<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=PavelNovotny</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=PavelNovotny"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/PavelNovotny"/>
	<updated>2026-05-11T19:49:53Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_motivace&amp;diff=71325</id>
		<title>Teorie motivace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_motivace&amp;diff=71325"/>
		<updated>2023-08-15T13:02:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;PavelNovotny: /* Zdroje */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[File:Walter Bradford Cannon. Photograph. Wellcome M0014715.jpg|thumb|304x304px|[[Cannon|Walter Bradford Cannon]] kromě navázání na [[Bernard|Bernardův]] koncept [[homeostáze]] přichází s konceptem [[fight-or-flight]]. Tedy dvou základních reakcí na stresovou situaci, ve které jedinec reaguje (1) útokem, anebo (2) útěkem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Bradford_Cannon&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
Fenoménem motivace se zabývalo [[Teorie motivace#Teorie motivace vybraných autorů|mnoho význačných psychologů 20. století]]. K. B. Madsenová  rozeznává čtyři druhy modelů, na základě kterých lze vyložit dynamiku motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#[[Teorie motivace#1. Homeostatický model|Homeostatický]] (kupř. [[Cannon]], [[Robert Sternberg|Sternberg]], [[Clark L. Hull|Hull]])&lt;br /&gt;
#[[Teorie motivace#2. Pobídkový model|Pobídkový (Incentivní)]] (kupř. [[Atkinson]], [[P. T. Young|Young]], [[David McClelland|McClelland]])&lt;br /&gt;
#[[Teorie motivace#3. Poznávací model|Poznávací (Kognitivní)]] (kupř. [[Woodworth]])&lt;br /&gt;
#[[Teorie motivace#4. Humanistický model|Humanistický]] (kupř. [[Maslow]])&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Motivace IV. 2012. Studijní materiály Masarykovy univerzity v Brně. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2012/PSA_033/um/motivace_4.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!&amp;lt;big&amp;gt;K. B. Madsen - Moderní teorie motivace&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|V českém psychologickém prostředí je i dnes v oblasti motivace hojně využívána starší srovnávací publikace K. B. Madsen z roku 1974: Modern Theories of Motivation, která přináší přehled nejdůležitějších psychologických směrů zabývajících se motivací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Madsen, K. B. (1979). Moderní teorie motivace. Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==1. Homeostatický model==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Homeostatická hypotéza je jedna z nejstarších, vychází z biologických teorií, kupř. z '''Cannonovy teorie '''(1915) navazující na koncepci vnitřního prostředí (homeostázy) '''[https://en.wikipedia.org/wiki/Claude_Bernard C. Bernarda].'''&lt;br /&gt;
*Potřeby jsou determinovány narušením homeostáze (stálosti vnitřního prostředí), tedy narušením optimálních podmínek rovnováhy v organismu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Biologické procesy včetně chování pokračují tak dlouho, dokud není znovunastolena homeostáze (obnovena),&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; anebo dokud organizmus nezemře.&lt;br /&gt;
*Narušená homeostáze vytváří potřebu, která determinuje centrální pud. Společně s kognitivními procesy tento pud determinuje chování, jež redukuje nebo ukájí potřebu. To vede k znovunastolení homeostáze.&lt;br /&gt;
*[[Robert Sternberg|Robert J. Sternberg]] přichází s termínem [[Homeostatická regulace|homeostatické regulace]]. Homeostatický systém podle Sternberga funguje na principu negativní zpětné vazby (negative-feedback loop). Systém tak monitoruje svůj vlastní stav a pokud něco chybí/přebývá - systém tak neguje rozdíl mezi aktuálním a ideálním stavem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Plháková, A. Učebnice obecné psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. 472 s. ISBN 80-200-1086-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*[[Clark L. Hull]] přichází s [[Teorie drivu|teorií drive]],  která tvrdí, že narušení homeostáze vyvolává drivy, které lze popsat jako nepříjemné pocity napětí, které člověka vedou k aktivitě. Jedná se o obecný motivační stav - u různých tělesných potřeb je tedy pocit z narušení homeostáze obdobný. Drive vede organismus (člověka) ke snížení pociťovaného napětí, jinými slovy k redukci drivů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*''Přednosti modelu: jednoduchý fyziologický model.''&lt;br /&gt;
*''Popularita modelu vedla k tomu, že ji psychologové nadužívali a dlouho ignorovali skutečnosti, jež do tohoto modelu nezapadaly. Další modely jsou alternativami homeostatického modelu.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==2. Pobídkový model==&lt;br /&gt;
[[File:Harry-harlow.jpg|thumb|331x331px|[[Harlow|Harry Harlow]] je znám především svými [[experimenty s makaky]]. Právě na nich došel k poznání, že chování nelze vysvětlit pouze na základě homeostatických pudů - mláďata makaků si z umělých matek vybírala častěji tu vyrobenou z látky, než matku vyrobenou z drátů - i pokud právě tato disponovala jídlem.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Harlow&amp;lt;/ref&amp;gt;|odkaz=Special:FilePath/Harry-harlow.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Harlow''' kritizuje homeostatický model jako příliš úzký. Ukázal, že existují i jiné biologicky podmíněné primární motivace (zejména explorační pud).&lt;br /&gt;
*Obecně se dá říci, že tzv. homeostatické pudy (hlad, žízeň, sex, ...) nelze plně vysvětlit pouze pomocí homeostatického modelu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;psychoterapie-jura.cz/tutor-psychologie-pomaturitni/evok_obecka_motivace.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''[[P. T. Young]]''' tuto otázkou zkoumal experimentálně. Na základě jeho práce se skutečně ukázalo, že potravní preference živočichů nelze vysvětlit pouze na základě homeostatického modelu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Pobídkový model tvrdí, že  vnější podněty mají dynamický účinek, tj. '''determinují stav aktivace''' nebo '''mobilizují energii organismu'''.&lt;br /&gt;
*Tento dynamický stav a kognitivní procesy následně determinují chování organismu. Chování častokrát vede k redukci vnějších dynamických podnětů.&lt;br /&gt;
*Model se liší zejména tím, že podněty vycházejí z dvou druhů podnětů - [[Incentivy|incentiv]] / [[Incentivy|pobídek]]. Ty jsou motivující, dynamizující, aktivizující, a energii mobilizující.&lt;br /&gt;
*[[Incentivy]] můžeme dělit na:&lt;br /&gt;
*'''Primární '''- vrozený dynamický účinek, afektivní buzení zaměřuje organizmus k podnětovému objektu anebo naopak proti němu, ovlivňuje tak volbu i preferenci. Patří sem kupř. Youngova, Hebbova, McClellandova a Tinbergenova práce (teorie).&lt;br /&gt;
*'''Sekundární''' - získaný dynamický účinek jakžto výsledek procesu učení.&amp;lt;ref&amp;gt;Balcar, K. (1983). Úvod do studia psychologie osobnosti. Státní pedagogické nakladatelství.&amp;lt;/ref&amp;gt; Patří sem Atkinsonova, Lewinova, a částečně také Freudova teorie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==3. Kognitivní model==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Je implicitně obsažen v mnoha dalších teoriích vnímání a kognitivních procesů, nikdy však nebyl přímo rozpracován do konkrétní svébytné [[teorie motivace]]. Hlavním východiskem kognitivního přístupu je předpoklad, že poznávací procesy mají motivační účinek (kromě řídícího).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Prvopočátky můžeme nalézt u celostních psychologů: tendence k uzavření nebo vytvoření dobrého tvaru byla chápána jako dynamická síla.&lt;br /&gt;
