<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Nikola.Frollova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Nikola.Frollova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Nikola.Frollova"/>
	<updated>2026-05-08T16:35:08Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_(nMgr)_z_pedagogick%C3%A9_a_%C5%A1koln%C3%AD_psychologie&amp;diff=55531</id>
		<title>Státnicové otázky (nMgr) z pedagogické a školní psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_(nMgr)_z_pedagogick%C3%A9_a_%C5%A1koln%C3%AD_psychologie&amp;diff=55531"/>
		<updated>2018-09-18T18:06:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Otázka &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[2. Výzkumné metody pedagogické psychologie, jejich přehled a základní charakteristika.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[3. Základní specifika psychologické diagnostiky pro pedagogickou a školní praxi. Alternativní přístupy k psychodiagnostice v pedagogické a školní psychologii.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[  4. Významné koncepce osobnosti a jejich podíl na rozvoji pedagogické a školní psychologie.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[5. Koncepce učení, které významně ovlivnily pedagogickou a školní psychologii.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[6. Lidské učení, jeho znaky, druhy, výsledky. Obecné zákony učení.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[7. Sociální učení a jeho formy, socializace jedince a rozvíjení jeho osobnosti.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[8. Vývoj osobnosti, podmínky jejího rozvíjení, vzdělávání a výchova. Interakce biologických a psychosociálních podmínek ve vývoji a Rozvoji osobnosti, poruchy a handicapy, možnosti a základní formy psychologických intervencí.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[ 9. Individuální a skupinové rozdíly ve vývoji jedince a při jeho rozvíjení.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[10. Motivace v učení a výchově, její struktura, změny v kvalitativních znacích. Vývoj motivačních sil a způsobů jejich uspokojování.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[11. Náročné životní situace a vyrovnávání se s nimi, význam pro zvládání specifických podmínek vývoje osobnosti a pro výchovu a vzdělávání. Školní zátěže.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[12. Psychologický rozbor školní úspěšnosti a prospěchu žáků.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[13. Inteligence, osvojování a rozvíjení intelektových dovedností.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[ 14. Senzomotorické učení a rozvíjení senzomotorických dovedností.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[15. Osvojování vědomostí a psychologická problematika jejich užití.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[16. Psychické stavy při učení a vyučování, jejich vznik a působení a možnosti regulace.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[ 17. Tvořivost a metody jejího rozvíjení.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[18. Kognitivní styly a styly a metody učení žáků a studentů.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[ 19. Interakce učitel - žák, individuální rozdíly v učení a individuální přístup učitele k žákovi. Diferenciace  ve vyučování z psychologického hlediska. Psychologické otázky známkování a hodnocení žáků. ]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[20. Psychologické aspekty problémového a skupinového vyučování. Kooperativní vyučování.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[21. Učitel a jeho podíl na vývoji a rozvoji dítěte, interakce a komunikace učitele se žáky, styly výchovy ve školním prostředí. Osobnost učitele a jeho profesní kompetence. Možnosti psychologické intervence pro školní interakci.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[ 22. Sociální klima ve škole a školní třídě. Možnosti poznávání a intervencí ve prospěch žáka a jeho rozvoje.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[ 23. Působení rodiny a rodičů na vývoj a rozvoj dítěte. Způsob výchovy v rodině, možnosti jeho poznávání a ovlivňování.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[ 24. Význam vrstevnických skupin ve vývoji a rozvoji jedince. Psychologická charakteristika působení školní třídy. ]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[25. Rozvíjení osobnosti v činnostech, hry a zájmové činnosti a jejich podíl na vývoji jedince. Společné činnosti v rodině, ve vrstevnických a zájmových skupinách.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[26. Pedagogicko psychologická problematika výchovných prostředků, odměny a tresty ve výchově, působení příkladu a modelu.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[27. Sebepojetí, sebehodnocení, seberealizace, sebevýchova.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[28. Pedagogicko psychologická problematika vývoje a rozvoje morálních aspektů osobnosti. Problematika agresivity a kooperativnosti. Prosociální a altruistické chování. Vývojové formy svědomí a Morálního charakteru. ]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[29. Změny osobnosti, mnohostranný a jednostranný vývoj jedince a jeho pedagogicko psychologické vymezení a působení.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[30. Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství. |30. Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství. Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách. Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[31. Příprava dítěte pro školu. Školní zralost. Práce psychologa s dětmi předškolního věku a s žáky prvních ročníků základní školy.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[32. Výukové problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení. Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální vzdělávací program. |32. Výukové problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení. Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální vzdělávací program. Speciální školství- specializované třídy, speciální školy.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[33. Výchovné problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení. Psychologická problematika dětí s ADD/ADHD (LMD)]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[34. Psychologické aspekty segregace, integrace, inkluze při vzdělávání a výchově.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[35. Psychologické poradenství u zdravotně postižených a zdravotně a sociálně znevýhodněných.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[36. Psychologické otázky přechodu žáků ze základní na střední školu.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[37. Výchovné a výukové problémy žáků a studentů středních škol a účast psychologa při jejich zvládání.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[38. Kariérové poradenství a jeho vývoj. Teoretické přístupy (diagnostický,vývojový, typologický). Profesní vývoj, zralost, volba.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[39. Poradenská práce s rodinou. Rodinná intervence. Porozvodová péče. Střídavá výchova.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[40. Psychologická problematika zdravého životního stylu dětí a dospívajících. Zdravá škola.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[41. Metody práce psychologa s dítětem. Přímé působení a restrukturace prostředí. Práce s jednotlivcem a se skupinou. Poradenská práce s rodiči, s učiteli.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[42. Podmínky adekvátního poradenského vztahu a vedení poradenského rozhovoru. Dovednosti poradenského psychologa.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[43. Etické aspekty práce pedagogického a školního psychologa.Standardy tvorby a použití psychodiagnostických metod.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
* Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. Karolinum, Praha 1993, 1996&lt;br /&gt;
* Čáp, J. Mareš, J.: Psychologie pro učitele. Portál, Praha 2001&lt;br /&gt;
* Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. Portál, Praha 1996, 2003 &lt;br /&gt;
* Sternberg, R.: Kognitivní psychologie. Portál, Praha 2002, 2009&lt;br /&gt;
* Long, M. The education of psychology. (e-book) RoutledgeFalmer, 2000.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_(nMgr)_z_psychologie_pr%C3%A1ce_a_organizace&amp;diff=55530</id>
		<title>Státnicové otázky (nMgr) z psychologie práce a organizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_(nMgr)_z_psychologie_pr%C3%A1ce_a_organizace&amp;diff=55530"/>
		<updated>2018-09-18T18:04:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Otázka &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[1. Teoretické základy psychologie práce a organizace.(předmět, vnitřní struktura, vztah k jiným psychologickým vědám a vědám o práci).]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[2. Vznik a počáteční rozvoj psychologie práce (psychotechnika, studium práce).]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[3. Etapy vývoje psychologie práce a organizace a současné oblasti oboru.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[4. Metody užívané v psychologii práce a organizace a jejich třídění.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[5. Zákonitosti psychické regulace pracovní činnosti.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[6. Analýza práce se zaměřením na činnosti informační, rozhodovací a  pohybové.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[7. Profesiografický rozbor pracovní činnosti. Druhy profesiogramů a podmínky jejich užití.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[8. Psychická determinace pracovního výkonu a výkonnosti. Jejich ovlivňování.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[9. Obtěžující, rušivé a škodlivé vlivy pracovních podmínek.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[10. Psychologie spolehlivosti výkonu. Prevence nehod a úrazů.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[11. Teorie a modely pracovní zátěže. Klasifikace stresorů. Ukazatelé zátěže a prevence.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[12. Kritéria hodnocení pracovní činnosti a výkonnosti.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[13. Pracovní výcvik. Východiska, základní metody, hodnocení a efektivity.Transfer dovedností.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[14. Informační technologie a změny v pracovní činnosti člověka.]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[15. Pracovní adaptace a identifikace s prací.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[16. Schopnosti a způsobilost k práci.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[17. Motivace a postoje k práci. Teorie pracovní motivace.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[18. Pracovní spokojenost. Teorie a faktory pracovní spokojenosti. Vztah k pracovnímu chování.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[19. Pracovní kariéra, její determinace a rozvoj. ]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[20. Výběr, přijímání a zařazování pracovníků z psychologického hlediska.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[21. Psychologické posuzování způsobilosti k výkonu povolání. Možnosti a specifika psychologické diagnostiky v oblasti psychologie práce a organizace.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[22. Hodnocení pracovníků. Typy hodnocení, druhy dat a kritérií.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[23. Rozvoj pracovníků a utváření lidských zdrojů. Kvalita pracovního života.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[24. Psychologické problémy pracovního poradenství.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[25. Psychologie a teorie organizace. ]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[26. Pracovní skupina a podmínky její efektivní činnosti.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[27. Psychologické stránky řídící činnosti. ]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[28. Pracovní konflikt. Participativní řízení. Vyjednávání. ]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[29. Psychologická hlediska při vytváření podnikové kultury.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[30. Psychologické důsledky ztráty zaměstnání.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[31. Předmět a vývoj personální psychologie.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[32. Metodologické otázky personální psychologie.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[33. Předmět a vývoj inženýrské psychologie. ]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[34. Modelování a simulátory. Výcvik a trenažéry.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[35. Předmět a vývoj psychologie řízení.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[36. Subjekt a objekt řízení. Řídící procesy.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[37. Teorie a aplikace v psychologii dopravy.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[38. Předmět a vývoj psychologie trhu.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[39. Faktory spotřebního chování.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[40. Předmět a vývoj ekonomické psychologie.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[41. Teorie a aplikace v ekonomické psychologii.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
* Arnold, L., Psychologie práce pro manažery a personalisty. Brno, Computer Press 2007&lt;br /&gt;
* Bedrnová, E., Jarošová, E., Nový, I. a kol.: Manažerská psychologie a sociologie. Praha, Management Press 2012. &lt;br /&gt;
* Berryová, L.M., Psychológia v práci. Bratislava, Pegas 2009&lt;br /&gt;
* Kollárik,T., Letovancová, E., Výrost,J. (Eds.): Psychológia práce a organizácie. Bratislava, Univerzita Komenského 2011.&lt;br /&gt;
* Štikar J., Rymeš M., Riegel K., Hoskovec J.: Psychologie ve světě práce. Praha, Karolinum 2003&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Psychologie_Osobnosti&amp;diff=55529</id>
		<title>Státnicové otázky z Psychologie Osobnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Psychologie_Osobnosti&amp;diff=55529"/>
		<updated>2018-09-18T18:01:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pojem osobnosti a přístupy k jejímu popisu]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Metody poznávání osobnosti]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnostní anamnéza – faktory utvářející osobnost]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Konstituční přístupy v psychologii osobnosti]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vrozené a naučené v osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Interakce osobnosti a situace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Temperament]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnostní vlastnosti a rysy]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kognitivní styly]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Schopnosti a talent]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Životní hodnoty a osobnost]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kompetence a kompetenční modely]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Strukturální modely osobnosti]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Dynamika osobnosti]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Obranné mechanismy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývojové teorie osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Normalita osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Poruchy osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychologické typologie]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychoanalytická teorie osobnosti]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Jungova analytická psychologie osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Adlerova individuální psychologie osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Neopsychoanalytické psychologie osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Gestalt psychologie osobnosti]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Transakční psychologie osobnosti]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Behaviorální psychologie osobnosti]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Neobehaviorální psychologie osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kognitivní psychologie osobnosti]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Humanistická psychologie osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozitivní psychologie osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Faktorová psychologie osobnosti]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Biologická psychologie osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Optimalita osobnosti]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*Balcar, K. Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN, 1983. &lt;br /&gt;
*Blatný, M. a kol. Psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2010.&lt;br /&gt;
*Drapela, V. J. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 1997. &lt;br /&gt;
*Mikšík, O. Psychologické teorie osobnosti. Praha: Karolinum, 1999, 2003. &lt;br /&gt;
*Mikšík, O. Psychologická charakteristika osobnosti. Praha: Karolinum, 2000, 2003. &lt;br /&gt;
*Nakonečný, M. Psychologie osobnosti. Praha: SPN, 1972. &lt;br /&gt;
*Říčan, P. Psychologie osobnosti. Praha: Orbis, 1972. &lt;br /&gt;
*Říčan, P. Psychologie osobnosti: obor v pohybu. Praha: Grada, 2007, 2010&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_(nMgr)_z_obecn%C3%A9_psychologie_a_psychologie_osobnosti&amp;diff=55528</id>
		<title>Státnicové otázky (nMgr) z obecné psychologie a psychologie osobnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_(nMgr)_z_obecn%C3%A9_psychologie_a_psychologie_osobnosti&amp;diff=55528"/>
		<updated>2018-09-18T17:56:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Otázka &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Předmět obecné psychologie]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojmosloví v obecné psychologii - Vztahy mezi základními pojmy obecné psychologie a pojmoslovím dalších psychologických disciplín]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychika, její dimenze, formy a funkce]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Determinace lidské psychiky]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Zvláštnosti lidské psychiky ve srovnání s nižšími vývojovými formami]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Problematika psychofyzických zákonů]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vědomí, jeho struktura, organizace a funkce - Obsah vědomí a nevědomí]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Významné teorie vědomí, možnosti jejich klasifikace]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie mysli (Theory of Mind, TOM)]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Svědomí a morálka, morální vývoj]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kognitivní procesy]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem kognitivní styl osobnosti - Významné koncepce kognitivních stylů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie percepce - Vztah percepce a apercepce]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pozornost, její druhy a vlastnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Paměť - Hlavní koncepce, druhy a funkce paměti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem učení &amp;amp; Rozbor procesu učení &amp;amp; Základní druhy učení]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Obecné zákony učení &amp;amp; Významné teorie učení]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Představy a představivost, imaginativní aktivity &amp;amp; Významné teorie představivosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní teorie myšlení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vytváření pojmů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Řešení problémů]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie řeči &amp;amp; Psycholingvistika]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vztah myšlení a řeči]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Významné teorie inteligence]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Emoce a emocionalita &amp;amp; Vlastnosti emocí]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie emocí]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychické stavy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy rozhodování a plánování činností člověka]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tvořivá činnost - Významné koncepce kreativity]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem osobnost - Organismus, osoba, osobnost]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přehled významných koncepcí osobnosti v psychologii]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Formování a vývoj osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Volní procesy jako komponenty systému vědomé regulace jednání]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie vůle a volních vlastností osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem motivace, motivační procesy &amp;amp; Motivační tendence osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie motivace]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vlohy, nadání a schopnosti &amp;amp; Talent]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Temperament, jeho hlavní koncepce]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem typů v psychologii osobnosti &amp;amp; Hlavní typologické systémy]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakter - Příklady hlavních pojetí charakteru v psychologii]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kategorie rysů osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vlastnosti osobnosti a možnosti jejich klasifikace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Konzistence, univerzálnost, obecnost a konstantnost vlastností osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Integrální pohled na procesy, stavy a vlastnosti osobnosti]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie symbolu a metafory. Narativní psychologie]] &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Balcar K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Chrudim, Mach 1991 (2. vyd.).&lt;br /&gt;
* Brichcín, M.: Vůle a sebekontrola. Teorie, metody, experimenty.&lt;br /&gt;
* Praha, Nakladatelství UK v Praze Karolinum 1999.&lt;br /&gt;
* Drapela V. J.: Přehled teorií osobnosti.Portál, Praha 1997.&lt;br /&gt;
* Hoskovec J., Nakonečný M., Sedláková M.: Psychologie XX. století. Praha, Karolinum,2002.&lt;br /&gt;
* Mikšík O.: Psychologické teorie osobnosti. Karolinum, Praha 1999. &lt;br /&gt;
* Nakonečný M.: Základy psychologie. Praha, Academia, 1998.&lt;br /&gt;
* Nakonečný M.: Encyklopedie obecné psychologie. Praha, Academia, 1997.&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti, Praha, Academia 2009.&lt;br /&gt;
* Plháková, L.: Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia 2004, 2007 (2. vyd.).&lt;br /&gt;
* Sedláková, M.: Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Praha, Grada 2004.&lt;br /&gt;
* Sternberg, R.: Kognitivní psychologie. Portál, Praha 2002.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDvojov%C3%A9_psychologie&amp;diff=55527</id>
		<title>Státnicové otázky z Vývojové psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDvojov%C3%A9_psychologie&amp;diff=55527"/>
		<updated>2018-09-18T17:53:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Předmět a úkoly vývojové psychologie]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Základní determinace vývoje psychiky a vztah hlavních determinant]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska základních směrů ve vývojové psychologii]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přehled diagnostických a výzkumných metod vývojové psychologie, základní typy výzkumných projektů vývojové psychologie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace]]   &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vliv matky na raný vývoj dítěte a na jeho socioemocionální vývoj]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kojenecké období, rané formy učení, vývoj lokomoce, koordinace, experimentace, hlavní znaky vývoje a činnosti dítěte do jednoho roku, předřečové projevy dítěte a jejich význam]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakteristika batolecího věku]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj řeči v 1. a 2. roce života]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakteristické znaky dítěte předškolní věku]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj morálního usuzování, jednání, cítění]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj a druhy dětské hry, různé interpretace hry]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Diagnostická hodnota dětské kresby - vývojová a klinická]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mladší školní věk, přechod od předškolního věku do školního, změny v myšlení, ve vztazích, biologických znacích, charakteristika stadia konkrétních logických operací]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnost pubescenta, stadium formálních logických operací]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Adolescence]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mladá dospělost]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Střední dospělost]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozdní dospělost]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Stárnutí a stáří, biologické, sociální a psychické aspekty, psychické schopnostní a osobnostní změny, adaptace na stáří]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Myšlenkový proud těžící z trendu zrání kognitivních struktur, podstata Piagetova přístupu k vývoji jedince, přehled fází kognitivního vývoje dle Piageta]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Definice a různé pojetí socializace, rozdílné společensko- kulturní normy a cíle v procesu socializace, rodina jako základní socializační činitel, rodičovské výchovné postoje]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vývoj sociálně-psychologických vztahů v ontogenezi]]&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*LANGMEIER, J. Vývojová psychologie pro dětské lékaře. Praha: Avicenum, 1983.&lt;br /&gt;
*LANGMEIER, J.; MATĚJČEK, Z. Psychická deprivace v dětství. Praha: Avicenum, 1974.&lt;br /&gt;
*MORGENSTERNOVÁ, M., ŠULOVÁ, L., SCHÖLL, L.: Bilingvismum a interkulturní komunikace. Praha, 1. Vyd., Wolters Kluwer, 2011, 128 str.&lt;br /&gt;
*PIAGET, J. ; INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. Praha: SPN, 1970.&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ,L. Raný psychický vývoj dítěte, Praha, Karolinum, 2004, 2010&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ,L. Repetitorium vybraných poznatků vývojové psychologie, In: Mertin, V., Gillernová,I. (eds): Psychologie pro učitelky mateřské školy, Praha, Portál, 2003,2011&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ, L.: Morálně-etický vývoj dítěte, in: Weiss, P. a kol.: Etické otázky v  psychologii. Praha, Portál, 2011, s. 123–141, 349 str.&lt;br /&gt;
*ŠVANCARA, J. Diagnostika psychického vývoje. 3. vyd. Praha: Avicenum, 1980.&lt;br /&gt;
*VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. a II. Praha: Karolinum, 1996.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_ze_Soci%C3%A1ln%C3%AD_psychologie&amp;diff=55526</id>
		<title>Státnicové otázky ze Sociální psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_ze_Soci%C3%A1ln%C3%AD_psychologie&amp;diff=55526"/>
		<updated>2018-09-18T17:51:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Předmět sociální psychologie a její vztahy k ostatním psychologickým společenským vědám]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Utváření sociální psychologie jako samostatné vědy v návaznosti na psychologii a sociologii a vývoj sociální psychologie začátkem 20.stol.(první učebnice, experimenty a aplikace)]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychoanalýza a neopsychoanalýza v sociální psychologii]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Behaviorismus a neobehaviorismus v sociální psychologii]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie pole a kognitivistické koncepce v sociální psychologii]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj sociální psychologie v druhé polovině 20. stol. (přehodnocování dosavadního vývoje, odlišení evropského a severoamerického přístupu, obnovení pozornosti k masovým procesům, kulturně- a etnopsychologické směry)]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Coping v sociální psychologii]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Socializace jedince]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální percepce]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Atribuce]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Sociální motivace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Sociální postoje, jejich utváření a změna]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Sociální učení, nápodoba a identifikace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Interpersonální vztahy, konformita]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Afiliace, atraktivita, láska]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální facilitace, kooperace a kompetice (soupeření, soutěžení)]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Interpersonální, skupinová a masová komunikace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Emoce v sociální psychologii]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Agrese a násilí]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Prosociální chování (altruismus)]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mezikulturní psychologie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Konflikty, jejich teorie a přístupy k nim]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Struktura malé skupiny - vztahy, role, statusy, normy]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Dynamika malé skupiny - skupinová interakce a komunikace, skupinové řešení problému, vůdcovství]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Hromadné chování, masové psychické jevy a procesy]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální psychologie osobnosti, sebepojetí a identity v sociální psychologii]] &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDchovy_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=55525</id>
		<title>Státnicové otázky z Výchovy a vzdělávání</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDchovy_a_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=55525"/>
