<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Nada.Buchtova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Nada.Buchtova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Nada.Buchtova"/>
	<updated>2026-05-16T15:58:33Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=22641</id>
		<title>Politické aspekty nových médií v současných teoriích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=22641"/>
		<updated>2015-09-15T11:24:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nada.Buchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Informační politika]] je součástí státní politiky. V jejím zájmu je implementovat informační vzdělanost mezi obyvatelstvo a zajistit rovný přístup k informacím tak, aby mohla vzniknout informační společnost („Společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy.“ /Jonák 2003/). Informační politika je praktickou částí pojmu informační společnost. „Informační politika v kontextu EU vychází ze základní hypotézy, podle které by si lidé v informační společnosti měli být rovni. Je to jedno z východisek, tzv. politics.“([[Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky/old]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem informační politika zevšedněl v 90. letech 20. století. Informační politika popisuje soubor souvisejících principů, zákonů, pravidel, směrnic a regulací, direktiv, procedur, rozsudků, interpretací a praktik, které pomáhají při vytváření, správě, přístupu a využívání informací. Informační politika může být stanovena jak na národní úrovni (např. federální vládou USA), tak i na státní či místní úrovni vládou, popř. dalšími agenturami a institucemi (např. soukromými společnostmi či agenturami).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Mezi klíčové oblasti informační politiky se řadí:''' &lt;br /&gt;
* zajištění svobodného přístupu k informacím; organizace a zpřístupňování síťových informací;   &lt;br /&gt;
* informační gramotnost;  &lt;br /&gt;
* národní informační infrastruktura;  &lt;br /&gt;
* duševní vlastnictví;  &lt;br /&gt;
* ochrana osobních údajů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nástroje informační politiky se řadí zákony, směrnice či regulace, které popisují, jakým způsobem mají být informace shromažďovány, spravovány, ochraňovány, zpřístupňovány a využívány.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle amerického autora '''Petera Hernona''' je informační politika založená na souboru vzájemně provázaných zákonů a předpisů pro zvládání procesů přenosu informací v zemi a ovlivňující vlastní ekonomiku a sociální a technický rozvoj. Podle '''Foresta M. Hortona''', představitele Mezinárodní informační a dokumentaristické organizace – je informační politika na disciplínou, která ovlivňuje pokrok jednotlivých zemí, protože tyto země vstupují do informační společnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Existuje pět základních pohledů na informační politiku: =====&lt;br /&gt;
# Technologický – Rozvojem technologií došlo ke společenským, ekonomickým i kulturním změnám, které se ať už přímo či nepřímo dotkly každého člověka. Důsledkem a podmínkou vzniku informační společnosti je vznik síťové společnosti. (Představitelé Manuel Castells, Alvin Toffler, James Martin)&lt;br /&gt;
# Ekonomický – Jádrem informační politiky demokratického státu je ekonomické pojetí informace a její vliv na rozvoj společnosti i státu. Obor ekonomie informace sleduje významné aspekty působení informační sféry v hospodářství jednotlivých zemí, mezinárodních seskupení i různě vymezených regionů a globální ekonomické souvislosti. Ekonomický sektor je závislý na výpočetních a telekomunikačních technologiích. Univerzalizací informačního sektoru dochází ke vzniku tzv. globální ekonomie.  Systematicky začal ekonomický přínos informací studovat F. Machlup již ve 30. letech 20. století. (Představitelé Fritz Machlup, Peter Drucker, Marc Porat)&lt;br /&gt;
# Profesní – Roste počet lidí, kteří pracují s informacemi. Marc Porat tyto pracovníky rozdělil do několika sektorů (producenti poznatků; distributoři poznatků; analytici, průzkumníci a koordinátoři v oblasti trhu; zpracovatelé informací; pracovníci obsluhující &amp;quot;informační stroje&amp;quot;).  Machlup rozdělil sektor práce s informacemi do tří základních podskupin – ti, co informace tvoří, ti, kteří ji šíří a na služby, které jsou na informacích závislé.&lt;br /&gt;
# Prostorový – Prostor je rozdělen s využitím jeho síťovosti. Komunikace se vizualizuje. (Manuel Castells)&lt;br /&gt;
# Kulturní – Lidé neustále přijímají informace, jsou pod jejich vlivem (i pod neustálým vlivem médií), rozhodují se podle nich. Mění se role technologií. Dochází k prolínání soukromé a veřejné sféry. (Manuel Castells, Jean Baudrialld)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co znamenají koncepty informační, síťové, post-industriální a další společnosti? == &lt;br /&gt;
Jedná se o různé koncepty, které se snaží pojmout a definovat změny ve společnosti, které nastaly spolu s nástupem informačních technologií a informace jako nosného představitele současné společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační společnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační společnost]] je pojem, který popisuje sociální, kulturní a ekonomické změny, které proběhly (a stále probíhají) spolu s nástupem informačních technologií a digitalizací. Jejich nástup způsobil informační explozi, která změnila a stále mění veškeré aspekty organizace ve společnosti. Především pak ekonomické a společenské normy.  Neopomenutelným aspektem jsou také změny v geopolitickém a mocenském uspořádání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Informační společnost je společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy.“ (Jonák 2003)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Informační společnost je charakterizována podstatným využíváním digitálního zpracovávání, uchovávání a přenosu informací. Ze zpracování informací se stává významná ekonomická aktivita, která jednak prostupuje tradičními ekonomickými či společenskými aktivitami a jednak vytváří zcela nové příležitosti a činnosti, které podstatně ovlivňují charakter společnosti. Technologickou základnou této proměny je využívání prvků moderních informačních technologií (IT) a digitálních komunikací.“ (Zlatuška 1998) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S informační společností se neodmyslitelně pojí zkoumání ekonomického efektu, který jakákoli manipulace s informacemi má. Podíl práce s informacemi se pak přepočítává na HNP (Hrubý národní produkt). Informační společnost tak lze také popsat jako situaci, kdy je práce s informacemi efektivnější než práce s hmotou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Síťová společnost ===&lt;br /&gt;
Podle '''Castellse''' se sítě stávají základními jednotkami moderní společnosti. Za jeden z klíčových rysů informační společnosti považuje připojení do sítě. Dominantní funkce a procesy v informačním věku jsou podle něj stále více organizovány skrze síť. Síť je kromě informace, pronikavosti, přizpůsobivosti a sbližování hlavním rysem informační technologie.&lt;br /&gt;
Pro '''Van Dijka''' informace formuje podstatu současné společnosti, zatímco sítě formují organizační formy a (infra)struktury této společnosti představují tyto jednotky individuality skupiny, organizace a společnosti, i když jsou stále více spojené se sítěmi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuell Castells'''&lt;br /&gt;
