<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Pavlina.Kafkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Pavlina.Kafkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Pavlina.Kafkova"/>
	<updated>2026-05-09T14:03:56Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22825</id>
		<title>Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22825"/>
		<updated>2015-09-16T09:32:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Citační indikátory, rejstříky, databáze''' jsou [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] nástroje pro hodnocení vědy, výzkumu a vývoje na základě publikační činnosti.&lt;br /&gt;
== Citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Citační indikátory jsou metriky sloužící pro hodnocení vstupů a výstupů ve sféře vědy, jsou založeny na [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativních metodách]].  Žádný indikátor není zcela vypovídající a přináší s sebou celou řadu omezení, proto jsou vyvíjeny stále další a další metody s cílem eliminovat nevýhody metod předchozích. Indikátory jsou limitovány zejména těmito problémy:&lt;br /&gt;
* určitou zdrojovou základnou (nepojmou všechny vydané dokumenty, nezohlední kvalitní obsah recenzovaných časopisů atd.)&lt;br /&gt;
* odlišností vědních oborů (např. technické a společenské vědy)&lt;br /&gt;
* etickými problémy: autocitace, nadměrné citace, neopodstatněné  spoluautorství&lt;br /&gt;
* vlivem dostupnosti dokumentů (volně dostupné dokumenty mohou být citovanější)&lt;br /&gt;
* negativními citacemi (kritiky, polemiky)&lt;br /&gt;
* druhem dokumentu (vyšší citovanost přehledových studií)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie.  Informetrie, Scientometrie a bibliometrie. In: SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. [2010]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (IF) je zřejmě nejznámější a nejdéle užívaný indikátor pro hodnocení časopisů, nelze jej vztahovat na konkrétní autory ani články. Definoval jej [[Eugene Garfield]] v roce 1955. Informační základnou jsou citační rejstříky [[ISI]], výsledky jsou publikovány v databázi [[Journal Citation Reports]]. Jedná se o poměr počtu citací v daném časopise k počtu publikací rejstřících za poslední dva roky, uvádí se na tři desetinná místa. Vyjadřuje možný dopad článku publikovaného v uvedeném časopise na vědeckou komunitu, jeho prestiž. Vědci publikující v časopisech s vyšším impakt faktorem bývají lépe ohodnocováni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody a přednosti:&lt;br /&gt;
* neznámější a nejdéle užívaný faktor&lt;br /&gt;
* všeobecně uznávaný&lt;br /&gt;
Nevýhody a problémy:&lt;br /&gt;
* preference jazyka (angličtina nebo jazyk autora)&lt;br /&gt;
* upřednostňovaní anglo-americké produkce&lt;br /&gt;
* kvalita jednotlivých článků nemusí být úměrná IF časopisu&lt;br /&gt;
* neplatí vždy, že vysoký počet citací = kvalita obsahu (např. kritiky, polemiky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;ŠPÁLA, Milan a Votípková, Marie. Bibliometrické indikátory SCI - ISI jako míra kvality vědecké práce a jejich alternativy pro evaluaci v českém prostředí - výhody a úskalí. Informace na dlani [online]. Praha: Albertina icome Praha, ©2004. ISSN 1214-1429. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2004/sbornik.php.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]  neboli highly cited index udává, kolik dokumentů bylo alespoň x-krát citováno (x dokumentů určitého autora bylo alespoň x- krát citováno bez ohledu na celkový počet jeho publikací). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* může být použit pro hodnocení konkrétních autorů, institucí i celého vědního oboru&lt;br /&gt;
Nevýhody:  &lt;br /&gt;
* index průměrnosti – zvýhodňuje autory publikující po delší časové období (lze vyřešit časovým omezením)&lt;br /&gt;
* nezohledňuje kvalitu článku (kolikrát byl citován)&lt;br /&gt;
* jednostranný pohled &lt;br /&gt;
* problém přehledových statí není eliminován&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Eigenfactor]] Score (ES) vyjadřuje důležitost periodika pro daný obor. Indikuje, kolikrát byly články z daného periodika citovány v Journal citation reports během posledních pěti let. Je založen na poměru počtu citací k celkovému počtu článků podobně jako Impact factor, ale na rozdíl od něj prohledává oblast aplikovaných i sociálních věd, eliminuje autocitace a zohledňuje pravděpodobný čas, který stráví uživatel čtením zdrojového periodika. Součet ES indikátorů všech časopisů je 100 (1000 nejvýznamnějších periodik má ES vyšší než 0.01).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;KEAR, Robin.Citation searching and bibliometric measures. College &amp;amp; Research Libraries News. 2011, vol. 72, no. 8, s. 470-474. ISSN 0099-0086.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Article Influence Score]] měří relativní význam periodika na základě průměrného vlivu jednotlivých článku, jedná se o poměr Eigenfaktoru a dílčích článků publikovaných v daném časopise (průměrná hodnota všech článků v časopisu je 1.00, články s indikátorem větším než 1.00 mají větší vliv než je průměr).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Immediacy Index]] neboli index odezvy, bezprostředního vlivu. Tvůrcem je Eugene Garffield. Jedná se poměr  počtu citací článku k celkovému počtu článků za 1 rok, počítá tedy průměrný počet citací článků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* snižuje vliv velkých časopisů&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* zvýhodňuje časopisy s větší periodicitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Cited Half-life]] neboli poločas citovanosti, používá se zejména pro akvizici. Říká, po kolika letech se objeví polovina všech citací článků v daném časopisu v JRC. Používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citing Half-life]] neboli poločas citování, udává průměrné stáří článků citovaných v konkrétním časopis, používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SJR]] (SCImago Journal Rank) Score je indikátor portálu SCImago, měří poměr počtu citací časopisu k počtu citací v daném časopisu za poslední tři roky a zohledňuje míru prestiže citací&lt;br /&gt;
[[Journal Analyzer Tool]] je nástroj Scopusu, který měří citovanost v Elsevieru  (nabývá hodnoty 1999 a více).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SNIP]] (Source Normalized Impact per Paper)je také indikátor Scopusu, který opět počítá poměr počtu citací dokumentu k počtu citací v daném dokumentu za poslední tři roky a bere v potaz jejich kontext (váhu časopisu) a potenciál citací (jak je pravděpodobné, že budou citovány).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky a databáze jsou zdroje dat pro [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] analýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie: Skriptum pro 3. a 4. roč. stud. oboru vědecké informace a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. 74 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Můžeme je rozdělit na multioborové a specializované. Mezi nejpoužívanější multioborové databáze patří [[Web of Science]], [[Scopus]] a [[Google Scholar]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Web of Science ====&lt;br /&gt;
Citační databáze [[Web of Science]] (WOS) je produktem společnosti [[ISI]] a zahrnuje tři nejznámější rejstříky:&lt;br /&gt;
* Science Citation Index (Science Citation Index Expanded, záznamy od roku 1945) – pro obory z přírodních, technických, aplikovaných věd a medicíny&lt;br /&gt;
* Social Science Citation Index (od roku 1977) – obory z oblasti společenských věd&lt;br /&gt;
* Arts and Humanitites Index (od roku 1977) – pro obory z oblasti umění a humanitních věd&lt;br /&gt;
* Conference Proceedings Citation Index-Science (od roku 1990)&lt;br /&gt;
* Conference Proceedings Citation Index-Social Science &amp;amp; Humanities (od roku 1990)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&amp;gt;WEB OF SCIENCE [databáze online]. Thomson Reuters, © 2015 [cit. 2015-09-10]. Dostupné z: https://apps.webofknowledge.com.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze WOS je zpřístupňována spolu s dalšími databázemi v rámci portálu [[Web of Science|Web of Knowledge]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* množství slovníků&lt;br /&gt;
* specifické služby (např. cited search, citation report - tabulky, grafy ), kvalitní citační manažer&lt;br /&gt;
* kvalitní recenzované časopisy &lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* menší počet záznamů než je tomu u databáze Scopus a Google Scholar&lt;br /&gt;
* méně přívětivé rozhraní, složitější orientace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Scopus ====&lt;br /&gt;
[[Scopus]] je citační databáze s abstrakty od  firmy Elsevier. Je multioborová s retrospektivou od roku 1966 a denní aktualizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* přívětivější rozhraní, jednoduché a intuitivní vyhledávání&lt;br /&gt;
* analytické údaje o každém autorovi a instituci&lt;br /&gt;
* větší počet záznamů než je tomu u WOS&lt;br /&gt;
Nevýhody :&lt;br /&gt;
* menší retrospektiva&lt;br /&gt;
* nižší kvalita excerpovaných časopisů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Google Scholar ====&lt;br /&gt;
[[Google Scholar]] je nástroj od společnosti [[Google]], je volně dostupný na rozdíl od předchozích dvou databází. Prohledává zejména repozitáře, open access archivy, databáze vydavatelů, Google Books, katalogy některých knihoven, souborné katalogy (např. WorldCat).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* volně dostupné&lt;br /&gt;
* velké množství záznamů, různorodé zdroje&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* limitované možnosti vyhledávání&lt;br /&gt;
* zobrazuje pouze základní údaje (počet citujících dokumentů a odkazy)&lt;br /&gt;
* velké množství duplicit &lt;br /&gt;
* neumožňuje řazení vyhledaných hitů&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
https://scholar.google.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Eigenfactor]]&lt;br /&gt;
[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eigenfactor&amp;diff=22824</id>
		<title>Eigenfactor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eigenfactor&amp;diff=22824"/>
		<updated>2015-09-16T09:30:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Eigenfactor Score''' patří mezi nástroje [[citační analýza|citační analýzy]], slouží k hodnocení vědy, výzkumu a vývoje. Mapuje vliv vědeckých publikací a na jejich základě vztahy mezi obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručná charakteristika ==&lt;br /&gt;
Odpovídá na otázku, jak důležitý je daný časopis pro vědeckou komunitu. Jeho zdrojovou základnou jsou  [[citační databáze]], konkrétně vychází z Thomson Scientific [[Journal Citation Reports Dataset]], [[Science Citation Index]] a [[Social Science Citation Index]].  Eigenfactor je vypočítáván z množství citací článků daného periodika  ve vztahu k celkovému počtu článků v JCR za uplynulých 5 let. Zohledňuje ale také velikost časopisu, eliminuje autocitace, přiřazuje váhu jednotlivým citacím na základě času, který vědec s časopisem stráví. 1000 nejprestižnějších časopisů má hodnotu nad 0,01 ES. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Portál Eigenfactor.org ==&lt;br /&gt;
Portál Eigenfactor.org je volně dostupný. Jedná se o bibliometrický projekt Metrics Eigenfactor Project sponzorovaný Department of Biology na University of Washington. Portál nabízí služby spojené analýzou citací, jeho výstupem jsou přehledné grafické vyobrazení, mapy, tabulky. Na rozdíl od ostatních databází obdobného typu nabízí i cenové srovnání jednotlivých periodik. Publikace hodnotí na základě dvou metrik: Eigenfactor Score a [[Article Influence]].&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 8 [cit. 2015-09-10]. urn:nbn:cz:ik-12915. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12915 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;KEAR, Robin. 2011. Citation searching and bibliometric measures. College &amp;amp; Research Libraries News. 2011, vol. 72, no. 8, s. 470-474. ISSN 0099-0086. Dostupný také z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;amp;db=lls&amp;amp;AN=65563497&amp;amp;lang=cs&amp;amp;site=ehost-live.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.eigenfactor.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eigenfactor&amp;diff=22823</id>
		<title>Eigenfactor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eigenfactor&amp;diff=22823"/>
		<updated>2015-09-16T09:26:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Eigenfactor Score''' patří mezi nástroje [[citační analýza|citační analýzy]], slouží k hodnocení vědy, výzkumu a vývoje. Mapuje vliv vědeckých publikací a na jejich základě vztahy mezi obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručná charakteristika ==&lt;br /&gt;
Odpovídá na otázku, jak důležitý je daný časopis pro vědeckou komunitu. Jeho zdrojovou základnou jsou  [[citační databáze]], konkrétně vychází z Thomson Scientific [[Journal Citation Reports Dataset]], [[Science Citation Index]] a [[Social Science Citation Index]].  Eigenfactor je vypočítáván z množství citací článků daného periodika  ve vztahu k celkovému počtu článků v JCR za uplynulých 5 let. Zohledňuje ale také velikost časopisu, eliminuje autocitace, přiřazuje váhu jednotlivým citacím na základě času, který vědec s časopisem stráví. 1000 nejprestižnějších časopisů má hodnotu nad 0,01 ES. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Portál Eigenfactor.org ==&lt;br /&gt;
Portál Eigenfactor.org je volně dostupný. Jedná se o bibliometrický projekt Metrics Eigenfactor Project sponzorovaný Department of Biology na University of Washington. Portál nabízí služby spojené analýzou citací, jeho výstupem jsou přehledné grafické vyobrazení, mapy, tabulky. Na rozdíl od ostatních databází obdobného typu nabízí i cenové srovnání jednotlivých periodik. Publikace hodnotí na základě dvou metrik: Eigenfactor Score a [[Article Influence]].&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 8 [cit. 2015-09-10]. urn:nbn:cz:ik-12915. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12915 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;KEAR, Robin. 2011. Citation searching and bibliometric measures. College &amp;amp; Research Libraries News. 2011, vol. 72, no. 8, s. 470-474. ISSN 0099-0086. Dostupný také z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;amp;db=lls&amp;amp;AN=65563497&amp;amp;lang=cs&amp;amp;site=ehost-live.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.eigenfactor.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22822</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22822"/>
