<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Ondrej.Dusilek</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Ondrej.Dusilek"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Ondrej.Dusilek"/>
	<updated>2026-05-14T12:23:09Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lev_Manovich&amp;diff=56791</id>
		<title>Lev Manovich</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lev_Manovich&amp;diff=56791"/>
		<updated>2019-01-17T17:52:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ondrej.Dusilek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Lev Manovich — How to analyze culture using social networks.jpg|thumb|Profesor Lev Manovich&lt;br /&gt;
at Strelka Institute in 2015]]&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''', umělec, počítačový animátor, designér a programátor, je označován po [[Marshall McLuhan|Marshallu McLuhanovi]] za nejvýznamnějšího teoretika [[Nová média a instituce|nových médií]] - ve své knize Principy nových médií (The Language of New Media) představil pět základních principů nových médií. Kniha byla dobře kriticky přijata a přeložena do 14 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia contributors, &amp;quot;Lev Manovich,&amp;quot; Wikipedia, The Free Encyclopedia, https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Lev_Manovich&amp;amp;oldid=869064320 (accessed November 22, 2018).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Lev Manovich se narodil roku 1960 v Moskvě. Zde studoval malbu, architekturu, informatiku a sémiotiku a zajímal se o programování počítačů.  V roce 1981 se přestěhoval do New Yorku, aby pokračoval ve studiu. Zde získal americké občanství a začal se více věnovat virtuálnímu prostoru než statickému obrazu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia contributors, &amp;quot;Lev Manovich,&amp;quot; Wikipedia, The Free Encyclopedia, https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Lev_Manovich&amp;amp;oldid=869064320 (accessed November 22, 2018).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Bakalářský titul ze svobodných umění obdržel roku 1985 na New York University, magisterský titul (M.A. – Master of Arts) následoval tamtéž o tři roky později v oboru [[Počátky experimentální psychologie|Experimentální psychologie]]. Jeho ročníkové práce se zaměřily na zpracování obrazu, vizuální vnímání, zpracování informací člověkem či na teorii pravděpodobnosti. Závěrečnou práci sepsal na téma softwarových simulací matematického modelu lidského vidění.&amp;lt;ref&amp;gt;KOTAČKA, Martin. Manovichův termín překódování jako estetická kategorie umění nových médií. Brno, 2014. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D., s.10.https://is.muni.cz/th/ms5hh/Kotacka_bc.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;  Titul Ph.D. obdržel na Univerzitě v Rochesteru v roce 1993 v oboru Vizuálních a kulturních studií s disertační prací The Engineering of Vision from Constructivism to Computers.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2007 založil Software Studies (v roce 2016 přejmenován na Cultural Analytics Lab). Laboratoř stála v počátcích výpočetní analýzy a vizualizace masivních datových souborů v humanitních oborech. Mezi její spolupracovníky patřily např. Muzeum moderního umění v New Yorku, Institut Getty Research, Rakouské filmové [[Muzeum|muzeum]] či Nizozemský institut pro zvuk a obraz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Manovich&amp;quot;&amp;gt;MANOVICH, Lev. About. Http://manovich.net/ [online]. [cit. 2018-11-22]. Dostupné z: http://manovich.net/index.php/about&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době pracuje jako profesor informatiky na Graduate Center newyorské univerzity, dále na Strelka Institute for Media, Architecture and Design v Moskvě a na European Graduate School (EGS).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Manovich&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Principy nových médií (The Language of New Media) &amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH, Lev. Principy nových médií [online]. 2002,: 55-76 [cit. 2018-11-22]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/images/5/52/Manovich2-02i.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; ==  &lt;br /&gt;
