<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Na%C4%8Fa+Buchtov%C3%A1</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Na%C4%8Fa+Buchtov%C3%A1"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Na%C4%8Fa_Buchtov%C3%A1"/>
	<updated>2026-05-14T13:49:05Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6110</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6110"/>
		<updated>2014-09-16T21:46:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Informace na webu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Informace na webu ==&lt;br /&gt;
„[[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]] ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovní zpřístupnění. Některá data jsou zcela otevřeně vystavena na webovém serveru, jiná jsou uložena takovým způsobem, že se přímému přístupu brání, ať už je to záměr či chyba administrátorů. Z tohoto pohledu rozeznáváme povrchový (volný) web, který je veřejně přístupný, běžně [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|indexovaný vyhledávači]]...a tzv. hluboký (skrytý) web, který vyhledávací nástroje nejsou schopny indexovat.“ &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 23 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informace uživatel vyhledává pomocí [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy webu ==&lt;br /&gt;
==== Povrchový web ====&lt;br /&gt;
[[Povrchový web]] je takový, který je indexovaný [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávači]], a který je díky tomu těmito vyhledávači prohledatelný. Tyto vyhledávače se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vilém Sklenák podotýká, že tyto zdroje obsahují jen malou část dat, kterou lze prostřednictvím WWW vytěžit.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 12 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hluboký/neviditelný web ====&lt;br /&gt;
&amp;quot;[[Neviditelný web]] obsahuje mnohem více [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informací]] než web viditelný (povrchový, pozn.aut.). Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 155 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Principy vyhledávání ==&lt;br /&gt;
Základem činnosti vyhledávacích strojů jsou tzv. roboti – program, jež prochází po jednotlivých [[Hypertext a hypermedia|hypertextových]] odkazech v síti. Všechna slova nalezená v navštívených webových stránkách ukládá do databáze (indexu). Protože odkazy na informace obsažené na dané stránce musí být stále aktuální, roboti se na již navštívené stránky v určitých intervalech vracejí a zjišťují změny v jejich obsahu. Dojde-li ke změně obsahu,databáze vyhledávače se aktualizuje. Jakmile vyhledávací stroj získá nové stránkou, zařadí ji do své databáze. Tento proces se nazývá zpracování (indexace) stránek. Součástí indexace je vytvoření seznamu klíčových slov dané stránky. Index vznikne tak, že se ke každému klíčovému slovu přiřadí stránky, které toto slovo obsahují. Následně se vytvoří jejich seznam .Dotaz zadaný uživatelem je předán vyhledávacímu programu, jež pracuje na základě vyhledávacího algoritmu. V dalším kroku následuje vyhledání všech stránek, které se týkají dotazu. Po dokončení této činnosti vyhledávací program zobrazí uživateli seznam všech webových stránek obsahujících požadované klíčové slovo (slova), a to podle jejich relevance.&amp;lt;ref&amp;gt;Princip fulltextového vyhledávání. [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.kvd.zcu.cz/cz/materialy/itv_kurz/itv1/itv1/HTML/121/default.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990&amp;lt;ref&amp;gt;Web search engine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 14. 9. 2014 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
Katalog je web, který obsahuje řadu odkazů na jiné webové stránky. Odkazy jsou zpravidla řazeny podle tématických oblastí. Mezi nejznámější české katalogy patří [https://www.seznam.cz/ Seznam], [http://www.centrum.cz/ Centrum] a [http://atlas.centrum.cz/ Atlas], mezi zahraniční pak například [https://www.yahoo.com/ Yahoo!]. Záznam do katalogu se provádí registrací do příslušné tematické sekce. Po zkontrolování editorem je záznam přidán do databáze katalogu. V katalogu se hledá buď procházením jednotlivých sekcí anebo pomocí jednoduchého dotazu do vyhledávacího políčka. Pokud se hledá pomocí dotazu, katalog porovnává zadaný dotaz s URL, nadpisy a popisky stránek, které jsou v katalogu registrovány a také s kategorií do níž je odkaz zařazen.&amp;lt;ref&amp;gt;SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, s. 9 [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. str. 154 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Hlavním zdrojem dat jsou pro hluboké weby profesionální databáze, které obsahují množství ověřených informačních pramenů.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 26-27 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zadáváte-li dotaz do vyhledávače hlubokého (deep) webu, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť. Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu. &amp;lt;ref&amp;gt;Jak na internet. CZ.NIC. [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1795/struktura-internetu/ ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání informací na internetu. In: Metodický portál RVP [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;W3C SEMANTIC WEB ACTIVITY [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.w3.org/2001/sw/&amp;lt;/ref&amp;gt; Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6109</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6109"/>
		<updated>2014-09-16T21:33:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Informace na webu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Informace na webu =&lt;br /&gt;
„[[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|Informace]] ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovní zpřístupnění. Některá data jsou zcela otevřeně vystavena na webovém serveru, jiná jsou uložena takovým způsobem, že se přímému přístupu brání, ať už je to záměr či chyba administrátorů. Z tohoto pohledu rozeznáváme povrchový (volný) web, který je veřejně přístupný, běžně [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|indexovaný vyhledávači]]...a tzv. hluboký (skrytý) web, který vyhledávací nástroje nejsou schopny indexovat.“ &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 23 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informace uživatel vyhledává pomocí [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy webu ===&lt;br /&gt;
==== Povrchový web ====&lt;br /&gt;
[[Povrchový web]] je takový, který je indexovaný [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávači]], a který je díky tomu těmito vyhledávači prohledatelný. Tyto vyhledávače se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vilém Sklenák podotýká, že tyto zdroje obsahují jen malou část dat, kterou lze prostřednictvím WWW vytěžit.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 12 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hluboký/neviditelný web ====&lt;br /&gt;
&amp;quot;[[Neviditelný web]] obsahuje mnohem více [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informací]] než web viditelný (povrchový, pozn.aut.). Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 155 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990&amp;lt;ref&amp;gt;Web search engine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 14. 9. 2014 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Principy vyhledávání]] ===&lt;br /&gt;
Základem činnosti vyhledávacích strojů jsou tzv. roboti – program, jež prochází po jednotlivých [[Hypertext a hypermedia|hypertextových]] odkazech v síti. Všechna slova nalezená v navštívených webových stránkách ukládá do databáze (indexu). Protože odkazy na informace obsažené na dané stránce musí být stále aktuální, roboti se na již navštívené stránky v určitých intervalech vracejí a zjišťují změny v jejich obsahu. Dojde-li ke změně obsahu,databáze vyhledávače se aktualizuje. Jakmile vyhledávací stroj získá nové stránkou, zařadí ji do své databáze. Tento proces se nazývá zpracování (indexace) stránek. Součástí indexace je vytvoření seznamu klíčových slov dané stránky. Index vznikne tak, že se ke každému klíčovému slovu přiřadí stránky, které toto slovo obsahují. Následně se vytvoří jejich seznam .Dotaz zadaný uživatelem je předán vyhledávacímu programu, jež pracuje na základě vyhledávacího algoritmu. V dalším kroku následuje vyhledání všech stránek, které se týkají dotazu. Po dokončení této činnosti vyhledávací program zobrazí uživateli seznam všech webových stránek obsahujících požadované klíčové slovo (slova), a to podle jejich relevance.&amp;lt;ref&amp;gt;Princip fulltextového vyhledávání. [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.kvd.zcu.cz/cz/materialy/itv_kurz/itv1/itv1/HTML/121/default.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
Katalog je web, který obsahuje řadu odkazů na jiné webové stránky. Odkazy jsou zpravidla řazeny podle tématických oblastí. Mezi nejznámější české katalogy patří [https://www.seznam.cz/ Seznam], [http://www.centrum.cz/ Centrum] a [http://atlas.centrum.cz/ Atlas], mezi zahraniční pak například [https://www.yahoo.com/ Yahoo!]. Záznam do katalogu se provádí registrací do příslušné tematické sekce. Po zkontrolování editorem je záznam přidán do databáze katalogu. V katalogu se hledá buď procházením jednotlivých sekcí anebo pomocí jednoduchého dotazu do vyhledávacího políčka. Pokud se hledá pomocí dotazu, katalog porovnává zadaný dotaz s URL, nadpisy a popisky stránek, které jsou v katalogu registrovány a také s kategorií do níž je odkaz zařazen.&amp;lt;ref&amp;gt;SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, s. 9 [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. str. 154 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Hlavním zdrojem dat jsou pro hluboké weby profesionální databáze, které obsahují množství ověřených informačních pramenů.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 26-27 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zadáváte-li dotaz do vyhledávače hlubokého (deep) webu, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť. Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu. &amp;lt;ref&amp;gt;Jak na internet. CZ.NIC. [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1795/struktura-internetu/ ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání informací na internetu. In: Metodický portál RVP [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;W3C SEMANTIC WEB ACTIVITY [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.w3.org/2001/sw/&amp;lt;/ref&amp;gt; Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6108</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6108"/>
		<updated>2014-09-16T20:56:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Sémantické vyhledávání */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Informace na webu =&lt;br /&gt;
„Informace ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovní zpřístupnění. Některá data jsou zcela otevřeně vystavena na webovém serveru, jiná jsou uložena takovým způsobem, že se přímému přístupu brání, ať už je to záměr či chyba administrátorů. Z tohoto pohledu rozeznáváme povrchový(volný) web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný vyhledávači...a tzv. hluboký (skrytý) web, který vyhledávací nástroje nejsou schopny indexovat.“ &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 23 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informace uživatel vyhledává pomocí [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy webu ===&lt;br /&gt;
==== Povrchový web ====&lt;br /&gt;
Povrchový web je takový, který je indexovaný vyhledávači, a který je díky tomu těmito vyhledávači prohledatelný. Tyto vyhledávače se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vilém Sklenák podotýká, že tyto zdroje obsahují jen malou část dat, kterou lze prostřednictvím WWW vytěžit.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 12 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hluboký web ====&lt;br /&gt;
&amp;quot;Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný (povrchový, pozn.aut.). Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 155 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990&amp;lt;ref&amp;gt;Web search engine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 14. 9. 2014 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Principy vyhledávání]] ===&lt;br /&gt;
Základem činnosti vyhledávacích strojů jsou tzv. roboti – program, jež prochází po jednotlivých hypertextových odkazech v síti. Všechna slova nalezená v navštívených webových stránkách ukládá do databáze (indexu). Protože odkazy na informace obsažené na dané stránce musí být stále aktuální, roboti se na již navštívené stránky v určitých intervalech vracejí a zjišťují změny v jejich obsahu. Dojde-li ke změně obsahu,databáze vyhledávače se aktualizuje. Jakmile vyhledávací stroj získá nové stránkou, zařadí ji do své databáze. Tento proces se nazývá zpracování (indexace) stránek. Součástí indexace je vytvoření seznamu klíčových slov dané stránky. Index vznikne tak, že se ke každému klíčovému slovu přiřadí stránky, které toto slovo obsahují. Následně se vytvoří jejich seznam .Dotaz zadaný uživatelem je předán vyhledávacímu programu, jež pracuje na základě vyhledávacího algoritmu. V dalším kroku následuje vyhledání všech stránek, které se týkají dotazu. Po dokončení této činnosti vyhledávací program zobrazí uživateli seznam všech webových stránek obsahujících požadované klíčové slovo (slova), a to podle jejich relevance.&amp;lt;ref&amp;gt;Princip fulltextového vyhledávání. [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.kvd.zcu.cz/cz/materialy/itv_kurz/itv1/itv1/HTML/121/default.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
Katalog je web, který obsahuje řadu odkazů na jiné webové stránky. Odkazy jsou zpravidla řazeny podle tématických oblastí. Mezi nejznámější české katalogy patří [https://www.seznam.cz/ Seznam], [http://www.centrum.cz/ Centrum] a [http://atlas.centrum.cz/ Atlas], mezi zahraniční pak například [https://www.yahoo.com/ Yahoo!]. Záznam do katalogu se provádí registrací do příslušné tematické sekce. Po zkontrolování editorem je záznam přidán do databáze katalogu. V katalogu se hledá buď procházením jednotlivých sekcí anebo pomocí jednoduchého dotazu do vyhledávacího políčka. Pokud se hledá pomocí dotazu, katalog porovnává zadaný dotaz s URL, nadpisy a popisky stránek, které jsou v katalogu registrovány a také s kategorií do níž je odkaz zařazen.&amp;lt;ref&amp;gt;SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, s. 9 [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. str. 154 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Hlavním zdrojem dat jsou pro hluboké weby profesionální databáze, které obsahují množství ověřených informačních pramenů.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 26-27 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zadáváte-li dotaz do vyhledávače hlubokého (deep) webu, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť. Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu. &amp;lt;ref&amp;gt;Jak na internet. CZ.NIC. [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1795/struktura-internetu/ ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání informací na internetu. In: Metodický portál RVP [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;W3C SEMANTIC WEB ACTIVITY [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.w3.org/2001/sw/&amp;lt;/ref&amp;gt; Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6107</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6107"/>
		<updated>2014-09-16T20:36:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Informace na webu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Informace na webu =&lt;br /&gt;
„Informace ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovní zpřístupnění. Některá data jsou zcela otevřeně vystavena na webovém serveru, jiná jsou uložena takovým způsobem, že se přímému přístupu brání, ať už je to záměr či chyba administrátorů. Z tohoto pohledu rozeznáváme povrchový(volný) web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný vyhledávači...a tzv. hluboký (skrytý) web, který vyhledávací nástroje nejsou schopny indexovat.“ &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 23 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informace uživatel vyhledává pomocí [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy webu ===&lt;br /&gt;
