<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Natalie.Kudriova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Natalie.Kudriova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Natalie.Kudriova"/>
	<updated>2026-05-14T23:38:46Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=57011</id>
		<title>Deweyho desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=57011"/>
		<updated>2019-01-25T20:14:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kudriova: /* Využití */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Deweyho desetinné třídění''', neboli DDT je jeden ze dvou nerozšířenějších systémů na třídění knih a řadí se do systematických prekoordinovaných [[selekční jazyk|selekčních jazyků]]. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech. Deweyovo desetinné třídění zavedl [[Melvil Dewey]] (1851-191) při práci v knihovně při Amhers College. Dewey je jeden ze zakládajících členů [[American Library Association]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikiknihova.cz&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DDT&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
==Základní informace==&lt;br /&gt;
* Veškerá práva k DDT v současnosti vlastní OCLC Online Computer Library Center, Inc.&lt;br /&gt;
* Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinného třídění]] (MDT).&lt;br /&gt;
* Třídění poprvé publikoval v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Dewey vycházel ze systematického selekčního jazyka W.T.Harrise.&lt;br /&gt;
* Systém zatím prodělal 23 revizí (vždy po sedmi letech), poslední proběhla v roce 2011.&lt;br /&gt;
==Využití==&lt;br /&gt;
DDT se v dnešní době používá asi ve 140 zemích světa a slouží uživatelům ve více než 200 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. &lt;br /&gt;
Další přínos lze najít v zavedení několika pomocných znaků, ty umožňují vyjádřit formu, zeměpisné určení, jazykovou, nebo národnostní skutečnost. Pomocné znaky také dovolují znaky skládat a kombinovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní třídy ==&lt;br /&gt;
[[File:Motýli.PNG|thumb|right|200px|Příklad desetinného třídění]] &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 000 || Počítače, informace a všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100 || Filozofie a psychologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 200 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 300 || Sociální věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 400 || Jazyky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 500 || Věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 600 || Technologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 700 || Umění a zábava&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 800 || Literatura&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 900 || Dějiny a zeměpis&amp;lt;ref name=souk&amp;gt;SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První číslice''' představuje hlavní třídu v každém třímístném čísle. (např. 500 představuje vědu.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhá číslice''' v každém třímístném čísle označuje podtřídu. (např. 510 je označení pro matematiku, 590 pro zoologii atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí číslice''' v každém třímístném čísle označuje sekci. (např. číslo 593 označuje prvoky.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po každé třetí číslici následuje '''desetinná tečka''', po ní dělení pokračuje na další konkrétní stupeň klasifikace. Tečka má pouze psychologický úkol - rozbít řadu čísel a zpřehlednit čtení zápisu. &lt;br /&gt;
Například 595.789 jsou motýli.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÁ, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Melwil Dewey - DDC&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2004. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/~lcerna/seminarky/cerna/Dewey1.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
* SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&lt;br /&gt;
* Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.1.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
* Deweyův desetinný systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 22.9.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dewey%C5%AFv_desetinn%C3%BD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Melvil Dewey, Deweyho desetinné třídění, Mezinárodní desetinné třídění, Systematické selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kudriova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=57010</id>
		<title>Deweyho desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=57010"/>
		<updated>2019-01-25T20:10:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kudriova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Deweyho desetinné třídění''', neboli DDT je jeden ze dvou nerozšířenějších systémů na třídění knih a řadí se do systematických prekoordinovaných [[selekční jazyk|selekčních jazyků]]. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech. Deweyovo desetinné třídění zavedl [[Melvil Dewey]] (1851-191) při práci v knihovně při Amhers College. Dewey je jeden ze zakládajících členů [[American Library Association]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikiknihova.cz&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DDT&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
==Základní informace==&lt;br /&gt;
* Veškerá práva k DDT v současnosti vlastní OCLC Online Computer Library Center, Inc.&lt;br /&gt;
* Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinného třídění]] (MDT).&lt;br /&gt;
* Třídění poprvé publikoval v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Dewey vycházel ze systematického selekčního jazyka W.T.Harrise.&lt;br /&gt;
* Systém zatím prodělal 23 revizí (vždy po sedmi letech), poslední proběhla v roce 2011.&lt;br /&gt;
==Využití==&lt;br /&gt;
DDT se v dnešní době používá asi ve 140 zemích světa a slouží uživatelům ve více než 200 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje MDT. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. &lt;br /&gt;