Kniha popisuje základních pět principů nových médií:&lt;br /&gt;
*'''Číselná reprezentace''' – není důležité, zda byla média původně před svým převedením do počítače v analogové podobě či vznikla v počítači, nyní jsou založena na digitálním kódu, a proto mohou být matematicky popsána a dále programována (např. upravení kvality fotografie).&lt;br /&gt;
*'''Modularita''' – neomediální dílo má všude stejnou modulární strukturu, neboť prvky média (obrazy, zvuky, …) jsou kolekce diskrétních vzorků (pixely, znaky). Tyto prvky tvoří objekty většího měřítka, ale udržují si oddělené identity, a proto nevede ke ztrátě jejich nezávislosti ani kombinace do větších celků.&lt;br /&gt;
*'''Automatizace''' – dělí se na nižší stupeň (uživatel počítače vytváří či upravuje své dílo zásadně podle šablony nebo jednoduchých algoritmů) a vyšší stupeň – př. chytrá kamera (podle zadaného skriptu automaticky snímá a vybírá záběry), projekt ALIVE (nový druh rozhraní mezi člověkem a počítačem, kdy počítač komunikuje prostřednictvím animované postavy s uživatelem i podle jeho [[Emoce|emočního]] naladění).&lt;br /&gt;
*'''Variabilita''' – neomediální dílo existuje na rozdíl od analogového (totožné kopie) v nekonečných verzích – př. hypermédia = multimediální prvky, které jsou propojeny hyperodkazy, takže každá cesta napříč takovýmto dokumentem je jednou z jeho různých verzí; stará média spojují jednotlivé prvky do nerozpletitelného řetězce, zatímco hypermediální prvky jsou od sebe vzájemně odděleny.&lt;br /&gt;
*'''Překódování''' – nová média se objevují zároveň ve dvou oddělených vrstvách – kulturní (povídka, komedie, tragédie, …) a počítačové (proces, funkce, počítačový jazyk, datová struktura, …) – počítačová vrstva se neustále se zdokonalováním techniky ([[Hardware|hardware]], [[Software|software]]) mění, a tak se obě vrstvy navzájem ovlivňují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vydané knihy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Manovich&amp;quot; /&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
*'''Al Aesthetics''' (2018)&lt;br /&gt;
*'''Theories of Software Culture''' (2017)&lt;br /&gt;
*'''Instagram and Contemporary Image''' (2017)&lt;br /&gt;
*'''Software Takes Command''' (Bloomsbury Academic, 2013)&lt;br /&gt;
*'''Black Box - White Cube''' (Merve Verlag Berlin, 2005)&lt;br /&gt;
*'''Soft Cinema''' (The MIT Press, 2005)&lt;br /&gt;
*'''The Language of New Media''' (The MIT Press, 2001)&lt;br /&gt;
*'''Metamediji''' (Belgrade, 2001)&lt;br /&gt;
*'''Tekstura: Russian Essays on Visual Culture''' (Chicago University Press, 1993)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Soft Cinema (= Software Cinema) &amp;lt;ref&amp;gt;MOTÝLOVÁ, Alena. Soft Cinema Lva Manoviche. Brno, 2015. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;==&lt;br /&gt;
Jedná se o multimediální projekt vytvořený společně s Andreasem Kratkym. Během svých cest po Tokiu, Rize, Sao Paulu, Berlíně a dalších natáčel Lev Manovich ruční kamerou kontinuální záběry bez střihového zásahu a umístil je do databáze. Tento materiál je počítačem převáděn do podoby nekonečných narativních filmů. Proces tvorby filmu je tedy v režii softwaru, jenž vybírá jednotlivé části z databáze a sám určuje, co a kde se na obrazovce divákovi objeví. Tímto stylem byly vytvořeny 3 filmy: Mission to Earth, Texas a Absences (od A. Kratkeho).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé byl projekt představen na Future Cinema exhibition v ZKM v Karlsruhe v Německu v roce 2002. Kvůli možnému masivnějšímu rozšíření byla prodávána i simulace přenosná na DVD. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vybrané projekty a výstavy &amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH, Lev. Projects. Http://manovich.net/ [online]. [cit. 2018-11-22]. Dostupné z: http://manovich.net/index.php/projects.&amp;lt;/ref&amp;gt;==&lt;br /&gt;
