<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Petr.Holubetz</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Petr.Holubetz"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Petr.Holubetz"/>
	<updated>2026-05-15T11:15:10Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=27162</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=27162"/>
		<updated>2015-12-17T12:37:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: Formátování textu, rozřazení zdrojů, korektura&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal computer - PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti PC jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
*První pokusy o vývoj osobního počítače můžeme zaznamenat již v 50. letech 20. století. Nicméně žádný nebyl úspěšný a většina těchto počítačů selhalo už ve vývoji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Za úplně první osobní počítač na světě určen výhradně jen pro jednotlivce se považuje počítač vyvinut firmou [[Xerox]] roku 1973. Jmenoval se Xerox Alto Computer. I když bylo vyrobeno přes 1000 jednotek, nikdy nebyl v prodeji.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Roku 1974 ale vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[IBM]] 5100 Portable Computer byl první přenosný počítač představen roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*O rok později vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple 1, který měl být dostupný pro běžné lidi. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první jak v domácnostech tak i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc ve firmách populární osobní počítač Apple II. Byl to také 1. osobní počítač, který byl vyráběn sériově. Jeho cena byla 1289 dolaru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Ibm pc 5150.jpg|thumb|Ibm pc 5150]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*V tomtéž roce vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (fungoval v textovém rozhraní) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, pravda to však není.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case tedy hardware. Neméně důležitá část, která dělá z osobního počítače právě osobní počítač je i programové vybavení, tedy software.&lt;br /&gt;
== Hardware ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
V angličtině mainboard nebo motherboard je základním stavebním kamenem celého počítače. Na základní desku se připojí jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bios ===&lt;br /&gt;
Bios případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním), který slouží ke konfiguraci a inicializaci hardwaru, který je připojen, následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
(angl. random access memory) Tato paměť spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, když spustíme jakýkoliv program, tento program se zavede do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
'''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk ===&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto I/O zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (PhotoShop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_compute&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=27156</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=27156"/>
		<updated>2015-12-17T12:04:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: /* Tabulka zapsaných hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, výjezdní seminář je povinný&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
*8.10 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*14.10 - 15.10: výjezdní seminář - Borek u Suchomast&lt;br /&gt;
*5.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*26.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*17.12 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seminář v Borku u Suchomast==&lt;br /&gt;
===termín 14-15.10.2015===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Místo konání semináře=====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
fara v Borku u Suchomast&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://mapy.cz/s/lPCj Borek 1, Suchomasty, 267 01, okres Beroun]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
souřadnice 49.8863592N, 14.0433697E&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====Odjezd=====&lt;br /&gt;
středa sraz 14.10 v 8.40, autobusové nádraží Nové Butovice&lt;br /&gt;
Praha, Nové Butovice v 9.00 - &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:suchomasty spojeni.png|700px]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(je nutné být na místě cca dvacet minut předem, abyste měli jistotu, že odjedete :)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Návrat=====&lt;br /&gt;
čtvrtek 15.10. odjezd kolem poledne, podle domluvy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co s sebou?=====&lt;br /&gt;
spacák, notebook, peníze (platí se 100 Kč za jídlo, ubytování, topení), pokud chcete, můžete vzít hudební nástroj :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co když se ztratím?=====&lt;br /&gt;
Zavolejte na mobil Martinovi Součkovi: 603164058&lt;br /&gt;
nebo Janu Brandejsovi: 734736899&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Program=====&lt;br /&gt;
Středa 14.10&lt;br /&gt;
*11 příjezd &lt;br /&gt;
*11.15 úvodní hra&lt;br /&gt;
*12.30 oběd&lt;br /&gt;
*13.30 seznamovací hra &lt;br /&gt;
*15.00  úvod&lt;br /&gt;
*15.15 editorské dovednosti: editace textu, šablony, rozcestníky, stejné stránky, podstránka&lt;br /&gt;
*16.30 přestávka na kafe&lt;br /&gt;
*17.00 editorské dovednosti - kontrola článků&lt;br /&gt;
*18.30 pivo, kytara, povídání u krbu&lt;br /&gt;
Čtvrtek 15.10&lt;br /&gt;
*9.00 editorské dovednosti, kontrola opravených článků&lt;br /&gt;
*10.30 závěr výjezdního semináře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hesla k vypracování Psychologie == &lt;br /&gt;
Efekt zaměření (Focusing effect); Klam konjukce (Conjunction fallacy); Optimistické zkreslení (Optimism bias); Kryptomnézie; APA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hesla k vypracování UISK ==&lt;br /&gt;
Výzkumná data; Long term preservation; Big data; Konceptuální modely; Informační ekonomika; Knihovny státní správy; Tisk; Elektronické publikování; Elektronické časopisy; Vzácné knihy a rukopisy; Web 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka zapsaných hesel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !! Nové heslo 3 !! Opravené heslo 1 !! Opravené heslo 2!! Heslo z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Bílý Michal|| [[Programovací jazyk]]||[[Koomeyův zákon]]||[[Darknet]]||[[Umělá inteligence]]||[[Bradfordův zákon]]||[[Robotika]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Didek Julián|| [[Automatická indexace]]||[[Hardware]]||[[Databáze]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Ellederová Blanka|| [[Obsahová analýza]]||[[Reprezentace znalostí]]||[[Produkční systém]]||[[Metadata]]||[[Digitální knihovna]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Holubetz Petr||[[Informační zahlcení]]||[[Big data]]||[[Digital humanities]]||[[Facebook]]||[[Osobní počítač]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Macholdová Linda|| [[Muzea]]||[[Tisk]]||[[Telekomunikace]]||[[Národní digitální knihovna]]||[[Soukromá knihovna]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Matějka Karel|| [[Autorské dílo]]||[[Regionální funkce knihoven]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Požárek Jakub||[[Financování vědy v ČR]]||[[Informační ekonomika]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Sikorová Zuzana|| [[Akademické knihovny]]||[[Soukromé knihovny]]||[[Architektura knihoven]]||[[Bill Gates]]||[[Mediální gramotnost]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Facebook&amp;diff=27155</id>
		<title>Facebook</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Facebook&amp;diff=27155"/>
		<updated>2015-12-17T12:00:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: /* Klíčová slova: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Facebook''' je nejpoužívanější a nejúspěšnější [[online sociální sítě|sociální síť]] na světě. Počet aktivních uživatelů za měsíc přesáhl v roce 2015 jednu miliardu pětset tisíc.&amp;lt;ref&amp;gt;https://newsroom.fb.com/company-info/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Facebooku ==&lt;br /&gt;
* Zakladatelem Facebooku je Mark Zuckerberg student [[Harvardovy univerzita|Harvardovy univerzity]], kde začíná programovat. Jako student druhého ročníku Harvardu, vytvořil s pomocí ukradených fotek stránku www.facemash.com. Za tento krok byl Zuckerberg potrestán půlročním podmínečním vyloučením. Stránka byla ze serverů univerzity stažena. &amp;lt;ref&amp;gt;PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2010, 181 s. ISBN 978-802-4517-421&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V lednu roku 2004 začíná Zuckerberg opět programovat a 4. února spouští stránky s názvem TheFacebook. Členství v síti bylo ze začátku omezeno pouze pro studenty Harvardu.   &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V roce 2005 se Facebook rozšířil do všech univerzit v USA a Kanadě.   &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Koncem září 2006 se Facebook zcela otevírá veřejnosti, podmínkou k registraci byla platná [[e-mailová adresa]] a věk nad 13 let.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* 24. října 2007 společnost [[Microsoft]] oznamuje , že koupila 1,6 %podíl Facebooku za 240 mil. dolarů.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V říjnu 2008 je zřízeno mezinárodní ústředí společnosti v irském Dublinu. V září 2009 měl Facebook poprvé kladný cash flow. &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V květnu 2012 byly akcie společnosti uvedeny na burzu [[NASDAQ]], emisní cena akcií 38 USD ocenila celou společnost na 104 miliard USD.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V roce 2014 Facebook kupuje komunikačního konkurenta [[WhatsApp]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Popis systému ==&lt;br /&gt;