		<updated>2015-09-16T09:23:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Eugene Garfield (16. 9. 1925-) je zakladatelem a čestným ředitelem společnosti [[Institute of Scientific Information]] (tzv. ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|citačních rejstříků]], tvůrcem známého [[impakt faktor|impakt faktoru]] a Garfieldova indexu (tvz. [[Immediacy index]]). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Je považován za zakladatele [[bibliometrie]] a [[scientometrie]]. Získal také řadu [http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html ocenění].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Eugene Garfield HD2007 Richard J. Bolte Sr. Award.TIF|thumb|200x200px|Eugene Garfield (zdroj:[https://commons.wikimedia.org Wikimedia] )]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16. 9. 1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný Index Medicus.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. SCI). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|citační rejstříky]] '''Social Science Citation Index''' (SSCI) a '''Arts and Humanities Citation Index''' (AHCI) a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací. Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a patentoval software [[HistCite system]], používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://garfield.library.upenn.edu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Citační rejstřík|Citační rejstříky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22821</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22821"/>
		<updated>2015-09-16T09:23:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Eugene Garfield (16. 9. 1925-) je zakladatelem a čestným ředitelem společnosti [[Institute of Scientific Information]] (tzv. ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|citačních rejstříků]], tvůrcem známého [[impakt faktor|impakt faktoru]] a Garfieldova indexu (tvz. [[Immediacy index]]). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Je považován za zakladatele [[bibliometrie]] a [[scientometrie]]. Získal také řadu [http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html ocenění].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Eugene Garfield HD2007 Richard J. Bolte Sr. Award.TIF|thumb|200x200px|Eugene Garfield (zdroj:[https://commons.wikimedia.org Wikimedia] )]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16. 9. 1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný Index Medicus.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. SCI). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|citační rejstříky]] '''Social Science Citation Index''' (SSCI) a '''Arts and Humanities Citation Index''' (AHCI) a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací. Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a patentoval software [[HistCite system]], používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://garfield.library.upenn.edu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Citační rejstřík|Citační rejstříky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Eugene_Garfield&amp;diff=22820</id>
		<title>Diskuse:Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Eugene_Garfield&amp;diff=22820"/>
		<updated>2015-09-16T09:22:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dobrý den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
děkujeme za pěkný článek. Zde je krátká zpětná vazba.&lt;br /&gt;
* Netřeba v úvodu třikrát opakovat jméno E. G., jeho datum narození vlož do první věty.&lt;br /&gt;
* Předělej závěrečnou sekci Odkazy: použitou literaturu přejmenuj na Reference, nepoužívej tučné formátování, odstraň přebytečné mezery před nadpisem Odkazy.&lt;br /&gt;
* Úplně na závěr vytvoř sekci Související články, kde uvedeš odkazy na další, související, články - např. určitě Citační rejstřík. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 15. 9. 2015, 15:56 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
moc děkuji za podnětné připomínky.&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Pavlina.Kafkova|Pavlina.Kafkova]] ([[Diskuse s uživatelem:Pavlina.Kafkova|diskuse]]) 16. 9. 2015, 11:22 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22819</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22819"/>
		<updated>2015-09-16T09:20:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Eugene Garfield (16. 9. 1925-) je zakladatelem a čestným ředitelem společnosti [[Institute of Scientific Information]] (tzv. ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|citačních rejstříků]], tvůrcem známého [[impakt faktor|impakt faktoru]] a Garfieldova indexu (tvz. [[Immediacy index]]). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Je považován za zakladatele [[bibliometrie]] a [[scientometrie]]. Získal také řadu [http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html ocenění].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Eugene Garfield HD2007 Richard J. Bolte Sr. Award.TIF|thumb|200x200px|Eugene Garfield (zdroj:[https://commons.wikimedia.org Wikimedia] )]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16. 9. 1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný Index Medicus.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. SCI). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|citační rejstříky]] '''Social Science Citation Index''' (SSCI) a '''Arts and Humanities Citation Index''' (AHCI) a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací. Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a patentoval software [[HistCite system]], používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://garfield.library.upenn.edu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
[[Citační rejstřík|Citační rejstříky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22816</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22816"/>
		<updated>2015-09-16T08:20:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Eugene Garfield (16. 9. 1925-) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eugene Garfield je zakladatelem a čestným ředitelem společnosti [[Institute of Scientific Information]] (tzv. ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|citačních rejstříků]], tvůrcem známého [[impakt faktor|impakt faktoru]] a Garfieldova indexu (tvz. [[Immediacy index]]). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Je považován za zakladatele [[bibliometrie]] a [[scientometrie]]. Získal také řadu [http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html ocenění].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Eugene Garfield HD2007 Richard J. Bolte Sr. Award.TIF|thumb|200x200px|Eugene Garfield (zdroj: https://commons.wikimedia.org)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16. 9. 1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný Index Medicus.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. SCI). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|citační rejstříky]] '''Social Science Citation Index''' (SSCI) a '''Arts and Humanities Citation Index''' (AHCI) a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací. Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a patentoval software [[HistCite system]], používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://garfield.library.upenn.edu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22355</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22355"/>
		<updated>2015-09-12T20:42:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Eugene Garfield (16.9.1925-) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eugene Garfield je zakladatelem společnosti [[Institute of Scientific Information]] (tzv.ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|citačních rejstříků]], tvůrcem známého [[impakt faktor|impakt faktoru]] a Garfieldova indexu (tvz. [[Immediacy index]]). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Je považován za zakladatele [[bibliometrie]] a [[scientometrie]]. Získal také řadu [http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html ocenění].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Eugene Garfield HD2007 Richard J. Bolte Sr. Award.TIF|thumb|200x200px|Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16.9.1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný Index Medicus.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. SCI). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|citační rejstříky]] '''Social Science Citation Index''' (SSCI) a '''Arts and Humanities Citation Index''' (AHCI) a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací. Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a patentoval software [[HistCite system]], používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://garfield.library.upenn.edu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22245</id>
		<title>Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22245"/>
		<updated>2015-09-10T20:54:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Citační indikátory]], rejstříky, databáze jsou [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] nástroje pro hodnocení vědy, výzkumu a vývoje na základě publikační činnosti.&lt;br /&gt;
== Citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Citační indikátory jsou metriky sloužící pro hodnocení vstupů a výstupů ve sféře vědy, jsou založeny na [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativních metodách]].  Žádný indikátor není zcela vypovídající a přináší s sebou celou řadu omezení, proto jsou vyvíjeny stále další a další metody s cílem eliminovat nevýhody metod předchozích. Indikátory jsou limitovány zejména těmito problémy:&lt;br /&gt;
* určitou zdrojovou základnou (nepojmou všechny vydané dokumenty, nezohlední kvalitní obsah recenzovaných časopisů atd.)&lt;br /&gt;
* odlišností vědních oborů (např. technické a společenské vědy)&lt;br /&gt;
* etickými problémy: autocitace, nadměrné citace, neopodstatněné  spoluautorství&lt;br /&gt;
* vlivem dostupnosti dokumentů (volně dostupné dokumenty mohou být citovanější)&lt;br /&gt;
* negativními citacemi (kritiky, polemiky)&lt;br /&gt;
* druhem dokumentu (vyšší citovanost přehledových studií)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie.  Informetrie, Scientometrie a bibliometrie. In: SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. [2010]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (IF) je zřejmě nejznámější a nejdéle užívaný indikátor pro hodnocení časopisů, nelze jej vztahovat na konkrétní autory ani články. Definoval jej [[Eugene Garfield]] v roce 1955. Informační základnou jsou citační rejstříky [[ISI]], výsledky jsou publikovány v databázi [[Journal Citation Reports]]. Jedná se o poměr počtu citací v daném časopise k počtu publikací rejstřících za poslední dva roky, uvádí se na tři desetinná místa. Vyjadřuje možný dopad článku publikovaného v uvedeném časopise na vědeckou komunitu, jeho prestiž. Vědci publikující v časopisech s vyšším impakt faktorem bývají lépe ohodnocováni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody a přednosti:&lt;br /&gt;
* neznámější a nejdéle užívaný faktor&lt;br /&gt;
* všeobecně uznávaný&lt;br /&gt;
Nevýhody a problémy:&lt;br /&gt;
* preference jazyka (angličtina nebo jazyk autora)&lt;br /&gt;
* upřednostňovaní anglo-americké produkce&lt;br /&gt;
* kvalita jednotlivých článků nemusí být úměrná IF časopisu&lt;br /&gt;
* neplatí vždy, že vysoký počet citací = kvalita obsahu (např. kritiky, polemiky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;ŠPÁLA, Milan a Votípková, Marie. Bibliometrické indikátory SCI - ISI jako míra kvality vědecké práce a jejich alternativy pro evaluaci v českém prostředí - výhody a úskalí. Informace na dlani [online]. Praha: Albertina icome Praha, ©2004. ISSN 1214-1429. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2004/sbornik.php.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]  neboli highly cited index udává, kolik dokumentů bylo alespoň x-krát citováno (x dokumentů určitého autora bylo alespoň x- krát citováno bez ohledu na celkový počet jeho publikací). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* může být použit pro hodnocení konkrétních autorů, institucí i celého vědního oboru&lt;br /&gt;
Nevýhody:  &lt;br /&gt;
* index průměrnosti – zvýhodňuje autory publikující po delší časové období (lze vyřešit časovým omezením)&lt;br /&gt;
* nezohledňuje kvalitu článku (kolikrát byl citován)&lt;br /&gt;
* jednostranný pohled &lt;br /&gt;
* problém přehledových statí není eliminován&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Eigenfactor]] Score (ES) vyjadřuje důležitost periodika pro daný obor. Indikuje, kolikrát byly články z daného periodika citovány v Journal citation reports během posledních pěti let. Je založen na poměru počtu citací k celkovému počtu článků podobně jako Impact factor, ale na rozdíl od něj prohledává oblast aplikovaných i sociálních věd, eliminuje autocitace a zohledňuje pravděpodobný čas, který stráví uživatel čtením zdrojového periodika. Součet ES indikátorů všech časopisů je 100 (1000 nejvýznamnějších periodik má ES vyšší než 0.01).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;KEAR, Robin.Citation searching and bibliometric measures. College &amp;amp; Research Libraries News. 2011, vol. 72, no. 8, s. 470-474. ISSN 0099-0086.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Article Influence Score]] měří relativní význam periodika na základě průměrného vlivu jednotlivých článku, jedná se o poměr Eigenfaktoru a dílčích článků publikovaných v daném časopise (průměrná hodnota všech článků v časopisu je 1.00, články s indikátorem větším než 1.00 mají větší vliv než je průměr).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Immediacy Index]] neboli index odezvy, bezprostředního vlivu. Tvůrcem je Eugene Garffield. Jedná se poměr  počtu citací článku k celkovému počtu článků za 1 rok, počítá tedy průměrný počet citací článků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* snižuje vliv velkých časopisů&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* zvýhodňuje časopisy s větší periodicitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Cited Half-life]] neboli poločas citovanosti, používá se zejména pro akvizici. Říká, po kolika letech se objeví polovina všech citací článků v daném časopisu v JRC. Používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citing Half-life]] neboli poločas citování, udává průměrné stáří článků citovaných v konkrétním časopis, používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SJR]] (SCImago Journal Rank) Score je indikátor portálu SCImago, měří poměr počtu citací časopisu k počtu citací v daném časopisu za poslední tři roky a zohledňuje míru prestiže citací&lt;br /&gt;