==== Povrchový web ====&lt;br /&gt;
Povrchový web je takový, který je indexovaný vyhledávači, a který je díky tomu těmito vyhledávači prohledatelný. Tyto vyhledávače se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vilém Sklenák podotýká, že tyto zdroje obsahují jen malou část dat, kterou lze prostřednictvím WWW vytěžit.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 12 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hluboký web ====&lt;br /&gt;
&amp;quot;Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný (povrchový, pozn.aut.). Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 155 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990&amp;lt;ref&amp;gt;Web search engine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 14. 9. 2014 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Principy vyhledávání]] ===&lt;br /&gt;
Základem činnosti vyhledávacích strojů jsou tzv. roboti – program, jež prochází po jednotlivých hypertextových odkazech v síti. Všechna slova nalezená v navštívených webových stránkách ukládá do databáze (indexu). Protože odkazy na informace obsažené na dané stránce musí být stále aktuální, roboti se na již navštívené stránky v určitých intervalech vracejí a zjišťují změny v jejich obsahu. Dojde-li ke změně obsahu,databáze vyhledávače se aktualizuje. Jakmile vyhledávací stroj získá nové stránkou, zařadí ji do své databáze. Tento proces se nazývá zpracování (indexace) stránek. Součástí indexace je vytvoření seznamu klíčových slov dané stránky. Index vznikne tak, že se ke každému klíčovému slovu přiřadí stránky, které toto slovo obsahují. Následně se vytvoří jejich seznam .Dotaz zadaný uživatelem je předán vyhledávacímu programu, jež pracuje na základě vyhledávacího algoritmu. V dalším kroku následuje vyhledání všech stránek, které se týkají dotazu. Po dokončení této činnosti vyhledávací program zobrazí uživateli seznam všech webových stránek obsahujících požadované klíčové slovo (slova), a to podle jejich relevance.&amp;lt;ref&amp;gt;Princip fulltextového vyhledávání. [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.kvd.zcu.cz/cz/materialy/itv_kurz/itv1/itv1/HTML/121/default.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
Katalog je web, který obsahuje řadu odkazů na jiné webové stránky. Odkazy jsou zpravidla řazeny podle tématických oblastí. Mezi nejznámější české katalogy patří [https://www.seznam.cz/ Seznam], [http://www.centrum.cz/ Centrum] a [http://atlas.centrum.cz/ Atlas], mezi zahraniční pak například [https://www.yahoo.com/ Yahoo!]. Záznam do katalogu se provádí registrací do příslušné tematické sekce. Po zkontrolování editorem je záznam přidán do databáze katalogu. V katalogu se hledá buď procházením jednotlivých sekcí anebo pomocí jednoduchého dotazu do vyhledávacího políčka. Pokud se hledá pomocí dotazu, katalog porovnává zadaný dotaz s URL, nadpisy a popisky stránek, které jsou v katalogu registrovány a také s kategorií do níž je odkaz zařazen.&amp;lt;ref&amp;gt;SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, s. 9 [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. str. 154 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Hlavním zdrojem dat jsou pro hluboké weby profesionální databáze, které obsahují množství ověřených informačních pramenů.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 26-27 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zadáváte-li dotaz do vyhledávače hlubokého (deep) webu, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť. Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.&amp;lt;ref&amp;gt;Jak na internet. CZ.NIC. [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1795/struktura-internetu/ ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání informací na internetu. In: Metodický portál RVP [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/&amp;lt;/ref&amp;gt;  Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6106</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6106"/>
		<updated>2014-09-16T20:09:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Katalogy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Informace na webu =&lt;br /&gt;
„Informace ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovní zpřístupnění. Některá data jsou zcela otevřeně vystavena na webovém serveru, jiná jsou uložena takovým způsobem, že se přímému přístupu brání, ať už je to záměr či chyba administrátorů. Z tohoto pohledu rozeznáváme povrchový(volný) web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný vyhledávači...a tzv. hluboký (skrytý) web, který vyhledávací nástroje nejsou schopny indexovat.“ &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 23 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informace uživatel vyhledává pomocí [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy webu ===&lt;br /&gt;
==== Povrchový web ====&lt;br /&gt;
Povrchový web je takový, který je indexovaný vyhledávači, a který je díky tomu těmito vyhledávači prohledatelný. Tyto vyhledávače se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vilém Sklenák podotýká, že tyto zdroje obsahují jen malou část dat, kterou lze prostřednictvím WWW vytěžit.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 12 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hluboký web ====&lt;br /&gt;
&amp;quot;Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný (povrchový, pozn.aut.). Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 155 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990&amp;lt;ref&amp;gt;Web search engine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 14. 9. 2014 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Principy vyhledávání]] ===&lt;br /&gt;
Základem činnosti vyhledávacích strojů jsou tzv. roboti – program, jež prochází po jednotlivých hypertextových odkazech v síti. Všechna slova nalezená v navštívených webových stránkách ukládá do databáze (indexu). Protože odkazy na informace obsažené na dané stránce musí být stále aktuální, roboti se na již navštívené stránky v určitých intervalech vracejí a zjišťují změny v jejich obsahu. Dojde-li ke změně obsahu,databáze vyhledávače se aktualizuje. Jakmile vyhledávací stroj získá nové stránkou, zařadí ji do své databáze. Tento proces se nazývá zpracování (indexace) stránek. Součástí indexace je vytvoření seznamu klíčových slov dané stránky. Index vznikne tak, že se ke každému klíčovému slovu přiřadí stránky, které toto slovo obsahují. Následně se vytvoří jejich seznam .Dotaz zadaný uživatelem je předán vyhledávacímu programu, jež pracuje na základě vyhledávacího algoritmu. V dalším kroku následuje vyhledání všech stránek, které se týkají dotazu. Po dokončení této činnosti vyhledávací program zobrazí uživateli seznam všech webových stránek obsahujících požadované klíčové slovo (slova), a to podle jejich relevance.&amp;lt;ref&amp;gt;Princip fulltextového vyhledávání. [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.kvd.zcu.cz/cz/materialy/itv_kurz/itv1/itv1/HTML/121/default.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
Katalog je web, který obsahuje řadu odkazů na jiné webové stránky. Odkazy jsou zpravidla řazeny podle tématických oblastí. Mezi nejznámější české katalogy patří [https://www.seznam.cz/ Seznam], [http://www.centrum.cz/ Centrum] a [http://atlas.centrum.cz/ Atlas], mezi zahraniční pak například [https://www.yahoo.com/ Yahoo!]. Záznam do katalogu se provádí registrací do příslušné tematické sekce. Po zkontrolování editorem je záznam přidán do databáze katalogu. V katalogu se hledá buď procházením jednotlivých sekcí anebo pomocí jednoduchého dotazu do vyhledávacího políčka. Pokud se hledá pomocí dotazu, katalog porovnává zadaný dotaz s URL, nadpisy a popisky stránek, které jsou v katalogu registrovány a také s kategorií do níž je odkaz zařazen.&amp;lt;ref&amp;gt;SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, s. 9 [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. str. 154 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Hlavním zdrojem dat jsou pro hluboké weby profesionální databáze, které obsahují množství ověřených informačních pramenů.&lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6105</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6105"/>
		<updated>2014-09-16T19:59:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Principy vyhledávání */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Informace na webu =&lt;br /&gt;
„Informace ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovní zpřístupnění. Některá data jsou zcela otevřeně vystavena na webovém serveru, jiná jsou uložena takovým způsobem, že se přímému přístupu brání, ať už je to záměr či chyba administrátorů. Z tohoto pohledu rozeznáváme povrchový(volný) web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný vyhledávači...a tzv. hluboký (skrytý) web, který vyhledávací nástroje nejsou schopny indexovat.“ &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 23 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informace uživatel vyhledává pomocí [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy webu ===&lt;br /&gt;
==== Povrchový web ====&lt;br /&gt;
Povrchový web je takový, který je indexovaný vyhledávači, a který je díky tomu těmito vyhledávači prohledatelný. Tyto vyhledávače se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vilém Sklenák podotýká, že tyto zdroje obsahují jen malou část dat, kterou lze prostřednictvím WWW vytěžit.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 12 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hluboký web ====&lt;br /&gt;
&amp;quot;Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný (povrchový, pozn.aut.). Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 155 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990&amp;lt;ref&amp;gt;Web search engine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 14. 9. 2014 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Principy vyhledávání]] ===&lt;br /&gt;
Základem činnosti vyhledávacích strojů jsou tzv. roboti – program, jež prochází po jednotlivých hypertextových odkazech v síti. Všechna slova nalezená v navštívených webových stránkách ukládá do databáze (indexu). Protože odkazy na informace obsažené na dané stránce musí být stále aktuální, roboti se na již navštívené stránky v určitých intervalech vracejí a zjišťují změny v jejich obsahu. Dojde-li ke změně obsahu,databáze vyhledávače se aktualizuje. Jakmile vyhledávací stroj získá nové stránkou, zařadí ji do své databáze. Tento proces se nazývá zpracování (indexace) stránek. Součástí indexace je vytvoření seznamu klíčových slov dané stránky. Index vznikne tak, že se ke každému klíčovému slovu přiřadí stránky, které toto slovo obsahují. Následně se vytvoří jejich seznam .Dotaz zadaný uživatelem je předán vyhledávacímu programu, jež pracuje na základě vyhledávacího algoritmu. V dalším kroku následuje vyhledání všech stránek, které se týkají dotazu. Po dokončení této činnosti vyhledávací program zobrazí uživateli seznam všech webových stránek obsahujících požadované klíčové slovo (slova), a to podle jejich relevance.&amp;lt;ref&amp;gt;Princip fulltextového vyhledávání. [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.kvd.zcu.cz/cz/materialy/itv_kurz/itv1/itv1/HTML/121/default.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Katalogy ==&lt;br /&gt;
Katalog je web, který obsahuje řadu odkazů na jiné webové stránky. Odkazy jsou zpravidla řazeny podle tématických oblastí. Mezi nejznámější české katalogy patří [https://www.seznam.cz/ Seznam], [http://www.centrum.cz/ Centrum] a [http://atlas.centrum.cz/ Atlas], mezi zahraniční pak například [https://www.yahoo.com/ Yahoo!]. Záznam do katalogu se provádí registrací do příslušné tematické sekce. Po zkontrolování editorem je záznam přidán do databáze katalogu. V katalogu se hledá buď procházením jednotlivých sekcí anebo pomocí jednoduchého dotazu do vyhledávacího políčka. Pokud se hledá pomocí dotazu, katalog porovnává zadaný dotaz s URL, nadpisy a popisky stránek, které jsou v katalogu registrovány a také s kategorií do níž je odkaz zařazen.&amp;lt;ref&amp;gt;SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, s. 9 [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. str. 154 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6104</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6104"/>
		<updated>2014-09-16T19:49:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Informace na webu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Informace na webu =&lt;br /&gt;
„Informace ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovní zpřístupnění. Některá data jsou zcela otevřeně vystavena na webovém serveru, jiná jsou uložena takovým způsobem, že se přímému přístupu brání, ať už je to záměr či chyba administrátorů. Z tohoto pohledu rozeznáváme povrchový(volný) web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný vyhledávači...a tzv. hluboký (skrytý) web, který vyhledávací nástroje nejsou schopny indexovat.“ &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 23 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informace uživatel vyhledává pomocí [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy webu ===&lt;br /&gt;
==== Povrchový web ====&lt;br /&gt;
Povrchový web je takový, který je indexovaný vyhledávači, a který je díky tomu těmito vyhledávači prohledatelný. Tyto vyhledávače se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vilém Sklenák podotýká, že tyto zdroje obsahují jen malou část dat, kterou lze prostřednictvím WWW vytěžit.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 12 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hluboký web ====&lt;br /&gt;
&amp;quot;Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný (povrchový, pozn.aut.). Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 155 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990&amp;lt;ref&amp;gt;Web search engine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 14. 9. 2014 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Principy vyhledávání]] ===&lt;br /&gt;
Základem činnosti vyhledávacích strojů jsou tzv. roboti – program, jež prochází po jednotlivých hypertextových odkazech v síti. Všechna slova nalezená v navštívených webových stránkách ukládá do databáze (indexu). Protože odkazy na informace obsažené na dané stránce musí být stále aktuální, roboti se na již navštívené stránky v určitých intervalech vracejí a zjišťují změny v jejich obsahu. Dojde-li ke změně obsahu,databáze vyhledávače se aktualizuje. Jakmile vyhledávací stroj získá nové stránkou, zařadí ji do své databáze. Tento proces se nazývá zpracování (indexace) stránek. Součástí indexace je vytvoření seznamu klíčových slov dané stránky. Index vznikne tak, že se ke každému klíčovému slovu přiřadí stránky, které toto slovo obsahují. Následně se vytvoří jejich seznam .Dotaz zadaný uživatelem je předán vyhledávacímu programu, jež pracuje na základě vyhledávacího algoritmu. V dalším kroku následuje vyhledání všech stránek, které se týkají dotazu. Po dokončení této činnosti vyhledávací program zobrazí uživateli seznam všech webových stránek obsahujících požadované klíčové slovo (slova), a to podle jejich relevance.&amp;lt;ref&amp;gt;Princip fulltextového vyhledávání. [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.kvd.zcu.cz/cz/materialy/itv_kurz/itv1/itv1/HTML/121/default.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Katalogy ==&lt;br /&gt;
Katalog je web, který obsahuje řadu odkazů na jiné webové stránky. Odkazy jsou zpravidla řazeny podle tématických oblastí. Mezi nejznámější české katalogy patří [https://www.seznam.cz/ Seznam], [http://www.centrum.cz/ Centrum] a [http://atlas.centrum.cz/ Atlas], mezi zahraniční pak například [https://www.yahoo.com/ Yahoo!]. Záznam do katalogu se provádí registrací do příslušné tematické sekce. Po zkontrolování editorem je záznam přidán do databáze katalogu. V katalogu se hledá buď procházením jednotlivých sekcí anebo pomocí jednoduchého dotazu do vyhledávacího políčka. Pokud se hledá pomocí dotazu, katalog porovnává zadaný dotaz s URL, nadpisy a popisky stránek, které jsou v katalogu registrovány a také s kategorií do níž je odkaz zařazen.&amp;lt;ref&amp;gt;SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, s. 9 [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. str. 154 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Principy vyhledávání ==&lt;br /&gt;
