;br /&gt;
:Pro OS je zásadní, aby byl aktuální a tak vytváří rozhraní pro [[Program (PC)|programy]], které abstrahuje ovládání [[Hardware|hardware]] a dalších funkcí do snadno použitelných funkcí.&lt;br /&gt;
*'''Správa zdrojů:'''&lt;br /&gt;
:Přiděluje a odebírá procesům systémové prostředky počítače.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Rozbor operačního systému==&lt;br /&gt;
Základem OS je jádro, které může být různě naprogramováno. Účelem jádra je přidělování paměti a času [[Procesor (PC)|procesoru]] (či procesorů) programům, ovládání zařízení počítače (pomocí ovladačů) a abstrakci funkcí (aby bylo např. možné načítat [[Soubory|soubory]] z [[Pevný disk|pevného disku]] a z jednotky [[CD-Rom|CD-ROM]] stejným příkazem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Jádra dělíme na:===&lt;br /&gt;
*Monolitické jádro – jako jeden funkční celek.&lt;br /&gt;
*Mikrojádro – je velice malé, oddělitelné části pracují samostatně.&lt;br /&gt;
*Hybridní jádro – kombinace mono a mikrojádra.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Operační systém a jeho vymezení==&lt;br /&gt;
Do operačního systému patří i základní systémové nástroje ke správě počítače jako je – [[Formátování disků|formátování disků]], kontrola integrity souborového systému, nastavení systémového času a podobně. Některé [[Aplikace|aplikace]] tyto nástroje téměř napodobují nebo jsou jejími náhražkami. Není tak vždy možné systémové nástroje a aplikace od sebe rozlišit.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Aplikace a jádro operačního systému můžeme rozlišit podle funkcí operačního systému nebo podle toho, jestli je spuštěný proces zpracováván uživatelem nebo jádrem (privilegovaný režim) samotným.&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní počítače (jako jsou [[Příkazový řádek|příkazový řádek]], textové nebo grafické) není zahrnováno do OS, ale je možné kvůli zvýšení výkonu některé aplikační úkoly přenést do jádra operačního systému (například webový server, grafické uživatelské rozhraní, akcelerované funkce grafických karet apod.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==[[Mobilní OS|Mobilní OS]]==&lt;br /&gt;
S vývojem mobilních zařízení a tabletů se přirozeně otevřela možnost vytvářet OS pro tato zařízení. Bývají silně spjaty s hardwarovou stránkou zařízení a jsou tak vytvářena přesně na míru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MOS&amp;quot;&amp;gt;Mobilní operační systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mobiln%C3%AD_opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;OS&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Mezi nejznámější patří:===&lt;br /&gt;
:*Android&lt;br /&gt;
:*BlackBarry&lt;br /&gt;
:*iOS&lt;br /&gt;
:*Symbian&lt;br /&gt;
:*Windows phone&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje=== &lt;br /&gt;
#Mobilní operační systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mobiln%C3%AD_opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#Operační systém (OS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#POTÁČEK, Jiří. Operační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000046&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
#Stáhněte si zdarma: vzhled Windows 10 nebo přenosné menu Start. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/windows-10-na-windows-8-1-0b1-/software.aspx?c=A150107_200242_software_dvr &lt;br /&gt;
#NÁZOR: Windows 10 vypadají skvěle, sedmičky mi ale stačí. Na PC nemluvím. In: Technet.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/microsoft-windows-10-nazor-cortana-drh-/software.aspx?c=A150122_160440_software_pka&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16439</id>
		<title>Metadata</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16439"/>
		<updated>2015-02-02T13:50:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Metadata''' (odvozeno z řeckého meta = mezi, za + latinského data = to, co je dáno). Jsou sestavená, nebo uspořádaná [[Data|data]] o datech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Definice z hlediska archivačních metadat podle terminologického slovníku Národní knihovny: ''&amp;quot;Metadata, která se vztahují k procesům souvisejícím s dlouhodobou [[Archivace|archivací]] [[Digitální informační zdroje|digitálních informačních zdrojů]]. Archivační metadata by měla zajistit trvalou [[Integrita|integritu]] a kontext [[Dokument|dokumentu]] jako podmínku pro jeho zpřístupnění v budoucnosti.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKP&amp;quot;&amp;gt;ELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