*'''[[Kurt Lewin|Lewin]]''' inspiroval '''[[Edward Tolman|Tolmana]]'''[[Edward Tolman|:]]&amp;lt;nowiki/&amp;gt;ten zavedl smíšenou kognitivně-motivační proměnnou k popisu účelového chování živočichů a člověka - „znakově-tvarovou pohotovost&amp;quot;.  Dle Tolmana je člověk trsem intervenujících proměnných.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Na  základě těchto východisek lze rozlišit dva základní přístupy ke kognitivnímu modelu motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Kognitivní procesy determinují procesy dynamické.''' Mají účinek jak řídící, tak právě dynamický. Příkladem je teorie [[Leon Festinger|Festingera]] - člověk se snaží jednotlivé vjemy, poznatky a soudy poznávat a třídit tak, aby nedocházelo k jejich vzájemnému rozporu (aby se jinými slovy člověk vyhýbal disonanci).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Kognitivní procesy mají svou vnitřní motivaci. '''Tyto procesy jsou aktivní i bez vnějšího zdroje motivace. Organismus je tedy aktivní i bez vnějších zdrojů - přirozená spontánní/nadsituační aktivita organismu. Dle  [[Woodworth|Woodworthovy]] teorie je nejzákladnějším druhem motivace aktivní zacházení s prostředím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==4. Humanistický model==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Humanistický model motivace není nijak jednoznačně vymezen. Vychází však ze dvou základních východisek: (1) '''Humanistického přístupu k psychologii''' a z hypotézy (2), že existuje '''zvláštní třída lidské motivace'''.&lt;br /&gt;
*Vzhledem k důrazu na pojmy jako lidská svoboda, svoboda jednotlivce je v tomto modelu lidská motivace považována za z vnějšku nedeterminovanou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''[[Gordon W. Allport|Allport]]''' zavádí koncepci '''funkční autonomie motivace'''. U dospělých zralých a mentálně zdravých lidí je motivace funkčně nezávislá na primárních pudech, narozdíl od zvířat, anebo malých dětí. Podle Allporta dosavadní teorie motivace příliš stavěly na experimentech se zvířaty (kupř. homeostatický model), anebo příliš  vycházely z výzkumu nezdravých pacientů/neurotiků (v případě psychodynamicky orientovaných přístupů).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''[[Abraham H. Maslow|Maslow]]''' rovněž nabádá zkoumat zdravé jedince (inspirace u Allporta)., a zároven se zaměřuje na vysvětlení fungování vývojově vyšších potřeb na základě potřeb biologicky zakořeněných. Zabvývá se tak metapotřebami a teorií '''metamotivace '''(viz [[Maslowova hierarchie potřeb]]).&amp;lt;ref&amp;gt;Jitka, V. (2011). Chování zákazníka: jak odkrýt tajemství&amp;quot; černé skříňky&amp;quot;. Grada Publishing as.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Teorie motivace vybraných autorů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Velká trojka motivů (Big Three)===&lt;br /&gt;
V souvislosti s Big Five vzniká v devadesátých letech tzv. &amp;quot;Velká trojka motivů&amp;quot; na základě práce [[McClelland|McClellanda]] a [[Winter|Wintera]].  Do této trojky patří tři hlavní skupiny motivů, ke kterým se váže celá řada dalších psychogenních potřeb:&amp;lt;ref&amp;gt;Blatný, M. (2010). Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#potřeba úspěšného výkonu&lt;br /&gt;
#potřeba afiliace a intimity&lt;br /&gt;
#potřeba moci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace v pojetí Sigmunda Freuda===&lt;br /&gt;
[[File:ClarkHull2.jpg|thumb|298x298px|[[Hull|Clark Leonard Hull]] je známý především svou [[Drive|teorií drivu]]. Hull se domnívá, že energetizující funkce driveu je tvořena deficity organismu. Drive tak člověka &amp;quot;tlačí&amp;quot; k určitému chování.&amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Clark_L._Hull&amp;lt;/ref&amp;gt;|odkaz=Special:FilePath/ClarkHull2.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Podle [[Sigmund Freud|Freuda]] je dynamika vnitřního života člověka dána interakcí '''id''', '''ega''' a '''superega. '''&lt;br /&gt;
*Každý člověk má konstantní množství energie, kterou pudy zaměřují na určitý objekt = '''kathexe''', není-li energie uvolněna, městná se a je uvolňována náhradním způsobem (fantazie apod.).&lt;br /&gt;
*Základní dynamickou silou je pud života (eros) a pud smrti (thanatos).&lt;br /&gt;
*Zdroj neuróz spočívá ve frustrované sexualitě jedince.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace v pojetí C. L. Hulla===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Motivaci Hull dělí na: ''popudy'', ''zvyky'' a ''incentivy''.&lt;br /&gt;
*Deficity organismu aktivují popudy (''drivy'') - ty mají instrumentální (cíl) a energetizující funkci - způsobem je utvářen učením v podobě zvyků.&lt;br /&gt;
*[[Teorie drivu|Drive]] jako činitel „tlačící” a incentiva jako činitel „vlekoucí”.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace v pojetí P. T. Younga===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hédonistický princip motivace - individua a mají tendenci k maximalizaci slasti a k minimalizaci strasti.&lt;br /&gt;
*P. T. Young zdůrazňuje úlohu emocí v rámci motivace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace v pojetí Atkinson===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Vztah motivace a chování se dá vyjádřit jako '''B = f(Mn, Ps, Hc)'''.&lt;br /&gt;
*B = chování , Mn = motivační napětí, Ps = subjektivní pravděpodobnost dosažení cíle, Hc= hodnota cíle.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Maslow1.png|rám|vpravo|Maslowova hierarchie potřeb. Zdroj: www.filosofie-uspechu.cz]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace v pojetí A. Maslowa===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Hierarchie potřeb dle Maslowa začíná od těch nejnižších: fyziologické → bezpečí → láska a sounáležitost → uznání → seberealizace (potřeba růstu / metapotřeby).&lt;br /&gt;
*Potřeby '''nižší jsou nedostatkové''' a '''vyšší jsou potřeby růstu:''' uspokojení indukuje další potřebu.&lt;br /&gt;
*Všechny základní potřeby jsou dány '''konstitučně''' nebo '''dědičně (hereditárně)'''.&lt;br /&gt;
*Vyšší potřeby jsou pro přežití jednotlivce méně důležité. Jejich uspokojení je oddáleno až po ukojení nižších potřeb, bývají tedy subjektivně méně naléhavé.&lt;br /&gt;
*'''Metapotřeby''' nemají hierarchické uspořádání. Aby však bylo dosaženo duševního zdraví člověka, musí být uspokojovány. Jejich frustrace či deprivace může vést až k „''metapatologii''“. Znaky této metapatologie jsou: nedůvěřivost, cynismus, skleslost, skepticismus, vztek, otrlost, deprese, nervozita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace v pojetí Woodwortha===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Dle Woodwortha je základním druhem motivace '''činnost vůči okolí''' (vnější zdroje mohou motivaci spoluurčovat, ale organismus by byl činný i bez nich).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Alternativní dělení teorií motivace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Psychoanalytický přístup''' – pud Eros a pud Thanatos jako motivy.&lt;br /&gt;
*'''Gestaltistický přístup''' – pregnance.&lt;br /&gt;
*'''Behaviorismus''' – drive (pud).&lt;br /&gt;
*'''Homeostatický přístup''' – motivem je snaha o obnovení homeostázy (rovnováhy) v organismu.&lt;br /&gt;
*'''Incentivní (pobídkový) přístup''' – motivem jsou vnější podněty.&lt;br /&gt;
*'''Kognitivní přístup''' – motivem je poznávání a z něj plynoucí anticipace (předjímání, očekávání).&lt;br /&gt;