„Technologie nepředstavují prvek, který determinuje společnost. Je to sama společnost. Společnost formuje technologie v souvislosti se svými potřebami, hodnotami a zájmy. (…) Historie internetu pak dokazuje, že první tisícovkou uživatelů internetu byli převážně ti, kteří se vývoji této technologie sami podíleli. (…) Síťová společnost je výsledkem interakce mezi novým technologickým paradigmatem a současnou společností jako takovou.“ (Castells 2006,str.28)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Síťová společnost není jen výsledkem vlivu informačních technologií na sociální struktury, ale nová společenská forma používání komunikace jako jednoho hlavních faktorů, které současnou společnost symbolizují a definují“  (Castells 2006, s. 284)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Manuela Castellse představují sítě novou morfologii společnosti. Je to společnost, ve které jsou sociální struktury a aktivity organizovány elektronickými procesy informačních sítí.  Faktory, které tvoří síťovou společnost jsou podle něj: technologie, kultura, ekonomika a politika. Faktory, které formují síťovou společnost pak zastupují: náboženství, kulturní výchova, politické uspořádání a sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Van Dijk''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„V průběhu 20. století byly struktury masové společnosti nahrazeny strukturami síťové společnosti. (…) Základní jednotkou síťové společnosti je fyzická osoba – individualizovaná, která je s ostatními propojená sítěmi. (…) Tradiční kolektivy - komunity a širší rodina se rozpadly. Vznikají však nové komunity lidí, kteří zůstávají ve svých rodinách, mají stále své sousedy a organizace, ovšem zapojují se do rozsáhlých sociálních sítí, které jsou mnohem rozsáhlejší než ty tradiční.&amp;quot;(Dijk 2006, s. 43)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Síťová společnost je podle něj společnost, ve které kombinace sociálních a mediálních sítí formuje organizaci a nejdůležitější struktury na všech úrovních (individuální, organizační a společenské). V individualizované síťové společnosti si člověk, na rozdíl od společnosti masové, musí vybojovat své místo. Svou hodnotu musí prokazovat v každé nové síti. Komunikace tváří v tvář pak podle něj nadále zůstává v mnoha ohledech stále tou nejdůležitější, i když je často nahrazována dorozumíváním zprostředkovaným. Dále dodává, že před lety se očekávalo, že on-line komunikace nahradí tu osobní. Později se ukázalo, že on-line komunikace jen doplňuje tu off-line. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Post-industriální společnost ===&lt;br /&gt;
Tento pojem popisuje změny ve fungování společnosti, které nastali spolu se změnami ve struktuře zaměstnanosti a rozmachem informačních a komunikačních technologií. Hlavním představitelem tohoto konceptu je sociolog '''Daniel Bell'''. Ačkoli se pojem post-industriální společnost vyskytl již dávno před Bellem, on mu dodal mnohem větší obsah a přesah. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell svůj koncept '''post-industriální společnosti''' představil v 70. letech. Rozdělil společnost na pre-industriální, industriální a post-industriální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''pre-industriální společnosti''' (charakterizuje ji jako hru proti přírodě) jde primárně o čerpání zdrojů z přírody a ekonomika této společnosti je řízena primárním sektorem (viz níže), ve kterém se nachází většina pracovní síly. Je omezena ročním období, povahou půdy a množstvím vody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Centrem '''industriální společnosti''' (hra proti přetvořené přírodě) je vztah člověka a stroje a využití energie na přetváření přírodního prostředí (rozvíjí se um vyrábět více z méně, masová produkce věcí). Ekonomice dominuje průmyslová výroba a obchod (2. sektor). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''post-industriální společnosti''' (charakterizuje ji jako hru mezi lidmi) se pak podle Bellovy teorie dostávají do popředí technologie a znalosti (a 3. sektor). „Kvalita života se v post-industriální společnosti definuje komfortem služeb v oblastech vzdělání, zdraví a zábavy. Ve hře mezi lidmi ztrácí význam jak síla svalů, tak i energie a do centra dění se posouvají informace a profesionál disponující odborností pro řešení nových problémů informačního věku. (…) S přijetím scénáře hry mezi lidmi si sociální život osvojuje další obtíže, protože enormní nárůst politických požadavků i sociálních práv, prudkost sociálních změn a orientace na budoucnost rozkládají tradiční zásady a mravnost minulosti. Informace se uvnitř organizací  uplatňují jako zdroj moci a profesionalita střetávající se s populismem zakořeněným v požadavcích na více práv a masivnější participaci se stává kritériem k dosažení pozice.“(Semrád 2006, s.15)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V postindustriální společnosti se podle něj intenzivně rozvíjejí intelektuální technologie, strojové technologie a vzniká tak:&lt;br /&gt;
1) sektor dopravy a služeb; &lt;br /&gt;
2) sektor trhu, finanční a kapitálové směny;&lt;br /&gt;
3) sektor zdravotnictví, vzdělání, výzkumu, veřejné správy a volného času. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními teze Bellova pojetí post-industriální společnosti jsou:&lt;br /&gt;
#  dochází k bezprecedentnímu přesunu pracovní síly do sektoru služeb; &lt;br /&gt;
#  technologie se proměňuje v hybnou sílu sociální změny; &lt;br /&gt;
#  formuje se nová vládnoucí elita; &lt;br /&gt;
#  nejdůležitějším typem vědění se stává teoretické poznání a základním institucionálním symbolem postindustriální společnosti je univerzita. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V post-industriální společnosti dochází dále k následujícím změnám: &lt;br /&gt;
* 	vznik globální ekonomiky;  &lt;br /&gt;
* 	rozvoji komunikace (která se podílí na provázanosti světa);  &lt;br /&gt;
* 	technologie ženou vpřed globální ekonomiku, boří hranice mezi jednotlivými ekonomickými aktivitami. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Post-industriální společností se zaobíral také americký právník a sociolog '''David Riesman''' (1909 – 2002), který postindustriální společnost na konci 60. let ve své knize Osamělý dav charakterizoval jako společnost s populačním poklesem a masivním rozvojem terciární sféry v zaměstnanosti, což s sebou přináší zkracování pracovní doby a tudíž zvýšení podílu volného času v životě lidí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Jedinec je v tomto stádiu společenského vývoje pod větším tlakem širšího vnějšího okolí. Zatímco v tradiční společnosti byl ovlivněn hlavně rodinnými tradicemi, které předurčovaly jeho život na dlouho dopředu, v postindustriální společnosti se rodina stává předmětem toho, co sám přetváří a podrobuje kritice. Riesman pro to používá termín „vnějškové řízení“, jemuž jednotlivec podléhá. Tento pojem vyjadřuje předpoklad, že jedince ovlivňuje více skupina vrstevníků a lidé na stejné společenské „vlně“ než přímo rodiče, kteří jsou jím spíš manipulováni, než aby manipulovali. Důležitá je i role médií, která zprostředkovávají kontakt s daleko širším okruhem vrstevníků, než kolik jich daný jedinec osobně zná. Tato anonymní interakce je podrobována společné kritice vrstevníků, kteří se osobně znají a mezi nimiž se kromě názorových vůdců objevuje i fenomén okrajové diferenciace podnícené soutěživostí o prestiž výjimečného.“ (Oravcová 2004, s.4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co znamená digitální propast? ==&lt;br /&gt;