S metadaty se setkáváme v různých odvětvích. Například v gastronomii to může být recept, v informatice např. popis obsahu [[Software|softwaru]], v [[Muzejnictví|muzejnictví]] to může být [[Katalogizační lístek|katalogizační karta (lístek)]], která uživatele informuje o podrobnostech [[Sbírkový předmět|předmětu]], který je informačně provázán s předmětem. Metadata jako celek mohou pro uživatele všeobecně zefektivnit a urychlit vyhledávání [[Informace|informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===ID3 tagy – ukázka a rozbor metadat===&lt;br /&gt;
Pro hlavičky metadat jsou používány v informatice [[ID3 tagy|ID3 tagy]], se kterými se [[Uživatel|uživatelé]] setkávají např. u hudebních [[Mp3 formát|mp3 formátu]]. ID3 [[Tagy|tag]] nám v tomto případě může poskytnout informace o interpretovi, roku vydání, délce záznamu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Existují 2 typy ID3:'''&lt;br /&gt;
*'''ID3v1:''' 128 bytů na konci souboru. Obsahuje pevně danou strukturu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''ID3v2:''' Tagy ID3v2 mají proměnlivou velikost, obvykle se vyskytují na začátku [[Soubor|souboru]], skládají se z rámců (až 16 MB/rámec, 256 MB/tag).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tagy:===&lt;br /&gt;
*Umělec&lt;br /&gt;
*Album&lt;br /&gt;
*Název&lt;br /&gt;
*Žánr&lt;br /&gt;
*Hodnocení&lt;br /&gt;
*Obal alba&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strukturování metadat bývá v [[Aplikace|aplikacích]] dohodnuta nebo standardizována. Tagování a hierarchie pomáhají metadata strukturalizovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Metadata kolem nás==&lt;br /&gt;
===[[Knihovnictví|Knihovnictví]] a muzejnictví===&lt;br /&gt;
Poskytují informace o mezinárodním autoru knihy, názvu díla, místu vydání, jménu nakladatelství, datu vydání, počtu stran, a anotaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
U muzejního předmětu, název, popis, rozměry předmětu, provenience, lokace umístění (signatura) atd.&lt;br /&gt;
===Webové stránky===&lt;br /&gt;
Stránky s fromátem [[HyperText Markup Language (HTML)|HTML]] pomáhají prostřednictvím tagování vytvářet strukturovaná data, jako autor stránek, popis stránek, klíčová slova atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===HTML (HyperText Markup Language)===&lt;br /&gt;
Značkovací jazyk pro hypertext a jeden z hlavních jazyků pro tvorbu stránek v systému [[World Wide Web (WWW)|World Wide Web]],  díky kterému lze na internetu publikovat dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Html&amp;quot;&amp;gt;HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha digitálních obrázků===&lt;br /&gt;
Fotografie pořízené elektronikou (mobil, digitální fotoaparát nebo kamera) mají pro metadat formát EXIF.&lt;br /&gt;
'''[[Exchangeable image file format (Exif)|Exif (Exchangeable image file format)]]'''&lt;br /&gt;
Informace, které digitální fotoaparáty do existujících [[Souborové formáty|souborových formátů]], jako [[JPEG|JPEG]] (ne však pro [[JPEG2000|JPEG2000]] nebo [[PNG|PNG]]), [[TIFF|TIFF]], [[RIFF Wave|RIFF Wave]]. Exif není momentálně vyvíjen a tak se uživatelé setkávají pouze s verzí 2.2, která funguje dodnes. Exif vytvořila japonská firma Jeita.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;exig&amp;quot;&amp;gt;Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V metadatech se tak můžeme dozvědět informace jako o datu a času pořízení fotografie (se zařízeními vybavenými [[GPS|GPS]] i polohu, kde byl snímek zachycen). Dále digitální zoom, jestli byl použit blesk, [[Komprese dat|komprese]] (zmenšení velikosti datových souborů), typ a výrobce zařízení, verze a název softwaru atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha zvukových nahrávek===&lt;br /&gt;
Metadata obsahují informace o interpretovi, délce skladby, toku dat atd. Ve formátu MP3 se pak informace ukládají do ID3 tagů. Pro jednoznačnou katalogizaci hudebních záznamů existují projekty CDDB, MusicBrainz a All Music Guide.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''CDDB (Compact Disc Database):'''&lt;br /&gt;
:Internetová databáze, ve které uživatelé vyhledávají programy pro práci s tagy, vypalovacími programy atd. Vyhledávání funguje na základě názvu interpreta, názvu skladby či alba nebo „disc ID“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Music Brainz:'''&lt;br /&gt;
:Opak komerčního CDDB – databáze kde se k roku 2008 nacházelo přes 500 000 alb a téměř 6 500 000 skladeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''FreeDB:'''&lt;br /&gt;
:Databáze informací o kompaktních discích a jejich obsahem dostupné pod licencí GNU GPL. FreeDB je založená na projektu CDDB. Pokud uživatel hledá přes databázi CD, program vypočítává unikátní identifikátor CD, díky kterému se později vyhledává v databázi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Digitální mapy===&lt;br /&gt;
Bez metadat, by nemohla fungovat [[Geografický informační systém (GIS)|GIS]] technologie. Díky nim, můžeme zjistit, jak jsou mapy aktuální, od koho jsou dostupné.&lt;br /&gt;