Další přínos lze najít v zavedení několika pomocných znaků, ty umožňují vyjádřit formu, zeměpisné určení, jazykovou, nebo národnostní skutečnost. Pomocné znaky také dovolují znaky skládat a kombinovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní třídy ==&lt;br /&gt;
[[File:Motýli.PNG|thumb|right|200px|Příklad desetinného třídění]] &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 000 || Počítače, informace a všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100 || Filozofie a psychologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 200 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 300 || Sociální věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 400 || Jazyky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 500 || Věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 600 || Technologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 700 || Umění a zábava&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 800 || Literatura&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 900 || Dějiny a zeměpis&amp;lt;ref name=souk&amp;gt;SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První číslice''' představuje hlavní třídu v každém třímístném čísle. (např. 500 představuje vědu.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhá číslice''' v každém třímístném čísle označuje podtřídu. (např. 510 je označení pro matematiku, 590 pro zoologii atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí číslice''' v každém třímístném čísle označuje sekci. (např. číslo 593 označuje prvoky.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po každé třetí číslici následuje '''desetinná tečka''', po ní dělení pokračuje na další konkrétní stupeň klasifikace. Tečka má pouze psychologický úkol - rozbít řadu čísel a zpřehlednit čtení zápisu. &lt;br /&gt;
Například 595.789 jsou motýli.  &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÁ, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Melwil Dewey - DDC&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2004. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/~lcerna/seminarky/cerna/Dewey1.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
* SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&lt;br /&gt;
* Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.1.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
* Deweyův desetinný systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 22.9.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dewey%C5%AFv_desetinn%C3%BD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Melvil Dewey, Deweyho desetinné třídění, Mezinárodní desetinné třídění, Systematické selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kudriova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Facebook&amp;diff=57009</id>
		<title>Facebook</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Facebook&amp;diff=57009"/>
		<updated>2019-01-25T20:04:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kudriova: /* Technické detaily */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Facebook''' je nejpoužívanější a nejúspěšnější [[online sociální sítě|sociální síť]] na světě. Jedná se vlastně o velkou akciovou společnost, jejíž cena se pohybuje kolem 50 miliard USD. Posláním Facebooku, jak se vyjádřil '''[http://www.biography.com/people/mark-zuckerberg-507402 Mark Zuckerberg]''' (zakladatel Facebooku), je ''&amp;quot;činit svět otevřenějším a propojenějším&amp;quot;''.&amp;lt;ref&amp;gt;WALTER Ekaterina. ''Mysli jako Zuckerberg: pět podnikatelských tajemství šéfa firmy Facebook.'' Vyd. 1. Praha: Management Press, s.r.o., 2013, s.9. ISBN 978-80-7261-264-2&amp;lt;/ref&amp;gt; Počet aktivních uživatelů za měsíc přesáhl v roce 2018 dvě miliardy.&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINA, Frascona‘ Sochůrková. &amp;lt;i&amp;gt;Newsfeed&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://newsfeed.cz/pocet-denne-aktivnich-uzivatelu-facebooku-vzrostl-o-24-milionu/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Soubor:Mark Zuckerberg (7985185649).jpg|200px|náhled|vpravo|Mark Zuckerberg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento výtvor Marka Zuckerberga doslova změnil svět. Lidé na Facebooku mezi sebou sdílejí přibližně 100 miliard zpráv, za kterými se skrývá jejich život. Díky Facebooku se nám otevírá také nová dimenze komunikace, navazování vztahů a získávání informací. Ta s sebou přináší spoustu pozitivních, ale i negativních dopadů na společnost i na psychiku jednotlivce. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Facebooku ==&lt;br /&gt;
Zakladatelem Facebooku je Mark Zuckerberg, který byl studentem [[Harvardovy univerzita|Harvardovy univerzity]], kde také začal programovat. S pomocí ukradených fotek vytvořil stránku www.facemash.com. Za tento krok byl Zuckerberg potrestán půlročním podmínečným vyloučením. Stránka byla ze serverů univerzity stažena. &amp;lt;ref&amp;gt;PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2010, 181 s. ISBN 978-802-4517-421&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V lednu roku 2004 začíná Zuckerberg opět programovat a 4. února spouští stránky s názvem TheFacebook. Tato síť měla původně fungovat jen pro studenty Harvardu, nabyla ale na oblíbenosti a v roce 2005 se Facebook rozšířil do všech univerzit v USA a Kanadě.   &lt;br /&gt;
* Koncem září 2006 se Facebook zcela otevřel veřejnosti, podmínkou k registraci byla platná [[e-mail|e-mailová]] adresa a věk nad 13 let. &lt;br /&gt;
* 24. října 2007 společnost [[Microsoft]] oznámila, že koupila 1,6 %podíl Facebooku za 240 mil. dolarů. &lt;br /&gt;
* V říjnu 2008 bylo zřízeno mezinárodní ústředí společnosti v irském Dublinu. &lt;br /&gt;
* V září 2009 měl Facebook poprvé kladný cash flow. &lt;br /&gt;
* V květnu 2012 byly akcie společnosti uvedeny na burzu [[NASDAQ]], emisní cena akcií 38 USD ocenila celou společnost na 104 miliard USD.  &lt;br /&gt;
* V roce 2014 Facebook kupuje komunikačního konkurenta [[WhatsApp]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reakce v literatuře==&lt;br /&gt;