*'''Humanistický přístup''' – ryze lidská motivace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[https://www.freelo.io/cs/teorie-motivace-zamestnancu-prakticka-ochutnavka-ne-skripta Teorie motivace zaměstnanců]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>PavelNovotny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C4%9Btn%C3%A1_vazba&amp;diff=71318</id>
		<title>Zpětná vazba</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zp%C4%9Btn%C3%A1_vazba&amp;diff=71318"/>
		<updated>2023-04-12T13:26:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;PavelNovotny: /* Souvisejíci články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Zpětná vazba''' označuje situaci, ve které výstup systému zpětně ovlivňuje jeho vstup.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zpětná vazba&amp;quot;&amp;gt;Zpětná vazba. &amp;lt;i&amp;gt;Wikipedia: the free encyclopedia&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zp%C4%9Btn%C3%A1_vazba.&amp;lt;/ref&amp;gt; V komunikační teorii je zpětná vazba (feedback) sdělení, informace o tom, jak osoba A vnímá a prožívá [[chování]] osoby B, dále je to informace A pro B, jaké reakce vyvolalo chování B v A na rovině chování a/nebo na rovině prožívání a/nebo na rovině vztahové.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Přehled psychologie&amp;quot;&amp;gt; KERN, Hans. &amp;lt;i&amp;gt;Přehled psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-426-5. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Zpětná vazba v komunikaci.jpg|thumb|upright 2|center| Zpětná vazba v komunikaci]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Původ a vlastnosti==&lt;br /&gt;
Termín se začal používat v [[Kybernetika|kybernetice]] a ve vědách, které zkoumají zákonitosti fungování systémů a procesů, ale etabloval se i jako termín společenskovědní. Jedná se o řízený hodnotící proces, jenž přispívá k objevování nových souvislostí  a významů. Zpětná vazba je vždy regulační, má za následek modifikaci chování druhého člověka. Jedná se o velmi efektivní komunikační nástroj. V průběhu procesu zpětné vazby zpracováváme informace získané z okolí. Jejich vyhodnocení může napomoci změně chování jedince v určitém prostředí, nebo naopak posílit rozhodnutí své chování neměnit. Velkou výhodou zpětnovazebního procesu je možnost zprostředkovaného prožívání jedné situace očima jiného člověka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;KOSA&amp;quot;&amp;gt;JAVOŘÍKOVÁ, Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Využití prostředků a metod zážitkové pedagogiky na kurzu pro členy občanského sdružení K.O.S.A.&amp;lt;/i&amp;gt;. Zlín.2013.&amp;lt;/ref&amp;gt;Zpětná vazba se využívá prakticky ve všech oblastech vzdělávání, v poradenství, v supervizi, zážitkové pedagogice a své opodstatnění má i v osobním životě. Bez ohledu na oblast použití, s výstupy zpětné vazby je důležité následně pracovat, protože jen dlouhodobá práce podporovaná kontrolou dosahování průběžných cílům může být efektivní vzhledem k trvalé změně chování jedince. Nejlepší zpětnou vazbou je ta, která na chybu nebo problém upozorní dříve, než k nim může dojít.&amp;lt;ref name=&amp;quot;manažeři&amp;quot;&amp;gt;JAY, Ros a Richard TEMPLAR. &amp;lt;i&amp;gt;Velká kniha manažerských dovedností&amp;lt;/i&amp;gt;. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1279-2. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zpětná vazba v procesu komunikace==&lt;br /&gt;
Zpětná vazba je [[Proces řečové komunikace|proces]] shromažďování a poskytování informací zpět v reakci na určité sdělení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;RaK&amp;quot;&amp;gt;ŽANTOVSKÁ, Irena. &amp;lt;i&amp;gt;Rétorika a komunikace.&amp;lt;/i&amp;gt;. 1.vyd. Praha: Dokořán, 2015. ISBN 978-80-7363-712-5. &amp;lt;/ref&amp;gt; Zpětnou vazbu používáme v běžném životě, aniž bychom si to uvědomovali, je jedním z prvků komunikace. [[Interpersonální komunikace]] je vždy zkreslená šumem, vždy k ní dochází v nějakých souvislostech, vždy má nějaký účinek a obsahuje možnosti zpětné vazby. Při komunikaci vysíláme verbální i neverbální signály, na něž máme zpětnou vazbu sami od sebe (např. slyšíme, co říkáme) a k vlastní zpětné vazbě se přidává ta, kterou nám poskytuje příjemce sdělení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ZMK&amp;quot;&amp;gt;DeVITO, Joseph A. &amp;lt;i&amp;gt;Základy mezilidské komunikace.&amp;lt;/i&amp;gt;. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-7169-988-8. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Účastníci zpětné vazby==&lt;br /&gt;
Interpersonální zpětnovazební proces má 2 klíčové aktéry. Jedná se o zdroj zpětné vazby na straně jedné a o jejího příjemce na straně druhé. Hlavním úkolem zdroje je popis situace a zprostředkování informací, které vstupují do komunikačního procesu, úkolem příjemce je získání co nejkonkrétnějších informací o svém chování a závěry z nich plynoucí. Společným úkolem je pak snaha o co nejmenší zatěžování zpětné vazby emocemi. Zpětná vazba může být přínosem pro všechny zúčastněné, přesto je do jisté míry stresujícím faktorem.&lt;br /&gt;
===Zásady poskytování a přijímání zpětné vazby===&lt;br /&gt;
Pro efektivní poskytování i příjem je třeba maximálně vyvažovat pozitivní i negativní stránku obsahu sdělení a dobře volit pořadí uváděných výroků. Smyslem zpětné vazby je pomoc, aby se lépe naplnily cíle a dovednosti se posunuly dál.&lt;br /&gt;
Pro zvýšení účinnosti procesu zpětné vazby nutné dodržet několik zásad:&lt;br /&gt;
•	Aktivně požadovat zpětnou vazbu a nevyhýbat se tomu ji poskytovat.&lt;br /&gt;
•	Obsah zpětnovazebního sdělení má být pro druhého zdrojem informací, je třeba být konstruktivní, objektivní. Smyslem není            vlastní kritické vystoupení, ale zlepšení výstupů v oblasti cílů.&lt;br /&gt;
•	Před poskytnutím zpětné vazby je nezbytné si ujasnit a vymezit, co bude obsahem sdělení příjemci zpětné vazby.&lt;br /&gt;
•	Pro co nejpřínosnější sdělení příjemce zpětné vazby využívá techniku aktivního naslouchání a dotazování se.&lt;br /&gt;
•	Při poskytování i přijímání zpětné vazby je zapotřebí mít na zřeteli subjektivitu celého procesu pro obě zúčastněné strany.&lt;br /&gt;
•	Obě strany jsou odpovědné za své formulace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;RaK&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Chyby při poskytování a přijímání zpětné vazby===&lt;br /&gt;
Mezi nejčastější chyby, kterých se můžeme dopustit jako zdroj zpětné vazby, patří např. neurčitost sdělení, přerušení komunikace nebo nepřiměřený emoční náboj sdělení. Jako příjemci bychom se měli vyvarovat např. agresivního protiútoku, pasivity a chybné interpretace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;RaK&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy zpětné vazby==&lt;br /&gt;
Existují různé klasifikace zpětné vazby, což souvisí s interdisciplinaritou pojmu. Nejrozšířenější je tato:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Pozitivní – zaměření na pochvalu, na úspěchy nebo zlepšení, ke kterým došlo. U druhého chceme nějaké chování upevnit, posílit, podporujeme udržení stávajícího směru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;RaK&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
#Negativní  - zaměření na kritiku, upozornění na určité nežádoucí chování nebo nedostatky. U druhého chceme určité chování potlačit, utlumit, zpětná vazba je signálem pro příjemce ke korekci přístupu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;RaK&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní podmíněnost zpětné vazby==&lt;br /&gt;