		<updated>2018-09-18T17:49:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Problematika alternativních škol a didaktických přístupů. Modernizace obsahu vzdělání a jejich odraz v základních školských dokumentech.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Otázky výchovně vzdělávacích cílů a jejich taxonomie. Obecné přístupy k učení. Druhy učení a jejich charakteristika. Kognitivní styly a styly učení. Školní sebepojetí a akademická účinnost žáků.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pedagogická interakce a komunikace.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Individualizace a diferenciace ve vyučování. Individuální a skupinové rozdíly při učení, ve vyučování a ve výchově. Speciální vzdělávací potřeby žáků.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Aktivizující metody výuky a organizační formy. Motivace ve výchově a vyučování.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Problematika hodnocení v pedagogické teorii i školní praxi.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Diagnostika jednotlivce a školní třídy. Standardizované a nové formy testování v pedagogické psychologii.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnost učitele, jeho autorita a profesní kompetence.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Třídní a školský management. Psychologická problematika výchovných prostředků.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální klima ve škole a školní třídě. Možnosti poznávání a intervencí. Sociální vývoj jedince a jeho význam pro výchovu a vzdělávání. Rozvíjení sociálních dovedností žáků ve škole.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Postoje rodičů k dítěti, emoční klima v rodině, psychická deprivace a subdeprivace, pedagogicko psychologické problémy neúplných, doplněných a dysfunkčních rodin. Rodičovské styly výchovy.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj a rozvoj morálních aspektů osobnosti. Charakter.  Psychologická problematika zdravého životního stylu dětí a mládeže. Zdravá škola.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí a rozvoj andragogiky. Podstata andragogiky. Vznik vzdělávání dospělých. Formy vzdělávání dospělých. Vývoj vzdělávání dospělých od šedesátých let a jeho dnešní stav.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kurikulum ve vzdělávání dospělých. Pojem kurikula. Cíle vzdělávání dospělých. Tvorba kurikula]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Funkční gramotnost. Kompetence ve vzdělávání dospělých.Informační technologie ve vzdělávání dospělých. Trh ve vzdělávání dospělých.]]&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_ze_Spole%C4%8Densk%C3%BDch_v%C4%9Bd&amp;diff=55524</id>
		<title>Státnicové otázky ze Společenských věd</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_ze_Spole%C4%8Densk%C3%BDch_v%C4%9Bd&amp;diff=55524"/>
		<updated>2018-09-18T17:48:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vymezení sociologie: předmět, struktura, funkce a vývoj sociologie – soudobé sociologické směry.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Společenství a společnost – formálnost a neformálnost vazeb, komunita a identita, kolektivní identita.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální systém - jeho vymezení, stratifikace a struktura, sociální mobilita a její možné formy.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociologické pojetí rodiny – rodina jako primární skupina i „organizace“, proměny funkcí současné rodiny, alternativy k manželství a rodině.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Předmět, zaměření, funkce  a metody sociální a kulturní antropologie.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Člověk jako předmět fyzické antropologie – zaměření, kontexty a dílčí disciplíny.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přehled historie sociální a kulturní antropologie – významné mezníky a osobnosti.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní oblasti výzkumu současné sociální a kulturní antropologie a perspektivy dalšího rozvoje.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vymezení, vývoj psychologie práce a organizace, zaměření a charakteristika současných oblastí  aplikace psychologie práce a organizace.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Analýza pracovní činnosti - východiska a cíle analýzy práce,  zaměření této analýzy a význam profesiografické metody.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pracovní činnost a její podmínky – charakteristika sociálních, fyzikálních a chemických podmínek; biologicko-fyziologické kontexty pracovní činnosti.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pracovní zátěž – koncepce pracovní zátěže,teorie a modely zátěže, stresory v pracovním prostředí.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motivace k pracovním činnosti – terminologické vymezení, přehled teoretických přístupů k pracovní motivaci; podstata motivačních programů v organizacích.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pracovní spokojenost – terminologické vymezení, teorie pracovní spokojenosti, faktory ovlivňující pracovní spokojenost.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pracovní kariéra – teoretické přístupy k pracovní kariéře, klasické typy kariér, fáze rozvoje kariéry.]]&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., Hoskovec, J. (2003). Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum&lt;br /&gt;
*Gidenns, A.(1999). Sociologie. Praha: Agro&lt;br /&gt;
*Buriánek, J. (1996). Sociologie. Praha: Fortuna.&lt;br /&gt;
*Soukup, V.(2004) Dějiny antropologie. Praha: Karolinum&lt;br /&gt;
*Soukup, V.(2011) Antropologie. Praha: Portál&lt;br /&gt;
*Erikson, T. H. (2008) Sociální a kulturní antropologie. Praha: Portál..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=55523</id>
		<title>Státnicové otázky z Obecné psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=55523"/>
		<updated>2018-09-18T17:46:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Obecná psychologie jako základní disciplína psychologických věd. Předmět obecné psychologie.]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii.]]   &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychické zákonitosti a jejich charakter.]]   &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Determinace psychiky.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychika, její dimenze, formy a funkce.]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vědomí a nevědomí, prožívání a chování jako základní dimenze psychiky.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace psychických funkcí, psychických procesů a psychických stavů.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kognitivní procesy, jejich klasifikace, vzájemné vztahy.]]   &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vnímání a jeho vlastnosti. Teorie vnímání.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Čivost, počitkové prahy. Psychofyzické zákonitosti.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Představivost, druhy představ a jejich vlastnosti. Teorie představivosti.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantazie, charakteristika fantazijních představ a mechanismy jejich vzniku a uplatňování; formy  fantazijní činnosti.]]&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|[[Symbolické procesy: myšlení, řeč, jazyk, mluva.]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojmotvorné procesy. Teorie utváření pojmů.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Řešení problémů.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Základy sémiotiky a její uplatnění v psychologii. Psycholingvistika.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí inteligence v psychologii. Teorie inteligence a jejich vývoj.]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozornost a její vlastnosti. Teorie pozornosti: zařazení pozornosti do systému psychických procesů.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí paměti. Teorie a modely paměti.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asociační zákonitosti.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Učení jako jedna ze základních forem činnosti. Druhy a formy učení.]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy a mechanismy učení. Obecné zákonitosti učení. Teorie učení.]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pojetí emocí; vlastnosti emocí. Teorie emocí a jejich vývoj.]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Emoční regulace, výraz emocí, vývoj emocí a jejich socializace.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motivace a motivační procesy. Teorie motivace a jejich vývoj.]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace motivačních dispozic.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tvořivost: pojetí kreativity. Vývoj teorií kreativity.]]   &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Plánování a iniciace činnosti, formy realizace záměrů.]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy rozhodování a psychologické teorie rozhodování.]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Volní procesy a volní vlastnosti. Teorie vůle a jejich vývoj.]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Regulace a psychické řízení činnosti, chování a jednání.]]  &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*Atkinson, R. L. a kol.: Psychologie. Praha, Portál 2003 (2. vyd.).&lt;br /&gt;
*Eysenck, M. W., Keane, M. T.: Kognitivní psychologie. Praha, Academia 2008. &lt;br /&gt;
*Plháková, A.: Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia 2007 (3. vyd.).&lt;br /&gt;
*Sedláková, M.:Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Mentální reprezentace a mentální modely. Praha, Grada 2004.&lt;br /&gt;
*Sternberg, R.:  Kognitivní psychologie. Praha, Portál 2002.&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=55522</id>
		<title>Státnicové otázky z Obecné psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=55522"/>
		<updated>2018-09-18T17:44:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Obecná psychologie jako základní disciplína psychologických věd. Předmět obecné psychologie.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychické zákonitosti a jejich charakter.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Determinace psychiky.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychika, její dimenze, formy a funkce.]]  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vědomí a nevědomí, prožívání a chování jako základní dimenze psychiky.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace psychických funkcí, psychických procesů a psychických stavů.]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kognitivní procesy, jejich klasifikace, vzájemné vztahy.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vnímání a jeho vlastnosti. Teorie vnímání.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Čivost, počitkové prahy. Psychofyzické zákonitosti.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Představivost, druhy představ a jejich vlastnosti. Teorie představivosti.]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantazie, charakteristika fantazijních představ a mechanismy jejich vzniku a uplatňování; formy  fantazijní činnosti.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Symbolické procesy: myšlení, řeč, jazyk, mluva.]]  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojmotvorné procesy. Teorie utváření pojmů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Řešení problémů.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Základy sémiotiky a její uplatnění v psychologii. Psycholingvistika.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí inteligence v psychologii. Teorie inteligence a jejich vývoj.]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozornost a její vlastnosti. Teorie pozornosti: zařazení pozornosti do systému psychických procesů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí paměti. Teorie a modely paměti.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asociační zákonitosti.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Učení jako jedna ze základních forem činnosti. Druhy a formy učení.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy a mechanismy učení. Obecné zákonitosti učení. Teorie učení.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pojetí emocí; vlastnosti emocí. Teorie emocí a jejich vývoj.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Emoční regulace, výraz emocí, vývoj emocí a jejich socializace.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motivace a motivační procesy. Teorie motivace a jejich vývoj.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace motivačních dispozic.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tvořivost: pojetí kreativity. Vývoj teorií kreativity.]]      || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Plánování a iniciace činnosti, formy realizace záměrů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy rozhodování a psychologické teorie rozhodování.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Volní procesy a volní vlastnosti. Teorie vůle a jejich vývoj.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Regulace a psychické řízení činnosti, chování a jednání.]]  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*Atkinson, R. L. a kol.: Psychologie. Praha, Portál 2003 (2. vyd.).&lt;br /&gt;
*Eysenck, M. W., Keane, M. T.: Kognitivní psychologie. Praha, Academia 2008. &lt;br /&gt;
*Plháková, A.: Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia 2007 (3. vyd.).&lt;br /&gt;
*Sedláková, M.:Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Mentální reprezentace a mentální modely. Praha, Grada 2004.&lt;br /&gt;
*Sternberg, R.:  Kognitivní psychologie. Praha, Portál 2002.&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=55521</id>
		<title>Státnicové otázky z Obecné psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=55521"/>
		<updated>2018-09-18T17:44:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Obecná psychologie jako základní disciplína psychologických věd. Předmět obecné psychologie.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychické zákonitosti a jejich charakter.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Determinace psychiky.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychika, její dimenze, formy a funkce.]]  ||&lt;br /&gt;
| [[Vědomí a nevědomí, prožívání a chování jako základní dimenze psychiky.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace psychických funkcí, psychických procesů a psychických stavů.]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kognitivní procesy, jejich klasifikace, vzájemné vztahy.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vnímání a jeho vlastnosti. Teorie vnímání.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Čivost, počitkové prahy. Psychofyzické zákonitosti.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Představivost, druhy představ a jejich vlastnosti. Teorie představivosti.]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantazie, charakteristika fantazijních představ a mechanismy jejich vzniku a uplatňování; formy  fantazijní činnosti.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Symbolické procesy: myšlení, řeč, jazyk, mluva.]]  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojmotvorné procesy. Teorie utváření pojmů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Řešení problémů.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Základy sémiotiky a její uplatnění v psychologii. Psycholingvistika.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí inteligence v psychologii. Teorie inteligence a jejich vývoj.]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozornost a její vlastnosti. Teorie pozornosti: zařazení pozornosti do systému psychických procesů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí paměti. Teorie a modely paměti.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asociační zákonitosti.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Učení jako jedna ze základních forem činnosti. Druhy a formy učení.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy a mechanismy učení. Obecné zákonitosti učení. Teorie učení.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pojetí emocí; vlastnosti emocí. Teorie emocí a jejich vývoj.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Emoční regulace, výraz emocí, vývoj emocí a jejich socializace.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motivace a motivační procesy. Teorie motivace a jejich vývoj.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace motivačních dispozic.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tvořivost: pojetí kreativity. Vývoj teorií kreativity.]]      || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Plánování a iniciace činnosti, formy realizace záměrů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy rozhodování a psychologické teorie rozhodování.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Volní procesy a volní vlastnosti. Teorie vůle a jejich vývoj.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Regulace a psychické řízení činnosti, chování a jednání.]]  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*Atkinson, R. L. a kol.: Psychologie. Praha, Portál 2003 (2. vyd.).&lt;br /&gt;
*Eysenck, M. W., Keane, M. T.: Kognitivní psychologie. Praha, Academia 2008. &lt;br /&gt;
*Plháková, A.: Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia 2007 (3. vyd.).&lt;br /&gt;
*Sedláková, M.:Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Mentální reprezentace a mentální modely. Praha, Grada 2004.&lt;br /&gt;
*Sternberg, R.:  Kognitivní psychologie. Praha, Portál 2002.&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_(nMgr)_z_klinick%C3%A9_psychologie_a_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=49554</id>
		<title>Státnicové otázky (nMgr) z klinické psychologie a psychologie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_(nMgr)_z_klinick%C3%A9_psychologie_a_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=49554"/>
		<updated>2017-09-25T14:05:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Otázka !! Vypracovává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[1.Změny a poruchy vnímání]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[2. Změny a poruchy emotivity, afektivity a citů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[3. Změny a poruchy myšlení]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[4. Přehled poruch dalších funkcí: pozornosti, paměti a poruchy řeči]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[5. Poruchy vědomí]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[6. Poruchy osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[7. Poruchy psychosexuálního vývoje, sexuální preference a sexuální funkce]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[8. Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[9. Schizofrenie a příbuzné poruchy]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[10. Afektivní poruchy a poruchy nálady]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[11. Neurotické poruchy a poruchy související se stresem]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[12. Mentální retardace]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[13. Organicky podložené duševní poruchy]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[14. Struktura Mezinárodní klasifikace nemocí (část „F“ Duševní poruchy a poruchy chování)]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[15. Neuropsychologická problematika]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[16. Specifické poruchy učení a chování]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[17. Specifika klinickopsychologického vyšetření dětí]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[18. Formy a základní metody psychoterapie]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[19. Psychoanalýza]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[20. Kognitivně behaviorální terapie]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[21. Humanistická psychoterapie]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[22. Psychoterapie sugestivní a relaxační]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[23. Psychoterapie u dětí, dospívajících, a u klientů vyššího věku]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[24. Psychosomatické koncepce]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[25. Psychologický a biologický model v psychopatologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[26.  Předmět, cíle, vznik a vývoj psychologie zdraví v USA a v Evropě.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[27.  Vývoj pojetí a definice zdraví, poruchy zdraví v psychosociálním kontextu.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[28.  Well-being (osobní pohoda) - podstata, struktura a souvislosti.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[29.  Prevence a podpora zdraví jako aktivní postupy posilování zdraví. Jejich východiska, druhy, způsoby realizace a limity. ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[30.  Monokauzalita vs. multikauzalita ve vztahu mezi zdravím a nemocí, jejich vývoj a současný stav.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[31.  Patogenetické vs. salutogenetické pojetí vztahu mezi zdravím a nemocí.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[32.  Vulnerabilita, její zdroje, druhy a ovlivňující faktory.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[33.  Resilience - hlavní nespecifické a specifické koncepce psychické odolnosti.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[34. Hlavní koncepce stresu]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[35. Strategie zvládání stresu (coping strategies)]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Baštecká, B., Goldmann, P.: Základy klinické psychologie. Portál, Praha 2001.&lt;br /&gt;
* Duševní poruchy a poruchy chování. MKN 10.&lt;br /&gt;
* Baštecký, J., Šavlík, J., Šimek, J.: Psychosomatická medicína. Praha, Grada/Avicenum 1993.&lt;br /&gt;
* Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J.: Psychiatrie. Tigis, Praha 2002.&lt;br /&gt;
* Kebza, V.: Psychosociální determinanty zdraví. Praha, Academia 2005.&lt;br /&gt;
* Kratochvíl, S.: Základy psychoterapie. Portál, Praha 2006.&lt;br /&gt;
* Křivohlavý, J.: Psychologie zdraví. Praha, Portál 2001 (a pozdější vydání).&lt;br /&gt;
* Plante, T.: Současná klinická psychologie. Grada, Praha 2001.&lt;br /&gt;
* Raboch, J., Zvolský, P. a kol. Psychiatrie. Praha: Galén, 2001. &lt;br /&gt;
* Říčan, P., Krejčířová, D. a kol.: Dětská klinická psychologie. Grada, Praha 1997.&lt;br /&gt;
* Svoboda, m. (ed.), Krejčířová, D., Vágnerová, M.: Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Portál, Praha 2001.&lt;br /&gt;
* Taylor, S. E.: Health psychology. 4th ed. New York, McGraw-Hill 1999.&lt;br /&gt;
* Vymětal, J. a kol.: Obecná psychoterapie. J Kocourek, Praha 1997.&lt;br /&gt;
* Vymětal, J.: Lékařská psychologie. Praha, Portál 2003.&lt;br /&gt;
* Weiss, P. a kol.: Sexuologie. Praha, Grada 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stvo%C5%99en%C3%AD_sv%C4%9Bta_(Starov%C4%9Bk%C3%BD_Egypt)&amp;diff=49553</id>
		<title>Stvoření světa (Starověký Egypt)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stvo%C5%99en%C3%AD_sv%C4%9Bta_(Starov%C4%9Bk%C3%BD_Egypt)&amp;diff=49553"/>
		<updated>2017-09-25T14:04:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V představách starých Egypťanů existovalo vedle sebe hned několik verzí o stvoření světa, jelikož v egyptském pantheonu bylo množství božstev a také každá oblast či město mělo své lokální kulty a mýty. V některých se objevují jisté shodné prvky a motivy, jiné se od ostatních výrazně odlišují.&lt;br /&gt;
Kosmogonie bývají ovšem zřídka podány či dochovány jako ucelené vyprávění, většinu z nich je třeba rekonstruovat z narážek v různých náboženských textech či příbězích. &lt;br /&gt;
Nejznámější staroegyptské mýty o stvoření světa se jmenují podle kultovních center, se kterými byly spojeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Héliopolská kosmogonie]]&lt;br /&gt;
*[[Hermopolská kosmogonie]]&lt;br /&gt;
*[[Mennoferská teologie]]&lt;br /&gt;
*[[Pozdní thébská kosmogonie]]&lt;br /&gt;
*[[Stvoření světa skrze magii (heka)]]&lt;br /&gt;
*[[Stvoření lidstva]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Stvoření světa (Egypt)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stvo%C5%99en%C3%AD_sv%C4%9Bta_(Starov%C4%9Bk%C3%BD_Egypt)&amp;diff=49552</id>
		<title>Stvoření světa (Starověký Egypt)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stvo%C5%99en%C3%AD_sv%C4%9Bta_(Starov%C4%9Bk%C3%BD_Egypt)&amp;diff=49552"/>
		<updated>2017-09-25T14:03:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;V představách starých Egypťanů existovalo vedle sebe hned několik verzí o stvoření světa, jelikož v egyptském [[pantheon|pantheonu]] bylo množství božstev a také každá oblast či město mělo své lokální kulty a mýty. V některých se objevují jisté shodné prvky a motivy, jiné se od ostatních výrazně odlišují.&lt;br /&gt;
Kosmogonie bývají ovšem zřídka podány či dochovány jako ucelené vyprávění, většinu z nich je třeba rekonstruovat z narážek v různých náboženských textech či příbězích. &lt;br /&gt;
Nejznámější staroegyptské mýty o stvoření světa se jmenují podle kultovních center, se kterými byly spojeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Héliopolská kosmogonie]]&lt;br /&gt;
*[[Hermopolská kosmogonie]]&lt;br /&gt;
*[[Mennoferská teologie]]&lt;br /&gt;
*[[Pozdní thébská kosmogonie]]&lt;br /&gt;
*[[Stvoření světa skrze magii (heka)]]&lt;br /&gt;
*[[Stvoření lidstva]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Stvoření světa (Egypt)]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_(nMgr)_z_klinick%C3%A9_psychologie_a_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=49551</id>
		<title>Státnicové otázky (nMgr) z klinické psychologie a psychologie zdraví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_(nMgr)_z_klinick%C3%A9_psychologie_a_psychologie_zdrav%C3%AD&amp;diff=49551"/>
		<updated>2017-09-25T13:50:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Otázka !! Vypracovává&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[ Změny a poruchy vnímání]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[2. Změny a poruchy emotivity, afektivity a citů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[3. Změny a poruchy myšlení]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[4. Přehled poruch dalších funkcí: pozornosti, paměti a poruchy řeči]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[5. Poruchy vědomí]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[6. Poruchy osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[7. Poruchy psychosexuálního vývoje, sexuální preference a sexuální funkce]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[8. Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[9. Schizofrenie a příbuzné poruchy]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[10. Afektivní poruchy a poruchy nálady]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[11. Neurotické poruchy a poruchy související se stresem]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[12. Mentální retardace]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[13. Organicky podložené duševní poruchy]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[14. Struktura Mezinárodní klasifikace nemocí (část „F“ Duševní poruchy a poruchy chování)]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[15. Neuropsychologická problematika]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[16. Specifické poruchy učení a chování]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[17. Specifika klinickopsychologického vyšetření dětí]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[18. Formy a základní metody psychoterapie]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[19. Psychoanalýza]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[20. Kognitivně behaviorální terapie]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[21. Humanistická psychoterapie]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[22. Psychoterapie sugestivní a relaxační]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[23. Psychoterapie u dětí, dospívajících, a u klientů vyššího věku]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[24. Psychosomatické koncepce]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[25. Psychologický a biologický model v psychopatologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[26.  Předmět, cíle, vznik a vývoj psychologie zdraví v USA a v Evropě.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[27.  Vývoj pojetí a definice zdraví, poruchy zdraví v psychosociálním kontextu.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[28.  Well-being (osobní pohoda) - podstata, struktura a souvislosti.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[29.  Prevence a podpora zdraví jako aktivní postupy posilování zdraví. Jejich východiska, druhy, způsoby realizace a limity. ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[30.  Monokauzalita vs. multikauzalita ve vztahu mezi zdravím a nemocí, jejich vývoj a současný stav.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[31.  Patogenetické vs. salutogenetické pojetí vztahu mezi zdravím a nemocí.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[32.  Vulnerabilita, její zdroje, druhy a ovlivňující faktory.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[33.  Resilience - hlavní nespecifické a specifické koncepce psychické odolnosti.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[34. Hlavní koncepce stresu]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[35. Strategie zvládání stresu (coping strategies)]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Baštecká, B., Goldmann, P.: Základy klinické psychologie. Portál, Praha 2001.&lt;br /&gt;
* Duševní poruchy a poruchy chování. MKN 10.&lt;br /&gt;
* Baštecký, J., Šavlík, J., Šimek, J.: Psychosomatická medicína. Praha, Grada/Avicenum 1993.&lt;br /&gt;
* Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J.: Psychiatrie. Tigis, Praha 2002.&lt;br /&gt;
* Kebza, V.: Psychosociální determinanty zdraví. Praha, Academia 2005.&lt;br /&gt;
* Kratochvíl, S.: Základy psychoterapie. Portál, Praha 2006.&lt;br /&gt;
* Křivohlavý, J.: Psychologie zdraví. Praha, Portál 2001 (a pozdější vydání).&lt;br /&gt;
* Plante, T.: Současná klinická psychologie. Grada, Praha 2001.&lt;br /&gt;
* Raboch, J., Zvolský, P. a kol. Psychiatrie. Praha: Galén, 2001. &lt;br /&gt;
* Říčan, P., Krejčířová, D. a kol.: Dětská klinická psychologie. Grada, Praha 1997.&lt;br /&gt;
* Svoboda, m. (ed.), Krejčířová, D., Vágnerová, M.: Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Portál, Praha 2001.&lt;br /&gt;
* Taylor, S. E.: Health psychology. 4th ed. New York, McGraw-Hill 1999.&lt;br /&gt;
* Vymětal, J. a kol.: Obecná psychoterapie. J Kocourek, Praha 1997.&lt;br /&gt;
* Vymětal, J.: Lékařská psychologie. Praha, Portál 2003.&lt;br /&gt;
* Weiss, P. a kol.: Sexuologie. Praha, Grada 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty&amp;diff=49550</id>
		<title>Portál:Projekty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty&amp;diff=49550"/>
		<updated>2017-09-25T08:34:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Probíhající projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Instituce&lt;br /&gt;
! Projekt&lt;br /&gt;