*'''[http://visual-earth.net/ Visual Earth]''' (2017)  – studie analyzující růst sdílení obrazu na celém světě ve vztahu k ekonomickým, geografickým a demografickým rozdílům &lt;br /&gt;
*'''[http://www.on-broadway.nyc/ On Broadway]''' (2015)  – interaktivní instalace a webová aplikace představující život ve městě 21. století díky kompilaci obrazů a dat&lt;br /&gt;
*'''[http://selfiecity.net/ Selfiecity]''' (2014)  – interaktivní webová aplikace pro prohlížení 3200 selfie-fotografií na Instagramu&lt;br /&gt;
*'''[http://www.the-everyday.net/ The Exceptional and the Everyday: 144 Hours in Kyiv] '''(2014)  - projekt analyzující promítání se společenských změn v době ukrajinské revoluce do 13 208 snímků od 6 165 osob v Kyjevě&lt;br /&gt;
*'''[http://phototrails.info/ Phototrails]''' (2013)  – vizualizace s vysokým rozlišením vytvořená podle vlastního softwaru s 2,3 miliony instagramových fotografií z 13 velkoměst (spoluautorství: Nadav Hochman and Jay Chow)&lt;br /&gt;
*'''[http://lab.softwarestudies.com/2010/11/one-million-manga-pages.html Manga Style Space]''' (2010)  – vizualizace 1 milionu manga stránek ve vysokém rozlišení (spoluautorství: Jeremy Douglass, Jay Chow)&lt;br /&gt;
*'''[https://www.flickr.com/photos/culturevis/3951496507/in/set-72157624959121129 TimeLine]''' (2009)  -vizualizace ve vysokém rozlišení 4 535 obalů časopisu Time z let 1923–2009 (spoluautorství: Jeremy Douglass)&lt;br /&gt;
*'''Freud-Lissitzky Navigator''' (1999) - prototyp počítačové hry (softwarový příběh) = nástroj pro navigaci v kulturní historii 20. století&lt;br /&gt;
*'''[http://rhizome.org/art/artbase/artwork/little-movies/ Little Movies]''' (1994 – 1997)  – lyrický a teoretický projekt o estetice digitálního filmu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Teoretik, nová média, Principy nových médií&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Marshall McLuhan]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Nová média a instituce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Počátky experimentální psychologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Lev_Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://manovich.net/index.php/about&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The language of new media / Lev Manovich. 2001. ISBN 0262133741.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ondrej.Dusilek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lev_Manovich&amp;diff=56790</id>
		<title>Lev Manovich</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lev_Manovich&amp;diff=56790"/>
		<updated>2019-01-17T17:48:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ondrej.Dusilek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Lev Manovich — How to analyze culture using social networks.jpg|thumb|Professor Lev Manovich&lt;br /&gt;
at Strelka Institute in 2015]]&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''', umělec, počítačový animátor, designér a programátor, je označován po [[Marshall McLuhan|Marshallu McLuhanovi]] za nejvýznamnějšího teoretika [[Nová média a instituce|nových médií]] - ve své knize Principy nových médií (The Language of New Media) představil pět základních principů nových médií. Kniha byla dobře kriticky přijata a přeložena do 14 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia contributors, &amp;quot;Lev Manovich,&amp;quot; Wikipedia, The Free Encyclopedia, https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Lev_Manovich&amp;amp;oldid=869064320 (accessed November 22, 2018).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Lev Manovich se narodil roku 1960 v Moskvě. Zde studoval malbu, architekturu, informatiku a sémiotiku a zajímal se o programování počítačů.  