Zpětná vazba má potenciál být reflexí a zásobárnou podnětů v mnoha životních situacích. Její přijímání i poskytování je podmíněno socio-kulturním kontextem, ze kterého účastníci zpětnovazebního procesu pochází. Příslušníci některých kultur poskytují velmi otevřenou a upřímnou zpětnou vazbu. Mluvčí z těchto kultur (dobrým příkladě mohou být Spojené státy) očekávají, že zpětná vazba bude upřímným odrazem myšlenek a pocitů posluchače. V jiných kulturách (jako dobré příklady mohou posloužit Japonsko a Korea) se považuje za mnohem důležitější být pozitivní než být pravdivý, a tak lidé mohou reagovat pozitivní zpětnou vazbou, i když s přijatým sdělením nesouhlasí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ZMK&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Terminologický přehled==&lt;br /&gt;
Zpětná vazba jako víceoborový nástroj má v odborné literatuře různá pojmenování. V našem prostředí se můžeme nejčastěji setkat s následujícími pojmy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''debriefing:''' K řízenému zpracování předchozího zážitku dochází pomocí otázek. Jde především o vyřešení aktuální situace bez nutného přesahu do budoucna.&lt;br /&gt;
*'''reflexe:''' Termín, jehož nevýhodou je jeho víceznačnost. Používá se především v [[Zážitková pedagogika |zážitkové pedagogice]]. Jedná se o řízený proces hodnocení aktivity, který využívá informací ze zpětné vazby k hledání širších souvislostí a významů.&lt;br /&gt;
*'''review:'''  Znovu jde o termín z oblasti zážitkové pedagogiky. Může znamenat první, popisnou část zpětnovazebního procesu.&lt;br /&gt;
*'''sharing:''' Vzájemné sdílení emocí vyvolaných předchozím společným zážitkem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;CZV&amp;quot;&amp;gt;REITMAYEROVÁ, Eva a Věra BROUMOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt; Cílená zpětná vazba: metody pro vedoucí skupin a učitele&amp;lt;/i&amp;gt;. 1.vyd. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-262-0988-1. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*REITMAYEROVÁ, Eva a Věra BROUMOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt;Cílená zpětná vazba: metody pro vedoucí skupin a učitele.&amp;lt;/i&amp;gt; 1. vyd. Praha: Portál, 2007, 176s. ISBN 978-80-262-0988-1.&lt;br /&gt;
*ŽANTOVSKÁ, Irena. &amp;lt;i&amp;gt;Rétorika a komunikace.&amp;lt;/i&amp;gt; 1. vyd. Praha: Dokořán, 2015, 288s. ISBN 978-80-7363-712-5.&lt;br /&gt;
*JAVOŘÍKOVÁ, Martina. &amp;lt;i&amp;gt;Využití prostředků a metod zážitkové pedagogiky na kurzu pro členy občanského sdružení K.O.S.A.&amp;lt;/i&amp;gt; Zlín, 2013.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Souvisejíci články===&lt;br /&gt;
[[Sociální komunikace|Sociální komunikace]] [[Teorie pracovní motivace|Teorie pracovní motivace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.freelo.io/cs/jak-davat-zpetnou-vazbu Funkční feedback] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpětná vazba , [[Chování|Chování]], [[Kybernetika|Kybernetika]], [[Proces řečové komunikace|Proces řečové komunikace]], [[Interpersonální komunikace|Interpersonální komunikace]], [[Zážitková pedagogika|Zážitková pedagogika]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>PavelNovotny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Projektov%C3%BD_management&amp;diff=71299</id>
		<title>Projektový management</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Projektov%C3%BD_management&amp;diff=71299"/>
		<updated>2023-01-23T08:22:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;PavelNovotny: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jak již samotné heslo vypovídá, jedná se o způsob, jakým jsou [[Projekt a proces|projekty]] řízeny. Někdy hovoříme také o řízení projektu, project managementu nebo managementu projektů. Každý projekt je potřeba pečlivě řídit, ať už se jedná o stavbu domu či organizaci významné akce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Projektový management se zabývá řízením projektů. Projekt je časově ohraničená činnost, kterou tvoří řada [[Projekt a proces|procesů]] a jejich cíle mají konkrétní obrysy. Management těchto činností je tedy úsilí, které je organizované a při kterém je jasně definovaný cíl. Důležité je, aby řízení probíhalo efektivně a bylo tak účelné. Pouze tak může být výsledkem předpokládaný cíl, za předem danou dobu, a s předpokládanými náklady. Projekt řídí projektový manažer, který by měl umět aplikovat znalosti, zkušenosti, dovednosti, činnosti, nástroje a techniky – pokud je vše v pořádku, kýženého cíle je dosaženo v požadovaném čase, nákladech ale i kvalitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Řízení projektů (Project Management). Managementmania [online]. [cit. 2021-7-21]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/metody-rizeni-projektu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přístupy k řízení projektu==&lt;br /&gt;
Každý projekt je originální, a proto není možné ani určit jeden jediný přístup, který by se mohl při každém řízení využít. Před zvolením přístupu je nutné znát projekt, který bude objektem řízení. Pro příklad, nemůžeme využít stejný přístup k výstavbě stadionu a k vývoji počítačového programu. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují proto dva přístupy, mezi kterými je možné se rozhodnout:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje|Agilní přístup]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento přístup je poněkud volnější, ale klade velký důraz na komunikaci mezi projektovým týmem a koncovým zákazníkem. V průběhu projektu je nutné s klientem komunikovat, a upřesňovat si tak to, jak má výsledný projekt vypadat. S tím souvisí také to, že práce není naplánovaná dopředu, ale plánuje se teprve v průběhu. Při tomto přístupu nejčastěji dochází k vývoji výsledného produktu. Je možné se s agilním přístupem setkat při vývoji softwaru.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Agilní přístup k realizaci projektu. Top Vision [online]. [cit. 2021-7-21]. Dostupné z: https://www.topvision.cz/blog/agilni-pristup-k-realizaci-projektu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Tradiční přístup]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je naprostým opakem agilního přístupu. Jeho charakteristickým znakem je pečlivé naplánování všech potřebných kroků na začátku samotného projektu i toho, jak se budou řídit jednotlivé aktivity. Tento přístup se využívá pro projekty, které mají jasnou vidinu cíle. Cíl by měl být kvalitně popsaný, stejně tak výstupy a plán. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Řízení projektů (Project Management). Managementmania [online]. [cit. 2021-7-21]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/metody-rizeni-projektu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickým znakem tradičního přístupu jsou [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází|fáze]], kterými by měl projekt projít, tedy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Iniciační fáze projektu, obsah, smysl a odlišnost proti fázi plánování. Business case, RFI a RFP|Iniciace]]&lt;br /&gt;
*Plánování&lt;br /&gt;
*Realizace&lt;br /&gt;
*Monitoring&lt;br /&gt;
*Uzavření&amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Metody pro řízení projektu==&lt;br /&gt;