! Rok&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Psychologie|Psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Navazující Magisterské státnicové otázky]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Bakalářské státnicové otázky]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Psychologie|Psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Vývojová psychologie - soutěž]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Psychologie|Psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Dějiny psychologie - soutěž]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Psychologie|Psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Obecná psychologie - soutěž]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Pedagogika|Katedra pedagogiky]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Pedagogika (2013-2014)|Pedagogika (2013-2014)]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Sociologie|Katedra sociologie]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Sociologie (2013-2014)|Sociologie (2013-2014)]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Anglický jazyk|Ústav anglického jazyka a didaktiky]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Dějiny anglického jazyka|Dějiny anglického jazyka]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Volitelný předmět na FF UK&lt;br /&gt;
| [[Vytváření odborných textů na platformě wiki]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Archivované projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Instituce&lt;br /&gt;
! Projekt&lt;br /&gt;
! Rok&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Bakalářské státnicové otázky]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Psychologie|Psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Vývojová psychologie - soutěž]]&lt;br /&gt;
| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Historie Ústavu informačních studií a knihovnictví UK]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Vícejazyčný terminologický slovník INSK]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Historie Ústavu informačních studií a knihovnictví UK]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Nakladatelé a knižní trh v České republice]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Informační studia a knihovnictví (2014-2015)- státnicové okruhy]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Psychologie|Katedra psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Informační systémy a zdroje|Informační systémy a zdroje (2014-2015)]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Pedagogika|Katedra pedagogiky]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Pedagogika (2013-2014)|Pedagogika (2013-2014)]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Informační studia a knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)|Informační studia a knihovnictví (2013-2014)]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Sociologie|Katedra sociologie]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Sociologie (2013-2014)|Sociologie (2013-2014)]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Anglický jazyk|Ústav anglického jazyka a didaktiky]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Dějiny anglického jazyka|Dějiny anglického jazyka]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Informační studia a knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře|Studijní web k šedé literatuře (2015)]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Informační studia a knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Open Hardware|Open Hardware]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Informační studia a knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/NodeXL|NodeXL]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studentský Majáles 2016 (''proběhlo'')&lt;br /&gt;
| [[Studentský Majáles/Wikisofia|Studentský Majáles]]&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty&amp;diff=49549</id>
		<title>Portál:Projekty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty&amp;diff=49549"/>
		<updated>2017-09-25T08:34:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Probíhající projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Instituce&lt;br /&gt;
! Projekt&lt;br /&gt;
! Rok&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Psychologie|Psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Navazující Magisterské státnicové otázky]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Bakalářské státnicové otázky]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Psychologie|Psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Vývojová psychologie - soutěž]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Psychologie|Psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Dějiny psychologie - soutěž]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Psychologie|Psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Obecná psychologie - soutěž]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Pedagogika|Katedra pedagogiky]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Pedagogika (2013-2014)|Pedagogika (2013-2014)]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Sociologie|Katedra sociologie]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Sociologie (2013-2014)|Sociologie (2013-2014)]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Anglický jazyk|Ústav anglického jazyka a didaktiky]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Dějiny anglického jazyka|Dějiny anglického jazyka]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Volitelný předmět na FF UK&lt;br /&gt;
| [[Vytváření odborných textů na platformě wiki]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Archivované projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Instituce&lt;br /&gt;
! Projekt&lt;br /&gt;
! Rok&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Bakalářské státnicové otázky]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Psychologie|Psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Vývojová psychologie - soutěž]]&lt;br /&gt;
| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Historie Ústavu informačních studií a knihovnictví UK]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Vícejazyčný terminologický slovník INSK]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Historie Ústavu informačních studií a knihovnictví UK]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Nakladatelé a knižní trh v České republice]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Informační studia a knihovnictví (2014-2015)- státnicové okruhy]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Psychologie|Katedra psychologie]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Informační systémy a zdroje|Informační systémy a zdroje (2014-2015)]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Pedagogika|Katedra pedagogiky]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Pedagogika (2013-2014)|Pedagogika (2013-2014)]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Informační studia a knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)|Informační studia a knihovnictví (2013-2014)]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Sociologie|Katedra sociologie]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Sociologie (2013-2014)|Sociologie (2013-2014)]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Anglický jazyk|Ústav anglického jazyka a didaktiky]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Dějiny anglického jazyka|Dějiny anglického jazyka]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Informační studia a knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře|Studijní web k šedé literatuře (2015)]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Informační studia a knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/Open Hardware|Open Hardware]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portál:Informační studia a knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
| [[Portál:Projekty/NodeXL|NodeXL]]&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studentský Majáles 2016 (''proběhlo'')&lt;br /&gt;
| [[Studentský Majáles/Wikisofia|Studentský Majáles]]&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Navazuj%C3%ADc%C3%AD_Magistersk%C3%A9_st%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;diff=49502</id>
		<title>Navazující Magisterské státnicové otázky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Navazuj%C3%ADc%C3%AD_Magistersk%C3%A9_st%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;diff=49502"/>
		<updated>2017-09-02T13:30:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zpracovávání státnicových otázek k SZZK '''nMgr programu na katedře Psychologie FF UK''':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://kps.ff.cuni.cz/cs/studium/navazujici-magisterske-studium/szzk/ Informace o SZZK]&lt;br /&gt;
* [[Nápověda:Obsah|Přehledná nápověda]] pro práci s Wikisofií (zvláště [[Nápověda:Citace a práce se zdroji|jak citovat a zdrojovat]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Povinné předměty'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Státnicové otázky (nMgr) z obecné psychologie a psychologie osobnosti]]&lt;br /&gt;
* [[Státnicové otázky (nMgr) z psychologické diagnostiky]]&lt;br /&gt;
* [[Státnicové otázky (nMgr) z psychologické metodologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Specializační předměty'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Státnicové otázky (nMgr) z klinické psychologie a psychologie zdraví]]&lt;br /&gt;
* [[Státnicové otázky (nMgr) ze sociální psychologie a její aplikace]]&lt;br /&gt;
* [[Státnicové otázky (nMgr) z vývojové psychologie]]&lt;br /&gt;
* [[Státnicové otázky (nMgr) z psychologie práce a organizace]]&lt;br /&gt;
* [[Státnicové otázky (nMgr) z pedagogické a školní psychologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=48978</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=48978"/>
		<updated>2017-06-22T11:12:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: /* Tabulka hesel - letní semestr 2017 */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tento předmět má za cíl naučit studenty vytvářet a editovat hesla na platformě wiki - oblíbený systém kolaborativní práce, využívaný  po celém světě (Wikipedia). V rámci tohoto předmětu si studenti prakticky vyzkouší jak připravit kvalitní studijní materiály pro svůj obor. Naučí kriticky pracovat s informacemi a vytvářet odborný text ve standardním prostředí MediaWiki na portálu Wikisofia.cz.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, povinný celodenní seminář 3.3.2017&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*V pátek 3.3.2017 proběhne od 10 do 17 bloková výuka v Pracovně na Žižkově (www.pracovna.cz). &lt;br /&gt;
*Ve středa 26.4. od 17.30 do 19 proběhne seminář na hlavní budově v místnosti 409.&lt;br /&gt;
*Ve středa 10.5. od 17.30 do 19 proběhne seminář na hlavní budově v místnosti 409.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka hesel - letní semestr 2017  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky !! Heslo na redakční zpracování &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vojtěch Paleček|| Emma Urbánková||Volné dílo||Povinný výtisk&lt;br /&gt;
||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Veronika Křivánková|| [[Virtuální identita]] ||[[Vzdělávací služby knihoven]] || [[IP adresa]]  || [[Vyložte pojem „integrovaný automatizovaný knihovní systém“, charakterizujte jeho hlavní subsystémy, resp. moduly a jejich vzájemné vazby.]] || [[Automatizace procesu akvizice]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiří Horák|| Elektronický podpis||HTML||Algoritmy kryptologie||||Certifikační autorita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jan Kropáček||[[Lyn Robinson]]||[[Střední hodnota]]||[[Science Fiction]]||Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Magdalena Machovičová||[[Efektivní vedení týmů]]||||[[Bútó]]||[[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání]]||[[Kompetence a kompetenční modely]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Magdaléna Řeháková|| [[Hodnocení pracovníků]]||[[Generace Y a její požadavek na work-life balance]]||[[Ada Lovelace]]||[[Systematizace pojmů vzdělávání a učení se]]||[[Nerovnosti ve zdraví]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lucie Bílková|| Motivace dospělých ke vzdělávání se||Výchova a vzdělávání ve firmě Baťa||Sigmund Freud||Organizace||Socializace jedince&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Nikola Frollová|| [[Regrese k průměru]]  || [[Efekt rámování]]  || [[Lateralita]] || [[Přehled kognitivních zkreslení]]  || [[Afekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Erben|| [[Propojená data]] (Linked data)||[[Vizualizace informací]] ||[[Kybernetika]]||[[Otevřená věda]]||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka  hesel zimní semestr 2016==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky !! Heslo na redakční zpracování &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21]]||[[Základy SQL]]||[[Jiří Cejpek]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]||[[Rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||[[OpenGrey]]||[[Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Talířová || [[Logika]]||[[Syntaxe]]||[[Audioknihy]]||heslo 4||[[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||[[Vývoj knižníc v stredoveku]]||[[Zkoumání čtivosti]]||[[Knihovní zákon]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Alexandrijská knihovna]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||[[Čtení a čtenářské dovednosti]]||[[A. V. Sokolov]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[Arkadij Vasiljevič Sokolov]]||[[Bill Gates]]+[[Eugene Garfield]]||[[Rychlé čtení,rychločtení,racionální čtení,speed reading,rapid reading,lecture rapide]]||[[Kongresová knihovna]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|''&amp;lt;s&amp;gt;Ondřej Douša&amp;lt;/s&amp;gt;'']]|| [[Linux|''&amp;lt;s&amp;gt;Linux&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Booleovské operátory|''&amp;lt;s&amp;gt;Booleovské operátory&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[World Wide Web|''&amp;lt;s&amp;gt;World Wide Web&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Internetová a počítačová kriminalita|''&amp;lt;s&amp;gt;Internetová a počítačová kriminalita&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| [[Trvalý identifikátor]]||[[Vědecká data]]||[[Architektura informačního průmyslu]]||[[E-learning v českém mimoškolním prostředí]]||[[Informační bublina]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|''V&amp;lt;s&amp;gt;eronika Meislová&amp;lt;/s&amp;gt;''|| [[Alexandrijská knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Alexandrijská knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Aššurbanipalova knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Aššurbanipalova knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 3&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| [[Kongresová knihovna]]||[[Herbert Putnam]]||[[Mundaneum]]||[[Třídění Kongresové knihovny]]||[[Open source]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Hana Hrabáková|| [[Elektronický časopis]]||[[Bibliometrické metody]]||[[Fons Trompenaars]]||heslo 4||&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|Jana Jirikova''||[[Technologická Singularita|Technologická Singularita]]||[[URL]]||[[Affective Computing |Affective Computing]]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Petr Matička|| [[Hypertext]]||[[Open source]]|||[[Cyberstalking]]||[[Podnikový informační systém]]||[[Média]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jonáš Květ|| [[Library of Birmingham]]||[[George Kingsley Zipf]]||[[Memex]]||[[Anonymita v prostředí internetu]]||[[Hypertext]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martin Ouřada||[[Autorské právo]]||[[Média]]||[[Informační bublina]]||[[Cloudové služby]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|David Hrbek||[[Webarchiv]]||[[Michael Buckland]]||[[Tisk]]||[[(Využívání hlasových systémů a jejich uplatnění  v informační společnosti]]||[[Logika]]||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afekt&amp;diff=48977</id>
		<title>Afekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afekt&amp;diff=48977"/>
		<updated>2017-06-22T11:10:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Afekt''' je je krátkodobá, silná a prudká emoční reakce na významný podnět při sníženém sebeovládání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento pojem bývá vykládán různými způsoby. V domácí, a ještě častěji v zahraniční literatuře, je tento termín používán pro označení emocí (citového prožívání člověka). V anglofonních textech se totiž často setkáme pojmem „affect“, který může být přeložen (v závislosti na kontextu) jako [[emoce]] či emoční valence (dimenze líbí/nelíbí). V tomto smyslu tedy „afekt“ považujeme za synonymum ke slovu „emoce“. Druhý možný výklad už je mnohem užší a vztahuje se na konkrétní duševní stav člověka. V tomto pojetí je totiž afekt časově ohraničený, ale velmi silný citový stav. &amp;lt;ref&amp;gt;Vágnerová, M. (2016). Obecná psychologie: dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nálada ===&lt;br /&gt;
Nálada je je emocionální stav, který v průběhu určitého času provází prožívání a lidskou činnost. Rozdíl mezi emocí a náladou je v  tom, že příčina, která vyvolala danou emoci, je většinou snadno rozpoznatelná, kdežto nálady naopak často přicházejí a odcházejí bez jakékoliv očividné příčiny. Například pohled na rozzuřeného psa může být podnětem k vyvolání emoce strachu. Pokud však tento pocit následně přetrvává několik dalších hodin či dnů, nemluvíme již o emoci strachu, ale o špatné náladě. Třetím rozdílem mezi emocí a náladou je také silnější intenzita emocí.&amp;lt;ref&amp;gt;Thayer, E. R. (1989). The biopsychology of mood and arousal. Retrieved from http://books.google.cz/books?id=ORiwiDNqcbEC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_ge_summary_r&amp;amp;cad=0#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt; Podobné rozdíly můžeme spatřovat též právě mezi pojmem „nálada“ a „afekt“. Náladu můžeme definovat jako „dlouhodobý emoční stav, který má menší intenzitu než afekt, ale za to delší trvání“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;xx&amp;quot;&amp;gt;Malá, E., Pavlovský, P. (2010). Psychiatrie, Malá. Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== City ===&lt;br /&gt;
Co se [[city|citů]], jakožto vyšších emocí týče, jsou připisovány pouze lidským bytostem a vznikají procesem socializace. Tyto vyšší city mohou být doprovodem etického (např. cit pro spravedlnost), estetického (např. smysl pro krásu) a sociálního (např. vlastenectví) zaměření a jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;xx&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika afektu ==&lt;br /&gt;
Termín afekt je odvozen od latinského slova afficere, což znamená „ovlivnit“. Definovat ho můžeme jako silnou, velmi bouřlivou, ale krátce probíhající emoci (citový stav).&amp;lt;ref&amp;gt;Říčan, P. (2008). Psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Může se jednat například o hněv, zděšení, nadšení či radost. I afekt je samozřejmě doprovázen nejrůznějšími výraznými motorickými, ale také vegetativními projevy a mimickou expresí.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (2001). Encyklopedice obecné psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto základě můžeme rozlišovat afekt stenický, který se projevuje především zrychleným dýcháním, zrychleným tepem a zčervenáním (činnost povzbuzena – např. v případě vzteku) a afekt astenický, pro který je naopak příznačné zpomalení dechu i tepu a také zblednutí (činnost tlumena – např. v případě strachu či úzkosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;pp&amp;quot;&amp;gt;Hartl, P., Hartlová, H. (2009). Psychologický slovník. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Afekty, jakožto výbuchy silných emocí, které mohou mít dezorganizující vliv na jednání, [[myšlení]] a další kognitivní funkce, považujeme za nejvyšší úroveň aktivace, nahlíženou v termínech [[vědomí]]. Jednání v afektu znamená vždy zkratkovité, impulzivní jednání nedostatečně kontrolované subjektem z hlediska všech možných důsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (2000). Lidské emoce. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Afekt je většinou vyvolán konkrétním podnětem a má tedy tendenci zatemnit vědomí, ovládnout člověka a mizí tak schopnost [[sebereflexe]] a [[sebekontrola|sebekontroly]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy afektu ==&lt;br /&gt;
Dělení afektu na afekt stenický a astenický již zmíněno bylo. Následující text se proto bude již zabývat pouze afektem katarzním, prostým a především afektem patickým. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katarzní afekt ===&lt;br /&gt;
Katarzní afekt je „očistný afekt, který prostřednictvím [[Hněv|hněvu]] a obdobných emočních projevů uvolní psychické napětí [[Agrese a násilí|agresivně]] nabité osoby“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pp&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Patický afekt ===&lt;br /&gt;
Patický afekt je chorobným typem afektu a jde o emocemi podložené hnutí mysli, na jehož vrcholu (např. zuřivost) nastává krátkodobá kvalitativní porucha vědomí (mrákotný stav, po němž by mělo dojít ke stavu vyčerpání a usnutí). Po tom, co afekt odezní, má člověk na jeho průběh a na to, co dělal, [[Amnézie|amnézii]] (dochází ke ztrátě [[Paměť|paměti]]).&amp;lt;ref&amp;gt;Houbová, D. a kolektiv. (2008). Psychologie pro právníky. Plzeň: Aleš Čeněk.&amp;lt;/ref&amp;gt; Patický afekt vzniká náhle a doprovází ho silná a bouřlivá motorická reakce. Někdy se může vyskytnout také bezcílné automatické jednání. Patický afekt má přípravnou fázi, která vzniká po zevní příčině (křivdě, urážce, atd.). Může mít také formu afektivního stuporu, při němž se dotyčný nemůže pohnout, mluvit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;xx&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostý afekt ===&lt;br /&gt;
Opakem afektu patického je afekt prostý, který znamená, že nemocný nemá narušený úsudek, ví, co činí, ale není schopen své jednání ovládnout. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Episodic dyscontrol syndrome ==&lt;br /&gt;
Pokud budeme v zahraniční literatuře hledat termín patický afekt, výsledku se pravděpodobně nedobereme. Například v USA je totiž patický afekt znám jako „Episodic dyscontrol syndrome“, což můžeme přeložit jako syndrom občasné ztráty sebekontroly. Tento syndrom je zařazen a klasifikován v rámci Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch ([[Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders]]). Episodic dyscontrol syndrom zahrnuje nejen nám známý patický afekt, ale také stav patické opilosti a další podobné stavy.&amp;lt;ref&amp;gt;Acton, A. G. (2011). Issues in Pediatric and Adolescent Medicine Research and Practice. Retrieved from http://books.google.cz/books?id=g3NfRm-dpV4C&amp;amp;pg=PA2617&amp;amp;lpg=PA2617&amp;amp;dq=Episodic+dyscontrol+syndrome,+A.+McTague&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=vuajISTN1y&amp;amp;sig=eDm-nS9V12FxI20nvcUdsQMYDHU&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=Q-1oVJOwEaLmywPi_YCYCw&amp;amp;ved=0CDAQ6AEwAQ#v=onepage&amp;amp;q=Episodic%20dyscontrol%20syndrome%2C%20A.%20McTague&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trestné činy v afektu ==&lt;br /&gt;
Za jednu z obrovského množství příčin páchání trestné činnosti jsou považovány také extrémně silné afekty zlosti a zkratková jednání. Tato dvě jednání řadíme do skupiny [[impulzivní poruchy|impulzivních poruch]], kam mimo jiné patří také [[pyromanie]], [[kleptomanie]] nebo toulavost. Impulzivní poruchy jsou prožívány jako nutkavé chování a za nejvážnější poruchu této skupiny je považován právě patický afekt (porucha emocí), jež je však poměrně vzácný a mnohem častěji se vyskytuje afekt prostý, při němž nedochází k zákalu vědomí a následné amnézii (protože [[pozornost]] je zaměřena pouze na objekt, který afekt vyvolal).&amp;lt;ref&amp;gt;Čírtková, L. (2006). Policejní psychologie. Plzeň: Aleš Čeněk. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Forenzní vyhodnocení patického afektu ===&lt;br /&gt;
V rámci afektu často dochází k těm nejzávažnějším trestným činům, například k vraždám. Pokud je ale v takovém případě patický afekt opravdu prokázán, pacientovo jednání nebývá považováno za trestné, protože mu může být přiznána nepříčetnost (ovládací či rozpoznávací schopnosti pacienta totiž byly narušeny nebo zcela vymizely a nebyl tak v době spáchání trestného činu schopen rozpoznat protiprávnost svého jednání). Pro posouzení trestnosti jednání je ale nezbytně nutné umět bezpochybně určit hranici mezi prostým afektem a afektem patickým, což často činí značné problémy. Forenzní vyhodnocení patického afektu se může opírat o to, že je nepravděpodobné, aby se patický afekt vyskytnul u osob zdravých. U patického afektu se předpokládá, že osoba trpí organickým postižením mozku, těžkou [[poruchy osobnosti|poruchou osobnosti]] s agresivními projevy anebo např. epilepsií, do té doby nediagnostikovanou a neléčenou. Nepravděpodobnost patického afektu také značí, pokud obviněný udává jasně ohraničený úsek bezvědomí. Naopak za jeden z nejdůležitějších znaků patického afektu se považuje stav vyčerpání a usnutí po mrákotném stavu.&amp;lt;ref&amp;gt;Žukov, I., Hořák, J., Fischer, S. a Ptáček, R. (2011). Zločiny v afektu – forenzní vyhodocení – právní komentář. Crime in Affect – A Forensic Evaluation – Legal comment. Česká a slovenská psychiatrie, 107 (3), 172-178.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Afekt a vztahové delikty ===&lt;br /&gt;
V rámci trestné činnosti se jednání v afektu nejčastěji uplatňuje v případě vztahových deliktů (například partnerské vraždy bývají často motivovány afektivně). Může se jednat např. o případy domácího násilí, kdy původní [[oběť]] (nejčastěji dlouhodobě týraná žena) zaútočí na agresora a způsobí mu těžké ublížení na zdraví či smrt. Dalším příkladem může být také vyhrocení emocí při ukončování partnerského vztahu, kdy jeden z partnerů neunese ztrátu druhého a v afektu ho usmrtí. Ač může takovýto trestný čin na první pohled vypadat velmi chladnokrevně, opak je pravdou. Čin je často spáchán pod vlivem nahromaděných negativních emocí, a když si partner uvědomí, co provedl, následují i silné pocity viny, lítosti a studu a není též ojedinělé, že dojde k následné [[sebevražda|sebevraždě]]. U těch, kteří druhého usmrtí v afektu, je pravděpodobnost recidivy nízká a tak nejsou obvykle shledáni nebezpečnými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Manstead, R. A., Frijda, H. N., Fischer, H. A. (2004). ''Feelings and Emotion. ''Cambridge: Cambridge University press.&lt;br /&gt;
* Vasiljuk, J. F. (1988). ''Psychologie prožívání. ''Praha: Panorama&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
[[Hněv]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Afekt, emoce, nálada, cit, fyziologická změna, sebekontrola, Episodic dyscontrol syndrome, patický afekt, trestný čin&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afekt&amp;diff=48976</id>
		<title>Afekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afekt&amp;diff=48976"/>
		<updated>2017-06-22T11:09:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Afekt''' je je krátkodobá, silná a prudká emoční reakce na významný podnět při sníženém sebeovládání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento pojem bývá vykládán různými způsoby. V domácí, a ještě častěji v zahraniční literatuře, je tento termín používán pro označení emocí (citového prožívání člověka). V anglofonních textech se totiž často setkáme pojmem „affect“, který může být přeložen (v závislosti na kontextu) jako [[emoce]] či emoční valence (dimenze líbí/nelíbí). V tomto smyslu tedy „afekt“ považujeme za synonymum ke slovu „emoce“. Druhý možný výklad už je mnohem užší a vztahuje se na konkrétní duševní stav člověka. V tomto pojetí je totiž afekt časově ohraničený, ale velmi silný citový stav. &amp;lt;ref&amp;gt;Vágnerová, M. (2016). Obecná psychologie: dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nálada ===&lt;br /&gt;
Nálada je je emocionální stav, který v průběhu určitého času provází prožívání a lidskou činnost. Rozdíl mezi emocí a náladou je v  tom, že příčina, která vyvolala danou emoci, je většinou snadno rozpoznatelná, kdežto nálady naopak často přicházejí a odcházejí bez jakékoliv očividné příčiny. Například pohled na rozzuřeného psa může být podnětem k vyvolání emoce strachu. Pokud však tento pocit následně přetrvává několik dalších hodin či dnů, nemluvíme již o emoci strachu, ale o špatné náladě. Třetím rozdílem mezi emocí a náladou je také silnější intenzita emocí.&amp;lt;ref&amp;gt;Thayer, E. R. (1989). The biopsychology of mood and arousal. Retrieved from http://books.google.cz/books?id=ORiwiDNqcbEC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_ge_summary_r&amp;amp;cad=0#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt; Podobné rozdíly můžeme spatřovat též právě mezi pojmem „nálada“ a „afekt“. Náladu můžeme definovat jako „dlouhodobý emoční stav, který má menší intenzitu než afekt, ale za to delší trvání“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;xx&amp;quot;&amp;gt;Malá, E., Pavlovský, P. (2010). Psychiatrie, Malá. Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== City ===&lt;br /&gt;
Co se [[city|citů]], jakožto vyšších emocí týče, jsou připisovány pouze lidským bytostem a vznikají procesem socializace. Tyto vyšší city mohou být doprovodem etického (např. cit pro spravedlnost), estetického (např. smysl pro krásu) a sociálního (např. vlastenectví) zaměření a jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;xx&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika afektu ==&lt;br /&gt;
Termín afekt je odvozen od latinského slova afficere, což znamená „ovlivnit“. Definovat ho můžeme jako silnou, velmi bouřlivou, ale krátce probíhající emoci (citový stav).&amp;lt;ref&amp;gt;Říčan, P. (2008). Psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Může se jednat například o hněv, zděšení, nadšení či radost. I afekt je samozřejmě doprovázen nejrůznějšími výraznými motorickými, ale také vegetativními projevy a mimickou expresí.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (2001). Encyklopedice obecné psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto základě můžeme rozlišovat afekt stenický, který se projevuje především zrychleným dýcháním, zrychleným tepem a zčervenáním (činnost povzbuzena – např. v případě vzteku) a afekt astenický, pro který je naopak příznačné zpomalení dechu i tepu a také zblednutí (činnost tlumena – např. v případě strachu či úzkosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;pp&amp;quot;&amp;gt;Hartl, P., Hartlová, H. (2009). Psychologický slovník. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Afekty, jakožto výbuchy silných emocí, které mohou mít dezorganizující vliv na jednání, [[myšlení]] a další kognitivní funkce, považujeme za nejvyšší úroveň aktivace, nahlíženou v termínech [[vědomí]]. Jednání v afektu znamená vždy zkratkovité, impulzivní jednání nedostatečně kontrolované subjektem z hlediska všech možných důsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (2000). Lidské emoce. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Afekt je většinou vyvolán konkrétním podnětem a má tedy tendenci zatemnit vědomí, ovládnout člověka a mizí tak schopnost [[sebereflexe]] a [[sebekontrola|sebekontroly]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy afektu ==&lt;br /&gt;