V roce 1981 se přestěhoval do New Yorku, aby pokračoval ve studiu. Zde získal americké občanství a začal se více věnovat virtuálnímu prostoru než statickému obrazu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia contributors, &amp;quot;Lev Manovich,&amp;quot; Wikipedia, The Free Encyclopedia, https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Lev_Manovich&amp;amp;oldid=869064320 (accessed November 22, 2018).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Bakalářský titul ze svobodných umění obdržel roku 1985 na New York University, magisterský titul (M.A. – Master of Arts) následoval tamtéž o tři roky později v oboru [[Počátky experimentální psychologie|Experimentální psychologie]]. Jeho ročníkové práce se zaměřily na zpracování obrazu, vizuální vnímání, zpracování informací člověkem či na teorii pravděpodobnosti. Závěrečnou práci sepsal na téma softwarových simulací matematického modelu lidského vidění.&amp;lt;ref&amp;gt;KOTAČKA, Martin. Manovichův termín překódování jako estetická kategorie umění nových médií. Brno, 2014. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D., s.10.https://is.muni.cz/th/ms5hh/Kotacka_bc.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;  Titul Ph.D. obdržel na Univerzitě v Rochesteru v roce 1993 v oboru Vizuálních a kulturních studií s disertační prací The Engineering of Vision from Constructivism to Computers.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2007 založil Software Studies (v roce 2016 přejmenován na Cultural Analytics Lab). Laboratoř stála v počátcích výpočetní analýzy a vizualizace masivních datových souborů v humanitních oborech. Mezi její spolupracovníky patřily např. Muzeum moderního umění v New Yorku, Institut Getty Research, Rakouské filmové [[Muzeum|muzeum]] či Nizozemský institut pro zvuk a obraz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Manovich&amp;quot;&amp;gt;MANOVICH, Lev. About. Http://manovich.net/ [online]. [cit. 2018-11-22]. Dostupné z: http://manovich.net/index.php/about&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době pracuje jako profesor informatiky na Graduate Center newyorské univerzity, dále na Strelka Institute for Media, Architecture and Design v Moskvě a na European Graduate School (EGS).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Manovich&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Principy nových médií (The Language of New Media) &amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH, Lev. Principy nových médií [online]. 2002,: 55-76 [cit. 2018-11-22]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/images/5/52/Manovich2-02i.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; ==  &lt;br /&gt;
Kniha popisuje základních pět principů nových médií:&lt;br /&gt;
*'''Číselná reprezentace''' – není důležité, zda byla média původně před svým převedením do počítače v analogové podobě či vznikla v počítači, nyní jsou založena na digitálním kódu, a proto mohou být matematicky popsána a dále programována (např. upravení kvality fotografie).&lt;br /&gt;
*'''Modularita''' – neomediální dílo má všude stejnou modulární strukturu, neboť prvky média (obrazy, zvuky, …) jsou kolekce diskrétních vzorků (pixely, znaky). Tyto prvky tvoří objekty většího měřítka, ale udržují si oddělené identity, a proto nevede ke ztrátě jejich nezávislosti ani kombinace do větších celků.&lt;br /&gt;
*'''Automatizace''' – dělí se na nižší stupeň (uživatel počítače vytváří či upravuje své dílo zásadně podle šablony nebo jednoduchých algoritmů) a vyšší stupeň – př. chytrá kamera (podle zadaného skriptu automaticky snímá a vybírá záběry), projekt ALIVE (nový druh rozhraní mezi člověkem a počítačem, kdy počítač komunikuje prostřednictvím animované postavy s uživatelem i podle jeho [[Emoce|emočního]] naladění).&lt;br /&gt;
*'''Variabilita''' – neomediální dílo existuje na rozdíl od analogového (totožné kopie) v nekonečných verzích – př. hypermédia = multimediální prvky, které jsou propojeny hyperodkazy, takže každá cesta napříč takovýmto dokumentem je jednou z jeho různých verzí; stará média spojují jednotlivé prvky do nerozpletitelného řetězce, zatímco hypermediální prvky jsou od sebe vzájemně odděleny.&lt;br /&gt;
