<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Milos.Novotny</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Milos.Novotny"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Milos.Novotny"/>
	<updated>2026-05-11T20:45:11Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Avod_do_filosofie_logiky&amp;diff=14246</id>
		<title>Úvod do filosofie logiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Avod_do_filosofie_logiky&amp;diff=14246"/>
		<updated>2015-01-16T11:15:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Milos.Novotny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Filosofie logiky se zaměřuje na výchozí pojmy logiky, metody a postupy v logice používané. V historii se setkáváme s různými přístupy a logickými školami. Množství z nich považuje za zásadní porozumění jazyku, pak totiž můžeme porozumět otázce a následně na ni hledat odpověď. Víceméně všechny logické školy se shodnou, že by logika měla poskytnout nástroje a prostředky k usuzování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Předmět logiky ==&lt;br /&gt;
Nejprve si musíme stanovit náš účel, pak můžeme začít utvářet formu vhodné logiky.&lt;br /&gt;
Čím se vlastně logika zabývá a má zabývat? Čeho se týká?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Myšlení ===&lt;br /&gt;
* označení &amp;quot;myslověda&amp;quot;&lt;br /&gt;
Jde o vyjádření toho, jak lidé skutečně přemýšlejí. To však v praxi obvykle nefunguje, protože lidé nepřemýšlejí &amp;quot;logicky&amp;quot;. Z tohoto pohledu se nám jeví jako apriorní věda, nikoli empirická. Vhodněji se jeví přístup k logice jako '''normativní vědě''', která udává, jak by lidé přemýšlet měli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Skutečnost ===&lt;br /&gt;
Některé logické zákony fungují ve skutečném životě, obdobně jako '''fyzikální zákony''', jsou empirické, seznamujeme se s nimi zkušeností. Logické zákony se nám však zdají obvykle platné apriorně, nezávislé na okolní skutečnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jazyk ===&lt;br /&gt;
Logické zákony jako '''jazykové normy'''. Sledujeme, podle jakých jazykových pravidel některé výrazy užíváme a z toho vyvozujeme logické zákony. Některé principy jsou obecné, platí ve všech jazycích stejně, některé se liší, uzpůsobují se specifikům příslušných jazyků (stejné věci se v různých jazycích vyjadřují odlišně).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Abstraktní entity ===&lt;br /&gt;
Logika se zabývá '''jsoucny'''. Nejde o skutečné, ale možné jazyky, možné skutečnosti, možné způsoby myšlení...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zákon sporu ==&lt;br /&gt;
Spor je něco, co nemůžeme uvažovat.&lt;br /&gt;
Paradox: ''Může Bůh všemohoucí stvořit kámen, který by neuzvedl?'' Ano, může, protože je všemohoucí, je nad sporem, nachází se v našem myšlení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výrok ==&lt;br /&gt;
Výrok je určitým způsobem strukturovaná věta, která je buď pravdivá, nebo nepravdivá. Obvykle se logika zabývá právě výroky. Řekneme-li o něčem, že je ''truth value gap'', znamená to, že nemá pravdivostní hodnotu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Propozice'''&lt;br /&gt;
* neboli obsah tvrzení (myšlenka, věta o sobě)&lt;br /&gt;
* nezajímá nás použití v jazyce, ale význam pro logiku&lt;br /&gt;
'''Větný typ'''&lt;br /&gt;
* posloupnost výrazů bez ohledu na způsob vyjádření (řečí, písmem)&lt;br /&gt;
* abstrakce skryté za jednotlivými výrazy spojujeme do sebe&lt;br /&gt;
'''Větný výskyt'''&lt;br /&gt;
* obsahuje i okolnosti za jakých je výrok užit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Dvě a dvě jsou čtyři. 2+2=4. Dvě a dvě jsou čtyři.''&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Například výše uvedené tři věty, vyjadřují jednu propozici. Jde o dva větné typy a tři větné výskyty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Subjekt predikátová forma věty ===&lt;br /&gt;
Tedy '''''S je P.''''', podle aristotelského přístupu uznávána po staletí. Obecná věta s prázdným subjektem je považována za '''pravdivou'''. Někdy neuznáváno, až démonizováno. S různými větami dle subjektu pracujeme odlišně. Moderní pojetí se liší v tom, že můžeme vypovídat třeba i o dvojici, zaujímá jiný přístup k subjektu. Jinak pojímá '''kvantifikaci''': kvantifikujeme přes '''universum''' a kvantifikátor je vyváděn vně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj ==&lt;br /&gt;
Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky [https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?id=fca8801e0e3296b0da955061e92459fa&amp;amp;tid=&amp;amp;do=predmet&amp;amp;kod=ALG110016&amp;amp;skr=2014 Filosofie logiky]. Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Filosofie_logiky zde].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Filosofie logiky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milos.Novotny</name></author>
		
	</entry>
</feed>