-	[[Booleovský model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	[[Vektorový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-       [[Probabilistický model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-       [[Jazykový model]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6103</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6103"/>
		<updated>2014-09-16T19:44:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Principy vyhledávání */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Informace na webu =&lt;br /&gt;
„Informace ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovní zpřístupnění. Některá data jsou zcela otevřeně vystavena na webovém serveru, jiná jsou uložena takovým způsobem, že se přímému přístupu brání, ať už je to záměr či chyba administrátorů. Z tohoto pohledu rozeznáváme povrchový(volný) web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný vyhledávači...a tzv. hluboký (skrytý) web, který vyhledávací nástroje nejsou schopny indexovat.“ &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 23 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informace uživatel vyhledává pomocí [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy webu ===&lt;br /&gt;
==== Povrchový web ====&lt;br /&gt;
Povrchový web je takový, který je indexovaný vyhledávači, a který je díky tomu těmito vyhledávači prohledatelný. Tyto vyhledávače se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vilém Sklenák podotýká, že tyto zdroje obsahují jen malou část dat, kterou lze prostřednictvím WWW vytěžit.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 12 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hluboký web ====&lt;br /&gt;
&amp;quot;Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný (povrchový, pozn.aut.). Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 155 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990&amp;lt;ref&amp;gt;Web search engine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 14. 9. 2014 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Principy vyhledávání]] ===&lt;br /&gt;
Základem činnosti vyhledávacích strojů jsou tzv. roboti – program, jež prochází po jednotlivých hypertextových odkazech v síti. Všechna slova nalezená v navštívených webových stránkách ukládá do databáze (indexu). Protože odkazy na informace obsažené na dané stránce musí být stále aktuální, roboti se na již navštívené stránky v určitých intervalech vracejí a zjišťují změny v jejich obsahu. Dojde-li ke změně obsahu,databáze vyhledávače se aktualizuje. Jakmile vyhledávací stroj získá nové stránkou, zařadí ji do své databáze. Tento proces se nazývá zpracování (indexace) stránek. Součástí indexace je vytvoření seznamu klíčových slov dané stránky. Index vznikne tak, že se ke každému klíčovému slovu přiřadí stránky, které toto slovo obsahují. Následně se vytvoří jejich seznam .Dotaz zadaný uživatelem je předán vyhledávacímu programu, jež pracuje na základě vyhledávacího algoritmu. V dalším kroku následuje vyhledání všech stránek, které se týkají dotazu. Po dokončení této činnosti vyhledávací program zobrazí uživateli seznam všech webových stránek obsahujících požadované klíčové slovo (slova), a to podle jejich relevance.&amp;lt;ref&amp;gt;Princip fulltextového vyhledávání. [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.kvd.zcu.cz/cz/materialy/itv_kurz/itv1/itv1/HTML/121/default.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
Katalog je web, který obsahuje řadu odkazů na jiné webové stránky. Odkazy jsou zpravidla řazeny podle tématických oblastí. Mezi nejznámější české katalogy patří [https://www.seznam.cz/ Seznam], [http://www.centrum.cz/ Centrum] a [http://atlas.centrum.cz/ Atlas], mezi zahraniční pak například [https://www.yahoo.com/ Yahoo!]. Záznam do katalogu se provádí registrací do příslušné tematické sekce. Po zkontrolování editorem je záznam přidán do databáze katalogu. V katalogu se hledá buď procházením jednotlivých sekcí anebo pomocí jednoduchého dotazu do vyhledávacího políčka. Pokud se hledá pomocí dotazu, katalog porovnává zadaný dotaz s URL, nadpisy a popisky stránek, které jsou v katalogu registrovány a také s kategorií do níž je odkaz zařazen.&amp;lt;ref&amp;gt;SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, s. 9 [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. str. 154 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Principy vyhledávání ==&lt;br /&gt;
-	[[Booleovský model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	[[Vektorový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-       [[Probabilistický model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-       [[Jazykový model]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6102</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6102"/>
		<updated>2014-09-16T19:32:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Informace na webu =&lt;br /&gt;
„Informace ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovní zpřístupnění. Některá data jsou zcela otevřeně vystavena na webovém serveru, jiná jsou uložena takovým způsobem, že se přímému přístupu brání, ať už je to záměr či chyba administrátorů. Z tohoto pohledu rozeznáváme povrchový(volný) web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný vyhledávači...a tzv. hluboký (skrytý) web, který vyhledávací nástroje nejsou schopny indexovat.“ &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 23 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informace uživatel vyhledává pomocí [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy webu ===&lt;br /&gt;
==== Povrchový web ====&lt;br /&gt;
Povrchový web je takový, který je indexovaný vyhledávači, a který je díky tomu těmito vyhledávači prohledatelný. Tyto vyhledávače se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vilém Sklenák podotýká, že tyto zdroje obsahují jen malou část dat, kterou lze prostřednictvím WWW vytěžit.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 12 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hluboký web ====&lt;br /&gt;
&amp;quot;Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný (povrchový, pozn.aut.). Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 155 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990&amp;lt;ref&amp;gt;Web search engine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 14. 9. 2014 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Principy vyhledávání]] ===&lt;br /&gt;
Princip vyhledávacího stroje spočívá v činnosti robotů, které prohledávají celý web (podle toho, kam vedou odkazy z již zaindexovaných stránek). Roboti si každou stránku zaindexují a ohodnotí (postup robota: [[crawling]], [[indexing]], [[ranking]]). Po zadání klíčového slova do vyhledávače vám pak systém nabídne odpověď, která se mu z hlediska výskytu [[klíčového slova]] a hodnocení zdá nejlepší. Protože se vyhledávače snaží výsledky také personalizovat, může se stát, že dostanete na stejný dotaz jinou nabídku odpovědí než třeba váš kamarád. Příklady: [https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&amp;amp;ei=OhmaU4j8NIGV_AbsuIGgBQ&amp;amp;gws_rd=ssl Google], [https://www.bing.com/ Bing], [http://www.seznam.cz/ Seznam] (ten disponuje i katalogovým vyhledávačem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
Katalog je web, který obsahuje řadu odkazů na jiné webové stránky. Odkazy jsou zpravidla řazeny podle tématických oblastí. Mezi nejznámější české katalogy patří [https://www.seznam.cz/ Seznam], [http://www.centrum.cz/ Centrum] a [http://atlas.centrum.cz/ Atlas], mezi zahraniční pak například [https://www.yahoo.com/ Yahoo!]. Záznam do katalogu se provádí registrací do příslušné tematické sekce. Po zkontrolování editorem je záznam přidán do databáze katalogu. V katalogu se hledá buď procházením jednotlivých sekcí anebo pomocí jednoduchého dotazu do vyhledávacího políčka. Pokud se hledá pomocí dotazu, katalog porovnává zadaný dotaz s URL, nadpisy a popisky stránek, které jsou v katalogu registrovány a také s kategorií do níž je odkaz zařazen.&amp;lt;ref&amp;gt;SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, s. 9 [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. str. 154 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Principy vyhledávání ==&lt;br /&gt;
-	[[Booleovský model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	[[Vektorový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-       [[Probabilistický model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-       [[Jazykový model]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6101</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6101"/>
		<updated>2014-09-16T19:30:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Informace na webu = */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Informace na webu =&lt;br /&gt;
„Informace ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovní zpřístupnění. Některá data jsou zcela otevřeně vystavena na webovém serveru, jiná jsou uložena takovým způsobem, že se přímému přístupu brání, ať už je to záměr či chyba administrátorů. Z tohoto pohledu rozeznáváme povrchový(volný) web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný vyhledávači...a tzv. hluboký (skrytý) web, který vyhledávací nástroje nejsou schopny indexovat.“ &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 23 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informace uživatel vyhledává pomocí [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy webu ===&lt;br /&gt;
==== Povrchový web ====&lt;br /&gt;
Povrchový web je takový, který je indexovaný vyhledávači, a který je díky tomu těmito vyhledávači prohledatelný. Tyto vyhledávače se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vilém Sklenák podotýká, že tyto zdroje obsahují jen malou část dat, kterou lze prostřednictvím WWW vytěžit.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 12 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hluboký web ====&lt;br /&gt;
&amp;quot;Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný (povrchový, pozn.aut.). Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 155 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990&amp;lt;ref&amp;gt;Web search engine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 14. 9. 2014 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Principy vyhledávání]] ===&lt;br /&gt;
Princip vyhledávacího stroje spočívá v činnosti robotů, které prohledávají celý web (podle toho, kam vedou odkazy z již zaindexovaných stránek). Roboti si každou stránku zaindexují a ohodnotí (postup robota: [[crawling]], [[indexing]], [[ranking]]). Po zadání klíčového slova do vyhledávače vám pak systém nabídne odpověď, která se mu z hlediska výskytu [[klíčového slova]] a hodnocení zdá nejlepší. Protože se vyhledávače snaží výsledky také personalizovat, může se stát, že dostanete na stejný dotaz jinou nabídku odpovědí než třeba váš kamarád. Příklady: [https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&amp;amp;ei=OhmaU4j8NIGV_AbsuIGgBQ&amp;amp;gws_rd=ssl Google], [https://www.bing.com/ Bing], [http://www.seznam.cz/ Seznam] (ten disponuje i katalogovým vyhledávačem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
Katalog je web, který obsahuje řadu odkazů na jiné webové stránky. Odkazy jsou zpravidla řazeny podle tématických oblastí. Mezi nejznámější české katalogy patří [https://www.seznam.cz/ Seznam], [http://www.centrum.cz/ Centrum] a [http://atlas.centrum.cz/ Atlas], mezi zahraniční pak například [https://www.yahoo.com/ Yahoo!]. Záznam do katalogu se provádí registrací do příslušné tematické sekce. Po zkontrolování editorem je záznam přidán do databáze katalogu. V katalogu se hledá buď procházením jednotlivých sekcí anebo pomocí jednoduchého dotazu do vyhledávacího políčka. Pokud se hledá pomocí dotazu, katalog porovnává zadaný dotaz s URL, nadpisy a popisky stránek, které jsou v katalogu registrovány a také s kategorií do níž je odkaz zařazen.&amp;lt;ref&amp;gt;SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, s. 9 [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. str. 154 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Principy vyhledávání ==&lt;br /&gt;
-	[[Booleovský model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	[[Vektorový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-       [[Probabilistický model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-       [[Jazykový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet [online]. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001, xvii, 507 s. [cit. 2014-06-11]. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0. Dostupné z:  http://books.google.cz/books?id=UJh-gLdTH8IC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_ViewAPI&amp;amp;redir_esc=y#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=fals&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, 126 s. [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak na internet. CZ.NIC. [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1795/struktura-internetu/&lt;br /&gt;
ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání informací na internetu. In: Metodický portál RVP [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Web search engine. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektura vyhledávačů. In: [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/clanky/architektura-vyhledavacu.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Michal. Současnost a budoucnost vyhledávání na internetu v historické perspektivě. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/soucasnost-budoucnost-vyhledavani-na-internetu-v-historicke-perspektive&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CHVALOVSKÝ, Karel. Zombie jménem Archie. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/zombie-jmenem-archie/&lt;br /&gt;
Archie search engine. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Archie_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neviditelný web. In: Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1765&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6100</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6100"/>
		<updated>2014-09-16T19:06:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Typy vyhledávačů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Informace na webu ==&lt;br /&gt;
„Informace ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovní zpřístupnění. Některá data jsou zcela otevřeně vystavena na webovém serveru, jiná jsou uložena takovým způsobem, že se přímému přístupu brání, ať už je to záměr či chyba administrátorů. Z tohoto pohledu rozeznáváme povrchový(volný) web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný vyhledávači...a tzv. hluboký (skrytý) web, který vyhledávací nástroje nejsou schopny indexovat. web“&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 23 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informace uživatel vyhledává pomocí [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy webu ===&lt;br /&gt;
==== Povrchový web ====&lt;br /&gt;
Povrchový web je takový, který je indexovaný vyhledávači, a který je díky tomu těmito vyhledávači prohledatelný. Tyto vyhledávače se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vilém Sklenák podotýká, že tyto zdroje obsahují jen malou část dat, kterou lze prostřednictvím WWW vytěžit.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 12 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hluboký web ====&lt;br /&gt;
&amp;quot;Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný (povrchový, pozn.aut.). Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 155 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990&amp;lt;ref&amp;gt;Web search engine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 14. 9. 2014 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Vyhledávací stroje]] ===&lt;br /&gt;