*'''Překódování''' – nová média se objevují zároveň ve dvou oddělených vrstvách – kulturní (povídka, komedie, tragédie, …) a počítačové (proces, funkce, počítačový jazyk, datová struktura, …) – počítačová vrstva se neustále se zdokonalováním techniky ([[Hardware|hardware]], [[Software|software]]) mění, a tak se obě vrstvy navzájem ovlivňují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vydané knihy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Manovich&amp;quot; /&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
*'''Al Aesthetics''' (2018)&lt;br /&gt;
*'''Theories of Software Culture''' (2017)&lt;br /&gt;
*'''Instagram and Contemporary Image''' (2017)&lt;br /&gt;
*'''Software Takes Command''' (Bloomsbury Academic, 2013)&lt;br /&gt;
*'''Black Box - White Cube''' (Merve Verlag Berlin, 2005)&lt;br /&gt;
*'''Soft Cinema''' (The MIT Press, 2005)&lt;br /&gt;
*'''The Language of New Media''' (The MIT Press, 2001)&lt;br /&gt;
*'''Metamediji''' (Belgrade, 2001)&lt;br /&gt;
*'''Tekstura: Russian Essays on Visual Culture''' (Chicago University Press, 1993)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Soft Cinema (= Software Cinema) &amp;lt;ref&amp;gt;MOTÝLOVÁ, Alena. Soft Cinema Lva Manoviche. Brno, 2015. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;==&lt;br /&gt;
Jedná se o multimediální projekt vytvořený společně s Andreasem Kratkym. Během svých cest po Tokiu, Rize, Sao Paulu, Berlíně a dalších natáčel Lev Manovich ruční kamerou kontinuální záběry bez střihového zásahu a umístil je do databáze. Tento materiál je počítačem převáděn do podoby nekonečných narativních filmů. Proces tvorby filmu je tedy v režii softwaru, jenž vybírá jednotlivé části z databáze a sám určuje, co a kde se na obrazovce divákovi objeví. Tímto stylem byly vytvořeny 3 filmy: Mission to Earth, Texas a Absences (od A. Kratkeho).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé byl projekt představen na Future Cinema exhibition v ZKM v Karlsruhe v Německu v roce 2002. Kvůli možnému masivnějšímu rozšíření byla prodávána i simulace přenosná na DVD. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vybrané projekty a výstavy &amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH, Lev. Projects. Http://manovich.net/ [online]. [cit. 2018-11-22]. Dostupné z: http://manovich.net/index.php/projects.&amp;lt;/ref&amp;gt;==&lt;br /&gt;
*'''[http://visual-earth.net/ Visual Earth]''' (2017)  – studie analyzující růst sdílení obrazu na celém světě ve vztahu k ekonomickým, geografickým a demografickým rozdílům &lt;br /&gt;
*'''[http://www.on-broadway.nyc/ On Broadway]''' (2015)  – interaktivní instalace a webová aplikace představující život ve městě 21. století díky kompilaci obrazů a dat&lt;br /&gt;
*'''[http://selfiecity.net/ Selfiecity]''' (2014)  – interaktivní webová aplikace pro prohlížení 3200 selfie-fotografií na Instagramu&lt;br /&gt;
*'''[http://www.the-everyday.net/ The Exceptional and the Everyday: 144 Hours in Kyiv] '''(2014)  - projekt analyzující promítání se společenských změn v době ukrajinské revoluce do 13 208 snímků od 6 165 osob v Kyjevě&lt;br /&gt;
*'''[http://phototrails.info/ Phototrails]''' (2013)  – vizualizace s vysokým rozlišením vytvořená podle vlastního softwaru s 2,3 miliony instagramových fotografií z 13 velkoměst (spoluautorství: Nadav Hochman and Jay Chow)&lt;br /&gt;
*'''[http://lab.softwarestudies.com/2010/11/one-million-manga-pages.html Manga Style Space]''' (2010)  – vizualizace 1 milionu manga stránek ve vysokém rozlišení (spoluautorství: Jeremy Douglass, Jay Chow)&lt;br /&gt;
*'''[https://www.flickr.com/photos/culturevis/3951496507/in/set-72157624959121129 TimeLine]''' (2009)  -vizualizace ve vysokém rozlišení 4 535 obalů časopisu Time z let 1923–2009 (spoluautorství: Jeremy Douglass)&lt;br /&gt;
*'''Freud-Lissitzky Navigator''' (1999) - prototyp počítačové hry (softwarový příběh) = nástroj pro navigaci v kulturní historii 20. století&lt;br /&gt;