Jak je možné, že se Facebook během 10 let rozšířil mezi miliardu lidí a je tak neuvěřitelně úspěšný? Ekaterina Walter (autorka knihy ''Mysli jako Zuckerberg'') říká, že za jeho úspěchem stojí pět tajemství:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# hluboké zaujetí - udržujte si elán a plné zapojení díky tomu, že se budete věnovat něčemu, v co věříte&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# poslání - nejde jen o to, abyste přišli se skvělým produktem; vytvořte významné a užitečné hnutí&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# lidé - budujte silné týmy, které dokážou realizovat vaši vizi&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# produkt - vytvořte produkt, který je inovativní, jenž porušuje všechna pravidla, který mění úplně vše&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# partnerství - navazujte a budujte pevná partnerství s lidmi, kteří rozněcují představivost a jsou tahouni realizačních činností&amp;lt;ref&amp;gt;WALTER Ekaterina. ''Mysli jako Zuckerberg: pět podnikatelských tajemství šéfa firmy Facebook.'' Vyd. 1. Praha: Management Press, s.r.o., 2013, informace o knize na její obálce. ISBN 978-80-7261-264-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Popis systému ==&lt;br /&gt;
Po registraci v systému a odsouhlasení licence používání má uživatel možnost vyplnit svůj detailní profil. Uživatel může přidat fotografii jako svůj profilový obrázek, systém umožňuje [[Komunikace|komunikaci]] mezi uživateli pomocí zpráv, diskusních fór (např. komentáře pod obrázkem/fotkou/videem) nebo diskusemi na uživatelských profilech tzv. zdích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním &amp;quot;stavebním prvkem&amp;quot; Facebooku jsou přátelé. Pokud jiný uživatel souhlasí s tím, že je váš přítel, můžete vidět jeho profil a on vidí váš. Ovšem někteří uživatelé své profily pomocí nastavení práv uživatelů zveřejňují i lidem, kteří jsou zapsáni pod stejnou skupinou nebo i celému [[internet|internetu]]. Své příspěvky sděluje uživatel pomocí zdi. Jedná se o hlavní prvek v celé struktuře profilu. Slouží k tomu, aby uživatel mohl veřejně komunikovat s přáteli, sdílet nejrůznější stavy, fotky, videa a odkazy. Tento způsob komunikace platí i pro přátele, kteří mohou tyto prvky zveřejňovat na jeho zdi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími prvky využívanými na Facebooku jsou stránky, skupiny a události. U stránek platí to, že jsou &amp;quot;oficiálním&amp;quot; nebo &amp;quot;veřejným&amp;quot; komunikačním nástrojem Facebooku. Uživatelé mají možnost stát se fanoušky stránky, respektive označit, že se jim daná stránka líbí. Následně se jim zobrazují jednotlivé příspěvky stránky (text, fotka, video, odkaz) přímo na jejich zdi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skupiny jsou podobné jako stránky, využívají se především pro velmi snadné zakládání diskuzí. Skupina může být veřejná, soukromá či tajná. Ve veřejné skupině je možné přidávat příspěvky a komentáře libovolně, v soukromé musí dotyčný počkat na souhlas administrátora skupiny o schválení a přijetí do skupiny. &lt;br /&gt;
Facebook se snaží svým uživatelům neustále nabízet nové možnosti navazování nebo udržování kontaktů a spojení se svými přáteli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technické detaily ==&lt;br /&gt;
Jádro Facebooku je postaveno na softwarovém balíku LAMP ([[Linux]], Apache, MySQL, [[PHP]]). Systém ale používá mnoho dalších technologií jako AJAX, Java nebo Flash. Pro tvorbu aplikací pro Facebook byl vytvořen jazyk FBML (Facebook Markup Language), který je rozšířením [[HTML]] a zajišťuje konzistenci aplikací a bezpečnost. Je také možné používat upravený [[JavaScript]] pod názvem FBJS (Facebook JavaScript). Pro dotazy k databázi se používá FQL (Facebook Query Language).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reklama na Facebooku ==&lt;br /&gt;
Příjmy z reklam jsou hlavním finančním zdrojem Facebooku. Největší výhodou reklamy na Facebooku je velice přesná možnost jejího zacílení.&lt;br /&gt;
Můžeme rozlišovat dvě zásadní formy reklamy na Facebooku:&lt;br /&gt;
#podpora příspěvků&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
#[[PPC]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podpora příspěvků slouží hlavně k propagování aktualit, nových produktů a akcí. Cílem je udržet fanoušky v kontaktu a oslovit co nejvíce lidí.&lt;br /&gt;
PPC slouží k získávání nových fanoušků, zákazníků, nebo k obecnému šíření povědomí o firmě (značce). Reklamy jsou obecnějšího charakteru.&lt;br /&gt;
Hlavní rozdíl mezi těmito formami je také v čase. Propagování příspěvků slouží zejména pro kratší období a [[PPC]] reklama na facebooku je dlouhodobějšího rázu. &amp;lt;ref&amp;gt;KOFROŇ, Jakub. Reklama na Facebooku není jen o povědomí. Beneficio [online]. [cit. 2018-12-23]. Dostupné z: https://www.beneficio.cz/blog/reklama-na-facebooku-neni-jen-o-povedomi&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cílení reklamy na Facebooku===&lt;br /&gt;
Můžete se zacílit na definované skupiny lidí (dle věku, pohlaví, zájmů,  apod.) nebo regionálně (s přesností na konkrétní město), tak demograficky, kde kromě standardních kritérií jako je věk a pohlaví, je možné cílit i dle vztahu (zadaný, nezadaný, zasnoubený, vdaný) nebo podle jazyka kterým uživatel mluví. &lt;br /&gt;
Obsah reklam však není jen pro cílovou skupinu 15-30 let. Facebook (a obecně sociální sítě) začíná používat čím dál tím víc starších lidí, tudíž vzrostl počet reklam pro cílovou skupinu 35+.&amp;lt;ref&amp;gt;KOFROŇ, Jakub. Reklama na Facebooku není jen o povědomí. Beneficio [online]. [cit. 2018-12-23]. Dostupné z: https://www.beneficio.cz/blog/reklama-na-facebooku-neni-jen-o-povedomi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Marketplace==&lt;br /&gt;