Princip vyhledávacího stroje spočívá v činnosti robotů, které prohledávají celý web (podle toho, kam vedou odkazy z již zaindexovaných stránek). Roboti si každou stránku zaindexují a ohodnotí (postup robota: [[crawling]], [[indexing]], [[ranking]]). Po zadání klíčového slova do vyhledávače vám pak systém nabídne odpověď, která se mu z hlediska výskytu [[klíčového slova]] a hodnocení zdá nejlepší. Protože se vyhledávače snaží výsledky také personalizovat, může se stát, že dostanete na stejný dotaz jinou nabídku odpovědí než třeba váš kamarád.  Příklady: [https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&amp;amp;ei=OhmaU4j8NIGV_AbsuIGgBQ&amp;amp;gws_rd=ssl Google], [https://www.bing.com/ Bing], [http://www.seznam.cz/ Seznam] (ten disponuje i katalogovým vyhledávačem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
Jedná se o weby, jež obsahují odkazy na jiné stránky, které třídí a zařazují do specifických kategorií. Dnes je uživatelé často používají, pokud hledají např. konkrétní službu ve svém kraji – omývače oken v Plzni. Uživatel může buď zadat klíčová slova do vyhledávače katalogu, nebo sám hledat v kategoriích katalogu. Příklady: [http://www.firmy.cz/ Firmy.cz], [http://www.reality.cz/ Reality.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele. Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Principy vyhledávání ==&lt;br /&gt;
-	[[Booleovský model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	[[Vektorový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-       [[Probabilistický model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-       [[Jazykový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
Během devadesátých let vzniklo velké množství internetových prohlížečů. Spolu s jejich rozvojem souvisela i nutnost vývoje internetových vyhledávačů, které uživatelům pomohu najít informace, jež potřebují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* První nástroj, jež sloužil k vyhledávání na internetu, se jmenoval [[Archie]] a fungoval od roku 1990. Archie dovoloval indexovat archivy [[FTP]] (File Transfer Protocol) a umožňoval prohledávat konkrétní dokumenty.  V té době existovalo velké množství FTP serverů (počítačů), které nabízely volný přístup ke svým souborům. Bylo tak potřeba služby, která bude v pravidelných intervalech shromažďovat informace o uložených souborech. Hlavní nevýhodu představuje absence [[automatizované zpracování dat|automatizovaného zpracování dat]]. Dále pak skutečnost, že Archie hledá jen v názvech dokumentů, nikoli v jejich obsahu. V době největšího rozkvětu představoval Archie cca 30 serverů. Dnes jich je už jen pár, např.: [http://www.archie.uninett.no archie.uninett.no], [http://www.archie.icm.edu¬.pl archie.icm.edu¬.pl], [http://www.archie.rediris.es archie.rediris.es].&lt;br /&gt;
* O rok později představila Nevadská univerzita vyhledávač Veronica, který se používal pro hledání informací v [[Gopehru]]. &lt;br /&gt;
* S rozvojem WWW bylo třeba pracovat i na vyhledávačích, pro tento typ prohlížeče. S nástupem [[Mosaic|Mosaicu]] v roce 1993 přichází také první robot, který web procházel ‒ World Wide Web Wanderer. Naprogramoval jej [[Matthew Gray]]. Robot měl původně pouze počítáním aktivních stránek zjišťovat, jak web roste, Gray jej však později naprogramoval tak, aby indexoval URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Do roku 1998 vznikla řada dalších vyhledávačů:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Aliweb indexoval stránky poté, co je uživatelé přihlásili&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ JumpStation, World, Wide Web Worm ‒ roboti indexovali hlavičky dokumentů  a URL, výsledky zobrazovali tak, jak je našli&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Repository-Based Software Engineering ‒ roboti mimo indexování používali ranking systém, který hodnotil kvalitu webů a podle výsledků je zobrazoval&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ vznikl Yahoo!, v té době největší katalog&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ byl spuštěn první crawler ‒ WebCrawler, který indexoval celou stránku, ne jen hlavičku a URL ‒ první fulltextový vyhledávač&lt;br /&gt;
* V dalších letech vznikla řada nových vyhledávačů: Metacrawler, Excite, Altavista, Inktomi/Hotbot, AskJeeves a GoTo&lt;br /&gt;
* '''1998''' ‒ v tomto roce přišel zlom ve vyhledávání, protože [[Larry Page]] a [[Sergey Brin]] přišli s Googlem, který pracuje s obdobou citační analýzy ‒ kolik odkazů na stránky vede, natolik dobré bude mít hodnocení&lt;br /&gt;
* v současné době se pracuje hlavně s lokalizací a personalizací vyhledávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet [online]. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001, xvii, 507 s. [cit. 2014-06-11]. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0. Dostupné z:  http://books.google.cz/books?id=UJh-gLdTH8IC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_ViewAPI&amp;amp;redir_esc=y#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=fals&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, 126 s. [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak na internet. CZ.NIC. [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1795/struktura-internetu/&lt;br /&gt;
ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání informací na internetu. In: Metodický portál RVP [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Web search engine. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektura vyhledávačů. In: [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/clanky/architektura-vyhledavacu.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Michal. Současnost a budoucnost vyhledávání na internetu v historické perspektivě. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/soucasnost-budoucnost-vyhledavani-na-internetu-v-historicke-perspektive&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CHVALOVSKÝ, Karel. Zombie jménem Archie. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/zombie-jmenem-archie/&lt;br /&gt;
Archie search engine. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Archie_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neviditelný web. In: Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1765&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6099</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=6099"/>
		<updated>2014-09-16T18:57:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Vyhledávání na webu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Informace na webu ==&lt;br /&gt;
„Informace ve webovém prostředí jsou dostupné v různých úrovní zpřístupnění. Některá data jsou zcela otevřeně vystavena na webovém serveru, jiná jsou uložena takovým způsobem, že se přímému přístupu brání, ať už je to záměr či chyba administrátorů. Z tohoto pohledu rozeznáváme povrchový(volný) web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný vyhledávači...a tzv. hluboký (skrytý) web, který vyhledávací nástroje nejsou schopny indexovat. web“&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 23 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informace uživatel vyhledává pomocí [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávačů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy webu ===&lt;br /&gt;
==== Povrchový web ====&lt;br /&gt;
Povrchový web je takový, který je indexovaný vyhledávači, a který je díky tomu těmito vyhledávači prohledatelný. Tyto vyhledávače se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. s. 24 [cit. 2014-09-16]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130&amp;lt;/ref&amp;gt; Vilém Sklenák podotýká, že tyto zdroje obsahují jen malou část dat, kterou lze prostřednictvím WWW vytěžit.&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 12 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hluboký web ====&lt;br /&gt;
&amp;quot;Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný (povrchový, pozn.aut.). Jedná se především o dokumenty z databází, digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem. Materiály obsažené v databázích mají totiž dynamicky generované stránky bez přímých odkazů, proto velmi často uniknou indexaci robotů, které používají klasické internetové vyhledávače.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. s. 155 Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-9-16]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Vyhledávací stroje]] ===&lt;br /&gt;
Princip vyhledávacího stroje spočívá v činnosti robotů, které prohledávají celý web (podle toho, kam vedou odkazy z již zaindexovaných stránek). Roboti si každou stránku zaindexují a ohodnotí (postup robota: [[crawling]], [[indexing]], [[ranking]]). Po zadání klíčového slova do vyhledávače vám pak systém nabídne odpověď, která se mu z hlediska výskytu [[klíčového slova]] a hodnocení zdá nejlepší. Protože se vyhledávače snaží výsledky také personalizovat, může se stát, že dostanete na stejný dotaz jinou nabídku odpovědí než třeba váš kamarád.  Příklady: [https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&amp;amp;ei=OhmaU4j8NIGV_AbsuIGgBQ&amp;amp;gws_rd=ssl Google], [https://www.bing.com/ Bing], [http://www.seznam.cz/ Seznam] (ten disponuje i katalogovým vyhledávačem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
Jedná se o weby, jež obsahují odkazy na jiné stránky, které třídí a zařazují do specifických kategorií. Dnes je uživatelé často používají, pokud hledají např. konkrétní službu ve svém kraji – omývače oken v Plzni. Uživatel může buď zadat klíčová slova do vyhledávače katalogu, nebo sám hledat v kategoriích katalogu. Příklady: [http://www.firmy.cz/ Firmy.cz], [http://www.reality.cz/ Reality.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele. Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Principy vyhledávání ==&lt;br /&gt;
-	[[Booleovský model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	[[Vektorový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-       [[Probabilistický model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-       [[Jazykový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
Během devadesátých let vzniklo velké množství internetových prohlížečů. Spolu s jejich rozvojem souvisela i nutnost vývoje internetových vyhledávačů, které uživatelům pomohu najít informace, jež potřebují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* První nástroj, jež sloužil k vyhledávání na internetu, se jmenoval [[Archie]] a fungoval od roku 1990. Archie dovoloval indexovat archivy [[FTP]] (File Transfer Protocol) a umožňoval prohledávat konkrétní dokumenty.  V té době existovalo velké množství FTP serverů (počítačů), které nabízely volný přístup ke svým souborům. Bylo tak potřeba služby, která bude v pravidelných intervalech shromažďovat informace o uložených souborech. Hlavní nevýhodu představuje absence [[automatizované zpracování dat|automatizovaného zpracování dat]]. Dále pak skutečnost, že Archie hledá jen v názvech dokumentů, nikoli v jejich obsahu. V době největšího rozkvětu představoval Archie cca 30 serverů. Dnes jich je už jen pár, např.: [http://www.archie.uninett.no archie.uninett.no], [http://www.archie.icm.edu¬.pl archie.icm.edu¬.pl], [http://www.archie.rediris.es archie.rediris.es].&lt;br /&gt;
* O rok později představila Nevadská univerzita vyhledávač Veronica, který se používal pro hledání informací v [[Gopehru]]. &lt;br /&gt;
* S rozvojem WWW bylo třeba pracovat i na vyhledávačích, pro tento typ prohlížeče. S nástupem [[Mosaic|Mosaicu]] v roce 1993 přichází také první robot, který web procházel ‒ World Wide Web Wanderer. Naprogramoval jej [[Matthew Gray]]. Robot měl původně pouze počítáním aktivních stránek zjišťovat, jak web roste, Gray jej však později naprogramoval tak, aby indexoval URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Do roku 1998 vznikla řada dalších vyhledávačů:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Aliweb indexoval stránky poté, co je uživatelé přihlásili&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ JumpStation, World, Wide Web Worm ‒ roboti indexovali hlavičky dokumentů  a URL, výsledky zobrazovali tak, jak je našli&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Repository-Based Software Engineering ‒ roboti mimo indexování používali ranking systém, který hodnotil kvalitu webů a podle výsledků je zobrazoval&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ vznikl Yahoo!, v té době největší katalog&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ byl spuštěn první crawler ‒ WebCrawler, který indexoval celou stránku, ne jen hlavičku a URL ‒ první fulltextový vyhledávač&lt;br /&gt;
* V dalších letech vznikla řada nových vyhledávačů: Metacrawler, Excite, Altavista, Inktomi/Hotbot, AskJeeves a GoTo&lt;br /&gt;
* '''1998''' ‒ v tomto roce přišel zlom ve vyhledávání, protože [[Larry Page]] a [[Sergey Brin]] přišli s Googlem, který pracuje s obdobou citační analýzy ‒ kolik odkazů na stránky vede, natolik dobré bude mít hodnocení&lt;br /&gt;
* v současné době se pracuje hlavně s lokalizací a personalizací vyhledávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet [online]. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001, xvii, 507 s. [cit. 2014-06-11]. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0. Dostupné z:  http://books.google.cz/books?id=UJh-gLdTH8IC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_ViewAPI&amp;amp;redir_esc=y#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=fals&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, 126 s. [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak na internet. CZ.NIC. [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1795/struktura-internetu/&lt;br /&gt;
ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání informací na internetu. In: Metodický portál RVP [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Web search engine. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektura vyhledávačů. In: [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/clanky/architektura-vyhledavacu.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Michal. Současnost a budoucnost vyhledávání na internetu v historické perspektivě. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/soucasnost-budoucnost-vyhledavani-na-internetu-v-historicke-perspektive&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CHVALOVSKÝ, Karel. Zombie jménem Archie. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/zombie-jmenem-archie/&lt;br /&gt;
Archie search engine. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Archie_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neviditelný web. In: Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1765&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=4752</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=4752"/>
		<updated>2014-06-16T10:28:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Modely vyhledávačů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vyhledávání na webu ==&lt;br /&gt;
Služba [[WWW]] (World Wide Web) vznikla v Centru jaderného výzkumu CERN v Ženevě. Vynálezci [[Tim Berners-Lee]] a [[Robert Cailliau]] při její tvorbě vycházeli z principu [[hypertext|hypertextu]], který spojili s komunikačním protokolem [[HTTP]]. Internetové vyhledávače pak představují službu, která uživatelům webu pomáhá s dohledáním požadovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávač uživateli třídí informace podle vyhledávacího dotazu. Nejčastěji funguje tak, že uživatel zadá [[klíčová slova]], kterými specifikuje dotaz. [[Robot vyhledávače]] projde svou databázi stránek (které si před tím [[indexace webových stránek|zaindexoval]] a uživateli nabídne seznam odpovědí. Vyhledávače nemají zaindexované všechny zdroje informací na internetu (viz vyhledávání v hlubokém webu. Největší množství setříděných stránek má pak [[Google]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávací stroje ===&lt;br /&gt;