*'''[http://rhizome.org/art/artbase/artwork/little-movies/ Little Movies]''' (1994 – 1997)  – lyrický a teoretický projekt o estetice digitálního filmu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Teoretik, nová média, Principy nových médií&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Marshall McLuhan]]&lt;br /&gt;
[[Nová média a instituce]]&lt;br /&gt;
[[Počátky experimentální psychologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Lev_Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://manovich.net/index.php/about&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The language of new media / Lev Manovich. 2001. ISBN 0262133741.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ondrej.Dusilek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lev_Manovich&amp;diff=56241</id>
		<title>Lev Manovich</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lev_Manovich&amp;diff=56241"/>
		<updated>2018-12-02T14:35:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ondrej.Dusilek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Lev Manovich — How to analyze culture using social networks.jpg|thumb|Professor Lev Manovich&lt;br /&gt;
at Strelka Institute in 2015]]&lt;br /&gt;
'''Lev Manovich''', umělec, počítačový animátor, designér a programátor, je označován po [[Marshall McLuhan|Marshallu McLuhanovi]] za nejvýznamnějšího teoretika nových médií - ve své knize Principy nových médií (The Language of New Media) představil pět základních principů nových médií. Kniha byla dobře kriticky přijata a přeložena do 14 světových jazyků.&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
Lev Manovich se narodil roku 1960 v Moskvě. Zde studoval malbu, architekturu, informatiku a sémiotiku a zajímal se o programování počítačů.  V roce 1981 se přestěhoval do New Yorku, aby pokračoval ve studiu. Zde získal americké občanství a začal se více věnovat virtuálnímu prostoru než statickému obrazu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Wikipedia contributors, &amp;quot;Lev Manovich,&amp;quot; Wikipedia, The Free Encyclopedia, https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Lev_Manovich&amp;amp;oldid=869064320 (accessed November 22, 2018).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Bakalářský titul ze svobodných umění obdržel roku 1985 na New York University, magisterský titul (M.A. – Master of Arts) následoval tamtéž o tři roky později v oboru [[Počátky experimentální psychologie|Experimentální psychologie]]. Jeho ročníkové práce se zaměřily na zpracování obrazu, vizuální vnímání, zpracování informací člověkem či na teorii pravděpodobnosti. Závěrečnou práci sepsal na téma softwarových simulací matematického modelu lidského vidění.&amp;lt;ref&amp;gt;KOTAČKA, Martin. Manovichův termín překódování jako estetická kategorie umění nových médií. Brno, 2014. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D., s.10.https://is.muni.cz/th/ms5hh/Kotacka_bc.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;  Titul Ph.D. obdržel na Univerzitě v Rochesteru v roce 1993 v oboru Vizuálních a kulturních studií s disertační prací The Engineering of Vision from Constructivism to Computers.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2007 založil Software Studies (v roce 2016 přejmenován na Cultural Analytics Lab). Laboratoř stála v počátcích výpočetní analýzy a vizualizace masivních datových souborů v humanitních oborech. Mezi její spolupracovníky patřily např. Muzeum moderního umění v New Yorku, Institut Getty Research, Rakouské filmové [[Muzeum|muzeum]] či Nizozemský institut pro zvuk a obraz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Manovich&amp;quot;&amp;gt;MANOVICH, Lev. About. Http://manovich.net/ [online]. [cit. 2018-11-22]. Dostupné z: http://manovich.net/index.php/about&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době pracuje jako profesor informatiky na Graduate Center newyorské univerzity, dále na Strelka Institute for Media, Architecture and Design v Moskvě a na European Graduate School (EGS).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Manovich&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Principy nových médií (The Language of New Media) &amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH, Lev. Principy nových médií [online]. 2002,: 55-76 [cit. 2018-11-22]. Dostupné z: http://www2.iim.cz/wiki/images/5/52/Manovich2-02i.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; ==  &lt;br /&gt;