Dělení afektu na afekt stenický a astenický již zmíněno bylo. Následující text se proto bude již zabývat pouze afektem katarzním, prostým a především afektem patickým. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katarzní afekt ===&lt;br /&gt;
Katarzní afekt je „očistný afekt, který prostřednictvím [[Hněv|hněvu]] a obdobných emočních projevů uvolní psychické napětí [[Agrese a násilí|agresivně]] nabité osoby“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pp&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Patický afekt ===&lt;br /&gt;
Patický afekt je chorobným typem afektu a jde o emocemi podložené hnutí mysli, na jehož vrcholu (např. zuřivost) nastává krátkodobá kvalitativní porucha vědomí (mrákotný stav, po němž by mělo dojít ke stavu vyčerpání a usnutí). Po tom, co afekt odezní, má člověk na jeho průběh a na to, co dělal, [[Amnézie|amnézii]] (dochází ke ztrátě [[Paměť|paměti]]).&amp;lt;ref&amp;gt;Houbová, D. a kolektiv. (2008). Psychologie pro právníky. Plzeň: Aleš Čeněk.&amp;lt;/ref&amp;gt; Patický afekt vzniká náhle a doprovází ho silná a bouřlivá motorická reakce. Někdy se může vyskytnout také bezcílné automatické jednání. Patický afekt má přípravnou fázi, která vzniká po zevní příčině (křivdě, urážce, atd.). Může mít také formu afektivního stuporu, při němž se dotyčný nemůže pohnout, mluvit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;xx&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostý afekt ===&lt;br /&gt;
Opakem afektu patického je afekt prostý, který znamená, že nemocný nemá narušený úsudek, ví, co činí, ale není schopen své jednání ovládnout. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Episodic dyscontrol syndrome ==&lt;br /&gt;
Pokud budeme v zahraniční literatuře hledat termín patický afekt, výsledku se pravděpodobně nedobereme. Například v USA je totiž patický afekt znám jako „Episodic dyscontrol syndrome“, což můžeme přeložit jako syndrom občasné ztráty sebekontroly. Tento syndrom je zařazen a klasifikován v rámci Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch ([[Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders]]). Episodic dyscontrol syndrom zahrnuje nejen nám známý patický afekt, ale také stav patické opilosti a další podobné stavy.&amp;lt;ref&amp;gt;Acton, A. G. (2011). Issues in Pediatric and Adolescent Medicine Research and Practice. Retrieved from http://books.google.cz/books?id=g3NfRm-dpV4C&amp;amp;pg=PA2617&amp;amp;lpg=PA2617&amp;amp;dq=Episodic+dyscontrol+syndrome,+A.+McTague&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=vuajISTN1y&amp;amp;sig=eDm-nS9V12FxI20nvcUdsQMYDHU&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=Q-1oVJOwEaLmywPi_YCYCw&amp;amp;ved=0CDAQ6AEwAQ#v=onepage&amp;amp;q=Episodic%20dyscontrol%20syndrome%2C%20A.%20McTague&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trestné činy v afektu ==&lt;br /&gt;
Za jednu z obrovského množství příčin páchání trestné činnosti jsou považovány také extrémně silné afekty zlosti a zkratková jednání. Tato dvě jednání řadíme do skupiny [[impulzivní poruchy|impulzivních poruch]], kam mimo jiné patří také [[pyromanie]], [[kleptomanie]] nebo toulavost. Impulzivní poruchy jsou prožívány jako nutkavé chování a za nejvážnější poruchu této skupiny je považován právě patický afekt (porucha emocí), jež je však poměrně vzácný a mnohem častěji se vyskytuje afekt prostý, při němž nedochází k zákalu vědomí a následné amnézii (protože [[pozornost]] je zaměřena pouze na objekt, který afekt vyvolal).&amp;lt;ref&amp;gt;Čírtková, L. (2006). Policejní psychologie. Plzeň: Aleš Čeněk. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Forenzní vyhodnocení patického afektu ===&lt;br /&gt;
V rámci afektu často dochází k těm nejzávažnějším trestným činům, například k vraždám. Pokud je ale v takovém případě patický afekt opravdu prokázán, pacientovo jednání nebývá považováno za trestné, protože mu může být přiznána nepříčetnost (ovládací či rozpoznávací schopnosti pacienta totiž byly narušeny nebo zcela vymizely a nebyl tak v době spáchání trestného činu schopen rozpoznat protiprávnost svého jednání). Pro posouzení trestnosti jednání je ale nezbytně nutné umět bezpochybně určit hranici mezi prostým afektem a afektem patickým, což často činí značné problémy. Forenzní vyhodnocení patického afektu se může opírat o to, že je nepravděpodobné, aby se patický afekt vyskytnul u osob zdravých. U patického afektu se předpokládá, že osoba trpí organickým postižením mozku, těžkou [[poruchy osobnosti|poruchou osobnosti]] s agresivními projevy anebo např. epilepsií, do té doby nediagnostikovanou a neléčenou. Nepravděpodobnost patického afektu také značí, pokud obviněný udává jasně ohraničený úsek bezvědomí. Naopak za jeden z nejdůležitějších znaků patického afektu se považuje stav vyčerpání a usnutí po mrákotném stavu.&amp;lt;ref&amp;gt;Žukov, I., Hořák, J., Fischer, S. a Ptáček, R. (2011). Zločiny v afektu – forenzní vyhodocení – právní komentář. Crime in Affect – A Forensic Evaluation – Legal comment. Česká a slovenská psychiatrie, 107 (3), 172-178.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Afekt a vztahové delikty ===&lt;br /&gt;
V rámci trestné činnosti se jednání v afektu nejčastěji uplatňuje v případě vztahových deliktů (například partnerské vraždy bývají často motivovány afektivně). Může se jednat např. o případy domácího násilí, kdy původní [[oběť]] (nejčastěji dlouhodobě týraná žena) zaútočí na agresora a způsobí mu těžké ublížení na zdraví či smrt. Dalším příkladem může být také vyhrocení emocí při ukončování partnerského vztahu, kdy jeden z partnerů neunese ztrátu druhého a v afektu ho usmrtí. Ač může takovýto trestný čin na první pohled vypadat velmi chladnokrevně, opak je pravdou. Čin je často spáchán pod vlivem nahromaděných negativních emocí, a když si partner uvědomí, co provedl, následují i silné pocity viny, lítosti a studu a není též ojedinělé, že dojde k následné [[sebevražda|sebevraždě]]. U těch, kteří druhého usmrtí v afektu, je pravděpodobnost recidivy nízká a tak nejsou obvykle shledáni nebezpečnými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Manstead, R. A., Frijda, H. N., Fischer, H. A. (2004). ''Feelings and Emotion. ''Cambridge: Cambridge University press.&lt;br /&gt;
* Vasiljuk, J. F. (1988). ''Psychologie prožívání. ''Praha: Panorama&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
[[Hněv]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Afekt, emoce, nálada, cit, fyziologická změna, sebekontrola, Episodic dyscontrol syndrome, patický afekt, trestný čin&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afekt&amp;diff=48975</id>
		<title>Afekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afekt&amp;diff=48975"/>
		<updated>2017-06-22T11:09:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Afekt''' je je krátkodobá, silná a prudká emoční reakce na významný podnět při sníženém sebeovládání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento pojem bývá vykládán různými způsoby. V domácí, a ještě častěji v zahraniční literatuře, je tento termín používán pro označení emocí (citového prožívání člověka). V anglofonních textech se totiž často setkáme pojmem „affect“, který může být přeložen (v závislosti na kontextu) jako [[emoce]] či emoční valence (dimenze líbí/nelíbí). V tomto smyslu tedy „afekt“ považujeme za synonymum ke slovu „emoce“. Druhý možný výklad už je mnohem užší a vztahuje se na konkrétní duševní stav člověka. V tomto pojetí je totiž afekt časově ohraničený, ale velmi silný citový stav. &amp;lt;ref&amp;gt;Vágnerová, M. (2016). Obecná psychologie: dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nálada ===ci&lt;br /&gt;
Nálada je je emocionální stav, který v průběhu určitého času provází prožívání a lidskou činnost. Rozdíl mezi emocí a náladou je v  tom, že příčina, která vyvolala danou emoci, je většinou snadno rozpoznatelná, kdežto nálady naopak často přicházejí a odcházejí bez jakékoliv očividné příčiny. Například pohled na rozzuřeného psa může být podnětem k vyvolání emoce strachu. Pokud však tento pocit následně přetrvává několik dalších hodin či dnů, nemluvíme již o emoci strachu, ale o špatné náladě. Třetím rozdílem mezi emocí a náladou je také silnější intenzita emocí.&amp;lt;ref&amp;gt;Thayer, E. R. (1989). The biopsychology of mood and arousal. Retrieved from http://books.google.cz/books?id=ORiwiDNqcbEC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_ge_summary_r&amp;amp;cad=0#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt; Podobné rozdíly můžeme spatřovat též právě mezi pojmem „nálada“ a „afekt“. Náladu můžeme definovat jako „dlouhodobý emoční stav, který má menší intenzitu než afekt, ale za to delší trvání“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;xx&amp;quot;&amp;gt;Malá, E., Pavlovský, P. (2010). Psychiatrie, Malá. Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== City ===&lt;br /&gt;
Co se [[city|citů]], jakožto vyšších emocí týče, jsou připisovány pouze lidským bytostem a vznikají procesem socializace. Tyto vyšší city mohou být doprovodem etického (např. cit pro spravedlnost), estetického (např. smysl pro krásu) a sociálního (např. vlastenectví) zaměření a jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;xx&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika afektu ==&lt;br /&gt;
Termín afekt je odvozen od latinského slova afficere, což znamená „ovlivnit“. Definovat ho můžeme jako silnou, velmi bouřlivou, ale krátce probíhající emoci (citový stav).&amp;lt;ref&amp;gt;Říčan, P. (2008). Psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Může se jednat například o hněv, zděšení, nadšení či radost. I afekt je samozřejmě doprovázen nejrůznějšími výraznými motorickými, ale také vegetativními projevy a mimickou expresí.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (2001). Encyklopedice obecné psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto základě můžeme rozlišovat afekt stenický, který se projevuje především zrychleným dýcháním, zrychleným tepem a zčervenáním (činnost povzbuzena – např. v případě vzteku) a afekt astenický, pro který je naopak příznačné zpomalení dechu i tepu a také zblednutí (činnost tlumena – např. v případě strachu či úzkosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;pp&amp;quot;&amp;gt;Hartl, P., Hartlová, H. (2009). Psychologický slovník. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Afekty, jakožto výbuchy silných emocí, které mohou mít dezorganizující vliv na jednání, [[myšlení]] a další kognitivní funkce, považujeme za nejvyšší úroveň aktivace, nahlíženou v termínech [[vědomí]]. Jednání v afektu znamená vždy zkratkovité, impulzivní jednání nedostatečně kontrolované subjektem z hlediska všech možných důsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (2000). Lidské emoce. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Afekt je většinou vyvolán konkrétním podnětem a má tedy tendenci zatemnit vědomí, ovládnout člověka a mizí tak schopnost [[sebereflexe]] a [[sebekontrola|sebekontroly]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy afektu ==&lt;br /&gt;
Dělení afektu na afekt stenický a astenický již zmíněno bylo. Následující text se proto bude již zabývat pouze afektem katarzním, prostým a především afektem patickým. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katarzní afekt ===&lt;br /&gt;
Katarzní afekt je „očistný afekt, který prostřednictvím [[Hněv|hněvu]] a obdobných emočních projevů uvolní psychické napětí [[Agrese a násilí|agresivně]] nabité osoby“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pp&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Patický afekt ===&lt;br /&gt;
Patický afekt je chorobným typem afektu a jde o emocemi podložené hnutí mysli, na jehož vrcholu (např. zuřivost) nastává krátkodobá kvalitativní porucha vědomí (mrákotný stav, po němž by mělo dojít ke stavu vyčerpání a usnutí). Po tom, co afekt odezní, má člověk na jeho průběh a na to, co dělal, [[Amnézie|amnézii]] (dochází ke ztrátě [[Paměť|paměti]]).&amp;lt;ref&amp;gt;Houbová, D. a kolektiv. (2008). Psychologie pro právníky. Plzeň: Aleš Čeněk.&amp;lt;/ref&amp;gt; Patický afekt vzniká náhle a doprovází ho silná a bouřlivá motorická reakce. Někdy se může vyskytnout také bezcílné automatické jednání. Patický afekt má přípravnou fázi, která vzniká po zevní příčině (křivdě, urážce, atd.). Může mít také formu afektivního stuporu, při němž se dotyčný nemůže pohnout, mluvit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;xx&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostý afekt ===&lt;br /&gt;
Opakem afektu patického je afekt prostý, který znamená, že nemocný nemá narušený úsudek, ví, co činí, ale není schopen své jednání ovládnout. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Episodic dyscontrol syndrome ==&lt;br /&gt;
Pokud budeme v zahraniční literatuře hledat termín patický afekt, výsledku se pravděpodobně nedobereme. Například v USA je totiž patický afekt znám jako „Episodic dyscontrol syndrome“, což můžeme přeložit jako syndrom občasné ztráty sebekontroly. Tento syndrom je zařazen a klasifikován v rámci Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch ([[Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders]]). Episodic dyscontrol syndrom zahrnuje nejen nám známý patický afekt, ale také stav patické opilosti a další podobné stavy.&amp;lt;ref&amp;gt;Acton, A. G. (2011). Issues in Pediatric and Adolescent Medicine Research and Practice. Retrieved from http://books.google.cz/books?id=g3NfRm-dpV4C&amp;amp;pg=PA2617&amp;amp;lpg=PA2617&amp;amp;dq=Episodic+dyscontrol+syndrome,+A.+McTague&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=vuajISTN1y&amp;amp;sig=eDm-nS9V12FxI20nvcUdsQMYDHU&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=Q-1oVJOwEaLmywPi_YCYCw&amp;amp;ved=0CDAQ6AEwAQ#v=onepage&amp;amp;q=Episodic%20dyscontrol%20syndrome%2C%20A.%20McTague&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trestné činy v afektu ==&lt;br /&gt;
Za jednu z obrovského množství příčin páchání trestné činnosti jsou považovány také extrémně silné afekty zlosti a zkratková jednání. Tato dvě jednání řadíme do skupiny [[impulzivní poruchy|impulzivních poruch]], kam mimo jiné patří také [[pyromanie]], [[kleptomanie]] nebo toulavost. Impulzivní poruchy jsou prožívány jako nutkavé chování a za nejvážnější poruchu této skupiny je považován právě patický afekt (porucha emocí), jež je však poměrně vzácný a mnohem častěji se vyskytuje afekt prostý, při němž nedochází k zákalu vědomí a následné amnézii (protože [[pozornost]] je zaměřena pouze na objekt, který afekt vyvolal).&amp;lt;ref&amp;gt;Čírtková, L. (2006). Policejní psychologie. Plzeň: Aleš Čeněk. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Forenzní vyhodnocení patického afektu ===&lt;br /&gt;
V rámci afektu často dochází k těm nejzávažnějším trestným činům, například k vraždám. Pokud je ale v takovém případě patický afekt opravdu prokázán, pacientovo jednání nebývá považováno za trestné, protože mu může být přiznána nepříčetnost (ovládací či rozpoznávací schopnosti pacienta totiž byly narušeny nebo zcela vymizely a nebyl tak v době spáchání trestného činu schopen rozpoznat protiprávnost svého jednání). Pro posouzení trestnosti jednání je ale nezbytně nutné umět bezpochybně určit hranici mezi prostým afektem a afektem patickým, což často činí značné problémy. Forenzní vyhodnocení patického afektu se může opírat o to, že je nepravděpodobné, aby se patický afekt vyskytnul u osob zdravých. U patického afektu se předpokládá, že osoba trpí organickým postižením mozku, těžkou [[poruchy osobnosti|poruchou osobnosti]] s agresivními projevy anebo např. epilepsií, do té doby nediagnostikovanou a neléčenou. Nepravděpodobnost patického afektu také značí, pokud obviněný udává jasně ohraničený úsek bezvědomí. Naopak za jeden z nejdůležitějších znaků patického afektu se považuje stav vyčerpání a usnutí po mrákotném stavu.&amp;lt;ref&amp;gt;Žukov, I., Hořák, J., Fischer, S. a Ptáček, R. (2011). Zločiny v afektu – forenzní vyhodocení – právní komentář. Crime in Affect – A Forensic Evaluation – Legal comment. Česká a slovenská psychiatrie, 107 (3), 172-178.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Afekt a vztahové delikty ===&lt;br /&gt;
V rámci trestné činnosti se jednání v afektu nejčastěji uplatňuje v případě vztahových deliktů (například partnerské vraždy bývají často motivovány afektivně). Může se jednat např. o případy domácího násilí, kdy původní [[oběť]] (nejčastěji dlouhodobě týraná žena) zaútočí na agresora a způsobí mu těžké ublížení na zdraví či smrt. Dalším příkladem může být také vyhrocení emocí při ukončování partnerského vztahu, kdy jeden z partnerů neunese ztrátu druhého a v afektu ho usmrtí. Ač může takovýto trestný čin na první pohled vypadat velmi chladnokrevně, opak je pravdou. Čin je často spáchán pod vlivem nahromaděných negativních emocí, a když si partner uvědomí, co provedl, následují i silné pocity viny, lítosti a studu a není též ojedinělé, že dojde k následné [[sebevražda|sebevraždě]]. U těch, kteří druhého usmrtí v afektu, je pravděpodobnost recidivy nízká a tak nejsou obvykle shledáni nebezpečnými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Manstead, R. A., Frijda, H. N., Fischer, H. A. (2004). ''Feelings and Emotion. ''Cambridge: Cambridge University press.&lt;br /&gt;
* Vasiljuk, J. F. (1988). ''Psychologie prožívání. ''Praha: Panorama&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
[[Hněv]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Afekt, emoce, nálada, cit, fyziologická změna, sebekontrola, Episodic dyscontrol syndrome, patický afekt, trestný čin&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afekt&amp;diff=48974</id>
		<title>Afekt</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afekt&amp;diff=48974"/>
		<updated>2017-06-22T11:08:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Afekt''' je je krátkodobá, silná a prudká emoční reakce na významný podnět při sníženém sebeovládání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento pojem bývá vykládán různými způsoby. V domácí, a ještě častěji v zahraniční literatuře, je tento termín používán pro označení emocí (citového prožívání člověka). V anglofonních textech se totiž často setkáme pojmem „affect“, který může být přeložen (v závislosti na kontextu) jako [[emoce]] či emoční valence (dimenze líbí/nelíbí). V tomto smyslu tedy „afekt“ považujeme za synonymum ke slovu „emoce“. Druhý možný výklad už je mnohem užší a vztahuje se na konkrétní duševní stav člověka. V tomto pojetí je totiž afekt časově ohraničený, ale velmi silný citový stav. &amp;lt;ref&amp;gt;Vágnerová, M. (2016). Obecná psychologie: dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nálada ===&lt;br /&gt;
Nálada je je emocionální stav, který v průběhu určitého času provází prožívání a lidskou činnost. Rozdíl mezi emocí a náladou je v  tom, že příčina, která vyvolala danou emoci, je většinou snadno rozpoznatelná, kdežto nálady naopak často přicházejí a odcházejí bez jakékoliv očividné příčiny. Například pohled na rozzuřeného psa může být podnětem k vyvolání emoce strachu. Pokud však tento pocit následně přetrvává několik dalších hodin či dnů, nemluvíme již o emoci strachu, ale o špatné náladě. Třetím rozdílem mezi emocí a náladou je také silnější intenzita emocí.&amp;lt;ref&amp;gt;Thayer, E. R. (1989). The biopsychology of mood and arousal. Retrieved from http://books.google.cz/books?id=ORiwiDNqcbEC&amp;amp;printsec=frontcover&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_ge_summary_r&amp;amp;cad=0#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt; Podobné rozdíly můžeme spatřovat též právě mezi pojmem „nálada“ a „afekt“. Náladu můžeme definovat jako „dlouhodobý emoční stav, který má menší intenzitu než afekt, ale za to delší trvání“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;xx&amp;quot;&amp;gt;Malá, E., Pavlovský, P. (2010). Psychiatrie, Malá. Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== City ===&lt;br /&gt;
Co se [[city|citů]], jakožto vyšších emocí týče, jsou připisovány pouze lidským bytostem a vznikají procesem socializace. Tyto vyšší city mohou být doprovodem etického (např. cit pro spravedlnost), estetického (např. smysl pro krásu) a sociálního (např. vlastenectví) zaměření a jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;xx&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika afektu ==&lt;br /&gt;
Termín afekt je odvozen od latinského slova afficere, což znamená „ovlivnit“. Definovat ho můžeme jako silnou, velmi bouřlivou, ale krátce probíhající emoci (citový stav).&amp;lt;ref&amp;gt;Říčan, P. (2008). Psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Může se jednat například o hněv, zděšení, nadšení či radost. I afekt je samozřejmě doprovázen nejrůznějšími výraznými motorickými, ale také vegetativními projevy a mimickou expresí.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (2001). Encyklopedice obecné psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Na tomto základě můžeme rozlišovat afekt stenický, který se projevuje především zrychleným dýcháním, zrychleným tepem a zčervenáním (činnost povzbuzena – např. v případě vzteku) a afekt astenický, pro který je naopak příznačné zpomalení dechu i tepu a také zblednutí (činnost tlumena – např. v případě strachu či úzkosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;pp&amp;quot;&amp;gt;Hartl, P., Hartlová, H. (2009). Psychologický slovník. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Afekty, jakožto výbuchy silných emocí, které mohou mít dezorganizující vliv na jednání, [[myšlení]] a další kognitivní funkce, považujeme za nejvyšší úroveň aktivace, nahlíženou v termínech [[vědomí]]. Jednání v afektu znamená vždy zkratkovité, impulzivní jednání nedostatečně kontrolované subjektem z hlediska všech možných důsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (2000). Lidské emoce. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Afekt je většinou vyvolán konkrétním podnětem a má tedy tendenci zatemnit vědomí, ovládnout člověka a mizí tak schopnost [[sebereflexe]] a [[sebekontrola|sebekontroly]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy afektu ==&lt;br /&gt;
Dělení afektu na afekt stenický a astenický již zmíněno bylo. Následující text se proto bude již zabývat pouze afektem katarzním, prostým a především afektem patickým. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katarzní afekt ===&lt;br /&gt;
Katarzní afekt je „očistný afekt, který prostřednictvím [[Hněv|hněvu]] a obdobných emočních projevů uvolní psychické napětí [[Agrese a násilí|agresivně]] nabité osoby“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pp&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Patický afekt ===&lt;br /&gt;
Patický afekt je chorobným typem afektu a jde o emocemi podložené hnutí mysli, na jehož vrcholu (např. zuřivost) nastává krátkodobá kvalitativní porucha vědomí (mrákotný stav, po němž by mělo dojít ke stavu vyčerpání a usnutí). Po tom, co afekt odezní, má člověk na jeho průběh a na to, co dělal, [[Amnézie|amnézii]] (dochází ke ztrátě [[Paměť|paměti]]).&amp;lt;ref&amp;gt;Houbová, D. a kolektiv. (2008). Psychologie pro právníky. Plzeň: Aleš Čeněk.&amp;lt;/ref&amp;gt; Patický afekt vzniká náhle a doprovází ho silná a bouřlivá motorická reakce. Někdy se může vyskytnout také bezcílné automatické jednání. Patický afekt má přípravnou fázi, která vzniká po zevní příčině (křivdě, urážce, atd.). Může mít také formu afektivního stuporu, při němž se dotyčný nemůže pohnout, mluvit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;xx&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prostý afekt ===&lt;br /&gt;
Opakem afektu patického je afekt prostý, který znamená, že nemocný nemá narušený úsudek, ví, co činí, ale není schopen své jednání ovládnout. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Episodic dyscontrol syndrome ==&lt;br /&gt;
Pokud budeme v zahraniční literatuře hledat termín patický afekt, výsledku se pravděpodobně nedobereme. Například v USA je totiž patický afekt znám jako „Episodic dyscontrol syndrome“, což můžeme přeložit jako syndrom občasné ztráty sebekontroly. Tento syndrom je zařazen a klasifikován v rámci Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch ([[Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders]]). Episodic dyscontrol syndrom zahrnuje nejen nám známý patický afekt, ale také stav patické opilosti a další podobné stavy.&amp;lt;ref&amp;gt;Acton, A. G. (2011). Issues in Pediatric and Adolescent Medicine Research and Practice. Retrieved from http://books.google.cz/books?id=g3NfRm-dpV4C&amp;amp;pg=PA2617&amp;amp;lpg=PA2617&amp;amp;dq=Episodic+dyscontrol+syndrome,+A.+McTague&amp;amp;source=bl&amp;amp;ots=vuajISTN1y&amp;amp;sig=eDm-nS9V12FxI20nvcUdsQMYDHU&amp;amp;hl=cs&amp;amp;sa=X&amp;amp;ei=Q-1oVJOwEaLmywPi_YCYCw&amp;amp;ved=0CDAQ6AEwAQ#v=onepage&amp;amp;q=Episodic%20dyscontrol%20syndrome%2C%20A.%20McTague&amp;amp;f=false&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trestné činy v afektu ==&lt;br /&gt;
Za jednu z obrovského množství příčin páchání trestné činnosti jsou považovány také extrémně silné afekty zlosti a zkratková jednání. Tato dvě jednání řadíme do skupiny [[impulzivní poruchy|impulzivních poruch]], kam mimo jiné patří také [[pyromanie]], [[kleptomanie]] nebo toulavost. Impulzivní poruchy jsou prožívány jako nutkavé chování a za nejvážnější poruchu této skupiny je považován právě patický afekt (porucha emocí), jež je však poměrně vzácný a mnohem častěji se vyskytuje afekt prostý, při němž nedochází k zákalu vědomí a následné amnézii (protože [[pozornost]] je zaměřena pouze na objekt, který afekt vyvolal).&amp;lt;ref&amp;gt;Čírtková, L. (2006). Policejní psychologie. Plzeň: Aleš Čeněk. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Forenzní vyhodnocení patického afektu ===&lt;br /&gt;
V rámci afektu často dochází k těm nejzávažnějším trestným činům, například k vraždám. Pokud je ale v takovém případě patický afekt opravdu prokázán, pacientovo jednání nebývá považováno za trestné, protože mu může být přiznána nepříčetnost (ovládací či rozpoznávací schopnosti pacienta totiž byly narušeny nebo zcela vymizely a nebyl tak v době spáchání trestného činu schopen rozpoznat protiprávnost svého jednání). Pro posouzení trestnosti jednání je ale nezbytně nutné umět bezpochybně určit hranici mezi prostým afektem a afektem patickým, což často činí značné problémy. Forenzní vyhodnocení patického afektu se může opírat o to, že je nepravděpodobné, aby se patický afekt vyskytnul u osob zdravých. U patického afektu se předpokládá, že osoba trpí organickým postižením mozku, těžkou [[poruchy osobnosti|poruchou osobnosti]] s agresivními projevy anebo např. epilepsií, do té doby nediagnostikovanou a neléčenou. Nepravděpodobnost patického afektu také značí, pokud obviněný udává jasně ohraničený úsek bezvědomí. Naopak za jeden z nejdůležitějších znaků patického afektu se považuje stav vyčerpání a usnutí po mrákotném stavu.&amp;lt;ref&amp;gt;Žukov, I., Hořák, J., Fischer, S. a Ptáček, R. (2011). Zločiny v afektu – forenzní vyhodocení – právní komentář. Crime in Affect – A Forensic Evaluation – Legal comment. Česká a slovenská psychiatrie, 107 (3), 172-178.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Afekt a vztahové delikty ===&lt;br /&gt;
V rámci trestné činnosti se jednání v afektu nejčastěji uplatňuje v případě vztahových deliktů (například partnerské vraždy bývají často motivovány afektivně). Může se jednat např. o případy domácího násilí, kdy původní [[oběť]] (nejčastěji dlouhodobě týraná žena) zaútočí na agresora a způsobí mu těžké ublížení na zdraví či smrt. Dalším příkladem může být také vyhrocení emocí při ukončování partnerského vztahu, kdy jeden z partnerů neunese ztrátu druhého a v afektu ho usmrtí. Ač může takovýto trestný čin na první pohled vypadat velmi chladnokrevně, opak je pravdou. Čin je často spáchán pod vlivem nahromaděných negativních emocí, a když si partner uvědomí, co provedl, následují i silné pocity viny, lítosti a studu a není též ojedinělé, že dojde k následné [[sebevražda|sebevraždě]]. U těch, kteří druhého usmrtí v afektu, je pravděpodobnost recidivy nízká a tak nejsou obvykle shledáni nebezpečnými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Manstead, R. A., Frijda, H. N., Fischer, H. A. (2004). ''Feelings and Emotion. ''Cambridge: Cambridge University press.&lt;br /&gt;
* Vasiljuk, J. F. (1988). ''Psychologie prožívání. ''Praha: Panorama&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
[[Hněv]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Afekt, emoce, nálada, cit, fyziologická změna, sebekontrola, Episodic dyscontrol syndrome, patický afekt, trestný čin&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Regrese_k_pr%C5%AFm%C4%9Bru&amp;diff=48973</id>
		<title>Regrese k průměru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Regrese_k_pr%C5%AFm%C4%9Bru&amp;diff=48973"/>
		<updated>2017-06-22T11:01:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Regrese k průměru''' (regrese ke středu) je statistický fenomén, který může negativně ovlivnit interní [[validita|validitu]] výzkumné studie&amp;lt;ref name=&amp;quot;hendl &amp;quot;&amp;gt;Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. (4., rozš. vyd., 734 s.) Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Obecně regrese k průměru říká, že pokud budeme mít měření, které je v nějakém směru extrémní a poté ho zopakujeme, bude toto další měření pravděpodobně extrémní méně.&lt;br /&gt;
*Regrese k průměru je způsobená [[náhodná chyba|náhodnou chybou]]&lt;br /&gt;
* Regresi k průměru musíme zohlednit v některých typech statistické analýzy, například v [[Kvaziexperimentální výzkum|kvaziexperimenálních výzkumech]]&lt;br /&gt;
* S tímto fenomeném se setkáváme především v situacích, kdy se výběr jedinců do experimentální skupiny řídí podle hodnoty [[proměnná|proměnné]], která má být zvolenou intervencí ovlivněná &amp;lt;ref name=&amp;quot;hendl&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
* Regresi k průměru objevil '''F.Galton v roce 1886''' na základě studie, která řešila výšku potomků vysokých lidí:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Synové vysokých rodičů sice byli v průměru '''vyšší''' než byli jejich rodiče, zároveň ale individuálně nedosahují extrémních hodnot předchozí generace. Jako kdyby se jedinci postupně &amp;quot;vraceli k průměru&amp;quot;. Vypadá to, jakoby se snížili oproti otcům, ale celé to plyne jen z toho, že [[průměr]] z jednoho vzorku má tendenci spíš se blížit celkovému průměru [[populace]] než k něčemu extrémnímu&amp;lt;ref&amp;gt;Healy, Goldstein- Regression to the mean: http://www.bristol.ac.uk/cmm/team/hg/full-publications/1978/regression-to-the-mean.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Příklady zkreslení===&lt;br /&gt;
* Studenti s horším výsledkem testu z matematiky jsou zařazeni do doučovacího kurzu. Po jeho absolvování jsou u těchto studentů zjištěny v průměru hodnoty lepší pro test sestavený podobným způsobem. Tato změna se zdůvodňuje působením kurzu&amp;lt;ref name=&amp;quot;hendl&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