[[Journal Analyzer Tool]] je nástroj Scopusu, který měří citovanost v Elsevieru  (nabývá hodnoty 1999 a více).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SNIP]] (Source Normalized Impact per Paper)je také indikátor Scopusu, který opět počítá poměr počtu citací dokumentu k počtu citací v daném dokumentu za poslední tři roky a bere v potaz jejich kontext (váhu časopisu) a potenciál citací (jak je pravděpodobné, že budou citovány).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky a databáze jsou zdroje dat pro [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] analýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie: Skriptum pro 3. a 4. roč. stud. oboru vědecké informace a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. 74 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Můžeme je rozdělit na multioborové a specializované. Mezi nejpoužívanější multioborové databáze patří [[Web of Science]], [[Scopus]] a [[Google Scholar]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Web of Science ====&lt;br /&gt;
Citační databáze [[Web of Science]] (WOS) je produktem společnosti [[ISI]] a zahrnuje tři nejznámější rejstříky:&lt;br /&gt;
* Science Citation Index (Science Citation Index Expanded, záznamy od roku 1945) – pro obory z přírodních, technických, aplikovaných věd a medicíny&lt;br /&gt;
* Social Science Citation Index (od roku 1977) – obory z oblasti společenských věd&lt;br /&gt;
* Arts and Humanitites Index (od roku 1977) – pro obory z oblasti umění a humanitních věd&lt;br /&gt;
* Conference Proceedings Citation Index-Science (od roku 1990)&lt;br /&gt;
* Conference Proceedings Citation Index-Social Science &amp;amp; Humanities (od roku 1990)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&amp;gt;WEB OF SCIENCE [databáze online]. Thomson Reuters, © 2015 [cit. 2015-09-10]. Dostupné z: https://apps.webofknowledge.com.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze WOS je zpřístupňována spolu s dalšími databázemi v rámci portálu [[Web of Science|Web of Knowledge]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* množství slovníků&lt;br /&gt;
* specifické služby (např. cited search, citation report - tabulky, grafy ), kvalitní citační manažer&lt;br /&gt;
* kvalitní recenzované časopisy &lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* menší počet záznamů než je tomu u databáze Scopus a Google Scholar&lt;br /&gt;
* méně přívětivé rozhraní, složitější orientace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Scopus ====&lt;br /&gt;
[[Scopus]] je citační databáze s abstrakty od  firmy Elsevier. Je multioborová s retrospektivou od roku 1966 a denní aktualizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* přívětivější rozhraní, jednoduché a intuitivní vyhledávání&lt;br /&gt;
* analytické údaje o každém autorovi a instituci&lt;br /&gt;
* větší počet záznamů než je tomu u WOS&lt;br /&gt;
Nevýhody :&lt;br /&gt;
* menší retrospektiva&lt;br /&gt;
* nižší kvalita excerpovaných časopisů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Google Scholar ====&lt;br /&gt;
[[Google Scholar]] je nástroj od společnosti [[Google]], je volně dostupný na rozdíl od předchozích dvou databází. Prohledává zejména repozitáře, open access archivy, databáze vydavatelů, Google Books, katalogy některých knihoven, souborné katalogy (např. WorldCat).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* volně dostupné&lt;br /&gt;
* velké množství záznamů, různorodé zdroje&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* limitované možnosti vyhledávání&lt;br /&gt;
* zobrazuje pouze základní údaje (počet citujících dokumentů a odkazy)&lt;br /&gt;
* velké množství duplicit &lt;br /&gt;
* neumožňuje řazení vyhledaných hitů&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použité zdroje ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
https://scholar.google.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22244</id>
		<title>Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22244"/>
		<updated>2015-09-10T20:49:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Citační indikátory]], rejstříky, databáze jsou [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] nástroje pro hodnocení vědy, výzkumu a vývoje na základě publikační činnosti.&lt;br /&gt;
== Citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Citační indikátory jsou metriky sloužící pro hodnocení vstupů a výstupů ve sféře vědy, jsou založeny na [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativních metodách]].  Žádný indikátor není zcela vypovídající a přináší s sebou celou řadu omezení, proto jsou vyvíjeny stále další a další metody s cílem eliminovat nevýhody metod předchozích. Indikátory jsou limitovány zejména těmito problémy:&lt;br /&gt;
* určitou zdrojovou základnou (nepojmou všechny vydané dokumenty, nezohlední kvalitní obsah recenzovaných časopisů atd.)&lt;br /&gt;
* odlišností vědních oborů (např. technické a společenské vědy)&lt;br /&gt;
* etickými problémy: autocitace, nadměrné citace, neopodstatněné  spoluautorství&lt;br /&gt;
* vlivem dostupnosti dokumentů (volně dostupné dokumenty mohou být citovanější)&lt;br /&gt;
* negativními citacemi (kritiky, polemiky)&lt;br /&gt;
* druhem dokumentu (vyšší citovanost přehledových studií)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie.  Informetrie, Scientometrie a bibliometrie. In: SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. [2010]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (IF) je zřejmě nejznámější a nejdéle užívaný indikátor pro hodnocení časopisů, nelze jej vztahovat na konkrétní autory ani články. Definoval jej [[Eugene Garfield]] v roce 1955. Informační základnou jsou citační rejstříky [[ISI]], výsledky jsou publikovány v databázi [[Journal Citation Reports]]. Jedná se o poměr počtu citací v daném časopise k počtu publikací rejstřících za poslední dva roky, uvádí se na tři desetinná místa. Vyjadřuje možný dopad článku publikovaného v uvedeném časopise na vědeckou komunitu, jeho prestiž. Vědci publikující v časopisech s vyšším impakt faktorem bývají lépe ohodnocováni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody a přednosti:&lt;br /&gt;
* neznámější a nejdéle užívaný faktor&lt;br /&gt;
* všeobecně uznávaný&lt;br /&gt;
Nevýhody a problémy:&lt;br /&gt;
* preference jazyka (angličtina nebo jazyk autora)&lt;br /&gt;
* upřednostňovaní anglo-americké produkce&lt;br /&gt;
* kvalita jednotlivých článků nemusí být úměrná IF časopisu&lt;br /&gt;
* neplatí vždy, že vysoký počet citací = kvalita obsahu (např. kritiky, polemiky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;ŠPÁLA, Milan a Votípková, Marie. Bibliometrické indikátory SCI - ISI jako míra kvality vědecké práce a jejich alternativy pro evaluaci v českém prostředí - výhody a úskalí. Informace na dlani [elektronický zdroj]. Praha: Albertina icome Praha, ©2004. ISSN 1214-1429. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2004/sbornik.php.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]  neboli highly cited index udává, kolik dokumentů bylo alespoň x-krát citováno (x dokumentů určitého autora bylo alespoň x- krát citováno bez ohledu na celkový počet jeho publikací). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* může být použit pro hodnocení konkrétních autorů, institucí i celého vědního oboru&lt;br /&gt;
Nevýhody:  &lt;br /&gt;
* index průměrnosti – zvýhodňuje autory publikující po delší časové období (lze vyřešit časovým omezením)&lt;br /&gt;
* nezohledňuje kvalitu článku (kolikrát byl citován)&lt;br /&gt;
* jednostranný pohled &lt;br /&gt;
* problém přehledových statí není eliminován&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Eigenfactor]] Score (ES) vyjadřuje důležitost periodika pro daný obor. Indikuje, kolikrát byly články z daného periodika citovány v Journal citation reports během posledních pěti let. Je založen na poměru počtu citací k celkovému počtu článků podobně jako Impact factor, ale na rozdíl od něj prohledává oblast aplikovaných i sociálních věd, eliminuje autocitace a zohledňuje pravděpodobný čas, který stráví uživatel čtením zdrojového periodika. Součet ES indikátorů všech časopisů je 100 (1000 nejvýznamnějších periodik má ES vyšší než 0.01).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;KEAR, Robin.Citation searching and bibliometric measures. College &amp;amp; Research Libraries News. 2011, vol. 72, no. 8, s. 470-474. ISSN 0099-0086.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Article Influence Score]] měří relativní význam periodika na základě průměrného vlivu jednotlivých článku, jedná se o poměr Eigenfaktoru a dílčích článků publikovaných v daném časopise (průměrná hodnota všech článků v časopisu je 1.00, články s indikátorem větším než 1.00 mají větší vliv než je průměr).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Immediacy Index]] neboli index odezvy, bezprostředního vlivu. Tvůrcem je Eugene Garffield. Jedná se poměr  počtu citací článku k celkovému počtu článků za 1 rok, počítá tedy průměrný počet citací článků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* snižuje vliv velkých časopisů&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* zvýhodňuje časopisy s větší periodicitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Cited Half-life]] neboli poločas citovanosti, používá se zejména pro akvizici. Říká, po kolika letech se objeví polovina všech citací článků v daném časopisu v JRC. Používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citing Half-life]] neboli poločas citování, udává průměrné stáří článků citovaných v konkrétním časopis, používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SJR]] (SCImago Journal Rank) Score je indikátor portálu SCImago, měří poměr počtu citací časopisu k počtu citací v daném časopisu za poslední tři roky a zohledňuje míru prestiže citací&lt;br /&gt;
[[Journal Analyzer Tool]] je nástroj Scopusu, který měří citovanost v Elsevieru  (nabývá hodnoty 1999 a více).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SNIP]] (Source Normalized Impact per Paper)je také indikátor Scopusu, který opět počítá poměr počtu citací dokumentu k počtu citací v daném dokumentu za poslední tři roky a bere v potaz jejich kontext (váhu časopisu) a potenciál citací (jak je pravděpodobné, že budou citovány).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky a databáze jsou zdroje dat pro [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] analýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie: Skriptum pro 3. a 4. roč. stud. oboru vědecké informace a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. 74 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Můžeme je rozdělit na multioborové a specializované. Mezi nejpoužívanější multioborové databáze patří [[Web of Science]], [[Scopus]] a [[Google Scholar]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Web of Science ====&lt;br /&gt;
Citační databáze [[Web of Science]] (WOS) je produktem společnosti [[ISI]] a zahrnuje tři nejznámější rejstříky:&lt;br /&gt;
* Science Citation Index (Science Citation Index Expanded, záznamy od roku 1945) – pro obory z přírodních, technických, aplikovaných věd a medicíny&lt;br /&gt;
* Social Science Citation Index (od roku 1977) – obory z oblasti společenských věd&lt;br /&gt;
* Arts and Humanitites Index (od roku 1977) – pro obory z oblasti umění a humanitních věd&lt;br /&gt;
* Conference Proceedings Citation Index-Science (od roku 1990)&lt;br /&gt;
* Conference Proceedings Citation Index-Social Science &amp;amp; Humanities (od roku 1990)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&amp;gt;WEB OF SCIENCE [databáze online]. Thomson Reuters, © 2015 [cit. 2015-09-10]. Dostupné z: https://apps.webofknowledge.com.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze WOS je zpřístupňována spolu s dalšími databázemi v rámci portálu [[Web of Science|Web of Knowledge]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* množství slovníků&lt;br /&gt;
* specifické služby (např. cited search, citation report - tabulky, grafy ), kvalitní citační manažer&lt;br /&gt;
* kvalitní recenzované časopisy &lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* menší počet záznamů než je tomu u databáze Scopus a Google Scholar&lt;br /&gt;
* méně přívětivé rozhraní, složitější orientace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Scopus ====&lt;br /&gt;
[[Scopus]] je citační databáze s abstrakty od  firmy Elsevier. Je multioborová s retrospektivou od roku 1966 a denní aktualizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* přívětivější rozhraní, jednoduché a intuitivní vyhledávání&lt;br /&gt;
* analytické údaje o každém autorovi a instituci&lt;br /&gt;
* větší počet záznamů než je tomu u WOS&lt;br /&gt;
Nevýhody :&lt;br /&gt;
* menší retrospektiva&lt;br /&gt;
* nižší kvalita excerpovaných časopisů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Google Scholar ====&lt;br /&gt;
[[Google Scholar]] je nástroj od společnosti [[Google]], je volně dostupný na rozdíl od předchozích dvou databází. Prohledává zejména repozitáře, open access archivy, databáze vydavatelů, Google Books, katalogy některých knihoven, souborné katalogy (např. WorldCat).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* volně dostupné&lt;br /&gt;
* velké množství záznamů, různorodé zdroje&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* limitované možnosti vyhledávání&lt;br /&gt;
* zobrazuje pouze základní údaje (počet citujících dokumentů a odkazy)&lt;br /&gt;
* velké množství duplicit &lt;br /&gt;
* neumožňuje řazení vyhledaných hitů&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použité zdroje ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
https://scholar.google.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22243</id>
		<title>Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22243"/>
		<updated>2015-09-10T20:30:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Citační indikátory]], rejstříky, databáze jsou [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] nástroje pro hodnocení vědy, výzkumu a vývoje na základě publikační činnosti.&lt;br /&gt;
== Citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Citační indikátory jsou metriky sloužící pro hodnocení vstupů a výstupů ve sféře vědy, jsou založeny na [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativních metodách]].  Žádný indikátor není zcela vypovídající a přináší s sebou celou řadu omezení, proto jsou vyvíjeny stále další a další metody s cílem eliminovat nevýhody metod předchozích. Indikátory jsou limitovány zejména těmito problémy:&lt;br /&gt;
* určitou zdrojovou základnou (nepojmou všechny vydané dokumenty, nezohlední kvalitní obsah recenzovaných časopisů atd.)&lt;br /&gt;
* odlišností vědních oborů (např. technické a společenské vědy)&lt;br /&gt;
* etickými problémy: autocitace, nadměrné citace, neopodstatněné  spoluautorství&lt;br /&gt;
* vlivem dostupnosti dokumentů (volně dostupné dokumenty mohou být citovanější)&lt;br /&gt;
* negativními citacemi (kritiky, polemiky)&lt;br /&gt;
