<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Monika.Kozusnikova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Monika.Kozusnikova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Monika.Kozusnikova"/>
	<updated>2026-05-11T13:49:46Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kirkpatrick&amp;diff=34020</id>
		<title>Kirkpatrick</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kirkpatrick&amp;diff=34020"/>
		<updated>2016-05-18T20:10:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Kozusnikova: vytvoření&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Donald L. Kirkpatrick popisuje svůj model evaluace v publikaci '''Evaluating training programs: the four levels''', na které spolupracoval se svým otcem Jamesem Kirkpatrickem. Tento model evaluace patří mezi odbornou veřejností k nejznámějším. Tvoří jej čtyři úrovně: (1) úroveň reakcí, (2) úroveň učení, (3) úroveň chování a (5) úroveň výsledků, přičemž každá úroveň je ovlivněna úrovní předchozí.&lt;br /&gt;
== Úroveň reakcí ==&lt;br /&gt;
Úroveň reakcí zkoumá, zda byl účastník s kurzem spokojen. Spokojenost účastníků také přináší vyšší pravděpodobnost, že se v budoucnu zúčastní i dalších kurzů nebo že kurz doporučí vedení jako užitečný i pro kolegy. Rozhodnutí vedoucích pracovníků týkající se vzdělávání se často zakládají na tom, co o nějakém kurzu slyšeli nebo jim o něm účastníci řekli. &lt;br /&gt;
== Úroveň učení ==&lt;br /&gt;
Druhou úrovní je úroveň učení, která zjišťuje, co se účastníci na kurzu naučili, tedy jaké získali znalosti, dovednosti a postoje. Tato úroveň je opět velmi důležitá, protože pokud nebudou účastníci úspěšní na úrovni učení, nemohou být úspěšní ani na úrovni chování. &lt;br /&gt;
== Úroveň chování ==&lt;br /&gt;
Převedení nově nabytých znalostí, dovedností a postojů z prostředí kurzu do pracovního chování však není jednoduché. Aby lidé začali naučené dovednosti používat v praxi, musí především chtít, vědět, jak to mají dělat, a mít ke změně vhodné podmínky. Vedení organizace musí pracovníky v jejich snaze podpořit, pomoci jim a odměnit je za úspěch; neudělá-li to, hrozí, že se pracovník vrátí zpět ke svému původnímu chování. Změny na úrovni chování mohou nastat až s určitou časovou prodlevou, je proto důležité umět odhadnout správný čas pro provedení evaluace. &lt;br /&gt;
== Úroveň výsledků ==&lt;br /&gt;
Úroveň výsledků zahrnuje všechny aspekty, které vznikly díky absolvování kurzu. Patří sem zvýšení produkce, prodeje, kvality a zisku, snížení počtu nehod a další. &amp;lt;ref&amp;gt;KIRKPATRICK, James a Donald KIRKPATRICK. Evaluating training programs: the four levels. 3rd ed. San Francisco: Berrett-Koehler, 2006, 380 s. ISBN 15-767-5348-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Kozusnikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Evaluace&amp;diff=34017</id>
		<title>Evaluace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Evaluace&amp;diff=34017"/>
		<updated>2016-05-18T19:30:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Kozusnikova: citace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obecně termín evaluace označuje „hodnocení, které … stanovuje kvalitu a efektivitu určitých programů, procesů, dosahovaných výsledků a efektů, činností zúčastněných subjektů“. &amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 294 s. ISBN 978-80-247-3960-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; V pedagogice a andragogice má slovo evaluace užší význam a je používáno jako označení pro hodnocení fungování a efektivnosti částí nebo celku vzdělávacího systému &amp;lt;ref&amp;gt;PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 978-80-7367-647-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;, přičemž předmětem evaluace je vedle samotného obsahu vzdělávacího kurzu i jeho organizace, realizace, prostředí, lektoři, používané studijní materiály ad. &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŇKOVÁ, Hana. Firemní vzdělávání. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 204 s. Vedení lidí v praxi. ISBN 978-80-247-2914-5.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle Armstronga &amp;lt;ref&amp;gt;ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3&amp;lt;/ref&amp;gt;. je cílem evaluace porovnat stanovené cíle s dosaženými výsledky, a tím najít odpověď na otázku, zda a do jaké míry splnilo vzdělávání svůj účel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody evaluace ==&lt;br /&gt;