*'''GIS (Geographic information system):'''&lt;br /&gt;
:Informační systém, který uživatelům zprostředkovává data, která mají prostorový a povrchový vztah k Zemi. GIS vytváří modely zemského povrchu za pomocí softwaru a [[Hardware|hardwaru]]. Výsledkem je pak zprostředkování informací o počasí, katastrálních území atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gis&amp;quot;&amp;gt;Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
#CELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
#Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&lt;br /&gt;
#Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&lt;br /&gt;
#Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
metadata, [[Data|data]], [[Katalogizační lístek|katalogizační lístek]], [[ID 3 tagy|ID 3 tagy]], [[Tagy|tagy]], [[Exif|Exif]], [[HyperText Markup Language (HTML)|HTML]], [[Music Brainz|Music Brainz]], [[CDDB|CDDB]], [[FreeDB|FreeDB]], [[Geografický informační systém|GIS]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16433</id>
		<title>Metadata</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metadata&amp;diff=16433"/>
		<updated>2015-02-02T13:35:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: Založena nová stránka s textem „'''Metadata''' (odvozeno z řeckého meta = mezi, za + latinského data = to, co je dáno). Jsou sestavená, nebo uspořádaná data o datech.&amp;lt;ref…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Metadata''' (odvozeno z řeckého meta = mezi, za + latinského data = to, co je dáno). Jsou sestavená, nebo uspořádaná [[Data|data]] o datech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Definice z hlediska archivačních metadat podle terminologického slovníku Národní knihovny: ''&amp;quot;Metadata, která se vztahují k procesům souvisejícím s dlouhodobou [[Archivace|archivací]] [[Digitální informační zdroje|digitálních informačních zdrojů]]. Archivační metadata by měla zajistit trvalou [[Integrita|integritu]] a kontext [[Dokument|dokumentu]] jako podmínku pro jeho zpřístupnění v budoucnosti.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;citNKP&amp;quot;&amp;gt;ELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
S metadaty se setkáváme v různých odvětvích. Například v gastronomii to může být recept, v informatice např. popis obsahu [[Software|softwaru]], v [[Muzejnictví|muzejnictví]] to může být [[Katalogizační lístek|katalogizační karta (lístek)]], která uživatele informuje o podrobnostech [[Sbírkový předmět|předmětu]], který je informačně provázán s předmětem. Metadata jako celek mohou pro uživatele všeobecně zefektivnit a urychlit vyhledávání [[Informace|informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===ID3 tagy – ukázka a rozbor metadat===&lt;br /&gt;
Pro hlavičky metadat jsou používány v informatice [[ID3 tagy|ID3 tagy]], se kterými se [[Uživatel|uživatelé]] setkávají např. u hudebních [[Mp3 formát|mp3 formátu]]. ID3 [[Tagy|tag]] nám v tomto případě může poskytnout informace o interpretovi, roku vydání, délce záznamu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Existují 2 typy ID3:'''&lt;br /&gt;
*'''ID3v1:''' 128 bytů na konci souboru. Obsahuje pevně danou strukturu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''ID3v2:''' Tagy ID3v2 mají proměnlivou velikost, obvykle se vyskytují na začátku [[Soubor|souboru]], skládají se z rámců (až 16 MB/rámec, 256 MB/tag).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tagy:===&lt;br /&gt;
*Umělec&lt;br /&gt;
*Album&lt;br /&gt;
*Název&lt;br /&gt;
*Žánr&lt;br /&gt;
*Hodnocení&lt;br /&gt;
*Obal alba&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strukturování metadat bývá v [[Aplikace|aplikacích]] dohodnuta nebo standardizována. Tagování a hierarchie pomáhají metadata strukturalizovat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Metadata kolem nás==&lt;br /&gt;
===[[Knihovnictví|Knihovnictví]] a muzejnictví===&lt;br /&gt;
Poskytují informace o mezinárodním autoru knihy, názvu díla, místu vydání, jménu nakladatelství, datu vydání, počtu stran, a anotaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
U muzejního předmětu, název, popis, rozměry předmětu, provenience, lokace umístění (signatura) atd.&lt;br /&gt;
===Webové stránky===&lt;br /&gt;
Stránky s fromátem [[HyperText Markup Language (HTML)|HTML]] pomáhají prostřednictvím tagování vytvářet strukturovaná data, jako autor stránek, popis stránek, klíčová slova atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===HTML (HyperText Markup Language)===&lt;br /&gt;
Značkovací jazyk pro hypertext a jeden z hlavních jazyků pro tvorbu stránek v systému World Wide Web,  díky kterému lze na internetu publikovat dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Html&amp;quot;&amp;gt;HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha digitálních obrázků===&lt;br /&gt;
