<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Monika.Mullerova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Monika.Mullerova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Monika.Mullerova"/>
	<updated>2026-05-16T00:05:13Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_modely_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B,_vybran%C3%AD_z%C3%A1stupci&amp;diff=54097</id>
		<title>Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_modely_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B,_vybran%C3%AD_z%C3%A1stupci&amp;diff=54097"/>
		<updated>2018-05-26T07:32:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Mullerova: /* Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní pojmy: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	'''[[Konceptuální model|Konceptuální model:]]'''   Ve smyslu počítačové vědy (tvorba informačních systémů) se konceptuální modely zabývají reprezentací nejobecnější struktury výseku reality (tj. model entitní struktury reálného světa). Jedná se tedy o část světa, která je omezená detailností i rozsahem. &lt;br /&gt;
-	Nejobecnějším pohledem na konceptuální modely je pohled predikátové logiky založený na pojmech universa a predikátů.&lt;br /&gt;
-	Konceptuální modely, založené na pojmech: entita, atribut a vztah jsou vhodné pro zachycení výseku reálného světa. &lt;br /&gt;
-	Teorii konceptuálních modelů je možné chápat jako část aplikované logiky. &lt;br /&gt;
-	Obecně: Každý konceptuální model je možné vyjádřit pomocí predikátové logiky (takové vyjádření je však nevhodné.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽIAKOVÁ, Katarína, Darja JAROŠOVÁ a Juraj ČÁP. &amp;lt;i&amp;gt;Ošetřovatelství: konceptuální modely a teorie&amp;lt;/i&amp;gt;. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2005.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	'''Univerzum, jednotlivin''' (universum diskurzu): jedná se o množinu jednotlivin v daném výseku reality. Jednotliviny lze také chápat jako věci v zobecněném a to jak hmotné tak nehmotné (myšlenky). Pro jednotlivé prvky univerza je dána množina vlastností a množina vztahů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	'''Entita''': Entita je množina prvků universa, které jsou stejného druhu (tj. množina věcí stejného druhu). Prvek entity nazýváme výskytem této entity. Entita je tedy množina věcí (hmotných nebo nehmotných), které reálně existují a které jsou stejného druhu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	'''Atribut:''' Atribut je vlastnost výskytu entity. Pokud by věci neměly vlastnosti, nebylo by ani možné je rozlišit.  Jednotlivým entitám jsou tedy přiřazovány atributy. Ke každé entitě je popsána sada atributů, které jsou pro ni typické.  Zatímco sada atributů je vlastností entity, hodnoty těchto atributů jsou vlastností výskytu entity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	'''Vztah:''' Jedná se o vztah mezi výskyty jedné entity a výskyty druhé entity. V konceptuálních modelech jsou vztahy někdy nazývané relace. &lt;br /&gt;
-	Příklad vztahu: Autorství (mezi výskyty entity Autor a mezi výskyty entity Dílo).&lt;br /&gt;
-	Autor může být autorem několika děl a dílo může mít několik autorů.&lt;br /&gt;
-	Základní vztah: je vztah typu 1:N (např. vztah mezi vydáním určitého díla a výtiskem tohoto díla). Pro daný výtisk existuje jedno vydání, jehož součástí tento výtisk je. Na druhou stranu vydání obsahuje obecně N výtisků (N - nějaké přirozené číslo). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.	 '''Entitní struktura:'''  Entitní strukturou je množina reálných entit, jejich atributů a jejich vzájemných vztahů.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Jiří, Martin SOUČEK a Barbora DROBÍKOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt;Konceptuální model informace a FRBR&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/731&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== I.	Základní konceptuální model [[Informace|informace]]: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice pojmu [[Informace|informace]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí (např. N. Wiener definuje informaci jako &amp;quot;obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním&amp;quot;). V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy. V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek. V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy…“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zděnek. &amp;lt;i&amp;gt;Informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Michael Buckland''' je autorem konceptu tzv. „trojí pojetí informace“: Specifikuje informaci chápanou jako znalost, jako věc a jako proces. Tyto tři základní pohledy jsou všechny stejně validní, je třeba jim rozumět jako celku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z různých přístupů k pojmu informace vyplívá, že pojetí informace osciluje mezi pojetím informace jako sémantického obsahu a pojetím informace jako dokumentu. Znamená to, že informaci není možné modelovat jako model jedné entity.  Má komplexní strukturu sestávající z několika entit.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní konceptuální model vnitřní struktury informace obsahuje tuto entitní strukturu:'''&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4 základní entity:''''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	'''Entita Obsah informace:''' V konceptuálním modelu informace je základní entitou Obsah informace  (sémantický, myšlenkový obsah dané informace).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2.	'''Entita Vyjádření informace''': Vyjádření určitého informačního obsahu v různých jazykových systémech (textové, notový zápis, video, audio atd.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	'''Entita Zapsání informace:''' každé zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	'''Entita Záznam informace:''' pojetí informace jakožto „nosiče“ (informace jako věc).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi těmito entitami existují '''vztahy 1:N:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Obsah informace může mít několik různých (např. jazykových) vyjádření.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	K danému Vyjádření informace může existovat několik (obecně vícenásobných) Zapsání informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Každé Zapsání informace obsahuje N jednotlivých Záznamů informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další entity:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Místo uložení:''' Např. webová adresa, kde je dosažitelný záznam informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Původce:''' Odpovědná osoba za výskyt entity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Příjemce''' informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Jazyk:''' Obsah dané informace může být vyjádřen v různých jazykových mutacích &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hmotné vs nehmotné:''' &lt;br /&gt;
Výskyty entity Obsah informace jsou nehmotné věci a stejné je to i pro výskyty entit Vyjádření informace a Jazyk. &lt;br /&gt;
Výskyty entity Záznam informace jsou hmotné věci (záznam na elektronickém mediu považujeme za hmotnou věc), zatímco výskyty entity Zapsání informace jsou množiny hmotných věcí.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. &amp;lt;i&amp;gt;Information as thing&amp;lt;/i&amp;gt;. 1991. Dostupné také z: http://skat.ihmc.us/rid=1KR7VC4CQ-SLX5RG-5T39/BUCKLAND(1991)-informationasthing.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== II.	Konceptuálním model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]] v knihovní a informační vědě: Model bibliografického univerza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]]: Funkční požadavky na bibliografické záznamy. Je výsledkem analýzy struktury bibliografického záznamu a zejména výsledkem analýzy zájmů uživatelů o jednotlivé údaje bibliografického záznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model FRBR tvoří tři skupiny entit. Pro modelování základního bibliografického univerza FRBR je nejdůležitější první skupina entit, která je tvořena entitami: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Dílo:''' Výrazný intelektuální nebo umělecký výtvor. Je to abstraktní entita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Vyjádření:''' Intelektuální nebo umělecká realizace díla ve významotvorném systému (abstraktní entita).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Provedení (Zhmotnění):''' fyzické zhmotnění vyjádření díla. Entita definovaná jako provedení zahrnuje širokou škálu nosičů. Je to konkrétní entita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Jednotka:''' Jednotlivý exemplář provedení. Jednotka je konkrétní entita. Např. jeden výtisk vydání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální model  informace a FRBR-model jsou podobné. Model FRBR je zjednodušený. Má definováno méně entit. Např. entita Jazyk je ve FRBR uvedena pouze jako atribut.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘOVÁ, Dana. &amp;lt;i&amp;gt;Model FRBR a jeho aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2009. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/model-frbr-jeho-aplikace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Mullerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_model&amp;diff=54096</id>