Při řízení projektu není možné využít stejný způsob vedení pro každý projekt. Každý projekt je jiný a řeší individuální problémy, proto je důležité si pro projekt vybrat správnou metodu. Lze ale využít některé metody, které lze individuálně aplikovat na současný projekt. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Průvodce základy řízení projektů. Microsoft [online]. [cit. 2021-7-21]. Dostupné z: https://www.microsoft.com/cs-cz/microsoft-365/business-insights-ideas/resources/guide-for-project-management&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Kritická cesta]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o metodu, kdy je daný časový harmonogram a je nutné postupovat postupně. V praxi to funguje tak, že projektový manažer zveřejní úkoly, určí, které na sobě závisí a které naopak mohou být odloženy. Výsledkem by mělo být nejrychlejší řešení úkolů, bez zbytečného zdržování.&amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Pert chart colored.gif|náhled|Diagram vytvořen pomocí kombinace dvou metod - Kritické cesty a PERT]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[SCRUM]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SCRUM je metodou, která se používá při agilním řízení projektů v poslední době nejvíce. Tato metoda vznikla v roce 1990, zakladateli Kenem Schwaberem a Jeffem Sutherlandem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;SCRUM - rámec agilního přístupu. PM Consulting [online]. [cit. 2021-7-27]. Dostupné z: https://www.pmconsulting.cz/pm-wiki/scrum/&amp;lt;/ref&amp;gt; Při této metodě jsou využívány malé týmy, které dosahují splnění úkolů krátkými sprinty (pevně stanovený časový úsek, jasně definovaný výsledek - ve většině je doba trvání 1 - 2 týdny). Projekt se tak rozděluje na menší, lépe proveditelné celky.&amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Metodu SCRUM tvoří tři základní pilíře:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Transparentnost&lt;br /&gt;
*Kontrola&lt;br /&gt;
*Adaptace&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto pilířům mají všichni přehled o tom, co se právě děje, proč se to děje a v jakém je to stavu. Následně probíhá po krátkých periodách kontrola, zda je vše v pořádku a pokud ne, jsou na místě změny, aby došlo k vyhovujícímu výsledku. SCRUM tým se skládá ze tří složek, z vlastníka produktu, vývojového týmu a z role SCRUM Mastera. Tyto týmy jsou sebeorganizované a multifunkční.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[PERT]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zde se jedná o techniku hodnocení a kontroly programu, která se nejčastěji používá společně s metodou kritické cesty. Hlavním cílem je snížení nákladů a času, jenž je potřebný pro dokončení projektu. Jednou z hlavních funkcí je vizuální diagram úkolů a harmonogramu projektu. &amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standardy a normy pro řízení projektů==&lt;br /&gt;
Na světě existuje několik organizací, které vydávají standardy pro řízení projektů na mezinárodní úrovni. Dále je možné využít řadu jiných oborových a dílčích metodik. Mezi nejznámější organizace v tomto oboru patří [[PMI]], IPMA a AXELOS Limited. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejrozšířenější [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|metodiky]] a standardy pro řízení projektů jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[PMBOK]]'''(Project Management Body of Knowledge) – vydává PMI&lt;br /&gt;
*'''PRINCE2''' (Projects in Controlled Environment – vydává AXELOS Limited&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto metodiky jsou vhodné pro projekty libovolného charakteru a různé velikosti. Rozhodování, kterou metodu pro konkrétní projekt zvolit by se mělo odrážet od několika faktorů. Na organizaci samotné, jakého je druhu, jaká je její rozloha, jak je řízena. Dále dle zaměření projektu, jaký je jeho cíl, rozpočet, kapacity, priority, harmonogram, rizika. Ale také na projektovém manažerovi, který zodpovídá za celý projekt.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále jsou pro řízení projektu zásadní normy ISO. Tyto normy zajišťují certifikovat systém řízení projektů v organizaci. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme dvě normy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''ISO 10006''' – Systémy managementu jakosti&lt;br /&gt;
*'''ISO 21500''' – Management projektu&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Personální obsazení==&lt;br /&gt;
Každý projekt je prováděn sestaveným týmem. V jeho čele je projektový manažer, který průběžně tým kontroluje, komunikuje s ním a závěrem všechny výsledky prezentuje.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Projektový manažer]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pozice projektového manažera je nejzodpovědnější pozicí v projektovém týmu. Je důležité, aby se člověk orientoval ve svém oboru, a získal v něm patřičné vzdělání (např. IT). Úkolem tohoto člověka je dodržet stanovený harmonogram, rozpočet a kvalitu výsledného produktu. Projektový manažer plánuje celý postup při projektu, realizuje ho a následně hodnotí. Pro jeho práci jsou důležité lidské a finanční zdroje, komunikace s managementem. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při práci s projektovým týmem se manažer zaměřuje na jeho činnost, kterou musí neustále koordinovat, aby se tým nijak neodchýlil od předem daného plánu. Dále je tým monitorován, manažer o něm reportuje a hlídá všechny další abnormality, které by se mohly při cestě k cíli naskytnout.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby byl projekt úspěšný, musí být schopnosti projektového manažera pokročilé. Musí být schopen čelit změnám (change management), řešit problémy a případné změny, se kterými přichází zadavatel. Mezi tyto činnosti patří například řízení dokumentace k projektu, sestavení realizačního týmu a jeho následné vedení s motivací, počítat s riziky (risk management), koordinace jednotlivých procesů, příprava časového odhadu projektu, či prezentace toho, jak projekt postupuje. &amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Projektový manažer. Managementmania [online]. [cit. 2021-7-21]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/projektovy-manazer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Projektový tým]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádný projekt by nikdy nedošel ke zdárnému konci, kdyby neměl správně sestavený projektový tým. Každý z týmu se aktivně podílí na projektu a přispívá svými zkušenostmi ke splnění cíle. Tým je koordinován manažerem týmu, který každému přidělí pracovní pozici a výstupy, za které má odpovědnost, ale také přináší určité pravomoci. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při sestavování se velmi často využívá maticová organizační struktura. Jedná se o jeden typ formální organizační struktury. Jasně ukazuje, kdo je přiřazený k jaké pozici, ale také přiřazuje nadřazeného (vedoucího) člena týmu.&amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Projektový tým (Project Team). Managementmania [online]. [cit. 2021-7-21]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/projektovy-tym&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Terminologie k řízení projektu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Člověkoden''' – Jedná se o pracovní čas jedné osoby za jeden pracovní den (= 8 hodin). Tato jednotka se v projektu využívá při plánování, ale také při vykazování spotřeby času na daný úkol.