Fotografie pořízené elektronikou (mobil, digitální fotoaparát nebo kamera) mají pro metadat formát EXIF.&lt;br /&gt;
'''[[Exchangeable image file format (Exif)|Exif (Exchangeable image file format)]]'''&lt;br /&gt;
Informace, které digitální fotoaparáty do existujících [[Souborové formáty|souborových formátů]], jako [[JPEG|JPEG]] (ne však pro [[JPEG2000|JPEG2000]] nebo [[PNG|PNG]]), [[TIFF|TIFF]], [[RIFF Wave|RIFF Wave]]. Exif není momentálně vyvíjen a tak se uživatelé setkávají pouze s verzí 2.2, která funguje dodnes. Exif vytvořila japonská firma Jeita.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;exig&amp;quot;&amp;gt;Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V metadatech se tak můžeme dozvědět informace jako o datu a času pořízení fotografie (se zařízeními vybavenými [[GPS|GPS]] i polohu, kde byl snímek zachycen). Dále digitální zoom, jestli byl použit blesk, [[Komprese dat|komprese]] (zmenšení velikosti datových souborů), typ a výrobce zařízení, verze a název softwaru atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Příloha zvukových nahrávek===&lt;br /&gt;
Metadata obsahují informace o interpretovi, délce skladby, toku dat atd. Ve formátu MP3 se pak informace ukládají do ID3 tagů. Pro jednoznačnou katalogizaci hudebních záznamů existují projekty CDDB, MusicBrainz a All Music Guide.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''CDDB (Compact Disc Database):'''&lt;br /&gt;
:Internetová databáze, ve které uživatelé vyhledávají programy pro práci s tagy, vypalovacími programy atd. Vyhledávání funguje na základě názvu interpreta, názvu skladby či alba nebo „disc ID“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''Music Brainz:'''&lt;br /&gt;
:Opak komerčního CDDB – databáze kde se k roku 2008 nacházelo přes 500 000 alb a téměř 6 500 000 skladeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''FreeDB:'''&lt;br /&gt;
:Databáze informací o kompaktních discích a jejich obsahem dostupné pod licencí GNU GPL. FreeDB je založená na projektu CDDB. Pokud uživatel hledá přes databázi CD, program vypočítává unikátní identifikátor CD, díky kterému se později vyhledává v databázi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Digitální mapy===&lt;br /&gt;
Bez metadat, by nemohla fungovat [[Geografický informační systém (GIS)|GIS]] technologie. Díky nim, můžeme zjistit, jak jsou mapy aktuální, od koho jsou dostupné.&lt;br /&gt;
*'''GIS (Geographic information system):'''&lt;br /&gt;
:Informační systém, který uživatelům zprostředkovává data, která mají prostorový a povrchový vztah k Zemi. GIS vytváří modely zemského povrchu za pomocí softwaru a [[Hardware|hardwaru]]. Výsledkem je pak zprostředkování informací o počasí, katastrálních území atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Gis&amp;quot;&amp;gt;Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikMeta&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
#CELBOVÁ, Ludmila. Archivační metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-01].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000516&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
#Exif. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exif&lt;br /&gt;
#Geografický informační systém (GIS). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
#HyperText Markup Language (HTML). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language&lt;br /&gt;
#Metadata. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
metadata, [[Data|data]], [[Katalogizační lístek|katalogizační lístek]], [[ID 3 tagy|ID 3 tagy]], [[Tagy|tagy]], [[Exif|Exif]], [[HyperText Markup Language (HTML)|HTML]], [[Music Brainz|Music Brainz]], [[CDDB|CDDB]], [[FreeDB|FreeDB]], [[Geografický informační systém|GIS]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16432</id>
		<title>Steve Jobs</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16432"/>
		<updated>2015-02-02T12:45:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Steven Paul Jobs''' známý jako Steve Jobs (*24. 2. 1955 San Francisco USA – †5. 10. 2011 Palo Alto, USA). Byl světoznámý vizionář v [[počítačový průmysl|počítačovém průmyslu]]. Zakladatel a hlavní člen představenstva firmy [[Apple|Apple Copmuter Corporation]], kterou založil v roce 1976 se [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]]. Firma vymyslela jeden z 1. osobních [[počítač|počítačů]] na světě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Život a kariéra==&lt;br /&gt;
Steve se narodil americké vysokoškolačce a syrskému studentovi politologie. Ale po porodu byl hned adoptován rodinou Jobsových. Jobs vysokou školu nedostudoval, po půl roce školy nechal a pak docházel pouze na vybrané přednášky. V tomto období se Jobs živil jen sporadicky, přespával u přátel a neměl ani pořádně na jídlo.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Apple:===&lt;br /&gt;
