<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Miroslava.Sigutova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Miroslava.Sigutova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Miroslava.Sigutova"/>
	<updated>2026-05-14T12:23:27Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=11020</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=11020"/>
		<updated>2014-12-01T14:34:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Doporučená líteratura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální psycholog, filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. &amp;lt;i&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke&amp;lt;/i&amp;gt; (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). &amp;lt;i&amp;gt;Elements of psychophysics&amp;lt;/i&amp;gt; (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. My own viewpoint on mental measurement. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;,1987(49),203–207 .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;, (49) 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). &amp;lt;i&amp;gt;Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]&amp;lt;/i&amp;gt;. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek  ''Vorschule der Aesthetik'' , ve kterém jako první použil pojem  „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor, Heidelberger Michael.Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, (15), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
*Jiří Hoskovec. Tajemství experimentální psychologic (The secrets of experimental psychology). Prague; Academia, 1992. 166 pp. (Reviewed by Josef Brožek). &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1002/1520-6696(199407)30:3&amp;amp;lt;296::aid-jhbs2300300335&amp;amp;gt;3.0.co;2-t.&lt;br /&gt;
*ALLEN H. S.,  Pfeifer Harry, &amp;amp;amp;  Schmiedel  Herbert. (1) Handbuch der Experimentalphysik Handbuch der Experimentalphysik (2) Band 18: Wellen-optik und Polarisation Handbuch der Experimentalphysik (3) Band 19. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 123(issue 3106), undefined. DOI: 10.1007/978-3-322-83423-2_8.&lt;br /&gt;
*Burt Cyril. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1111/j.2044-8317.1960.tb00033.x.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=11019</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=11019"/>
		<updated>2014-12-01T14:33:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Zdroje obrázků */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální psycholog, filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. &amp;lt;i&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke&amp;lt;/i&amp;gt; (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). &amp;lt;i&amp;gt;Elements of psychophysics&amp;lt;/i&amp;gt; (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. My own viewpoint on mental measurement. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;,1987(49),203–207 .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;, (49) 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). &amp;lt;i&amp;gt;Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]&amp;lt;/i&amp;gt;. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek  ''Vorschule der Aesthetik'' , ve kterém jako první použil pojem  „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor, Heidelberger Michael.Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, (15), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená líteratura ==&lt;br /&gt;
*Jiří Hoskovec. Tajemství experimentální psychologic (The secrets of experimental psychology). Prague; Academia, 1992. 166 pp. (Reviewed by Josef Brožek). &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1002/1520-6696(199407)30:3&amp;amp;lt;296::aid-jhbs2300300335&amp;amp;gt;3.0.co;2-t.&lt;br /&gt;
*ALLEN H. S.,  Pfeifer Harry, &amp;amp;amp;  Schmiedel  Herbert. (1) Handbuch der Experimentalphysik Handbuch der Experimentalphysik (2) Band 18: Wellen-optik und Polarisation Handbuch der Experimentalphysik (3) Band 19. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 123(issue 3106), undefined. DOI: 10.1007/978-3-322-83423-2_8.&lt;br /&gt;
*Burt Cyril. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1111/j.2044-8317.1960.tb00033.x.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=11015</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=11015"/>
		<updated>2014-12-01T12:41:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Statistika: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální psycholog, filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. &amp;lt;i&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke&amp;lt;/i&amp;gt; (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). &amp;lt;i&amp;gt;Elements of psychophysics&amp;lt;/i&amp;gt; (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. My own viewpoint on mental measurement. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;,1987(49),203–207 .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;, (49) 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). &amp;lt;i&amp;gt;Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]&amp;lt;/i&amp;gt;. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek  ''Vorschule der Aesthetik'' , ve kterém jako první použil pojem  „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor, Heidelberger Michael.Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, (15), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=11014</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=11014"/>
		<updated>2014-12-01T12:39:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Statistika: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální psycholog, filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. &amp;lt;i&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke&amp;lt;/i&amp;gt; (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). &amp;lt;i&amp;gt;Elements of psychophysics&amp;lt;/i&amp;gt; (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. My own viewpoint on mental measurement. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;,1987(49),203–207 .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;, (49) 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). &amp;lt;i&amp;gt;Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]&amp;lt;/i&amp;gt;. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek s nátevem ''Vorschule der Aesthetik'' , ve kterém jako první použil pojem  „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor, Heidelberger Michael.Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, (15), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=11013</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=11013"/>
		<updated>2014-12-01T12:35:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Statistika: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální psycholog, filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. &amp;lt;i&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke&amp;lt;/i&amp;gt; (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). &amp;lt;i&amp;gt;Elements of psychophysics&amp;lt;/i&amp;gt; (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. My own viewpoint on mental measurement. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;,1987(49),203–207 .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;, (49) 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). &amp;lt;i&amp;gt;Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]&amp;lt;/i&amp;gt;. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem  „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor, Heidelberger Michael.Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, (15), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=11012</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=11012"/>