* druhem dokumentu (vyšší citovanost přehledových studií)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie.  Informetrie, Scientometrie a bibliometrie. In: SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. [2010]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (IF) je zřejmě nejznámější a nejdéle užívaný indikátor pro hodnocení časopisů, nelze jej vztahovat na konkrétní autory ani články. Definoval jej [[Eugene Garfield]] v roce 1955. Informační základnou jsou citační rejstříky [[ISI]], výsledky jsou publikovány v databázi [[Journal Citation Reports]]. Jedná se o poměr počtu citací v daném časopise k počtu publikací rejstřících za poslední dva roky, uvádí se na tři desetinná místa. Vyjadřuje možný dopad článku publikovaného v uvedeném časopise na vědeckou komunitu, jeho prestiž. Vědci publikující v časopisech s vyšším impakt faktorem bývají lépe ohodnocováni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody a přednosti:&lt;br /&gt;
* neznámější a nejdéle užívaný faktor&lt;br /&gt;
* všeobecně uznávaný&lt;br /&gt;
Nevýhody a problémy:&lt;br /&gt;
* preference jazyka (angličtina nebo jazyk autora)&lt;br /&gt;
* upřednostňovaní anglo-americké produkce&lt;br /&gt;
* kvalita jednotlivých článků nemusí být úměrná IF časopisu&lt;br /&gt;
* neplatí vždy, že vysoký počet citací = kvalita obsahu (např. kritiky, polemiky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;ŠPÁLA, Milan a Votípková, Marie. Bibliometrické indikátory SCI - ISI jako míra kvality vědecké práce a jejich alternativy pro evaluaci v českém prostředí - výhody a úskalí. Informace na dlani [elektronický zdroj]. Praha: Albertina icome Praha, ©2004. ISSN 1214-1429. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2004/sbornik.php.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]  neboli highly cited index udává, kolik dokumentů bylo alespoň x-krát citováno (x dokumentů určitého autora bylo alespoň x- krát citováno bez ohledu na celkový počet jeho publikací). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* může být použit pro hodnocení konkrétních autorů, institucí i celého vědního oboru&lt;br /&gt;
Nevýhody:  &lt;br /&gt;
* index průměrnosti – zvýhodňuje autory publikující po delší časové období (lze vyřešit časovým omezením)&lt;br /&gt;
* nezohledňuje kvalitu článku (kolikrát byl citován)&lt;br /&gt;
* jednostranný pohled &lt;br /&gt;
* problém přehledových statí není eliminován&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Eigenfactor]] Score (ES) vyjadřuje důležitost periodika pro daný obor. Indikuje, kolikrát byly články z daného periodika citovány v Journal citation reports během posledních pěti let. Je založen na poměru počtu citací k celkovému počtu článků podobně jako Impact factor, ale na rozdíl od něj prohledává oblast aplikovaných i sociálních věd, eliminuje autocitace a zohledňuje pravděpodobný čas, který stráví uživatel čtením zdrojového periodika. Součet ES indikátorů všech časopisů je 100 (1000 nejvýznamnějších periodik má ES vyšší než 0.01).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;KEAR, Robin.Citation searching and bibliometric measures. College &amp;amp; Research Libraries News. 2011, vol. 72, no. 8, s. 470-474. ISSN 0099-0086.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Article Influence Score]] měří relativní význam periodika na základě průměrného vlivu jednotlivých článku, jedná se o poměr Eigenfaktoru a dílčích článků publikovaných v daném časopise (průměrná hodnota všech článků v časopisu je 1.00, články s indikátorem větším než 1.00 mají větší vliv než je průměr).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Immediacy Index]] neboli index odezvy, bezprostředního vlivu. Tvůrcem je Eugene Garffield. Jedná se poměr  počtu citací článku k celkovému počtu článků za 1 rok, počítá tedy průměrný počet citací článků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* snižuje vliv velkých časopisů&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* zvýhodňuje časopisy s větší periodicitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Cited Half-life]] neboli poločas citovanosti, používá se zejména pro akvizici. Říká, po kolika letech se objeví polovina všech citací článků v daném časopisu v JRC. Používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citing Half-life]] neboli poločas citování, udává průměrné stáří článků citovaných v konkrétním časopis, používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SJR]] (SCImago Journal Rank) Score je indikátor portálu SCImago, měří poměr počtu citací časopisu k počtu citací v daném časopisu za poslední tři roky a zohledňuje míru prestiže citací&lt;br /&gt;
[[Journal Analyzer Tool]] je nástroj Scopusu, který měří citovanost v Elsevieru  (nabývá hodnoty 1999 a více).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SNIP]] (Source Normalized Impact per Paper)je také indikátor Scopusu, který opět počítá poměr počtu citací dokumentu k počtu citací v daném dokumentu za poslední tři roky a bere v potaz jejich kontext (váhu časopisu) a potenciál citací (jak je pravděpodobné, že budou citovány).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky a databáze jsou zdroje dat pro [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] analýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie: Skriptum pro 3. a 4. roč. stud. oboru vědecké informace a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. 74 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Můžeme je rozdělit na multioborové a specializované. Mezi nejpoužívanější multioborové databáze patří [[Web of Science]], [[Scopus]] a [[Google Scholar]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Web of Science ====&lt;br /&gt;
Citační databáze [[Web of Science]] (WOS) je produktem společnosti [[ISI]] a zahrnuje tři nejznámější rejstříky:&lt;br /&gt;
* Science Citation Index (od roku 1963) – pro obory z přírodních, technických, aplikovaných věd a medicíny&lt;br /&gt;
* Social Science Citation index (od roku 1973) – obory z oblasti společenských věd&lt;br /&gt;
* Arts and Humanitites Index (od roku 1979) – pro obory z oblasti umění a humanitních věd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze WOS je zpřístupňována spolu s dalšími databázemi v rámci portálu [[Web of Science|Web of Knowledge]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* množství slovníků&lt;br /&gt;
* specifické služby (např. cited search, citation report - tabulky, grafy ), kvalitní citační manažer&lt;br /&gt;
* kvalitní recenzované časopisy &lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* menší počet záznamů než je tomu u databáze Scopus a Google Scholar&lt;br /&gt;
* méně přívětivé rozhraní, složitější orientace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Scopus ====&lt;br /&gt;
[[Scopus]] je citační databáze s abstrakty od  firmy Elsevier. Je multioborová s retrospektivou od roku 1966 a denní aktualizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* přívětivější rozhraní, jednoduché a intuitivní vyhledávání&lt;br /&gt;
* analytické údaje o každém autorovi a instituci&lt;br /&gt;
* větší počet záznamů než je tomu u WOS&lt;br /&gt;
Nevýhody :&lt;br /&gt;
* menší retrospektiva&lt;br /&gt;
* nižší kvalita excerpovaných časopisů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Google Scholar ====&lt;br /&gt;
[[Google Scholar]] je nástroj od společnosti [[Google]], je volně dostupný na rozdíl od předchozích dvou databází. Prohledává zejména repozitáře, open access archivy, databáze vydavatelů, Google Books, katalogy některých knihoven, souborné katalogy (např. WorldCat).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* volně dostupné&lt;br /&gt;
* velké množství záznamů, různorodé zdroje&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* limitované možnosti vyhledávání&lt;br /&gt;
* zobrazuje pouze základní údaje (počet citujících dokumentů a odkazy)&lt;br /&gt;
* velké množství duplicit &lt;br /&gt;
* neumožňuje řazení vyhledaných hitů&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použité zdroje ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
https://scholar.google.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22189</id>
		<title>Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22189"/>
		<updated>2015-09-10T00:57:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Citační indikátory]], rejstříky, databáze jsou [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] nástroje pro hodnocení vědy, výzkumu a vývoje na základě publikační činnosti.&lt;br /&gt;
== Citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Citační indikátory jsou metriky sloužící pro hodnocení vstupů a výstupů ve sféře vědy, jsou založeny na [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativních metodách]].  Žádný indikátor není zcela vypovídající a přináší s sebou celou řadu omezení, proto jsou vyvíjeny stále další a další metody s cílem eliminovat nevýhody metod předchozích. Indikátory jsou limitovány zejména těmito problémy:&lt;br /&gt;
* určitou zdrojovou základnou (nepojmou všechny vydané dokumenty, nezohlední kvalitní obsah recenzovaných časopisů atd.)&lt;br /&gt;
* odlišností vědních oborů (např. technické a společenské vědy)&lt;br /&gt;
* etickými problémy: autocitace, nadměrné citace, neopodstatněné  spoluautorství&lt;br /&gt;
* vlivem dostupnosti dokumentů (volně dostupné dokumenty mohou být citovanější)&lt;br /&gt;
* negativními citacemi (kritiky, polemiky)&lt;br /&gt;
* druhem dokumentu (vyšší citovanost přehledových studií)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie.  Informetrie, Scientometrie a bibliometrie. In: SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. [2010]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (IF) je zřejmě nejznámější a nejdéle užívaný indikátor pro hodnocení časopisů, nelze jej vztahovat na konkrétní autory ani články. Definoval jej [[Eugene Garfield]] v roce 1955. Informační základnou jsou citační rejstříky [[ISI]], výsledky jsou publikovány v databázi [[Journal Citation Reports]]. Jedná se o poměr počtu citací v daném časopise k počtu publikací rejstřících za poslední dva roky, uvádí se na tři desetinná místa. Vyjadřuje možný dopad článku publikovaného v uvedeném časopise na vědeckou komunitu, jeho prestiž. Vědci publikující v časopisech s vyšším impakt faktorem bývají lépe ohodnocováni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody a přednosti:&lt;br /&gt;
* neznámější a nejdéle užívaný faktor&lt;br /&gt;
* všeobecně uznávaný&lt;br /&gt;
Nevýhody a problémy:&lt;br /&gt;
* preference jazyka (angličtina nebo jazyk autora)&lt;br /&gt;
* upřednostňovaní anglo-americké produkce&lt;br /&gt;
* kvalita jednotlivých článků nemusí být úměrná IF časopisu&lt;br /&gt;
* neplatí vždy, že vysoký počet citací = kvalita obsahu (např. kritiky, polemiky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;ŠPÁLA, Milan a Votípková, Marie. Bibliometrické indikátory SCI - ISI jako míra kvality vědecké práce a jejich alternativy pro evaluaci v českém prostředí - výhody a úskalí. Informace na dlani [elektronický zdroj]. Praha: Albertina icome Praha, ©2004. ISSN 1214-1429. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2004/sbornik.php.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]  neboli highly cited index udává, kolik dokumentů bylo alespoň x-krát citováno (x dokumentů určitého autora bylo alespoň x- krát citováno bez ohledu na celkový počet jeho publikací). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* může být použit pro hodnocení konkrétních autorů, institucí i celého vědního oboru&lt;br /&gt;
Nevýhody:  &lt;br /&gt;
* index průměrnosti – zvýhodňuje autory publikující po delší časové období (lze vyřešit časovým omezením)&lt;br /&gt;
* nezohledňuje kvalitu článku (kolikrát byl citován)&lt;br /&gt;
* jednostranný pohled &lt;br /&gt;
* problém přehledových statí není eliminován&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Eigenfactor]] Score (ES) vyjadřuje důležitost periodika pro daný obor. Indikuje, kolikrát byly články z daného periodika citovány v Journal citation reports během posledních pěti let. Je založen na poměru počtu citací k celkovému počtu článků podobně jako Impact factor, ale na rozdíl od něj prohledává oblast aplikovaných i sociálních věd, eliminuje autocitace a zohledňuje pravděpodobný čas, který stráví uživatel čtením zdrojového periodika. Součet ES indikátorů všech časopisů je 100 (1000 nejvýznamnějších periodik má ES vyšší než 0.01).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;KEAR, Robin.Citation searching and bibliometric measures. College &amp;amp; Research Libraries News. 2011, vol. 72, no. 8, s. 470-474. ISSN 0099-0086.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Article Influence Score]] měří relativní význam periodika na základě průměrného vlivu jednotlivých článku, jedná se o poměr Eigenfaktoru a dílčích článků publikovaných v daném časopise (průměrná hodnota všech článků v časopisu je 1.00, články s indikátorem větším než 1.00 mají větší vliv než je průměr).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Immediacy Index]] neboli index odezvy, bezprostředního vlivu. Tvůrcem je Eugene Garffield. Jedná se poměr  počtu citací článku k celkovému počtu článků za 1 rok, počítá tedy průměrný počet citací článků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* snižuje vliv velkých časopisů&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* zvýhodňuje časopisy s větší periodicitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Cited Half-life]] neboli poločas citovanosti, používá se zejména pro akvizici. Říká, po kolika letech se objeví polovina všech citací článků v daném časopisu v JRC. Používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citing Half-life]] neboli poločas citování, udává průměrné stáří článků citovaných v konkrétním časopis, používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SJR]] (SCImago Journal Rank) Score je indikátor portálu SCImago, měří poměr počtu citací časopisu k počtu citací v daném časopisu za poslední tři roky a zohledňuje míru prestiže citací&lt;br /&gt;
[[Journal Analyzer Tool]] je nástroj Scopusu, který měří citovanost v Elsevieru  (nabývá hodnoty 1999 a více).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SNIP]] (Source Normalized Impact per Paper)je také indikátor Scopusu, který opět počítá poměr počtu citací dokumentu k počtu citací v daném dokumentu za poslední tři roky a bere v potaz jejich kontext (váhu časopisu) a potenciál citací (jak je pravděpodobné, že budou citovány).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky a databáze jsou zdroje dat pro [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] analýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie: Skriptum pro 3. a 4. roč. stud. oboru vědecké informace a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. 74 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Můžeme je rozdělit na multioborové a specializované. Mezi nejpoužívanější multioborové databáze patří [[Web of Science]], [[Scopus]] a [[Google Scholar]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Web of Science ====&lt;br /&gt;