Facebook představil 3. října 2016 novinku zvanou Marketplace. V nedávných letech čím dál tím víc lidí začalo používat Facebook k jinému účelu: nakupování a prodávání věcí. Tato aktivita začala na facebookových skupinách a značně narostla. Každý měsíc navštíví tyto skupiny více než 450 milionů lidí. Proto pro usnadnění Facebook přišel s Marketplace. Zde můžete listovat v nabídkách ve vašem okolí, nebo prodávat věci, které již nepotřebujete. [https://www.facebook.com/fbmarketplace/videos/237608450436193/ Zde] se můžete podívat na doplňující video.&amp;lt;ref&amp;gt;Newsroom, 2016. Dostupné také z: https://newsroom.fb.com/news/2016/10/introducing-marketplace-buy-and-sell-with-your-local-community/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Wikipedia: ''the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 20.1.2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: [http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook]&lt;br /&gt;
* Wikipedia: ''the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 20.1.2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/wiki/Facebook]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Sociální média]]&lt;br /&gt;
* [[Online sociální sítě]]&lt;br /&gt;
*[http://newsroom.fb.com/ Facebook newsroom]&lt;br /&gt;
*[http://www.forbes.com/profile/mark-zuckerberg/ Forbes- Mark Zuckerberg]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Facebook, sociální síť, Mark Zuckerberg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kudriova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=56537</id>
		<title>Deweyho desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=56537"/>
		<updated>2018-12-23T12:53:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kudriova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Deweyho desetinné třídění''', neboli DDT je jeden ze dvou nerozšířenějších systémů na třídění knih a řadí se do systematických prekoordinovaných selekčních jazyků. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech. Deweyovo desetinné třídění vynalezl [[Melvil Dewey]] (1851-191) při práci v knihovně při Amhers College. Dewey je jeden ze zakládajících členů [[American Library Association]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikiknihova.cz&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DDT&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškerá práva k DDT v současnosti vlastní OCLC Online Computer Library Center, Inc.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinného třídění]] (MDT).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění poprvé publikoval v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Dewey vycházel ze systematického selekčního jazyka W.T.Harrise.&lt;br /&gt;
Systém zatím prodělal 23 revizí (vždy po sedmi letech), poslední proběhla v roce 2011.&lt;br /&gt;
==Využití==&lt;br /&gt;
DDT se v dnešní době používá asi ve 140 zemích světa a slouží uživatelům ve více než 200 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje MDT. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. &lt;br /&gt;
Další přínos lze najít v zavedení několika pomocných znaků, ty umožňují vyjádřit formu, zeměpisné určení, jazykovou, nebo národnostní skutečnost. Pomocné znaky také dovolují znaky skládat a kombinovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní třídy ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 000 || Počítače, informace a všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100 || Filozofie a psychologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 200 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 300 || Sociální věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 400 || Jazyky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 500 || Věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 600 || Technologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 700 || Umění a zábava&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 800 || Literatura&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 900 || Dějiny a zeměpis&amp;lt;ref name=souk&amp;gt;SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První číslice''' představuje hlavní třídu v každém třímístném čísle. (např. 500 představuje vědu.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhá číslice''' v každém třímístném čísle označuje podtřídu. (např. 510 je označení pro matematiku, 590 pro zoologii atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí číslice''' v každém třímístném čísle označuje sekci. (např. číslo 593 označuje prvoky.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po každé třetí číslici následuje '''desetinná tečka''', po ní dělení pokračuje na další konkrétní stupeň klasifikace. Tečka má pouze psychologický úkol - rozbít řadu čísel a zpřehlednit čtení zápisu. Například 595.789 jsou motýli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Motýli.PNG|200px]] &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÁ, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Melwil Dewey - DDC&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2004. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/~lcerna/seminarky/cerna/Dewey1.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
* SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&lt;br /&gt;
* Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.1.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
* Deweyův desetinný systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 22.9.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dewey%C5%AFv_desetinn%C3%BD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Melvil Dewey, Deweyho desetinné třídění, Mezinárodní desetinné třídění, Systematické selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kudriova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=56536</id>
		<title>Deweyho desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=56536"/>
