<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Milada.Kuzelkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Milada.Kuzelkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Milada.Kuzelkova"/>
	<updated>2026-05-30T22:10:30Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28817</id>
		<title>Wikisofia:Klínové písmo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28817"/>
		<updated>2016-01-06T10:03:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Milada.Kuzelkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vznik písma ==&lt;br /&gt;
Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a funkce písma ==&lt;br /&gt;
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik klínového písma ==&lt;br /&gt;
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;br /&gt;
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy klínového písma ==&lt;br /&gt;
Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho používali jako způsob zápisu pro svůj jazyk.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)	Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)	Staroasyrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
e)	Syrsko-mezopotámské  klínové písmo → Chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Objevy ==&lt;br /&gt;
Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsaných klínovým písmem, tyto byly datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovaly hospodářské záznamy. V raně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků, později 580.&lt;br /&gt;
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;br /&gt;
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;br /&gt;
Za zmínku stojí významný český jazykovědec Bedřich Hrozný (1879 - 1952), který v letech 1916-1917 rozluštil chetitský jazyk a položil základy oboru chetitologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura: ==&lt;br /&gt;
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28816</id>
		<title>Wikisofia:Klínové písmo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28816"/>
		<updated>2016-01-06T10:02:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Milada.Kuzelkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vznik písma ==&lt;br /&gt;
Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a funkce písma ==&lt;br /&gt;
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik klínového písma ==&lt;br /&gt;
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;br /&gt;
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Příklad.jpg|Titulek 1&lt;br /&gt;
Soubor:Příklad.jpg|Titulek 2&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy klínového písma ==&lt;br /&gt;
Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho používali jako způsob zápisu pro svůj jazyk.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)	Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)	Staroasyrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
e)	Syrsko-mezopotámské  klínové písmo → Chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Objevy ==&lt;br /&gt;
Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsaných klínovým písmem, tyto byly datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovaly hospodářské záznamy. V raně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků, později 580.&lt;br /&gt;
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;br /&gt;
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;br /&gt;
Za zmínku stojí významný český jazykovědec Bedřich Hrozný (1879 - 1952), který v letech 1916-1917 rozluštil chetitský jazyk a položil základy oboru chetitologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura: ==&lt;br /&gt;
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28813</id>
		<title>Wikisofia:Klínové písmo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28813"/>
		<updated>2016-01-06T08:30:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Milada.Kuzelkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vznik písma ==&lt;br /&gt;
Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a funkce písma ==&lt;br /&gt;
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik klínového písma ==&lt;br /&gt;
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;br /&gt;
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy klínového písma ==&lt;br /&gt;
Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho používali jako způsob zápisu pro svůj jazyk.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)	Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)	Staroasyrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
e)	Syrsko-mezopotámské  klínové písmo → Chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Objevy ==&lt;br /&gt;
Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsaných klínovým písmem, tyto byly datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovaly hospodářské záznamy. V raně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků, později 580.&lt;br /&gt;
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;br /&gt;
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;br /&gt;
Za zmínku stojí významný český jazykovědec Bedřich Hrozný (1879 - 1952), který v letech 1916-1917 rozluštil chetitský jazyk a položil základy oboru chetitologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura: ==&lt;br /&gt;
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28565</id>
		<title>Wikisofia:Klínové písmo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28565"/>
		<updated>2016-01-03T20:46:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Milada.Kuzelkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vznik písma ==&lt;br /&gt;
Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a funkce písma ==&lt;br /&gt;
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sumersko-babylónské písmo ==&lt;br /&gt;
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo '''klínové písmo'''. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;br /&gt;
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy klínového písma ==&lt;br /&gt;
Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho používali jako způsob zápisu pro svůj jazyk.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)	Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)	Staroasyrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
e)	Syrsko-mezopotámské  klínové písmo → Chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Objevy ==&lt;br /&gt;
Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsaných klínovým písmem, tyto byly datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovaly hospodářské záznamy. V raně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků, později 580.&lt;br /&gt;
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;br /&gt;
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura: ==&lt;br /&gt;
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28563</id>
		<title>Wikisofia:Klínové písmo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28563"/>
		<updated>2016-01-03T20:34:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Milada.Kuzelkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vznik písma ==&lt;br /&gt;
Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a funkce písma ==&lt;br /&gt;
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sumersko-babylónské písmo ==&lt;br /&gt;
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo '''klínové písmo'''. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;br /&gt;