Citační databáze [[Web of Science]] (WOS) je produktem společnosti [[ISI]] a zahrnuje tři nejznámější rejstříky:&lt;br /&gt;
* Science Citation Index (od roku 1963) – pro obory z přírodních, technických, aplikovaných věd a medicíny&lt;br /&gt;
* Social Science Citation index (od roku 1973) – obory z oblasti společenských věd&lt;br /&gt;
* Arts and Humanitites Index (od roku 1979) – pro obory z oblasti umění a humanitních věd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze WOS je zpřístupňována spolu s dalšími databázemi v rámci portálu [[Web of Science|Web of Knowledge]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* množství slovníků&lt;br /&gt;
* specifické služby (např. cited search, citation report - tabulky, grafy ), kvalitní citační manažer&lt;br /&gt;
* kvalitní recenzované časopisy &lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* menší počet záznamů než je tomu u databáze Scopus a Google Scholar&lt;br /&gt;
* méně přívětivé rozhraní, složitější orientace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Scopus ====&lt;br /&gt;
[[Scopus]] je citační databáze s abstrakty od  firmy Elsevier. Je multioborová s retrospektivou od roku 1966 a denní aktualizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* přívětivější rozhraní, jednoduché a intuitivní vyhledávání&lt;br /&gt;
* analytické údaje o každém autorovi a instituci&lt;br /&gt;
* větší počet záznamů než je tomu u WOS&lt;br /&gt;
Nevýhody :&lt;br /&gt;
* menší retrospektiva&lt;br /&gt;
* nižší kvalita excerpovaných časopisů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Google Scholar ====&lt;br /&gt;
[[Google Scholar]] je nástroj od společnosti [[Google]], je volně dostupný na rozdíl od předchozích dvou databází. Prohledává zejména repozitáře, open access archivy, databáze vydavatelů, Google Books, katalogy některých knihoven, souborné katalogy (např. WorldCat).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* volně dostupné&lt;br /&gt;
* velké množství záznamů, různorodé zdroje&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* limitované možnosti vyhledávání&lt;br /&gt;
* zobrazuje pouze základní údaje (počet citujících dokumentů a odkazy)&lt;br /&gt;
* velké množství duplicit &lt;br /&gt;
* neumožňuje řazení vyhledaných hitů&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použité zdroje ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
https://scholar.google.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eigenfactor&amp;diff=22188</id>
		<title>Eigenfactor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eigenfactor&amp;diff=22188"/>
		<updated>2015-09-10T00:55:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Eigenfactor Score patří mezi [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití|nástroje citační analýzy]], slouží k hodnocení vědy, výzkumu a vývoje. Mapuje vliv vědeckých publikací a na jejich základě vztahy mezi obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručná charakteristika ==&lt;br /&gt;
Odpovídá na otázku, jak důležitý je daný časopis pro vědeckou komunitu. Jeho zdrojovou základnou jsou  [[citační databáze]], konkrétně vychází z Thomson Scientific [[Journal Citation Reports Dataset]], [[Science Citation Index]] a [[Social Science Citation Index]].  Eigenfactor je vypočítáván z množství citací článků daného periodika  ve vztahu k celkovému počtu článků v JCR za uplynulých 5 let. Zohledňuje ale také velikost časopisu, eliminuje autocitace, přiřazuje váhu jednotlivým citacím na základě času, který vědec s časopisem stráví. 1000 nejprestižnějších časopisů má hodnotu nad 0,01 ES. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Portál Eigenfactor.org ==&lt;br /&gt;
Portál Eigenfactor.org je volně dostupný. Jedná se o bibliometrický projekt Metrics Eigenfactor Project sponzorovaný Department of Biology na University of Washington. Portál nabízí služby spojené analýzou citací, jeho výstupem jsou přehledné grafické vyobrazení, mapy, tabulky. Na rozdíl od ostatních databází obdobného typu nabízí i cenové srovnání jednotlivých periodik. Publikace hodnotí na základě dvou metrik: Eigenfactor Score a [[Article Influence]].&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 8 [cit. 2015-09-10]. urn:nbn:cz:ik-12915. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12915 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;KEAR, Robin. 2011. Citation searching and bibliometric measures. College &amp;amp; Research Libraries News. 2011, vol. 72, no. 8, s. 470-474. ISSN 0099-0086. Dostupný také z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;amp;db=lls&amp;amp;AN=65563497&amp;amp;lang=cs&amp;amp;site=ehost-live.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.eigenfactor.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eigenfactor&amp;diff=22187</id>
		<title>Eigenfactor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eigenfactor&amp;diff=22187"/>
		<updated>2015-09-10T00:53:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: Založena nová stránka s textem „Eigenfactor Score patří mezi nástroje citační analýzy, slouží k hodnocen…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Eigenfactor Score patří mezi [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití|nástroje citační analýzy]], slouží k hodnocení vědy, výzkumu a vývoje. Mapuje vliv vědeckých publikací a na jejich základě vztahy mezi obory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stručná charakteristika ==&lt;br /&gt;
Odpovídá na otázku, jak důležitý je daný časopis pro vědeckou komunitu. Jeho zdrojovou základnou jsou  [[citační databáze]], konkrétně vychází z Thomson Scientific [[Journal Citation Reports Dataset, [[Science Citation Index]] a [[Social Science Citation Index]].  Eigenfactor je vypočítáván z množství citací článků daného periodika  ve vztahu k celkovému počtu článků v JCR za uplynulých 5 let. Zohledňuje ale také velikost časopisu, eliminuje autocitace, přiřazuje váhu jednotlivým citacím na základě času, který vědec s časopisem stráví. 1000 nejprestižnějších časopisů má hodnotu nad 0,01 ES. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Portál Eigenfactor.org ==&lt;br /&gt;
Portál Eigenfactor.org je volně dostupný. Jedná se o bibliometrický projekt Metrics Eigenfactor Project sponzorovaný Department of Biology na University of Washington. Portál nabízí služby spojené analýzou citací, jeho výstupem jsou přehledné grafické vyobrazení, mapy, tabulky. Na rozdíl od ostatních databází obdobného typu nabízí i cenové srovnání jednotlivých periodik. Publikace hodnotí na základě dvou metrik: Eigenfactor Score a [[Article Influence]].&amp;lt;ref&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 8 [cit. 2015-09-10]. urn:nbn:cz:ik-12915. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12915 &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;KEAR, Robin. 2011. Citation searching and bibliometric measures. College &amp;amp; Research Libraries News. 2011, vol. 72, no. 8, s. 470-474. ISSN 0099-0086. Dostupný také z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;amp;db=lls&amp;amp;AN=65563497&amp;amp;lang=cs&amp;amp;site=ehost-live.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.eigenfactor.org/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22185</id>
		<title>Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22185"/>
		<updated>2015-09-09T23:07:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Citační indikátory]], rejstříky, databáze jsou [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] nástroje pro hodnocení vědy, výzkumu a vývoje na základě publikační činnosti.&lt;br /&gt;
== Citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Citační indikátory jsou metriky sloužící pro hodnocení vstupů a výstupů ve sféře vědy, jsou založeny na [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativních metodách]].  Žádný indikátor není zcela vypovídající a přináší s sebou celou řadu omezení, proto jsou vyvíjeny stále další a další metody s cílem eliminovat nevýhody metod předchozích. Indikátory jsou limitovány zejména těmito problémy:&lt;br /&gt;
* určitou zdrojovou základnou (nepojmou všechny vydané dokumenty, nezohlední kvalitní obsah recenzovaných časopisů atd.)&lt;br /&gt;
* odlišností vědních oborů (např. technické a společenské vědy)&lt;br /&gt;
* etickými problémy: autocitace, nadměrné citace, neopodstatněné  spoluautorství&lt;br /&gt;
* vlivem dostupnosti dokumentů (volně dostupné dokumenty mohou být citovanější)&lt;br /&gt;
* negativními citacemi (kritiky, polemiky)&lt;br /&gt;
* druhem dokumentu (vyšší citovanost přehledových studií)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie.  Informetrie, Scientometrie a bibliometrie. In: SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. [2010]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (IF) je zřejmě nejznámější a nejdéle užívaný indikátor pro hodnocení časopisů, nelze jej vztahovat na konkrétní autory ani články. Definoval jej [[Eugene Garfield]] v roce 1955. Informační základnou jsou citační rejstříky [[ISI]], výsledky jsou publikovány v databázi [[Journal Citation Reports]]. Jedná se o poměr počtu citací v daném časopise k počtu publikací rejstřících za poslední dva roky, uvádí se na tři desetinná místa. Vyjadřuje možný dopad článku publikovaného v uvedeném časopise na vědeckou komunitu, jeho prestiž. Vědci publikující v časopisech s vyšším impakt faktorem bývají lépe ohodnocováni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody a přednosti:&lt;br /&gt;
* neznámější a nejdéle užívaný faktor&lt;br /&gt;
* všeobecně uznávaný&lt;br /&gt;
Nevýhody a problémy:&lt;br /&gt;
* preference jazyka (angličtina nebo jazyk autora)&lt;br /&gt;
* upřednostňovaní anglo-americké produkce&lt;br /&gt;
* kvalita jednotlivých článků nemusí být úměrná IF časopisu&lt;br /&gt;
* neplatí vždy, že vysoký počet citací = kvalita obsahu (např. kritiky, polemiky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;ŠPÁLA, Milan a Votípková, Marie. Bibliometrické indikátory SCI - ISI jako míra kvality vědecké práce a jejich alternativy pro evaluaci v českém prostředí - výhody a úskalí. Informace na dlani [elektronický zdroj]. Praha: Albertina icome Praha, ©2004. ISSN 1214-1429. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2004/sbornik.php.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]  neboli highly cited index udává, kolik dokumentů bylo alespoň x-krát citováno (x dokumentů určitého autora bylo alespoň x- krát citováno bez ohledu na celkový počet jeho publikací). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* může být použit pro hodnocení konkrétních autorů, institucí i celého vědního oboru&lt;br /&gt;
Nevýhody:  &lt;br /&gt;
* index průměrnosti – zvýhodňuje autory publikující po delší časové období (lze vyřešit časovým omezením)&lt;br /&gt;
* nezohledňuje kvalitu článku (kolikrát byl citován)&lt;br /&gt;
* jednostranný pohled &lt;br /&gt;
* problém přehledových statí není eliminován&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Eigenfactor]] Score (ES) neboli Eigenfaktor vyjadřuje důležitost periodika pro daný obor. Indikuje, kolikrát byly články z daného periodika citovány v Journal citation reports během posledních pěti let. Je založen na poměru počtu citací k celkovému počtu článků podobně jako Impact factor, ale na rozdíl od něj prohledává oblast aplikovaných i sociálních věd, eliminuje autocitace a zohledňuje pravděpodobný čas, který stráví uživatel čtením zdrojového periodika. Součet ES indikátorů všech časopisů je 100 (1000 nejvýznamnějších periodik má ES vyšší než 0.01).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;KEAR, Robin.Citation searching and bibliometric measures. College &amp;amp; Research Libraries News. 2011, vol. 72, no. 8, s. 470-474. ISSN 0099-0086.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Article Influence Score]] měří relativní význam periodika na základě průměrného vlivu jednotlivých článku, jedná se o poměr Eigenfaktoru a dílčích článků publikovaných v daném časopise (průměrná hodnota všech článků v časopisu je 1.00, články s indikátorem větším než 1.00 mají větší vliv než je průměr).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Immediacy Index]] neboli index odezvy, bezprostředního vlivu. Tvůrcem je Eugene Garffield. Jedná se poměr  počtu citací článku k celkovému počtu článků za 1 rok, počítá tedy průměrný počet citací článků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* snižuje vliv velkých časopisů&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* zvýhodňuje časopisy s větší periodicitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Cited Half-life]] neboli poločas citovanosti, používá se zejména pro akvizici. Říká, po kolika letech se objeví polovina všech citací článků v daném časopisu v JRC. Používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citing Half-life]] neboli poločas citování, udává průměrné stáří článků citovaných v konkrétním časopis, používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SJR]] (SCImago Journal Rank) Score je indikátor portálu SCImago, měří poměr počtu citací časopisu k počtu citací v daném časopisu za poslední tři roky a zohledňuje míru prestiže citací&lt;br /&gt;
[[Journal Analyzer Tool]] je nástroj Scopusu, který měří citovanost v Elsevieru  (nabývá hodnoty 1999 a více).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SNIP]] (Source Normalized Impact per Paper)je také indikátor Scopusu, který opět počítá poměr počtu citací dokumentu k počtu citací v daném dokumentu za poslední tři roky a bere v potaz jejich kontext (váhu časopisu) a potenciál citací (jak je pravděpodobné, že budou citovány).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky a databáze jsou zdroje dat pro [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] analýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie: Skriptum pro 3. a 4. roč. stud. oboru vědecké informace a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. 74 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Můžeme je rozdělit na multioborové a specializované. Mezi nejpoužívanější multioborové databáze patří [[Web of Science]], [[Scopus]] a [[Google Scholar]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Web of Science ====&lt;br /&gt;
Citační databáze [[Web of Science]] (WOS) je produktem společnosti [[ISI]] a zahrnuje tři nejznámější rejstříky:&lt;br /&gt;
* Science Citation Index (od roku 1963) – pro obory z přírodních, technických, aplikovaných věd a medicíny&lt;br /&gt;
* Social Science Citation index (od roku 1973) – obory z oblasti společenských věd&lt;br /&gt;
* Arts and Humanitites Index (od roku 1979) – pro obory z oblasti umění a humanitních věd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze WOS je zpřístupňována spolu s dalšími databázemi v rámci portálu [[Web of Science|Web of Knowledge]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* množství slovníků&lt;br /&gt;