		<updated>2018-12-23T12:51:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kudriova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Deweyho desetinné třídění''', neboli DDT je jeden ze dvou nerozšířenějších systémů na třídění knih a řadí se do systematických prekoordinovaných selekčních jazyků. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech. Deweyovo desetinné třídění vynalezl [[Melvil Dewey]] (1851-191) při práci v knihovně při Amhers College. Dewey je jeden ze zakládajících členů [[American Library Association]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikiknihova.cz&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DDT&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškerá práva k DDT v současnosti vlastní OCLC Online Computer Library Center, Inc.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinného třídění]] (MDT).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění poprvé publikoval v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Dewey vycházel ze systematického selekčního jazyka W.T.Harrise.&lt;br /&gt;
Systém zatím prodělal 23 revizí (vždy po sedmi letech), poslední proběhla v roce 2011.&lt;br /&gt;
==Využití==&lt;br /&gt;
DDT se v dnešní době používá asi ve 140 zemích světa a slouží uživatelům ve více než 200 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje MDT. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. &lt;br /&gt;
Další přínos lze najít v zavedení několika pomocných znaků, ty umožňují vyjádřit formu, zeměpisné určení, jazykovou, nebo národnostní skutečnost. Pomocné znaky také dovolují znaky skládat a kombinovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní třídy ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 000 || Počítače, informace a všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100 || Filozofie a psychologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 200 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 300 || Sociální věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 400 || Jazyky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 500 || Věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 600 || Technologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 700 || Umění a zábava&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 800 || Literatura&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 900 || Dějiny a zeměpis&amp;lt;ref name=souk&amp;gt;SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První číslice''' představuje hlavní třídu v každém třímístném čísle. Například 500 představuje vědu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhá číslice''' v každém třímístném čísle označuje podtřídu. Např. 510 je označení pro matematiku, 590 pro zoologii atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí číslice''' označuje sekci. Číslo 593 označuje prvoky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po každé třetí číslici následuje '''desetinná tečka''', po ní dělení pokračuje na další konkrétní stupeň klasifikace. Tečka má pouze psychologický úkol - rozbít řadu čísel a zpřehlednit čtení zápisu. Například 595.789 jsou motýli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Motýli.PNG|200px]] &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÁ, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Melwil Dewey - DDC&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2004. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/~lcerna/seminarky/cerna/Dewey1.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
* SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&lt;br /&gt;
* Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.1.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
* Deweyův desetinný systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 22.9.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dewey%C5%AFv_desetinn%C3%BD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Melvil Dewey, Deweyho desetinné třídění, Mezinárodní desetinné třídění, Systematické selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kudriova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=56535</id>
		<title>Deweyho desetinné třídění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=56535"/>
		<updated>2018-12-23T11:34:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kudriova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Deweyho desetinné třídění''', neboli DDT je jeden ze dvou nerozšířenějších systémů na třídění knih a řadí se do systematických prekoordinovaných selekčních jazyků. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech. Deweyovo desetinné třídění vynalezl [[Melvil Dewey]] (1851-191) při práci v knihovně při Amhers College. Dewey je jeden ze zakládajících členů [[American Library Association]].&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Wikiknihova.cz&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DDT&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškerá práva k DDT v současnosti vlastní OCLC Online Computer Library Center, Inc.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinného třídění]] (MDT).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třídění poprvé publikoval v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Dewey vycházel ze systematického selekčního jazyka W.T.Harrise.&lt;br /&gt;
Systém zatím prodělal 23 revizí (vždy po sedmi letech), poslední proběhla v roce 2011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DDT se v dnešní době používá asi ve 140 zemích světa a slouží uživatelům ve více než 200 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje MDT. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. &lt;br /&gt;