		<title>Konceptuální model</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_model&amp;diff=54096"/>
		<updated>2018-05-26T07:31:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Mullerova: /* Konceptuální model */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Konceptuální model ==&lt;br /&gt;
 Reprezentace struktury výseku reality.&lt;br /&gt;
Konceptuální model modeluje realitu pomocí objektů a jejich vlastností na logické úrovni a výběr entit a atributů pro popis objektů. Z hlediska formy popisu i použitých prvků se opírá o dnes již zavedenou praxi E-R modelů či diagramů tříd.&lt;br /&gt;
Jde tedy o graficky znázorněnou strukturu entit nebo tříd a vztahů mezi nimi.&amp;lt;ref&amp;gt;KALUŽA, Jindřich a Ludmila KALUŽOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt;Modelování dat v informačních systémech&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ekopress, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konceptuální modelování''' - fáze datové, případně objektové analýzy využívající modelů založených na objektech aplikační domény. ER model je založen na chápání světa jako množiny základních objektů - entit (entity) a vztahů (relationship) mezi nimi.&amp;lt;ref&amp;gt;SILBERSCHATZ, Abraham, Henry F. KORTH a S. SUDARSHAN. &amp;lt;i&amp;gt;Database system concepts&amp;lt;/i&amp;gt;. 4th ed. Boston: McGraw-Hill, c2002.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad: Konceptuální model v databázovém modelování:''' &lt;br /&gt;
• Vede k formálnímu popisu uživatelské aplikace&lt;br /&gt;
• Výsledkem jsou konceptuální schémata (nezávislá na pozdějším použití  schématu databáze).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další časté konceptuální modely:&lt;br /&gt;
- Konceptuální model Informace: V počítačové vědě je možné konceptuální modely možné chápat jako součást aplikované logiky (např. konceptuální model informace).&lt;br /&gt;
- Konceptuální model FRBR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Mullerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_model&amp;diff=54095</id>
		<title>Konceptuální model</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_model&amp;diff=54095"/>
		<updated>2018-05-26T07:23:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Mullerova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Konceptuální model ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konceptuální modelování''' - fáze datové, případně objektové analýzy využívající modelů založených na objektech aplikační domény. ER model je založen na chápání světa jako množiny základních objektů - entit (entity) a vztahů (relationship) mezi nimi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad: Konceptuální model v databázovém modelování:''' &lt;br /&gt;
• Vede k formálnímu popisu uživatelské aplikace&lt;br /&gt;
• Výsledkem jsou konceptuální schémata (nezávislá na pozdějším použití  schématu databáze).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Mullerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_model&amp;diff=54094</id>
		<title>Konceptuální model</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_model&amp;diff=54094"/>
		<updated>2018-05-26T07:22:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Mullerova: Založena nová stránka s textem „ == Konceptuální model ==  '''Konceptuální modelování''' - fáze datové, případně objektové analýzy využívající modelů založených na obj…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Konceptuální model ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konceptuální modelování''' - fáze datové, případně objektové analýzy využívající modelů založených na objektech aplikační domény. ER model je založen na chápání světa jako množiny základních objektů - entit (entity) a vztahů (relationship) mezi nimi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad: Konceptuální model v databázovém modelování:''' &lt;br /&gt;
• Vede k formálnímu popisu uživatelské aplikace&lt;br /&gt;
• Výsledkem jsou konceptuální schémata (nezávislá na pozdějším použití  schématu databáze).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;SILBERSCHATZ, Abraham, Henry F. KORTH a S. SUDARSHAN. &amp;lt;i&amp;gt;Database system concepts&amp;lt;/i&amp;gt;. 4th ed. Boston: McGraw-Hill, c2002.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;references/&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Mullerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_modely_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B,_vybran%C3%AD_z%C3%A1stupci&amp;diff=54093</id>
		<title>Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_modely_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B,_vybran%C3%AD_z%C3%A1stupci&amp;diff=54093"/>
		<updated>2018-05-26T07:13:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Mullerova: /* II.	Konceptuálním model FRBR v knihovní a informační vědě: Model bibliografického univerza */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní pojmy: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	'''Konceptuální model:'''   Ve smyslu počítačové vědy (tvorba informačních systémů) se konceptuální modely zabývají reprezentací nejobecnější struktury výseku reality (tj. model entitní struktury reálného světa). Jedná se tedy o část světa, která je omezená detailností i rozsahem. &lt;br /&gt;
-	Nejobecnějším pohledem na konceptuální modely je pohled predikátové logiky založený na pojmech universa a predikátů.&lt;br /&gt;
-	Konceptuální modely, založené na pojmech: entita, atribut a vztah jsou vhodné pro zachycení výseku reálného světa. &lt;br /&gt;
-	Teorii konceptuálních modelů je možné chápat jako část aplikované logiky. &lt;br /&gt;
-	Obecně: Každý konceptuální model je možné vyjádřit pomocí predikátové logiky (takové vyjádření je však nevhodné.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽIAKOVÁ, Katarína, Darja JAROŠOVÁ a Juraj ČÁP. &amp;lt;i&amp;gt;Ošetřovatelství: konceptuální modely a teorie&amp;lt;/i&amp;gt;. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2005.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	'''Univerzum, jednotlivin''' (universum diskurzu): jedná se o množinu jednotlivin v daném výseku reality. Jednotliviny lze také chápat jako věci v zobecněném a to jak hmotné tak nehmotné (myšlenky). Pro jednotlivé prvky univerza je dána množina vlastností a množina vztahů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	'''Entita''': Entita je množina prvků universa, které jsou stejného druhu (tj. množina věcí stejného druhu). Prvek entity nazýváme výskytem této entity. Entita je tedy množina věcí (hmotných nebo nehmotných), které reálně existují a které jsou stejného druhu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	'''Atribut:''' Atribut je vlastnost výskytu entity. Pokud by věci neměly vlastnosti, nebylo by ani možné je rozlišit.  Jednotlivým entitám jsou tedy přiřazovány atributy. Ke každé entitě je popsána sada atributů, které jsou pro ni typické.  Zatímco sada atributů je vlastností entity, hodnoty těchto atributů jsou vlastností výskytu entity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	'''Vztah:''' Jedná se o vztah mezi výskyty jedné entity a výskyty druhé entity. V konceptuálních modelech jsou vztahy někdy nazývané relace. &lt;br /&gt;
-	Příklad vztahu: Autorství (mezi výskyty entity Autor a mezi výskyty entity Dílo).&lt;br /&gt;
-	Autor může být autorem několika děl a dílo může mít několik autorů.&lt;br /&gt;