Po registraci v systému a odsouhlasení licence používání má uživatel možnost vyplnit svůj detailní profil a může se připojovat k různým skupinám uživatelů a získávat nové kontakty. Systém umožňuje [[Komunikace|komunikaci]] mezi uživateli pomocí zpráv, diskusních fór nebo diskusemi na uživatelských profilech (Zeď).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním &amp;quot;stavebním prvkem&amp;quot; Facebooku jsou přátelé. Pokud jiný uživatel souhlasí s tím, že je váš přítel, můžete vidět také jeho profil. Někteří uživatelé ovšem svoje profily pomocí nastavení práv uživatelů zveřejňují i lidem, kteří jsou zapsáni pod stejnou skupinou nebo i celému [[internet|internetu]]. Své příspěvky sděluje uživatell pomocí zdi. Jedná se o hlavní prvek v celé struktuře profilu. Slouží k tomu, aby uživatel mohl veřejně komunikovat s přáteli, sdílet nejrůznější stavy, fotky, videa a odkazy. Tento způsob komunikace platí i pro přátelé, kteří mohou tyto prvky zveřejňovat na jeho zdi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími prvky využívanými na Facebooku jsou stránky, skupiny a události. U stránek platí to, že jsou &amp;quot;oficiálním&amp;quot; nebo &amp;quot;veřejným&amp;quot; komunikačním nástrojem Facebooku. Uživatelé mají možnost stát se fanoušky stránky, respektive označit, že se jim daná stránka líbí. Následně se jim zobrazují jednotlivé příspěvky stránky (text, fotka, video, odkaz) přímo na jejich zdi. Skupiny jsou podobné jako stránky, využívají se především pro velmi snadné zakládání diskuzí. Skupina může být otevřená či uzavřená (přístup na pozvání existujícího člena).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technické detaily ==&lt;br /&gt;
Jádro Facebooku je postaveno na softwarovém balíku LAMP (Linux, Apache, MySQL, [[PHP]]). Systém ale používá mnoho dalších technologií jako AJAX, Java nebo Flash. Pro tvorbu aplikací pro Facebook byl vytvořen jazyk FBML (Facebook Markup Language), který je rozšířením [[HTML]] a zajišťuje konzistenci aplikací a bezpečnost. Je také možné používat upravený [[JavaScript]] pod názvem FBJS (Facebook JavaScript). Pro dotazy k databázi se používá FQL (Facebook Query Language).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reklama na Facebooku ==&lt;br /&gt;
Příjmy z reklam jsou hlavním finančním zdrojem Facebooku. Největší výhodou reklamy na Facebooku je velice přesná možnost jejího zacílení. Dá se cílit jak regionálně (s přesností na konkrétní město), tak demograficky, kde kromě standardních kritérií jako je věk a pohlaví, je možné cílit i dle vztahu (zadaný, nezadaný, zasnoubený, vdaný) nebo podle jazyka kterým uživatel mluví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reklama funguje na klasickém principu [[PPC]]. Facebook rovnou při zadávání reklamy doporučí optimální navrženou cenu (bid) za jedno kliknutí. Je také možné nastavit si cenu reklamy za zobrazení CPM, tj. cenu za tisíc zobrazení. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.lukask.cz/ceny-reklam-na-facebooku-jak-to-funguje/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Wikipedia. . [online]. 20.1.2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook&lt;br /&gt;
* Wikipedia. . [online]. 20.1.2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Facebook&lt;br /&gt;
* ofacebooku.cz. . [online]. 4.2.2015 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: http://www.ofacebooku.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Sociální média]]&lt;br /&gt;
* [[Online sociální sítě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Facebook, sociální síť, Mark Zuckerberg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Facebook&amp;diff=27154</id>
		<title>Facebook</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Facebook&amp;diff=27154"/>
		<updated>2015-12-17T11:56:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: Lehké doplnění zdrojů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Facebook''' je nejpoužívanější a nejúspěšnější [[online sociální sítě|sociální síť]] na světě. Počet aktivních uživatelů za měsíc přesáhl v roce 2015 jednu miliardu pětset tisíc.&amp;lt;ref&amp;gt;https://newsroom.fb.com/company-info/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Facebooku ==&lt;br /&gt;
* Zakladatelem Facebooku je Mark Zuckerberg student [[Harvardovy univerzita|Harvardovy univerzity]], kde začíná programovat. Jako student druhého ročníku Harvardu, vytvořil s pomocí ukradených fotek stránku www.facemash.com. Za tento krok byl Zuckerberg potrestán půlročním podmínečním vyloučením. Stránka byla ze serverů univerzity stažena. &amp;lt;ref&amp;gt;PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2010, 181 s. ISBN 978-802-4517-421&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V lednu roku 2004 začíná Zuckerberg opět programovat a 4. února spouští stránky s názvem TheFacebook. Členství v síti bylo ze začátku omezeno pouze pro studenty Harvardu.   &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V roce 2005 se Facebook rozšířil do všech univerzit v USA a Kanadě.   &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Koncem září 2006 se Facebook zcela otevírá veřejnosti, podmínkou k registraci byla platná [[e-mailová adresa]] a věk nad 13 let.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* 24. října 2007 společnost [[Microsoft]] oznamuje , že koupila 1,6 %podíl Facebooku za 240 mil. dolarů.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V říjnu 2008 je zřízeno mezinárodní ústředí společnosti v irském Dublinu. V září 2009 měl Facebook poprvé kladný cash flow. &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V květnu 2012 byly akcie společnosti uvedeny na burzu [[NASDAQ]], emisní cena akcií 38 USD ocenila celou společnost na 104 miliard USD.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V roce 2014 Facebook kupuje komunikačního konkurenta [[WhatsApp]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Popis systému ==&lt;br /&gt;
Po registraci v systému a odsouhlasení licence používání má uživatel možnost vyplnit svůj detailní profil a může se připojovat k různým skupinám uživatelů a získávat nové kontakty. Systém umožňuje [[Komunikace|komunikaci]] mezi uživateli pomocí zpráv, diskusních fór nebo diskusemi na uživatelských profilech (Zeď).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním &amp;quot;stavebním prvkem&amp;quot; Facebooku jsou přátelé. Pokud jiný uživatel souhlasí s tím, že je váš přítel, můžete vidět také jeho profil. Někteří uživatelé ovšem svoje profily pomocí nastavení práv uživatelů zveřejňují i lidem, kteří jsou zapsáni pod stejnou skupinou nebo i celému [[internet|internetu]]. Své příspěvky sděluje uživatell pomocí zdi. Jedná se o hlavní prvek v celé struktuře profilu. Slouží k tomu, aby uživatel mohl veřejně komunikovat s přáteli, sdílet nejrůznější stavy, fotky, videa a odkazy. Tento způsob komunikace platí i pro přátelé, kteří mohou tyto prvky zveřejňovat na jeho zdi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími prvky využívanými na Facebooku jsou stránky, skupiny a události. U stránek platí to, že jsou &amp;quot;oficiálním&amp;quot; nebo &amp;quot;veřejným&amp;quot; komunikačním nástrojem Facebooku. Uživatelé mají možnost stát se fanoušky stránky, respektive označit, že se jim daná stránka líbí. Následně se jim zobrazují jednotlivé příspěvky stránky (text, fotka, video, odkaz) přímo na jejich zdi. Skupiny jsou podobné jako stránky, využívají se především pro velmi snadné zakládání diskuzí. Skupina může být otevřená či uzavřená (přístup na pozvání existujícího člena).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technické detaily ==&lt;br /&gt;
Jádro Facebooku je postaveno na softwarovém balíku LAMP (Linux, Apache, MySQL, [[PHP]]). Systém ale používá mnoho dalších technologií jako AJAX, Java nebo Flash. Pro tvorbu aplikací pro Facebook byl vytvořen jazyk FBML (Facebook Markup Language), který je rozšířením [[HTML]] a zajišťuje konzistenci aplikací a bezpečnost. Je také možné používat upravený [[JavaScript]] pod názvem FBJS (Facebook JavaScript). Pro dotazy k databázi se používá FQL (Facebook Query Language).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reklama na Facebooku ==&lt;br /&gt;
Příjmy z reklam jsou hlavním finančním zdrojem Facebooku. Největší výhodou reklamy na Facebooku je velice přesná možnost jejího zacílení. Dá se cílit jak regionálně (s přesností na konkrétní město), tak demograficky, kde kromě standardních kritérií jako je věk a pohlaví, je možné cílit i dle vztahu (zadaný, nezadaný, zasnoubený, vdaný) nebo podle jazyka kterým uživatel mluví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reklama funguje na klasickém principu [[PPC]]. Facebook rovnou při zadávání reklamy doporučí optimální navrženou cenu (bid) za jedno kliknutí. Je také možné nastavit si cenu reklamy za zobrazení CPM, tj. cenu za tisíc zobrazení. &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.lukask.cz/ceny-reklam-na-facebooku-jak-to-funguje/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Wikipedia. . [online]. 20.1.2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook&lt;br /&gt;
* Wikipedia. . [online]. 20.1.2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Facebook&lt;br /&gt;
* ofacebooku.cz. . [online]. 4.2.2015 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: http://www.ofacebooku.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Sociální média]]&lt;br /&gt;
* [[Online sociální sítě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Facebook, sociální síť, Mark Zucgerberg, profil&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=27153</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=27153"/>
		<updated>2015-12-17T11:29:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: /* Tabulka zapsaných hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, výjezdní seminář je povinný&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
*8.10 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*14.10 - 15.10: výjezdní seminář - Borek u Suchomast&lt;br /&gt;