&amp;lt;ref&amp;gt;Člověkoden (Man-day). Managementmania [online]. [cit. 2021-7-21]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/clovekoden-manday&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Harmonogram projektu''' – Časový plán projektu, znázorňuje posloupnost provedení jednotlivých činností. Často se pro jeho vyjádření využívá Ganttův diagram. &amp;lt;ref&amp;gt;Harmonogram projektu (Project Schedule). Managementmania [online]. [cit. 2021-7-21]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/harmonogram-projektu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Magický trojúhelník projektového řízení''' – Obsahuje tři základní parametry, kterými jsou čas, rozpočet a kvalita výstupů. Díky tomuto vyjádření je měřen úspěch projektu. Trojúhelník je nutné držet v rovnováze, aby se nezhroutil čas, rozpočet a kvalita. &amp;lt;ref&amp;gt;Kompromis projektového trojúhelníku. David Šimůnek [online]. [cit. 2021-7-21]. Dostupné z: https://www.davidsimunek.com/post/kompromis-projektoveho-trojuheln%C3%ADku&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Plán projektu''' – V tomto dokumentu je definováno, jaký je cíl projektu a jak ho bude dosaženo. Zahrnuje, jak má být realizace projektu organizována, vykonávána, monitorována a kontrolována.&amp;lt;ref&amp;gt;Plán projektu (Project Plan). Managementmania [online]. [cit. 2021-7-21]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/plan-projektu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Pracovní rozklad činností (WBS). Principy tvorby, smysl a návaznosti na další části plánu projektu. Řízení změn|WBS (Work Breakdown Structure)]]''' – Analytická technika, která rozkládá projekt na jednotlivé činnosti. Často je velmi podrobná, z důvodu následného přiřazení odpovědnosti, pracnosti a časového rozsahu k jednotlivým činnostem.&amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;WBS (Work Breakdown Structure). Managementmania [online]. [cit. 2021-7-21]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/work-breakdown-structure&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Projekt a proces]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Iniciační fáze projektu, obsah, smysl a odlišnost proti fázi plánování. Business case, RFI a RFP|Iniciační fáze projektu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází|Životní cyklus projektu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pojednejte o časovém plánu projektu a základních principech jeho tvorby]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Projektový trojimperativ a životní cyklus projektu dle PMBoK. Základní popis obsahu a smyslu jednotlivých fází|Projektový trojimperativ a životní cyklus projektu dle PMBoK. Základní popis obsahu a]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Projektový trojimperativ a životní cyklus projektu dle PMBoK. Základní popis obsahu a smyslu jednotlivých fází|smyslu jednotlivých fází]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odhady pracností. Metody, postupy a úskalí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.freelo.io/cs/co-je-projektove-rizeni-a-jak-vam-pomuze-zvysit-efektivitu-tymu Co je projektové řízení]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[https://managementmania.com/ Management Mania]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.microsoft.com/cs-cz/ Microsoft]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.topvision.cz/ Top Vision]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.pmconsulting.cz/ PM Consulting]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.freelo.io Freelo.io]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Projektový manažer, Projekt, Proces, Řízení projektu, Management&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>PavelNovotny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A9_mapy&amp;diff=71289</id>
		<title>Myšlenkové mapy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=My%C5%A1lenkov%C3%A9_mapy&amp;diff=71289"/>
		<updated>2023-01-13T09:50:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;PavelNovotny: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Myšlienková mapa''' (alebo mentálna mapa) je grafické usporiadanie slov, pojmov a obrázkov, ktoré umožňuje vyznačiť a identifikovať závislosti a spojitosti, ktoré nie sú často na prvý pohľad úplne zjavné. Aj keď boli myšlienkové mapy pôvodne určené pre [[Učení|učenie]], ich využitie je omnoho všestrannejšie - podporujú [[Paměť|pamäť]], rozvíjajú kreativitu, pomáhajú pri plánovaní, riešení problémov alebo sú všeobecne sprievodcom systematickým uvažovaním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal a Dagmar CHYTKOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt;Myšlenkové mapy pro studenty: učte se efektivně a nastartujte svou kariéru&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2014, 166 s. ISBN 978-80-265-0267-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Esempio_di_mappa_mentale_sul_tema_%27Strumenti_di_analisi%27.jpg|thumb|upright 3|left|Myšlienková mapa kreslená rukou]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kto už myšlenkové mapy v minulosti používal==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Porfyrios z Tyru===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ako jeden z prvých používal myšlienkové mapy Porfyrios z Tyru (232 - 304), novoplatónsky filozof, ktorý sa zamýšľal nad tým, ako pre svojich poslucháčov sprehľadniť dielo Aristotela.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Využití Vinšů&amp;quot;&amp;gt;VINŠŮ, RNDr. Alex. &amp;lt;i&amp;gt;Využití myšlenkových map pro studium&amp;lt;/i&amp;gt;. In: Juniorská Univerzita Karlova: Prezentace z přednášek [online]. s. 1-8 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.juniorskauniverzita.cuni.cz/JU-43-version1-vyuziti_myslenkovych_map_upr.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Leonardo da Vinci===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za zakladateľa myšlienkových máp v pravom slova zmysle je považovaný Leonardo da Vinci (1452-1519). Jedným zo spôsobov, ako si tvoril poznámky, bolo spojenie obrazov, slov, textu a vzorcov do jedného diela, ktoré zachytávalo v plnosti nejaký problém.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Využití Vinšů&amp;quot; /&amp;gt; Jeho kresby mu pomohli hlboko preniknúť do tak od seba vzdialených oblastí, ako je výtvarné umenie, fyziológia, strojné inžinierstvo či biológia. Jazyk slov bol až na druhom mieste za jazykom jeho kresieb. Slová mu slúžili ku klasifikácii, k označovaniu popisu jeho tvorivých myšlienok a objavov - primárnym nástrojom jeho tvorivého [[Myšlení|myslenia]] bol jazyk názorných zobrazení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mentální mapování&amp;quot;&amp;gt;BUZAN, Tony. &amp;lt;i&amp;gt;Mentální mapování&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 2. Praha: Portál, 2014, 165 s. ISBN 978-80-262-0520-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galileo Galilei===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Galileo Galilei (1564-1642) tiež patrí medzi najväčších svetových mysliteľov, ktorým sa podarilo zrevolucionalizovať vedu. Zatiaľ čo jeho súčasníci analyzovali vedecké problémy pomocou tradičných slovných a matematických postupov, zviditeľnil Galileo, rovnako ako pred ním Leonardo da Vinci, svoje myšlienky pomocou názorných obrázkov a schém.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mentální mapování&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Albert Einstein===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tiež Albert Einstein (1879-1955) odmietal tradičnú štandardnú lineárnu, numerickú a verbálnu podobu tvorivého myslenia. Rovnako ako jeho predchodcovia bol Einstein presvedčený o tom, že všetky tieto tradičné nástroje sú síce použiteľné, ale rozhodne nie potrebné, a že omnoho dôležitejšia je predstavivosť.&lt;br /&gt;