Digitální propast (digital gap, digital divide) vyjadřuje rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup k technologiím a těmi, kteří nemají. S přístupností technologií se pojí také jejich znalost, užívání a ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální propast se projevuje na úrovni globální – rozvojové státy nejsou schopné zapojit se do globální informační ekonomiky a dále zaostávají, čímž se prohlubují ekonomické rozdíly – a na úrovni národní (jedná se tedy o prohlubování sociální stratifikace).&lt;br /&gt;
Podle OECD se digitální propast „vztahuje k rozdílu mezi jednotlivci, domácnostmi, podniky a zeměpisnými oblastmi na různých socio-ekonomických úrovních s ohledem na jejich možnosti přístupu k informačním a komunikačním technologiím a možnostech jejich využití pro širokou škálu aktivit (obchod, vzdělávání, práce – pozn. autora).“ (Understanding the digital divide 2001, s. 4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým aspektem je digital divide v kontextu e-demokracie,v rámci které by se člověk mohl podílet na e-vládnutí. V extrémní situaci by to znamenalo, že žádný přístup k Internetu = žádný hlas, neboť jiným způsobem by již hlasovat nešlo. Také existuje riziko, že některé společenské skupiny budou mnohem více přítomny v rozhodovacích procesech než jiné, což by bylo v rozporu s demokratickými principy rovnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na odstranění digital divide se velkou mírou podílí hnutí open softwaru, open contentu a open accessu. Bez nich by nemohly fungovat programy, jako je např. [http://one.laptop.org/ One Laptop per Child], který si klade za cíl rozšířit počítačovou gramotnost a přístup k Internetu do rozvojových zemí díky počítačům.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje: ==&lt;br /&gt;
CARDOSO, ed. by Manuel Castells; Gustavo. The network society: from knowledge to policy. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations, 2006, ISBN 978-097-6643-456. Dostupné také z: http://www.umass.edu/digitalcenter/research/pdfs/JF_NetworkSociety.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FIŠROVÁ, Kateřina. Vývoj a proměny informační politiky EU [online]. Brno, 2006 [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/64335/ff_m/dipl.pdf. Diplomová práce. FF MU.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOSPODKA, Bc. Martin. Daniel Bell a jeho přínos pro moderní informační politiku. Praha, 2007, Diplomová práce. FF UK, Ústav informačních studií a knihovnictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2015-09-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000468&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Libraries and Federal Information Policy. The Journal of Academic Librarianship. 1996, ISSN 0099-1333. Dostupné také z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133396900622&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MUSIL, Josef. Informační společnost a její ekonomické a sociální aspekty [online]. [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: http://orbis.ujak.cz/informacni-spolecnost.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OECD Guide to Measuring the Information Society 2011 [online]. OECD Publishing, 2011 [cit. 2015-09-14]. ISBN 9789264095984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ORAVCOVÁ, Markéta. Postindustriální společnost. 2004. Referát. FF UK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Politické aspekty nových médií v současných teoriích/old [online]. In: Wikisofia.cz . [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch/old&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky/old. In: Wikisofia.cz [online]. [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Rozvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnosti_jako_sou%C4%8D%C3%A1st_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky/old&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SEMRÁD, Václav. Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell. Brno, 2006, Bakalářská práce. FF MU.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Understanding the digital divide [online]. OECD, 2001, s. 4. [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: http://www.oecd.org/sti/1888451.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAN DIJK, Jan. The Network society. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, s. 43.ISBN 14-129-0868-X. Dostupné také z: http://www.forschungsnetzwerk.at/downloadpub/The_Network_Society-Jan_van_Dijk.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VLASÁK, Rudolf. Informační politika [online]. In: [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: http://uisk.xf.cz/podklady/044.PDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZLATUŠKA, Jiří. Informační společnost: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/122.html. In: Zpravodaj ÚVT MU[online]. 1998 [cit. 2015-09-14]. ISSN 1212-0901.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nada.Buchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=22640</id>
		<title>Politické aspekty nových médií v současných teoriích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=22640"/>
		<updated>2015-09-15T11:22:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nada.Buchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Informační politika]] je součástí státní politiky. V jejím zájmu je implementovat informační vzdělanost mezi obyvatelstvo a zajistit rovný přístup k informacím tak, aby mohla vzniknout informační společnost („Společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy.“ /Jonák 2003/). Informační politika je praktickou částí pojmu informační společnost. „Informační politika v kontextu EU vychází ze základní hypotézy, podle které by si lidé v informační společnosti měli být rovni. Je to jedno z východisek, tzv. politics.“([[Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky/old]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem informační politika zevšedněl v 90. letech 20. století. Informační politika popisuje soubor souvisejících principů, zákonů, pravidel, směrnic a regulací, direktiv, procedur, rozsudků, interpretací a praktik, které pomáhají při vytváření, správě, přístupu a využívání informací. Informační politika může být stanovena jak na národní úrovni (např. federální vládou USA), tak i na státní či místní úrovni vládou, popř. dalšími agenturami a institucemi (např. soukromými společnostmi či agenturami).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Mezi klíčové oblasti informační politiky se řadí:''' &lt;br /&gt;
* zajištění svobodného přístupu k informacím; organizace a zpřístupňování síťových informací;   &lt;br /&gt;
* informační gramotnost;  &lt;br /&gt;
* národní informační infrastruktura;  &lt;br /&gt;
* duševní vlastnictví;  &lt;br /&gt;
* ochrana osobních údajů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nástroje informační politiky se řadí zákony, směrnice či regulace, které popisují, jakým způsobem mají být informace shromažďovány, spravovány, ochraňovány, zpřístupňovány a využívány.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle amerického autora '''Petera Hernona''' je informační politika založená na souboru vzájemně provázaných zákonů a předpisů pro zvládání procesů přenosu informací v zemi a ovlivňující vlastní ekonomiku a sociální a technický rozvoj. Podle '''Foresta M. Hortona''', představitele Mezinárodní informační a dokumentaristické organizace – je informační politika na disciplínou, která ovlivňuje pokrok jednotlivých zemí, protože tyto země vstupují do informační společnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Existuje pět základních pohledů na informační politiku: =====&lt;br /&gt;