*5.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*26.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*17.12 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seminář v Borku u Suchomast==&lt;br /&gt;
===termín 14-15.10.2015===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Místo konání semináře=====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
fara v Borku u Suchomast&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://mapy.cz/s/lPCj Borek 1, Suchomasty, 267 01, okres Beroun]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
souřadnice 49.8863592N, 14.0433697E&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====Odjezd=====&lt;br /&gt;
středa sraz 14.10 v 8.40, autobusové nádraží Nové Butovice&lt;br /&gt;
Praha, Nové Butovice v 9.00 - &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:suchomasty spojeni.png|700px]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(je nutné být na místě cca dvacet minut předem, abyste měli jistotu, že odjedete :)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Návrat=====&lt;br /&gt;
čtvrtek 15.10. odjezd kolem poledne, podle domluvy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co s sebou?=====&lt;br /&gt;
spacák, notebook, peníze (platí se 100 Kč za jídlo, ubytování, topení), pokud chcete, můžete vzít hudební nástroj :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co když se ztratím?=====&lt;br /&gt;
Zavolejte na mobil Martinovi Součkovi: 603164058&lt;br /&gt;
nebo Janu Brandejsovi: 734736899&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Program=====&lt;br /&gt;
Středa 14.10&lt;br /&gt;
*11 příjezd &lt;br /&gt;
*11.15 úvodní hra&lt;br /&gt;
*12.30 oběd&lt;br /&gt;
*13.30 seznamovací hra &lt;br /&gt;
*15.00  úvod&lt;br /&gt;
*15.15 editorské dovednosti: editace textu, šablony, rozcestníky, stejné stránky, podstránka&lt;br /&gt;
*16.30 přestávka na kafe&lt;br /&gt;
*17.00 editorské dovednosti - kontrola článků&lt;br /&gt;
*18.30 pivo, kytara, povídání u krbu&lt;br /&gt;
Čtvrtek 15.10&lt;br /&gt;
*9.00 editorské dovednosti, kontrola opravených článků&lt;br /&gt;
*10.30 závěr výjezdního semináře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hesla k vypracování Psychologie == &lt;br /&gt;
Efekt zaměření (Focusing effect); Klam konjukce (Conjunction fallacy); Optimistické zkreslení (Optimism bias); Kryptomnézie; APA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hesla k vypracování UISK ==&lt;br /&gt;
Výzkumná data; Long term preservation; Big data; Konceptuální modely; Informační ekonomika; Knihovny státní správy; Tisk; Elektronické publikování; Elektronické časopisy; Vzácné knihy a rukopisy; Web 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka zapsaných hesel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !! Nové heslo 3 !! Opravené heslo 1 !! Opravené heslo 2!! Heslo z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Bílý Michal|| [[Programovací jazyk]]||[[Koomeyův zákon]]||[[Darknet]]||[[Umělá inteligence]]||[[Bradfordův zákon]]||[[Robotika]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Didek Julián|| [[Automatická indexace]]||[[Hardware]]||[[Databáze]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Ellederová Blanka|| [[Obsahová analýza]]||[[Reprezentace znalostí]]||[[Produkční systém]]||[[Metadata]]||[[Digitální knihovna]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Holubetz Petr||[[Informační zahlcení]]||[[Big data]]||[[Digital humanities]]||[[Facebook]]||[[heslo]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Macholdová Linda|| [[Muzea]]||[[Tisk]]||[[Telekomunikace]]||[[Národní digitální knihovna]]||[[Soukromá knihovna]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Matějka Karel|| [[Autorské dílo]]||[[Regionální funkce knihoven]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Požárek Jakub||[[Financování vědy v ČR]]||[[Informační ekonomika]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Sikorová Zuzana|| [[Akademické knihovny]]||[[Soukromé knihovny]]||[[Architektura knihoven]]||[[Bill Gates]]||[[Mediální gramotnost]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Muzeum&amp;diff=27152</id>
		<title>Diskuse:Muzeum</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Muzeum&amp;diff=27152"/>
		<updated>2015-12-17T11:24:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: Založena nová stránka s textem „ * Prolinkovat článek na další stránky Wikisofie * Doplnit reference * Zkontrolovat hierarchii nadpisů  --~~~~“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
* Prolinkovat článek na další stránky Wikisofie&lt;br /&gt;
* Doplnit reference&lt;br /&gt;
* Zkontrolovat hierarchii nadpisů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Petr.Holubetz|Petr.Holubetz]] ([[Diskuse s uživatelem:Petr.Holubetz|diskuse]]) 17. 12. 2015, 12:24 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Tisk&amp;diff=27151</id>
		<title>Diskuse:Tisk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Tisk&amp;diff=27151"/>
		<updated>2015-12-17T11:16:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: Založena nová stránka s textem „ * Uprav formátování nadpisů, [https://wikisofia.cz/index.php/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Vzorov%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek vzorový článek] * V textu použij pod…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
* Uprav formátování nadpisů, [https://wikisofia.cz/index.php/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Vzorov%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek vzorový článek]&lt;br /&gt;
* V textu použij podle možností prokliky na další již zpracovaná hesla Wikisofie (nebo hesla, která by vzniknout měla).&lt;br /&gt;
* Přidej kategorizaci v oblasti Informační studia a knihovnictví.&lt;br /&gt;
* Málo zdrojů, chybí reference, přidat doporučenou literaturu.&lt;br /&gt;
* Přidat ukázky tisku (obrázky)&lt;br /&gt;
* Rozšířit úvodní větu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Petr.Holubetz|Petr.Holubetz]] ([[Diskuse s uživatelem:Petr.Holubetz|diskuse]]) 17. 12. 2015, 12:16 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Telekomunikace&amp;diff=27150</id>
		<title>Diskuse:Telekomunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Telekomunikace&amp;diff=27150"/>
		<updated>2015-12-17T11:11:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
* Uprav formátování nadpisů, [https://wikisofia.cz/index.php/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Vzorov%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek vzorový článek]&lt;br /&gt;
* V textu použij podle možností prokliky na další již zpracovaná hesla Wikisofie (nebo hesla, která by vzniknout měla).&lt;br /&gt;
* Přidej kategorizaci v oblasti Informační studia a knihovnictví.&lt;br /&gt;
* Málo zdrojů, chybí reference, přidat doporučenou literaturu.&lt;br /&gt;
* Opravit funkčnost obrázku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Petr.Holubetz|Petr.Holubetz]] ([[Diskuse s uživatelem:Petr.Holubetz|diskuse]]) 17. 12. 2015, 12:05 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Telekomunikace&amp;diff=27149</id>
		<title>Diskuse:Telekomunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Telekomunikace&amp;diff=27149"/>
		<updated>2015-12-17T11:05:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: Založena nová stránka s textem „ * V textu použij podle možností prokliky na další již zpracovaná hesla Wikisofie (nebo hesla, která by vzniknout měla). * Přidej kategorizaci v …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
* V textu použij podle možností prokliky na další již zpracovaná hesla Wikisofie (nebo hesla, která by vzniknout měla).&lt;br /&gt;
* Přidej kategorizaci v oblasti Informační studia a knihovnictví.&lt;br /&gt;
* Málo zdrojů, chybí reference, přidat doporučenou literaturu.&lt;br /&gt;
* Opravit funkčnost obrázku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Petr.Holubetz|Petr.Holubetz]] ([[Diskuse s uživatelem:Petr.Holubetz|diskuse]]) 17. 12. 2015, 12:05 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&amp;diff=27148</id>
		<title>Digital humanities</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&amp;diff=27148"/>
		<updated>2015-12-17T10:56:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: Doplnění historie&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digital humanities''' (dříve Computing in humanities), oblast výzkumu, která je tvořená spojením humanitních oborů s výpočetní technikou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historie této oblasti výpočetní techniky spadá do roku 1949, kdy Roberto Busa přišel s návrhem na zpracování díla Tomáše Akvinského, kdy se díky přepsání celého díla (56 svazků) do děrných štítků a spolupráce s [[IBM]] dokázal vytvořit tzv. Index Thomisticus&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.corpusthomisticum.org/it/index.age&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve kterém se dali dohledat výskyty slova v celém díle. &amp;lt;ref&amp;gt;JOSEF, Šlerka. &amp;lt;i&amp;gt;Digital humanities - stručné vymezení&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: http://databoutique.cz/post/134731748723/digital-humanities-stručné-vymezení [cit. 2015-12-17]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných [[Databáze|databází]] a [[informačních systémy|informačních systémů]], dále i problematiku [[katalogizace]], sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://ach.org Association for Computers and the Humanities] (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Organizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přehled organizací a institucí spadající pod Alliance of Digital Humanities Organizations ([http://adho.org/ ADHO]), ta má za cíl propagaci a podporu digitálního výzkumu a výuky napříč všemi humanitními obory. Dále působí jako komunitní poradenský orgánm který si klade za cíl podporu excelence výzkumu, publikací a celkové spolupráce. &lt;br /&gt;
Tyto organizace jsou součástí ADHO:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* European Association of Digital Humanities ([http://eadh.org/ EADH])&lt;br /&gt;