Další přínos lze najít v zavedení několika pomocných znaků, ty umožňují vyjádřit formu, zeměpisné určení, jazykovou, nebo národnostní skutečnost. Pomocné znaky také dovolují znaky skládat a kombinovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní třídy ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 000 || Počítače, informace a všeobecnosti&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100 || Filozofie a psychologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 200 || Náboženství&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 300 || Sociální věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 400 || Jazyky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 500 || Věda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 600 || Technologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 700 || Umění a zábava&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 800 || Literatura&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 900 || Dějiny a zeměpis&amp;lt;ref name=souk&amp;gt;SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První číslice''' představuje hlavní třídu v každém třímístném čísle. Například 500 představuje vědu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhá číslice''' v každém třímístném čísle označuje podtřídu. Např. 510 je označení pro matematiku, 590 pro zoologii atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí číslice''' označuje sekci. Číslo 593 označuje prvoky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po každé třetí číslici následuje '''desetinná tečka''', po ní dělení pokračuje na další konkrétní stupeň klasifikace. Tečka má pouze psychologický úkol - rozbít řadu čísel a zpřehlednit čtení zápisu. Například 595.789 jsou motýli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Motýli.PNG|250px]] &amp;lt;ref&amp;gt;ČERNÁ, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Melwil Dewey - DDC&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2004. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/~lcerna/seminarky/cerna/Dewey1.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
* SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38&lt;br /&gt;
* Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.1.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey&lt;br /&gt;
* Deweyův desetinný systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 22.9.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dewey%C5%AFv_desetinn%C3%BD_syst%C3%A9m&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Melvil Dewey, Deweyho desetinné třídění, Mezinárodní desetinné třídění, Systematické selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kudriova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Mot%C3%BDli.PNG&amp;diff=56534</id>
		<title>Soubor:Motýli.PNG</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Mot%C3%BDli.PNG&amp;diff=56534"/>
		<updated>2018-12-23T11:30:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kudriova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kudriova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56532</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56532"/>
		<updated>2018-12-23T10:48:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kudriova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
The aim of the seminar is to prepare the work wiki password or passwords associated with the lecture topics within the portal WikiSofia. WikiSofia project is conceived as an intercollegiate activity humanities faculties, which will serve as a common electronic textbooks. The texts of the entries make students, teachers care about the inspection and repair of these texts. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| [[skeuomorfismus]] || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| [[Facebook]], [[Deweyho desetinné třídění]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| [[Akvizice]], [[Výpůjční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| x|| Charles P. Bourne,Norbert Wienerr||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Evely Henry Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| [[Vývoj informační politiky USA a EU]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| [https://wikisofia.cz/wiki/Arkologie Arkologie]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| [[Thomas Daniel Wilson]] || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| [[Alternativní a augmentativní komunikace]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| [[Knihovny státní správy]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| [https://wikisofia.cz/wiki/Shannon-Fanove_k%C3%B3dovanie Shannon-Fanove kodovanie]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || [[Linux]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Twitter ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| Neil Harbisson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiřina Lebedová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Kudláček|| Proces informatizace společnosti|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Monika Fournial|| x|| akvizice-koupě, Národní konzervační fond||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martina Melmuková|| nové heslo|| Informační zahlcení, Hudba - zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Barbora Ráchel Vašáková|| x || [[Larry Page]], [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Johana Timplová|| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Ivona Zajíčková|| OCR || opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Radovan Jelínek|| Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jan Pánek|| nové heslo|| Informační politika, Phillip R. Zimmermann ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kudriova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Facebook&amp;diff=56531</id>
		<title>Facebook</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Facebook&amp;diff=56531"/>