Kniha popisuje základních pět principů nových médií:&lt;br /&gt;
*'''Číselná reprezentace''' – není důležité, zda byla média původně před svým převedením do počítače v analogové podobě či vznikla v počítači, nyní jsou založena na digitálním kódu, a proto mohou být matematicky popsána a dále programována (např. upravení kvality fotografie).&lt;br /&gt;
*'''Modularita''' – neomediální dílo má všude stejnou modulární strukturu, neboť prvky média (obrazy, zvuky, …) jsou kolekce diskrétních vzorků (pixely, znaky). Tyto prvky tvoří objekty většího měřítka, ale udržují si oddělené identity, a proto nevede ke ztrátě jejich nezávislosti ani kombinace do větších celků.&lt;br /&gt;
*'''Automatizace''' – dělí se na nižší stupeň (uživatel počítače vytváří či upravuje své dílo zásadně podle šablony nebo jednoduchých algoritmů) a vyšší stupeň – př. chytrá kamera (podle zadaného skriptu automaticky snímá a vybírá záběry), projekt ALIVE (nový druh rozhraní mezi člověkem a počítačem, kdy počítač komunikuje prostřednictvím animované postavy s uživatelem i podle jeho [[Emoce|emočního]] naladění).&lt;br /&gt;
*'''Variabilita''' – neomediální dílo existuje na rozdíl od analogového (totožné kopie) v nekonečných verzích – př. hypermédia = multimediální prvky, které jsou propojeny hyperodkazy, takže každá cesta napříč takovýmto dokumentem je jednou z jeho různých verzí; stará média spojují jednotlivé prvky do nerozpletitelného řetězce, zatímco hypermediální prvky jsou od sebe vzájemně odděleny.&lt;br /&gt;
*'''Překódování''' – nová média se objevují zároveň ve dvou oddělených vrstvách – kulturní (povídka, komedie, tragédie, …) a počítačové (proces, funkce, počítačový jazyk, datová struktura, …) – počítačová vrstva se neustále se zdokonalováním techniky ([[Hardware|hardware]], [[Software|software]]) mění, a tak se obě vrstvy navzájem ovlivňují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vydané knihy &amp;lt;ref name=&amp;quot;Manovich&amp;quot; /&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
*'''Al Aesthetics''' (2018)&lt;br /&gt;
*'''Theories of Software Culture''' (2017)&lt;br /&gt;
*'''Instagram and Contemporary Image''' (2017)&lt;br /&gt;
*'''Software Takes Command''' (Bloomsbury Academic, 2013)&lt;br /&gt;
*'''Black Box - White Cube''' (Merve Verlag Berlin, 2005)&lt;br /&gt;
*'''Soft Cinema''' (The MIT Press, 2005)&lt;br /&gt;
*'''The Language of New Media''' (The MIT Press, 2001)&lt;br /&gt;
*'''Metamediji''' (Belgrade, 2001)&lt;br /&gt;
*'''Tekstura: Russian Essays on Visual Culture''' (Chicago University Press, 1993)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Soft Cinema (= Software Cinema) &amp;lt;ref&amp;gt;MOTÝLOVÁ, Alena. Soft Cinema Lva Manoviche. Brno, 2015. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D.&amp;lt;/ref&amp;gt;==&lt;br /&gt;
Jedná se o multimediální projekt vytvořený společně s Andreasem Kratkym. Během svých cest po Tokiu, Rize, Sao Paulu, Berlíně a dalších natáčel Lev Manovich ruční kamerou kontinuální záběry bez střihového zásahu a umístil je do databáze. Tento materiál je počítačem převáděn do podoby nekonečných narativních filmů. Proces tvorby filmu je tedy v režii softwaru, jenž vybírá jednotlivé části z databáze a sám určuje, co a kde se na obrazovce divákovi objeví. Tímto stylem byly vytvořeny 3 filmy: Mission to Earth, Texas a Absences (od A. Kratkeho).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé byl projekt představen na Future Cinema exhibition v ZKM v Karlsruhe v Německu v roce 2002. Kvůli možnému masivnějšímu rozšíření byla prodávána i simulace přenosná na DVD. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vybrané projekty a výstavy &amp;lt;ref&amp;gt;MANOVICH, Lev. Projects. Http://manovich.net/ [online]. [cit. 2018-11-22]. Dostupné z: http://manovich.net/index.php/projects.&amp;lt;/ref&amp;gt;==&lt;br /&gt;