-	Základní vztah: je vztah typu 1:N (např. vztah mezi vydáním určitého díla a výtiskem tohoto díla). Pro daný výtisk existuje jedno vydání, jehož součástí tento výtisk je. Na druhou stranu vydání obsahuje obecně N výtisků (N - nějaké přirozené číslo). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.	 '''Entitní struktura:'''  Entitní strukturou je množina reálných entit, jejich atributů a jejich vzájemných vztahů.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Jiří, Martin SOUČEK a Barbora DROBÍKOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt;Konceptuální model informace a FRBR&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/731&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== I.	Základní konceptuální model [[Informace|informace]]: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice pojmu [[Informace|informace]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí (např. N. Wiener definuje informaci jako &amp;quot;obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním&amp;quot;). V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy. V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek. V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy…“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zděnek. &amp;lt;i&amp;gt;Informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Michael Buckland''' je autorem konceptu tzv. „trojí pojetí informace“: Specifikuje informaci chápanou jako znalost, jako věc a jako proces. Tyto tři základní pohledy jsou všechny stejně validní, je třeba jim rozumět jako celku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z různých přístupů k pojmu informace vyplívá, že pojetí informace osciluje mezi pojetím informace jako sémantického obsahu a pojetím informace jako dokumentu. Znamená to, že informaci není možné modelovat jako model jedné entity.  Má komplexní strukturu sestávající z několika entit.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní konceptuální model vnitřní struktury informace obsahuje tuto entitní strukturu:'''&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4 základní entity:''''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	'''Entita Obsah informace:''' V konceptuálním modelu informace je základní entitou Obsah informace  (sémantický, myšlenkový obsah dané informace).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2.	'''Entita Vyjádření informace''': Vyjádření určitého informačního obsahu v různých jazykových systémech (textové, notový zápis, video, audio atd.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	'''Entita Zapsání informace:''' každé zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	'''Entita Záznam informace:''' pojetí informace jakožto „nosiče“ (informace jako věc).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi těmito entitami existují '''vztahy 1:N:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Obsah informace může mít několik různých (např. jazykových) vyjádření.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	K danému Vyjádření informace může existovat několik (obecně vícenásobných) Zapsání informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Každé Zapsání informace obsahuje N jednotlivých Záznamů informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další entity:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Místo uložení:''' Např. webová adresa, kde je dosažitelný záznam informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Původce:''' Odpovědná osoba za výskyt entity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Příjemce''' informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Jazyk:''' Obsah dané informace může být vyjádřen v různých jazykových mutacích &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hmotné vs nehmotné:''' &lt;br /&gt;
Výskyty entity Obsah informace jsou nehmotné věci a stejné je to i pro výskyty entit Vyjádření informace a Jazyk. &lt;br /&gt;
Výskyty entity Záznam informace jsou hmotné věci (záznam na elektronickém mediu považujeme za hmotnou věc), zatímco výskyty entity Zapsání informace jsou množiny hmotných věcí.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. &amp;lt;i&amp;gt;Information as thing&amp;lt;/i&amp;gt;. 1991. Dostupné také z: http://skat.ihmc.us/rid=1KR7VC4CQ-SLX5RG-5T39/BUCKLAND(1991)-informationasthing.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== II.	Konceptuálním model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]] v knihovní a informační vědě: Model bibliografického univerza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]]: Funkční požadavky na bibliografické záznamy. Je výsledkem analýzy struktury bibliografického záznamu a zejména výsledkem analýzy zájmů uživatelů o jednotlivé údaje bibliografického záznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model FRBR tvoří tři skupiny entit. Pro modelování základního bibliografického univerza FRBR je nejdůležitější první skupina entit, která je tvořena entitami: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Dílo:''' Výrazný intelektuální nebo umělecký výtvor. Je to abstraktní entita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Vyjádření:''' Intelektuální nebo umělecká realizace díla ve významotvorném systému (abstraktní entita).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Provedení (Zhmotnění):''' fyzické zhmotnění vyjádření díla. Entita definovaná jako provedení zahrnuje širokou škálu nosičů. Je to konkrétní entita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Jednotka:''' Jednotlivý exemplář provedení. Jednotka je konkrétní entita. Např. jeden výtisk vydání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální model  informace a FRBR-model jsou podobné. Model FRBR je zjednodušený. Má definováno méně entit. Např. entita Jazyk je ve FRBR uvedena pouze jako atribut.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘOVÁ, Dana. &amp;lt;i&amp;gt;Model FRBR a jeho aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2009. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/model-frbr-jeho-aplikace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Mullerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_modely_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B,_vybran%C3%AD_z%C3%A1stupci&amp;diff=54092</id>
		<title>Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_modely_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B,_vybran%C3%AD_z%C3%A1stupci&amp;diff=54092"/>
		<updated>2018-05-26T07:13:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Mullerova: /* II.	Konceptuálním model FRBR v knihovní a informační vědě: Model bibliografického univerza */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní pojmy: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	'''Konceptuální model:'''   Ve smyslu počítačové vědy (tvorba informačních systémů) se konceptuální modely zabývají reprezentací nejobecnější struktury výseku reality (tj. model entitní struktury reálného světa). Jedná se tedy o část světa, která je omezená detailností i rozsahem. &lt;br /&gt;
-	Nejobecnějším pohledem na konceptuální modely je pohled predikátové logiky založený na pojmech universa a predikátů.&lt;br /&gt;
-	Konceptuální modely, založené na pojmech: entita, atribut a vztah jsou vhodné pro zachycení výseku reálného světa. &lt;br /&gt;
-	Teorii konceptuálních modelů je možné chápat jako část aplikované logiky. &lt;br /&gt;
-	Obecně: Každý konceptuální model je možné vyjádřit pomocí predikátové logiky (takové vyjádření je však nevhodné.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽIAKOVÁ, Katarína, Darja JAROŠOVÁ a Juraj ČÁP. &amp;lt;i&amp;gt;Ošetřovatelství: konceptuální modely a teorie&amp;lt;/i&amp;gt;. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2005.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	'''Univerzum, jednotlivin''' (universum diskurzu): jedná se o množinu jednotlivin v daném výseku reality. Jednotliviny lze také chápat jako věci v zobecněném a to jak hmotné tak nehmotné (myšlenky). Pro jednotlivé prvky univerza je dána množina vlastností a množina vztahů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	'''Entita''': Entita je množina prvků universa, které jsou stejného druhu (tj. množina věcí stejného druhu). Prvek entity nazýváme výskytem této entity. Entita je tedy množina věcí (hmotných nebo nehmotných), které reálně existují a které jsou stejného druhu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	'''Atribut:''' Atribut je vlastnost výskytu entity. Pokud by věci neměly vlastnosti, nebylo by ani možné je rozlišit.  Jednotlivým entitám jsou tedy přiřazovány atributy. Ke každé entitě je popsána sada atributů, které jsou pro ni typické.  Zatímco sada atributů je vlastností entity, hodnoty těchto atributů jsou vlastností výskytu entity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	'''Vztah:''' Jedná se o vztah mezi výskyty jedné entity a výskyty druhé entity. V konceptuálních modelech jsou vztahy někdy nazývané relace. &lt;br /&gt;