* specifické služby (např. cited search, citation report - tabulky, grafy ), kvalitní citační manažer&lt;br /&gt;
* kvalitní recenzované časopisy &lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* menší počet záznamů než je tomu u databáze Scopus a Google Scholar&lt;br /&gt;
* méně přívětivé rozhraní, složitější orientace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Scopus ====&lt;br /&gt;
[[Scopus]] je citační databáze s abstrakty od  firmy Elsevier. Je multioborová s retrospektivou od roku 1966 a denní aktualizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* přívětivější rozhraní, jednoduché a intuitivní vyhledávání&lt;br /&gt;
* analytické údaje o každém autorovi a instituci&lt;br /&gt;
* větší počet záznamů než je tomu u WOS&lt;br /&gt;
Nevýhody :&lt;br /&gt;
* menší retrospektiva&lt;br /&gt;
* nižší kvalita excerpovaných časopisů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Google Scholar ====&lt;br /&gt;
[[Google Scholar]] je nástroj od společnosti [[Google]], je volně dostupný na rozdíl od předchozích dvou databází. Prohledává zejména repozitáře, open access archivy, databáze vydavatelů, Google Books, katalogy některých knihoven, souborné katalogy (např. WorldCat).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* volně dostupné&lt;br /&gt;
* velké množství záznamů, různorodé zdroje&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* limitované možnosti vyhledávání&lt;br /&gt;
* zobrazuje pouze základní údaje (počet citujících dokumentů a odkazy)&lt;br /&gt;
* velké množství duplicit &lt;br /&gt;
* neumožňuje řazení vyhledaných hitů&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použité zdroje ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
https://scholar.google.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22184</id>
		<title>Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22184"/>
		<updated>2015-09-09T23:06:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Citační indikátory]], rejstříky, databáze jsou [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] nástroje pro hodnocení vědy, výzkumu a vývoje na základě publikační činnosti.&lt;br /&gt;
== Citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Citační indikátory jsou metriky sloužící pro hodnocení vstupů a výstupů ve sféře vědy, jsou založeny na [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativních metodách]].  Žádný indikátor není zcela vypovídající a přináší s sebou celou řadu omezení, proto jsou vyvíjeny stále další a další metody s cílem eliminovat nevýhody metod předchozích. Indikátory jsou limitovány zejména těmito problémy:&lt;br /&gt;
* určitou zdrojovou základnou (nepojmou všechny vydané dokumenty, nezohlední kvalitní obsah recenzovaných časopisů atd.)&lt;br /&gt;
* odlišností vědních oborů (např. technické a společenské vědy)&lt;br /&gt;
* etickými problémy: autocitace, nadměrné citace, neopodstatněné  spoluautorství&lt;br /&gt;
* vlivem dostupnosti dokumentů (volně dostupné dokumenty mohou být citovanější)&lt;br /&gt;
* negativními citacemi (kritiky, polemiky)&lt;br /&gt;
* druhem dokumentu (vyšší citovanost přehledových studií)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie.  Informetrie, Scientometrie a bibliometrie. In: SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. [2010]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (IF) je zřejmě nejznámější a nejdéle užívaný indikátor pro hodnocení časopisů, nelze jej vztahovat na konkrétní autory ani články. Definoval jej [[Eugene Garfield]] v roce 1955. Informační základnou jsou citační rejstříky [[ISI]], výsledky jsou publikovány v databázi [[Journal Citation Reports]]. Jedná se o poměr počtu citací v daném časopise k počtu publikací rejstřících za poslední dva roky, uvádí se na tři desetinná místa. Vyjadřuje možný dopad článku publikovaného v uvedeném časopise na vědeckou komunitu, jeho prestiž. Vědci publikující v časopisech s vyšším impakt faktorem bývají lépe ohodnocováni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody a přednosti:&lt;br /&gt;
* neznámější a nejdéle užívaný faktor&lt;br /&gt;
* všeobecně uznávaný&lt;br /&gt;
Nevýhody a problémy:&lt;br /&gt;
* preference jazyka (angličtina nebo jazyk autora)&lt;br /&gt;
* upřednostňovaní anglo-americké produkce&lt;br /&gt;
* kvalita jednotlivých článků nemusí být úměrná IF časopisu&lt;br /&gt;
* neplatí vždy, že vysoký počet citací = kvalita obsahu (např. kritiky, polemiky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;ŠPÁLA, Milan a Votípková, Marie. Bibliometrické indikátory SCI - ISI jako míra kvality vědecké práce a jejich alternativy pro evaluaci v českém prostředí - výhody a úskalí. Informace na dlani [elektronický zdroj]. Praha: Albertina icome Praha, ©2004. ISSN 1214-1429. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2004/sbornik.php.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]  neboli highly cited index udává, kolik dokumentů bylo alespoň x-krát citováno (x dokumentů určitého autora bylo alespoň x- krát citováno bez ohledu na celkový počet jeho publikací). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* může být použit pro hodnocení konkrétních autorů, institucí i celého vědního oboru&lt;br /&gt;
Nevýhody:  &lt;br /&gt;
* index průměrnosti – zvýhodňuje autory publikující po delší časové období (lze vyřešit časovým omezením)&lt;br /&gt;
* nezohledňuje kvalitu článku (kolikrát byl citován)&lt;br /&gt;
* jednostranný pohled &lt;br /&gt;
* problém přehledových statí není eliminován&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Eigenfactor]] Score (ES) neboli Eigenfaktor vyjadřuje důležitost periodika pro daný obor. Indikuje, kolikrát byly články z daného periodika citovány v Journal citation reports během posledních pěti let. Je založen na poměru počtu citací k celkovému počtu článků podobně jako Impact factor, ale na rozdíl od něj prohledává oblast aplikovaných i sociálních věd, eliminuje autocitace a zohledňuje pravděpodobný čas, který stráví uživatel čtením zdrojového periodika. Součet ES indikátorů všech časopisů je 100 (1000 nejvýznamnějších periodik má ES vyšší než 0.01).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;KEAR, Robin.Citation searching and bibliometric measures. College &amp;amp; Research Libraries News. 2011, vol. 72, no. 8, s. 470-474. ISSN 0099-0086.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Article Influence Score]] měří relativní význam periodika na základě průměrného vlivu jednotlivých článku, jedná se o poměr Eigenfaktoru a dílčích článků publikovaných v daném časopise (průměrná hodnota všech článků v časopisu je 1.00, články s indikátorem větším než 1.00 mají větší vliv než je průměr).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Immediacy Index]] neboli index odezvy, bezprostředního vlivu. Tvůrcem je Eugene Garffield. Jedná se poměr  počtu citací článku k celkovému počtu článků za 1 rok, počítá tedy průměrný počet citací článků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* snižuje vliv velkých časopisů&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* zvýhodňuje časopisy s větší periodicitou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Cited Half-life]] neboli poločas citovanosti, používá se zejména pro akvizici. Říká, po kolika letech se objeví polovina všech citací článků v daném časopisu v JRC. Používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citing Half-life]] neboli poločas citování, udává průměrné stáří článků citovaných v konkrétním časopis, používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SJR]] (SCImago Journal Rank) Score je indikátor portálu SCImago, měří poměr počtu citací časopisu k počtu citací v daném časopisu za poslední tři roky a zohledňuje míru prestiže citací&lt;br /&gt;
[[Journal Analyzer Tool]] je nástroj Scopusu, který měří citovanost v Elsevieru  (nabývá hodnoty 1999 a více).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SNIP]] (Source Normalized Impact per Paper)je také indikátor Scopusu, který opět počítá poměr počtu citací dokumentu k počtu citací v daném dokumentu za poslední tři roky a bere v potaz jejich kontext (váhu časopisu) a potenciál citací (jak je pravděpodobné, že budou citovány).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky a databáze jsou zdroje dat pro [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] analýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie: Skriptum pro 3. a 4. roč. stud. oboru vědecké informace a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. 74 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Můžeme je rozdělit na multioborové a specializované. Mezi nejpoužívanější multioborové databáze patří [[Web of Science]], [[Scopus]] a [[Google Scholar]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Web of Science ====&lt;br /&gt;
Citační databáze [[Web of Science]] (WOS) je produktem společnosti [[ISI]] a zahrnuje tři nejznámější rejstříky:&lt;br /&gt;
* Science Citation Index (od roku 1963) – pro obory z přírodních, technických, aplikovaných věd a medicíny&lt;br /&gt;
* Social Science Citation index (od roku 1973) – obory z oblasti společenských věd&lt;br /&gt;
* Arts and Humanitites Index (od roku 1979) – pro obory z oblasti umění a humanitních věd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze WOS je zpřístupňována spolu s dalšími databázemi v rámci portálu [[Web of Science|Web of Knowledge]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* množství slovníků&lt;br /&gt;
* specifické služby (např. cited search, citation report - tabulky, grafy ), kvalitní citační manažer&lt;br /&gt;
* kvalitní recenzované časopisy &lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* menší počet záznamů než je tomu u databáze Scopus a Google Scholar&lt;br /&gt;
* méně přívětivé rozhraní, složitější orientace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Scopus ====&lt;br /&gt;
[[Scopus]] je citační databáze s abstrakty od  firmy Elsevier. Je multioborová s retrospektivou od roku 1966 a denní aktualizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* přívětivější rozhraní, jednoduché a intuitivní vyhledávání&lt;br /&gt;
* analytické údaje o každém autorovi a instituci&lt;br /&gt;
* větší počet záznamů než je tomu u WOS&lt;br /&gt;
Nevýhody :&lt;br /&gt;
* menší retrospektiva&lt;br /&gt;
* nižší kvalita excerpovaných časopisů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Google Scholar ====&lt;br /&gt;
[[Google Scholar]] je nástroj od společnosti [[Google]], je volně dostupný na rozdíl od předchozích dvou databází. Prohledává zejména repozitáře, open access archivy, databáze vydavatelů, Google Books, katalogy některých knihoven, souborné katalogy (např. WorldCat).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* volně dostupné&lt;br /&gt;
* velké množství záznamů, různorodé zdroje&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* limitované možnosti vyhledávání&lt;br /&gt;
* zobrazuje pouze základní údaje (počet citujících dokumentů a odkazy)&lt;br /&gt;
* velké množství duplicit &lt;br /&gt;
* neumožňuje řazení vyhledaných hitů&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použité zdroje ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== &lt;br /&gt;
Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
https://scholar.google.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=22183</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=22183"/>
		<updated>2015-09-09T23:01:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Kolárová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Naďa Buchtová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| Denisa Lešková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Vojtěch Soudný&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| František Sion&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Sophie Teheux&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || Martina Ventluková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || Jan Stejskal&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || Veronika Váchová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22182</id>
		<title>Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_indik%C3%A1tory,_rejst%C5%99%C3%ADky,_datab%C3%A1ze:_srovn%C3%A1n%C3%AD_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=22182"/>
		<updated>2015-09-09T22:57:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: Založena nová stránka s textem „Citační indikátory, rejstříky, databáze jsou bibliometrické a scientometrické nástroje pro hodnocení vědy…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Citační indikátory]], rejstříky, databáze jsou [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] nástroje pro hodnocení vědy, výzkumu a vývoje na základě publikační činnosti.&lt;br /&gt;
== Citační indikátory ==&lt;br /&gt;
Citační indikátory jsou metriky sloužící pro hodnocení vstupů a výstupů ve sféře vědy, jsou založeny na [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativních metodách]].  Žádný indikátor není zcela vypovídající a přináší s sebou celou řadu omezení, proto jsou vyvíjeny stále další a další metody s cílem eliminovat nevýhody metod předchozích. Indikátory jsou limitovány zejména těmito problémy:&lt;br /&gt;
* určitou zdrojovou základnou (nepojmou všechny vydané dokumenty, nezohlední kvalitní obsah recenzovaných časopisů atd.)&lt;br /&gt;
* odlišností vědních oborů (např. technické a společenské vědy)&lt;br /&gt;
* etickými problémy: autocitace, nadměrné citace, neopodstatněné  spoluautorství&lt;br /&gt;
* vlivem dostupnosti dokumentů (volně dostupné dokumenty mohou být citovanější)&lt;br /&gt;
* negativními citacemi (kritiky, polemiky)&lt;br /&gt;
* druhem dokumentu (vyšší citovanost přehledových studií)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;VAVŘÍKOVÁ, Lucie.  Informetrie, Scientometrie a bibliometrie. In: SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. [2010]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Impakt faktor]] (IF) je zřejmě nejznámější a nejdéle užívaný indikátor pro hodnocení časopisů, nelze jej vztahovat na konkrétní autory ani články. Definoval jej [[Eugene Garfield]] v roce 1955. Informační základnou jsou citační rejstříky [[ISI]], výsledky jsou publikovány v databázi [[Journal Citation Reports]]. Jedná se o poměr počtu citací v daném časopise k počtu publikací rejstřících za poslední dva roky, uvádí se na tři desetinná místa. Vyjadřuje možný dopad článku publikovaného v uvedeném časopise na vědeckou komunitu, jeho prestiž. Vědci publikující v časopisech s vyšším impakt faktorem bývají lépe ohodnocováni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody a přednosti:&lt;br /&gt;
* neznámější a nejdéle užívaný faktor&lt;br /&gt;
* všeobecně uznávaný&lt;br /&gt;
Nevýhody a problémy:&lt;br /&gt;
* preference jazyka (angličtina nebo jazyk autora)&lt;br /&gt;
* upřednostňovaní anglo-americké produkce&lt;br /&gt;
* kvalita jednotlivých článků nemusí být úměrná IF časopisu&lt;br /&gt;