# Technologický – Rozvojem technologií došlo ke společenským, ekonomickým i kulturním změnám, které se ať už přímo či nepřímo dotkly každého člověka. Důsledkem a podmínkou vzniku informační společnosti je vznik síťové společnosti. (Představitelé Manuel Castells, Alvin Toffler, James Martin)&lt;br /&gt;
# Ekonomický – Jádrem informační politiky demokratického státu je ekonomické pojetí informace a její vliv na rozvoj společnosti i státu. Obor ekonomie informace sleduje významné aspekty působení informační sféry v hospodářství jednotlivých zemí, mezinárodních seskupení i různě vymezených regionů a globální ekonomické souvislosti. Ekonomický sektor je závislý na výpočetních a telekomunikačních technologiích. Univerzalizací informačního sektoru dochází ke vzniku tzv. globální ekonomie.  Systematicky začal ekonomický přínos informací studovat F. Machlup již ve 30. letech 20. století. (Představitelé Fritz Machlup, Peter Drucker, Marc Porat)&lt;br /&gt;
# Profesní – Roste počet lidí, kteří pracují s informacemi. Marc Porat tyto pracovníky rozdělil do několika sektorů (producenti poznatků; distributoři poznatků; analytici, průzkumníci a koordinátoři v oblasti trhu; zpracovatelé informací; pracovníci obsluhující &amp;quot;informační stroje&amp;quot;).  Machlup rozdělil sektor práce s informacemi do tří základních podskupin – ti, co informace tvoří, ti, kteří ji šíří a na služby, které jsou na informacích závislé.&lt;br /&gt;
# Prostorový – Prostor je rozdělen s využitím jeho síťovosti. Komunikace se vizualizuje. (Manuel Castells)&lt;br /&gt;
# Kulturní – Lidé neustále přijímají informace, jsou pod jejich vlivem (i pod neustálým vlivem médií), rozhodují se podle nich. Mění se role technologií. Dochází k prolínání soukromé a veřejné sféry. (Manuel Castells, Jean Baudrialld)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co znamenají koncepty informační, síťové, post-industriální a další společnosti? == &lt;br /&gt;
Jedná se o různé koncepty, které se snaží pojmout a definovat změny ve společnosti, které nastaly spolu s nástupem informačních technologií a informace jako nosného představitele současné společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační společnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační společnost]] je pojem, který popisuje sociální, kulturní a ekonomické změny, které proběhly (a stále probíhají) spolu s nástupem informačních technologií a digitalizací. Jejich nástup způsobil informační explozi, která změnila a stále mění veškeré aspekty organizace ve společnosti. Především pak ekonomické a společenské normy.  Neopomenutelným aspektem jsou také změny v geopolitickém a mocenském uspořádání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Informační společnost je společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy.“/Jonák 2003/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Informační společnost je charakterizována podstatným využíváním digitálního zpracovávání, uchovávání a přenosu informací. Ze zpracování informací se stává významná ekonomická aktivita, která jednak prostupuje tradičními ekonomickými či společenskými aktivitami a jednak vytváří zcela nové příležitosti a činnosti, které podstatně ovlivňují charakter společnosti. Technologickou základnou této proměny je využívání prvků moderních informačních technologií (IT) a digitálních komunikací.“ (Zlatuška 1998) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S informační společností se neodmyslitelně pojí zkoumání ekonomického efektu, který jakákoli manipulace s informacemi má. Podíl práce s informacemi se pak přepočítává na HNP (Hrubý národní produkt). Informační společnost tak lze také popsat jako situaci, kdy je práce s informacemi efektivnější než práce s hmotou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Síťová společnost ===&lt;br /&gt;
Podle '''Castellse''' se sítě stávají základními jednotkami moderní společnosti. Za jeden z klíčových rysů informační společnosti považuje připojení do sítě. Dominantní funkce a procesy v informačním věku jsou podle něj stále více organizovány skrze síť. Síť je kromě informace, pronikavosti, přizpůsobivosti a sbližování hlavním rysem informační technologie.&lt;br /&gt;
Pro '''Van Dijka''' informace formuje podstatu současné společnosti, zatímco sítě formují organizační formy a (infra)struktury této společnosti představují tyto jednotky individuality skupiny, organizace a společnosti, i když jsou stále více spojené se sítěmi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuell Castells'''&lt;br /&gt;
„Technologie nepředstavují prvek, který determinuje společnost. Je to sama společnost. Společnost formuje technologie v souvislosti se svými potřebami, hodnotami a zájmy. (…) Historie internetu pak dokazuje, že první tisícovkou uživatelů internetu byli převážně ti, kteří se vývoji této technologie sami podíleli. (…) Síťová společnost je výsledkem interakce mezi novým technologickým paradigmatem a současnou společností jako takovou.“ (Castells 2006,str.28)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Síťová společnost není jen výsledkem vlivu informačních technologií na sociální struktury, ale nová společenská forma používání komunikace jako jednoho hlavních faktorů, které současnou společnost symbolizují a definují“  (Castells 2006, s. 284)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Manuela Castellse představují sítě novou morfologii společnosti. Je to společnost, ve které jsou sociální struktury a aktivity organizovány elektronickými procesy informačních sítí.  Faktory, které tvoří síťovou společnost jsou podle něj: technologie, kultura, ekonomika a politika. Faktory, které formují síťovou společnost pak zastupují: náboženství, kulturní výchova, politické uspořádání a sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Van Dijk''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„V průběhu 20. století byly struktury masové společnosti nahrazeny strukturami síťové společnosti. (…) Základní jednotkou síťové společnosti je fyzická osoba – individualizovaná, která je s ostatními propojená sítěmi. (…) Tradiční kolektivy - komunity a širší rodina se rozpadly. Vznikají však nové komunity lidí, kteří zůstávají ve svých rodinách, mají stále své sousedy a organizace, ovšem zapojují se do rozsáhlých sociálních sítí, které jsou mnohem rozsáhlejší než ty tradiční.&amp;quot;(Dijk 2006, s. 43)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Síťová společnost je podle něj společnost, ve které kombinace sociálních a mediálních sítí formuje organizaci a nejdůležitější struktury na všech úrovních (individuální, organizační a společenské). V individualizované síťové společnosti si člověk, na rozdíl od společnosti masové, musí vybojovat své místo. Svou hodnotu musí prokazovat v každé nové síti. Komunikace tváří v tvář pak podle něj nadále zůstává v mnoha ohledech stále tou nejdůležitější, i když je často nahrazována dorozumíváním zprostředkovaným. Dále dodává, že před lety se očekávalo, že on-line komunikace nahradí tu osobní. Později se ukázalo, že on-line komunikace jen doplňuje tu off-line. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Post-industriální společnost ===&lt;br /&gt;