==== Prokletí časopisu Sport Illustrated ====&lt;br /&gt;
V Sports Illustrated, americkém fotografickém sportovním magazínu, se každý rok na obálce objeví nejlepší hráč basketu. Podle prokletí se poté, co se hráč na na obálce objeví zhorší. Ve skutečnosti jde o regresi- podává-li hráč jeden rok extrémně dobré výsledky, je vysoká pravděpodobnost že rok další budou tyto výsledky méně extrémní.&amp;lt;ref&amp;gt;Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzorec pro Procento regrese k průměru ===&lt;br /&gt;
Můžete odhadnout, kolik procent regrese k průměru se v dané situaci nachází. Vzorec je následující&amp;lt;ref&amp;gt;Research metods: Knowledge base. Retrieved from: http://www.socialresearchmethods.net/kb/regrmean.php&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;math&amp;gt;P_rm = 100(1 - r)&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kde:&lt;br /&gt;
*'''&amp;lt;math&amp;gt;P_rm=&amp;lt;/math&amp;gt;''' procento regrese k průměru &lt;br /&gt;
*'''&amp;lt;math&amp;gt;r=&amp;lt;/math&amp;gt;''' vzájemný vztah mezi těmito dvěma opatřeními &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou nastat tyto '''4 případy''':&lt;br /&gt;
*&amp;lt;math&amp;gt;r= 1&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;(tj, 0%) regrese k průměru v tomto případě '''není'''&lt;br /&gt;
*&amp;lt;math&amp;gt;r= 0,5&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; je zde '''50%''' regrese k průměru &lt;br /&gt;
*&amp;lt;math&amp;gt;r= 0,2&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;je zde '''80%''' regrese k průměru &lt;br /&gt;
*&amp;lt;math&amp;gt;r= 0&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; zde je '''100%''' regrese k průměru&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat (4., rozš. vyd.). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.youtube.com/watch?v=sxMllckUWaw Popis Regrese k průměru na YouTube]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
cognitive bias, rozhodování, kognitivní psychologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Statistika|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Metodologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Regrese_k_pr%C5%AFm%C4%9Bru&amp;diff=48972</id>
		<title>Regrese k průměru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Regrese_k_pr%C5%AFm%C4%9Bru&amp;diff=48972"/>
		<updated>2017-06-22T11:00:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Regrese k průměru''' (regrese ke středu) je statistický fenomén, který může negativně ovlivnit interní [[validita|validitu]] výzkumné studie&amp;lt;ref name=&amp;quot;hendl &amp;quot;&amp;gt;Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. (4., rozš. vyd., 734 s.) Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Obecně regrese k průměru říká, že pokud budeme mít měření, které je v nějakém směru extrémní a poté ho zopakujeme, bude toto další měření pravděpodobně extrémní méně.&lt;br /&gt;
*Regrese k průměru je způsobená [[náhodná chyba|náhodnou chybou]]&lt;br /&gt;
* Regresi k průměru musíme zohlednit v některých typech statistické analýzy, například v [[Kvaziexperimentální výzkum|kvaziexperimenálních výzkumech]]&lt;br /&gt;
* S tímto fenomeném se setkáváme především v situacích, kdy se výběr jedinců do experimentální skupiny řídí podle hodnoty [[proměnná|proměnné]], která má být zvolenou intervencí ovlivněná &amp;lt;ref name=&amp;quot;hendl&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
* Regresi k průměru objevil '''F.Galton v roce 1886''' na základě studie, která řešila výšku potomků vysokých lidí:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Synové vysokých rodičů sice byli v průměru '''vyšší''' než byli jejich rodiče, zároveň ale individuálně nedosahují extrémních hodnot předchozí generace. Jako kdyby se jedinci postupně &amp;quot;vraceli k průměru&amp;quot;. Vypadá to, jakoby se snížili oproti otcům, ale celé to plyne jen z toho, že [[průměr]] z jednoho vzorku má tendenci spíš se blížit celkovému průměru [[populace]] než k něčemu extrémnímu&amp;lt;ref&amp;gt;Healy, Goldstein- Regression to the mean: http://www.bristol.ac.uk/cmm/team/hg/full-publications/1978/regression-to-the-mean.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Příklady zkreslení===&lt;br /&gt;
* Studenti s horším výsledkem testu z matematiky jsou zařazeni do doučovacího kurzu. Po jeho absolvování jsou u těchto studentů zjištěny v průměru hodnoty lepší pro test sestavený podobným způsobem. Tato změna se zdůvodňuje působením kurzu&amp;lt;ref name=&amp;quot;hendl&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
==== Prokletí časopisu Sport Illustrated ====&lt;br /&gt;
V Sports Illustrated, americkém fotografickém sportovním magazínu, se každý rok na obálce objeví nejlepší hráč basketu. Podle prokletí se poté, co se hráč na na obálce objeví zhorší. Ve skutečnosti jde o regresi- podává-li hráč jeden rok extrémně dobré výsledky, je vysoká pravděpodobnost že rok další budou tyto výsledky méně extrémní.&amp;lt;ref&amp;gt;Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzorec pro Procento regrese k průměru ===&lt;br /&gt;
Můžete odhadnout, kolik procent regrese k průměru se v dané situaci nachází. Vzorec je následující&amp;lt;ref&amp;gt;Research metods: Knowledge base. Retrieved from: http://www.socialresearchmethods.net/kb/regrmean.php&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;math&amp;gt;P_rm = 100(1 - r)&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kde:&lt;br /&gt;
*'''&amp;lt;math&amp;gt;P_rm=&amp;lt;/math&amp;gt;''' procento regrese k průměru &lt;br /&gt;
*'''&amp;lt;math&amp;gt;r=&amp;lt;/math&amp;gt;''' vzájemný vztah mezi těmito dvěma opatřeními &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou nastat tyto '''4 případy''':&lt;br /&gt;
*&amp;lt;math&amp;gt;r= 1&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;(tj, 0%) regrese k průměru v tomto případě '''není'''&lt;br /&gt;
*&amp;lt;math&amp;gt;r= 0,5&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; je zde '''50%''' regrese k průměru &lt;br /&gt;
*&amp;lt;math&amp;gt;r= 0,2&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;je zde '''80%''' regrese k průměru &lt;br /&gt;
*&amp;lt;math&amp;gt;r= 0&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; zde je '''100%''' regrese k průměru&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat (4., rozš. vyd.). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
cognitive bias, rozhodování, kognitivní psychologie&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.youtube.com/watch?v=sxMllckUWaw Popis Regrese k průměru na YouTube]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Statistika|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Metodologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Regrese_k_pr%C5%AFm%C4%9Bru&amp;diff=48971</id>
		<title>Regrese k průměru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Regrese_k_pr%C5%AFm%C4%9Bru&amp;diff=48971"/>
		<updated>2017-06-22T10:57:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Regrese k průměru''' (regrese ke středu) je statistický fenomén, který může negativně ovlivnit interní [[validita|validitu]] výzkumné studie&amp;lt;ref name=&amp;quot;hendl &amp;quot;&amp;gt;Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. (4., rozš. vyd., 734 s.) Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Obecně regrese k průměru říká, že pokud budeme mít měření, které je v nějakém směru extrémní a poté ho zopakujeme, bude toto další měření pravděpodobně extrémní méně.&lt;br /&gt;
*Regrese k průměru je způsobená [[náhodná chyba|náhodnou chybou]]&lt;br /&gt;
* Regresi k průměru musíme zohlednit v některých typech statistické analýzy, například v [[Kvaziexperimentální výzkum|kvaziexperimenálních výzkumech]]&lt;br /&gt;
* S tímto fenomeném se setkáváme především v situacích, kdy se výběr jedinců do experimentální skupiny řídí podle hodnoty [[proměnná|proměnné]], která má být zvolenou intervencí ovlivněná &amp;lt;ref name=&amp;quot;hendl&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
* Regresi k průměru objevil '''F.Galton v roce 1886''' na základě studie, která řešila výšku potomků vysokých lidí:&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Synové vysokých rodičů sice byli v průměru '''vyšší''' než byli jejich rodiče, zároveň ale individuálně nedosahují extrémních hodnot předchozí generace. Jako kdyby se jedinci postupně &amp;quot;vraceli k průměru&amp;quot;. Vypadá to, jakoby se snížili oproti otcům, ale celé to plyne jen z toho, že [[průměr]] z jednoho vzorku má tendenci spíš se blížit celkovému průměru [[populace]] než k něčemu extrémnímu&amp;lt;ref&amp;gt;Healy, Goldstein- Regression to the mean: http://www.bristol.ac.uk/cmm/team/hg/full-publications/1978/regression-to-the-mean.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Příklady zkreslení===&lt;br /&gt;
* Studenti s horším výsledkem testu z matematiky jsou zařazeni do doučovacího kurzu. Po jeho absolvování jsou u těchto studentů zjištěny v průměru hodnoty lepší pro test sestavený podobným způsobem. Tato změna se zdůvodňuje působením kurzu&amp;lt;ref name=&amp;quot;hendl&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
==== Prokletí časopisu Sport Illustrated ====&lt;br /&gt;
V Sports Illustrated, americkém fotografickém sportovním magazínu, se každý rok na obálce objeví nejlepší hráč basketu. Podle prokletí se poté, co se hráč na na obálce objeví zhorší. Ve skutečnosti jde o regresi- podává-li hráč jeden rok extrémně dobré výsledky, je vysoká pravděpodobnost že rok další budou tyto výsledky méně extrémní.&amp;lt;ref&amp;gt;Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzorec pro Procento regrese k průměru ===&lt;br /&gt;
Můžete odhadnout, kolik procent regrese k průměru se v dané situaci nachází. Vzorec je následující&amp;lt;ref&amp;gt;Research metods: Knowledge base. Retrieved from: http://www.socialresearchmethods.net/kb/regrmean.php&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;math&amp;gt;P_rm = 100(1 - r)&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kde:&lt;br /&gt;
*'''&amp;lt;math&amp;gt;P_rm=&amp;lt;/math&amp;gt;''' procento regrese k průměru &lt;br /&gt;
*'''&amp;lt;math&amp;gt;r=&amp;lt;/math&amp;gt;''' vzájemný vztah mezi těmito dvěma opatřeními &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mohou nastat tyto '''4 případy''':&lt;br /&gt;
*&amp;lt;math&amp;gt;r= 1&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;(tj, 0%) regrese k průměru v tomto případě '''není'''&lt;br /&gt;
*&amp;lt;math&amp;gt;r= 0,5&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; je zde '''50%''' regrese k průměru &lt;br /&gt;
*&amp;lt;math&amp;gt;r= 0,2&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;je zde '''80%''' regrese k průměru &lt;br /&gt;
*&amp;lt;math&amp;gt;r= 0&amp;lt;/math&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt; zde je '''100%''' regrese k průměru&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
cognitive bias, rozhodování, kognitivní psychologie&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Statistika|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Metodologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=48970</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=48970"/>
		<updated>2017-06-22T10:49:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: /* Tabulka hesel - letní semestr 2017 */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tento předmět má za cíl naučit studenty vytvářet a editovat hesla na platformě wiki - oblíbený systém kolaborativní práce, využívaný  po celém světě (Wikipedia). V rámci tohoto předmětu si studenti prakticky vyzkouší jak připravit kvalitní studijní materiály pro svůj obor. Naučí kriticky pracovat s informacemi a vytvářet odborný text ve standardním prostředí MediaWiki na portálu Wikisofia.cz.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, povinný celodenní seminář 3.3.2017&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*V pátek 3.3.2017 proběhne od 10 do 17 bloková výuka v Pracovně na Žižkově (www.pracovna.cz). &lt;br /&gt;
*Ve středa 26.4. od 17.30 do 19 proběhne seminář na hlavní budově v místnosti 409.&lt;br /&gt;
*Ve středa 10.5. od 17.30 do 19 proběhne seminář na hlavní budově v místnosti 409.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka hesel - letní semestr 2017  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky !! Heslo na redakční zpracování &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vojtěch Paleček|| Emma Urbánková||Volné dílo||Povinný výtisk&lt;br /&gt;
||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Veronika Křivánková|| [[Virtuální identita]] ||[[Vzdělávací služby knihoven]] || [[IP adresa]]  || [[Vyložte pojem „integrovaný automatizovaný knihovní systém“, charakterizujte jeho hlavní subsystémy, resp. moduly a jejich vzájemné vazby.]] || [[Automatizace procesu akvizice]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiří Horák|| Elektronický podpis||HTML||Algoritmy kryptologie||||Certifikační autorita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jan Kropáček||[[Lyn Robinson]]||[[Střední hodnota]]||[[Science Fiction]]||Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Magdalena Machovičová||[[Efektivní vedení týmů]]||||[[Bútó]]||[[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání]]||[[Kompetence a kompetenční modely]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Magdaléna Řeháková|| [[Hodnocení pracovníků]]||[[Generace Y a její požadavek na work-life balance]]||[[Ada Lovelace]]||[[Systematizace pojmů vzdělávání a učení se]]||[[Nerovnosti ve zdraví]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lucie Bílková|| Motivace dospělých ke vzdělávání se||Výchova a vzdělávání ve firmě Baťa||Sigmund Freud||Organizace||Socializace jedince&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Nikola Frollová|| [[Regrese k průměru]]  || [[Efekt rámování]]  || [[Lateralita]] || [[Replikace]]  || [[Afekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Erben|| [[Propojená data]] (Linked data)||[[Vizualizace informací]] ||[[Kybernetika]]||[[Otevřená věda]]||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka  hesel zimní semestr 2016==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky !! Heslo na redakční zpracování &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21]]||[[Základy SQL]]||[[Jiří Cejpek]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]||[[Rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||[[OpenGrey]]||[[Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Talířová || [[Logika]]||[[Syntaxe]]||[[Audioknihy]]||heslo 4||[[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||[[Vývoj knižníc v stredoveku]]||[[Zkoumání čtivosti]]||[[Knihovní zákon]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Alexandrijská knihovna]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||[[Čtení a čtenářské dovednosti]]||[[A. V. Sokolov]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[Arkadij Vasiljevič Sokolov]]||[[Bill Gates]]+[[Eugene Garfield]]||[[Rychlé čtení,rychločtení,racionální čtení,speed reading,rapid reading,lecture rapide]]||[[Kongresová knihovna]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|''&amp;lt;s&amp;gt;Ondřej Douša&amp;lt;/s&amp;gt;'']]|| [[Linux|''&amp;lt;s&amp;gt;Linux&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Booleovské operátory|''&amp;lt;s&amp;gt;Booleovské operátory&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[World Wide Web|''&amp;lt;s&amp;gt;World Wide Web&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Internetová a počítačová kriminalita|''&amp;lt;s&amp;gt;Internetová a počítačová kriminalita&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| [[Trvalý identifikátor]]||[[Vědecká data]]||[[Architektura informačního průmyslu]]||[[E-learning v českém mimoškolním prostředí]]||[[Informační bublina]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|''V&amp;lt;s&amp;gt;eronika Meislová&amp;lt;/s&amp;gt;''|| [[Alexandrijská knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Alexandrijská knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Aššurbanipalova knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Aššurbanipalova knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 3&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| [[Kongresová knihovna]]||[[Herbert Putnam]]||[[Mundaneum]]||[[Třídění Kongresové knihovny]]||[[Open source]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Hana Hrabáková|| [[Elektronický časopis]]||[[Bibliometrické metody]]||[[Fons Trompenaars]]||heslo 4||&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|Jana Jirikova''||[[Technologická Singularita|Technologická Singularita]]||[[URL]]||[[Affective Computing |Affective Computing]]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Petr Matička|| [[Hypertext]]||[[Open source]]|||[[Cyberstalking]]||[[Podnikový informační systém]]||[[Média]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jonáš Květ|| [[Library of Birmingham]]||[[George Kingsley Zipf]]||[[Memex]]||[[Anonymita v prostředí internetu]]||[[Hypertext]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martin Ouřada||[[Autorské právo]]||[[Média]]||[[Informační bublina]]||[[Cloudové služby]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|David Hrbek||[[Webarchiv]]||[[Michael Buckland]]||[[Tisk]]||[[(Využívání hlasových systémů a jejich uplatnění  v informační společnosti]]||[[Logika]]||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Replikace&amp;diff=48877</id>
		<title>Replikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Replikace&amp;diff=48877"/>
		<updated>2017-06-06T15:28:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Replikace''' je termín označující opakování výzkumné studie, obecně v jiných, ale podobných podmínkách, aby se zjistilo, zda základní poznatky zjištěné v původní studii lze zobecnit i pro ostatní účastníky a situace. Statisticky významné výsledky ve studii jsou většinou úspěchem. Když ale tytéž postupy a metody mohou být replikovány s různými účastníky se stejnými nebo podobnými výsledky, výsledek studie pak vykazuje větší spolehlivost zjištění. Znamená to, že je více pravděpodobné, že tyto výsledky lze zobecnit na širší populaci. &amp;lt;ref&amp;gt;Wicherts, J. M.; Borsboom, D.; Kats, J.; Molenaar, D. (2006). &amp;quot;The poor availability of psychological research data for reanalysis&amp;quot;. American Psychologist 61 (7): 726–728.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Replikace&amp;diff=48876</id>
		<title>Replikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Replikace&amp;diff=48876"/>
		<updated>2017-06-06T15:27:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Replikace''' je termín označující opakování výzkumné studie, obecně v jiných, ale podobných podmínkách, aby se zjistilo, zda základní poznatky zjištěné v původní studii lze zobecnit i pro ostatní účastníky a situace. Statisticky významné výsledky ve studii jsou většinou úspěchem. Když ale tytéž postupy a metody mohou být replikovány s různými účastníky se stejnými nebo podobnými výsledky, výsledek studie pak vykazuje větší spolehlivost zjištění. Znamená to, že je více pravděpodobné, že tyto výsledky lze zobecnit na širší populaci. &amp;lt;ref&amp;gt;Wicherts, J. M.; Borsboom, D.; Kats, J.; Molenaar, D. (2006). &amp;quot;The poor availability of psychological research data for reanalysis&amp;quot;. American Psychologist 61 (7): 726–728.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: white; border: solid 1px blue; -moz-border-radius: 15px; -webkit-border-radius: 15px; border-radius: 15px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;border: solid 2px blue; margin: 2px; text-align: center; padding: 10px; -moz-border-radius: 15px; -webkit-border-radius: 15px; border-radius: 15px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size: 125%; text-align: center&amp;quot;&amp;gt;'''Stránka ve výstavbě'''&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Replikace&amp;diff=48875</id>
		<title>Replikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Replikace&amp;diff=48875"/>
		<updated>2017-06-06T15:23:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: Založena nová stránka s textem „'''Replikace''' je termín označující opakování výzkumné studie, obecně v jiných, ale podobných podmínkách, aby se zjistilo, zda základní poz…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Replikace''' je termín označující opakování výzkumné studie, obecně v jiných, ale podobných podmínkách, aby se zjistilo, zda základní poznatky zjištěné v původní studii lze zobecnit i pro ostatní účastníky a situace. Statisticky významné výsledky ve studii jsou většinou úspěchem. Když ale tytéž postupy a metody mohou být replikovány s různými účastníky se stejnými nebo podobnými výsledky, výsledek studie pak vykazuje větší spolehlivost zjištění. Znamená to, že je více pravděpodobné, že tyto výsledky lze zobecnit na širší populaci. &amp;lt;ref&amp;gt;Wicherts, J. M.; Borsboom, D.; Kats, J.; Molenaar, D. (2006). &amp;quot;The poor availability of psychological research data for reanalysis&amp;quot;. American Psychologist 61 (7): 726–728.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Psychologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=48721</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=48721"/>
		<updated>2017-05-15T10:43:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: /* Tabulka hesel - letní semestr 2017 */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tento předmět má za cíl naučit studenty vytvářet a editovat hesla na platformě wiki - oblíbený systém kolaborativní práce, využívaný  po celém světě (Wikipedia). V rámci tohoto předmětu si studenti prakticky vyzkouší jak připravit kvalitní studijní materiály pro svůj obor. Naučí kriticky pracovat s informacemi a vytvářet odborný text ve standardním prostředí MediaWiki na portálu Wikisofia.cz.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, povinný celodenní seminář 3.3.2017&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*V pátek 3.3.2017 proběhne od 10 do 17 bloková výuka v Pracovně na Žižkově (www.pracovna.cz). &lt;br /&gt;
*Ve středa 26.4. od 17.30 do 19 proběhne seminář na hlavní budově v místnosti 409.&lt;br /&gt;
*Ve středa 10.5. od 17.30 do 19 proběhne seminář na hlavní budově v místnosti 409.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka hesel - letní semestr 2017  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky !! Heslo na redakční zpracování &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vojtěch Paleček|| Emma Urbánková||Volné dílo||Povinný výtisk&lt;br /&gt;
||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Veronika Křivánková|| [[Virtuální identita]] ||[[Vzdělávací služby knihoven]] || [[IP adresa]]  || [[Vyložte pojem „integrovaný automatizovaný knihovní systém“, charakterizujte jeho hlavní subsystémy, resp. moduly a jejich vzájemné vazby.]] || [[Automatizace procesu akvizice]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiří Horák|| Elektronický podpis||HTML||Algoritmy kryptologie||||Certifikační autorita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jan Kropáček||[[Lyn Robinson]]||[[Střední hodnota]]||[[Science Fiction]]||Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Magdalena Machovičová||[[Efektivní vedení týmů]]||||[[Bútó]]||[[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání]]||Kompetence a kompetenční modely &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Magdaléna Řeháková|| [[Hodnocení pracovníků]]||[[Generace Y a její požadavek na work-life balance]]||[[Ada Lovelace]]||[[Systematizace pojmů vzdělávání a učení se]]||[[Nerovnosti ve zdraví]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lucie Bílková|| Motivace dospělých ke vzdělávání se||Výchova a vzdělávání ve firmě Baťa||Sigmund Freud||Organizace||Socializace jedince&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Nikola Frollová|| [[Kognitivní disonance]]  || [[Efekt rámování]]  || [[Lateralita]] || [[Replikace]]  || [[Dýchací soustava]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Erben|| [[Propojená data]] (Linked data)||[[Vizualizace informací]] ||[[Kybernetika]]||[[Otevřená věda]]||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka  hesel zimní semestr 2016==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky !! Heslo na redakční zpracování &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21]]||[[Základy SQL]]||[[Jiří Cejpek]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]||[[Rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||[[OpenGrey]]||[[Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Talířová || [[Logika]]||[[Syntaxe]]||[[Audioknihy]]||heslo 4||[[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||[[Vývoj knižníc v stredoveku]]||[[Zkoumání čtivosti]]||[[Knihovní zákon]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Alexandrijská knihovna]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||[[Čtení a čtenářské dovednosti]]||[[A. V. Sokolov]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[Arkadij Vasiljevič Sokolov]]||[[Bill Gates]]+[[Eugene Garfield]]||[[Rychlé čtení,rychločtení,racionální čtení,speed reading,rapid reading,lecture rapide]]||[[Kongresová knihovna]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|''&amp;lt;s&amp;gt;Ondřej Douša&amp;lt;/s&amp;gt;'']]|| [[Linux|''&amp;lt;s&amp;gt;Linux&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Booleovské operátory|''&amp;lt;s&amp;gt;Booleovské operátory&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[World Wide Web|''&amp;lt;s&amp;gt;World Wide Web&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Internetová a počítačová kriminalita|''&amp;lt;s&amp;gt;Internetová a počítačová kriminalita&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| [[Trvalý identifikátor]]||[[Vědecká data]]||[[Architektura informačního průmyslu]]||[[E-learning v českém mimoškolním prostředí]]||[[Informační bublina]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|''V&amp;lt;s&amp;gt;eronika Meislová&amp;lt;/s&amp;gt;''|| [[Alexandrijská knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Alexandrijská knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Aššurbanipalova knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Aššurbanipalova knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 3&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| [[Kongresová knihovna]]||[[Herbert Putnam]]||[[Mundaneum]]||[[Třídění Kongresové knihovny]]||[[Open source]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Hana Hrabáková|| [[Elektronický časopis]]||[[Bibliometrické metody]]||[[Fons Trompenaars]]||heslo 4||&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|Jana Jirikova''||[[Technologická Singularita|Technologická Singularita]]||[[URL]]||[[Affective Computing |Affective Computing]]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Petr Matička|| [[Hypertext]]||[[Open source]]|||[[Cyberstalking]]||[[Podnikový informační systém]]||[[Média]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jonáš Květ|| [[Library of Birmingham]]||[[George Kingsley Zipf]]||[[Memex]]||[[Anonymita v prostředí internetu]]||[[Hypertext]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martin Ouřada||[[Autorské právo]]||[[Média]]||[[Informační bublina]]||[[Cloudové služby]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|David Hrbek||[[Webarchiv]]||[[Michael Buckland]]||[[Tisk]]||[[(Využívání hlasových systémů a jejich uplatnění  v informační společnosti]]||[[Logika]]||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=48720</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=48720"/>
		<updated>2017-05-15T10:41:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tento předmět má za cíl naučit studenty vytvářet a editovat hesla na platformě wiki - oblíbený systém kolaborativní práce, využívaný  po celém světě (Wikipedia). V rámci tohoto předmětu si studenti prakticky vyzkouší jak připravit kvalitní studijní materiály pro svůj obor. Naučí kriticky pracovat s informacemi a vytvářet odborný text ve standardním prostředí MediaWiki na portálu Wikisofia.cz.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, povinný celodenní seminář 3.3.2017&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*V pátek 3.3.2017 proběhne od 10 do 17 bloková výuka v Pracovně na Žižkově (www.pracovna.cz). &lt;br /&gt;
*Ve středa 26.4. od 17.30 do 19 proběhne seminář na hlavní budově v místnosti 409.&lt;br /&gt;
*Ve středa 10.5. od 17.30 do 19 proběhne seminář na hlavní budově v místnosti 409.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka hesel - letní semestr 2017  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky !! Heslo na redakční zpracování &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vojtěch Paleček|| Emma Urbánková||Volné dílo||Povinný výtisk&lt;br /&gt;