* Australasian Association for Digital Humanities ([http://aa-dh.org/ aaDH])&lt;br /&gt;
* Japanese Association for Digital Humanites ([http://www.jadh.org/ JADH])&lt;br /&gt;
* Canadian Society of Digital Humanities/Société canadienne des humanités numériques ([http://csdh-schn.org/ CSDH/SCHN])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* UHLÍŘ, Zdeněk. &amp;quot;Computing in Humanities&amp;quot;. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 11 [cit. 2015-11-26]. urn:nbn:cz:ik-10431. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/1043&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.digitalhumanities.org/companion/view?docId=blackwell/9781405103213/9781405103213.xml&amp;amp;chunk.id=ss1-2-1&lt;br /&gt;
* https://en.wikipedia.org/wiki/Digital_humanities&lt;br /&gt;
* http://wiki.knihovna.cz/index.php/Digital_Humanities&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digital humanities, Computing in humanities&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=27147</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=27147"/>
		<updated>2015-12-17T10:22:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: Doplnění nedostatků po upozornění v diskuzi&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti [[Informačních technologie|Informačních technologií]] (ICT), který označuje takové množství [[data|dat]], které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují několika dimenzemi&amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost [[IBM]] pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Firma [http://www.sas.com/cs_cz/home.html SAS], která se správou velkoobjemových dat zabývá, přidává ještě další složku a tou je:&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
*'''Pátá dimenze - složitost (complexity).'''&lt;br /&gt;
Dnešní data pocházejí z mnoha zdrojů. Provázání, porovnání, sloučení, vyčištění a transformace dat ve všech systémech je stále náročnějším úkolem. Je velmi důležité spojit a korelovat vztahy, hierarchii a početné vazby mezi daty, jinak nad svými daty rychle ztratíte kontrolu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What Is Big Data? | SAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-9]. Dostupné z: http://www.sas.com/cs_cz/insights/big-data/what-is-big-data.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big data se uchovávají v tzv. [[Datový sklad|Datových skladech]] (anglicky Data Warehouse), toto slovní spojení použil poprvé [[William H. Inmon]]&amp;lt;ref&amp;gt;INMON, William H a Chuck KELLEY. &amp;lt;i&amp;gt;Rdb/VMS, developing the data warehouse&amp;lt;/i&amp;gt;. Boston: QED Pub. Group, c1993, xxiv, 225 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [[Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy|TDKIV]]&amp;lt;ref&amp;gt;Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy&amp;lt;/ref&amp;gt; je datový sklad vnímán jako Databáze optimalizovaná pro dotazy, analýzy dat a tvorbu sestav. Vytváří se přenosem, transformací a často též agregací primárních dat z provozních systémů a z externích zdrojů a jejich integrováním do jednotné datové základny. Struktura datového skladu je založena zpravidla na dvou typech objektů - tabulkách faktů a tabulkách dimenzí (např. čas, místo), z nichž lze vytvářet vícerozměrné objekty (kostky). Uložená data lze využívat prostřednictvím dotazování, reportingu, OLAP (on-line analytické zpracování), dolování dat, vizualizace dat.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Datový sklad. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000389&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Data]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/82110.pdf Datové sklady a možnosti analýzy a reportování dat ve výuce][cit. 2015-11-25].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ČERNË, Michal. Big data a jejich možnosti v kontextu knihoven. Knihovna [online]. 2013, 24(1): 104-111 [cit. 2015-12-17]. ISSN 18013252. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;amp;db=lls&amp;amp;an=88175803&amp;amp;scope=site&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GOES, Paulo B. Big Data and IS Research. MIS Quarterly [online]. 2014, 38(3): iii [cit. 2015-12-17]. ISSN 02767783. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;amp;db=bth&amp;amp;an=97267368&amp;amp;scope=site&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big data, Datový sklad, Data Warehouse, Databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhlas&amp;diff=26963</id>
		<title>Rozhlas</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhlas&amp;diff=26963"/>
		<updated>2015-12-14T10:22:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Rozhlas''' je masové komunikační medium formátu ''one to man''y pro jednosměrný přenos zvuku. &amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;CROSBIE, Vin. &amp;lt;i&amp;gt;What is new media?&amp;lt;/i&amp;gt;. Sociology central, 2002. Dostupné také z: www.sociology.org.uk/as4mm3a.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z technického hlediska se jedná o telekomunikační zařízení využívající pro jednosměrný přenos zvukové stopy na dálku vysokofrekvenční elektromagnetické vlny. Pro přenos zvuku se využívají také metalické linky (místní rozhlas, rozhlas po drátě), dále pak internet a radiové vysílání z družic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ROZHLAS&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;WIKIPEDIA. &amp;lt;i&amp;gt;Rozhlas&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia org, 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhlas&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozhlas můžeme označit i cizím výrazem rádio. V češtině však slovem rádio označujeme především technické otázky spojené s vysíláním. Slovo rozhlas pak označuje vysílání samo.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ROZHLAS&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;BP&amp;quot;&amp;gt;OBRÁTILOVÁ, Alena. &amp;lt;i&amp;gt;Rozhlas jako nové medium: remediace Českého rozhlasu v prostředí internetu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: MUNI, FF, 2013. Dostupné také z: http://is.muni.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princip vlnového přenosu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro šíření rozhlasového vysílání je využíváno elektromagnetického spektra, které obsahuje elektromagnetické vlny různých délek. Zvuk přenášený radiovým vysíláním je tvořen akustickými signály převedenými na signály elektrické, které však nejsou pro své nízké frekvence šiřitelné do větších vzdáleností. Z tohoto důvodu jsou dále elektrické radiové vlny modulovány na frekvence vyšších kmitočtů. Používají se dvě základní modulace elektrických signálů: frekvenční (FM) a amplitudová (AM).  &amp;lt;ref name=&amp;quot;ROZHLAS&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;BP&amp;quot;/&amp;gt; ''&amp;quot;Při amplitudové modulaci (AM) se mění amplituda nosné vlny podle přenášené modulace, při kmitočtové (nebo také frekvenční - FM) ovlivňuje modulace kmitočet.&amp;quot;''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Amplitudová modulace, která je náchylnější na rušení výboji atmosférické elektřiny, jiskřením elektrických spotřebičů a rozvodů, provozem vozidel atd., se využívá při vysílání na dlouhých (DV), středních (SV) a krátkých vlnách (KV).'' ''Kmitočtová modulace, která se využívá v pásmu VKV, není tak náchylná na uváděná rušení a navíc umožňuje přenášet výrazně širší kmitočtové pásmo (cca 15 kHz), stereofonní přenos a v posledních letech i další doplňkové služby, tzv. RDS.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;BP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Jaký je rozdíl mezi AM a FM? | Často kladené dotazy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Český rozhlas, 2012 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/napoveda/faq/_zprava/139617&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie–technologický vývoj ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 19. století &lt;br /&gt;
:* &amp;lt;small&amp;gt;Samuel Morse sestrojil první telegraf&amp;lt;/small&amp;gt;&lt;br /&gt;
:* &amp;lt;small&amp;gt;J. C. Maxwell představil svou teoretickou práci, ve které došel k závěru, že světlo, elektřinu a magnetismus lze přenášet jako vlnové záření.&amp;lt;/small&amp;gt;&lt;br /&gt;
:* &amp;lt;small&amp;gt;první osobou, která uskutečnila bezdrátový přenos informace atmosférou, byl zubař M. Loomis, který na vzdálenost 18 mil přenášel morseovku zakódovanou do různých hodnot elektrického proudu.&amp;lt;/small&amp;gt; &lt;br /&gt;
:* &amp;lt;small&amp;gt;První, kdo úspěšně sestrojil a zprovoznil radiový systém a nechal si jej v roce 1897 patentovat, byl Guglielmo Marconi.&amp;lt;/small&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1901 - &amp;lt;small&amp;gt;Guglielmo Marconi provedl úspěšný přenos radiového signálu přes Atlantický oceán a rádiového přenosu telegrafních kódů se tak začalo úspěšně používat v lodní dopravě.&amp;lt;/small&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1906 - &amp;lt;small&amp;gt;První radiový přenos lidského hlasu uskutečnil R. Fesseden na Štědrý večer roku 1906, který započal období masových komunikačních prostředků.&amp;lt;/small&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;small&amp;gt;Obrovský význam v rozvoji rádiových technologií a v možnostech jejich využití sehrála 1. světová válka.&amp;lt;/small&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;BP&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;RADIOMLADÉ&amp;quot;&amp;gt;KŘÍŽEK, Viktor. &amp;lt;i&amp;gt;Když rádio bylo mladé&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Dvůr Králové nad Labem: ELLI print, 2004, 219 s. ISBN 80-239-2284-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie rozhlasového vysílání ve světě ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 13. ledna 1910, se konal první rozhlasový přenos opery na světě, a to z Metropolitní opery v New Yorku.&lt;br /&gt;
* 1920 – do provozu uvedena první rozhlasová stanice&lt;br /&gt;