Tento pojem popisuje změny ve fungování společnosti, které nastali spolu se změnami ve struktuře zaměstnanosti a rozmachem informačních a komunikačních technologií. Hlavním představitelem tohoto konceptu je sociolog '''Daniel Bell'''. Ačkoli se pojem post-industriální společnost vyskytl již dávno před Bellem, on mu dodal mnohem větší obsah a přesah. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell svůj koncept '''post-industriální společnosti''' představil v 70. letech. Rozdělil společnost na pre-industriální, industriální a post-industriální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''pre-industriální společnosti''' (charakterizuje ji jako hru proti přírodě) jde primárně o čerpání zdrojů z přírody a ekonomika této společnosti je řízena primárním sektorem (viz níže), ve kterém se nachází většina pracovní síly. Je omezena ročním období, povahou půdy a množstvím vody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Centrem '''industriální společnosti''' (hra proti přetvořené přírodě) je vztah člověka a stroje a využití energie na přetváření přírodního prostředí (rozvíjí se um vyrábět více z méně, masová produkce věcí). Ekonomice dominuje průmyslová výroba a obchod (2. sektor). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''post-industriální společnosti''' (charakterizuje ji jako hru mezi lidmi) se pak podle Bellovy teorie dostávají do popředí technologie a znalosti (a 3. sektor). „Kvalita života se v post-industriální společnosti definuje komfortem služeb v oblastech vzdělání, zdraví a zábavy. Ve hře mezi lidmi ztrácí význam jak síla svalů, tak i energie a do centra dění se posouvají informace a profesionál disponující odborností pro řešení nových problémů informačního věku. (…) S přijetím scénáře hry mezi lidmi si sociální život osvojuje další obtíže, protože enormní nárůst politických požadavků i sociálních práv, prudkost sociálních změn a orientace na budoucnost rozkládají tradiční zásady a mravnost minulosti. Informace se uvnitř organizací  uplatňují jako zdroj moci a profesionalita střetávající se s populismem zakořeněným v požadavcích na více práv a masivnější participaci se stává kritériem k dosažení pozice.“(Semrád 2006, s.15)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V postindustriální společnosti se podle něj intenzivně rozvíjejí intelektuální technologie, strojové technologie a vzniká tak:&lt;br /&gt;
1) sektor dopravy a služeb; &lt;br /&gt;
2) sektor trhu, finanční a kapitálové směny;&lt;br /&gt;
3) sektor zdravotnictví, vzdělání, výzkumu, veřejné správy a volného času. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními teze Bellova pojetí post-industriální společnosti jsou:&lt;br /&gt;
#  dochází k bezprecedentnímu přesunu pracovní síly do sektoru služeb; &lt;br /&gt;
#  technologie se proměňuje v hybnou sílu sociální změny; &lt;br /&gt;
#  formuje se nová vládnoucí elita; &lt;br /&gt;
#  nejdůležitějším typem vědění se stává teoretické poznání a základním institucionálním symbolem postindustriální společnosti je univerzita. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V post-industriální společnosti dochází dále k následujícím změnám: &lt;br /&gt;
* 	vznik globální ekonomiky;  &lt;br /&gt;
* 	rozvoji komunikace (která se podílí na provázanosti světa);  &lt;br /&gt;
* 	technologie ženou vpřed globální ekonomiku, boří hranice mezi jednotlivými ekonomickými aktivitami. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Post-industriální společností se zaobíral také americký právník a sociolog '''David Riesman''' (1909 – 2002), který postindustriální společnost na konci 60. let ve své knize Osamělý dav charakterizoval jako společnost s populačním poklesem a masivním rozvojem terciární sféry v zaměstnanosti, což s sebou přináší zkracování pracovní doby a tudíž zvýšení podílu volného času v životě lidí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Jedinec je v tomto stádiu společenského vývoje pod větším tlakem širšího vnějšího okolí. Zatímco v tradiční společnosti byl ovlivněn hlavně rodinnými tradicemi, které předurčovaly jeho život na dlouho dopředu, v postindustriální společnosti se rodina stává předmětem toho, co sám přetváří a podrobuje kritice. Riesman pro to používá termín „vnějškové řízení“, jemuž jednotlivec podléhá. Tento pojem vyjadřuje předpoklad, že jedince ovlivňuje více skupina vrstevníků a lidé na stejné společenské „vlně“ než přímo rodiče, kteří jsou jím spíš manipulováni, než aby manipulovali. Důležitá je i role médií, která zprostředkovávají kontakt s daleko širším okruhem vrstevníků, než kolik jich daný jedinec osobně zná. Tato anonymní interakce je podrobována společné kritice vrstevníků, kteří se osobně znají a mezi nimiž se kromě názorových vůdců objevuje i fenomén okrajové diferenciace podnícené soutěživostí o prestiž výjimečného.“ (Oravcová 2004, s.4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co znamená digitální propast? ==&lt;br /&gt;
Digitální propast (digital gap, digital divide) vyjadřuje rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup k technologiím a těmi, kteří nemají. S přístupností technologií se pojí také jejich znalost, užívání a ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální propast se projevuje na úrovni globální – rozvojové státy nejsou schopné zapojit se do globální informační ekonomiky a dále zaostávají, čímž se prohlubují ekonomické rozdíly – a na úrovni národní (jedná se tedy o prohlubování sociální stratifikace).&lt;br /&gt;
Podle OECD se digitální propast „vztahuje k rozdílu mezi jednotlivci, domácnostmi, podniky a zeměpisnými oblastmi na různých socio-ekonomických úrovních s ohledem na jejich možnosti přístupu k informačním a komunikačním technologiím a možnostech jejich využití pro širokou škálu aktivit (obchod, vzdělávání, práce – pozn. autora).“ (Understanding the digital divide 2001, s. 4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým aspektem je digital divide v kontextu e-demokracie,v rámci které by se člověk mohl podílet na e-vládnutí. V extrémní situaci by to znamenalo, že žádný přístup k Internetu = žádný hlas, neboť jiným způsobem by již hlasovat nešlo. Také existuje riziko, že některé společenské skupiny budou mnohem více přítomny v rozhodovacích procesech než jiné, což by bylo v rozporu s demokratickými principy rovnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na odstranění digital divide se velkou mírou podílí hnutí open softwaru, open contentu a open accessu. Bez nich by nemohly fungovat programy, jako je např. [http://one.laptop.org/ One Laptop per Child], který si klade za cíl rozšířit počítačovou gramotnost a přístup k Internetu do rozvojových zemí díky počítačům.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje: ==&lt;br /&gt;