V roce 1971 se sešel se Stevem Wozniakem a v roce 1976 ještě společně založili s Ronaldem Waynem v garáži u Jobsových rodičů společnost Apple. V tomtéž roce vymyslel Wozniak osobní počítač Apple 1. Na začátku 80. let Jobs rozpoznal potenciál v myši, díky, které bylo možné ovládat v [[uživatelské grafické rozhraní|uživatelském grafickém rozhraní]], výsledkem toho byl vznik počítače Apple Lisa. Během roku 1984 Apple přivedl na svět osobní počítač [[Macintosh|Macintosh]].&lt;br /&gt;
V roce 1985 však začaly vycházet najevo spory mezi Jobsem a jeho kolegou Sculleym. Představenstvo se shodlo, že dál Jobs nebude pokračovat a tak Jobs odešel. V té době byl v Applu známý jako přísný a náladový manažer, který více hledí na design, než na uživatelskou potřebu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===NeXT:===  &lt;br /&gt;
Po odchodu z Applu založil společnost [[NeXT|NeXT computers]] s kapitálem 7 miliónů dolarů. Po roce však peníze Jobsovi došly. Jeho firmu však zaujal miliardář Ross Perot a rozhodl se ji zainvestovat do dalšího období. Až v roce 1990 byl na trh uveden počítač [[NeXT workstation|NeXT workstation]]. Později byl však zamítnut pro příliš velkou cenu a byl nabídnut pro vědecká odvětví. Na počítači NeXT vymyslel [[Tim Berners-Lee|Tim Berners-Lee]] v [[CERN|CERNU]] [[World Wide Web|World Wide Web]]. Dalším evolučním počítačem byl NeXT cube, který umožňoval posílat emaily s hlasovými, obrázkovými a video přílohami. V roce 1997 Apple firmu NeXT odkoupil a Jobs se vrátil do čela Applu, což vedlo později i ke vzniku [[operační systém|operačního systému]] [[Mac OS|Mac OS]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Návrat do Applu:=== &lt;br /&gt;
Po návratu do Applu se v dalších etapách díky úspěchů počítače iMac, přehrávače iPod, mobilního telefonu iPhone a tabletu iPad se firma Apple stala největší světovou firmou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot;&amp;gt;Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Osobní život ==&lt;br /&gt;
Jobs se proslavil svým vystupováním, kterým dokázal strhnout a přesvědčit publikum, zároveň byl údajně přísným manažerem a podle vyprávění se s ním báli zaměstnanci jezdit ve výtahu. Ve skutečnosti však propouštěl málokdy.&lt;br /&gt;
Zanechal po sobě 4 děti. Na začátku 80. let byla dlouhou dobu partnerka písničkářka Joan Baez. Za ženu si vzal Laurene Powellovou (tři děti), z předchozího vztahu měl dceru. Lidé ho často mohli vídat v oblečení: černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
V roce 2005 mu byla diagnostikována rakovina slinivky břišní, která se nedala operativně odstranit. Podstupoval alternativní léčbu, jak později přiznal, byla to chyba. V roce 2011 následkům nemoci podlehl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot;&amp;gt;Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Další činnosti ==&lt;br /&gt;
V roce 1986 odkoupil od George Lucase studio Pixar, které pak později (2006) prodal Disneymu, čímž získal 7% akcií a křeslo v představenstvu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
# Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&lt;br /&gt;
# Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Steve Jobs, [[Steve Wozniak|Steve Wozniak]], [[Apple|Apple]], [[NeXT|NeXT]], [[Macintosh|Macintosh]], [[iPod|iPod]], [[iPhone|iPhone]], [[iPad|iPad]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16427</id>
		<title>Steve Jobs</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&amp;diff=16427"/>
		<updated>2015-02-02T12:18:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: Založena nová stránka s textem „'''Steven Paul Jobs''' známý jako Steve Jobs (*24. 2. 1955 San Francisco USA – †5. 10. 2011 Palo Alto, USA). Byl světoznámý vizionář v počít…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Steven Paul Jobs''' známý jako Steve Jobs (*24. 2. 1955 San Francisco USA – †5. 10. 2011 Palo Alto, USA). Byl světoznámý vizionář v [[počítačový průmysl|počítačovém průmyslu]]. Zakladatel a hlavní člen představenstva firmy [[Apple|Apple Copmuter Corporation]], kterou založil v roce 1976 se [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]]. Firma vymyslela jeden z 1. osobních [[počítač|počítačů]] na světě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Život a kariéra==&lt;br /&gt;
Steve se narodil americké vysokoškolačce a syrskému studentovi politologie. Ale po porodu byl hned adoptován rodinou Jobsových. Jobs vysokou školu nedostudoval, po půl roce školy nechal a pak docházel pouze na vybrané přednášky. V tomto období se Jobs živil jen sporadicky, přespával u přátel a neměl ani pořádně na jídlo.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Apple:===&lt;br /&gt;