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy klínového písma ==&lt;br /&gt;
Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho používali jako způsob zápisu pro svůj jazyk.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)	Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)	Staroasýrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
e)	Syrsko-mezopotámské  klínové písmo → Chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Objevy ==&lt;br /&gt;
Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsaných klínovým písmem, tyto byly datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovaly hospodářské záznamy. V raně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků, později 580.&lt;br /&gt;
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;br /&gt;
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura: ==&lt;br /&gt;
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28562</id>
		<title>Wikisofia:Klínové písmo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28562"/>
		<updated>2016-01-03T20:33:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Milada.Kuzelkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vznik písma ==&lt;br /&gt;
Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a funkce písma ==&lt;br /&gt;
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sumersko-babylónské písmo ==&lt;br /&gt;
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo '''klínové písmo'''. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;br /&gt;
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy klínového písma ==&lt;br /&gt;
Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho používali jako způsob zápisu pro svůj jazyk.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)	Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)	Staroasýrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
e)	Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → Chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Objevy ==&lt;br /&gt;
Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsaných klínovým písmem, tyto byly datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovaly hospodářské záznamy. V raně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků, později 580.&lt;br /&gt;
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;br /&gt;
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura: ==&lt;br /&gt;
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28561</id>
		<title>Wikisofia:Klínové písmo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28561"/>
		<updated>2016-01-03T20:32:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Milada.Kuzelkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vznik písma ==&lt;br /&gt;
Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a funkce písma ==&lt;br /&gt;
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sumersko-babylónské písmo ==&lt;br /&gt;
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;br /&gt;
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy klínového písma ==&lt;br /&gt;
Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho používali jako způsob zápisu pro svůj jazyk.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)	Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)	Staroasýrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
e)	Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → Chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Objevy ==&lt;br /&gt;
Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsaných klínovým písmem, tyto byly datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovaly hospodářské záznamy. V raně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků, později 580.&lt;br /&gt;
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;br /&gt;
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura: ==&lt;br /&gt;
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28560</id>
		<title>Wikisofia:Klínové písmo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28560"/>
		<updated>2016-01-03T20:27:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Milada.Kuzelkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vznik písma ==&lt;br /&gt;
Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a s náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a funkce písma ==&lt;br /&gt;
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být tedy zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sumersko-babylónské písmo ==&lt;br /&gt;
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé jiné národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;br /&gt;
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm a 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen důležité tabulky. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné, jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy klínového písma ==&lt;br /&gt;
Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho používali jako způsob zápisu pro svůj jazyk.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)	Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)	Staroasýrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
e)	Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → Chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Objevy ==&lt;br /&gt;
Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsaných klínovým písmem, byly datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovaly hospodářské záznamy. V raně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků, později 580 znaků.&lt;br /&gt;
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;br /&gt;
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura: ==&lt;br /&gt;
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28558</id>
		<title>Wikisofia:Klínové písmo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28558"/>
		<updated>2016-01-03T20:15:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Milada.Kuzelkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vznik písma ==&lt;br /&gt;
Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a s náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a funkce písma ==&lt;br /&gt;
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být tedy zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sumersko-babylónské písma ==&lt;br /&gt;
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé jiné národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava do leva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;br /&gt;
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další měli rozměry 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalili je do mokrého hadru a vyhladili. Vypalovali se jen důležité tabulky. Kromě jednoduchých tabulek se používali i vícevrstevné, jádro tabulky bylo z červené hlíny a na povrchu byla tenká vrstva žluté. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy klínového písma ==&lt;br /&gt;
Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho pro svůj jazyk používali jako způsob zápisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)	Babylonské klínové písmo → novobabylónské → perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)	Staroasýrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
e)	Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Objevy ==&lt;br /&gt;
Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsané klínovým písmem, jsou datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovali hospodářské záznamy. V ranně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků a později už jen 580.&lt;br /&gt;