-	Příklad vztahu: Autorství (mezi výskyty entity Autor a mezi výskyty entity Dílo).&lt;br /&gt;
-	Autor může být autorem několika děl a dílo může mít několik autorů.&lt;br /&gt;
-	Základní vztah: je vztah typu 1:N (např. vztah mezi vydáním určitého díla a výtiskem tohoto díla). Pro daný výtisk existuje jedno vydání, jehož součástí tento výtisk je. Na druhou stranu vydání obsahuje obecně N výtisků (N - nějaké přirozené číslo). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.	 '''Entitní struktura:'''  Entitní strukturou je množina reálných entit, jejich atributů a jejich vzájemných vztahů.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Jiří, Martin SOUČEK a Barbora DROBÍKOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt;Konceptuální model informace a FRBR&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/731&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== I.	Základní konceptuální model [[Informace|informace]]: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice pojmu [[Informace|informace]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí (např. N. Wiener definuje informaci jako &amp;quot;obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním&amp;quot;). V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy. V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek. V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy…“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zděnek. &amp;lt;i&amp;gt;Informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Michael Buckland''' je autorem konceptu tzv. „trojí pojetí informace“: Specifikuje informaci chápanou jako znalost, jako věc a jako proces. Tyto tři základní pohledy jsou všechny stejně validní, je třeba jim rozumět jako celku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z různých přístupů k pojmu informace vyplívá, že pojetí informace osciluje mezi pojetím informace jako sémantického obsahu a pojetím informace jako dokumentu. Znamená to, že informaci není možné modelovat jako model jedné entity.  Má komplexní strukturu sestávající z několika entit.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní konceptuální model vnitřní struktury informace obsahuje tuto entitní strukturu:'''&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4 základní entity:''''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	'''Entita Obsah informace:''' V konceptuálním modelu informace je základní entitou Obsah informace  (sémantický, myšlenkový obsah dané informace).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2.	'''Entita Vyjádření informace''': Vyjádření určitého informačního obsahu v různých jazykových systémech (textové, notový zápis, video, audio atd.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	'''Entita Zapsání informace:''' každé zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	'''Entita Záznam informace:''' pojetí informace jakožto „nosiče“ (informace jako věc).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi těmito entitami existují '''vztahy 1:N:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Obsah informace může mít několik různých (např. jazykových) vyjádření.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	K danému Vyjádření informace může existovat několik (obecně vícenásobných) Zapsání informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Každé Zapsání informace obsahuje N jednotlivých Záznamů informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další entity:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Místo uložení:''' Např. webová adresa, kde je dosažitelný záznam informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Původce:''' Odpovědná osoba za výskyt entity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Příjemce''' informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Jazyk:''' Obsah dané informace může být vyjádřen v různých jazykových mutacích &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hmotné vs nehmotné:''' &lt;br /&gt;
Výskyty entity Obsah informace jsou nehmotné věci a stejné je to i pro výskyty entit Vyjádření informace a Jazyk. &lt;br /&gt;
Výskyty entity Záznam informace jsou hmotné věci (záznam na elektronickém mediu považujeme za hmotnou věc), zatímco výskyty entity Zapsání informace jsou množiny hmotných věcí.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. &amp;lt;i&amp;gt;Information as thing&amp;lt;/i&amp;gt;. 1991. Dostupné také z: http://skat.ihmc.us/rid=1KR7VC4CQ-SLX5RG-5T39/BUCKLAND(1991)-informationasthing.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== II.	Konceptuálním model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]] v knihovní a informační vědě: Model bibliografického univerza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]]: Funkční požadavky na bibliografické záznamy. Je výsledkem analýzy struktury bibliografického záznamu a zejména výsledkem analýzy zájmů uživatelů o jednotlivé údaje bibliografického záznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model FRBR tvoří tři skupiny entit. Pro modelování základního bibliografického univerza FRBR je nejdůležitější první skupina entit, která je tvořena entitami: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Dílo:''' Výrazný intelektuální nebo umělecký výtvor. Je to abstraktní entita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Vyjádření:''' Intelektuální nebo umělecká realizace díla ve významotvorném systému (abstraktní entita).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Provedení (Zhmotnění):''' fyzické zhmotnění vyjádření díla. Entita definovaná jako provedení zahrnuje širokou škálu nosičů. Je to konkrétní entita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Jednotka:''' Jednotlivý exemplář provedení. Jednotka je konkrétní entita. Např. jeden výtisk vydání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální model  informace a FRBR-model jsou podobné. Model FRBR je zjednodušený. Má definováno méně entit. Např. entita Jazyk je ve FRBR uvedena pouze jako atribut.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘOVÁ, Dana. &amp;lt;i&amp;gt;Model FRBR a jeho aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 2009. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/model-frbr-jeho-aplikace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: &lt;br /&gt;
 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Mullerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_modely_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B,_vybran%C3%AD_z%C3%A1stupci&amp;diff=54091</id>
		<title>Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_modely_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B,_vybran%C3%AD_z%C3%A1stupci&amp;diff=54091"/>
		<updated>2018-05-26T07:09:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Mullerova: /* I.	Základní konceptuální model informace: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní pojmy: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	'''Konceptuální model:'''   Ve smyslu počítačové vědy (tvorba informačních systémů) se konceptuální modely zabývají reprezentací nejobecnější struktury výseku reality (tj. model entitní struktury reálného světa). Jedná se tedy o část světa, která je omezená detailností i rozsahem. &lt;br /&gt;
-	Nejobecnějším pohledem na konceptuální modely je pohled predikátové logiky založený na pojmech universa a predikátů.&lt;br /&gt;
-	Konceptuální modely, založené na pojmech: entita, atribut a vztah jsou vhodné pro zachycení výseku reálného světa. &lt;br /&gt;
-	Teorii konceptuálních modelů je možné chápat jako část aplikované logiky. &lt;br /&gt;