Princip vyhledávacího stroje spočívá v činnosti robotů, které prohledávají celý web (podle toho, kam vedou odkazy z již zaindexovaných stránek). Roboti si každou stránku zaindexují a ohodnotí (postup robota: [[crawling]], [[indexing]], [[ranking]]). Po zadání klíčového slova do vyhledávače vám pak systém nabídne odpověď, která se mu z hlediska výskytu [[klíčového slova]] a hodnocení zdá nejlepší. Protože se vyhledávače snaží výsledky také personalizovat, může se stát, že dostanete na stejný dotaz jinou nabídku odpovědí než třeba váš kamarád.  Příklady: [https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&amp;amp;ei=OhmaU4j8NIGV_AbsuIGgBQ&amp;amp;gws_rd=ssl Google], [https://www.bing.com/ Bing], [http://www.seznam.cz/ Seznam] (ten disponuje i katalogovým vyhledávačem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
Jedná se o weby, jež obsahují odkazy na jiné stránky, které třídí a zařazují do specifických kategorií. Dnes je uživatelé často používají, pokud hledají např. konkrétní službu ve svém kraji – omývače oken v Plzni. Uživatel může buď zadat klíčová slova do vyhledávače katalogu, nebo sám hledat v kategoriích katalogu. Příklady: [http://www.firmy.cz/ Firmy.cz], [http://www.reality.cz/ Reality.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele. Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Principy vyhledávání ==&lt;br /&gt;
-	[[Booleovský model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	[[Vektorový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-       [[Probabilistický model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-       [[Jazykový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
Během devadesátých let vzniklo velké množství internetových prohlížečů. Spolu s jejich rozvojem souvisela i nutnost vývoje internetových vyhledávačů, které uživatelům pomohu najít informace, jež potřebují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* První nástroj, jež sloužil k vyhledávání na internetu, se jmenoval [[Archie]] a fungoval od roku 1990. Archie dovoloval indexovat archivy [[FTP]] (File Transfer Protocol) a umožňoval prohledávat konkrétní dokumenty.  V té době existovalo velké množství FTP serverů (počítačů), které nabízely volný přístup ke svým souborům. Bylo tak potřeba služby, která bude v pravidelných intervalech shromažďovat informace o uložených souborech. Hlavní nevýhodu představuje absence [[automatizované zpracování dat|automatizovaného zpracování dat]]. Dále pak skutečnost, že Archie hledá jen v názvech dokumentů, nikoli v jejich obsahu. V době největšího rozkvětu představoval Archie cca 30 serverů. Dnes jich je už jen pár, např.: [http://www.archie.uninett.no archie.uninett.no], [http://www.archie.icm.edu¬.pl archie.icm.edu¬.pl], [http://www.archie.rediris.es archie.rediris.es].&lt;br /&gt;
* O rok později představila Nevadská univerzita vyhledávač Veronica, který se používal pro hledání informací v [[Gopehru]]. &lt;br /&gt;
* S rozvojem WWW bylo třeba pracovat i na vyhledávačích, pro tento typ prohlížeče. S nástupem [[Mosaic|Mosaicu]] v roce 1993 přichází také první robot, který web procházel ‒ World Wide Web Wanderer. Naprogramoval jej [[Matthew Gray]]. Robot měl původně pouze počítáním aktivních stránek zjišťovat, jak web roste, Gray jej však později naprogramoval tak, aby indexoval URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Do roku 1998 vznikla řada dalších vyhledávačů:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Aliweb indexoval stránky poté, co je uživatelé přihlásili&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ JumpStation, World, Wide Web Worm ‒ roboti indexovali hlavičky dokumentů  a URL, výsledky zobrazovali tak, jak je našli&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Repository-Based Software Engineering ‒ roboti mimo indexování používali ranking systém, který hodnotil kvalitu webů a podle výsledků je zobrazoval&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ vznikl Yahoo!, v té době největší katalog&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ byl spuštěn první crawler ‒ WebCrawler, který indexoval celou stránku, ne jen hlavičku a URL ‒ první fulltextový vyhledávač&lt;br /&gt;
* V dalších letech vznikla řada nových vyhledávačů: Metacrawler, Excite, Altavista, Inktomi/Hotbot, AskJeeves a GoTo&lt;br /&gt;
* '''1998''' ‒ v tomto roce přišel zlom ve vyhledávání, protože [[Larry Page]] a [[Sergey Brin]] přišli s Googlem, který pracuje s obdobou citační analýzy ‒ kolik odkazů na stránky vede, natolik dobré bude mít hodnocení&lt;br /&gt;
* v současné době se pracuje hlavně s lokalizací a personalizací vyhledávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet [online]. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001, xvii, 507 s. [cit. 2014-06-11]. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0. Dostupné z:  http://books.google.cz/books?id=UJh-gLdTH8IC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_ViewAPI&amp;amp;redir_esc=y#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=fals&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, 126 s. [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak na internet. CZ.NIC. [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1795/struktura-internetu/&lt;br /&gt;
ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání informací na internetu. In: Metodický portál RVP [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Web search engine. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektura vyhledávačů. In: [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/clanky/architektura-vyhledavacu.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Michal. Současnost a budoucnost vyhledávání na internetu v historické perspektivě. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/soucasnost-budoucnost-vyhledavani-na-internetu-v-historicke-perspektive&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CHVALOVSKÝ, Karel. Zombie jménem Archie. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/zombie-jmenem-archie/&lt;br /&gt;
Archie search engine. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Archie_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neviditelný web. In: Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1765&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=4567</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=4567"/>
		<updated>2014-06-12T22:07:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vyhledávání na webu ==&lt;br /&gt;
Služba [[WWW]] (World Wide Web) vznikla v Centru jaderného výzkumu CERN v Ženevě. Vynálezci [[Tim Berners-Lee]] a [[Robert Cailliau]] při její tvorbě vycházeli z principu [[hypertext|hypertextu]], který spojili s komunikačním protokolem [[HTTP]]. Internetové vyhledávače pak představují službu, která uživatelům webu pomáhá s dohledáním požadovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávač uživateli třídí informace podle vyhledávacího dotazu. Nejčastěji funguje tak, že uživatel zadá [[klíčová slova]], kterými specifikuje dotaz. [[Robot vyhledávače]] projde svou databázi stránek (které si před tím [[indexace webových stránek|zaindexoval]] a uživateli nabídne seznam odpovědí. Vyhledávače nemají zaindexované všechny zdroje informací na internetu (viz vyhledávání v hlubokém webu. Největší množství setříděných stránek má pak [[Google]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávací stroje ===&lt;br /&gt;
Princip vyhledávacího stroje spočívá v činnosti robotů, které prohledávají celý web (podle toho, kam vedou odkazy z již zaindexovaných stránek). Roboti si každou stránku zaindexují a ohodnotí (postup robota: [[crawling]], [[indexing]], [[ranking]]). Po zadání klíčového slova do vyhledávače vám pak systém nabídne odpověď, která se mu z hlediska výskytu [[klíčového slova]] a hodnocení zdá nejlepší. Protože se vyhledávače snaží výsledky také personalizovat, může se stát, že dostanete na stejný dotaz jinou nabídku odpovědí než třeba váš kamarád.  Příklady: [https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&amp;amp;ei=OhmaU4j8NIGV_AbsuIGgBQ&amp;amp;gws_rd=ssl Google], [https://www.bing.com/ Bing], [http://www.seznam.cz/ Seznam] (ten disponuje i katalogovým vyhledávačem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
Jedná se o weby, jež obsahují odkazy na jiné stránky, které třídí a zařazují do specifických kategorií. Dnes je uživatelé často používají, pokud hledají např. konkrétní službu ve svém kraji – omývače oken v Plzni. Uživatel může buď zadat klíčová slova do vyhledávače katalogu, nebo sám hledat v kategoriích katalogu. Příklady: [http://www.firmy.cz/ Firmy.cz], [http://www.reality.cz/ Reality.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele. Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modely vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
-	[[Booleovský model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	[[Vektorový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
Během devadesátých let vzniklo velké množství internetových prohlížečů. Spolu s jejich rozvojem souvisela i nutnost vývoje internetových vyhledávačů, které uživatelům pomohu najít informace, jež potřebují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* První nástroj, jež sloužil k vyhledávání na internetu, se jmenoval [[Archie]] a fungoval od roku 1990. Archie dovoloval indexovat archivy [[FTP]] (File Transfer Protocol) a umožňoval prohledávat konkrétní dokumenty.  V té době existovalo velké množství FTP serverů (počítačů), které nabízely volný přístup ke svým souborům. Bylo tak potřeba služby, která bude v pravidelných intervalech shromažďovat informace o uložených souborech. Hlavní nevýhodu představuje absence [[automatizované zpracování dat|automatizovaného zpracování dat]]. Dále pak skutečnost, že Archie hledá jen v názvech dokumentů, nikoli v jejich obsahu. V době největšího rozkvětu představoval Archie cca 30 serverů. Dnes jich je už jen pár, např.: [http://www.archie.uninett.no archie.uninett.no], [http://www.archie.icm.edu¬.pl archie.icm.edu¬.pl], [http://www.archie.rediris.es archie.rediris.es].&lt;br /&gt;
* O rok později představila Nevadská univerzita vyhledávač Veronica, který se používal pro hledání informací v [[Gopehru]]. &lt;br /&gt;
* S rozvojem WWW bylo třeba pracovat i na vyhledávačích, pro tento typ prohlížeče. S nástupem [[Mosaic|Mosaicu]] v roce 1993 přichází také první robot, který web procházel ‒ World Wide Web Wanderer. Naprogramoval jej [[Matthew Gray]]. Robot měl původně pouze počítáním aktivních stránek zjišťovat, jak web roste, Gray jej však později naprogramoval tak, aby indexoval URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Do roku 1998 vznikla řada dalších vyhledávačů:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Aliweb indexoval stránky poté, co je uživatelé přihlásili&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ JumpStation, World, Wide Web Worm ‒ roboti indexovali hlavičky dokumentů  a URL, výsledky zobrazovali tak, jak je našli&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Repository-Based Software Engineering ‒ roboti mimo indexování používali ranking systém, který hodnotil kvalitu webů a podle výsledků je zobrazoval&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ vznikl Yahoo!, v té době největší katalog&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ byl spuštěn první crawler ‒ WebCrawler, který indexoval celou stránku, ne jen hlavičku a URL ‒ první fulltextový vyhledávač&lt;br /&gt;
* V dalších letech vznikla řada nových vyhledávačů: Metacrawler, Excite, Altavista, Inktomi/Hotbot, AskJeeves a GoTo&lt;br /&gt;
* '''1998''' ‒ v tomto roce přišel zlom ve vyhledávání, protože [[Larry Page]] a [[Sergey Brin]] přišli s Googlem, který pracuje s obdobou citační analýzy ‒ kolik odkazů na stránky vede, natolik dobré bude mít hodnocení&lt;br /&gt;
* v současné době se pracuje hlavně s lokalizací a personalizací vyhledávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet [online]. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001, xvii, 507 s. [cit. 2014-06-11]. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0. Dostupné z:  http://books.google.cz/books?id=UJh-gLdTH8IC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_ViewAPI&amp;amp;redir_esc=y#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=fals&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, 126 s. [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak na internet. CZ.NIC. [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1795/struktura-internetu/&lt;br /&gt;
ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání informací na internetu. In: Metodický portál RVP [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Web search engine. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektura vyhledávačů. In: [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/clanky/architektura-vyhledavacu.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Michal. Současnost a budoucnost vyhledávání na internetu v historické perspektivě. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/soucasnost-budoucnost-vyhledavani-na-internetu-v-historicke-perspektive&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CHVALOVSKÝ, Karel. Zombie jménem Archie. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/zombie-jmenem-archie/&lt;br /&gt;
Archie search engine. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Archie_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neviditelný web. In: Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1765&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=4566</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=4566"/>
		<updated>2014-06-12T22:04:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Katalogy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vyhledávání na webu ==&lt;br /&gt;
Služba [[WWW]] (World Wide Web) vznikla v Centru jaderného výzkumu CERN v Ženevě. Vynálezci [[Tim Berners-Lee]] a [[Robert Cailliau]] při její tvorbě vycházeli z principu [[hypertext|hypertextu]], který spojili s komunikačním protokolem [[HTTP]]. Internetové vyhledávače pak představují službu, která uživatelům webu pomáhá s dohledáním požadovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávač uživateli třídí informace podle vyhledávacího dotazu. Nejčastěji funguje tak, že uživatel zadá [[klíčová slova]], kterými specifikuje dotaz. [[Robot vyhledávače]] projde svou databázi stránek (které si před tím [[Indexace webu|[[zaindexoval&amp;lt;nowiki&amp;gt;]]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;)]] a uživateli nabídne seznam odpovědí. Vyhledávače nemají zaindexované všechny zdroje informací na internetu (viz vyhledávání v hlubokém webu. Největší množství setříděných stránek má pak [[Google]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávací stroje ===&lt;br /&gt;
Princip vyhledávacího stroje spočívá v činnosti robotů, které prohledávají celý web (podle toho, kam vedou odkazy z již zaindexovaných stránek). Roboti si každou stránku zaindexují a ohodnotí (postup robota: [[crawling]], [[indexing]], [[ranking]]). Po zadání klíčového slova do vyhledávače vám pak systém nabídne odpověď, která se mu z hlediska výskytu [[klíčového slova]] a hodnocení zdá nejlepší. Protože se vyhledávače snaží výsledky také personalizovat, může se stát, že dostanete na stejný dotaz jinou nabídku odpovědí než třeba váš kamarád.  Příklady: [https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&amp;amp;ei=OhmaU4j8NIGV_AbsuIGgBQ&amp;amp;gws_rd=ssl Google], [https://www.bing.com/ Bing], [http://www.seznam.cz/ Seznam] (ten disponuje i katalogovým vyhledávačem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
Jedná se o weby, jež obsahují odkazy na jiné stránky, které třídí a zařazují do specifických kategorií. Dnes je uživatelé často používají, pokud hledají např. konkrétní službu ve svém kraji – omývače oken v Plzni. Uživatel může buď zadat klíčová slova do vyhledávače katalogu, nebo sám hledat v kategoriích katalogu. Příklady: [http://www.firmy.cz/ Firmy.cz], [http://www.reality.cz/ Reality.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele. Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modely vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
-	[[Booleovský model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	[[Vektorový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