||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Veronika Křivánková|| [[Virtuální identita]] ||[[Vzdělávací služby knihoven]] || [[IP adresa]]  || [[Vyložte pojem „integrovaný automatizovaný knihovní systém“, charakterizujte jeho hlavní subsystémy, resp. moduly a jejich vzájemné vazby.]] || [[Automatizace procesu akvizice]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiří Horák|| Elektronický podpis||HTML||Algoritmy kryptologie||||Certifikační autorita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jan Kropáček||[[Lyn Robinson]]||[[Střední hodnota]]||[[Science Fiction]]||Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Magdalena Machovičová||[[Efektivní vedení týmů]]||||[[Bútó]]||[[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání]]||Kompetence a kompetenční modely &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Magdaléna Řeháková|| [[Hodnocení pracovníků]]||[[Generace Y a její požadavek na work-life balance]]||[[Ada Lovelace]]||[[Systematizace pojmů vzdělávání a učení se]]||[[Nerovnosti ve zdraví]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lucie Bílková|| Motivace dospělých ke vzdělávání se||Výchova a vzdělávání ve firmě Baťa||Sigmund Freud||Organizace||Socializace jedince&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Nikola Frollová||  ||  || || [[Replikace]]  || [[Dýchací soustava]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Erben|| [[Propojená data]] (Linked data)||[[Vizualizace informací]] ||[[Kybernetika]]||[[Otevřená věda]]||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka  hesel zimní semestr 2016==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !!  Opravené heslo 1 !!  Heslo z diplomky/bakalářky !! Heslo na redakční zpracování &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Miriam Tančiboková|| [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21]]||[[Základy SQL]]||[[Jiří Cejpek]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]||[[Rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Igor Červený || [[Elektronické publikování]]||[[Interaktivní výukové materiály]]||[[OpenGrey]]||[[Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Talířová || [[Logika]]||[[Syntaxe]]||[[Audioknihy]]||heslo 4||[[Elektronické publikování]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Andrej Kafka|| [[Rukopisy]]||[[Vzácné knihy a rukopisy]]||[[Vývoj knižníc v stredoveku]]||[[Zkoumání čtivosti]]||[[Knihovní zákon]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jana Kozlová|| [[Alexandrijská knihovna]]||[[Knihovní zákon]]||[[Haptika]]||[[Čtení a čtenářské dovednosti]]||[[A. V. Sokolov]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Vít Beneš|| [[Ergonomie]]||[[Arkadij Vasiljevič Sokolov]]||[[Bill Gates]]+[[Eugene Garfield]]||[[Rychlé čtení,rychločtení,racionální čtení,speed reading,rapid reading,lecture rapide]]||[[Kongresová knihovna]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Uživatel:Ondrej.Dousa|''&amp;lt;s&amp;gt;Ondřej Douša&amp;lt;/s&amp;gt;'']]|| [[Linux|''&amp;lt;s&amp;gt;Linux&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Booleovské operátory|''&amp;lt;s&amp;gt;Booleovské operátory&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[World Wide Web|''&amp;lt;s&amp;gt;World Wide Web&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Internetová a počítačová kriminalita|''&amp;lt;s&amp;gt;Internetová a počítačová kriminalita&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lenka Hojčuková|| [[Trvalý identifikátor]]||[[Vědecká data]]||[[Architektura informačního průmyslu]]||[[E-learning v českém mimoškolním prostředí]]||[[Informační bublina]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|''V&amp;lt;s&amp;gt;eronika Meislová&amp;lt;/s&amp;gt;''|| [[Alexandrijská knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Alexandrijská knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||[[Aššurbanipalova knihovna|''&amp;lt;s&amp;gt;Aššurbanipalova knihovna&amp;lt;/s&amp;gt;'']]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 3&amp;lt;/s&amp;gt;''||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Markéta Forstová|| [[Kongresová knihovna]]||[[Herbert Putnam]]||[[Mundaneum]]||[[Třídění Kongresové knihovny]]||[[Open source]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Hana Hrabáková|| [[Elektronický časopis]]||[[Bibliometrické metody]]||[[Fons Trompenaars]]||heslo 4||&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|Jana Jirikova''||[[Technologická Singularita|Technologická Singularita]]||[[URL]]||[[Affective Computing |Affective Computing]]||''&amp;lt;s&amp;gt;heslo 4&amp;lt;/s&amp;gt;''||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Petr Matička|| [[Hypertext]]||[[Open source]]|||[[Cyberstalking]]||[[Podnikový informační systém]]||[[Média]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jonáš Květ|| [[Library of Birmingham]]||[[George Kingsley Zipf]]||[[Memex]]||[[Anonymita v prostředí internetu]]||[[Hypertext]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martin Ouřada||[[Autorské právo]]||[[Média]]||[[Informační bublina]]||[[Cloudové služby]]||[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|David Hrbek||[[Webarchiv]]||[[Michael Buckland]]||[[Tisk]]||[[(Využívání hlasových systémů a jejich uplatnění  v informační společnosti]]||[[Logika]]||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_ze_Soci%C3%A1ln%C3%AD_psychologie&amp;diff=33118</id>
		<title>Státnicové otázky ze Sociální psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_ze_Soci%C3%A1ln%C3%AD_psychologie&amp;diff=33118"/>
		<updated>2016-04-12T13:20:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Předmět sociální psychologie a její vztahy k ostatním psychologickým společenským vědám]]|| Šmitáková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Utváření sociální psychologie jako samostatné vědy v návaznosti na psychologii a sociologii a vývoj sociální psychologie začátkem 20.stol.(první učebnice, experimenty a aplikace)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychoanalýza a neopsychoanalýza v sociální psychologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Behaviorismus a neobehaviorismus v sociální psychologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie pole a kognitivistické koncepce v sociální psychologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj sociální psychologie v druhé polovině 20. stol. (přehodnocování dosavadního vývoje, odlišení evropského a severoamerického přístupu, obnovení pozornosti k masovým procesům, kulturně- a etnopsychologické směry)]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Coping v sociální psychologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Socializace jedince]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální percepce]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Atribuce]]  || Schinková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Sociální motivace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Sociální postoje, jejich utváření a změna]] || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Sociální učení, nápodoba a identifikace]]||Jiroutová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Interpersonální vztahy, konformita]]|| Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Afiliace, atraktivita, láska]] || Klára Vož&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální facilitace, kooperace a kompetice (soupeření, soutěžení)]] || Khánská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Interpersonální, skupinová a masová komunikace]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Emoce v sociální psychologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Agrese a násilí]] || Klára Vož&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Prosociální chování (altruismus)]]|| Šárka Machová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mezikulturní psychologie]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Konflikty, jejich teorie a přístupy k nim]] || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Struktura malé skupiny - vztahy, role, statusy, normy]] || Klára B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Dynamika malé skupiny - skupinová interakce a komunikace, skupinové řešení problému, vůdcovství]]|| Šmitáková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Hromadné chování, masové psychické jevy a procesy]]  || Štěrbová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální psychologie osobnosti, sebepojetí a identity v sociální psychologii]] || V.Pivonkova.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Adlerova_individu%C3%A1ln%C3%AD_psychologie_osobnosti&amp;diff=32793</id>
		<title>Adlerova individuální psychologie osobnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Adlerova_individu%C3%A1ln%C3%AD_psychologie_osobnosti&amp;diff=32793"/>
		<updated>2016-03-22T21:32:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: /* Hlavní body Adlerovy teorie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alfred Adler''' (1870-1937) byl rakouský Žid, trpěl křivicí, měl šest sourozenců, stal se lékařem, psychiatrem. Podle jeho manželky byl velmi náladový. Vždy se zajímal o sociální nespravedlnost, socialismus, četl Marxe, avšak pozdější radikální podobou marxismu byl znechucen. Zprvu spolupracoval s Freudem, byl presidentem Psychoanalytické společnosti, ale nepodstoupil PA. Pak si Adler založil vlastní Společnost pro individuální psychologii (1911). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adler se odchýlil od psychoanalýzy důrazem na začlenění člověka do společnosti - '''individuální ψ''', „druhá vídeňská škola“ (první Freud, třetí Rogers). Podle Adlera je základní účel a cíl života ve směřování k sebeprosazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vídeňský psychiatr uznával dědičnost a prostředí, ale stále měl na paměti, že člověk není jen pouhý produkt těchto dvou sil. Podle Adlera je mj. důležitá první vzpomínka a její emoce, která ji doprovází, a nezáleží vskutku na tom, jestli to je doopravdy první vzpomínka či my ji chceme mít uchovanou jako první.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spousta Adlerových pacientů byli akrobaté, všiml si, že jejich tělesná síla byla kompenzací jiné slabiny v organismu, to vedlo ke zkoumání '''orgánové méněcennosti'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na dílo Alfreda Adlera navazuje např. Karen Horneyová či Harry Stack Sullivan. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní body Adlerovy teorie ==&lt;br /&gt;
* '''orgánová méněcennost '''– spousta Adlerových pacientů byli akrobaté, všiml si, že jejich tělesná síla byla kompenzací jiné slabiny v organismu, to vedlo ke zkoumání OM&lt;br /&gt;
** příčina je fyziologická - dítě při narození trpí pocity slabosti, je to situace nedostatku&lt;br /&gt;
** Adler ztotožňoval slabost s ženskostí či nedostatkem mužské energie -&amp;gt; k překonání slouží '''maskulinní protest''' (později jako „vůle k moci“, pak „usilování o nadřazenost“)&lt;br /&gt;
* '''pocit méněcennosti''' – dítě při narození trpí pocity slabosti, které mohou přerůst v PM, když má dítě nějaký orgán slabší. Je pak náchylnější k jeho onemocnění. Tyto pocity začíná tedy v dětství prožíváním závislosti, bezmocnosti, nezbytnosti spoléhat v otázce přežití na dospělé.&lt;br /&gt;
** ''pocit ''je něco, co si uvědomujeme X ''komplex ''– nevědomý, tento pojem zavedl C.G. Jung, který ho chápal jako neasimilovanou zkušenost, která tvoří jakousi autonomní dynamickou strukturu&amp;lt;ref&amp;gt; Nakonečný, M. (1998). Psychologie osobnosti (Vyd. 2., dotisk.). Praha: Academia. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
** PM jsou jádrem sexuálních abnormalit&lt;br /&gt;
** přehnané PM pak mohou vytvořit '''komplex méněcennosti '''(komplexy nastávají v interakci mezi jednotlivci a jejich soc. prostředím)&lt;br /&gt;
* PM rozvíjí '''kompenzaci''' (směřování k převaze a moci), je to aktivizující východisko, jehož zdrojem je právě orgánová méněcennost (neplnohodnotnost orgánů)&lt;br /&gt;
** zprvu si myslel, že dynamická síla, která ovládá lidské chování, je agresivita - od toho upustil&lt;br /&gt;
* '''komplex nadřazenosti''' se vytvoří při překompenzací - jde o tendenci přehánět své tělesné či jiné dovednosti. PN zakrývá PM.&lt;br /&gt;
* '''pocit sounáležitosti''', též '''cit pospolitosti''' stojí proti pocitu méněcennosti-&amp;gt; člověk je tvor sociální, chceme-li ho pochopit, musíme vzít do úvah i vztahy s druhými. Je to základní znak dobře přizpůsobené osobnosti.&lt;br /&gt;
* '''usilování o nadřazenos'''t – usilujeme o ni, abychom překonali PM. Ve své zdravé podobě je připodobnitelná k sebeuskutečňování osobnosti (růstu) &lt;br /&gt;
* '''společenský důraz''' – usilování je prospěšné jen tehdy, je-li sociálně zaměřeno X antisociální usilování je regresivní (podle Adlera je to zdroj deviací a charakterových selhání) &lt;br /&gt;
* '''cílevědomost '''– každý si volí své jedinečné cíle, které souvisí s tvůrčím já a určují životní styl každého, cíle jsou důležité k pochopení jednotlivce &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Individuální životní styl ===&lt;br /&gt;
Je to unikátní modus adaptace osobnosti k životu, zahrnující cíle i prostředky. Lze generalizovat jen hrubě (vit níže typologie osobnosti). Individuální životní styl  zahrnuje znak, rysy a způsoby chování, které vyjadřují pokus o kompenzaci, kterých člověk užívá k překonání PM a usilování o nadřazenost. Tento styl ovlivňuje psychické i tělesné složky osobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fiktivní finalismus ''' je pojem, který Adler dává do spojitosti s cíli, které si pro sebe lidé nereálně volí, které jsou fiktivní. To ale neznamená, že by nebyly užitečné. Je to univerzální motivující tendence usilovat o naplnění fiktivních cílů, které dávají životu smysl a směr.&lt;br /&gt;
=== Tři životní úkoly: ===&lt;br /&gt;
* vybudovat si dobře fungující lidské vztahy &lt;br /&gt;
* spol. prospěšné zaměstnání &lt;br /&gt;
* vytvořit si intimní vztahy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem individuální psych. je sociální přizpůsobení. Jednotlivec se stává jednotlivcem teprve v sociálním kontextu. Adlerova psych. nerozlišuje mezi sociál.psych. a psych. osobnosti . Cíl vzniká 4-5 let a jeho podstata spočívá v úsilí o moc. Zdůrazňoval schopnost lidí utvářet svůj vlastí osud. Tvrdil, že lidé nejsou puzeni vnitřními silami (X Freud), ale osobně důležitými cíli, a to, jak bojují o tyto cíle, je klíč k porozumění, jaký význam jim v životě dávají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem vývoje osobnosti je '''sociální cit''' (&amp;quot;vidět očima druhého, slyšet ušima druhého, cítit srdcem druhého&amp;quot;), který je základním znakem dobře přizpůsobené osoby. Důležitá je pro Adlera vzájemná spolupráce. Prvotní úlohu v tom hraje matka, která na začátku musí dítěti poskytnout zkušenost s důvěryhodnou osobou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie osobnosti ===&lt;br /&gt;
-podle toho, jak moc je člověk sociálně zdatný &lt;br /&gt;
* panovačný – malý soc. cit, člověk prosazuje sebe bez ohledu na ostatní &lt;br /&gt;
* vyhýbající se – chybí cit pospolitosti, utíká od možností, protože se bojí neúspěchu &lt;br /&gt;
* zištný - hrabivý &lt;br /&gt;
* sociální (zdraví) – má zájem o ostatní lidi, vysoký soc. cit a aktivita &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sourozenecké vztahy ===&lt;br /&gt;
Podle Adlera je pořadí narození dítěte zásadní pro jeho budoucí vývoj.  &lt;br /&gt;
* prvorození – musí ustoupit ze středu rodičovské pozornosti při narození dalšího dítěte, mohou z toho těžit, pokud jsou dobře připravené, ale také může dítě citově trpět &lt;br /&gt;
* druhé či prostřední – rodí se do sociálně vyvážené situace, dělí se o pozornost rodičů, starší sourozenci jsou podnětem k usilování o úspěch, chovají se „jako při závodech“ &lt;br /&gt;
* nejmladší – rozmazlovány, těžce si vytváří sociální cit, největší vlohy k poruše přizpůsobení &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kreativní já ===&lt;br /&gt;
~ tvůrčí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to aktivní princip lidského života, každý je zmocněn utvářet si svůj životní styl, je odpovědný za to, kým je a jak se chová,. Lidé jsou podle Adlera pány svého osudu, a mohou tak ovlivňovat i své okolí. Kreativní já je přirozený výsledek pozitivního, zdravého životního stylu. Adler měl představu, že by každý člověk sledoval své osobní cíle v souladu s potřebami společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Terapie realitou ===&lt;br /&gt;
-je třeba zjistit, jak člověk uspokojuje své potřeby, pokud nejsou spol. přijatelné -&amp;gt; najít jiný způsob, aby to bylo prospěšné pro společnost  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sny ===&lt;br /&gt;
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Díla ===&lt;br /&gt;
* Porozumění životu &lt;br /&gt;
* Smysl života &lt;br /&gt;
* Člověk jaký jest – Základy individuální psychologie &lt;br /&gt;
* Psychologie dětí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Adlerova_individu%C3%A1ln%C3%AD_psychologie_osobnosti&amp;diff=32792</id>
		<title>Adlerova individuální psychologie osobnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Adlerova_individu%C3%A1ln%C3%AD_psychologie_osobnosti&amp;diff=32792"/>
		<updated>2016-03-22T21:31:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: /* Hlavní body Adlerovy teorie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alfred Adler''' (1870-1937) byl rakouský Žid, trpěl křivicí, měl šest sourozenců, stal se lékařem, psychiatrem. Podle jeho manželky byl velmi náladový. Vždy se zajímal o sociální nespravedlnost, socialismus, četl Marxe, avšak pozdější radikální podobou marxismu byl znechucen. Zprvu spolupracoval s Freudem, byl presidentem Psychoanalytické společnosti, ale nepodstoupil PA. Pak si Adler založil vlastní Společnost pro individuální psychologii (1911). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adler se odchýlil od psychoanalýzy důrazem na začlenění člověka do společnosti - '''individuální ψ''', „druhá vídeňská škola“ (první Freud, třetí Rogers). Podle Adlera je základní účel a cíl života ve směřování k sebeprosazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vídeňský psychiatr uznával dědičnost a prostředí, ale stále měl na paměti, že člověk není jen pouhý produkt těchto dvou sil. Podle Adlera je mj. důležitá první vzpomínka a její emoce, která ji doprovází, a nezáleží vskutku na tom, jestli to je doopravdy první vzpomínka či my ji chceme mít uchovanou jako první.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spousta Adlerových pacientů byli akrobaté, všiml si, že jejich tělesná síla byla kompenzací jiné slabiny v organismu, to vedlo ke zkoumání '''orgánové méněcennosti'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na dílo Alfreda Adlera navazuje např. Karen Horneyová či Harry Stack Sullivan. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní body Adlerovy teorie ==&lt;br /&gt;
* '''orgánová méněcennost '''– spousta Adlerových pacientů byli akrobaté, všiml si, že jejich tělesná síla byla kompenzací jiné slabiny v organismu, to vedlo ke zkoumání OM&lt;br /&gt;
** příčina je fyziologická - dítě při narození trpí pocity slabosti, je to situace nedostatku&lt;br /&gt;
** Adler ztotožňoval slabost s ženskostí či nedostatkem mužské energie -&amp;gt; k překonání slouží '''maskulinní protest''' (později jako „vůle k moci“, pak „usilování o nadřazenost“)&lt;br /&gt;
* '''pocit méněcennosti''' – dítě při narození trpí pocity slabosti, které mohou přerůst v PM, když má dítě nějaký orgán slabší. Je pak náchylnější k jeho onemocnění. Tyto pocity začíná tedy v dětství prožíváním závislosti, bezmocnosti, nezbytnosti spoléhat v otázce přežití na dospělé.&lt;br /&gt;
** ''pocit ''je něco, co si uvědomujeme X ''komplex ''– nevědomý, tento pojem zavedl C.G. Jung, který ho chápal jako neasimilovanou zkušenost, která tvoří jakousi autonomní dynamickou strukturu &amp;lt;ref&amp;gt; Nakonečný, M. (1998). Psychologie osobnosti (Vyd. 2., dotisk.). Praha: Academia. &amp;lt;ref/&amp;gt;&lt;br /&gt;
** PM jsou jádrem sexuálních abnormalit&lt;br /&gt;
** přehnané PM pak mohou vytvořit '''komplex méněcennosti '''(komplexy nastávají v interakci mezi jednotlivci a jejich soc. prostředím)&lt;br /&gt;
* PM rozvíjí '''kompenzaci''' (směřování k převaze a moci), je to aktivizující východisko, jehož zdrojem je právě orgánová méněcennost (neplnohodnotnost orgánů)&lt;br /&gt;
** zprvu si myslel, že dynamická síla, která ovládá lidské chování, je agresivita - od toho upustil&lt;br /&gt;
* '''komplex nadřazenosti''' se vytvoří při překompenzací - jde o tendenci přehánět své tělesné či jiné dovednosti. PN zakrývá PM.&lt;br /&gt;
* '''pocit sounáležitosti''', též '''cit pospolitosti''' stojí proti pocitu méněcennosti-&amp;gt; člověk je tvor sociální, chceme-li ho pochopit, musíme vzít do úvah i vztahy s druhými. Je to základní znak dobře přizpůsobené osobnosti.&lt;br /&gt;
* '''usilování o nadřazenos'''t – usilujeme o ni, abychom překonali PM. Ve své zdravé podobě je připodobnitelná k sebeuskutečňování osobnosti (růstu) &lt;br /&gt;
* '''společenský důraz''' – usilování je prospěšné jen tehdy, je-li sociálně zaměřeno X antisociální usilování je regresivní (podle Adlera je to zdroj deviací a charakterových selhání) &lt;br /&gt;
* '''cílevědomost '''– každý si volí své jedinečné cíle, které souvisí s tvůrčím já a určují životní styl každého, cíle jsou důležité k pochopení jednotlivce &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Individuální životní styl ===&lt;br /&gt;
Je to unikátní modus adaptace osobnosti k životu, zahrnující cíle i prostředky. Lze generalizovat jen hrubě (vit níže typologie osobnosti). Individuální životní styl  zahrnuje znak, rysy a způsoby chování, které vyjadřují pokus o kompenzaci, kterých člověk užívá k překonání PM a usilování o nadřazenost. Tento styl ovlivňuje psychické i tělesné složky osobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fiktivní finalismus ''' je pojem, který Adler dává do spojitosti s cíli, které si pro sebe lidé nereálně volí, které jsou fiktivní. To ale neznamená, že by nebyly užitečné. Je to univerzální motivující tendence usilovat o naplnění fiktivních cílů, které dávají životu smysl a směr.&lt;br /&gt;
=== Tři životní úkoly: ===&lt;br /&gt;
* vybudovat si dobře fungující lidské vztahy &lt;br /&gt;
* spol. prospěšné zaměstnání &lt;br /&gt;
* vytvořit si intimní vztahy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem individuální psych. je sociální přizpůsobení. Jednotlivec se stává jednotlivcem teprve v sociálním kontextu. Adlerova psych. nerozlišuje mezi sociál.psych. a psych. osobnosti . Cíl vzniká 4-5 let a jeho podstata spočívá v úsilí o moc. Zdůrazňoval schopnost lidí utvářet svůj vlastí osud. Tvrdil, že lidé nejsou puzeni vnitřními silami (X Freud), ale osobně důležitými cíli, a to, jak bojují o tyto cíle, je klíč k porozumění, jaký význam jim v životě dávají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem vývoje osobnosti je '''sociální cit''' (&amp;quot;vidět očima druhého, slyšet ušima druhého, cítit srdcem druhého&amp;quot;), který je základním znakem dobře přizpůsobené osoby. Důležitá je pro Adlera vzájemná spolupráce. Prvotní úlohu v tom hraje matka, která na začátku musí dítěti poskytnout zkušenost s důvěryhodnou osobou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie osobnosti ===&lt;br /&gt;
-podle toho, jak moc je člověk sociálně zdatný &lt;br /&gt;
* panovačný – malý soc. cit, člověk prosazuje sebe bez ohledu na ostatní &lt;br /&gt;
* vyhýbající se – chybí cit pospolitosti, utíká od možností, protože se bojí neúspěchu &lt;br /&gt;
* zištný - hrabivý &lt;br /&gt;
* sociální (zdraví) – má zájem o ostatní lidi, vysoký soc. cit a aktivita &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sourozenecké vztahy ===&lt;br /&gt;
Podle Adlera je pořadí narození dítěte zásadní pro jeho budoucí vývoj.  &lt;br /&gt;
* prvorození – musí ustoupit ze středu rodičovské pozornosti při narození dalšího dítěte, mohou z toho těžit, pokud jsou dobře připravené, ale také může dítě citově trpět &lt;br /&gt;
* druhé či prostřední – rodí se do sociálně vyvážené situace, dělí se o pozornost rodičů, starší sourozenci jsou podnětem k usilování o úspěch, chovají se „jako při závodech“ &lt;br /&gt;
* nejmladší – rozmazlovány, těžce si vytváří sociální cit, největší vlohy k poruše přizpůsobení &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kreativní já ===&lt;br /&gt;
~ tvůrčí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to aktivní princip lidského života, každý je zmocněn utvářet si svůj životní styl, je odpovědný za to, kým je a jak se chová,. Lidé jsou podle Adlera pány svého osudu, a mohou tak ovlivňovat i své okolí. Kreativní já je přirozený výsledek pozitivního, zdravého životního stylu. Adler měl představu, že by každý člověk sledoval své osobní cíle v souladu s potřebami společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Terapie realitou ===&lt;br /&gt;
-je třeba zjistit, jak člověk uspokojuje své potřeby, pokud nejsou spol. přijatelné -&amp;gt; najít jiný způsob, aby to bylo prospěšné pro společnost  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sny ===&lt;br /&gt;
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Díla ===&lt;br /&gt;
* Porozumění životu &lt;br /&gt;
* Smysl života &lt;br /&gt;
* Člověk jaký jest – Základy individuální psychologie &lt;br /&gt;
* Psychologie dětí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Adlerova_individu%C3%A1ln%C3%AD_psychologie_osobnosti&amp;diff=32791</id>
		<title>Adlerova individuální psychologie osobnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Adlerova_individu%C3%A1ln%C3%AD_psychologie_osobnosti&amp;diff=32791"/>
		<updated>2016-03-22T21:31:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: /* Hlavní body Adlerovy teorie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alfred Adler''' (1870-1937) byl rakouský Žid, trpěl křivicí, měl šest sourozenců, stal se lékařem, psychiatrem. Podle jeho manželky byl velmi náladový. Vždy se zajímal o sociální nespravedlnost, socialismus, četl Marxe, avšak pozdější radikální podobou marxismu byl znechucen. Zprvu spolupracoval s Freudem, byl presidentem Psychoanalytické společnosti, ale nepodstoupil PA. Pak si Adler založil vlastní Společnost pro individuální psychologii (1911). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adler se odchýlil od psychoanalýzy důrazem na začlenění člověka do společnosti - '''individuální ψ''', „druhá vídeňská škola“ (první Freud, třetí Rogers). Podle Adlera je základní účel a cíl života ve směřování k sebeprosazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vídeňský psychiatr uznával dědičnost a prostředí, ale stále měl na paměti, že člověk není jen pouhý produkt těchto dvou sil. Podle Adlera je mj. důležitá první vzpomínka a její emoce, která ji doprovází, a nezáleží vskutku na tom, jestli to je doopravdy první vzpomínka či my ji chceme mít uchovanou jako první.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spousta Adlerových pacientů byli akrobaté, všiml si, že jejich tělesná síla byla kompenzací jiné slabiny v organismu, to vedlo ke zkoumání '''orgánové méněcennosti'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na dílo Alfreda Adlera navazuje např. Karen Horneyová či Harry Stack Sullivan. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní body Adlerovy teorie ==&lt;br /&gt;
* '''orgánová méněcennost '''– spousta Adlerových pacientů byli akrobaté, všiml si, že jejich tělesná síla byla kompenzací jiné slabiny v organismu, to vedlo ke zkoumání OM&lt;br /&gt;
** příčina je fyziologická - dítě při narození trpí pocity slabosti, je to situace nedostatku&lt;br /&gt;
** Adler ztotožňoval slabost s ženskostí či nedostatkem mužské energie -&amp;gt; k překonání slouží '''maskulinní protest''' (později jako „vůle k moci“, pak „usilování o nadřazenost“)&lt;br /&gt;
* '''pocit méněcennosti''' – dítě při narození trpí pocity slabosti, které mohou přerůst v PM, když má dítě nějaký orgán slabší. Je pak náchylnější k jeho onemocnění. Tyto pocity začíná tedy v dětství prožíváním závislosti, bezmocnosti, nezbytnosti spoléhat v otázce přežití na dospělé.&lt;br /&gt;
** ''pocit ''je něco, co si uvědomujeme X ''komplex ''– nevědomý, tento pojem zavedl C.G. Jung, který ho chápal jako neasimilovanou zkušenost, která tvoří jakousi autonomní dynamickou strukturu &amp;lt;ref&amp;gt; Nakonečný, M. (1998). Psychologie osobnosti (Vyd. 2., dotisk.). Praha: Academia. &amp;lt;ref/&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
** PM jsou jádrem sexuálních abnormalit&lt;br /&gt;
** přehnané PM pak mohou vytvořit '''komplex méněcennosti '''(komplexy nastávají v interakci mezi jednotlivci a jejich soc. prostředím)&lt;br /&gt;
* PM rozvíjí '''kompenzaci''' (směřování k převaze a moci), je to aktivizující východisko, jehož zdrojem je právě orgánová méněcennost (neplnohodnotnost orgánů)&lt;br /&gt;
** zprvu si myslel, že dynamická síla, která ovládá lidské chování, je agresivita - od toho upustil&lt;br /&gt;
* '''komplex nadřazenosti''' se vytvoří při překompenzací - jde o tendenci přehánět své tělesné či jiné dovednosti. PN zakrývá PM.&lt;br /&gt;
* '''pocit sounáležitosti''', též '''cit pospolitosti''' stojí proti pocitu méněcennosti-&amp;gt; člověk je tvor sociální, chceme-li ho pochopit, musíme vzít do úvah i vztahy s druhými. Je to základní znak dobře přizpůsobené osobnosti.&lt;br /&gt;
* '''usilování o nadřazenos'''t – usilujeme o ni, abychom překonali PM. Ve své zdravé podobě je připodobnitelná k sebeuskutečňování osobnosti (růstu) &lt;br /&gt;
* '''společenský důraz''' – usilování je prospěšné jen tehdy, je-li sociálně zaměřeno X antisociální usilování je regresivní (podle Adlera je to zdroj deviací a charakterových selhání) &lt;br /&gt;
* '''cílevědomost '''– každý si volí své jedinečné cíle, které souvisí s tvůrčím já a určují životní styl každého, cíle jsou důležité k pochopení jednotlivce &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Individuální životní styl ===&lt;br /&gt;
Je to unikátní modus adaptace osobnosti k životu, zahrnující cíle i prostředky. Lze generalizovat jen hrubě (vit níže typologie osobnosti). Individuální životní styl  zahrnuje znak, rysy a způsoby chování, které vyjadřují pokus o kompenzaci, kterých člověk užívá k překonání PM a usilování o nadřazenost. Tento styl ovlivňuje psychické i tělesné složky osobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fiktivní finalismus ''' je pojem, který Adler dává do spojitosti s cíli, které si pro sebe lidé nereálně volí, které jsou fiktivní. To ale neznamená, že by nebyly užitečné. Je to univerzální motivující tendence usilovat o naplnění fiktivních cílů, které dávají životu smysl a směr.&lt;br /&gt;
=== Tři životní úkoly: ===&lt;br /&gt;
* vybudovat si dobře fungující lidské vztahy &lt;br /&gt;
* spol. prospěšné zaměstnání &lt;br /&gt;
* vytvořit si intimní vztahy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem individuální psych. je sociální přizpůsobení. Jednotlivec se stává jednotlivcem teprve v sociálním kontextu. Adlerova psych. nerozlišuje mezi sociál.psych. a psych. osobnosti . Cíl vzniká 4-5 let a jeho podstata spočívá v úsilí o moc. Zdůrazňoval schopnost lidí utvářet svůj vlastí osud. Tvrdil, že lidé nejsou puzeni vnitřními silami (X Freud), ale osobně důležitými cíli, a to, jak bojují o tyto cíle, je klíč k porozumění, jaký význam jim v životě dávají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem vývoje osobnosti je '''sociální cit''' (&amp;quot;vidět očima druhého, slyšet ušima druhého, cítit srdcem druhého&amp;quot;), který je základním znakem dobře přizpůsobené osoby. Důležitá je pro Adlera vzájemná spolupráce. Prvotní úlohu v tom hraje matka, která na začátku musí dítěti poskytnout zkušenost s důvěryhodnou osobou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie osobnosti ===&lt;br /&gt;
-podle toho, jak moc je člověk sociálně zdatný &lt;br /&gt;
* panovačný – malý soc. cit, člověk prosazuje sebe bez ohledu na ostatní &lt;br /&gt;
* vyhýbající se – chybí cit pospolitosti, utíká od možností, protože se bojí neúspěchu &lt;br /&gt;
* zištný - hrabivý &lt;br /&gt;
* sociální (zdraví) – má zájem o ostatní lidi, vysoký soc. cit a aktivita &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sourozenecké vztahy ===&lt;br /&gt;
Podle Adlera je pořadí narození dítěte zásadní pro jeho budoucí vývoj.  &lt;br /&gt;
* prvorození – musí ustoupit ze středu rodičovské pozornosti při narození dalšího dítěte, mohou z toho těžit, pokud jsou dobře připravené, ale také může dítě citově trpět &lt;br /&gt;
* druhé či prostřední – rodí se do sociálně vyvážené situace, dělí se o pozornost rodičů, starší sourozenci jsou podnětem k usilování o úspěch, chovají se „jako při závodech“ &lt;br /&gt;
* nejmladší – rozmazlovány, těžce si vytváří sociální cit, největší vlohy k poruše přizpůsobení &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kreativní já ===&lt;br /&gt;
~ tvůrčí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to aktivní princip lidského života, každý je zmocněn utvářet si svůj životní styl, je odpovědný za to, kým je a jak se chová,. Lidé jsou podle Adlera pány svého osudu, a mohou tak ovlivňovat i své okolí. Kreativní já je přirozený výsledek pozitivního, zdravého životního stylu. Adler měl představu, že by každý člověk sledoval své osobní cíle v souladu s potřebami společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Terapie realitou ===&lt;br /&gt;
-je třeba zjistit, jak člověk uspokojuje své potřeby, pokud nejsou spol. přijatelné -&amp;gt; najít jiný způsob, aby to bylo prospěšné pro společnost  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sny ===&lt;br /&gt;
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Díla ===&lt;br /&gt;