V roce 1971 se sešel se Stevem Wozniakem a v roce 1976 ještě společně založili s Ronaldem Waynem v garáži u Jobsových rodičů společnost Apple. V tomtéž roce vymyslel Wozniak osobní počítač Apple 1. Na začátku 80. let Jobs rozpoznal potenciál v myši, díky, které bylo možné ovládat v [[uživatelské grafické rozhraní|uživatelském grafickém rozhraní]], výsledkem toho byl vznik počítače Apple Lisa. Během roku 1984 Apple přivedl na svět osobní počítač [[Macintosh|Macintosh]].&lt;br /&gt;
V roce 1985 však začaly vycházet najevo spory mezi Jobsem a jeho kolegou Sculleym. Představenstvo se shodlo, že dál Jobs nebude pokračovat a tak Jobs odešel. V té době byl v Applu známý jako přísný a náladový manažer, který více hledí na design, než na uživatelskou potřebu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===NeXT:===  &lt;br /&gt;
Po odchodu z Applu založil společnost [[NeXT|NeXT computers]] s kapitálem 7 miliónů dolarů. Po roce však peníze Jobsovi došly. Jeho firmu však zaujal miliardář Ross Perot a rozhodl se ji zainvestovat do dalšího období. Až v roce 1990 byl na trh uveden počítač [[NeXT workstation|NeXT workstation]]. Později byl však zamítnut pro příliš velkou cenu a byl nabídnut pro vědecká odvětví. Na počítači NeXT vymyslel [[Tim Berners-Lee|Tim Berners-Lee]] v [[CERN|CERNU]] [[World Wide Web|World Wide Web]]. Dalším evolučním počítačem byl NeXT cube, který umožňoval posílat emaily s hlasovými, obrázkovými a video přílohami. V roce 1997 Apple firmu NeXT odkoupil a Jobs se vrátil do čela Applu, což vedlo později i ke vzniku [[operační systém|operačního systému]] [[Mac OS|Mac OS]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Návrat do Applu:=== &lt;br /&gt;
Po návratu do Applu se v dalších etapách díky úspěchů počítače iMac, přehrávače iPod, mobilního telefonu iPhone a tabletu iPad se firma Apple stala největší světovou firmou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot;&amp;gt;Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Osobní život ==&lt;br /&gt;
Jobs se proslavil svým vystupováním, kterým dokázal strhnout a přesvědčit publikum, zároveň byl údajně přísným manažerem a podle vyprávění se s ním báli zaměstnanci jezdit ve výtahu. Ve skutečnosti však propouštěl málokdy.&lt;br /&gt;
Zanechal po sobě 4 děti. Na začátku 80. let byla dlouhou dobu partnerka písničkářka Joan Baez. Za ženu si vzal Laurene Powellovou (tři děti), z předchozího vztahu měl dceru. Lidé ho často mohli vídat v oblečení: černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
V roce 2005 mu byla diagnostikována rakovina slinivky břišní, která se nedala operativně odstranit. Podstupoval alternativní léčbu, jak později přiznal, byla to chyba. V roce 2011 následkům nemoci podlehl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs1&amp;quot;&amp;gt;Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Další činnosti ==&lt;br /&gt;
V roce 1986 odkoupil od George Lucase studio Pixar, které pak později (2006) prodal Disneymu, čímž získal 7% akcií a křeslo v představenstvu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Jobs&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkaz ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Webové zdroje===&lt;br /&gt;
# Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs&lt;br /&gt;
# Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Steve Jobs, [[Steve Wozniak|Steve Wozniak]], [[Apple|Apple]], [[NeXT|NeXT]], [[Macintosh|Macintosh]], [[iPod|iPod]], [[iPhone|iPhone]], [[iPad|iPad]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=15748</id>
		<title>Neformální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=15748"/>
		<updated>2015-01-27T11:01:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Neformální komunikace ==&lt;br /&gt;
Je druh [[Komunikace|komunikace]], která není řízena, na rozdíl od [[Formální komunikace|formální komunikace]], předem stanovenými pravidly. [[Informace|Informace]] nejsou zahrnuty do oficiálních informačních kanálů. Prostředkem neformální komunikace mohou být neformální komunikační kanály. &lt;br /&gt;
=== Neformální komunikace - definice a její význam ===&lt;br /&gt;
Podle terminologického slovníku Národní knihovny se jedná o: ''[[Interpersonální komunikace|interpersonální]] anebo [[Skupinová komunikace|skupinovou]] přímou sociální komunikaci, popř. komunikaci prostřednictvím telefonu a jiných telekomunikačních prostředků, v jejímž průběhu si její účastníci vyměňují zpravidla informace, jež dosud nebyly zaznamenány nebo sdělovány masmédii.'' &lt;br /&gt;
Může se jednat o [[Dialog|dialog]] mezi 2 i více komunikátory, například hovor mezi přáteli, ale i kolegy na pracovišti, tedy [[Verbální komunikace|verbální]] [[přímá komunikace|přímé komunikaci]]. &lt;br /&gt;
*Hlavním smyslem neformální komunikace je mezi komunikujícími dosáhnout porozumění jinou komunikační cestou než je například formální komunikace. &lt;br /&gt;