Podľa Einsteina je &amp;quot;predstavivosť dôležitejšia než vedomosti, pretože predstavivosť nepozná hranice&amp;quot;. V liste svojmu priateľovi Mauricic Solovinovi vylíčil, aké problémy mu spôsobuje, keď má vyjadriť slovami svoju filozofiu vedy, pretože on týmto spôsobom nemyslí - jeho myslenie má podobu názorných schém.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mentální mapování&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tony Buzan===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Tony Buzan|Tony Buzan]] v sedemdesiatych rokoch preberá myšlienky svojich predchodcov a stanovuje základné pravidlá, ako by sa tieto siete mali tvoriť. Tejto metóde dáva názov Myšlienkové mapy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Využití Vinšů&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Sedem krokov k vytvoreniu myšlienkovej mapy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na vytvorenie myšlienkovej mapy potrebujeme iba čistý papier, farebné ceruzky a perá, mozog a [[Představivost|predstavivosť]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mentální mapování&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===V strede===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:MindMapGuidlines.svg|thumb|upright 2.3|right|Myšlienková mapa opisujúca tvorbu myšlienkových máp]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začneme v strede čistého papiera, ktorý bude položený na šírku. Dáme tak svojmu mozgu slobodu pôsobiť všetkými smermi a vyjadrovať sa slobodnejšie, prirodzenejšie a rozšírime tak hranice svojho [[Myšlení|myslenia]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mentální mapování&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Obrázok===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svoju ústrednú predstavu vyjadríme obrázkom. Názorné zobrazenie nám pomáha využiť našu [[Představivost|predstavivosť]]. Obrázok uprostred je zaujímavejší, udržuje naše sústredenie na danú tému a motivuje mozog k činnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mentální mapování&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ak sa rozhodneme vyjadriť ústrednú predstavu slovom, je vhodné ju buď doplniť obrázkom,&amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot; /&amp;gt; alebo slovo pomocou farieb a multidimenzionality zvýrazniť a  premeniť v obraz.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Využití Vinšů&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Farby===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Farby sú pre náš mozog rovnako podnetné ako názorné zobrazenia. Každá ústredná predstava by mala obsahovať minimálne tri rôzne farby. Vďaka farbám sú naše mentálne mapy omnoho živšie, pretože stimulujú našu [[Paměť|pamäť]] a kreativitu, a naše tvorivé [[Myšlení|myslenie]] získava ďalšiu energiu navyše.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mentální mapování&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Využití Vinšů&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hlavné vetvy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K centrálnemu obrázku pripojujte hlavné vetvy, k nim vetvy druhej úrovne, k obom vetvy tretej úrovne, atď.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mentální mapování&amp;quot; /&amp;gt; Pre každú vetvu myšlienkovej mapy je vhodné použiť inú farbu. Mapa nemusí byť vyváženým stromom, ale skôr by mala byť reprezentáciou našich nápadov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot; /&amp;gt; Náš mozog pracuje pomocou asociácií. Rád si spája dve (alebo tri či štyri) veci dohromady.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mentální mapování&amp;quot; /&amp;gt; Ak prepojíme jednotlivé vetvy, napríklad šípkami,&amp;lt;ref name=&amp;quot;Využití Vinšů&amp;quot; /&amp;gt; ľahšie si veci pamätáme a lepšie im rozumieme. Prepojením hlavných vetiev zakladáme a vytvárame základnú štruktúru svojich predstáv.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mentální mapování&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Krivky===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vetvy kreslite ako krivky, nie ako priamky. Samými rovnými čiarami by sme svoj mozog znudili. Zakrivené, organické vetvy, podobajúce sa konárom stromu, sú omnoho atraktívnejšie a viac nás upútajú.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mentální mapování&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Je tiež vhodné používať rôzne veľkosti písmen, vetiev a obrázkov. Rozdiely vo veľkosti poukazujú na význam pojmov v hierarchii. Veľký objekt preto vnímame ako dôležitejší a je jednoduchšie si ho zapamätať.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Využití Vinšů&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kľúčové slová===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pre každú čiaru použite iba jedno jednoduché kľúčové slovo alebo slovné spojenie. Jednotlivé kľúčové slová zvyšujú účinnosť a flexibilitu myšlienkových máp. Každý taký výraz, rovnako ako každý obrázok, vytvára vlastný súbor asociácií a môžu byť inšpiráciou pre nové myšlienky. Príliš dlhé fráze alebo vety tento proces silno obmedzujú.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mentální mapování&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vyobrazenia===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vizualizácia sa má v myšlienkových mapách používať všade, kde je to možné.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Využití Vinšů&amp;quot; /&amp;gt; Používajte obrázky na celej ploche mapy, pretože každý obrázok, rovnako ako vyobrazenie v strede mapy, má hodnotu tisíca slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mentální mapování&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý autor myšlienkovej mapy si nájde štýl, ktorý mu bude vyhovovať. Je dobré podľa nejakého návodu začať a sprvu používať presne tieto pravidlá. Po nakreslení určitého počtu máp je človek pripravený prejsť do štádia, kde si tieto pravidlá prispôsobuje podľa vlastného štýlu, vytvára si vlastné značky a skratky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Využití Vinšů&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Využitie myšlienkových máp==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Guru_Mindmap.jpg|thumb|upright 2|right|Myšlienková mapa kreslená rukou]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlienkové mapy je možné využiť v mnohých oblastiach, napríklad:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*v práci - riadenie pracovného jednania, prijímací pohovor, hľadanie nápadov, atď.&lt;br /&gt;
*v spoločenskom živote - nákup darčekov (nákupný zoznam), naplánovanie romantického víkendu, učenie sa cudziemu jazyku, atď.&lt;br /&gt;