* 1922 - Začátek vysílání BBC&lt;br /&gt;
* 1923 – Začátek vysílání Československého rozhlasu v Praze&lt;br /&gt;
* 1926 - Československý rozhlas začíná vysílat na Slovensku &lt;br /&gt;
=== Historie v Československu ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
První radiostanice pro bezdrátový přenos řeči vzniká již roku 1918 na pražském Petříně. První zpráva je z ní ale vysílána až o rok později tj. roku 1919 a trvá další tři roky, než je vysílač využit k prvnímu hromadnému poslechu. V roce 1923 je už v provozu hned několik vysílačů a také vchází v platnost Zákon o telegrafech, který státu zajišťuje monopol na provozování radiofonie. Soukromým společnostem je pouze udělována koncese k vysílání.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Pravidelné vysílání českého rozhlasu bylo zahájeno v květnu 1923. Do původní ryze soukromé společnosti, která nese jméno Radiožurnál a která od svého založení prožívala složité chvíle a potýkala se s obtížnou finanční situací, vstoupil jako majoritní vlastník stát a vytvořil tak podmínky pro profesionalizaci a rozšíření programové nabídky. Postupně jsou do programu začleněny pravidelné zpravodajské relace, hudba, pořady pro děti, umělecké pořady, divadelní představení, sportovní přenosy atd., což vede k obrovské popularizaci rádia mezi běžnými lidmi a rozhlas pozvolna začíná být vnímán a chápán jako prostředek masové komunikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Třicátá léta dvacátého století jsou považována za zlatý věk rozhlasového vysílání. Dochází k naprosté profesionalizaci a programová nabídka se ustaluje v široké škále pravidelného vysílání. Z rozhlasu se stává vlivná instituce, která požívá u veřejnosti obrovské autority. Již v období před druhou světovou válkou Radiožurnál zařazuje do programu mnoho přenosů ze zahraničí a následuje tak trend zahraničních rádií oblíbeného přeshraničního vysílání.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
V období druhé světové války je jak technologický tak programový rozvoj rádia zastaven, dochází k personálním změnám a je zavedena přísná cenzura vysílání. Rozhlas jako významné komunikační médium slouží jako velmi užitečný nástroj k šíření fašistické ideologie. &lt;br /&gt;
Důležitou roli sehrál rozhlas v Pražském povstání, které bylo zahájeno výzvou, jež zazněla právě z radiových přijímačů pražských obyvatel. Krátké období pro druhé světové válce zažívá rozhlas určitou renesanci a navrací se k programové skladbě z předválečných let a na krátkou dobu obnovuje spolupráci se zahraničními rádii.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1948 přebírá dohled nad Československým rozhlasem Komunistická strana a opět nastává dlouhé období kontroly a cenzury vysílání. Stejně jako za druhé světové války i v této době slouží rozhlas k účelu ideologické manipulace národa. V tomto období je využíván především přenos vysílání pomocí kabelů, protože přenos rozhlasového vysílání po metalických linkách, není možné rušit a blokovat rušičkami. Bylo tomu především z důvodu ochrany obyvatelstva před invazí imperialistů do tehdejšího Československa. Širší zavedení rozhlasu do domácností tedy primárně nesloužilo k zábavě a obecné informovanosti obyvatelstva ale k jeho ochraně. Šíření radiového vysílání po drátě bylo postupně nahrazeno vysíláním pomocí velmi krátkých vln a v roce 2000 bylo definitivně ukončeno.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
60. léta jsou považována za období renesance. Výrazně se mění programové schéma vysílání. Vznikají nové pořady jako například rozhlasová hra, která se stává mezi posluchači velmi populární. Se změnou programové skladby se mění i vnímání Československého rozhlasu jako instituce, která získává charakter zprostředkovatele zábavy a kultury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V období normalizace se z Československého rozhlasu opět stává mocenský nástroj a silněji se projevuje i cenzura. Nicméně v tomto období dochází k výrazným technologickým inovacím. Vysílání zahajují postupně i další stanice Československého rozhlasu, které tematicky směřují své vysílání ke konkrétním posluchačům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 90. letech vzniká mnoho nových soukromých rozhlasových stanic, které se postupně profilují podle zájmu posluchačů a poptávce na trhu. Dochází k modernizaci přenosové sítě a k přenosu signálu se od druhé poloviny 90 let začínají využívat satelity a. internet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;RADIOMLADÉ&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Historie rozhlasu v kostce | Rozhlasová historie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Český rozhlas [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/archiv/historie/_zprava/historie-rozhlasu-v-kostce--1392938&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Český rozhlas jako veřejnoprávní instituce ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Český rozhlas je na rozdíl od komerčních rádiových stanic především veřejnoprávní institucí, jejímž posláním je služba veřejnosti. Tento cíl jej odlišuje od konkurence a klade na něj odlišné požadavky, které korespondují s úmluvou Základních hodnot veřejnoprávních médií, jíž je Český rozhlas signatářem. Jedná se o těchto šest stanov, které se dají ve stručnosti shrnout takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Univerzalita'''-Programová náplň vysílání má být přístupná všem bez rozdílu. Vysílání nabízí zprostředkování informací a kulturních pořadů, ale zároveň zachovává jejich neutrálnost.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Nezávislost'''-Udržovat naprostou nestrannost v politických zájmech a ideologiích a zachovávat si tím důvěryhodnost u posluchačů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Znamenitost'''-Udávání kvalitativních a profesionálních standardů pro ostatní média.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Rozmanitost'''-Obsazování žánrů a názorů musí být vyvážené a odpovídat různorodosti posluchačské základny, kterou tvoří posluchači různých vyznání, národností a názorů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odpovědnost'''-Hospodárné a transparentní nakládání s finančními prostředky koncesionářů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Inovace'''-Inovativní a kreativní přístup k vysílání s využitím nových médií. Cílená snaha o zařazování nových formátů a nově přístupných technologií do vysílání.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Mise a vize | O rozhlase&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Český rozhlas [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/informace/misevize&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Soukromé rozhlasové stanice ==&lt;br /&gt;
Soukromé jinak také komerční rozhlasové stanice jsou financované především z prodeje reklamy a čistě podléhají kritériím trhu. Žánrově se profilují podle aktuálního vkusu a požadavků posluchačů a vývoje konkurenčního prostředí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozhlas jako specifický komunikační prostředek ==&lt;br /&gt;
==== Operativnost ====&lt;br /&gt;
'''Maximální operativnost,''' která plyne z různorodosti a četného střídání zpravodajských relací, přináší rozhlasu v porovnání např. s tiskem velkou konkurenční výhodu. Díky přímým přenosům může rozhlasové zpravodajství dosahovat i maximální aktuálnost informací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Kontinuita a dostupnost====&lt;br /&gt;
'''Kontinuita'''rozhlasového vysílání umožňuje prakticky nepřetržitý kontakt s posluchačem a díky prakticky '''stoprocentnímu pokrytí '''rozhlasovým signálem umožňuje poslouchat vysílání v podstatě kdykoliv a kdekoliv.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Individualita posluchačů====&lt;br /&gt;
Různorodost posluchačské základy rozhlasového vysílání je velmi pestrá. Skládá se z posluchačů různého věku vyznání, národností, vzdělání i sociálního postavení. Rozhlas vždy poslouchá určitý počet jednotlivců, kteří poslouchají rozhlas individuálně, nebo malých skupin lidí. Z toho důvodu rozhlasové vysílání buď přímo cílí na konkrétní skupiny posluchačů, nebo v sobě zahrnuje pestrou škálu pořadů, tak aby zaujal široké spektrum posluchačské základny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Zpětná vazba====&lt;br /&gt;
V dobách před rozšířením komunikačních technologií v rozhlasu zpětná vazba v podstatě neexistovala. Jedinou možností, jak získat názory posluchačů na vysílané programy byly průzkumy poslechovosti, případně dopisy, které do redakcí od posluchačů docházely. Později se k programu a oblíbenosti jednotlivých pořadů mohli posluchači vyjádřit prostřednictvím telefonu. Ovšem počet těchto posluchačů netvořil dostatečně reprezentativní vzorek. V dnešní době je pro získání zpětné vazby využívána i SMS zpráva, email a internetový dotazník. Navzdory všem těmto technologickým možnostem je však přímá zpětná vazba minimální.&lt;br /&gt;
====Zvuk - jediný komunikační prostředek====&lt;br /&gt;
Prostřednictvím rozhlasového vysílání se dají šířit jen takové informační obsahy, které se dají vyjádřit pouze ve zvukové podobě. Tímto omezením jsou dané i výrazové prostředky, kterými rozhlas s posluchači komunikuje. Vyjma řeči a hudby jsou to i různé „dekorativní“ zvuky a šumy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MEDVYCH&amp;quot;&amp;gt;ZAJÍCOVÁ, Radka. &amp;lt;i&amp;gt;Specifika rozhlasu a televize: Mediální výchova&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: FSV, 2008, 16 s. Dostupné také z: http://medialnivychova.fsv.cuni.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;WIKI&amp;quot;&amp;gt;WIKIPEDIA. &amp;lt;i&amp;gt;Rozhlas&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia.or, 2015. Dostupné také z: https://sk.wikipedia.org/wiki/Rozhlas_(zvuk)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Způsoby vnímání rozhlasového vysílání ==&lt;br /&gt;