		<updated>2018-12-23T10:47:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kudriova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Facebook''' je nejpoužívanější a nejúspěšnější [[online sociální sítě|sociální síť]] na světě. Jedná se vlastně o velkou akciovou společnost, jejíž cena se pohybuje kolem 50 USD. Posláním Facebooku, jak se vyjádřil '''[http://www.biography.com/people/mark-zuckerberg-507402 Mark Zuckerberg]''' (zakladatel Facebooku), je ''&amp;quot;činit svět otevřenějším a propojenějším&amp;quot;''.&amp;lt;ref&amp;gt;WALTER Ekaterina. ''Mysli jako Zuckerberg: pět podnikatelských tajemství šéfa firmy Facebook.'' Vyd. 1. Praha: Management Press, s.r.o., 2013, s.9. ISBN 978-80-7261-264-2&amp;lt;/ref&amp;gt; Počet aktivních uživatelů za měsíc přesáhl v roce 2018 dvě miliardy.&amp;lt;ref&amp;gt;MARTINA, Frascona‘ Sochůrková. &amp;lt;i&amp;gt;Newsfeed&amp;lt;/i&amp;gt;. 2018. Dostupné také z: https://newsfeed.cz/pocet-denne-aktivnich-uzivatelu-facebooku-vzrostl-o-24-milionu/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento výtvor Marka Zuckerberga doslova změnil svět. Lidé na Facebooku mezi sebou sdílejí přibližně 100 miliard zpráv, za kterými se skrývá jejich život. Díky Facebooku se nám otevírá také nová dimenze komunikace, navazování vztahů a získávání informací. Ta s sebou přináší spoustu pozitivních, ale i negativních dopadů na společnost i na psychiku jednotlivce. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak je možné, že se Facebook během 10 let rozšířil mezi miliardu lidí a je tak neuvěřitelně úspěšný? Ekaterina Walter (autorka knihy ''Mysli jako Zuckerberg'') říká, že za jeho úspěchem stojí pět tajemství:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# hluboké zaujetí - udržujte si elán a plné zapojení díky tomu, že se budete věnovat něčemu, v co věříte&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# poslání - nejde jen o to, abyste přišli se skvělým produktem; vytvořte významné a užitečné hnutí&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# lidé - budujte silné týmy, které dokážou realizovat vaši vizi&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# produkt - vytvořte produkt, který je inovativní, jenž porušuje všechna pravidla, který mění úplně vše&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# partnerství - navazujte a budujte pevná partnerství s lidmi, kteří rozněcují představivost a jsou tahouni realizačních činností&amp;lt;ref&amp;gt;WALTER Ekaterina. ''Mysli jako Zuckerberg: pět podnikatelských tajemství šéfa firmy Facebook.'' Vyd. 1. Praha: Management Press, s.r.o., 2013, informace o knize na její obálce. ISBN 978-80-7261-264-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
File:Mark Zuckerberg (7985185649).jpg&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Facebooku ==&lt;br /&gt;
Zakladatelem Facebooku je Mark Zuckerberg, který byl studentem [[Harvardovy univerzita|Harvardovy univerzity]], kde také začal programovat. S pomocí ukradených fotek vytvořil stránku www.facemash.com. Za tento krok byl Zuckerberg potrestán půlročním podmínečným vyloučením. Stránka byla ze serverů univerzity stažena. &amp;lt;ref&amp;gt;PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2010, 181 s. ISBN 978-802-4517-421&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V lednu roku 2004 začíná Zuckerberg opět programovat a 4. února spouští stránky s názvem TheFacebook. Tato síť měla původně fungovat jen pro studenty Harvardu, nabyla ale na oblíbenosti a v roce 2005 se Facebook rozšířil do všech univerzit v USA a Kanadě.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncem září 2006 se Facebook zcela otevřel veřejnosti, podmínkou k registraci byla platná [[e-mailová adresa]] a věk nad 13 let. &lt;br /&gt;
24. října 2007 společnost [[Microsoft]] oznámila, že koupila 1,6 %podíl Facebooku za 240 mil. dolarů. ¨&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V říjnu 2008 bylo zřízeno mezinárodní ústředí společnosti v irském Dublinu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V září 2009 měl Facebook poprvé kladný cash flow. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V květnu 2012 byly akcie společnosti uvedeny na burzu [[NASDAQ]], emisní cena akcií 38 USD ocenila celou společnost na 104 miliard USD.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2014 Facebook kupuje komunikačního konkurenta [[WhatsApp]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Facebook-mouse-cursor-mouse-pointer-76536.png&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Popis systému ==&lt;br /&gt;
Po registraci v systému a odsouhlasení licence používání má uživatel možnost vyplnit svůj detailní profil. Uživatel může přidat fotografii jako svůj profilový obrázek, systém umožňuje [[Komunikace|komunikaci]] mezi uživateli pomocí zpráv, diskusních fór (např. komentáře pod obrázkem/fotkou/videem) nebo diskusemi na uživatelských profilech tzv. zdích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním &amp;quot;stavebním prvkem&amp;quot; Facebooku jsou přátelé. Pokud jiný uživatel souhlasí s tím, že je váš přítel, můžete vidět jeho profil a on vidí váš. Ovšem někteří uživatelé své profily pomocí nastavení práv uživatelů zveřejňují i lidem, kteří jsou zapsáni pod stejnou skupinou nebo i celému [[internet|internetu]]. Své příspěvky sděluje uživatel pomocí zdi. Jedná se o hlavní prvek v celé struktuře profilu. Slouží k tomu, aby uživatel mohl veřejně komunikovat s přáteli, sdílet nejrůznější stavy, fotky, videa a odkazy. Tento způsob komunikace platí i pro přátele, kteří mohou tyto prvky zveřejňovat na jeho zdi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími prvky využívanými na Facebooku jsou stránky, skupiny a události. U stránek platí to, že jsou &amp;quot;oficiálním&amp;quot; nebo &amp;quot;veřejným&amp;quot; komunikačním nástrojem Facebooku. Uživatelé mají možnost stát se fanoušky stránky, respektive označit, že se jim daná stránka líbí. Následně se jim zobrazují jednotlivé příspěvky stránky (text, fotka, video, odkaz) přímo na jejich zdi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skupiny jsou podobné jako stránky, využívají se především pro velmi snadné zakládání diskuzí. Skupina může být veřejná, soukromá či tajná. Ve veřejné skupině je možné přidávat příspěvky a komentáře libovolně, v soukromé musí dotyčný počkat na souhlas administrátora skupiny o schválení a přijetí do skupiny. &lt;br /&gt;
Facebook se snaží svým uživatelům neustále nabízet nové možnosti navazování nebo udržování kontaktů a spojení se svými přáteli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technické detaily ==&lt;br /&gt;
Jádro Facebooku je postaveno na softwarovém balíku LAMP (Linux, Apache, MySQL, [[PHP]]). Systém ale používá mnoho dalších technologií jako AJAX, Java nebo Flash. Pro tvorbu aplikací pro Facebook byl vytvořen jazyk FBML (Facebook Markup Language), který je rozšířením [[HTML]] a zajišťuje konzistenci aplikací a bezpečnost. Je také možné používat upravený [[JavaScript]] pod názvem FBJS (Facebook JavaScript). Pro dotazy k databázi se používá FQL (Facebook Query Language).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reklama na Facebooku ==&lt;br /&gt;