-	Obecně: Každý konceptuální model je možné vyjádřit pomocí predikátové logiky (takové vyjádření je však nevhodné.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽIAKOVÁ, Katarína, Darja JAROŠOVÁ a Juraj ČÁP. &amp;lt;i&amp;gt;Ošetřovatelství: konceptuální modely a teorie&amp;lt;/i&amp;gt;. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2005.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	'''Univerzum, jednotlivin''' (universum diskurzu): jedná se o množinu jednotlivin v daném výseku reality. Jednotliviny lze také chápat jako věci v zobecněném a to jak hmotné tak nehmotné (myšlenky). Pro jednotlivé prvky univerza je dána množina vlastností a množina vztahů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	'''Entita''': Entita je množina prvků universa, které jsou stejného druhu (tj. množina věcí stejného druhu). Prvek entity nazýváme výskytem této entity. Entita je tedy množina věcí (hmotných nebo nehmotných), které reálně existují a které jsou stejného druhu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	'''Atribut:''' Atribut je vlastnost výskytu entity. Pokud by věci neměly vlastnosti, nebylo by ani možné je rozlišit.  Jednotlivým entitám jsou tedy přiřazovány atributy. Ke každé entitě je popsána sada atributů, které jsou pro ni typické.  Zatímco sada atributů je vlastností entity, hodnoty těchto atributů jsou vlastností výskytu entity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	'''Vztah:''' Jedná se o vztah mezi výskyty jedné entity a výskyty druhé entity. V konceptuálních modelech jsou vztahy někdy nazývané relace. &lt;br /&gt;
-	Příklad vztahu: Autorství (mezi výskyty entity Autor a mezi výskyty entity Dílo).&lt;br /&gt;
-	Autor může být autorem několika děl a dílo může mít několik autorů.&lt;br /&gt;
-	Základní vztah: je vztah typu 1:N (např. vztah mezi vydáním určitého díla a výtiskem tohoto díla). Pro daný výtisk existuje jedno vydání, jehož součástí tento výtisk je. Na druhou stranu vydání obsahuje obecně N výtisků (N - nějaké přirozené číslo). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.	 '''Entitní struktura:'''  Entitní strukturou je množina reálných entit, jejich atributů a jejich vzájemných vztahů.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Jiří, Martin SOUČEK a Barbora DROBÍKOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt;Konceptuální model informace a FRBR&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/731&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== I.	Základní konceptuální model [[Informace|informace]]: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice pojmu [[Informace|informace]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí (např. N. Wiener definuje informaci jako &amp;quot;obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním&amp;quot;). V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy. V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek. V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy…“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zděnek. &amp;lt;i&amp;gt;Informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Michael Buckland''' je autorem konceptu tzv. „trojí pojetí informace“: Specifikuje informaci chápanou jako znalost, jako věc a jako proces. Tyto tři základní pohledy jsou všechny stejně validní, je třeba jim rozumět jako celku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z různých přístupů k pojmu informace vyplívá, že pojetí informace osciluje mezi pojetím informace jako sémantického obsahu a pojetím informace jako dokumentu. Znamená to, že informaci není možné modelovat jako model jedné entity.  Má komplexní strukturu sestávající z několika entit.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní konceptuální model vnitřní struktury informace obsahuje tuto entitní strukturu:'''&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4 základní entity:''''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	'''Entita Obsah informace:''' V konceptuálním modelu informace je základní entitou Obsah informace  (sémantický, myšlenkový obsah dané informace).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2.	'''Entita Vyjádření informace''': Vyjádření určitého informačního obsahu v různých jazykových systémech (textové, notový zápis, video, audio atd.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	'''Entita Zapsání informace:''' každé zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	'''Entita Záznam informace:''' pojetí informace jakožto „nosiče“ (informace jako věc).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi těmito entitami existují '''vztahy 1:N:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Obsah informace může mít několik různých (např. jazykových) vyjádření.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	K danému Vyjádření informace může existovat několik (obecně vícenásobných) Zapsání informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Každé Zapsání informace obsahuje N jednotlivých Záznamů informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další entity:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Místo uložení:''' Např. webová adresa, kde je dosažitelný záznam informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Původce:''' Odpovědná osoba za výskyt entity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Příjemce''' informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Jazyk:''' Obsah dané informace může být vyjádřen v různých jazykových mutacích &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hmotné vs nehmotné:''' &lt;br /&gt;
Výskyty entity Obsah informace jsou nehmotné věci a stejné je to i pro výskyty entit Vyjádření informace a Jazyk. &lt;br /&gt;
Výskyty entity Záznam informace jsou hmotné věci (záznam na elektronickém mediu považujeme za hmotnou věc), zatímco výskyty entity Zapsání informace jsou množiny hmotných věcí.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. &amp;lt;i&amp;gt;Information as thing&amp;lt;/i&amp;gt;. 1991. Dostupné také z: http://skat.ihmc.us/rid=1KR7VC4CQ-SLX5RG-5T39/BUCKLAND(1991)-informationasthing.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== II.	Konceptuálním model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]] v knihovní a informační vědě: Model bibliografického univerza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]]: Funkční požadavky na bibliografické záznamy. Je výsledkem analýzy struktury bibliografického záznamu a zejména výsledkem analýzy zájmů uživatelů o jednotlivé údaje bibliografického záznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model FRBR tvoří tři skupiny entit. Pro modelování základního bibliografického univerza FRBR je nejdůležitější první skupina entit, která je tvořena entitami: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Dílo:''' Výrazný intelektuální nebo umělecký výtvor. Je to abstraktní entita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Vyjádření:''' Intelektuální nebo umělecká realizace díla ve významotvorném systému (abstraktní entita).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Provedení (Zhmotnění):''' fyzické zhmotnění vyjádření díla. Entita definovaná jako provedení zahrnuje širokou škálu nosičů. Je to konkrétní entita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Jednotka:''' Jednotlivý exemplář provedení. Jednotka je konkrétní entita. Např. jeden výtisk vydání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální model  informace a FRBR-model jsou podobné. Model FRBR je zjednodušený. Má definováno méně entit. Např. entita Jazyk je ve FRBR uvedena pouze jako atribut.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Mullerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_modely_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B,_vybran%C3%AD_z%C3%A1stupci&amp;diff=54090</id>
		<title>Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_modely_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B,_vybran%C3%AD_z%C3%A1stupci&amp;diff=54090"/>
		<updated>2018-05-26T07:08:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Mullerova: /* I.	Základní konceptuální model informace: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní pojmy: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	'''Konceptuální model:'''   Ve smyslu počítačové vědy (tvorba informačních systémů) se konceptuální modely zabývají reprezentací nejobecnější struktury výseku reality (tj. model entitní struktury reálného světa). Jedná se tedy o část světa, která je omezená detailností i rozsahem. &lt;br /&gt;
-	Nejobecnějším pohledem na konceptuální modely je pohled predikátové logiky založený na pojmech universa a predikátů.&lt;br /&gt;
-	Konceptuální modely, založené na pojmech: entita, atribut a vztah jsou vhodné pro zachycení výseku reálného světa. &lt;br /&gt;