CARDOSO, ed. by Manuel Castells; Gustavo. The network society: from knowledge to policy. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations, 2006, ISBN 978-097-6643-456. Dostupné také z: http://www.umass.edu/digitalcenter/research/pdfs/JF_NetworkSociety.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FIŠROVÁ, Kateřina. Vývoj a proměny informační politiky EU [online]. Brno, 2006 [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/64335/ff_m/dipl.pdf. Diplomová práce. FF MU.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOSPODKA, Bc. Martin. Daniel Bell a jeho přínos pro moderní informační politiku. Praha, 2007, Diplomová práce. FF UK, Ústav informačních studií a knihovnictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2015-09-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000468&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Libraries and Federal Information Policy. The Journal of Academic Librarianship. 1996, ISSN 0099-1333. Dostupné také z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133396900622&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MUSIL, Josef. Informační společnost a její ekonomické a sociální aspekty [online]. [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: http://orbis.ujak.cz/informacni-spolecnost.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OECD Guide to Measuring the Information Society 2011 [online]. OECD Publishing, 2011 [cit. 2015-09-14]. ISBN 9789264095984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ORAVCOVÁ, Markéta. Postindustriální společnost. 2004. Referát. FF UK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Politické aspekty nových médií v současných teoriích/old [online]. In: Wikisofia.cz . [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch/old&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky/old. In: Wikisofia.cz [online]. [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Rozvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnosti_jako_sou%C4%8D%C3%A1st_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky/old&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SEMRÁD, Václav. Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell. Brno, 2006, Bakalářská práce. FF MU.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Understanding the digital divide [online]. OECD, 2001, s. 4. [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: http://www.oecd.org/sti/1888451.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAN DIJK, Jan. The Network society. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, s. 43.ISBN 14-129-0868-X. Dostupné také z: http://www.forschungsnetzwerk.at/downloadpub/The_Network_Society-Jan_van_Dijk.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VLASÁK, Rudolf. Informační politika [online]. In: [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: http://uisk.xf.cz/podklady/044.PDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZLATUŠKA, Jiří. Informační společnost: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/122.html. In: Zpravodaj ÚVT MU[online]. 1998 [cit. 2015-09-14]. ISSN 1212-0901.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nada.Buchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=22639</id>
		<title>Politické aspekty nových médií v současných teoriích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=22639"/>
		<updated>2015-09-15T11:21:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nada.Buchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Informační politika]] je součástí státní politiky. V jejím zájmu je implementovat informační vzdělanost mezi obyvatelstvo a zajistit rovný přístup k informacím tak, aby mohla vzniknout informační společnost („Společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy.“ /Jonák 2003/). Informační politika je praktickou částí pojmu informační společnost. „Informační politika v kontextu EU vychází ze základní hypotézy, podle které by si lidé v informační společnosti měli být rovni. Je to jedno z východisek, tzv. politics.“([[Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky/old]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem informační politika zevšedněl v 90. letech 20. století. Informační politika popisuje soubor souvisejících principů, zákonů, pravidel, směrnic a regulací, direktiv, procedur, rozsudků, interpretací a praktik, které pomáhají při vytváření, správě, přístupu a využívání informací. Informační politika může být stanovena jak na národní úrovni (např. federální vládou USA), tak i na státní či místní úrovni vládou, popř. dalšími agenturami a institucemi (např. soukromými společnostmi či agenturami).&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Mezi klíčové oblasti informační politiky se řadí:''' &lt;br /&gt;
* zajištění svobodného přístupu k informacím; organizace a zpřístupňování síťových informací;   &lt;br /&gt;
* informační gramotnost;  &lt;br /&gt;
* národní informační infrastruktura;  &lt;br /&gt;
* duševní vlastnictví;  &lt;br /&gt;
* ochrana osobních údajů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nástroje informační politiky se řadí zákony, směrnice či regulace, které popisují, jakým způsobem mají být informace shromažďovány, spravovány, ochraňovány, zpřístupňovány a využívány.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle amerického autora '''Petera Hernona''' je informační politika založená na souboru vzájemně provázaných zákonů a předpisů pro zvládání procesů přenosu informací v zemi a ovlivňující vlastní ekonomiku a sociální a technický rozvoj. Podle '''Foresta M. Hortona''', představitele Mezinárodní informační a dokumentaristické organizace – je informační politika na disciplínou, která ovlivňuje pokrok jednotlivých zemí, protože tyto země vstupují do informační společnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Existuje pět základních pohledů na informační politiku: =====&lt;br /&gt;
# Technologický – Rozvojem technologií došlo ke společenským, ekonomickým i kulturním změnám, které se ať už přímo či nepřímo dotkly každého člověka. Důsledkem a podmínkou vzniku informační společnosti je vznik síťové společnosti. (Představitelé Manuel Castells, Alvin Toffler, James Martin)&lt;br /&gt;
# Ekonomický – Jádrem informační politiky demokratického státu je ekonomické pojetí informace a její vliv na rozvoj společnosti i státu. Obor ekonomie informace sleduje významné aspekty působení informační sféry v hospodářství jednotlivých zemí, mezinárodních seskupení i různě vymezených regionů a globální ekonomické souvislosti. Ekonomický sektor je závislý na výpočetních a telekomunikačních technologiích. Univerzalizací informačního sektoru dochází ke vzniku tzv. globální ekonomie.  Systematicky začal ekonomický přínos informací studovat F. Machlup již ve 30. letech 20. století. (Představitelé Fritz Machlup, Peter Drucker, Marc Porat)&lt;br /&gt;
# Profesní – Roste počet lidí, kteří pracují s informacemi. Marc Porat tyto pracovníky rozdělil do několika sektorů (producenti poznatků; distributoři poznatků; analytici, průzkumníci a koordinátoři v oblasti trhu; zpracovatelé informací; pracovníci obsluhující &amp;quot;informační stroje&amp;quot;).  Machlup rozdělil sektor práce s informacemi do tří základních podskupin – ti, co informace tvoří, ti, kteří ji šíří a na služby, které jsou na informacích závislé.&lt;br /&gt;
# Prostorový – Prostor je rozdělen s využitím jeho síťovosti. Komunikace se vizualizuje. (Manuel Castells)&lt;br /&gt;
# Kulturní – Lidé neustále přijímají informace, jsou pod jejich vlivem (i pod neustálým vlivem médií), rozhodují se podle nich. Mění se role technologií. Dochází k prolínání soukromé a veřejné sféry. (Manuel Castells, Jean Baudrialld)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co znamenají koncepty informační, síťové, post-industriální a další společnosti? == &lt;br /&gt;
Jedná se o různé koncepty, které se snaží pojmout a definovat změny ve společnosti, které nastaly spolu s nástupem informačních technologií a informace jako nosného představitele současné společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační společnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační společnost]] je pojem, který popisuje sociální, kulturní a ekonomické změny, které proběhly (a stále probíhají) spolu s nástupem informačních technologií a digitalizací. Jejich nástup způsobil informační explozi, která změnila a stále mění veškeré aspekty organizace ve společnosti. Především pak ekonomické a společenské normy.  Neopomenutelným aspektem jsou také změny v geopolitickém a mocenském uspořádání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Informační společnost je společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy.“/Jonák 2003/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Informační společnost je charakterizována podstatným využíváním digitálního zpracovávání, uchovávání a přenosu informací. Ze zpracování informací se stává významná ekonomická aktivita, která jednak prostupuje tradičními ekonomickými či společenskými aktivitami a jednak vytváří zcela nové příležitosti a činnosti, které podstatně ovlivňují charakter společnosti. Technologickou základnou této proměny je využívání prvků moderních informačních technologií (IT) a digitálních komunikací.“ (Zlatuška 1998) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S informační společností se neodmyslitelně pojí zkoumání ekonomického efektu, který jakákoli manipulace s informacemi má. Podíl práce s informacemi se pak přepočítává na HNP (Hrubý národní produkt). Informační společnost tak lze také popsat jako situaci, kdy je práce s informacemi efektivnější než práce s hmotou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Síťová společnost ===&lt;br /&gt;