*'''[http://visual-earth.net/ Visual Earth]''' (2017)  – studie analyzující růst sdílení obrazu na celém světě ve vztahu k ekonomickým, geografickým a demografickým rozdílům &lt;br /&gt;
*'''[http://www.on-broadway.nyc/ On Broadway]''' (2015)  – interaktivní instalace a webová aplikace představující život ve městě 21. století díky kompilaci obrazů a dat&lt;br /&gt;
*'''[http://selfiecity.net/ Selfiecity]''' (2014)  – interaktivní webová aplikace pro prohlížení 3200 selfie-fotografií na Instagramu&lt;br /&gt;
*'''[http://www.the-everyday.net/ The Exceptional and the Everyday: 144 Hours in Kyiv] '''(2014)  - projekt analyzující promítání se společenských změn v době ukrajinské revoluce do 13 208 snímků od 6 165 osob v Kyjevě&lt;br /&gt;
*'''[http://phototrails.info/ Phototrails]''' (2013)  – vizualizace s vysokým rozlišením vytvořená podle vlastního softwaru s 2,3 miliony instagramových fotografií z 13 velkoměst (spoluautorství: Nadav Hochman and Jay Chow)&lt;br /&gt;
*'''[http://lab.softwarestudies.com/2010/11/one-million-manga-pages.html Manga Style Space]''' (2010)  – vizualizace 1 milionu manga stránek ve vysokém rozlišení (spoluautorství: Jeremy Douglass, Jay Chow)&lt;br /&gt;
*'''[https://www.flickr.com/photos/culturevis/3951496507/in/set-72157624959121129 TimeLine]''' (2009)  -vizualizace ve vysokém rozlišení 4 535 obalů časopisu Time z let 1923–2009 (spoluautorství: Jeremy Douglass)&lt;br /&gt;
*'''Freud-Lissitzky Navigator''' (1999) - prototyp počítačové hry (softwarový příběh) = nástroj pro navigaci v kulturní historii 20. století&lt;br /&gt;
*'''[http://rhizome.org/art/artbase/artwork/little-movies/ Little Movies]''' (1994 – 1997)  – lyrický a teoretický projekt o estetice digitálního filmu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Lev_Manovich&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://manovich.net/index.php/about&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The language of new media / Lev Manovich. 2001. ISBN 0262133741.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ondrej.Dusilek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56119</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56119"/>
		<updated>2018-11-14T12:48:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ondrej.Dusilek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo, či hesla související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Projekt WikiSofia je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| Facebook, Deweyho desetinné třídění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Henry Evelyn Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| Alternativní a augmentativní komunikace|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Internet of things ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| Neil Harbisson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ondrej.Dusilek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56118</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56118"/>
		<updated>2018-11-14T12:43:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ondrej.Dusilek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo, či hesla související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Projekt WikiSofia je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| Facebook, Deweyho desetinné třídění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Henry Evelyn Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| Alternativní a augmentativní komunikace|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Internet of things ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| Neil Harbisson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ondrej.Dusilek</name></author>
		
	</entry>
</feed>