		<updated>2014-12-01T12:33:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Statistika: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální psycholog, filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. &amp;lt;i&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke&amp;lt;/i&amp;gt; (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). &amp;lt;i&amp;gt;Elements of psychophysics&amp;lt;/i&amp;gt; (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. My own viewpoint on mental measurement. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;,1987(49),203–207 .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;, (49) 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). &amp;lt;i&amp;gt;Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]&amp;lt;/i&amp;gt;. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem [http://wikisofia.cz/index.php/Deskriptivn%C3%AD_statistika „medián“]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor, Heidelberger Michael.Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, (15), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10464</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10464"/>
		<updated>2014-11-30T15:44:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. &amp;lt;i&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke&amp;lt;/i&amp;gt; (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). &amp;lt;i&amp;gt;Elements of psychophysics&amp;lt;/i&amp;gt; (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. My own viewpoint on mental measurement. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;,1987(49),203–207 .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;, (49) 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). &amp;lt;i&amp;gt;Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]&amp;lt;/i&amp;gt;. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor, Heidelberger Michael.Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, (15), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10460</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10460"/>
		<updated>2014-11-30T15:43:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Estetika: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. &amp;lt;i&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke&amp;lt;/i&amp;gt; (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). &amp;lt;i&amp;gt;Elements of psychophysics&amp;lt;/i&amp;gt; (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. My own viewpoint on mental measurement. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;,1987(49),203–207 .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;, (49) 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). &amp;lt;i&amp;gt;Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]&amp;lt;/i&amp;gt;. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10458</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10458"/>
		<updated>2014-11-30T15:42:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Rozdílový práh */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. &amp;lt;i&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke&amp;lt;/i&amp;gt; (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). &amp;lt;i&amp;gt;Elements of psychophysics&amp;lt;/i&amp;gt; (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. My own viewpoint on mental measurement. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;,1987(49),203–207 .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;, (49) 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10449</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10449"/>
		<updated>2014-11-30T15:37:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Smysly */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. &amp;lt;i&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke&amp;lt;/i&amp;gt; (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). &amp;lt;i&amp;gt;Elements of psychophysics&amp;lt;/i&amp;gt; (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. My own viewpoint on mental measurement. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;,1987(49),203–207 .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10438</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10438"/>
		<updated>2014-11-30T15:29:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Smysly */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. &amp;lt;i&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke&amp;lt;/i&amp;gt; (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). &amp;lt;i&amp;gt;Elements of psychophysics&amp;lt;/i&amp;gt; (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. &amp;lt;i&amp;gt;Psychological Research&amp;lt;/i&amp;gt;,1987(49),203–207 .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10435</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10435"/>
		<updated>2014-11-30T15:27:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Mysl: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. &amp;lt;i&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke&amp;lt;/i&amp;gt; (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). &amp;lt;i&amp;gt;Elements of psychophysics&amp;lt;/i&amp;gt; (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10433</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10433"/>
		<updated>2014-11-30T15:26:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Mysl: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. &amp;lt;i&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke&amp;lt;/i&amp;gt; (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10431</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10431"/>
		<updated>2014-11-30T15:24:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Kauzalita: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10426</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10426"/>
		<updated>2014-11-30T15:22:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Pojetí vesmíru: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview.&amp;lt;/i&amp;gt; Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10424</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10424"/>
		<updated>2014-11-30T15:21:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Pojetí vesmíru: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10421</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10421"/>
		<updated>2014-11-30T15:19:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Filosofie: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10418</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10418"/>
		<updated>2014-11-30T15:18:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10416</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10416"/>
		<updated>2014-11-30T15:16:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Filosofie: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), &amp;lt;i&amp;gt;Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848&amp;lt;/i&amp;gt; [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10413</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10413"/>
		<updated>2014-11-30T15:15:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Život */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10386</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10386"/>
		<updated>2014-11-30T14:57:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Smysly */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10384</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10384"/>
		<updated>2014-11-30T14:55:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Rozdílový práh */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10381</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10381"/>
		<updated>2014-11-30T14:54:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Posmrtný život: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10364</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10364"/>