-	Teorii konceptuálních modelů je možné chápat jako část aplikované logiky. &lt;br /&gt;
-	Obecně: Každý konceptuální model je možné vyjádřit pomocí predikátové logiky (takové vyjádření je však nevhodné.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽIAKOVÁ, Katarína, Darja JAROŠOVÁ a Juraj ČÁP. &amp;lt;i&amp;gt;Ošetřovatelství: konceptuální modely a teorie&amp;lt;/i&amp;gt;. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2005.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	'''Univerzum, jednotlivin''' (universum diskurzu): jedná se o množinu jednotlivin v daném výseku reality. Jednotliviny lze také chápat jako věci v zobecněném a to jak hmotné tak nehmotné (myšlenky). Pro jednotlivé prvky univerza je dána množina vlastností a množina vztahů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	'''Entita''': Entita je množina prvků universa, které jsou stejného druhu (tj. množina věcí stejného druhu). Prvek entity nazýváme výskytem této entity. Entita je tedy množina věcí (hmotných nebo nehmotných), které reálně existují a které jsou stejného druhu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	'''Atribut:''' Atribut je vlastnost výskytu entity. Pokud by věci neměly vlastnosti, nebylo by ani možné je rozlišit.  Jednotlivým entitám jsou tedy přiřazovány atributy. Ke každé entitě je popsána sada atributů, které jsou pro ni typické.  Zatímco sada atributů je vlastností entity, hodnoty těchto atributů jsou vlastností výskytu entity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	'''Vztah:''' Jedná se o vztah mezi výskyty jedné entity a výskyty druhé entity. V konceptuálních modelech jsou vztahy někdy nazývané relace. &lt;br /&gt;
-	Příklad vztahu: Autorství (mezi výskyty entity Autor a mezi výskyty entity Dílo).&lt;br /&gt;
-	Autor může být autorem několika děl a dílo může mít několik autorů.&lt;br /&gt;
-	Základní vztah: je vztah typu 1:N (např. vztah mezi vydáním určitého díla a výtiskem tohoto díla). Pro daný výtisk existuje jedno vydání, jehož součástí tento výtisk je. Na druhou stranu vydání obsahuje obecně N výtisků (N - nějaké přirozené číslo). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.	 '''Entitní struktura:'''  Entitní strukturou je množina reálných entit, jejich atributů a jejich vzájemných vztahů.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Jiří, Martin SOUČEK a Barbora DROBÍKOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt;Konceptuální model informace a FRBR&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/731&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== I.	Základní konceptuální model [[Informace|informace]]: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice pojmu [[Informace|informace]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí (např. N. Wiener definuje informaci jako &amp;quot;obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním&amp;quot;). V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy. V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek. V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy…“&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zděnek. &amp;lt;i&amp;gt;Informace&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Michael Buckland''' je autorem konceptu tzv. „trojí pojetí informace“: Specifikuje informaci chápanou jako znalost, jako věc a jako proces. Tyto tři základní pohledy jsou všechny stejně validní, je třeba jim rozumět jako celku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z různých přístupů k pojmu informace vyplívá, že pojetí informace osciluje mezi pojetím informace jako sémantického obsahu a pojetím informace jako dokumentu. Znamená to, že informaci není možné modelovat jako model jedné entity.  Má komplexní strukturu sestávající z několika entit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní konceptuální model vnitřní struktury informace obsahuje tuto entitní strukturu:'''&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4 základní entity:''''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	'''Entita Obsah informace:''' V konceptuálním modelu informace je základní entitou Obsah informace  (sémantický, myšlenkový obsah dané informace).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2.	'''Entita Vyjádření informace''': Vyjádření určitého informačního obsahu v různých jazykových systémech (textové, notový zápis, video, audio atd.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	'''Entita Zapsání informace:''' každé zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	'''Entita Záznam informace:''' pojetí informace jakožto „nosiče“ (informace jako věc).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi těmito entitami existují '''vztahy 1:N:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Obsah informace může mít několik různých (např. jazykových) vyjádření.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	K danému Vyjádření informace může existovat několik (obecně vícenásobných) Zapsání informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Každé Zapsání informace obsahuje N jednotlivých Záznamů informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další entity:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Místo uložení:''' Např. webová adresa, kde je dosažitelný záznam informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Původce:''' Odpovědná osoba za výskyt entity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Příjemce''' informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Jazyk:''' Obsah dané informace může být vyjádřen v různých jazykových mutacích &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hmotné vs nehmotné:''' &lt;br /&gt;
Výskyty entity Obsah informace jsou nehmotné věci a stejné je to i pro výskyty entit Vyjádření informace a Jazyk. &lt;br /&gt;
Výskyty entity Záznam informace jsou hmotné věci (záznam na elektronickém mediu považujeme za hmotnou věc), zatímco výskyty entity Zapsání informace jsou množiny hmotných věcí.&amp;lt;ref&amp;gt;BUCKLAND, Michael. &amp;lt;i&amp;gt;Information as thing&amp;lt;/i&amp;gt;. 1991. Dostupné také z: http://skat.ihmc.us/rid=1KR7VC4CQ-SLX5RG-5T39/BUCKLAND(1991)-informationasthing.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== II.	Konceptuálním model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]] v knihovní a informační vědě: Model bibliografického univerza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]]: Funkční požadavky na bibliografické záznamy. Je výsledkem analýzy struktury bibliografického záznamu a zejména výsledkem analýzy zájmů uživatelů o jednotlivé údaje bibliografického záznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model FRBR tvoří tři skupiny entit. Pro modelování základního bibliografického univerza FRBR je nejdůležitější první skupina entit, která je tvořena entitami: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Dílo:''' Výrazný intelektuální nebo umělecký výtvor. Je to abstraktní entita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Vyjádření:''' Intelektuální nebo umělecká realizace díla ve významotvorném systému (abstraktní entita).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Provedení (Zhmotnění):''' fyzické zhmotnění vyjádření díla. Entita definovaná jako provedení zahrnuje širokou škálu nosičů. Je to konkrétní entita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Jednotka:''' Jednotlivý exemplář provedení. Jednotka je konkrétní entita. Např. jeden výtisk vydání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální model  informace a FRBR-model jsou podobné. Model FRBR je zjednodušený. Má definováno méně entit. Např. entita Jazyk je ve FRBR uvedena pouze jako atribut.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Mullerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_modely_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B,_vybran%C3%AD_z%C3%A1stupci&amp;diff=54089</id>
		<title>Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_modely_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B,_vybran%C3%AD_z%C3%A1stupci&amp;diff=54089"/>
		<updated>2018-05-26T06:59:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Mullerova: /* Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní pojmy: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	'''Konceptuální model:'''   Ve smyslu počítačové vědy (tvorba informačních systémů) se konceptuální modely zabývají reprezentací nejobecnější struktury výseku reality (tj. model entitní struktury reálného světa). Jedná se tedy o část světa, která je omezená detailností i rozsahem. &lt;br /&gt;