* Porozumění životu &lt;br /&gt;
* Smysl života &lt;br /&gt;
* Člověk jaký jest – Základy individuální psychologie &lt;br /&gt;
* Psychologie dětí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Adlerova_individu%C3%A1ln%C3%AD_psychologie_osobnosti&amp;diff=32790</id>
		<title>Adlerova individuální psychologie osobnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Adlerova_individu%C3%A1ln%C3%AD_psychologie_osobnosti&amp;diff=32790"/>
		<updated>2016-03-22T21:22:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: /* Zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Alfred Adler''' (1870-1937) byl rakouský Žid, trpěl křivicí, měl šest sourozenců, stal se lékařem, psychiatrem. Podle jeho manželky byl velmi náladový. Vždy se zajímal o sociální nespravedlnost, socialismus, četl Marxe, avšak pozdější radikální podobou marxismu byl znechucen. Zprvu spolupracoval s Freudem, byl presidentem Psychoanalytické společnosti, ale nepodstoupil PA. Pak si Adler založil vlastní Společnost pro individuální psychologii (1911). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Adler se odchýlil od psychoanalýzy důrazem na začlenění člověka do společnosti - '''individuální ψ''', „druhá vídeňská škola“ (první Freud, třetí Rogers). Podle Adlera je základní účel a cíl života ve směřování k sebeprosazení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vídeňský psychiatr uznával dědičnost a prostředí, ale stále měl na paměti, že člověk není jen pouhý produkt těchto dvou sil. Podle Adlera je mj. důležitá první vzpomínka a její emoce, která ji doprovází, a nezáleží vskutku na tom, jestli to je doopravdy první vzpomínka či my ji chceme mít uchovanou jako první.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spousta Adlerových pacientů byli akrobaté, všiml si, že jejich tělesná síla byla kompenzací jiné slabiny v organismu, to vedlo ke zkoumání '''orgánové méněcennosti'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na dílo Alfreda Adlera navazuje např. Karen Horneyová či Harry Stack Sullivan. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní body Adlerovy teorie ==&lt;br /&gt;
* '''orgánová méněcennost '''– spousta Adlerových pacientů byli akrobaté, všiml si, že jejich tělesná síla byla kompenzací jiné slabiny v organismu, to vedlo ke zkoumání OM&lt;br /&gt;
** příčina je fyziologická - dítě při narození trpí pocity slabosti, je to situace nedostatku&lt;br /&gt;
** Adler ztotožňoval slabost s ženskostí či nedostatkem mužské energie -&amp;gt; k překonání slouží '''maskulinní protest''' (později jako „vůle k moci“, pak „usilování o nadřazenost“)&lt;br /&gt;
* '''pocit méněcennosti''' – dítě při narození trpí pocity slabosti, které mohou přerůst v PM, když má dítě nějaký orgán slabší. Je pak náchylnější k jeho onemocnění. Tyto pocity začíná tedy v dětství prožíváním závislosti, bezmocnosti, nezbytnosti spoléhat v otázce přežití na dospělé.&lt;br /&gt;
** ''pocit ''je něco, co si uvědomujeme X ''komplex ''– nevědomý, tento pojem zavedl C.G. Jung, který ho chápal jako neasimilovanou zkušenost, která tvoří jakousi autonomní dynamickou strukturu &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; Nakonečný, M. (1998). Psychologie osobnosti (Vyd. 2., dotisk.). Praha: Academia. &amp;lt;ref/&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
** PM jsou jádrem sexuálních abnormalit&lt;br /&gt;
** přehnané PM pak mohou vytvořit '''komplex méněcennosti '''(komplexy nastávají v interakci mezi jednotlivci a jejich soc. prostředím)&lt;br /&gt;
* PM rozvíjí '''kompenzaci''' (směřování k převaze a moci), je to aktivizující východisko, jehož zdrojem je právě orgánová méněcennost (neplnohodnotnost orgánů)&lt;br /&gt;
** zprvu si myslel, že dynamická síla, která ovládá lidské chování, je agresivita - od toho upustil&lt;br /&gt;
* '''komplex nadřazenosti''' se vytvoří při překompenzací - jde o tendenci přehánět své tělesné či jiné dovednosti. PN zakrývá PM.&lt;br /&gt;
* '''pocit sounáležitosti''', též '''cit pospolitosti''' stojí proti pocitu méněcennosti-&amp;gt; člověk je tvor sociální, chceme-li ho pochopit, musíme vzít do úvah i vztahy s druhými. Je to základní znak dobře přizpůsobené osobnosti.&lt;br /&gt;
* '''usilování o nadřazenos'''t – usilujeme o ni, abychom překonali PM. Ve své zdravé podobě je připodobnitelná k sebeuskutečňování osobnosti (růstu) &lt;br /&gt;
* '''společenský důraz''' – usilování je prospěšné jen tehdy, je-li sociálně zaměřeno X antisociální usilování je regresivní (podle Adlera je to zdroj deviací a charakterových selhání) &lt;br /&gt;
* '''cílevědomost '''– každý si volí své jedinečné cíle, které souvisí s tvůrčím já a určují životní styl každého, cíle jsou důležité k pochopení jednotlivce &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Individuální životní styl ===&lt;br /&gt;
Je to unikátní modus adaptace osobnosti k životu, zahrnující cíle i prostředky. Lze generalizovat jen hrubě (vit níže typologie osobnosti). Individuální životní styl  zahrnuje znak, rysy a způsoby chování, které vyjadřují pokus o kompenzaci, kterých člověk užívá k překonání PM a usilování o nadřazenost. Tento styl ovlivňuje psychické i tělesné složky osobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fiktivní finalismus ''' je pojem, který Adler dává do spojitosti s cíli, které si pro sebe lidé nereálně volí, které jsou fiktivní. To ale neznamená, že by nebyly užitečné. Je to univerzální motivující tendence usilovat o naplnění fiktivních cílů, které dávají životu smysl a směr.&lt;br /&gt;
=== Tři životní úkoly: ===&lt;br /&gt;
* vybudovat si dobře fungující lidské vztahy &lt;br /&gt;
* spol. prospěšné zaměstnání &lt;br /&gt;
* vytvořit si intimní vztahy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem individuální psych. je sociální přizpůsobení. Jednotlivec se stává jednotlivcem teprve v sociálním kontextu. Adlerova psych. nerozlišuje mezi sociál.psych. a psych. osobnosti . Cíl vzniká 4-5 let a jeho podstata spočívá v úsilí o moc. Zdůrazňoval schopnost lidí utvářet svůj vlastí osud. Tvrdil, že lidé nejsou puzeni vnitřními silami (X Freud), ale osobně důležitými cíli, a to, jak bojují o tyto cíle, je klíč k porozumění, jaký význam jim v životě dávají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem vývoje osobnosti je '''sociální cit''' (&amp;quot;vidět očima druhého, slyšet ušima druhého, cítit srdcem druhého&amp;quot;), který je základním znakem dobře přizpůsobené osoby. Důležitá je pro Adlera vzájemná spolupráce. Prvotní úlohu v tom hraje matka, která na začátku musí dítěti poskytnout zkušenost s důvěryhodnou osobou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie osobnosti ===&lt;br /&gt;
-podle toho, jak moc je člověk sociálně zdatný &lt;br /&gt;
* panovačný – malý soc. cit, člověk prosazuje sebe bez ohledu na ostatní &lt;br /&gt;
* vyhýbající se – chybí cit pospolitosti, utíká od možností, protože se bojí neúspěchu &lt;br /&gt;
* zištný - hrabivý &lt;br /&gt;
* sociální (zdraví) – má zájem o ostatní lidi, vysoký soc. cit a aktivita &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sourozenecké vztahy ===&lt;br /&gt;
Podle Adlera je pořadí narození dítěte zásadní pro jeho budoucí vývoj.  &lt;br /&gt;
* prvorození – musí ustoupit ze středu rodičovské pozornosti při narození dalšího dítěte, mohou z toho těžit, pokud jsou dobře připravené, ale také může dítě citově trpět &lt;br /&gt;
* druhé či prostřední – rodí se do sociálně vyvážené situace, dělí se o pozornost rodičů, starší sourozenci jsou podnětem k usilování o úspěch, chovají se „jako při závodech“ &lt;br /&gt;
* nejmladší – rozmazlovány, těžce si vytváří sociální cit, největší vlohy k poruše přizpůsobení &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kreativní já ===&lt;br /&gt;
~ tvůrčí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to aktivní princip lidského života, každý je zmocněn utvářet si svůj životní styl, je odpovědný za to, kým je a jak se chová,. Lidé jsou podle Adlera pány svého osudu, a mohou tak ovlivňovat i své okolí. Kreativní já je přirozený výsledek pozitivního, zdravého životního stylu. Adler měl představu, že by každý člověk sledoval své osobní cíle v souladu s potřebami společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Terapie realitou ===&lt;br /&gt;
-je třeba zjistit, jak člověk uspokojuje své potřeby, pokud nejsou spol. přijatelné -&amp;gt; najít jiný způsob, aby to bylo prospěšné pro společnost  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sny ===&lt;br /&gt;
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXx&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Díla ===&lt;br /&gt;
* Porozumění životu &lt;br /&gt;
* Smysl života &lt;br /&gt;
* Člověk jaký jest – Základy individuální psychologie &lt;br /&gt;
* Psychologie dětí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Symbolick%C3%BD_interakcionismus&amp;diff=32283</id>
		<title>Symbolický interakcionismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Symbolick%C3%BD_interakcionismus&amp;diff=32283"/>
		<updated>2016-02-16T13:28:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: /* Zdroj */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Symbolicky interakcionismus.jpg|270px|náhled|vpravo|Schéma interakcí, v nichž dochází k interpretaci a přiřazování subjektivního významu]]&lt;br /&gt;
[[Symbolický interakcionismus]] je přístup, který zkoumá společnost skrze interakci jedinců a její interpretaci. Mezi jedinci se odehrávají interakce, každý jedinec si interakci nějak interpretuje a přisoudí jí nějaký význam. Některé významy jsou sdílené mezi jedinci a stávají je symbolem, tyto symboly se pak v dále interakcích mohou měnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší přínos je rozpracování teorií [http://cs.wikipedia.org/wiki/George_Herbert_Mead George Herberta Meada] jeho žákem [http://en.wikipedia.org/wiki/Herbert_Blumer Herbertem Blumerem]. Název symbolických interakcionismus se používá od roku 1937, kdy tento pojem použil Herbert Blumer ve svém článku v časopise ''Man and Society''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blumer1969&amp;quot;&amp;gt; Blumer, H. (1969). Symbolic Interactionism: Perspective and Method. New Jersey, Englewood Cliffs: Prentice-Hall, Inc. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt; Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;mccall&amp;quot;&amp;gt; McCall, G.J. (2006). Symbolic Interaction In P.J. Burke (Ed.) Contemporary Social Psychological Theories. (1-23) Stanfort, California: Stanford Social Sciences &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Základní pojmy = symbol, význam, interakce, interpretace &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje symbolického interakcionismu jako přístupu ke zkoumání lidské přirozenosti &lt;br /&gt;
můžeme najít již v 18. století a to především ve filosofickém hnutí známém jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skotsk%C3%A9_osv%C3%ADcenstv%C3%AD skotské osvícenství] (''Scottish Enlightenment''), které mezi své nejvýznamnější členy řadí osobnosti jako [http://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Hutcheson_%28philosopher%29 Francis Hutcheson], [http://cs.wikipedia.org/wiki/David_Hume David Hume], [http://en.wikipedia.org/wiki/Adam_Smith Adam Smith], [http://plato.stanford.edu/entries/reid/ Thomas Reid] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Adam_Ferguson Adam Ferguson].&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brodie&amp;quot;&amp;gt; Broadie, Alexander, &amp;quot;Scottish Philosophy in the 18th Century&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2013 Edition), Edward N. Zalta (ed.), forthcoming URL = &lt;br /&gt;
&amp;lt;http://plato.stanford.edu/archives/fall2013/entries/scottish-18th/&amp;gt; &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých úvahách vycházeli z předpokladů níže&amp;lt;ref name=&amp;quot;mccall&amp;quot; /&amp;gt; (shrnují myšlenky i předchozích badatelů):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Všichni lidé sdílejí společnou přirozenost, která je specifická mezi všemi zvířaty, ale u lidí je zakryta sociálními rozdíly&lt;br /&gt;
# Lidé se obecně chovají sociálně vhodnými způsoby&lt;br /&gt;
# Lidské počínání je regulované pomocí Self&lt;br /&gt;
## Člověk je sociální zvíře&lt;br /&gt;
## Základem společnosti je komunikace&lt;br /&gt;
## Základem člověka je duševní život&lt;br /&gt;
## Klíčové spojení mezi společností a člověkem je zrcadlové já&lt;br /&gt;
## Seberegulace je proces&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální já ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z výše zmíněných předpokladů je důležité zmínit úvahy o [[Sociální já (Self)|sociálním já]]. Sociální já je produkt výchovy či vyrůstání jedince ve společnosti. Umožňuje člověku nahlížet na sebe očima druhých lidí – samozřejmě bez vyhnutí se zkreslením, která provázejí subjektivní [[Sociální percepce|percepci]] – a případně přebírat [[sociální role]] ostatních ve společnosti. Informace získané těmito cestami formují jedincovo chování, neboť přetvářejí představy toho, co je dobré a žádoucí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burke&amp;quot;&amp;gt;Burke, P.J. (2006). Contemporary Social Psychological Theories. Stanfort, California: Stanford Social Sciences&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Adam Smith ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Adam_Smith Adam Smith] zkoumal, jak lidé posuzují jednání ostatních a emoce, které v souvislosti s jejich hodnocením mají. Zjistil, že lidé obecně velice rádi morálně hodnotí jednání ostatních. Klíčovou roli v soudu druhého člověka hraje [[Emoce|emoce]], kterou posuzovatel cítí, když si představí sám sebe na místě posuzovaného. Jako schvalované, správné nebo oprávněné jednání je hodnoceno takové jednání, při jehož pozorování se dostaví soucit či pocit porozumění a sounáležitosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Smith tvrdí, že takovéto hodnocení může být použito jedincem i při hodnocení vlastního jednání. Tedy když sleduje své pocity v reakci na vlastní činy. Určité nezaujatosti hodnocení a emoční reakce však může být dosaženo pouze tehdy, představí-li si jedinec někoho jiného konajícího stejné činy. Smith tvrdil, že ostatní slouží jedinci jako &amp;lt;b&amp;gt;„sociální zrcadlo“&amp;lt;/b&amp;gt; (''social looking-glass''), zrcadlo odrážející jednajícímu, jak ostatní reagují na jeho vlastní chování. Zrcadlo, které zobrazuje pocity ostatních ohledně jednání jedince. Na základě těchto pocitů vznikají morální soudy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burke&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;mccall&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv myšlenkových proudů v Americe ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pragmatismus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější představitelé tohoto myšlenkového směru jsou [http://en.wikipedia.org/wiki/William_James William James] a [http://en.wikipedia.org/wiki/John_Dewey John Dewey]. Ačkoliv je pragmatismus spíše filosofický myšlenkový směr jeho vliv se promítl jak v sociologii, tak v psychologii. Ostatně J. Dewey svými postřehy významně ovlivnil díla svých žáků – [http://cs.wikipedia.org/wiki/George_Herbert G. H. Meada] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Cooley Ch. H. Cooleyho].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní teze pragmatismu se dá shrnout jako stanovisko, že objektivně nelze objekty kolem nás poznat, neboť vnímáme pouze účinky těchto objektů na nás, nikoliv objekty samotné. Takovéto specifické účinky nebo vnímání dále ovlivňuje naše jednání, což vede i k rozdílným důsledkům našeho jednání. Zjednodušeně to je důvod, proč lidé reagují i v podobných situacích různě a dávají to najevo specifickým chováním. Člověk aktivně poznává, jaký je smysl objektů, tím, že nachází '''jejich účel'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;horváth&amp;quot;&amp;gt;Horváth, M. (2008). Herbert Blumer: Symbolický interakcionismus - teoretické a metodologické vymezení In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (35-61) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Behaviorismus ===&lt;br /&gt;
Původně metodologický přístup k vědeckému zkoumání člověka, jehož základní principy &lt;br /&gt;
postuloval na začátku 20. století [http://en.wikipedia.org/wiki/John_B._Watson John Watson]. Behavioristický přístup se zaměřuje na vnější projevy jako jediné signifikantní signály o prožívání a myšlení jedince. V interakcích s prostředím a &lt;br /&gt;
ostatními jedinci se utváří vnitřní život. Stabilita těchto vnitřních dějů je zajištěna především díky zvyku a sociálnímu učení. Stejně jako pragmatismus se i behaviorismus zaměřuje na žitou zkušenost a pozorovatelné chování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mccall&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobnosti stojící u zrodu symbolického interakcionismu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charles Horton Cooley (1864 –1929) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cooley tvrdí, že mezi jedincem a společností je pouto, díky kterému neustále interagují. Tento koncept nazývá „zrcadlové Já“ (''[http://en.wikipedia.org/wiki/Looking_glass_self looking-glass self]'').&amp;lt;ref name=&amp;quot;symbolic2003&amp;quot;&amp;gt;&amp;quot;Symbolic Interactionism.&amp;quot; International Encyclopedia of Marriage and Family. 2003. Retrieved September 07, 2013 from Encyclopedia.com: http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3406900426.html&amp;lt;/ref&amp;gt;Jedná se v podstatě o komplexnější teorii Adama Smithe. Jedinec sám sebe hodnotí v závislosti na okolí, tzn., dívá se na své chování a rozhodnutí jakoby očima ostatních a představuje si, jak by ho ohodnotili. Ostatními se myslí především blízké osoby, zde Cooley zavádí termín primární skupina.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Tato primární skupina (dnes tradičně tvořená rodiči a sourozenci) je důležitá v procesu formování osobnosti a socializace. Sebepojetí a pocity hodnotící sebe sama jsou následky toho, jak si jedinec představuje, že ho členové primární skupiny vidí a posuzují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;symbolic2003&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Primární skupinou Cooley myslí nejen rodinu, ale i skupiny vrstevníků a lidi v sousedství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== George Herbert Mead (1863–1931) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální psychologie]] se podle Meada zabývá především studiem jednání (činností) a chování jedince v rámci sociálního procesu; chování jedince jde ale pochopit jedině v souvislosti s chováním celé sociální skupiny, do které patří.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt;Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mead tvrdil, že základní lidskou doménou, která jej odlišuje od ostatních živých bytostí, je schopnost jednání. Tedy schopnost odkladu reakce na stimul, úmyslného chování a zabránění si v konání. K tomuto účelu slouží Self, sociální já s dvěma složkami. Díky Self může člověk být objektem svého vlastního chování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Self ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Self se skládá ze dvou složek, &amp;lt;b&amp;gt;Me&amp;lt;/b&amp;gt; a &amp;lt;b&amp;gt;I&amp;lt;/b&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# Složka označovaná jako &amp;lt;b&amp;gt;I&amp;lt;/b&amp;gt; je činná a sociálně aktivní ve smyslu chování a jednání.&lt;br /&gt;
# Složka &amp;lt;b&amp;gt;Me&amp;lt;/b&amp;gt; je spíše perceptivního charakteru, její funkce spočívá v nastavování zrcadla vlastnímu chování, ale i chování ostatních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Self tedy slouží nejen k vědomí sebe samého, ale i ke kritickému posuzování vlastního jednání a chování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blumer1967&amp;quot;&amp;gt;Blumer, H. (1967). Society as Symbolic Interaction In J.G. Manis and B. N. Meltzer (Ed.) Symbolic Interaction (A reader in Social Psychology).(139-148) Boston:  Allyn and Bacon &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Self není vrozené, nýbrž se utváří během zrání a interakcí ve společnosti. Mead se zaměřil na vysvětlení vzniku Self skrze termíny &amp;lt;b&amp;gt;Game&amp;lt;/b&amp;gt; a &amp;lt;b&amp;gt;Play&amp;lt;/b&amp;gt; odkazující na dětskou hru.&lt;br /&gt;
# Play je fáze dětské hry, kdy si člověk hraje především sám se sebou.&lt;br /&gt;
# Game je hra, jejíž součástí už jsou vztahy k dalším hráčům organizované na základě obecných pravidel. Díky hře se člověk učí osvojovat a zvnitřňovat [[sociální role]] ostatních, a tedy i jejich perspektivu na ostatní lidi a role.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mead používal termín Self ve čtyřech mírně odlišných formách. ''Chápal Self jako'':&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# ''Self jako proces sebekontroly'' &lt;br /&gt;
# ''Self jako abstraktní objekt ''&lt;br /&gt;
# ''Self ve spojení s Me je vytvořeno sociálním procesem'' &lt;br /&gt;
# ''Self jako sebe-realizační složka''&amp;lt;ref name=&amp;quot;horváth&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Herbert George Blumer ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Herbert George Blumer''' byl americký sociolog a Meadův žák. Bývá zařazován mezi představitele chicagské sociologické školy. Jemu vděčíme za zformulování nejznámější verze a jméno [http://en.wikipedia.org/wiki/Symbolic_interactionism symbolického interakcionismu], když přejal a doplnil řadu myšlenek svého učitele. Termín symbolický interakcionismus se začal užívat ve spojitosti s typickým přístupem ke studiu skupinového života lidí a lidského chování. Blumer sám zmiňuje, že tento termín vznikl víceméně náhodně, použil ho v článku psaném pro ''Man and society'' a tento pojem se uchytil a začal se používat obecně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blumer1969&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blumer definuje tři základní premisy symbolického interakcionismu s důrazem na hlavní pojmy - interpretaci a význam:&lt;br /&gt;
# Lidé jednaní na základě významů, které věcem sami připisují. Takové věci zahrnují všechno od hmotných věcí, jako jsou například stromy či židle po osoby či abstraktnější kategorie jako je přátelství a další. Situace běžného denního života nevyjímaje.&lt;br /&gt;
# Význam těchto věcí je odvozen či vzniká v sociální interakci, která probíhá mezi jedinci. Blumer pak v tomto kontextu označuje interakci symbolickou (schopnost regulace chování, jednání, možnost plánování) a nesymbolickou (automatická reakce)&amp;lt;ref name=&amp;quot;blumer1969&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
# Tyto významy se používají a mění v procesu interpretace, kterou používá každá osoba z toho důvodu, aby se vypořádala s věcmi, se kterými se střetává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;''Taking the role''&amp;lt;/b&amp;gt; – &amp;lt;b&amp;gt;Přebírání rolí&amp;lt;/b&amp;gt; – každý jedinec vyrovnává (upravuje, koriguje) své jednání ve vztahu k jednání ostatních tím, že zjišťuje, co dělají a co mají v úmyslu dělat. Tedy tím, že zjišťuje významy jejich činů. Pro Meada toto probíhá pomocí procesu „přebírání rolí“ ostatních – ať už jde o role specifického jedince či role skupiny (Meadův ''[http://en.wikipedia.org/wiki/Generalized_other generalized other]'' „generalizovaný druhý“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;blumer1967&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále Blumer&amp;lt;ref name=&amp;quot;blumer1969&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; výstižně stanovuje '''tři základní požadavky v metodologii''', aby sloužila k lepšímu, přesnějšímu a praktičtějšímu porozumění světu kolem nás:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Úkolem metodologie je zahrnout celou oblast bádání, ne jen její část.&lt;br /&gt;
# Metody zkoumání by měly být závislé na charakteru zkoumaného problému, tak jak se vyskytuje v reálném světě a jejich účinnost by měla být testována.&lt;br /&gt;
# Model, který využíváme při zkoumání světa, by měl být podřízen výsledkům testování ve skutečném světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Blumer, H. (1967). Society as Symbolic Interaction In J.G. Manis and B. N. Meltzer (Ed.) Symbolic Interaction (A reader in Social Psychology).(139-148) Boston: Allyn and Bacon&lt;br /&gt;
* Blumer, H. (1969). Symbolic Interactionism: Perspective and Method. New Jersey, Englewood Cliffs: Prentice-Hall, Inc.&lt;br /&gt;
* Burke, P.J. (2006). Contemporary Social Psychological Theories. Stanfort, California: Stanford Social Sciences&lt;br /&gt;
* Horváth, M. (2008). Herbert Blumer: Symbolický interakcionismus - teoretické a metodologické vymezení In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (35-61) Praha:Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* McCall, G.J. (2006). Symbolic Interaction In P.J. Burke (Ed.) Contemporary Social Psychological Theories. (1-23) Stanfort, California: Stanford Social Sciences&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* National Cyclopedia of American Biography. (1962). &amp;quot;William Isaac Thomas.&amp;quot; National Cyclopaedia of American Biography 44: 581.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Internetové zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Aboulafia, Mitchell, &amp;quot;George Herbert Mead&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Summer 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.), URL = &amp;lt;http://plato.stanford.edu/archives/sum2012/entries/mead/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* &amp;quot;Blumer, Herbert.&amp;quot; International Encyclopedia of the Social Sciences. 2008. Retrieved September 04, 2013 from Encyclopedia.com: http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3045300217.html &lt;br /&gt;
* Broadie, Alexander, &amp;quot;Scottish Philosophy in the 18th Century&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2013 Edition), Edward N. Zalta (ed.), forthcoming URL = &amp;lt;http://plato.stanford.edu/archives/fall2013/entries/scottish-18th/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Hobbes, Thomas. Of Man, Being the First Part of Leviathan. Vol. XXXIV, Part 5. The Harvard Classics. New York: P.F. Collier &amp;amp; Son, 1909–14; Bartleby.com, 2001. www.bartleby.com/34/5/. [8.9.2013]. &lt;br /&gt;
* &amp;quot;Symbolic Interactionism.&amp;quot; International Encyclopedia of Marriage and Family. 2003. Retrieved September 07, 2013 from Encyclopedia.com: http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3406900426.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Sociální psychologie- státnicové otázky|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_st%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;diff=32282</id>
		<title>Bakalářské státnicové otázky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_st%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;diff=32282"/>
		<updated>2016-02-16T13:28:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Informace ke státním bakalářských zkouškám z oboru Psychologie naleznete [http://kps.ff.cuni.cz/cs/studium/bakalarske-studium/bzk/ zde].&lt;br /&gt;
O tom, jak se s wikisofií pracuje a jak by mělo vypadat heslo se dozvíš [https://wikisofia.cz/index.php/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tady].&lt;br /&gt;
Ispiraci k tomu, jak by heslo mělo vypada naleznete [https://wikisofia.cz/index.php/Symbolick%C3%BD_interakcionismus tu].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Povinné předměty'''&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky ze Sociální psychologie]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Vývojové psychologie]]&lt;br /&gt;
'''Volitelné předměty'''&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Obecné psychologie]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Psychologie Osobnosti]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Výchovy a vzdělávání]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky ze Společenských věd]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=31108</id>
		<title>Státnicové otázky z Obecné psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=31108"/>
		<updated>2016-02-02T15:23:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Obecná psychologie jako základní disciplína psychologických věd. Předmět obecné psychologie.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychické zákonitosti a jejich charakter.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Determinace psychiky.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychika, její dimenze, formy a funkce.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vědomí a nevědomí, prožívání a chování jako základní dimenze psychiky.]]  || Petra Klára Týnovská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace psychických funkcí, psychických procesů a psychických stavů.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kognitivní procesy, jejich klasifikace, vzájemné vztahy.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vnímání a jeho vlastnosti. Teorie vnímání.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Čivost, počitkové prahy. Psychofyzické zákonitosti.]]  || Kucharský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Představivost, druhy představ a jejich vlastnosti. Teorie představivosti.]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantazie, charakteristika fantazijních představ a mechanismy jejich vzniku a uplatňování; formy  fantazijní činnosti.]]  || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Symbolické procesy: myšlení, řeč, jazyk, mluva.]]  || Šmitáková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojmotvorné procesy. Teorie utváření pojmů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Řešení problémů.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Základy sémiotiky a její uplatnění v psychologii. Psycholingvistika.]] || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí inteligence v psychologii. Teorie inteligence a jejich vývoj.]]   ||Khánská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozornost a její vlastnosti. Teorie pozornosti: zařazení pozornosti do systému psychických procesů.]]  ||Bibiana Takáčová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí paměti. Teorie a modely paměti.]]  || Jiroutová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asociační zákonitosti.]] || Nikola F&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Učení jako jedna ze základních forem činnosti. Druhy a formy učení.]]  || Kojanová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy a mechanismy učení. Obecné zákonitosti učení. Teorie učení.]]  || Kojanová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pojetí emocí; vlastnosti emocí. Teorie emocí a jejich vývoj.]]  || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Emoční regulace, výraz emocí, vývoj emocí a jejich socializace.]] || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motivace a motivační procesy. Teorie motivace a jejich vývoj.]]  || Klára V&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace motivačních dispozic.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tvořivost: pojetí kreativity. Vývoj teorií kreativity.]]      || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Plánování a iniciace činnosti, formy realizace záměrů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy rozhodování a psychologické teorie rozhodování.]]  || Schinková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Volní procesy a volní vlastnosti. Teorie vůle a jejich vývoj.]] || Šímová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Regulace a psychické řízení činnosti, chování a jednání.]]  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*Atkinson, R. L. a kol.: Psychologie. Praha, Portál 2003 (2. vyd.).&lt;br /&gt;