Během devadesátých let vzniklo velké množství internetových prohlížečů. Spolu s jejich rozvojem souvisela i nutnost vývoje internetových vyhledávačů, které uživatelům pomohu najít informace, jež potřebují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* První nástroj, jež sloužil k vyhledávání na internetu, se jmenoval [[Archie]] a fungoval od roku 1990. Archie dovoloval indexovat archivy [[FTP]] (File Transfer Protocol) a umožňoval prohledávat konkrétní dokumenty.  V té době existovalo velké množství FTP serverů (počítačů), které nabízely volný přístup ke svým souborům. Bylo tak potřeba služby, která bude v pravidelných intervalech shromažďovat informace o uložených souborech. Hlavní nevýhodu představuje absence [[automatizované zpracování dat|automatizovaného zpracování dat]]. Dále pak skutečnost, že Archie hledá jen v názvech dokumentů, nikoli v jejich obsahu. V době největšího rozkvětu představoval Archie cca 30 serverů. Dnes jich je už jen pár, např.: [http://www.archie.uninett.no archie.uninett.no], [http://www.archie.icm.edu¬.pl archie.icm.edu¬.pl], [http://www.archie.rediris.es archie.rediris.es].&lt;br /&gt;
* O rok později představila Nevadská univerzita vyhledávač Veronica, který se používal pro hledání informací v [[Gopehru]]. &lt;br /&gt;
* S rozvojem WWW bylo třeba pracovat i na vyhledávačích, pro tento typ prohlížeče. S nástupem [[Mosaic|Mosaicu]] v roce 1993 přichází také první robot, který web procházel ‒ World Wide Web Wanderer. Naprogramoval jej [[Matthew Gray]]. Robot měl původně pouze počítáním aktivních stránek zjišťovat, jak web roste, Gray jej však později naprogramoval tak, aby indexoval URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Do roku 1998 vznikla řada dalších vyhledávačů:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Aliweb indexoval stránky poté, co je uživatelé přihlásili&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ JumpStation, World, Wide Web Worm ‒ roboti indexovali hlavičky dokumentů  a URL, výsledky zobrazovali tak, jak je našli&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Repository-Based Software Engineering ‒ roboti mimo indexování používali ranking systém, který hodnotil kvalitu webů a podle výsledků je zobrazoval&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ vznikl Yahoo!, v té době největší katalog&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ byl spuštěn první crawler ‒ WebCrawler, který indexoval celou stránku, ne jen hlavičku a URL ‒ první fulltextový vyhledávač&lt;br /&gt;
* V dalších letech vznikla řada nových vyhledávačů: Metacrawler, Excite, Altavista, Inktomi/Hotbot, AskJeeves a GoTo&lt;br /&gt;
* '''1998''' ‒ v tomto roce přišel zlom ve vyhledávání, protože [[Larry Page]] a [[Sergey Brin]] přišli s Googlem, který pracuje s obdobou citační analýzy ‒ kolik odkazů na stránky vede, natolik dobré bude mít hodnocení&lt;br /&gt;
* v současné době se pracuje hlavně s lokalizací a personalizací vyhledávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet [online]. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001, xvii, 507 s. [cit. 2014-06-11]. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0. Dostupné z:  http://books.google.cz/books?id=UJh-gLdTH8IC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_ViewAPI&amp;amp;redir_esc=y#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=fals&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, 126 s. [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak na internet. CZ.NIC. [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1795/struktura-internetu/&lt;br /&gt;
ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání informací na internetu. In: Metodický portál RVP [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Web search engine. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektura vyhledávačů. In: [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/clanky/architektura-vyhledavacu.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Michal. Současnost a budoucnost vyhledávání na internetu v historické perspektivě. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/soucasnost-budoucnost-vyhledavani-na-internetu-v-historicke-perspektive&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CHVALOVSKÝ, Karel. Zombie jménem Archie. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/zombie-jmenem-archie/&lt;br /&gt;
Archie search engine. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Archie_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neviditelný web. In: Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1765&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=4565</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=4565"/>
		<updated>2014-06-12T21:53:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Vyhledávání na webu ==&lt;br /&gt;
Služba [[WWW]] (World Wide Web) vznikla v Centru jaderného výzkumu CERN v Ženevě. Vynálezci [[Tim Berners-Lee]] a [[Robert Cailliau]] při její tvorbě vycházeli z principu [[hypertext|hypertextu]], který spojili s komunikačním protokolem [[HTTP]]. Internetové vyhledávače pak představují službu, která uživatelům webu pomáhá s dohledáním požadovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávač uživateli třídí informace podle vyhledávacího dotazu. Nejčastěji funguje tak, že uživatel zadá [[klíčová slova]], kterými specifikuje dotaz. [[Robot vyhledávače]] projde svou databázi stránek (které si před tím [[Indexace webu|[[zaindexoval&amp;lt;nowiki&amp;gt;]]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;)]] a uživateli nabídne seznam odpovědí. Vyhledávače nemají zaindexované všechny zdroje informací na internetu (viz vyhledávání v hlubokém webu. Největší množství setříděných stránek má pak [[Google]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeče, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávací stroje ===&lt;br /&gt;
Princip vyhledávacího stroje spočívá v činnosti robotů, které prohledávají celý web (podle toho, kam vedou odkazy z již zaindexovaných stránek). Roboti si každou stránku zaindexují a ohodnotí (postup robota: [[crawling]], [[indexing]], [[ranking]]). Po zadání klíčového slova do vyhledávače vám pak systém nabídne odpověď, která se mu z hlediska výskytu [[klíčového slova]] a hodnocení zdá nejlepší. Protože se vyhledávače snaží výsledky také personalizovat, může se stát, že dostanete na stejný dotaz jinou nabídku odpovědí než třeba váš kamarád.  Příklady: [https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&amp;amp;ei=OhmaU4j8NIGV_AbsuIGgBQ&amp;amp;gws_rd=ssl Google], [https://www.bing.com/ Bing], [http://www.seznam.cz/ Seznam] (ten disponuje i katalogovým vyhledávačem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
 Jedná se o weby, jež obsahují odkazy na jiné stránky, které třídí a zařazují do specifických kategorií. Dnes je uživatelé často používají, pokud hledají např. konkrétní službu ve svém kraji – omývače oken v Plzni. Uživatel může buď zadat klíčová slova do vyhledávače katalogu, nebo sám hledat v kategoriích katalogu. Příklady: [http://www.firmy.cz/ Firmy.cz], [http://www.reality.cz/ Reality.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několika vyhledávačům najednou a vám pak předá získané výsledky. Roli při řazení zobrazovaných výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele. Příklady: [http://www.ask.com/ Ask.com], [http://www.search.com/ Search.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: [[[http://www.boardreader.com boardreader.com]]], [http://www.books.google.com books.google.com], [http://www.scholar.google.com scholar.google.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače, které prochází přístupné i &amp;quot;nepřístupné&amp;quot; weby a dokumenty. Příklady: [http://www.brightplanet.com/completeplanet brightplanet.com/completeplanet], [http://www.sciencedirect.com sciencedirect.com]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: [http://www.wolframalpha.com wolframalpha.com], [http://www.hakia.com hakia.com], [http://www.sensebot.net sensebot.net]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modely vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
-	[[Booleovský model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	[[Vektorový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
Během devadesátých let vzniklo velké množství internetových prohlížečů. Spolu s jejich rozvojem souvisela i nutnost vývoje internetových vyhledávačů, které uživatelům pomohu najít informace, jež potřebují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* První nástroj, jež sloužil k vyhledávání na internetu, se jmenoval [[Archie]] a fungoval od roku 1990. Archie dovoloval indexovat archivy [[FTP]] (File Transfer Protocol) a umožňoval prohledávat konkrétní dokumenty.  V té době existovalo velké množství FTP serverů (počítačů), které nabízely volný přístup ke svým souborům. Bylo tak potřeba služby, která bude v pravidelných intervalech shromažďovat informace o uložených souborech. Hlavní nevýhodu představuje absence [[automatizované zpracování dat|automatizovaného zpracování dat]]. Dále pak skutečnost, že Archie hledá jen v názvech dokumentů, nikoli v jejich obsahu. V době největšího rozkvětu představoval Archie cca 30 serverů. Dnes jich je už jen pár, např.: [http://www.archie.uninett.no archie.uninett.no], [http://www.archie.icm.edu¬.pl archie.icm.edu¬.pl], [http://www.archie.rediris.es archie.rediris.es].&lt;br /&gt;
* O rok později představila Nevadská univerzita vyhledávač Veronica, který se používal pro hledání informací v [[Gopehru]]. &lt;br /&gt;
* S rozvojem WWW bylo třeba pracovat i na vyhledávačích, pro tento typ prohlížeče. S nástupem [[Mosaic|Mosaicu]] v roce 1993 přichází také první robot, který web procházel ‒ World Wide Web Wanderer. Naprogramoval jej [[Matthew Gray]]. Robot měl původně pouze počítáním aktivních stránek zjišťovat, jak web roste, Gray jej však později naprogramoval tak, aby indexoval URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Do roku 1998 vznikla řada dalších vyhledávačů:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Aliweb indexoval stránky poté, co je uživatelé přihlásili&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ JumpStation, World, Wide Web Worm ‒ roboti indexovali hlavičky dokumentů  a URL, výsledky zobrazovali tak, jak je našli&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Repository-Based Software Engineering ‒ roboti mimo indexování používali ranking systém, který hodnotil kvalitu webů a podle výsledků je zobrazoval&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ vznikl Yahoo!, v té době největší katalog&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ byl spuštěn první crawler ‒ WebCrawler, který indexoval celou stránku, ne jen hlavičku a URL ‒ první fulltextový vyhledávač&lt;br /&gt;
* V dalších letech vznikla řada nových vyhledávačů: Metacrawler, Excite, Altavista, Inktomi/Hotbot, AskJeeves a GoTo&lt;br /&gt;
* '''1998''' ‒ v tomto roce přišel zlom ve vyhledávání, protože [[Larry Page]] a [[Sergey Brin]] přišli s Googlem, který pracuje s obdobou citační analýzy ‒ kolik odkazů na stránky vede, natolik dobré bude mít hodnocení&lt;br /&gt;
* v současné době se pracuje hlavně s lokalizací a personalizací vyhledávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet [online]. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001, xvii, 507 s. [cit. 2014-06-11]. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0. Dostupné z:  http://books.google.cz/books?id=UJh-gLdTH8IC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_ViewAPI&amp;amp;redir_esc=y#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=fals&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, 126 s. [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak na internet. CZ.NIC. [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1795/struktura-internetu/&lt;br /&gt;
ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání informací na internetu. In: Metodický portál RVP [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Web search engine. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektura vyhledávačů. In: [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/clanky/architektura-vyhledavacu.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Michal. Současnost a budoucnost vyhledávání na internetu v historické perspektivě. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/soucasnost-budoucnost-vyhledavani-na-internetu-v-historicke-perspektive&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CHVALOVSKÝ, Karel. Zombie jménem Archie. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/zombie-jmenem-archie/&lt;br /&gt;
Archie search engine. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Archie_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neviditelný web. In: Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1765&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=4556</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=4556"/>
		<updated>2014-06-12T21:24:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Katalogy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Služba [[WWW]] (World Wide Web) vznikla v Centru jaderného výzkumu CERN v Ženevě. Vynálezci [[Tim Berners-Lee]] a [[Robert Cailliau]] při její tvorbě vycházeli z principu hypertextu, který spojili s komunikačním protokolem [[HTTP]]. Internetové vyhledávače pak představují službu, která uživatelům webu pomáhá s dohledáním požadovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávač nejčastěji funguje tak, že uživatel zadá [[klíčová slova]], která specifikují dotaz. [[Robot vyhledávače]] projde svou databázi a uživateli nabídne seznam odpovědí. Vyhledávače nemají zaindexované všechny zdroje informací na internetu (viz vyhledávání v hlubokém webu). Největší množství setříděných stránek má pak [[Google]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeč, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávací stroje ===&lt;br /&gt;
Princip vyhledávacího stroje spočívá v tom, že má roboty, které prohledávají celý web (podle toho, kam vedou odkazy z již zaindexovaných stránek). Roboti si každou stránku zaindexují a ohodnotí (postup robota: [[crawling]], [[indexing]], [[ranking]]). Po zadání klíčového slova do vyhledávače vám pak systém nabídne odpověď, která se mu z hlediska výskytu [[klíčového slova]] a hodnocení zdá nejlepší. Protože se vyhledávače snaží výsledky také personalizovat, může se stát, že dostanete na stejný dotaz jinou nabídku odpovědí než třeba váš kamarád.  Příklady: [https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&amp;amp;ei=OhmaU4j8NIGV_AbsuIGgBQ&amp;amp;gws_rd=ssl Google], [https://www.bing.com/ Bing], [http://www.seznam.cz/ Seznam] (ten disponuje i katalogovým vyhledávačem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
 Jedná se o weby, jež obsahují odkazy na jiné stránky, které třídí a zařazují do specifických kategorií. Dnes je uživatelé často používají, pokud hledají např. konkrétní službu ve svém kraji – omývače oken v Plzni. Uživatel může buď zadat klíčová slova do vyhledávače katalogu, nebo sám hledat v kategoriích katalogu. Příklady: [http://www.firmy.cz/ Firmy.cz], [http://www.reality.cz/ Reality.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několik vyhledávačům najednou a vám pak předá setříděné výsledky. Ty třídí například v tom pořadí, v jakém je získal od vyhledávacích strojů. Svou roli při zobrazování výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele. Příklady: Ask.com, Search. com , vivisimo.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: boardreader.com, books.google.com, scholar.google.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty. Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak deep vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače. Příklady: brightplanet.com/completeplanet, sciencedirect.com. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: wolframalpha.com, hakia.com, sensebot.net&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modely vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
-	[[Booleovský model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	[[Vektorový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