Podle výzkumů také dochází k neformální komunikaci v případě, pokud formální selhává. &lt;br /&gt;
*Dochází k tomu například při interní komunikaci v různých organizacích. Děje se tak v případě pokud dojde mezi komunikujícími k sémantickému či psychologickému [[Šum|šumu]], tedy pokud předávaná informace působí na komunikační soustavu dvojznačně, nedává smysl, anebo si ji příjemce z hlediska obsahu vyloží naprosto jinak, než odesílatel zamýšlel. &lt;br /&gt;
*Komunikující mohou citlivěji reagovat než ve formální komunikaci, kde často může dojít k odosobnění a pomáhá v organizacích rychleji řešit problémy, zároveň upevňuje sounáležitost mezi vedením a podřízenými.&lt;br /&gt;
=== Využití neformální komunikace ===&lt;br /&gt;
Neformální komunikace může také probíhat skrze mediální zařízení (např. telefon, skype aj.), aniž by okolí znalo obsah předávaných informací (např. mezi politiky – média a veřejnost nic neví) a to mezi 2 nebo více osobami.&lt;br /&gt;
Komunikace skrze [[Neoficiální komunikační kanály|neoficiální komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
Informace přenášené v neoficiálních komunikačních kanálech mají specifické znaky:&lt;br /&gt;
[[Soubor:neform.jpg|náhled|vpravo|obr. 1: schémata pro neformální komunikaci]]&lt;br /&gt;
* Informace jsou spíše přesné než nepřesné&lt;br /&gt;
* Komunikace probíhá rychle&lt;br /&gt;
* S informacemi se zachází volněji a svobodněji než v oficiálních informačních kanálech&lt;br /&gt;
* Často je informace skrze kanál klasifikována jako novinka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle hierarchie v organizacích mohou dotyční sbírat informace a předávat je dál, nebo zpětně reagovat. Podle toho lze sestavit druhy neformálních komunikační schémata či sítě, které jsou graficky znázorněny ve tvaru hroznu (viz obrázek 1).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Neformform.jpg|náhled|vpravo|obr. 2: příklad formální a neformální komunikace ve sportovních organizacích]]&lt;br /&gt;
=== Příklad a rozdíl mezi formální a neformální komunikací ===&lt;br /&gt;
Obrázek 2 znázorňuje, jak rozdílně funguje formální i neformální komunikace ve sportovních organizacích. Schéma v charakteristickém tvaru hroznu znázorňuje, že pokud chce hráč A z klubu A přestoupit do klubu B první podnět vzniká na formální komunikaci mezi kluby bez účasti médií či veřejnosti, tedy vůči veřejnosti neformálně. V případě, že se kluby a hráč se svým agentem mezi s sebou dohodnou, tak teprve je veřejnost formálně informována &lt;br /&gt;
o dění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 420 s. ISBN 80-7169-988-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KLAPETEK, Milan. Komunikace, argumentace, rétorika. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 247 s. ISBN 978-80-247-2652-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webové odkazy: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BEDNÁŘ, Vojtěch. Neformální komunikace. In: Slideshare [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jonák, Zdeněk. informační šum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000470&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. In: Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=15679</id>
		<title>Neformální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neform%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=15679"/>
		<updated>2015-01-26T14:19:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: Založena nová stránka s textem „== Neformální komunikace == Je druh komunikace, která není řízena, na rozdíl od formální komunikace, pře…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Neformální komunikace ==&lt;br /&gt;
Je druh [[Komunikace|komunikace]], která není řízena, na rozdíl od [[Formální komunikace|formální komunikace]], předem stanovenými pravidly. [[Informace|Informace]] nejsou zahrnuty do oficiálních informačních kanálů. Prostředkem neformální komunikace mohou být neformální komunikační kanály. &lt;br /&gt;
=== Neformální komunikace - definice a její význam ===&lt;br /&gt;
Podle terminologického slovníku Národní knihovny se jedná o: ''[[Interpersonální komunikace|interpersonální]] anebo [[Skupinová komunikace|skupinovou]] přímou sociální komunikaci, popř. komunikaci prostřednictvím telefonu a jiných telekomunikačních prostředků, v jejímž průběhu si její účastníci vyměňují zpravidla informace, jež dosud nebyly zaznamenány nebo sdělovány masmédii.'' &lt;br /&gt;
Může se jednat o [[Dialog|dialog]] mezi 2 i více komunikátory, například hovor mezi přáteli, ale i kolegy na pracovišti, tedy [[Verbální komunikace|verbální]] [[přímá komunikace|prímé komunikaci]]. &lt;br /&gt;
*Hlavním smyslem neformální komunikace je mezi komunikujícími dosáhnout porozumění jinou komunikační cestou než je například formální komunikace. &lt;br /&gt;