Vnímání rozhlasového programu je založené výlučně na sluchovém vjemu. Můžeme určit zhruba tři základní způsoby vnímání rozhlasového vysílání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1)	Soustředěný poslech, kdy je vnímání pořadu jedinou činností. V dobách, kdy ještě nebylo běžné televizní vysílání, se tímto způsobem poslouchaly rozhlasové relace především pak rozhlasové hry, projevy významných osobností či sportovní zápasy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 2)	Souvislá pozornost, kdy je sice poslech vysílání pouze doplňkovou činností k jiné hlavní činnosti, která však plně nezaměstnává naše smysly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 3)	Poslech rádia jako zvukové kulisy. Tento způsob vnímání rozhlasového vysílání je v dnešní době nejrozšířenější.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MEDVYCH&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;WIKI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhlas&amp;diff=26962</id>
		<title>Rozhlas</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhlas&amp;diff=26962"/>
		<updated>2015-12-14T10:21:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Rozhlas''' je masové komunikační medium formátu ''one to man''y pro jednosměrný přenos zvuku. &amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;CROSBIE, Vin. &amp;lt;i&amp;gt;What is new media?&amp;lt;/i&amp;gt;. Sociology central, 2002. Dostupné také z: www.sociology.org.uk/as4mm3a.doc&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z technického hlediska se jedná o telekomunikační zařízení využívající pro jednosměrný přenos zvukové stopy na dálku vysokofrekvenční elektromagnetické vlny. Pro přenos zvuku se využívají také metalické linky (místní rozhlas, rozhlas po drátě), dále pak internet a radiové vysílání z družic.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ROZHLAS&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;WIKIPEDIA. &amp;lt;i&amp;gt;Rozhlas&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia org, 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhlas&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozhlas můžeme označit i cizím výrazem rádio. V češtině však slovem rádio označujeme především technické otázky spojené s vysíláním. Slovo rozhlas pak označuje vysílání samo.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ROZHLAS&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;BP&amp;quot;&amp;gt;OBRÁTILOVÁ, Alena. &amp;lt;i&amp;gt;Rozhlas jako nové medium: remediace Českého rozhlasu v prostředí internetu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: MUNI, FF, 2013. Dostupné také z: http://is.muni.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princip vlnového přenosu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro šíření rozhlasového vysílání je využíváno elektromagnetického spektra, které obsahuje elektromagnetické vlny různých délek. Zvuk přenášený radiovým vysíláním je tvořen akustickými signály převedenými na signály elektrické, které však nejsou pro své nízké frekvence šiřitelné do větších vzdáleností. Z tohoto důvodu jsou dále elektrické radiové vlny modulovány na frekvence vyšších kmitočtů. Používají se dvě základní modulace elektrických signálů: frekvenční (FM) a amplitudová (AM).  &amp;lt;ref name=&amp;quot;ROZHLAS&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;BP&amp;quot;/&amp;gt; ''&amp;quot;Při amplitudové modulaci (AM) se mění amplituda nosné vlny podle přenášené modulace, při kmitočtové (nebo také frekvenční - FM) ovlivňuje modulace kmitočet.&amp;quot;''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Amplitudová modulace, která je náchylnější na rušení výboji atmosférické elektřiny, jiskřením elektrických spotřebičů a rozvodů, provozem vozidel atd., se využívá při vysílání na dlouhých (DV), středních (SV) a krátkých vlnách (KV).'' ''Kmitočtová modulace, která se využívá v pásmu VKV, není tak náchylná na uváděná rušení a navíc umožňuje přenášet výrazně širší kmitočtové pásmo (cca 15 kHz), stereofonní přenos a v posledních letech i další doplňkové služby, tzv. RDS.“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;BP&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Jaký je rozdíl mezi AM a FM? | Často kladené dotazy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Český rozhlas, 2012 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/napoveda/faq/_zprava/139617&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie–technologický vývoj ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 19. století &lt;br /&gt;
* &amp;lt;small&amp;gt;Samuel Morse sestrojil první telegraf&amp;lt;/small&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;small&amp;gt;J. C. Maxwell představil svou teoretickou práci, ve které došel k závěru, že světlo, elektřinu a magnetismus lze přenášet jako vlnové záření.&amp;lt;/small&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &amp;lt;small&amp;gt;první osobou, která uskutečnila bezdrátový přenos informace atmosférou, byl zubař M. Loomis, který na vzdálenost 18 mil přenášel morseovku zakódovanou do různých hodnot elektrického proudu.&amp;lt;/small&amp;gt; &lt;br /&gt;
* &amp;lt;small&amp;gt;První, kdo úspěšně sestrojil a zprovoznil radiový systém a nechal si jej v roce 1897 patentovat, byl Guglielmo Marconi.&amp;lt;/small&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1901 - &amp;lt;small&amp;gt;Guglielmo Marconi provedl úspěšný přenos radiového signálu přes Atlantický oceán a rádiového přenosu telegrafních kódů se tak začalo úspěšně používat v lodní dopravě.&amp;lt;/small&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1906 - &amp;lt;small&amp;gt;První radiový přenos lidského hlasu uskutečnil R. Fesseden na Štědrý večer roku 1906, který započal období masových komunikačních prostředků.&amp;lt;/small&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;lt;small&amp;gt;Obrovský význam v rozvoji rádiových technologií a v možnostech jejich využití sehrála 1. světová válka.&amp;lt;/small&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;BP&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;RADIOMLADÉ&amp;quot;&amp;gt;KŘÍŽEK, Viktor. &amp;lt;i&amp;gt;Když rádio bylo mladé&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Dvůr Králové nad Labem: ELLI print, 2004, 219 s. ISBN 80-239-2284-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie rozhlasového vysílání ve světě ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 13. ledna 1910, se konal první rozhlasový přenos opery na světě, a to z Metropolitní opery v New Yorku.&lt;br /&gt;
* 1920 – do provozu uvedena první rozhlasová stanice&lt;br /&gt;
* 1922 - Začátek vysílání BBC&lt;br /&gt;
* 1923 – Začátek vysílání Československého rozhlasu v Praze&lt;br /&gt;
* 1926 - Československý rozhlas začíná vysílat na Slovensku &lt;br /&gt;
=== Historie v Československu ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
První radiostanice pro bezdrátový přenos řeči vzniká již roku 1918 na pražském Petříně. První zpráva je z ní ale vysílána až o rok později tj. roku 1919 a trvá další tři roky, než je vysílač využit k prvnímu hromadnému poslechu. V roce 1923 je už v provozu hned několik vysílačů a také vchází v platnost Zákon o telegrafech, který státu zajišťuje monopol na provozování radiofonie. Soukromým společnostem je pouze udělována koncese k vysílání.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Pravidelné vysílání českého rozhlasu bylo zahájeno v květnu 1923. Do původní ryze soukromé společnosti, která nese jméno Radiožurnál a která od svého založení prožívala složité chvíle a potýkala se s obtížnou finanční situací, vstoupil jako majoritní vlastník stát a vytvořil tak podmínky pro profesionalizaci a rozšíření programové nabídky. Postupně jsou do programu začleněny pravidelné zpravodajské relace, hudba, pořady pro děti, umělecké pořady, divadelní představení, sportovní přenosy atd., což vede k obrovské popularizaci rádia mezi běžnými lidmi a rozhlas pozvolna začíná být vnímán a chápán jako prostředek masové komunikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Třicátá léta dvacátého století jsou považována za zlatý věk rozhlasového vysílání. Dochází k naprosté profesionalizaci a programová nabídka se ustaluje v široké škále pravidelného vysílání. Z rozhlasu se stává vlivná instituce, která požívá u veřejnosti obrovské autority. Již v období před druhou světovou válkou Radiožurnál zařazuje do programu mnoho přenosů ze zahraničí a následuje tak trend zahraničních rádií oblíbeného přeshraničního vysílání.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
V období druhé světové války je jak technologický tak programový rozvoj rádia zastaven, dochází k personálním změnám a je zavedena přísná cenzura vysílání. Rozhlas jako významné komunikační médium slouží jako velmi užitečný nástroj k šíření fašistické ideologie. &lt;br /&gt;
Důležitou roli sehrál rozhlas v Pražském povstání, které bylo zahájeno výzvou, jež zazněla právě z radiových přijímačů pražských obyvatel. Krátké období pro druhé světové válce zažívá rozhlas určitou renesanci a navrací se k programové skladbě z předválečných let a na krátkou dobu obnovuje spolupráci se zahraničními rádii.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1948 přebírá dohled nad Československým rozhlasem Komunistická strana a opět nastává dlouhé období kontroly a cenzury vysílání. Stejně jako za druhé světové války i v této době slouží rozhlas k účelu ideologické manipulace národa. V tomto období je využíván především přenos vysílání pomocí kabelů, protože přenos rozhlasového vysílání po metalických linkách, není možné rušit a blokovat rušičkami. Bylo tomu především z důvodu ochrany obyvatelstva před invazí imperialistů do tehdejšího Československa. Širší zavedení rozhlasu do domácností tedy primárně nesloužilo k zábavě a obecné informovanosti obyvatelstva ale k jeho ochraně. Šíření radiového vysílání po drátě bylo postupně nahrazeno vysíláním pomocí velmi krátkých vln a v roce 2000 bylo definitivně ukončeno.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