*v osobnom živote - plánovanie rodinných udalostí, domáci rozpočet, kreatívne riešenie problémov, vízia a zmysel života, plánovanie budúcnosti, time management, atď.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mentální mapování&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*v škole -  pri čítaní textov (príprava pred čítaním, mapy po skončení čítania), pri písaní textov (obsah prác, bakalárska či magisterská prác, esej, referát, seminárna práca, atď.), pri písaní poznámok (poznámky z prednášok, výpisy z humanitných kníh a článkov, výpisy z prírodovedných kníh a článkov), pri tvorení prezentácie, atď.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Čítanie (nie len odborných) textov pomocou myšlienkových máp==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počas štúdia na vysokej škole sa nevyhnete nutnosti čítať odborné a iné texty. Pokiaľ sa naučíte čítať efektívne, začnete využívať rôzne techniky, odnesiete si z textu viac informácií a nestrávite čítaním toľko času. Čítanie vás bude aj viac baviť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:FreeMind-mindmap.jpg|thumb|upright 2.3|right|Myšlienková mapa vytvorená v programe Free Mind]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Čo je efektívne čítanie?===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Efektívne čítanie je proces, pri ktorom pristupujete k textu aktívne, teda využívate rôzne techniky, striedate rôzne rýchlosti čítania (podľa typu a zložitosti textu), čítate kriticky, kladiete si otázky, čítate medzi riadky, píšete si behom čítania poznámky, robíte  i v texte značky a hľadáte medzi jednotlivými informáciami spojitosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Efektívny čitateľ dokáže čítať akékoľvek texty, dokáže v nich nájsť inšpiráciu, nové informácie ktoré sa prepájajú s už nadobudnutými znalosťami. Pokiaľ s textom nesúhlasí, dokáže argumentovať a kriticky text hodnotiť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho metód, ktoré môžeme pri čítaní využiť. Každá z nich využíva trochu iné princípy, preto by si mal každý osvojiť takú metódu, ktorá mu najviac vyhovuje. Metódy je vhodné striedať vždy podľa typu čítaného textu a cieľa čítania.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Príprava pred čítaním===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aktívny čitateľ pracuje s textom ešte skôr, než začne čítať, a neskončí ani po prečítaní textu. Pred samotným čítaním je potrebné si určiť, čo je cieľom čítania a pripraviť sa na čítaný text.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Mapa zložená z informácií, ktoré už vieme===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zistite, čo už o téme viete. Premýšľajte, čo ste už o téme čítali alebo počuli. Vytvorte si malú myšlienkovú mapu, ktorá bude zložená iba z informácií, ktoré už poznáte.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Mapa zložená z otázok, ktoré sa chceme z textu dozvedieť===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Položte si množstvo otázok, ktoré vás k téme napadajú. Otázky vám pomôžu zistiť, čo od témy očakávate nové a čo sa chcete dozvedieť. Zároveň slúži ako podklad pri samotnom čítaní. Vďaka otázkam viete, aké informácie v texte hľadať. (Napr. Ako je text aktuálny? Akým spôsobom na to nazerajú rôzni odborníci? Ako na danú tému nazerajú iné odbory? Čo s chcete z textu dozvedieť? Čo vás zaujíma?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Otázky si zapíšte do novej myšlienkovej mapy a všetky zodpovedzte. Nechajte si v tejto mape priestor, aby ste do nej mohli písať aj neskôr. Je vhodné využiť ju i behom čítania.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Mapa na výťah informácií z textu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pripravte si šablónu, ktorá vám bude slúžiť na zápis poznámok počas čítania. Ako aktívni čitatelia by ste si mali robiť neustále poznámky i počas čítania - či už je to výťah informácií z textu, alebo vaše postrehy, nápady a argumenty. Môžete vytvoriť jednu myšlienkovú mapu na výťah informácií z textu a druhú na svoje postrehy, alebo môžete oboje zapisovať do jednej mapy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Šablóna by mala obsahovať minimálne toľko hlavných vetiev, koľko obsahuje pod tém. (V knihe počet kapitol, pokiaľ ide o kratší text tak rozdelenie na odseky). Z každej hlavnej vetvy vytvorte minimálne štyri pod vetvy, ktoré zaplníte počas čítania. Pripravené prázdne vetvy vás budú nútiť, aby ste ich zaplnili, čo vedie k aktívnejšej práci s textom. Počas čítania môžete samozrejme pridávať ďalšie vetvy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Mapy po skončení čítania===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení čítania je vhodné sa prečítanému textu ešte chvíľu venovať. Práca s novo nadobudnutými informáciami hneď po prečítaní textu pomáha pochopeniu súvislostí a dlhodobejšiemu zapamätaniu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Mapa pozostávajúca z cudzích pojmov a definicií===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Prejdite si všetky vypísané pojmy. Môže ísť o termíny, cudzie slová, definície. Pokiaľ nerozumiete všetkým slovám alebo nechápete ich pravý význam, dohľadajte si ich v slovníkoch. Pokúste sa všetky nové pojmy zachytiť do myšlienkovej mapy. Tým si vytvoríte základné pojmy témy, ku ktorým môžete pripisovať ďalšie nové pojmy, ktoré nájdete v iných textoch.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Práca s mapami, ktoré sme si vytvorili pred čítaním===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pokiaľ ste si pred čítaním vytvorili myšlienkovú mapu s otázkami, venujte pozornosť tým, na ktoré ste si ešte neodpovedali. Zaujímať vás budú odpovede na otázky, ktoré sa pýtali na to, čo od textu očakávate a čo sa chcete dozvedieť. Našli ste všetky  odpovede? Splnil text vaše očakávania?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Odpovedzte si na otázku, či sa v texte nevyskytovala informácia, s ktorou nesúhlasíte lebo ktorá bola v rozpore s vašimi znalosťami. Pokiaľ áno, čím by to mohlo byť? Na ktorej strane je pravda? Existuje len jedna pravda? Skúste dohľadať odpoveď v iných zdrojoch.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Mapa, pomocou ktorej si overíte, čo ste si zapamätali===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Aby ste si overili, či ste si čítaný text zapamätali, vytvorte si jednu myšlienkovú mapu, kam sa budete snažiť napísať všetky dôležité informácie. Výsledok potom porovnajte so svojimi poznámkami. Tam, kde nájdete medzeru, postupujte tak, že si informáciu najprv prečítate v texte a následne si ju doplníte do mapy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledné mapy nevyhadzujte. Dajte dohromady všetky mapy, ktoré ste k textu vytvorili a uschovajte si ich do jednej zložky. Pokiaľ čítate v elektronickej podobe ale mapy kreslíte na papier, mapy si naskenujte a uložte k textu ako obrázok. Výsledná zložka sa vám zíde, keď sa k téme budete musieť vrátiť, napríklad pred štátnymi skúškami. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Myšlenkové mapy pro studenty&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ČERNÝ, Michal a Dagmar CHYTKOVÁ. &amp;lt;i&amp;gt;Myšlenkové mapy pro studenty: učte se efektivně a nastartujte svou kariéru&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2014, 166 s. ISBN 978-80-265-0267-8.&lt;br /&gt;
*BUZAN, Tony. &amp;lt;i&amp;gt;Mentální mapování&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 2. Praha: Portál, 2014, 165 s. ISBN 978-80-262-0520-3.&lt;br /&gt;
*VINŠŮ, RNDr. Alex. &amp;lt;i&amp;gt;Využití myšlenkových map pro studium&amp;lt;/i&amp;gt;. In: Juniorská Univerzita Karlova: Prezentace z přednášek [online]. s. 1-8 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.juniorskauniverzita.cuni.cz/JU-43-version1-vyuziti_myslenkovych_map_upr.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*http://www.myslenkove-mapy.cz/&lt;br /&gt;
*http://www.tonybuzan.com/&lt;br /&gt;
*http://imindmap.com/&lt;br /&gt;
*https://www.freelo.io/cs/funkce#feature-mindmap&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Souvisejíci články===&lt;br /&gt;
[[Tony Buzan|Tony Buzan]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Myšlenkové mapy, Tony Buzan, Paměť, Představivost, Učení&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>PavelNovotny</name></author>
		
	</entry>
</feed>