Podle '''Castellse''' se sítě stávají základními jednotkami moderní společnosti. Za jeden z klíčových rysů informační společnosti považuje připojení do sítě. Dominantní funkce a procesy v informačním věku jsou podle něj stále více organizovány skrze síť. Síť je kromě informace, pronikavosti, přizpůsobivosti a sbližování hlavním rysem informační technologie.&lt;br /&gt;
Pro '''Van Dijka''' informace formuje podstatu současné společnosti, zatímco sítě formují organizační formy a (infra)struktury této společnosti představují tyto jednotky individuality skupiny, organizace a společnosti, i když jsou stále více spojené se sítěmi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Manuell Castells'''&lt;br /&gt;
„Technologie nepředstavují prvek, který determinuje společnost. Je to sama společnost. Společnost formuje technologie v souvislosti se svými potřebami, hodnotami a zájmy. (…) Historie internetu pak dokazuje, že první tisícovkou uživatelů internetu byli převážně ti, kteří se vývoji této technologie sami podíleli. (…) Síťová společnost je výsledkem interakce mezi novým technologickým paradigmatem a současnou společností jako takovou.“ (Castells 2006,str.28)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Síťová společnost není jen výsledkem vlivu informačních technologií na sociální struktury, ale nová společenská forma používání komunikace jako jednoho hlavních faktorů, které současnou společnost symbolizují a definují“  (Castells 2006, s. 284)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Manuela Castellse představují sítě novou morfologii společnosti. Je to společnost, ve které jsou sociální struktury a aktivity organizovány elektronickými procesy informačních sítí.  Faktory, které tvoří síťovou společnost jsou podle něj: technologie, kultura, ekonomika a politika. Faktory, které formují síťovou společnost pak zastupují: náboženství, kulturní výchova, politické uspořádání a sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Van Dijk''' &lt;br /&gt;
„V průběhu 20. století byly struktury masové společnosti nahrazeny strukturami síťové společnosti. (…) Základní jednotkou síťové společnosti je fyzická osoba – individualizovaná, která je s ostatními propojená sítěmi. (…) Tradiční kolektivy - komunity a širší rodina se rozpadly. Vznikají však nové komunity lidí, kteří zůstávají ve svých rodinách, mají stále své sousedy a organizace, ovšem zapojují se do rozsáhlých sociálních sítí, které jsou mnohem rozsáhlejší než ty tradiční.&amp;quot;(Dijk 2006, s. 43)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Síťová společnost je podle něj společnost, ve které kombinace sociálních a mediálních sítí formuje organizaci a nejdůležitější struktury na všech úrovních (individuální, organizační a společenské). V individualizované síťové společnosti si člověk, na rozdíl od společnosti masové, musí vybojovat své místo. Svou hodnotu musí prokazovat v každé nové síti. Komunikace tváří v tvář pak podle něj nadále zůstává v mnoha ohledech stále tou nejdůležitější, i když je často nahrazována dorozumíváním zprostředkovaným. Dále dodává, že před lety se očekávalo, že on-line komunikace nahradí tu osobní. Později se ukázalo, že on-line komunikace jen doplňuje tu off-line. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Post-industriální společnost ===&lt;br /&gt;
Tento pojem popisuje změny ve fungování společnosti, které nastali spolu se změnami ve struktuře zaměstnanosti a rozmachem informačních a komunikačních technologií. Hlavním představitelem tohoto konceptu je sociolog '''Daniel Bell'''. Ačkoli se pojem post-industriální společnost vyskytl již dávno před Bellem, on mu dodal mnohem větší obsah a přesah. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Daniel Bell svůj koncept '''post-industriální společnosti''' představil v 70. letech. Rozdělil společnost na pre-industriální, industriální a post-industriální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''pre-industriální společnosti''' (charakterizuje ji jako hru proti přírodě) jde primárně o čerpání zdrojů z přírody a ekonomika této společnosti je řízena primárním sektorem (viz níže), ve kterém se nachází většina pracovní síly. Je omezena ročním období, povahou půdy a množstvím vody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Centrem '''industriální společnosti''' (hra proti přetvořené přírodě) je vztah člověka a stroje a využití energie na přetváření přírodního prostředí (rozvíjí se um vyrábět více z méně, masová produkce věcí). Ekonomice dominuje průmyslová výroba a obchod (2. sektor). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V '''post-industriální společnosti''' (charakterizuje ji jako hru mezi lidmi) se pak podle Bellovy teorie dostávají do popředí technologie a znalosti (a 3. sektor). „Kvalita života se v post-industriální společnosti definuje komfortem služeb v oblastech vzdělání, zdraví a zábavy. Ve hře mezi lidmi ztrácí význam jak síla svalů, tak i energie a do centra dění se posouvají informace a profesionál disponující odborností pro řešení nových problémů informačního věku. (…) S přijetím scénáře hry mezi lidmi si sociální život osvojuje další obtíže, protože enormní nárůst politických požadavků i sociálních práv, prudkost sociálních změn a orientace na budoucnost rozkládají tradiční zásady a mravnost minulosti. Informace se uvnitř organizací  uplatňují jako zdroj moci a profesionalita střetávající se s populismem zakořeněným v požadavcích na více práv a masivnější participaci se stává kritériem k dosažení pozice.“(Semrád 2006, s.15)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V postindustriální společnosti se podle něj intenzivně rozvíjejí intelektuální technologie, strojové technologie a vzniká tak:&lt;br /&gt;
1) sektor dopravy a služeb; &lt;br /&gt;
2) sektor trhu, finanční a kapitálové směny;&lt;br /&gt;
3) sektor zdravotnictví, vzdělání, výzkumu, veřejné správy a volného času. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními teze Bellova pojetí post-industriální společnosti jsou:&lt;br /&gt;
#  dochází k bezprecedentnímu přesunu pracovní síly do sektoru služeb; &lt;br /&gt;
#  technologie se proměňuje v hybnou sílu sociální změny; &lt;br /&gt;
#  formuje se nová vládnoucí elita; &lt;br /&gt;
#  nejdůležitějším typem vědění se stává teoretické poznání a základním institucionálním symbolem postindustriální společnosti je univerzita. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V post-industriální společnosti dochází dále k následujícím změnám: &lt;br /&gt;
* 	vznik globální ekonomiky;  &lt;br /&gt;