60. léta jsou považována za období renesance. Výrazně se mění programové schéma vysílání. Vznikají nové pořady jako například rozhlasová hra, která se stává mezi posluchači velmi populární. Se změnou programové skladby se mění i vnímání Československého rozhlasu jako instituce, která získává charakter zprostředkovatele zábavy a kultury.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V období normalizace se z Československého rozhlasu opět stává mocenský nástroj a silněji se projevuje i cenzura. Nicméně v tomto období dochází k výrazným technologickým inovacím. Vysílání zahajují postupně i další stanice Československého rozhlasu, které tematicky směřují své vysílání ke konkrétním posluchačům.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 90. letech vzniká mnoho nových soukromých rozhlasových stanic, které se postupně profilují podle zájmu posluchačů a poptávce na trhu. Dochází k modernizaci přenosové sítě a k přenosu signálu se od druhé poloviny 90 let začínají využívat satelity a. internet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;RADIOMLADÉ&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Historie rozhlasu v kostce | Rozhlasová historie&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Český rozhlas [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/archiv/historie/_zprava/historie-rozhlasu-v-kostce--1392938&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Český rozhlas jako veřejnoprávní instituce ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Český rozhlas je na rozdíl od komerčních rádiových stanic především veřejnoprávní institucí, jejímž posláním je služba veřejnosti. Tento cíl jej odlišuje od konkurence a klade na něj odlišné požadavky, které korespondují s úmluvou Základních hodnot veřejnoprávních médií, jíž je Český rozhlas signatářem. Jedná se o těchto šest stanov, které se dají ve stručnosti shrnout takto:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Univerzalita'''-Programová náplň vysílání má být přístupná všem bez rozdílu. Vysílání nabízí zprostředkování informací a kulturních pořadů, ale zároveň zachovává jejich neutrálnost.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Nezávislost'''-Udržovat naprostou nestrannost v politických zájmech a ideologiích a zachovávat si tím důvěryhodnost u posluchačů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Znamenitost'''-Udávání kvalitativních a profesionálních standardů pro ostatní média.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Rozmanitost'''-Obsazování žánrů a názorů musí být vyvážené a odpovídat různorodosti posluchačské základny, kterou tvoří posluchači různých vyznání, národností a názorů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odpovědnost'''-Hospodárné a transparentní nakládání s finančními prostředky koncesionářů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Inovace'''-Inovativní a kreativní přístup k vysílání s využitím nových médií. Cílená snaha o zařazování nových formátů a nově přístupných technologií do vysílání.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Mise a vize | O rozhlase&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Český rozhlas [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/informace/misevize&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Soukromé rozhlasové stanice ==&lt;br /&gt;
Soukromé jinak také komerční rozhlasové stanice jsou financované především z prodeje reklamy a čistě podléhají kritériím trhu. Žánrově se profilují podle aktuálního vkusu a požadavků posluchačů a vývoje konkurenčního prostředí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rozhlas jako specifický komunikační prostředek ==&lt;br /&gt;
==== Operativnost ====&lt;br /&gt;
'''Maximální operativnost,''' která plyne z různorodosti a četného střídání zpravodajských relací, přináší rozhlasu v porovnání např. s tiskem velkou konkurenční výhodu. Díky přímým přenosům může rozhlasové zpravodajství dosahovat i maximální aktuálnost informací.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Kontinuita a dostupnost====&lt;br /&gt;
'''Kontinuita'''rozhlasového vysílání umožňuje prakticky nepřetržitý kontakt s posluchačem a díky prakticky '''stoprocentnímu pokrytí '''rozhlasovým signálem umožňuje poslouchat vysílání v podstatě kdykoliv a kdekoliv.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Individualita posluchačů====&lt;br /&gt;
Různorodost posluchačské základy rozhlasového vysílání je velmi pestrá. Skládá se z posluchačů různého věku vyznání, národností, vzdělání i sociálního postavení. Rozhlas vždy poslouchá určitý počet jednotlivců, kteří poslouchají rozhlas individuálně, nebo malých skupin lidí. Z toho důvodu rozhlasové vysílání buď přímo cílí na konkrétní skupiny posluchačů, nebo v sobě zahrnuje pestrou škálu pořadů, tak aby zaujal široké spektrum posluchačské základny.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Zpětná vazba====&lt;br /&gt;
V dobách před rozšířením komunikačních technologií v rozhlasu zpětná vazba v podstatě neexistovala. Jedinou možností, jak získat názory posluchačů na vysílané programy byly průzkumy poslechovosti, případně dopisy, které do redakcí od posluchačů docházely. Později se k programu a oblíbenosti jednotlivých pořadů mohli posluchači vyjádřit prostřednictvím telefonu. Ovšem počet těchto posluchačů netvořil dostatečně reprezentativní vzorek. V dnešní době je pro získání zpětné vazby využívána i SMS zpráva, email a internetový dotazník. Navzdory všem těmto technologickým možnostem je však přímá zpětná vazba minimální.&lt;br /&gt;
====Zvuk - jediný komunikační prostředek====&lt;br /&gt;
Prostřednictvím rozhlasového vysílání se dají šířit jen takové informační obsahy, které se dají vyjádřit pouze ve zvukové podobě. Tímto omezením jsou dané i výrazové prostředky, kterými rozhlas s posluchači komunikuje. Vyjma řeči a hudby jsou to i různé „dekorativní“ zvuky a šumy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MEDVYCH&amp;quot;&amp;gt;ZAJÍCOVÁ, Radka. &amp;lt;i&amp;gt;Specifika rozhlasu a televize: Mediální výchova&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: FSV, 2008, 16 s. Dostupné také z: http://medialnivychova.fsv.cuni.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;WIKI&amp;quot;&amp;gt;WIKIPEDIA. &amp;lt;i&amp;gt;Rozhlas&amp;lt;/i&amp;gt;. Wikimedia.or, 2015. Dostupné také z: https://sk.wikipedia.org/wiki/Rozhlas_(zvuk)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Způsoby vnímání rozhlasového vysílání ==&lt;br /&gt;
Vnímání rozhlasového programu je založené výlučně na sluchovém vjemu. Můžeme určit zhruba tři základní způsoby vnímání rozhlasového vysílání.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 1)	Soustředěný poslech, kdy je vnímání pořadu jedinou činností. V dobách, kdy ještě nebylo běžné televizní vysílání, se tímto způsobem poslouchaly rozhlasové relace především pak rozhlasové hry, projevy významných osobností či sportovní zápasy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 2)	Souvislá pozornost, kdy je sice poslech vysílání pouze doplňkovou činností k jiné hlavní činnosti, která však plně nezaměstnává naše smysly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* 3)	Poslech rádia jako zvukové kulisy. Tento způsob vnímání rozhlasového vysílání je v dnešní době nejrozšířenější.&amp;lt;ref name=&amp;quot;MEDVYCH&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;WIKI&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=25583</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=25583"/>
		<updated>2015-11-26T17:19:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují několika dimenzemi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Firma [http://www.sas.com/cs_cz/home.html SAS], která se správou velkoobjemových dat zabývá, přidává ještě další složku a tou je:&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
*'''Pátá dimenze - složitost (complexity).'''&lt;br /&gt;
Dnešní data pocházejí z mnoha zdrojů. Provázání, porovnání, sloučení, vyčištění a transformace dat ve všech systémech je stále náročnějším úkolem. Je velmi důležité spojit a korelovat vztahy, hierarchii a početné vazby mezi daty, jinak nad svými daty rychle ztratíte kontrolu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What Is Big Data? | SAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-9]. Dostupné z: http://www.sas.com/cs_cz/insights/big-data/what-is-big-data.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big data se uchovávají v tzv. [[Datový sklad|Datových skladech]] (anglicky Data Warehouse), toto slovní spojení použil poprvé [[William H. Inmon]]&amp;lt;ref&amp;gt;INMON, William H a Chuck KELLEY. &amp;lt;i&amp;gt;Rdb/VMS, developing the data warehouse&amp;lt;/i&amp;gt;. Boston: QED Pub. Group, c1993, xxiv, 225 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [[Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy|TDKIV]]&amp;lt;ref&amp;gt;Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy&amp;lt;/ref&amp;gt; je datový sklad vnímán jako Databáze optimalizovaná pro dotazy, analýzy dat a tvorbu sestav. Vytváří se přenosem, transformací a často též agregací primárních dat z provozních systémů a z externích zdrojů a jejich integrováním do jednotné datové základny. Struktura datového skladu je založena zpravidla na dvou typech objektů - tabulkách faktů a tabulkách dimenzí (např. čas, místo), z nichž lze vytvářet vícerozměrné objekty (kostky). Uložená data lze využívat prostřednictvím dotazování, reportingu, OLAP (on-line analytické zpracování), dolování dat, vizualizace dat.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Datový sklad. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000389&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/82110.pdf Datové sklady a možnosti analýzy a reportování dat ve výuce][cit. 2015-11-25].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big data, Datový sklad, Data Warehouse, Databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=25582</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=25582"/>
		<updated>2015-11-26T17:19:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: Doladění hesla&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují několika dimenzemi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Firma [http://www.sas.com/cs_cz/home.html SAS], která se správou velkoobjemových dat zabývá, přidává ještě další složku a tou je:&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