Během devadesátých let vzniklo velké množství internetových prohlížečů. Spolu s jejich rozvojem souvisela i nutnost vývoje internetových vyhledávačů, které uživatelům pomohu najít informace, jež potřebují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* První nástroj, jež sloužil k vyhledávání na internetu, se jmenoval Archie a fungoval od roku 1990. Archie dovoloval indexovat archivy [[FTP]] (File Transfer Protocol) a umožňoval prohledávat konkrétní dokumenty.  V té době existovalo velké množství FTP serverů (počítačů), které nabízely volný přístup ke svým souborům. Bylo tak potřeba služby, která bude v pravidelných intervalech shromažďovat informace o uložených souborech. Hlavní nevýhodu představuje absence [[automatizovaného zpracování dat]]. Dále pak skutečnost, že Archie hledá jen v názvech dokumentů, nikoli v jejich obsahu. V době největšího rozkvětu představoval Archie cca 30 serverů. Dnes jich je už jen pár, např.: archie.uninett.no, archie.icm.edu¬.pl, archie.rediris.es.&lt;br /&gt;
* O rok později představila Nevadská univerzita vyhledávač Veronica, který se používal pro hledání informací v [[Gopehru]]. &lt;br /&gt;
* S rozvojem WWW bylo třeba pracovat i na vyhledávačích, pro tento typ prohlížeče. S nástupem Mosaicu v roce 1993 přichází také první robot, který web procházel ‒ World Wide Web Wanderer. Naprogramoval jej Matthew Gray. Robot měl původně pouze počítáním aktivních stránek zjišťovat, jak web roste, Gray jej však později naprogramoval tak, aby indexoval URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Do roku 1998 vznikla řada dalších vyhledávačů:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Aliweb indexoval stránky poté, co je uživatelé přihlásili&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ JumpStation, World, Wide Web Worm ‒ roboti indexovali hlavičky dokumentů  a URL, výsledky zobrazovali tak, jak je našli&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Repository-Based Software Engineering ‒ roboti mimo indexování používali ranking systém, který hodnotil kvalitu webů a podle výsledků je zobrazoval&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ vznikl Yahoo!, v té době největší katalog&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ byl spuštěn první crawler ‒ WebCrawler, který indexoval celou stránku, ne jen hlavičku a URL ‒ první fulltextový vyhledávač&lt;br /&gt;
* V dalších letech vznikla řada nových vyhledávačů: Metacrawler, Excite, Altavista, Inktomi/Hotbot, AskJeeves a GoTo&lt;br /&gt;
* 1998 ‒ v tomto roce přišel zlom ve vyhledávání, protože Larry Page a Sergey Brin přišli s Googlem, který pracuje s obdobou citační analýzy ‒ kolik odkazů na stránky vede, natolik dobré bude mít hodnocení&lt;br /&gt;
* v současné době se pracuje hlavně s lokalizací a personalizací vyhledávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet [online]. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001, xvii, 507 s. [cit. 2014-06-11]. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0. Dostupné z:  http://books.google.cz/books?id=UJh-gLdTH8IC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_ViewAPI&amp;amp;redir_esc=y#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=fals&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, 126 s. [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak na internet. CZ.NIC. [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1795/struktura-internetu/&lt;br /&gt;
ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání informací na internetu. In: Metodický portál RVP [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Web search engine. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektura vyhledávačů. In: [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/clanky/architektura-vyhledavacu.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Michal. Současnost a budoucnost vyhledávání na internetu v historické perspektivě. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/soucasnost-budoucnost-vyhledavani-na-internetu-v-historicke-perspektive&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CHVALOVSKÝ, Karel. Zombie jménem Archie. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/zombie-jmenem-archie/&lt;br /&gt;
Archie search engine. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Archie_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neviditelný web. In: Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1765&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=4555</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=4555"/>
		<updated>2014-06-12T21:22:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Vyhledávací stroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Služba [[WWW]] (World Wide Web) vznikla v Centru jaderného výzkumu CERN v Ženevě. Vynálezci [[Tim Berners-Lee]] a [[Robert Cailliau]] při její tvorbě vycházeli z principu hypertextu, který spojili s komunikačním protokolem [[HTTP]]. Internetové vyhledávače pak představují službu, která uživatelům webu pomáhá s dohledáním požadovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávač nejčastěji funguje tak, že uživatel zadá [[klíčová slova]], která specifikují dotaz. [[Robot vyhledávače]] projde svou databázi a uživateli nabídne seznam odpovědí. Vyhledávače nemají zaindexované všechny zdroje informací na internetu (viz vyhledávání v hlubokém webu). Největší množství setříděných stránek má pak [[Google]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeč, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávací stroje ===&lt;br /&gt;
Princip vyhledávacího stroje spočívá v tom, že má roboty, které prohledávají celý web (podle toho, kam vedou odkazy z již zaindexovaných stránek). Roboti si každou stránku zaindexují a ohodnotí (postup robota: [[crawling]], [[indexing]], [[ranking]]). Po zadání klíčového slova do vyhledávače vám pak systém nabídne odpověď, která se mu z hlediska výskytu [[klíčového slova]] a hodnocení zdá nejlepší. Protože se vyhledávače snaží výsledky také personalizovat, může se stát, že dostanete na stejný dotaz jinou nabídku odpovědí než třeba váš kamarád.  Příklady: [https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&amp;amp;ei=OhmaU4j8NIGV_AbsuIGgBQ&amp;amp;gws_rd=ssl Google], [https://www.bing.com/ Bing], [http://www.seznam.cz/ Seznam] (ten disponuje i katalogovým vyhledávačem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
 Jedná se o weby, jež obsahují odkazy na jiné stránky, které třídí a zařazují do specifických kategorií. Dnes je uživatelé často používají, pokud hledají např. myče oken v Plzni. Uživatel může buď zadat klíčová slova do vyhledávače katalogu, nebo sám hledat v kategoriích katalogu. Příklady: firmy.cz, reality.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několik vyhledávačům najednou a vám pak předá setříděné výsledky. Ty třídí například v tom pořadí, v jakém je získal od vyhledávacích strojů. Svou roli při zobrazování výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele. Příklady: Ask.com, Search. com , vivisimo.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: boardreader.com, books.google.com, scholar.google.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty. Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak deep vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače. Příklady: brightplanet.com/completeplanet, sciencedirect.com. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: wolframalpha.com, hakia.com, sensebot.net&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modely vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
-	[[Booleovský model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	[[Vektorový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
Během devadesátých let vzniklo velké množství internetových prohlížečů. Spolu s jejich rozvojem souvisela i nutnost vývoje internetových vyhledávačů, které uživatelům pomohu najít informace, jež potřebují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* První nástroj, jež sloužil k vyhledávání na internetu, se jmenoval Archie a fungoval od roku 1990. Archie dovoloval indexovat archivy [[FTP]] (File Transfer Protocol) a umožňoval prohledávat konkrétní dokumenty.  V té době existovalo velké množství FTP serverů (počítačů), které nabízely volný přístup ke svým souborům. Bylo tak potřeba služby, která bude v pravidelných intervalech shromažďovat informace o uložených souborech. Hlavní nevýhodu představuje absence [[automatizovaného zpracování dat]]. Dále pak skutečnost, že Archie hledá jen v názvech dokumentů, nikoli v jejich obsahu. V době největšího rozkvětu představoval Archie cca 30 serverů. Dnes jich je už jen pár, např.: archie.uninett.no, archie.icm.edu¬.pl, archie.rediris.es.&lt;br /&gt;
* O rok později představila Nevadská univerzita vyhledávač Veronica, který se používal pro hledání informací v [[Gopehru]]. &lt;br /&gt;
* S rozvojem WWW bylo třeba pracovat i na vyhledávačích, pro tento typ prohlížeče. S nástupem Mosaicu v roce 1993 přichází také první robot, který web procházel ‒ World Wide Web Wanderer. Naprogramoval jej Matthew Gray. Robot měl původně pouze počítáním aktivních stránek zjišťovat, jak web roste, Gray jej však později naprogramoval tak, aby indexoval URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Do roku 1998 vznikla řada dalších vyhledávačů:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Aliweb indexoval stránky poté, co je uživatelé přihlásili&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ JumpStation, World, Wide Web Worm ‒ roboti indexovali hlavičky dokumentů  a URL, výsledky zobrazovali tak, jak je našli&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Repository-Based Software Engineering ‒ roboti mimo indexování používali ranking systém, který hodnotil kvalitu webů a podle výsledků je zobrazoval&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ vznikl Yahoo!, v té době největší katalog&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ byl spuštěn první crawler ‒ WebCrawler, který indexoval celou stránku, ne jen hlavičku a URL ‒ první fulltextový vyhledávač&lt;br /&gt;
* V dalších letech vznikla řada nových vyhledávačů: Metacrawler, Excite, Altavista, Inktomi/Hotbot, AskJeeves a GoTo&lt;br /&gt;
* 1998 ‒ v tomto roce přišel zlom ve vyhledávání, protože Larry Page a Sergey Brin přišli s Googlem, který pracuje s obdobou citační analýzy ‒ kolik odkazů na stránky vede, natolik dobré bude mít hodnocení&lt;br /&gt;
* v současné době se pracuje hlavně s lokalizací a personalizací vyhledávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet [online]. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001, xvii, 507 s. [cit. 2014-06-11]. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0. Dostupné z:  http://books.google.cz/books?id=UJh-gLdTH8IC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_ViewAPI&amp;amp;redir_esc=y#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=fals&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, 126 s. [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak na internet. CZ.NIC. [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1795/struktura-internetu/&lt;br /&gt;
ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání informací na internetu. In: Metodický portál RVP [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Web search engine. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektura vyhledávačů. In: [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/clanky/architektura-vyhledavacu.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Michal. Současnost a budoucnost vyhledávání na internetu v historické perspektivě. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/soucasnost-budoucnost-vyhledavani-na-internetu-v-historicke-perspektive&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CHVALOVSKÝ, Karel. Zombie jménem Archie. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/zombie-jmenem-archie/&lt;br /&gt;
Archie search engine. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Archie_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neviditelný web. In: Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1765&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=4554</id>
		<title>Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy&amp;diff=4554"/>
		<updated>2014-06-12T21:20:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: Založena nová stránka: Služba WWW (World Wide Web) vznikla v Centru jaderného výzkumu CERN v Ženevě. Vynálezci Tim Berners-Lee a Robert Cailliau při její tvorbě vycházeli…&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Služba [[WWW]] (World Wide Web) vznikla v Centru jaderného výzkumu CERN v Ženevě. Vynálezci [[Tim Berners-Lee]] a [[Robert Cailliau]] při její tvorbě vycházeli z principu hypertextu, který spojili s komunikačním protokolem [[HTTP]]. Internetové vyhledávače pak představují službu, která uživatelům webu pomáhá s dohledáním požadovaných informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávač nejčastěji funguje tak, že uživatel zadá [[klíčová slova]], která specifikují dotaz. [[Robot vyhledávače]] projde svou databázi a uživateli nabídne seznam odpovědí. Vyhledávače nemají zaindexované všechny zdroje informací na internetu (viz vyhledávání v hlubokém webu). Největší množství setříděných stránek má pak [[Google]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
První vyhledávací systém se objevil v roce 1990. Od té doby prošly vyhledávače, stejně jako prohlížeč, velkým vývojem. V současnosti uživatel nejčastěji pracuje s  vyhledávacími stroji, katalogy, metavyhledávači a specializovanými vyhledávači. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávací stroje ===&lt;br /&gt;
Princip vyhledávacího stroje spočívá v tom, že má roboty, které prohledávají celý web (podle toho, kam vedou odkazy z již zaindexovaných stránek). Roboti si každou stránku zaindexují a ohodnotí (postup robota: [[crawling]], [[indexing]], [[ranking]]). Po zadání klíčového slova do vyhledávače vám pak systém nabídne odpověď, která se mu z hlediska výskytu [[klíčového slova]] a hodnocení zdá nejlepší. Protože se vyhledávače snaží výsledky také personalizovat, může se stát, že dostanete na stejný dotaz jinou nabídku odpovědí než třeba váš kamarád.  Příklady: [https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&amp;amp;ei=OhmaU4j8NIGV_AbsuIGgBQ&amp;amp;gws_rd=ssl Google], Bing, Seznam (ten disponuje i katalogovým vyhledávačem)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalogy ===&lt;br /&gt;
 Jedná se o weby, jež obsahují odkazy na jiné stránky, které třídí a zařazují do specifických kategorií. Dnes je uživatelé často používají, pokud hledají např. myče oken v Plzni. Uživatel může buď zadat klíčová slova do vyhledávače katalogu, nebo sám hledat v kategoriích katalogu. Příklady: firmy.cz, reality.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metavyhledávače ===&lt;br /&gt;
Každý vyhledávač indexuje jiné stránky a jejich způsob indexování se může lišit. Aby uživatel nemusel při hledání konkrétní informace procházet hned několik vyhledávačů, může použít metavyhledávač, který váš dotaz sám položí několik vyhledávačům najednou a vám pak předá setříděné výsledky. Ty třídí například v tom pořadí, v jakém je získal od vyhledávacích strojů. Svou roli při zobrazování výsledků hraje popularita jednotlivých vyhledávačů či nastavené preference uživatele. Příklady: Ask.com, Search. com , vivisimo.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specializované vyhledávače (distribuované vyhledávání) ===&lt;br /&gt;
Tyto systémy se zaměřují pouze na úzké segmenty témat (knihy, diskuze, fotografie). Příklady: boardreader.com, books.google.com, scholar.google.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhledávače v hlubokém webu ===  &lt;br /&gt;
Vyhledávače, které prohledávají neviditelné weby (deep, hluboké weby). To jsou stránky, na něž nevede žádný odkaz, obsahují digitální dokumenty ve formátech, které nedokáže běžný vyhledávač přečíst či informace zpřístupňují např. až po registraci. Některé stránky jsou běžným uživatelům i robotům jednoduše zamknuty. Pokud zadáváte dotaz do deep vyhledávače, vyplňujete podrobněji vyhledávací formulář. Váš dotaz pak deep vyhledávač přeloží dalším – specializovaným – databázím. Vyhledávání skrze deep vyhledávače je pomalejší, výsledky jsou však relevantnější. Klasické vyhledávače jsou totiž uzpůsobeny pro běžného mainstreamového uživatele a nedělá tak hlubokou analýzu obsahů webů jako deep vyhledávače. Příklady: brightplanet.com/completeplanet, sciencedirect.com. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantické vyhledávání ===&lt;br /&gt;