* 	rozvoji komunikace (která se podílí na provázanosti světa);  &lt;br /&gt;
* 	technologie ženou vpřed globální ekonomiku, boří hranice mezi jednotlivými ekonomickými aktivitami. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Post-industriální společností se zaobíral také americký právník a sociolog '''David Riesman''' (1909 – 2002), který postindustriální společnost na konci 60. let ve své knize Osamělý dav charakterizoval jako společnost s populačním poklesem a masivním rozvojem terciární sféry v zaměstnanosti, což s sebou přináší zkracování pracovní doby a tudíž zvýšení podílu volného času v životě lidí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Jedinec je v tomto stádiu společenského vývoje pod větším tlakem širšího vnějšího okolí. Zatímco v tradiční společnosti byl ovlivněn hlavně rodinnými tradicemi, které předurčovaly jeho život na dlouho dopředu, v postindustriální společnosti se rodina stává předmětem toho, co sám přetváří a podrobuje kritice. Riesman pro to používá termín „vnějškové řízení“, jemuž jednotlivec podléhá. Tento pojem vyjadřuje předpoklad, že jedince ovlivňuje více skupina vrstevníků a lidé na stejné společenské „vlně“ než přímo rodiče, kteří jsou jím spíš manipulováni, než aby manipulovali. Důležitá je i role médií, která zprostředkovávají kontakt s daleko širším okruhem vrstevníků, než kolik jich daný jedinec osobně zná. Tato anonymní interakce je podrobována společné kritice vrstevníků, kteří se osobně znají a mezi nimiž se kromě názorových vůdců objevuje i fenomén okrajové diferenciace podnícené soutěživostí o prestiž výjimečného.“ (Oravcová 2004, s.4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co znamená digitální propast? ==&lt;br /&gt;
Digitální propast (digital gap, digital divide) vyjadřuje rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup k technologiím a těmi, kteří nemají. S přístupností technologií se pojí také jejich znalost, užívání a ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální propast se projevuje na úrovni globální – rozvojové státy nejsou schopné zapojit se do globální informační ekonomiky a dále zaostávají, čímž se prohlubují ekonomické rozdíly – a na úrovni národní (jedná se tedy o prohlubování sociální stratifikace).&lt;br /&gt;
Podle OECD se digitální propast „vztahuje k rozdílu mezi jednotlivci, domácnostmi, podniky a zeměpisnými oblastmi na různých socio-ekonomických úrovních s ohledem na jejich možnosti přístupu k informačním a komunikačním technologiím a možnostech jejich využití pro širokou škálu aktivit (obchod, vzdělávání, práce – pozn. autora).“ (Understanding the digital divide 2001, s. 4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důležitým aspektem je digital divide v kontextu e-demokracie,v rámci které by se člověk mohl podílet na e-vládnutí. V extrémní situaci by to znamenalo, že žádný přístup k Internetu = žádný hlas, neboť jiným způsobem by již hlasovat nešlo. Také existuje riziko, že některé společenské skupiny budou mnohem více přítomny v rozhodovacích procesech než jiné, což by bylo v rozporu s demokratickými principy rovnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na odstranění digital divide se velkou mírou podílí hnutí open softwaru, open contentu a open accessu. Bez nich by nemohly fungovat programy, jako je např. [http://one.laptop.org/ One Laptop per Child], který si klade za cíl rozšířit počítačovou gramotnost a přístup k Internetu do rozvojových zemí díky počítačům.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje: ==&lt;br /&gt;
CARDOSO, ed. by Manuel Castells; Gustavo. The network society: from knowledge to policy. Washington, DC: Johns Hopkins Center for Transatlantic Relations, 2006, ISBN 978-097-6643-456. Dostupné také z: http://www.umass.edu/digitalcenter/research/pdfs/JF_NetworkSociety.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FIŠROVÁ, Kateřina. Vývoj a proměny informační politiky EU [online]. Brno, 2006 [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/64335/ff_m/dipl.pdf. Diplomová práce. FF MU.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HOSPODKA, Bc. Martin. Daniel Bell a jeho přínos pro moderní informační politiku. Praha, 2007, Diplomová práce. FF UK, Ústav informačních studií a knihovnictví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2015-09-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000468&amp;amp;local_base=KTD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Libraries and Federal Information Policy. The Journal of Academic Librarianship. 1996, ISSN 0099-1333. Dostupné také z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133396900622&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MUSIL, Josef. Informační společnost a její ekonomické a sociální aspekty [online]. [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: http://orbis.ujak.cz/informacni-spolecnost.php&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OECD Guide to Measuring the Information Society 2011 [online]. OECD Publishing, 2011 [cit. 2015-09-14]. ISBN 9789264095984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ORAVCOVÁ, Markéta. Postindustriální společnost. 2004. Referát. FF UK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Politické aspekty nových médií v současných teoriích/old [online]. In: Wikisofia.cz . [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch/old&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky/old. In: Wikisofia.cz [online]. [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Rozvoj_informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnosti_jako_sou%C4%8D%C3%A1st_informa%C4%8Dn%C3%AD_politiky/old&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SEMRÁD, Václav. Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell. Brno, 2006, Bakalářská práce. FF MU.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Understanding the digital divide [online]. OECD, 2001, s. 4. [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: http://www.oecd.org/sti/1888451.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VAN DIJK, Jan. The Network society. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, s. 43.ISBN 14-129-0868-X. Dostupné také z: http://www.forschungsnetzwerk.at/downloadpub/The_Network_Society-Jan_van_Dijk.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VLASÁK, Rudolf. Informační politika [online]. In: [cit. 2015-09-14]. Dostupné z: http://uisk.xf.cz/podklady/044.PDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZLATUŠKA, Jiří. Informační společnost: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/122.html. In: Zpravodaj ÚVT MU[online]. 1998 [cit. 2015-09-14]. ISSN 1212-0901.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nada.Buchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=21080</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=21080"/>
		<updated>2015-06-21T15:57:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nada.Buchtova: /* Studia nových médií */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Ibrahimová-Kolárová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Naďa Buchtová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| Denisa Lešková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Vojtěch Soudný&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| František Sion&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || Martina Ventluková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || Veronika Váchová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nada.Buchtova</name></author>
		
	</entry>
</feed>