* neplatí vždy, že vysoký počet citací = kvalita obsahu (např. kritiky, polemiky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;ŠPÁLA, Milan a Votípková, Marie. Bibliometrické indikátory SCI - ISI jako míra kvality vědecké práce a jejich alternativy pro evaluaci v českém prostředí - výhody a úskalí. Informace na dlani [elektronický zdroj]. Praha: Albertina icome Praha, ©2004. ISSN 1214-1429. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2004/sbornik.php.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]  neboli highly cited index udává, kolik dokumentů bylo alespoň x-krát citováno (x dokumentů určitého autora bylo alespoň x- krát citováno bez ohledu na celkový počet jeho publikací). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* může být použit pro hodnocení konkrétních autorů, institucí i celého vědního oboru&lt;br /&gt;
Nevýhody:  &lt;br /&gt;
* index průměrnosti – zvýhodňuje autory publikující po delší časové období (lze vyřešit časovým omezením)&lt;br /&gt;
* nezohledňuje kvalitu článku (kolikrát byl citován)&lt;br /&gt;
* jednostranný pohled &lt;br /&gt;
* problém přehledových statí není eliminován&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Eigenfactor]] Score (ES) neboli Eigenfaktor vyjadřuje důležitost periodika pro daný obor. Indikuje, kolikrát byly články z daného periodika citovány v Journal citation reports během posledních pěti let. Je založen na poměru počtu citací k celkovému počtu článků podobně jako Impact factor, ale na rozdíl od něj prohledává oblast aplikovaných i sociálních věd, eliminuje autocitace a zohledňuje pravděpodobný čas, který stráví uživatel čtením zdrojového periodika. Součet ES indikátorů všech časopisů je 100 (1000 nejvýznamnějších periodik má ES vyšší než 0.01).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;KEAR, Robin.Citation searching and bibliometric measures. College &amp;amp; Research Libraries News. 2011, vol. 72, no. 8, s. 470-474. ISSN 0099-0086.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Article Influence Score]] měří relativní význam periodika na základě průměrného vlivu jednotlivých článku, jedná se o poměr Eigenfaktoru a dílčích článků publikovaných v daném časopise (průměrná hodnota všech článků v časopisu je 1.00, články s indikátorem větším než 1.00 mají větší vliv než je průměr).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Immediacy Index]] neboli index odezvy, bezprostředního vlivu. Tvůrcem je Eugene Garffield. Jedná se poměr  počtu citací článku k celkovému počtu článků za 1 rok, počítá tedy průměrný počet citací článků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody: &lt;br /&gt;
* snižuje vliv velkých časopisů&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* zvýhodňuje časopisy s větší periodicitou&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Cited Half-life]] neboli poločas citovanosti, používá se zejména pro akvizici. Říká, po kolika letech se objeví polovina všech citací článků v daném časopisu v JRC. Používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citing Half-life]] neboli poločas citování, udává průměrné stáří článků citovaných v konkrétním časopis, používá se pouze pro časopisy, které byly citovány více než 100 krát.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SJR]] (SCImago Journal Rank) Score je indikátor portálu SCImago, měří poměr počtu citací časopisu k počtu citací v daném časopisu za poslední tři roky a zohledňuje míru prestiže citací&lt;br /&gt;
[[Journal Analyzer Tool]] je nástroj Scopusu, který měří citovanost v Elsevieru  (nabývá hodnoty 1999 a více).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[SNIP]] (Source Normalized Impact per Paper)je také indikátor Scopusu, který opět počítá poměr počtu citací dokumentu k počtu citací v daném dokumentu za poslední tři roky a bere v potaz jejich kontext (váhu časopisu) a potenciál citací (jak je pravděpodobné, že budou citovány).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Citační rejstříky a databáze ==&lt;br /&gt;
Citační rejstříky a databáze jsou zdroje dat pro [[bibliometrie|bibliometrické]] a [[scientometrie|scientometrické]] analýzy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie: Skriptum pro 3. a 4. roč. stud. oboru vědecké informace a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993. 74 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Můžeme je rozdělit na multioborové a specializované. Mezi nejpoužívanější multioborové databáze patří [[Web of Science]], [[Scopus]] a [[Google Scholar]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Web of Science ====&lt;br /&gt;
Citační databáze [[Web of Science]] (WOS) je produktem společnosti [[ISI]] a zahrnuje tři nejznámější rejstříky:&lt;br /&gt;
* Science Citation Index (od roku 1963) – pro obory z přírodních, technických, aplikovaných věd a medicíny&lt;br /&gt;
* Social Science Citation index (od roku 1973) – obory z oblasti společenských věd&lt;br /&gt;
* Arts and Humanitites Index (od roku 1979) – pro obory z oblasti umění a humanitních věd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze WOS je zpřístupňována spolu s dalšími databázemi v rámci portálu [[Web of Science|Web of Knowledge]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* množství slovníků&lt;br /&gt;
* specifické služby (např. cited search, citation report - tabulky, grafy ), kvalitní citační manažer&lt;br /&gt;
* kvalitní recenzované časopisy &lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* menší počet záznamů než je tomu u databáze Scopus a Google Scholar&lt;br /&gt;
* méně přívětivé rozhraní, složitější orientace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Scopus ====&lt;br /&gt;
[[Scopus]] je citační databáze s abstrakty od  firmy Elsevier. Je multioborová s retrospektivou od roku 1966 a denní aktualizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* přívětivější rozhraní, jednoduché a intuitivní vyhledávání&lt;br /&gt;
* analytické údaje o každém autorovi a instituci&lt;br /&gt;
* větší počet záznamů než je tomu u WOS&lt;br /&gt;
Nevýhody :&lt;br /&gt;
* menší retrospektiva&lt;br /&gt;
* nižší kvalita excerpovaných časopisů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Google Scholar ====&lt;br /&gt;
[[Google Scholar]] je nástroj od společnosti [[Google]], je volně dostupný na rozdíl od předchozích dvou databází. Prohledává zejména repozitáře, open access archivy, databáze vydavatelů, Google Books, katalogy některých knihoven, souborné katalogy (např. WorldCat).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výhody:&lt;br /&gt;
* volně dostupné&lt;br /&gt;
* velké množství záznamů, různorodé zdroje&lt;br /&gt;
Nevýhody:&lt;br /&gt;
* limitované možnosti vyhledávání&lt;br /&gt;
* zobrazuje pouze základní údaje (počet citujících dokumentů a odkazy)&lt;br /&gt;
* velké množství duplicit &lt;br /&gt;
* neumožňuje řazení vyhledaných hitů&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použité zdroje ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22178</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22178"/>
		<updated>2015-09-09T17:08:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: /* Eugene Garfield (16.9.1925-) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Eugene Garfield (16.9.1925-) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eugene Garfield je zakladatelem společnosti [[Institute of Scientific Information]] (tzv.ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|citačních rejstříků]], tvůrcem známého [[impakt faktor|impakt faktoru]] a Garfieldova indexu (tvz. [[Immediacy index]]). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Je považován za zakladatele [[bibliometrie]] a [[scientometrie]]. Získal také řadu [http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html ocenění].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Eugene Garfield HD2007 Richard J. Bolte Sr. Award.TIF|&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16.9.1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný Index Medicus.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. SCI). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|citační rejstříky]] '''Social Science Citation Index''' (SSCI) a '''Arts and Humanities Citation Index''' (AHCI) a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací. Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a patentoval software [[HistCite system]], používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://garfield.library.upenn.edu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22177</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22177"/>
		<updated>2015-09-09T17:07:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Eugene Garfield (16.9.1925-) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eugene Garfield je zakladatelem společnosti [[Institute of Scientific Information]] (tzv.ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|citačních rejstříků]], tvůrcem známého [[impakt faktor|impakt faktoru]] a Garfieldova indexu (tvz. [[Immediacy index]]). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Získal také řadu [http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html ocenění].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Eugene Garfield HD2007 Richard J. Bolte Sr. Award.TIF|&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16.9.1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný Index Medicus.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. SCI). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|citační rejstříky]] '''Social Science Citation Index''' (SSCI) a '''Arts and Humanities Citation Index''' (AHCI) a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací. Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a patentoval software [[HistCite system]], používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://garfield.library.upenn.edu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22176</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22176"/>
		<updated>2015-09-09T16:52:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Eugene Garfield (16.9.1925-) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eugene Garfield je zakladatelem společnosti [[Institute of Scientific Information]] (tzv.ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|citačních rejstříků]], tvůrcem známého [[impakt faktor|impakt faktoru]] a Garfieldova indexu (tvz. [[Immediacy index]]). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Získal také řadu ocenění.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Eugene Garfield HD2007 Richard J. Bolte Sr. Award.TIF|&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16.9.1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný Index Medicus.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. SCI). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|citační rejstříky]] '''Social Science Citation Index''' (SSCI) a '''Arts and Humanities Citation Index''' (AHCI) a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací. Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a patentoval software [[HistCite system]], používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22156</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22156"/>
		<updated>2015-09-09T11:24:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: OBRÁZEK&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Eugene Garfield (16.9.1925-) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eugene Garfield je '''zakladatelem''' společnosti '''Institute of Scientific Information''' (tzv.ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|'''citačních rejstříků''']], tvůrcem známého [[impakt faktor|'''impakt faktoru''']] a '''Garfieldova indexu''' (tvz. Immediacy index). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Získal také řadu ocenění.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Eugene Garfield HD2007 Richard J. Bolte Sr. Award.TIF|&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16.9.1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný '''Index Medicus'''.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. '''SCI'''). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|citační rejstříky]] '''Social Science Citation Index''' ('''SSCI''') a '''Arts and Humanities Citation Index''' ('''AHCI''') a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací . Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a '''patentoval software HistCite system''', používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22155</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22155"/>
		<updated>2015-09-09T01:45:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: /* Eugene Garfield (16.9.1925-) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Eugene Garfield (16.9.1925-) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eugene Garfield je '''zakladatelem''' společnosti '''Institute of Scientific Information''' (tzv.ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|'''citačních rejstříků''']], tvůrcem známého [[impakt faktor|'''impakt faktoru''']] a '''Garfieldova indexu''' (tvz. Immediacy index). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Získal také řadu ocenění.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16.9.1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný '''Index Medicus'''.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. '''SCI'''). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|citační rejstříky]] '''Social Science Citation Index''' ('''SSCI''') a '''Arts and Humanities Citation Index''' ('''AHCI''') a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací . Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a '''patentoval software HistCite system''', používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22152</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22152"/>
		<updated>2015-09-09T01:34:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Eugene Garfield (16.9.1925-) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eugene Garfield je '''zakladatelem''' společnosti '''Institute of Scientific Information''' (tzv.ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|'''citačních rejstříků''']], tvůrcem známého [[impakt faktor|'''impakt faktoru''']] a '''Garfieldova indexu''' (tvz. Immediacy index). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Získal také řadu ocenění.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16.9.1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný '''Index Medicus'''.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. '''SCI'''). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|'''citační rejstříky]] SSCI''' a '''AHCI''' a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací . Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a '''patentoval HistCite system''', používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22150</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22150"/>