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotamské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;br /&gt;
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura: ==&lt;br /&gt;
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28557</id>
		<title>Wikisofia:Klínové písmo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28557"/>
		<updated>2016-01-03T20:13:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Milada.Kuzelkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vznik písma ==&lt;br /&gt;
Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a s náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody a funkce písma ===&lt;br /&gt;
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být tedy zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sumersko-babylónské písma ===&lt;br /&gt;
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé jiné národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava do leva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;br /&gt;
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další měli rozměry 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalili je do mokrého hadru a vyhladili. Vypalovali se jen důležité tabulky. Kromě jednoduchých tabulek se používali i vícevrstevné, jádro tabulky bylo z červené hlíny a na povrchu byla tenká vrstva žluté. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy klínového písma ===&lt;br /&gt;
Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho pro svůj jazyk používali jako způsob zápisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)	Babylonské klínové písmo → novobabylónské → perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)	Staroasýrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
e)	Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Objevy ===&lt;br /&gt;
Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsané klínovým písmem, jsou datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovali hospodářské záznamy. V ranně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků a později už jen 580.&lt;br /&gt;
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotamské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;br /&gt;
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&lt;br /&gt;
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28552</id>
		<title>Wikisofia:Klínové písmo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28552"/>
		<updated>2016-01-03T20:08:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Milada.Kuzelkova: Milada.Kuzelkova přesunul stránku Uživatel:Milada.Kuzelkova na Wikisofia:Klínové písmo&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Klínové písmo ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik písma ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a s náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody a funkce písma ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být tedy zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sumersko-babylónské písma ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé jiné národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava do leva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;br /&gt;
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další měli rozměry 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalili je do mokrého hadru a vyhladili. Vypalovali se jen důležité tabulky. Kromě jednoduchých tabulek se používali i vícevrstevné, jádro tabulky bylo z červené hlíny a na povrchu byla tenká vrstva žluté. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy klínového písma ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho pro svůj jazyk používali jako způsob zápisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a)	Sumerské klínové písmo&lt;br /&gt;
b)	Staroakkadské klínové písmo&lt;br /&gt;
c)	Babylonské klínové písmo → novobabylónské → perské achájmenovské&lt;br /&gt;
d)	Staroasýrské klínové písmo&lt;br /&gt;
e)	Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → chetitské klínové písmo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Objevy ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsané klínovým písmem, jsou datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovali hospodářské záznamy. V ranně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků a později už jen 580.&lt;br /&gt;
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotamské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;br /&gt;
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Milada.Kuzelkova&amp;diff=28553</id>
		<title>Uživatel:Milada.Kuzelkova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Milada.Kuzelkova&amp;diff=28553"/>
		<updated>2016-01-03T20:08:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Milada.Kuzelkova: Milada.Kuzelkova přesunul stránku Uživatel:Milada.Kuzelkova na Wikisofia:Klínové písmo&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#PŘESMĚRUJ [[Wikisofia:Klínové písmo]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28548</id>
		<title>Wikisofia:Klínové písmo</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28548"/>
		<updated>2016-01-03T20:04:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Milada.Kuzelkova: Založena nová stránka s textem „== Klínové písmo ==&amp;lt;br /&amp;gt;  === Vznik písma ===&amp;lt;br /&amp;gt;  Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Klínové písmo ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vznik písma ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a s náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody a funkce písma ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být tedy zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sumersko-babylónské písma ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé jiné národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava do leva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;br /&gt;
Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další měli rozměry 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalili je do mokrého hadru a vyhladili. Vypalovali se jen důležité tabulky. Kromě jednoduchých tabulek se používali i vícevrstevné, jádro tabulky bylo z červené hlíny a na povrchu byla tenká vrstva žluté. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy klínového písma ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho pro svůj jazyk používali jako způsob zápisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a)	Sumerské klínové písmo&lt;br /&gt;
b)	Staroakkadské klínové písmo&lt;br /&gt;
c)	Babylonské klínové písmo → novobabylónské → perské achájmenovské&lt;br /&gt;
d)	Staroasýrské klínové písmo&lt;br /&gt;
e)	Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → chetitské klínové písmo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Objevy ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsané klínovým písmem, jsou datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovali hospodářské záznamy. V ranně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků a později už jen 580.&lt;br /&gt;
Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotamské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;br /&gt;
Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura: ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>