		<updated>2014-11-30T14:32:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10360</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10360"/>
		<updated>2014-11-30T14:27:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10339</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10339"/>
		<updated>2014-11-30T13:35:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10338</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10338"/>
		<updated>2014-11-30T13:34:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Zdroje obrázků */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]&lt;br /&gt;
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]&lt;br /&gt;
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]&lt;br /&gt;
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]&lt;br /&gt;
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10321</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10321"/>
		<updated>2014-11-30T13:13:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Zdroje obrázků */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.&lt;br /&gt;
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10303</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10303"/>
		<updated>2014-11-30T13:05:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
*1. &lt;br /&gt;
*2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10302</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10302"/>
		<updated>2014-11-30T13:02:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Phillips Flip,  Norman  J. Farley, &amp;amp;amp;  Beers  Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. &amp;lt;i&amp;gt;Seeing and Perceiving&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Burt Cyril,  Fechner Gustav Theodor,  Arendt Hans-Jürgen, &amp;amp;amp;  Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Heidelberger Michael, &amp;amp;amp;  Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. &amp;lt;i&amp;gt;Philosophical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10286</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10286"/>
		<updated>2014-11-30T12:45:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
*1.Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. &amp;lt;i&amp;gt;Journal of the History of the Behavioral Sciences&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.&lt;br /&gt;
*2.FLUGEL E.,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Heidelberger Michael,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Science&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 15(issue 375), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.&lt;br /&gt;
*3.Fuller Steve, &amp;amp;amp;  Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. &amp;lt;i&amp;gt;Metascience&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10229</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10229"/>
		<updated>2014-11-30T11:05:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Statistika: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10228</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10228"/>
		<updated>2014-11-30T11:05:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Estetika: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;&amp;gt;Fechner, G. (1871). Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]. Hirzel: Leipzig.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&amp;lt;ref name=&amp;quot;konec&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10227</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10227"/>
		<updated>2014-11-30T11:02:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Rozdílový práh */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological Research, 49, 203–207 (Original work published 1851) &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10226</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10226"/>
		<updated>2014-11-30T11:00:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Fechnerův barevný efekt */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10225</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10225"/>
		<updated>2014-11-30T10:59:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Rozdílový práh */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10221</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10221"/>
		<updated>2014-11-30T10:50:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Smysly */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu :&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10219</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10219"/>
		<updated>2014-11-30T10:47:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Smysly */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|} &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;pako&amp;quot; &amp;gt;Fechner, G. Th. (1987). My own viewpoint on mental measurement. Psychological Research, 49,&lt;br /&gt;
203–207 (Original work published 1887).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot; /&amp;gt; Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. Psychological&lt;br /&gt;
Research, 49, 203–207 (Original work published 1851)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;trubka&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu :&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10210</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10210"/>
		<updated>2014-11-30T10:37:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Život */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;blb&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší. Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu :&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10209</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10209"/>
		<updated>2014-11-30T10:37:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Smysly */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|}&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší. Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu :&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10203</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10203"/>
		<updated>2014-11-30T10:32:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Mozek */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší. Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu :&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10202</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10202"/>
		<updated>2014-11-30T10:31:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Mysl: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;ne&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), 53-67 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ano&amp;quot;&amp;gt; Fechner, G. (1966). Elements ofpsychophysics (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart &amp;amp; Winston.(Original work published 1860)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší. Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu :&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10198</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10198"/>
		<updated>2014-11-30T10:22:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Psychofyzický paralelismus */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší. Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu :&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10196</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10196"/>
		<updated>2014-11-30T10:19:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Psychofyzika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli.  &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší. Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu :&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10194</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10194"/>