Sémantický vyhledávač tohoto typu odpovídá na otázky položené v přirozeném jazyce typu „Kdo vynalezl sýr?“ nebo „Kdo je Václav Havel?“. Takový typ vyhledávání však vyžaduje existenci sémantického webu. Tedy takového obsahu, jež zahrnuje metainformace, kterým systém rozumí a dokáže je sám spojovat ‒ vytvoří sémanticku síť.  Sémantické vyhledávání lze také nazvat vyhledáváním podle obsahu.  Popularita ‒ množství odkazů z jiných stránek ‒ nemá takovou důležitost jako u vyhledávacích strojů.  Příklad: wolframalpha.com, hakia.com, sensebot.net&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Modely vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
-	[[Booleovský model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	[[Vektorový model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie vyhledávačů ==&lt;br /&gt;
Během devadesátých let vzniklo velké množství internetových prohlížečů. Spolu s jejich rozvojem souvisela i nutnost vývoje internetových vyhledávačů, které uživatelům pomohu najít informace, jež potřebují. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* První nástroj, jež sloužil k vyhledávání na internetu, se jmenoval Archie a fungoval od roku 1990. Archie dovoloval indexovat archivy [[FTP]] (File Transfer Protocol) a umožňoval prohledávat konkrétní dokumenty.  V té době existovalo velké množství FTP serverů (počítačů), které nabízely volný přístup ke svým souborům. Bylo tak potřeba služby, která bude v pravidelných intervalech shromažďovat informace o uložených souborech. Hlavní nevýhodu představuje absence [[automatizovaného zpracování dat]]. Dále pak skutečnost, že Archie hledá jen v názvech dokumentů, nikoli v jejich obsahu. V době největšího rozkvětu představoval Archie cca 30 serverů. Dnes jich je už jen pár, např.: archie.uninett.no, archie.icm.edu¬.pl, archie.rediris.es.&lt;br /&gt;
* O rok později představila Nevadská univerzita vyhledávač Veronica, který se používal pro hledání informací v [[Gopehru]]. &lt;br /&gt;
* S rozvojem WWW bylo třeba pracovat i na vyhledávačích, pro tento typ prohlížeče. S nástupem Mosaicu v roce 1993 přichází také první robot, který web procházel ‒ World Wide Web Wanderer. Naprogramoval jej Matthew Gray. Robot měl původně pouze počítáním aktivních stránek zjišťovat, jak web roste, Gray jej však později naprogramoval tak, aby indexoval URL.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Do roku 1998 vznikla řada dalších vyhledávačů:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Aliweb indexoval stránky poté, co je uživatelé přihlásili&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ JumpStation, World, Wide Web Worm ‒ roboti indexovali hlavičky dokumentů  a URL, výsledky zobrazovali tak, jak je našli&lt;br /&gt;
* 1993 ‒ Repository-Based Software Engineering ‒ roboti mimo indexování používali ranking systém, který hodnotil kvalitu webů a podle výsledků je zobrazoval&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ vznikl Yahoo!, v té době největší katalog&lt;br /&gt;
* 1994 ‒ byl spuštěn první crawler ‒ WebCrawler, který indexoval celou stránku, ne jen hlavičku a URL ‒ první fulltextový vyhledávač&lt;br /&gt;
* V dalších letech vznikla řada nových vyhledávačů: Metacrawler, Excite, Altavista, Inktomi/Hotbot, AskJeeves a GoTo&lt;br /&gt;
* 1998 ‒ v tomto roce přišel zlom ve vyhledávání, protože Larry Page a Sergey Brin přišli s Googlem, který pracuje s obdobou citační analýzy ‒ kolik odkazů na stránky vede, natolik dobré bude mít hodnocení&lt;br /&gt;
* v současné době se pracuje hlavně s lokalizací a personalizací vyhledávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Praha: Nakliv, 2012 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke-informacni-zdroje.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet [online]. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001, xvii, 507 s. [cit. 2014-06-11]. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0. Dostupné z:  http://books.google.cz/books?id=UJh-gLdTH8IC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_ViewAPI&amp;amp;redir_esc=y#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=fals&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: Jak zvýšit návštěvnost webu [online]. Vyd. 1. Kralice na Hané: Zásilkové knihkupectví J. Smičkové, 2004, 126 s. [cit. 2014-06-11]. ISBN 80-239-2961-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak na internet. CZ.NIC. [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.jaknainternet.cz/page/1795/struktura-internetu/&lt;br /&gt;
ČERNÁ, Zuzana. Principy vyhledávání informací na internetu. In: Metodický portál RVP [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/14533/PRINCIPY-VYHLEDAVANI-INFORMACI-NA-INTERNETU.html/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Web search engine. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/Web_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektura vyhledávačů. In: [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/clanky/architektura-vyhledavacu.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ČERNÝ, Michal. Současnost a budoucnost vyhledávání na internetu v historické perspektivě. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/soucasnost-budoucnost-vyhledavani-na-internetu-v-historicke-perspektive&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CHVALOVSKÝ, Karel. Zombie jménem Archie. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z:http://www.lupa.cz/clanky/zombie-jmenem-archie/&lt;br /&gt;
Archie search engine. In: [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Archie_search_engine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neviditelný web. In: Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1765&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=3780</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=3780"/>
		<updated>2014-05-09T09:36:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Naďa Buchtová: /* Státnicové otázky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hesla setříděná dle  JITA Classification Schema==&lt;br /&gt;
=== Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Knihovnictví a informační věda jako oblast]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační teorie a teorie knihovnictví]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Vztah knihovnictví a informační vědy s dalšími obory]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Využívání informací, sociologické aspekty ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Použití a vliv informací (Knihovnictví a IS)|Použití a vliv informací]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrické metody]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informace a společnost]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační společnost]] ||Karolína Cisáriková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační ekonomika]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační politika]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Rozšiřování informací]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Analýza informačních potřeb]], [[analýza informačních požadavků]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Uživatelská rozhraní a použitelnost]] ||Václav Sahula || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Uživatelé, gramotnost a čtení ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||   [[Kategorie uživatelů (Knihovnictví a IS)|Kategorie uživatelů: děti, mladiství, sociální skupiny]] ||Adéla Krčková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Příprava uživatelů, podpora, aktivity, vzdělávání || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Gramotnost (Knihovnictví a IS)|Informační gramotnost]] || Kristýna Fousková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Čtení a vyprávění příběhů]] || Mária Kadučáková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Biblioterapie (Knihovnictví a IS)|Biblioterapie]] || Tereza Hrychová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny jako fyzické sbírky ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  světové knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  národní knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  veřejné knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  akademické knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  školní knihovny || Petra Šicová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  knihovny státní správy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  soukromé knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  odborné knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  vědecké knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  technické knihovny || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  lékařské knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  archivy || Barbora Obstová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  muzea || || |-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydavatelství /nakladatelství a legislativní otázky ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  hromadné sdělovací prostředky ||Jan Sadílek || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  tisk, elektronické publikování, vysílání || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  knižní prodej || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft || Věnceslava Zellerová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Intelektuální svoboda || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[cenzura (na internetu) ]] || Jana Nowaková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Management ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  spolupráce || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  marketing || Tereza Bártová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  finance || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  public relations || Zita Kadlecová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  personální management ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  financování || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  místní státní správ || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  reorganizace || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  nečleněné autority || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průmysl, povolání, vzdělání ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  informační průmysl ||Pavla Hubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  softwarový průmysl || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  počítačový a telekomunikační průmysl || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  organizace || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  zaměstanci || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  biografie || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  hlediska vzdělávacího plánu || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  vzdělání || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  školení || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační zdroje, podpora, kanály ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  šedá literatura || Michaela Charvátová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  archivní materiály || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  vzácné knihy a rukopisy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  tištěné zdroje || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  mikrofiše || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  netištěné zdroje || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  audiovizuální zdroje, multimediální zdroje || Jindřich Pecinovský|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  opac || Marek Čejka || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  elektronické časopisy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  elektronické knihy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  elektronické zdroje || || &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  repozitáře || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpracování informací a informační servis ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  katalogizace, bibliografická kontrola || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  obsahová analýza || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  jazkykový rejstřík, systémový rejsřík, rejstřík postupů || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  reprezentace znalostí || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  datové a a metadatové struktury || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  přenos informací, protokoly, formáty, techniky || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  prezentace informací: hypertext, hypermedi || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  filtrování || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  referenční práce || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  návrh, vývoj, implementace a údržba || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  akvizice ||Lucie Königsmarková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  výběry || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  revize || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  evidence || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  ochrana papíru || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  digitalizace ||Natalie Ostráková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  ochrana digitálních dokumentů || Tereza Prchalová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  výpůjčky || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  dodávání dokumentů || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  meziknihovní výpůjční služby || Kristýna Mrázová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  výstavba knihoven || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Centrum informačních zdrojů || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  knihovny, archivy a muzejní budovy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  nábytek || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  architektura || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  plánování, design, stěhování || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  bezpečnost, ochrana || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Plánování pro případ katastrof a pohrom || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  telekomunikace || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  počítačová síť - internet, včetně www ||Pavel Klimunda || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| || počítače || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  scanery || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  digitální fotoaparáty ||Martina Podhůrská || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  kopírovací stroje || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  počítačová a síťová bezpečnost || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  ověřování a přístup || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  software || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  softwarové metodologie a inženýrské postupy || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  automatizované zpracování jazyka || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  automatické vyhledávání textu || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  systém pro řízení databází || Martin Večeřa || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Objektově orientované systémy databází || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Inteligentí prostředky, inteligentní agenti || Daria Roik || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  knihovnické automatizované systémy, knihovnické software ||Zuzana Burkertová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  opac, veřejně přístupné katalogy ||Jaroslav Pleskot|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  vyhledávače, vyhledávací nástroje || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Naďa Buchtová</name></author>
		
	</entry>
</feed>