Evaluace podporuje dosahování cílů vzdělávání a cílů jeho účastníků a připomíná účastníkům, že jsou za výsledky vzdělávání spoluodpovědní. Evaluace též přispívá k rozhodnutí, které vzdělávací aktivity jsou pro naše potřeby nejvhodnější, zda je v dané situaci vzdělávání nejlepším řešením, nebo je možné cíle dosáhnout i jinými způsoby. Evaluace taktéž přispívá k rozhodnutí, kdo se má vzdělávání účastnit, pro koho bude vzdělávání užitečné. V neposlední řadě evaluace zajišťuje, že vzdělávání bude vyhodnoceno na základě specifikovaných kritérií a jeho hodnocení nebude založeno jen na emocích a subjektivních pocitech účastníků a lektora.&amp;lt;ref&amp;gt;VODÁK, Jozef a Alžbeta KUCHARČÍKOVÁ. Efektivní vzdělávání zaměstnanců. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 205 s. ISBN 978-80-247-1904-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Nevýhody evaluace ==&lt;br /&gt;
K nevýhodám evaluace patří jak časová a finanční náročnost, tak nezbytná spoluúčast mnoha osob, od lektora přes účastníky kurzu až k zadavateli kurzu. K nevýhodám se řadí též často nejednoznačný výsledek evaluace. Nejednoznačný v tom smyslu, že nikdy nelze přesně určit, které efekty vznikly následkem účasti na vzdělávání a které byly v menší či větší míře ovlivněny jinými faktory.&lt;br /&gt;
== Přístupy k evaluaci vzdělávacích aktivit ==&lt;br /&gt;
Podle Dvořákové &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŇKOVÁ, Hana. Firemní vzdělávání. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 204 s. Vedení lidí v praxi. ISBN 978-80-247-2914-5.&amp;lt;/ref&amp;gt; je možno evaluaci např. rozdělit:&lt;br /&gt;
a) z hlediska času na evaluaci probíhající před začátkem, v průběhu, na konci nebo po skončení vzdělávání,&lt;br /&gt;
b) z hlediska zadavatele na evaluaci interní a externí,&lt;br /&gt;
c) z hlediska trvání na evaluaci krátkodobou a dlouhodobou,&lt;br /&gt;
d) z hlediska fází na evaluaci formativní (probíhá v průběhu kurzu, který lze na základě jejích výsledků upravit) a sumativní (probíhá po skončení kurzu, proto lze na základě jejích výsledků upravit pouze kurzy budoucí).&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Kozusnikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Evaluace&amp;diff=34016</id>
		<title>Evaluace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Evaluace&amp;diff=34016"/>
		<updated>2016-05-18T19:20:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Kozusnikova: založení&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Obecně termín evaluace označuje „hodnocení, které … stanovuje kvalitu a efektivitu určitých programů, procesů, dosahovaných výsledků a efektů, činností zúčastněných subjektů.“ (Průcha, Veteška, 2012, s. 98). V pedagogice a andragogice má slovo evaluace užší význam a je používáno jako označení pro hodnocení fungování a efektivnosti částí nebo celku vzdělávacího systému (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s. 191), přičemž předmětem evaluace je vedle samotného obsahu vzdělávacího kurzu i jeho organizace, realizace, prostředí, lektoři, používané studijní materiály ad. (Bartoňková, 2010, s. 182). Podle Armstronga (2007, s. 508) je cílem evaluace porovnat stanovené cíle s dosaženými výsledky, a tím najít odpověď na otázku, zda a do jaké míry splnilo vzdělávání svůj účel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody evaluace ==&lt;br /&gt;
Evaluace podporuje dosahování cílů vzdělávání a cílů jeho účastníků a připomíná účastníkům, že jsou za výsledky vzdělávání spoluodpovědní. Evaluace též přispívá k rozhodnutí, které vzdělávací aktivity jsou pro naše potřeby nejvhodnější, zda je v dané situaci vzdělávání nejlepším řešením, nebo je možné cíle dosáhnout i jinými způsoby. Evaluace taktéž přispívá k rozhodnutí, kdo se má vzdělávání účastnit, pro koho bude vzdělávání užitečné. V neposlední řadě evaluace zajišťuje, že vzdělávání bude vyhodnoceno na základě specifikovaných kritérií a jeho hodnocení nebude založeno jen na emocích a subjektivních pocitech účastníků a lektora (Vodák, Kucharčíková, 2007, s. 110─112).&lt;br /&gt;
== Nevýhody evaluace ==&lt;br /&gt;
K nevýhodám evaluace patří jak časová a finanční náročnost, tak nezbytná spoluúčast mnoha osob, od lektora přes účastníky kurzu až k zadavateli kurzu. K nevýhodám se řadí též často nejednoznačný výsledek evaluace. Nejednoznačný v tom smyslu, že nikdy nelze přesně určit, které efekty vznikly následkem účasti na vzdělávání a které byly v menší či větší míře ovlivněny jinými faktory.&lt;br /&gt;
== Přístupy k evaluaci vzdělávacích aktivit ==&lt;br /&gt;
Podle Dvořákové (Bartoňková, 2010, s. 183) je možno evaluaci např. rozdělit:&lt;br /&gt;
a) z hlediska času na evaluaci probíhající před začátkem, v průběhu, na konci nebo po skončení vzdělávání,&lt;br /&gt;
b) z hlediska zadavatele na evaluaci interní a externí,&lt;br /&gt;
c) z hlediska trvání na evaluaci krátkodobou a dlouhodobou,&lt;br /&gt;
d) z hlediska fází na evaluaci formativní (probíhá v průběhu kurzu, který lze na základě jejích výsledků upravit) a sumativní (probíhá po skončení kurzu, proto lze na základě jejích výsledků upravit pouze kurzy budoucí).&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Kozusnikova</name></author>
		
	</entry>
</feed>