Příjmy z reklam jsou hlavním finančním zdrojem Facebooku. Největší výhodou reklamy na Facebooku je velice přesná možnost jejího zacílení.&lt;br /&gt;
Můžeme rozlišovat dvě zásadní formy reklamy na Facebooku:&lt;br /&gt;
#podpora příspěvků&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
#[[PPC]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podpora příspěvků slouží hlavně k propagování aktualit, nových produktů a akcí. Cílem je udržet fanoušky v kontaktu a oslovit co nejvíce lidí.&lt;br /&gt;
PPC slouží k získávání nových fanoušků, zákazníků, nebo k obecnému šíření povědomí o firmě (značce). Reklamy jsou obecnějšího charakteru.&lt;br /&gt;
Hlavní rozdíl mezi těmito formami je také v čase. Propagování příspěvků slouží zejména pro kratší období a [[PPC]] reklama na facebooku je dlouhodobějšího rázu. &amp;lt;ref&amp;gt;KOFROŇ, Jakub. Reklama na Facebooku není jen o povědomí. Beneficio [online]. [cit. 2018-12-23]. Dostupné z: https://www.beneficio.cz/blog/reklama-na-facebooku-neni-jen-o-povedomi&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Cílení reklamy na Facebooku===&lt;br /&gt;
Můžete se zacílit na definované skupiny lidí (dle věku, pohlaví, zájmů,  apod.) nebo regionálně (s přesností na konkrétní město), tak demograficky, kde kromě standardních kritérií jako je věk a pohlaví, je možné cílit i dle vztahu (zadaný, nezadaný, zasnoubený, vdaný) nebo podle jazyka kterým uživatel mluví. &lt;br /&gt;
Obsah reklam však není jen pro cílovou skupinu 15-30 let. Facebook (a obecně sociální sítě) začíná používat čím dál tím víc starších lidí, tudíž vzrostl počet reklam pro cílovou skupinu 35+.&amp;lt;ref&amp;gt;KOFROŇ, Jakub. Reklama na Facebooku není jen o povědomí. Beneficio [online]. [cit. 2018-12-23]. Dostupné z: https://www.beneficio.cz/blog/reklama-na-facebooku-neni-jen-o-povedomi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Marketplace==&lt;br /&gt;
Facebook představil 3. října 2016 novinku zvanou Marketplace. V nedávných letech čím dál tím víc lidí začalo používat Facebook k jinému účelu: nakupování a prodávání věcí. Tato aktivita začala na facebookových skupinách a značně narostla. Každý měsíc navštíví tyto skupiny více než 450 milionů lidí. Proto pro usnadnění Facebook přišel s Marketplace. Zde můžete listovat v nabídkách ve vašem okolí, nebo prodávat věci, které již nepotřebujete. [https://www.facebook.com/fbmarketplace/videos/237608450436193/ Zde] se můžete podívat na doplňující video.&amp;lt;ref&amp;gt;Newsroom, 2016. Dostupné také z: https://newsroom.fb.com/news/2016/10/introducing-marketplace-buy-and-sell-with-your-local-community/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Wikipedia: ''the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 20.1.2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: [http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook]&lt;br /&gt;
* Wikipedia: ''the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 20.1.2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/wiki/Facebook]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Sociální média]]&lt;br /&gt;
* [[Online sociální sítě]]&lt;br /&gt;
*[http://newsroom.fb.com/ Facebook newsroom]&lt;br /&gt;
*[http://www.forbes.com/profile/mark-zuckerberg/ Forbes- Mark Zuckerberg]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Facebook, sociální síť, Mark Zuckerberg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kudriova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56082</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56082"/>
		<updated>2018-11-05T15:39:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kudriova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo, či hesla související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Projekt WikiSofia je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| Facebook, Deweyho desetinné třídění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Henry Evelyn Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| Alternativní a augmentativní komunikace|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| OAI-PMH|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Internet of things ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
|| Aneta Špínová|| Neil Harbisson|| x||&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kudriova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56070</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56070"/>
		<updated>2018-11-01T13:13:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kudriova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo, či hesla související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Projekt WikiSofia je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová&lt;br /&gt;
x&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Facebook, Deweyho desetinné třídění&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Henry Evelyn Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| Alternativní a augmentativní komunikace|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| OAI-PMH|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kudriova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56069</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56069"/>
		<updated>2018-11-01T13:05:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Natalie.Kudriova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo, či hesla související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Projekt WikiSofia je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Henry Evelyn Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| Alternativní a augmentativní komunikace|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| OAI-PMH|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Natalie.Kudriova</name></author>
		
	</entry>
</feed>