-	Nejobecnějším pohledem na konceptuální modely je pohled predikátové logiky založený na pojmech universa a predikátů.&lt;br /&gt;
-	Konceptuální modely, založené na pojmech: entita, atribut a vztah jsou vhodné pro zachycení výseku reálného světa. &lt;br /&gt;
-	Teorii konceptuálních modelů je možné chápat jako část aplikované logiky. &lt;br /&gt;
-	Obecně: Každý konceptuální model je možné vyjádřit pomocí predikátové logiky (takové vyjádření je však nevhodné.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽIAKOVÁ, Katarína, Darja JAROŠOVÁ a Juraj ČÁP. &amp;lt;i&amp;gt;Ošetřovatelství: konceptuální modely a teorie&amp;lt;/i&amp;gt;. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2005.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	'''Univerzum, jednotlivin''' (universum diskurzu): jedná se o množinu jednotlivin v daném výseku reality. Jednotliviny lze také chápat jako věci v zobecněném a to jak hmotné tak nehmotné (myšlenky). Pro jednotlivé prvky univerza je dána množina vlastností a množina vztahů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	'''Entita''': Entita je množina prvků universa, které jsou stejného druhu (tj. množina věcí stejného druhu). Prvek entity nazýváme výskytem této entity. Entita je tedy množina věcí (hmotných nebo nehmotných), které reálně existují a které jsou stejného druhu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	'''Atribut:''' Atribut je vlastnost výskytu entity. Pokud by věci neměly vlastnosti, nebylo by ani možné je rozlišit.  Jednotlivým entitám jsou tedy přiřazovány atributy. Ke každé entitě je popsána sada atributů, které jsou pro ni typické.  Zatímco sada atributů je vlastností entity, hodnoty těchto atributů jsou vlastností výskytu entity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	'''Vztah:''' Jedná se o vztah mezi výskyty jedné entity a výskyty druhé entity. V konceptuálních modelech jsou vztahy někdy nazývané relace. &lt;br /&gt;
-	Příklad vztahu: Autorství (mezi výskyty entity Autor a mezi výskyty entity Dílo).&lt;br /&gt;
-	Autor může být autorem několika děl a dílo může mít několik autorů.&lt;br /&gt;
-	Základní vztah: je vztah typu 1:N (např. vztah mezi vydáním určitého díla a výtiskem tohoto díla). Pro daný výtisk existuje jedno vydání, jehož součástí tento výtisk je. Na druhou stranu vydání obsahuje obecně N výtisků (N - nějaké přirozené číslo). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.	 '''Entitní struktura:'''  Entitní strukturou je množina reálných entit, jejich atributů a jejich vzájemných vztahů.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Jiří, Martin SOUČEK a Barbora DROBÍKOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt;Konceptuální model informace a FRBR&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/731&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== I.	Základní konceptuální model [[Informace|informace]]: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice pojmu [[Informace|informace]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí (např. N. Wiener definuje informaci jako &amp;quot;obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním&amp;quot;). V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy. V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek. V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy…“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Michaela Buckland''' je autorem konceptu tzv. „trojí pojetí informace“: Specifikuje informaci chápanou jako znalost, jako věc a jako proces. Tyto tři základní pohledy jsou všechny stejně validní, je třeba jim rozumět jako celku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z různých přístupů k pojmu informace vyplívá, že pojetí informace osciluje mezi pojetím informace jako sémantického obsahu a pojetím informace jako dokumentu. Znamená to, že informaci není možné modelovat jako model jedné entity.  Má komplexní strukturu sestávající z několika entit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní konceptuální model vnitřní struktury informace obsahuje tuto entitní strukturu:'''&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4 základní entity:''''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	'''Entita Obsah informace:''' V konceptuálním modelu informace je základní entitou Obsah informace  (sémantický, myšlenkový obsah dané informace).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2.	'''Entita Vyjádření informace''': Vyjádření určitého informačního obsahu v různých jazykových systémech (textové, notový zápis, video, audio atd.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	'''Entita Zapsání informace:''' každé zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	'''Entita Záznam informace:''' pojetí informace jakožto „nosiče“ (informace jako věc).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi těmito entitami existují '''vztahy 1:N:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Obsah informace může mít několik různých (např. jazykových) vyjádření.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	K danému Vyjádření informace může existovat několik (obecně vícenásobných) Zapsání informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Každé Zapsání informace obsahuje N jednotlivých Záznamů informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další entity:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Místo uložení:''' Např. webová adresa, kde je dosažitelný záznam informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Původce:''' Odpovědná osoba za výskyt entity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Příjemce''' informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Jazyk:''' Obsah dané informace může být vyjádřen v různých jazykových mutacích &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hmotné vs nehmotné:''' &lt;br /&gt;
Výskyty entity Obsah informace jsou nehmotné věci a stejné je to i pro výskyty entit Vyjádření informace a Jazyk. &lt;br /&gt;
Výskyty entity Záznam informace jsou hmotné věci (záznam na elektronickém mediu považujeme za hmotnou věc), zatímco výskyty entity Zapsání informace jsou množiny hmotných věcí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== II.	Konceptuálním model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]] v knihovní a informační vědě: Model bibliografického univerza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]]: Funkční požadavky na bibliografické záznamy. Je výsledkem analýzy struktury bibliografického záznamu a zejména výsledkem analýzy zájmů uživatelů o jednotlivé údaje bibliografického záznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model FRBR tvoří tři skupiny entit. Pro modelování základního bibliografického univerza FRBR je nejdůležitější první skupina entit, která je tvořena entitami: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Dílo:''' Výrazný intelektuální nebo umělecký výtvor. Je to abstraktní entita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Vyjádření:''' Intelektuální nebo umělecká realizace díla ve významotvorném systému (abstraktní entita).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Provedení (Zhmotnění):''' fyzické zhmotnění vyjádření díla. Entita definovaná jako provedení zahrnuje širokou škálu nosičů. Je to konkrétní entita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Jednotka:''' Jednotlivý exemplář provedení. Jednotka je konkrétní entita. Např. jeden výtisk vydání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální model  informace a FRBR-model jsou podobné. Model FRBR je zjednodušený. Má definováno méně entit. Např. entita Jazyk je ve FRBR uvedena pouze jako atribut.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Mullerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_modely_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B,_vybran%C3%AD_z%C3%A1stupci&amp;diff=54088</id>
		<title>Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_modely_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B,_vybran%C3%AD_z%C3%A1stupci&amp;diff=54088"/>