		<updated>2014-11-30T10:18:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;hej&amp;quot;&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli.  &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší. Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu :&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10192</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10192"/>
		<updated>2014-11-30T10:17:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Psychofyzika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli.  &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší. Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu :&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10189</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10189"/>
		<updated>2014-11-30T10:14:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Posmrtný život: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|} &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli.  &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší. Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu :&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10185</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10185"/>
		<updated>2014-11-30T10:11:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Vědomí: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli.  &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší. Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu :&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10160</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10160"/>
		<updated>2014-11-30T07:05:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Kauzalita: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name= &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli.  &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší. Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu :&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10159</id>
		<title>Gustav Theodor Fechner</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&amp;diff=10159"/>
		<updated>2014-11-30T07:04:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Miroslava.Sigutova: /* Kauzalita: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gustav Theodor Fechner'''  byl německý fyzik, experimentální [[Psycholog|psycholog]], filosof a také estetik&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Fancher R.E. (1996). &amp;lt;i&amp;gt;Pioneers of Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: W. W. Norton.&amp;lt;/ref&amp;gt; , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].&amp;lt;ref&amp;gt;Sheynin Oscar,  Fechner Rolf,  Fechner Gustav Theodor, &amp;amp;amp;  Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. &amp;lt;i&amp;gt;British Journal of Mathematical and Statistical Psychology&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.&amp;lt;/ref&amp;gt;   Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;&amp;gt;T A. E. Gustav Theodor Fechner. &amp;lt;i&amp;gt;Nature&amp;lt;/i&amp;gt;, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život == &lt;br /&gt;
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]&lt;br /&gt;
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''&amp;quot;Proof that the mood is made of iodine&amp;quot;''''' a '''''&amp;quot;A panegyric for today's medicine and natural history.&amp;quot;'''''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;&amp;gt;Lasswitz, Kurd (1896)1910 Gustav Theodor Fechner.3d ed. Stuttgart (Germany): Frommann. .&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou].  Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. &amp;lt;ref name=:))&amp;gt;Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html &amp;lt;/ref&amp;gt; Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]]  a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot; /&amp;gt; Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].&amp;lt;ref name=&amp;quot;::&amp;quot;&amp;gt;Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofie: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:(&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty  a její modifikace neexistuje nic.&amp;lt;ref&amp;gt;In A. Arndt &amp;amp; W. Jaeschke (Eds.), Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848 [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:::&amp;quot;&amp;gt; Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Pojetí vesmíru: ===&lt;br /&gt;
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.&lt;br /&gt;
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. &lt;br /&gt;
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger, M. (2004). Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical&lt;br /&gt;
worldview. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:)&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bůh: ===&lt;br /&gt;
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:!&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědomí: ===&lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. &lt;br /&gt;
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Posmrtný život: ===&lt;br /&gt;
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''&amp;quot;Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží&amp;quot;''.'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kauzalita: ===&lt;br /&gt;
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. &amp;lt;ref name &amp;quot;::::&amp;quot;&amp;gt;Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. Philosophical Psychology. Vol. 23 (2), 163-172.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. &amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;::::&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==&lt;br /&gt;
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.&lt;br /&gt;
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychofyzický paralelismus ===&lt;br /&gt;
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. &lt;br /&gt;
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. &lt;br /&gt;
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli.  &lt;br /&gt;
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mysl: === &lt;br /&gt;
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. &lt;br /&gt;
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. &lt;br /&gt;
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mozek ===&lt;br /&gt;
*Ve Fechnerově  době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. &lt;br /&gt;
*Fechner se proto  domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Fechner.jpeg ‎|rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]&lt;br /&gt;
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší. Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Rozdílový práh ====&lt;br /&gt;
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. &lt;br /&gt;
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu  &lt;br /&gt;
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''k=dI /I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu :&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| '''P = k * log I'''&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Fechnerův barevný efekt ====&lt;br /&gt;
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.&lt;br /&gt;
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. &lt;br /&gt;
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Estetika: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' &lt;br /&gt;
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar.  &lt;br /&gt;
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. &lt;br /&gt;
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Statistika: ==&lt;br /&gt;
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' &lt;br /&gt;
*V roce 1878 pak publikoval článek, ve kterém jako první použil pojem „medián“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Miroslava.Sigutova</name></author>
		
	</entry>
</feed>