*Eysenck, M. W., Keane, M. T.: Kognitivní psychologie. Praha, Academia 2008. &lt;br /&gt;
*Plháková, A.: Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia 2007 (3. vyd.).&lt;br /&gt;
*Sedláková, M.:Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Mentální reprezentace a mentální modely. Praha, Grada 2004.&lt;br /&gt;
*Sternberg, R.:  Kognitivní psychologie. Praha, Portál 2002.&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDvojov%C3%A9_psychologie&amp;diff=31107</id>
		<title>Státnicové otázky z Vývojové psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDvojov%C3%A9_psychologie&amp;diff=31107"/>
		<updated>2016-02-02T15:22:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Předmět a úkoly vývojové psychologie]]|| Nikola Frollová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Základní determinace vývoje psychiky a vztah hlavních determinant]] || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska základních směrů ve vývojové psychologii]] || Šmitáková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přehled diagnostických a výzkumných metod vývojové psychologie, základní typy výzkumných projektů vývojové psychologie]] || Kolečková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje]]  || Kočandrlová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace]]   || Klára B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vliv matky na raný vývoj dítěte a na jeho socioemocionální vývoj]] || Khánská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kojenecké období, rané formy učení, vývoj lokomoce, koordinace, experimentace, hlavní znaky vývoje a činnosti dítěte do jednoho roku, předřečové projevy dítěte a jejich význam]] || Malá&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakteristika batolecího věku]]|| Kubešková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj řeči v 1. a 2. roce života]] || Rynešová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakteristické znaky dítěte předškolní věku]] || Soňa B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj morálního usuzování, jednání, cítění]] || Ondřej Heřman&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj a druhy dětské hry, různé interpretace hry]] || Odvárková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Diagnostická hodnota dětské kresby - vývojová a klinická]]  ||Hanzlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mladší školní věk, přechod od předškolního věku do školního, změny v myšlení, ve vztazích, biologických znacích, charakteristika stadia konkrétních logických operací]] || Thea Sedláčková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnost pubescenta, stadium formálních logických operací]]  || Klára B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Adolescence]]  || Novotná D. &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mladá dospělost]]||Černá D.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Střední dospělost]]  || Nováková H.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozdní dospělost]] || Petra Klára Týnovská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Stárnutí a stáří, biologické, sociální a psychické aspekty, psychické schopnostní a osobnostní změny, adaptace na stáří]]  || Honza Kříž&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti]]  || Klára B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Myšlenkový proud těžící z trendu zrání kognitivních struktur, podstata Piagetova přístupu k vývoji jedince, přehled fází kognitivního vývoje dle Piageta]]  || Bibiána Takáčová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Definice a různé pojetí socializace, rozdílné společensko- kulturní normy a cíle v procesu socializace, rodina jako základní socializační činitel, rodičovské výchovné postoje]]|| Ladka Jasanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vývoj sociálně-psychologických vztahů v ontogenezi]]|| V. Pivoňková&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*LANGMEIER, J. Vývojová psychologie pro dětské lékaře. Praha: Avicenum, 1983.&lt;br /&gt;
*LANGMEIER, J.; MATĚJČEK, Z. Psychická deprivace v dětství. Praha: Avicenum, 1974.&lt;br /&gt;
*MORGENSTERNOVÁ, M., ŠULOVÁ, L., SCHÖLL, L.: Bilingvismum a interkulturní komunikace. Praha, 1. Vyd., Wolters Kluwer, 2011, 128 str.&lt;br /&gt;
*PIAGET, J. ; INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. Praha: SPN, 1970.&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ,L. Raný psychický vývoj dítěte, Praha, Karolinum, 2004, 2010&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ,L. Repetitorium vybraných poznatků vývojové psychologie, In: Mertin, V., Gillernová,I. (eds): Psychologie pro učitelky mateřské školy, Praha, Portál, 2003,2011&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ, L.: Morálně-etický vývoj dítěte, in: Weiss, P. a kol.: Etické otázky v  psychologii. Praha, Portál, 2011, s. 123–141, 349 str.&lt;br /&gt;
*ŠVANCARA, J. Diagnostika psychického vývoje. 3. vyd. Praha: Avicenum, 1980.&lt;br /&gt;
*VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. a II. Praha: Karolinum, 1996.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDvojov%C3%A9_psychologie&amp;diff=31106</id>
		<title>Státnicové otázky z Vývojové psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDvojov%C3%A9_psychologie&amp;diff=31106"/>
		<updated>2016-02-02T15:22:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Předmět a úkoly vývojové psychologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Základní determinace vývoje psychiky a vztah hlavních determinant]] || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska základních směrů ve vývojové psychologii]] || Šmitáková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přehled diagnostických a výzkumných metod vývojové psychologie, základní typy výzkumných projektů vývojové psychologie]] || Kolečková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje]]  || Kočandrlová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace]]   || Klára B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vliv matky na raný vývoj dítěte a na jeho socioemocionální vývoj]] || Khánská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kojenecké období, rané formy učení, vývoj lokomoce, koordinace, experimentace, hlavní znaky vývoje a činnosti dítěte do jednoho roku, předřečové projevy dítěte a jejich význam]] || Malá&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakteristika batolecího věku]]|| Kubešková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj řeči v 1. a 2. roce života]] || Rynešová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakteristické znaky dítěte předškolní věku]] || Soňa B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj morálního usuzování, jednání, cítění]] || Ondřej Heřman&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj a druhy dětské hry, různé interpretace hry]] || Odvárková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Diagnostická hodnota dětské kresby - vývojová a klinická]]  ||Hanzlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mladší školní věk, přechod od předškolního věku do školního, změny v myšlení, ve vztazích, biologických znacích, charakteristika stadia konkrétních logických operací]] || Thea Sedláčková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnost pubescenta, stadium formálních logických operací]]  || Klára B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Adolescence]]  || Novotná D. &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mladá dospělost]]||Černá D.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Střední dospělost]]  || Nováková H.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozdní dospělost]] || Petra Klára Týnovská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Stárnutí a stáří, biologické, sociální a psychické aspekty, psychické schopnostní a osobnostní změny, adaptace na stáří]]  || Honza Kříž&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti]]  || Klára B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Myšlenkový proud těžící z trendu zrání kognitivních struktur, podstata Piagetova přístupu k vývoji jedince, přehled fází kognitivního vývoje dle Piageta]]  || Bibiána Takáčová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Definice a různé pojetí socializace, rozdílné společensko- kulturní normy a cíle v procesu socializace, rodina jako základní socializační činitel, rodičovské výchovné postoje]]|| Ladka Jasanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vývoj sociálně-psychologických vztahů v ontogenezi]]|| V. Pivoňková&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*LANGMEIER, J. Vývojová psychologie pro dětské lékaře. Praha: Avicenum, 1983.&lt;br /&gt;
*LANGMEIER, J.; MATĚJČEK, Z. Psychická deprivace v dětství. Praha: Avicenum, 1974.&lt;br /&gt;
*MORGENSTERNOVÁ, M., ŠULOVÁ, L., SCHÖLL, L.: Bilingvismum a interkulturní komunikace. Praha, 1. Vyd., Wolters Kluwer, 2011, 128 str.&lt;br /&gt;
*PIAGET, J. ; INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. Praha: SPN, 1970.&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ,L. Raný psychický vývoj dítěte, Praha, Karolinum, 2004, 2010&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ,L. Repetitorium vybraných poznatků vývojové psychologie, In: Mertin, V., Gillernová,I. (eds): Psychologie pro učitelky mateřské školy, Praha, Portál, 2003,2011&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ, L.: Morálně-etický vývoj dítěte, in: Weiss, P. a kol.: Etické otázky v  psychologii. Praha, Portál, 2011, s. 123–141, 349 str.&lt;br /&gt;
*ŠVANCARA, J. Diagnostika psychického vývoje. 3. vyd. Praha: Avicenum, 1980.&lt;br /&gt;
*VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. a II. Praha: Karolinum, 1996.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDvojov%C3%A9_psychologie&amp;diff=30871</id>
		<title>Státnicové otázky z Vývojové psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDvojov%C3%A9_psychologie&amp;diff=30871"/>
		<updated>2016-01-31T20:05:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Předmět a úkoly vývojové psychologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Základní determinace vývoje psychiky a vztah hlavních determinant]] || Filatová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska základních směrů ve vývojové psychologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přehled diagnostických a výzkumných metod vývojové psychologie, základní typy výzkumných projektů vývojové psychologie]] || Kolečková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje]]  || Kočandrlová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace]]   || Klára B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vliv matky na raný vývoj dítěte a na jeho socioemocionální vývoj]] || Khánská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kojenecké období, rané formy učení, vývoj lokomoce, koordinace, experimentace, hlavní znaky vývoje a činnosti dítěte do jednoho roku, předřečové projevy dítěte a jejich význam]] || Malá&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakteristika batolecího věku]]|| Kubešková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj řeči v 1. a 2. roce života]] || Rynešová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakteristické znaky dítěte předškolní věku]] || Soňa B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj morálního usuzování, jednání, cítění]] || Ondřej Heřman&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj a druhy dětské hry, různé interpretace hry]] || Odvárková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Diagnostická hodnota dětské kresby - vývojová a klinická]]  ||Hanzlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mladší školní věk, přechod od předškolního věku do školního, změny v myšlení, ve vztazích, biologických znacích, charakteristika stadia konkrétních logických operací]] || Thea Sedláčková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnost pubescenta, stadium formálních logických operací]]  || Klára B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Adolescence]]  || Novotná D. &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mladá dospělost]]||Černá D.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Střední dospělost]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozdní dospělost]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Stárnutí a stáří, biologické, sociální a psychické aspekty, psychické schopnostní a osobnostní změny, adaptace na stáří]]  || Honza Kříž&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti]]  || Klára B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Myšlenkový proud těžící z trendu zrání kognitivních struktur, podstata Piagetova přístupu k vývoji jedince, přehled fází kognitivního vývoje dle Piageta]]  || Bibiána Takáčová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Definice a různé pojetí socializace, rozdílné společensko- kulturní normy a cíle v procesu socializace, rodina jako základní socializační činitel, rodičovské výchovné postoje]]|| Ladka Jasanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vývoj sociálně-psychologických vztahů v ontogenezi]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*LANGMEIER, J. Vývojová psychologie pro dětské lékaře. Praha: Avicenum, 1983.&lt;br /&gt;
*LANGMEIER, J.; MATĚJČEK, Z. Psychická deprivace v dětství. Praha: Avicenum, 1974.&lt;br /&gt;
*MORGENSTERNOVÁ, M., ŠULOVÁ, L., SCHÖLL, L.: Bilingvismum a interkulturní komunikace. Praha, 1. Vyd., Wolters Kluwer, 2011, 128 str.&lt;br /&gt;
*PIAGET, J. ; INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. Praha: SPN, 1970.&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ,L. Raný psychický vývoj dítěte, Praha, Karolinum, 2004, 2010&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ,L. Repetitorium vybraných poznatků vývojové psychologie, In: Mertin, V., Gillernová,I. (eds): Psychologie pro učitelky mateřské školy, Praha, Portál, 2003,2011&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ, L.: Morálně-etický vývoj dítěte, in: Weiss, P. a kol.: Etické otázky v  psychologii. Praha, Portál, 2011, s. 123–141, 349 str.&lt;br /&gt;
*ŠVANCARA, J. Diagnostika psychického vývoje. 3. vyd. Praha: Avicenum, 1980.&lt;br /&gt;
*VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. a II. Praha: Karolinum, 1996.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_st%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;diff=30858</id>
		<title>Bakalářské státnicové otázky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_st%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;diff=30858"/>
		<updated>2016-01-31T16:05:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Informace ke státním bakalářských zkouškám z oboru Psychologie naleznete [http://kps.ff.cuni.cz/cs/studium/bakalarske-studium/bzk/ zde].&lt;br /&gt;
O tom, jak se s wikisofií pracuje a jak by mělo vypadat heslo se dozvíš [https://wikisofia.cz/index.php/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tady].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sigmund Freud LIFE.jpg|náhled|vpravo|Jdeme na to?]]&lt;br /&gt;
'''Povinné předměty'''&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky ze Sociální psychologie]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Vývojové psychologie]]&lt;br /&gt;
'''Volitelné předměty'''&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Obecné psychologie]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Psychologie Osobnosti]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Výchovy a vzdělávání]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky ze Společenských věd]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_st%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;diff=30857</id>
		<title>Bakalářské státnicové otázky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_st%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;diff=30857"/>
		<updated>2016-01-31T16:04:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Informace ke státním bakalářských zkouškám z oboru Psychologie naleznete [http://kps.ff.cuni.cz/cs/studium/bakalarske-studium/bzk/ zde].&lt;br /&gt;
O tom, jak se s wikisofií pracuje a jak by mělo vypadat heslo se dozvíš [https://wikisofia.cz/index.php/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tady]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sigmund Freud LIFE.jpg|náhled|vpravo|Jdeme na to?]]&lt;br /&gt;
'''Povinné předměty'''&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky ze Sociální psychologie]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Vývojové psychologie]]&lt;br /&gt;
'''Volitelné předměty'''&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Obecné psychologie]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Psychologie Osobnosti]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Výchovy a vzdělávání]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky ze Společenských věd]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Psychologie_Osobnosti&amp;diff=30475</id>
		<title>Státnicové otázky z Psychologie Osobnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Psychologie_Osobnosti&amp;diff=30475"/>
		<updated>2016-01-27T16:11:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pojem osobnosti a přístupy k jejímu popisu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Metody poznávání osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnostní anamnéza – faktory utvářející osobnost]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Konstituční přístupy v psychologii osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vrozené a naučené v osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Interakce osobnosti a situace]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Temperament]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnostní vlastnosti a rysy]] || Matušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kognitivní styly]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Schopnosti a talent]] || Šárka Joklová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Životní hodnoty a osobnost]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kompetence a kompetenční modely]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Strukturální modely osobnosti]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Dynamika osobnosti]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Obranné mechanismy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývojové teorie osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Normalita osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Poruchy osobnosti]] ||Krumpholcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychologické typologie]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychoanalytická teorie osobnosti]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Jungova analytická psychologie osobnosti]] || Krumpholcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Adlerova individuální psychologie osobnosti]] || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Neopsychoanalytické psychologie osobnosti]] || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Gestalt psychologie osobnosti]]|| Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Transakční psychologie osobnosti]]|| Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Behaviorální psychologie osobnosti]] || Kucharský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Neobehaviorální psychologie osobnosti]] || Kucharský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kognitivní psychologie osobnosti]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Humanistická psychologie osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozitivní psychologie osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Faktorová psychologie osobnosti]]|| Kucharský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Biologická psychologie osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Optimalita osobnosti]] ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*Balcar, K. Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN, 1983. &lt;br /&gt;
*Blatný, M. a kol. Psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2010.&lt;br /&gt;
*Drapela, V. J. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 1997. &lt;br /&gt;
*Mikšík, O. Psychologické teorie osobnosti. Praha: Karolinum, 1999, 2003. &lt;br /&gt;
*Mikšík, O. Psychologická charakteristika osobnosti. Praha: Karolinum, 2000, 2003. &lt;br /&gt;
*Nakonečný, M. Psychologie osobnosti. Praha: SPN, 1972. &lt;br /&gt;
*Říčan, P. Psychologie osobnosti. Praha: Orbis, 1972. &lt;br /&gt;
*Říčan, P. Psychologie osobnosti: obor v pohybu. Praha: Grada, 2007, 2010&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=30449</id>
		<title>Státnicové otázky z Obecné psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Obecn%C3%A9_psychologie&amp;diff=30449"/>
		<updated>2016-01-27T14:00:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Obecná psychologie jako základní disciplína psychologických věd. Předmět obecné psychologie.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychické zákonitosti a jejich charakter.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Determinace psychiky.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychika, její dimenze, formy a funkce.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vědomí a nevědomí, prožívání a chování jako základní dimenze psychiky.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace psychických funkcí, psychických procesů a psychických stavů.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kognitivní procesy, jejich klasifikace, vzájemné vztahy.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vnímání a jeho vlastnosti. Teorie vnímání.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Čivost, počitkové prahy. Psychofyzické zákonitosti.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Představivost, druhy představ a jejich vlastnosti. Teorie představivosti.]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantazie, charakteristika fantazijních představ a mechanismy jejich vzniku a uplatňování; formy  fantazijní činnosti.]]  || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Symbolické procesy: myšlení, řeč, jazyk, mluva.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí myšlení v psychologii. Teorie myšlení.]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojmotvorné procesy. Teorie utváření pojmů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Řešení problémů.]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Základy sémiotiky a její uplatnění v psychologii. Psycholingvistika.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí inteligence v psychologii. Teorie inteligence a jejich vývoj.]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozornost a její vlastnosti. Teorie pozornosti: zařazení pozornosti do systému psychických procesů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojetí paměti. Teorie a modely paměti.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asociační zákonitosti.]] || Nikola F&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Učení jako jedna ze základních forem činnosti. Druhy a formy učení.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy a mechanismy učení. Obecné zákonitosti učení. Teorie učení.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pojetí emocí; vlastnosti emocí. Teorie emocí a jejich vývoj.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Emoční regulace, výraz emocí, vývoj emocí a jejich socializace.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motivace a motivační procesy. Teorie motivace a jejich vývoj.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Klasifikace motivačních dispozic.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tvořivost: pojetí kreativity. Vývoj teorií kreativity.]]      || Laura B.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Plánování a iniciace činnosti, formy realizace záměrů.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Procesy rozhodování a psychologické teorie rozhodování.]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Volní procesy a volní vlastnosti. Teorie vůle a jejich vývoj.]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Regulace a psychické řízení činnosti, chování a jednání.]]  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*Atkinson, R. L. a kol.: Psychologie. Praha, Portál 2003 (2. vyd.).&lt;br /&gt;
*Eysenck, M. W., Keane, M. T.: Kognitivní psychologie. Praha, Academia 2008. &lt;br /&gt;
*Plháková, A.: Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia 2007 (3. vyd.).&lt;br /&gt;
*Sedláková, M.:Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Mentální reprezentace a mentální modely. Praha, Grada 2004.&lt;br /&gt;
*Sternberg, R.:  Kognitivní psychologie. Praha, Portál 2002.&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Psychologie_Osobnosti&amp;diff=30446</id>
		<title>Státnicové otázky z Psychologie Osobnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Psychologie_Osobnosti&amp;diff=30446"/>
		<updated>2016-01-27T13:58:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pojem osobnosti a přístupy k jejímu popisu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Metody poznávání osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnostní anamnéza – faktory utvářející osobnost]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Konstituční přístupy v psychologii osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vrozené a naučené v osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Interakce osobnosti a situace]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[Temperament]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnostní vlastnosti a rysy]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kognitivní styly]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Schopnosti a talent]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Životní hodnoty a osobnost]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kompetence a kompetenční modely]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Strukturální modely osobnosti]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Dynamika osobnosti]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Obranné mechanismy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývojové teorie osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Normalita osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Poruchy osobnosti]] ||Krumpholcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychologické typologie]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychoanalytická teorie osobnosti]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Jungova analytická psychologie osobnosti]] || Krumpholcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Adlerova individuální psychologie osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Neopsychoanalytické psychologie osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Gestalt psychologie osobnosti]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Transakční psychologie osobnosti]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Behaviorální psychologie osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Neobehaviorální psychologie osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kognitivní psychologie osobnosti]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Humanistická psychologie osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozitivní psychologie osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Faktorová psychologie osobnosti]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Biologická psychologie osobnosti]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Optimalita osobnosti]] ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*Balcar, K. Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN, 1983. &lt;br /&gt;
*Blatný, M. a kol. Psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2010.&lt;br /&gt;
*Drapela, V. J. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 1997. &lt;br /&gt;
*Mikšík, O. Psychologické teorie osobnosti. Praha: Karolinum, 1999, 2003. &lt;br /&gt;
*Mikšík, O. Psychologická charakteristika osobnosti. Praha: Karolinum, 2000, 2003. &lt;br /&gt;
*Nakonečný, M. Psychologie osobnosti. Praha: SPN, 1972. &lt;br /&gt;
*Říčan, P. Psychologie osobnosti. Praha: Orbis, 1972. &lt;br /&gt;
*Říčan, P. Psychologie osobnosti: obor v pohybu. Praha: Grada, 2007, 2010&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_st%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;diff=30312</id>
		<title>Bakalářské státnicové otázky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_st%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;diff=30312"/>
		<updated>2016-01-26T13:45:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Informace ke státním bakalářských zkouškám z oboru Psychologie naleznete [http://kps.ff.cuni.cz/cs/studium/bakalarske-studium/bzk/ zde].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sigmund Freud LIFE.jpg|náhled|vpravo|Jdeme na to?]]&lt;br /&gt;
'''Povinné předměty'''&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky ze Sociální psychologie]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Vývojové psychologie]]&lt;br /&gt;
'''Volitelné předměty'''&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Obecné psychologie]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Psychologie Osobnosti]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Výchovy a vzdělávání]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky ze Společenských věd]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_st%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;diff=30311</id>
		<title>Bakalářské státnicové otázky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_st%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;diff=30311"/>
		<updated>2016-01-26T13:36:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nikola.Frollova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Informace ke státním bakalářských zkouškám z oboru Psychologie naleznete [http://kps.ff.cuni.cz/cs/studium/bakalarske-studium/bzk/ zde].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Povinné předměty'''&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky ze Sociální psychologie]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Vývojové psychologie]]&lt;br /&gt;
'''Volitelné předměty'''&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Obecné psychologie]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Psychologie Osobnosti]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky z Výchovy a vzdělávání]]&lt;br /&gt;
*[[Státnicové otázky ze Společenských věd]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
</feed>