Podle výzkumů také dochází k neformální komunikaci v případě, pokud formální selhává. &lt;br /&gt;
*Dochází k tomu například při interní komunikaci v různých organizacích. Děje se tak v případě pokud dojde mezi komunikujícími k sémantickému či psychologickému [[Šum|šumu]], tedy pokud předávaná informace působí na komunikační soustavu dvojznačně, nedává smysl, anebo si ji příjemce z hlediska obsahu vyloží naprosto jinak, než odesílatel zamýšlel. &lt;br /&gt;
*Komunikující mohou citlivěji reagovat než ve formální komunikaci, kde často může dojít k odosobnění a pomáhá v organizacích rychleji řešit problémy, zároveň upevňuje sounáležitost mezi vedením a podřízenými.&lt;br /&gt;
=== Využití neformální komunikace ===&lt;br /&gt;
Neformální komunikace může také probíhat skrze mediální zařízení (např. telefon, skype aj.), aniž by okolí znalo obsah předávaných informací (např. mezi politiky – média a veřejnost nic neví) a to mezi 2 nebo více osobami.&lt;br /&gt;
Komunikace skrze [[Neoficiální komunikační kanály|neoficiální komunikační kanály]]&lt;br /&gt;
Informace přenášené v neoficiálních komunikačních kanálech mají specifické znaky:&lt;br /&gt;
[[Soubor:neform.jpg|náhled|vpravo|obr. 1: schémata pro neformální komunikaci]]&lt;br /&gt;
* Informace jsou spíše přesné než nepřesné&lt;br /&gt;
* Komunikace probíhá rychle&lt;br /&gt;
* S informacemi se zachází volněji a svobodněji než v oficiálních informačních kanálech&lt;br /&gt;
* Často je informace skrze kanál klasifikována jako novinka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle hierarchie v organizacích mohou dotyční sbírat informace a předávat je dál, nebo zpětně reagovat. Podle toho lze sestavit druhy neformálních komunikační schémata či sítě, které jsou graficky znázorněny ve tvaru hroznu (viz obrázek 1).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Neformform.jpg|náhled|vpravo|obr. 2: příklad formální a neformální komunikace ve sportovních organizacích]]&lt;br /&gt;
=== Příklad a rozdíl mezi formální a neformální komunikací ===&lt;br /&gt;
Obrázek 2 znázorňuje, jak rozdílně funguje formální i neformální komunikace ve sportovních organizacích. Schéma v charakteristickém tvaru hroznu znázorňuje, že pokud chce hráč A z klubu A přestoupit do klubu B první podnět vzniká na formální komunikaci mezi kluby bez účasti médií či veřejnosti, tedy vůči veřejnosti neformálně. V případě, že se kluby a hráč se svým agentem mezi s sebou dohodnou, tak teprve je veřejnost formálně informována &lt;br /&gt;
o dění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-7184-767-4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 420 s. ISBN 80-7169-988-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KLAPETEK, Milan. Komunikace, argumentace, rétorika. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 247 s. ISBN 978-80-247-2652-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webové odkazy: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BEDNÁŘ, Vojtěch. Neformální komunikace. In: Slideshare [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/aveius/neformln-komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jonák, Zdeněk. informační šum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000470&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. In: Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1132&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Neformform.jpg&amp;diff=15668</id>
		<title>Soubor:Neformform.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Neformform.jpg&amp;diff=15668"/>
		<updated>2015-01-26T13:00:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Neform.jpg&amp;diff=15667</id>
		<title>Soubor:Neform.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Neform.jpg&amp;diff=15667"/>
		<updated>2015-01-26T12:54:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14295</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14295"/>
		<updated>2015-01-17T12:43:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Studium softwaru a teorie kódu|Editace hesla Studium softwaru a teorie kódu - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internetová diskuze]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14285</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14285"/>
		<updated>2015-01-17T09:28:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Studium softwaru a teorie kódu|Editace hesla Studium softwaru a teorie kódu - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internetová diskuze]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9895</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9895"/>
		<updated>2014-11-28T11:38:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Michal.Studnicny: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal.Studnicny</name></author>
		
	</entry>
</feed>