		<updated>2018-05-26T06:53:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Mullerova: /* Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní pojmy: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	'''Konceptuální model:'''   Ve smyslu počítačové vědy (tvorba informačních systémů) se konceptuální modely zabývají reprezentací nejobecnější struktury výseku reality (tj. model entitní struktury reálného světa). Jedná se tedy o část světa, která je omezená detailností i rozsahem. &lt;br /&gt;
-	Nejobecnějším pohledem na konceptuální modely je pohled predikátové logiky založený na pojmech universa a predikátů.&lt;br /&gt;
-	Konceptuální modely, založené na pojmech: entita, atribut a vztah jsou vhodné pro zachycení výseku reálného světa. &lt;br /&gt;
-	Teorii konceptuálních modelů je možné chápat jako část aplikované logiky. &lt;br /&gt;
-	Obecně: Každý konceptuální model je možné vyjádřit pomocí predikátové logiky (takové vyjádření je však nevhodné.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽIAKOVÁ, Katarína, Darja JAROŠOVÁ a Juraj ČÁP. &amp;lt;i&amp;gt;Ošetřovatelství: konceptuální modely a teorie&amp;lt;/i&amp;gt;. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2005.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.	'''Univerzum, jednotlivin''' (universum diskurzu): jedná se o množinu jednotlivin v daném výseku reality. Jednotliviny lze také chápat jako věci v zobecněném a to jak hmotné tak nehmotné (myšlenky). Pro jednotlivé prvky univerza je dána množina vlastností a množina vztahů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	'''Entita''': Entita je množina prvků universa, které jsou stejného druhu (tj. množina věcí stejného druhu). Prvek entity nazýváme výskytem této entity. Entita je tedy množina věcí (hmotných nebo nehmotných), které reálně existují a které jsou stejného druhu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	'''Atribut:''' Atribut je vlastnost výskytu entity. Pokud by věci neměly vlastnosti, nebylo by ani možné je rozlišit.  Jednotlivým entitám jsou tedy přiřazovány atributy. Ke každé entitě je popsána sada atributů, které jsou pro ni typické.  Zatímco sada atributů je vlastností entity, hodnoty těchto atributů jsou vlastností výskytu entity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.	'''Vztah:''' Jedná se o vztah mezi výskyty jedné entity a výskyty druhé entity. V konceptuálních modelech jsou vztahy někdy nazývané relace. &lt;br /&gt;
-	Příklad vztahu: Autorství (mezi výskyty entity Autor a mezi výskyty entity Dílo).&lt;br /&gt;
-	Autor může být autorem několika děl a dílo může mít několik autorů.&lt;br /&gt;
-	Základní vztah: je vztah typu 1:N (např. vztah mezi vydáním určitého díla a výtiskem tohoto díla). Pro daný výtisk existuje jedno vydání, jehož součástí tento výtisk je. Na druhou stranu vydání obsahuje obecně N výtisků (N - nějaké přirozené číslo). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.	 '''Entitní struktura:'''  Entitní strukturou je množina reálných entit, jejich atributů a jejich vzájemných vztahů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Jiří, Martin SOUČEK a Barbora DROBÍKOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt;Konceptuální model informace a FRBR&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/731&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== I.	Základní konceptuální model [[Informace|informace]]: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice pojmu [[Informace|informace]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí (např. N. Wiener definuje informaci jako &amp;quot;obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním&amp;quot;). V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy. V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek. V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy…“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Michaela Buckland''' je autorem konceptu tzv. „trojí pojetí informace“: Specifikuje informaci chápanou jako znalost, jako věc a jako proces. Tyto tři základní pohledy jsou všechny stejně validní, je třeba jim rozumět jako celku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z různých přístupů k pojmu informace vyplívá, že pojetí informace osciluje mezi pojetím informace jako sémantického obsahu a pojetím informace jako dokumentu. Znamená to, že informaci není možné modelovat jako model jedné entity.  Má komplexní strukturu sestávající z několika entit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní konceptuální model vnitřní struktury informace obsahuje tuto entitní strukturu:'''&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''4 základní entity:''''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.	'''Entita Obsah informace:''' V konceptuálním modelu informace je základní entitou Obsah informace  (sémantický, myšlenkový obsah dané informace).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2.	'''Entita Vyjádření informace''': Vyjádření určitého informačního obsahu v různých jazykových systémech (textové, notový zápis, video, audio atd.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič): &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.	'''Entita Zapsání informace:''' každé zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.	'''Entita Záznam informace:''' pojetí informace jakožto „nosiče“ (informace jako věc).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi těmito entitami existují '''vztahy 1:N:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Obsah informace může mít několik různých (např. jazykových) vyjádření.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	K danému Vyjádření informace může existovat několik (obecně vícenásobných) Zapsání informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Každé Zapsání informace obsahuje N jednotlivých Záznamů informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další entity:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Místo uložení:''' Např. webová adresa, kde je dosažitelný záznam informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Původce:''' Odpovědná osoba za výskyt entity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Příjemce''' informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Entita Jazyk:''' Obsah dané informace může být vyjádřen v různých jazykových mutacích &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hmotné vs nehmotné:''' &lt;br /&gt;
Výskyty entity Obsah informace jsou nehmotné věci a stejné je to i pro výskyty entit Vyjádření informace a Jazyk. &lt;br /&gt;
Výskyty entity Záznam informace jsou hmotné věci (záznam na elektronickém mediu považujeme za hmotnou věc), zatímco výskyty entity Zapsání informace jsou množiny hmotných věcí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== II.	Konceptuálním model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]] v knihovní a informační vědě: Model bibliografického univerza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]]: Funkční požadavky na bibliografické záznamy. Je výsledkem analýzy struktury bibliografického záznamu a zejména výsledkem analýzy zájmů uživatelů o jednotlivé údaje bibliografického záznamu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model FRBR tvoří tři skupiny entit. Pro modelování základního bibliografického univerza FRBR je nejdůležitější první skupina entit, která je tvořena entitami: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Dílo:''' Výrazný intelektuální nebo umělecký výtvor. Je to abstraktní entita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Vyjádření:''' Intelektuální nebo umělecká realizace díla ve významotvorném systému (abstraktní entita).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Provedení (Zhmotnění):''' fyzické zhmotnění vyjádření díla. Entita definovaná jako provedení zahrnuje širokou škálu nosičů. Je to konkrétní entita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	'''Jednotka:''' Jednotlivý exemplář provedení. Jednotka je konkrétní entita. Např. jeden výtisk vydání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konceptuální model  informace a FRBR-model jsou podobné. Model FRBR je zjednodušený. Má definováno méně entit. Např. entita Jazyk je ve FRBR uvedena pouze jako atribut.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Mullerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53058</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53058"/>
		<updated>2018-03-23T10:51:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Monika.Mullerova: zapsala jsem se k vypracování státnicové otázky do Info. vědy&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Mullerova</name></author>
		
	</entry>
</feed>