		<updated>2015-09-09T01:31:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Eugene Garfield (16.9.1925-) ==&lt;br /&gt;
Eugene Garfield je '''zakladatelem''' společnosti '''Institute of Scientific Information''' (tzv.ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|'''citačních rejstříků''']], tvůrcem známého [[impakt faktor|'''impakt faktoru''']] a '''Garfieldova indexu''' (tvz. Immediacy index). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Získal také řadu ocenění.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16.9.1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný '''Index Medicus'''.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. '''SCI'''). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|'''citační rejstříky]] SSCI''' a '''AHCI''' a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací . Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a '''patentoval HistCite system''', používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22149</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22149"/>
		<updated>2015-09-09T01:29:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Eugene Garfield (16.9.1925-) ==&lt;br /&gt;
Eugene Garfield je '''zakladatelem''' společnosti '''Institute of Scientific Information''' (tzv.ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|'''citačních rejstříků''']], tvůrcem známého [[impakt faktor|'''impakt faktoru''']] a '''Garfieldova indexu''' (tvz. Immediacy index). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Získal také řadu ocenění.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16.9.1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný '''Index Medicus'''.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. '''SCI'''). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|'''citační rejstříky]] SSCI''' a '''AHCI''' a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací . Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí. Vytvořil a '''patentoval HistCite system''', používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a AHCI.&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Pavlina.Kafkova|Pavlina.Kafkova]] ([[Diskuse s uživatelem:Pavlina.Kafkova|diskuse]]) 9. 9. 2015, 03:22 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22148</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22148"/>
		<updated>2015-09-09T01:28:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Eugene Garfield (16.9.1925-) ==&lt;br /&gt;
Eugene Garfield je '''zakladatelem''' společnosti '''Institute of Scientific Information''' (tzv.ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|'''citačních rejstříků''']], tvůrcem známého [[impakt faktor|'''impakt faktoru''']] a '''Garfieldova indexu''' (tvz. Immediacy index). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Získal také řadu ocenění.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Stručný životopis ====&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16.9.1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný '''Index Medicus'''.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. '''SCI'''). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|'''citační rejstříky]] SSCI''' a '''AHCI''' a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací . Dr. Garfield navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí . Vytvořil a '''patentoval HistCite system''', používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a ahci.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupný z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Pavlina.Kafkova|Pavlina.Kafkova]] ([[Diskuse s uživatelem:Pavlina.Kafkova|diskuse]]) 9. 9. 2015, 03:22 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22146</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22146"/>
		<updated>2015-09-09T01:27:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Eugene Garfield (16.9.1925-) ==&lt;br /&gt;
Eugene Garfield je '''zakladatelem''' společnosti '''Institute of Scientific Information''' (tzv.ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|'''citačních rejstříků''']], tvůrcem známého [[impakt faktor|'''impakt faktoru''']] a '''Garfieldova indexu''' (tvz. Immediacy index). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Získal také řadu ocenění.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Stručný životopis ====&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16.9.1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný '''Index Medicus'''.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. '''SCI'''). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|'''citační rejstříky]] SSCI''' a '''AHCI''' a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací .&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dr. Garfield také navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí . Vytvořil a '''patentoval HistCite system''', používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a ahci.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupný z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Pavlina.Kafkova|Pavlina.Kafkova]] ([[Diskuse s uživatelem:Pavlina.Kafkova|diskuse]]) 9. 9. 2015, 03:22 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22145</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22145"/>
		<updated>2015-09-09T01:26:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Eugene Garfield (16.9.1925-) ==&lt;br /&gt;
Eugene Garfield je '''zakladatelem''' společnosti '''Institute of Scientific Information''' (tzv.ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|'''citačních rejstříků''']], tvůrcem známého [[impakt faktor|'''impakt faktoru''']] a '''Garfieldova indexu''' (tvz. Immediacy index). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Získal také řadu ocenění.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16.9.1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný '''Index Medicus'''.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. '''SCI'''). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|'''citační rejstříky]] SSCI''' a '''AHCI''' a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací .&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dr. Garfield také navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí . Vytvořil a '''patentoval HistCite system''', používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a ahci.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupný z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Pavlina.Kafkova|Pavlina.Kafkova]] ([[Diskuse s uživatelem:Pavlina.Kafkova|diskuse]]) 9. 9. 2015, 03:22 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22144</id>
		<title>Eugene Garfield</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Eugene_Garfield&amp;diff=22144"/>
		<updated>2015-09-09T01:22:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: Založena nová stránka s textem „== Eugene Garfield (16.9.1925-) == Eugene Garfield je '''zakladatelem''' společnosti '''Institute of Scientific Information''' (tzv.ISI), iniciátorem vzn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Eugene Garfield (16.9.1925-) ==&lt;br /&gt;
Eugene Garfield je '''zakladatelem''' společnosti '''Institute of Scientific Information''' (tzv.ISI), iniciátorem vzniku [[citační rejstřík|'''citačních rejstříků''']], tvůrcem známého [[impakt faktor|'''impakt faktoru''']] a '''Garfieldova indexu''' (tvz. Immediacy index). Publikoval mnoho statí, které jsou dnes kompletně dostupné včetně jeho korespondence a dalších oficiálně nevydaných dokumentů na jeho [http://www.garfield.library.upenn.edu/ webových stránkách].&amp;lt;ref&amp;gt;SKOLKOVÁ, Linda. Plné texty děl Eugena Garfielda online. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 6 [cit. 2015-09-08]. urn:nbn:cz:ik-11633. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11633 &amp;lt;/ref&amp;gt; Získal také řadu ocenění.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručný životopis ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narodil se 16.9.1925 v New Yorku&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Garfield. &amp;lt;/ref&amp;gt;, vystudoval Columbia University a na University of Pennsylvania získal titul PhD v oblasti lingvistiky. Svou kariéru zahájil prací na projektu Welch Medical Indexing Project, jehož výsledkem byl prototyp pro slavný '''Index Medicus'''.V roce 1955 publikoval v prestižním časopisu Science první návrh na '''citační rejstřík''', v roce 1964 začal pravidelně vydávat '''Science Citation Index''' (tzv. '''SCI'''). Vytvořil jedinečné informační nástroje, jako jsou Index Chemicus, Current Chemical Reactions , nový '''Current Contents''', personalizovanou službu SDI Research Alert, rychlé dodávání dokumentů the Genuine Article , dále [[citační rejstřík|'''citační rejstříky]] SSCI''' a '''AHCI''' a mnoho dalších. Zlepšil a zkvalitnil také mnoho již existujících produktů, jako jsou abstrakta, klíčová slova, distribuce nových médií (magnetické pásky, CD ROM  apod.).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho práce měla zásadní vliv na rozvoj vědecké komunikace, pomohl snížit počet duplicitních výzkumů, odhalil nečekané souvislosti mezi články. CC (current contents)se staly nezbytnou součástí klinického a laboratorního výzkumu a po dlouhou dobu byly jediným zdrojem aktuálních vědeckých informací pro vědce v zemích třetího světa . V roce 1986 založil časopis '''The Scientist''', platformu pro sdílení aktuálních vědeckých informací .&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dr. Garfield také navštěvuje konference, symposia, je častým řečníkem  na téma informační vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucích trendů v oblasti medicíny, základního výzkumu, kreativity ve vědě a mnoha dalších. Vydal přes  1000 esejí . Vytvořil a '''patentoval HistCite system''', používaný v elektronických verzích SCI, SSCI a ahci.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Eugene Garfield [online]. last updated 2014 [cit. 2015-09-08]. Dostupný z: http://www.garfield.library.upenn.edu/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vybrané publikace ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Citation Indexing: its theory and application in science, technology and humanities. New York: J. Wiley, 1979. 21, 274 s. A Wiley Interscience Publication. Information Sciences Series.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. The awards of science and other essyas. Philadelphia: ISI Press, 1985. xxi, 572 s. Essays of an information scientist; vol. 7. ISBN 0-89495-044-4.&lt;br /&gt;
* Garfield, Eugene. Journalology, KeyWords plus, and other essays. Phíladelphia: ISI Press, 1991. 16, 497 s. Essays of an Information Scientist; Vol.13.1990.-. ISBN 0-89495-087-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Pavlina.Kafkova|Pavlina.Kafkova]] ([[Diskuse s uživatelem:Pavlina.Kafkova|diskuse]]) 9. 9. 2015, 03:22 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18119</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18119"/>
		<updated>2015-03-03T23:42:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pavlina.Kafkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kvantitativní metody informační vědy || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uchopení informační společnosti informační vědou || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitalizace a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovnické služby a duševní vlastnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Znalosti, vědění a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| HCI || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Teorie nových médií: přístupy a perspektivy || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu || Marta Ibrahimová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo) mediální archeologie a genealogie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hypertextové teorie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studium softwaru a teorie kódu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Politické aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studia kyberkultury a kyberpunk|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vizuální studia a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Filozofie techniky a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média || || ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační politiky USA a EU|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Chápání informační politiky|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Současné nástroje informační politiky na úrovni EU|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Řízení informační politiky na národní úrovni|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Současný vývoj a výzkum|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Monitoring a hodnocení|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Komunikační proces|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské rozhraní (user interface)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| || || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A1 Východiska informační vědy a teorie informace || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A18 Základní extenzionální model: popis a příklady || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A23 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy ||Kovaříková, Lenka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A24 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Informační asymetrie, pojem, typologie || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Efekty podnikové informatiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Princip, struktura a typy expertních systémů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || Šafářová, Kateřina&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Popište roli cenového mechanismu v ekonomice a uveďte v čem spočívá informační funkce ceny ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22. Typologie knižní obálky, autorská kniha. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23. Hlavní zásady typografie. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Základní druhy knihoven v evropském středověku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Jiří Melantrich z Aventýnu. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Daniel Adam z Veleslavína. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17. Karel František Rosenmüller. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19. Josef Čapek a kniha || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Kniha v exilu a samizdatu|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).|| ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pavlina.Kafkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>