*'''Pátá dimenze - složitost (complexity).'''&lt;br /&gt;
Dnešní data pocházejí z mnoha zdrojů. Provázání, porovnání, sloučení, vyčištění a transformace dat ve všech systémech je stále náročnějším úkolem. Je velmi důležité spojit a korelovat vztahy, hierarchii a početné vazby mezi daty, jinak nad svými daty rychle ztratíte kontrolu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What Is Big Data? | SAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-9]. Dostupné z: http://www.sas.com/cs_cz/insights/big-data/what-is-big-data.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big data se uchovávají v tzv. [[Datový sklad|Datových skladech]] (anglicky Data Warehouse), toto slovní spojení použil poprvé [[William H. Inmon]]&amp;lt;ref&amp;gt;INMON, William H a Chuck KELLEY. &amp;lt;i&amp;gt;Rdb/VMS, developing the data warehouse&amp;lt;/i&amp;gt;. Boston: QED Pub. Group, c1993, xxiv, 225 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [[Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy|TDKIV]]&amp;lt;ref&amp;gt;Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy&amp;lt;/ref&amp;gt; je datový sklad vnímán jako Databáze optimalizovaná pro dotazy, analýzy dat a tvorbu sestav. Vytváří se přenosem, transformací a často též agregací primárních dat z provozních systémů a z externích zdrojů a jejich integrováním do jednotné datové základny. Struktura datového skladu je založena zpravidla na dvou typech objektů - tabulkách faktů a tabulkách dimenzí (např. čas, místo), z nichž lze vytvářet vícerozměrné objekty (kostky). Uložená data lze využívat prostřednictvím dotazování, reportingu, OLAP (on-line analytické zpracování), dolování dat, vizualizace dat.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Datový sklad. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000389&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/82110.pdf Datové sklady a možnosti analýzy a reportování dat ve výuce][cit. 2015-11-25].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big data, Datový sklad, Data Warehouse, Databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&amp;diff=25564</id>
		<title>Digital humanities</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&amp;diff=25564"/>
		<updated>2015-11-26T16:01:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digital humanities''' (dříve Computing in humanities), oblast výzkumu, která je tvořená spojením humanitních oborů s výpočetní technikou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných databází a informačních systémů, dále i problematiku katalogizace, sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://ach.org Association for Computers and the Humanities] (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Organizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přehled organizací a institucí spadající pod Alliance of Digital Humanities Organizations ([http://adho.org/ ADHO]), ta má za cíl propagaci a podporu digitálního výzkumu a výuky napříč všemi humanitními obory. Dále působí jako komunitní poradenský orgánm který si klade za cíl podporu excelence výzkumu, publikací a celkové spolupráce. &lt;br /&gt;
Tyto organizace jsou součástí ADHO:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* European Association of Digital Humanities ([http://eadh.org/ EADH])&lt;br /&gt;
* Australasian Association for Digital Humanities ([http://aa-dh.org/ aaDH])&lt;br /&gt;
* Japanese Association for Digital Humanites ([http://www.jadh.org/ JADH])&lt;br /&gt;
* Canadian Society of Digital Humanities/Société canadienne des humanités numériques ([http://csdh-schn.org/ CSDH/SCHN])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* UHLÍŘ, Zdeněk. &amp;quot;Computing in Humanities&amp;quot;. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 11 [cit. 2015-11-26]. urn:nbn:cz:ik-10431. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/1043&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.digitalhumanities.org/companion/view?docId=blackwell/9781405103213/9781405103213.xml&amp;amp;chunk.id=ss1-2-1&lt;br /&gt;
* https://en.wikipedia.org/wiki/Digital_humanities&lt;br /&gt;
* http://wiki.knihovna.cz/index.php/Digital_Humanities&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digital humanities, Computing in humanities&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&amp;diff=25562</id>
		<title>Digital humanities</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&amp;diff=25562"/>
		<updated>2015-11-26T15:58:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: /* Doporučená literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digital humanities''' (dříve Computing in humanities), oblast výzkumu, která je tvořená spojením humanitních oborů s výpočetní technikou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných databází a informačních systémů, dále i problematiku katalogizace, sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://ach.org Association for Computers and the Humanities] (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Organizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přehled organizací a institucí spadající pod Alliance of Digital Humanities Organizations ([http://adho.org/ ADHO]), ta má za cíl propagaci a podporu digitálního výzkumu a výuky napříč všemi humanitními obory. Dále působí jako komunitní poradenský orgánm který si klade za cíl podporu excelence výzkumu, publikací a celkové spolupráce. &lt;br /&gt;
Tyto organizace jsou součástí ADHO:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* European Association of Digital Humanities ([http://eadh.org/ EADH])&lt;br /&gt;
* Australasian Association for Digital Humanities ([http://aa-dh.org/ aaDH])&lt;br /&gt;
* Japanese Association for Digital Humanites ([http://www.jadh.org/ JADH])&lt;br /&gt;
* Canadian Society of Digital Humanities/Société canadienne des humanités numériques ([http://csdh-schn.org/ CSDH/SCHN])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* UHLÍŘ, Zdeněk. &amp;quot;Computing in Humanities&amp;quot;. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 11 [cit. 2015-11-26]. urn:nbn:cz:ik-10431. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/1043&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.digitalhumanities.org/companion/view?docId=blackwell/9781405103213/9781405103213.xml&amp;amp;chunk.id=ss1-2-1&lt;br /&gt;
* https://en.wikipedia.org/wiki/Digital_humanities#cite_note-2&lt;br /&gt;
* http://wiki.knihovna.cz/index.php/Digital_Humanities&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digital humanities, Computing in humanities&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&amp;diff=25558</id>
		<title>Digital humanities</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&amp;diff=25558"/>
		<updated>2015-11-26T15:53:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digital humanities''' (dříve Computing in humanities), oblast výzkumu, která je tvořená spojením humanitních oborů s výpočetní technikou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných databází a informačních systémů, dále i problematiku katalogizace, sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://ach.org Association for Computers and the Humanities] (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Organizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přehled organizací a institucí spadající pod Alliance of Digital Humanities Organizations ([http://adho.org/ ADHO]), ta má za cíl propagaci a podporu digitálního výzkumu a výuky napříč všemi humanitními obory. Dále působí jako komunitní poradenský orgánm který si klade za cíl podporu excelence výzkumu, publikací a celkové spolupráce. &lt;br /&gt;
Tyto organizace jsou součástí ADHO:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* European Association of Digital Humanities ([http://eadh.org/ EADH])&lt;br /&gt;
* Australasian Association for Digital Humanities ([http://aa-dh.org/ aaDH])&lt;br /&gt;
* Japanese Association for Digital Humanites ([http://www.jadh.org/ JADH])&lt;br /&gt;
* Canadian Society of Digital Humanities/Société canadienne des humanités numériques ([http://csdh-schn.org/ CSDH/SCHN])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* UHLÍŘ, Zdeněk. &amp;quot;Computing in Humanities&amp;quot;. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 11 [cit. 2015-11-26]. urn:nbn:cz:ik-10431. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/1043&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.digitalhumanities.org/companion/view?docId=blackwell/9781405103213/9781405103213.xml&amp;amp;chunk.id=ss1-2-1&lt;br /&gt;
* https://en.wikipedia.org/wiki/Digital_humanities#cite_note-2&lt;br /&gt;
* http://wiki.knihovna.cz/index.php/Digital_Humanities&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digital humanities, Computing in humanities&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&amp;diff=25547</id>
		<title>Digital humanities</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&amp;diff=25547"/>
		<updated>2015-11-26T15:08:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: doplněny organizace a instituce&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digital humanities''' (dříve Computing in humanities), oblast výzkumu, která je tvořená spojením humanitních oborů s výpočetní technikou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Význam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných databází a informačních systémů, dále i problematiku katalogizace, sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://ach.org Association for Computers and the Humanities] (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Organizace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Alliance of Digital Humanities Organizations ([http://adho.org/ ADHO])&lt;br /&gt;
* European Association of Digital Humanities ([http://eadh.org/ EADH])&lt;br /&gt;
* Australasian Association for Digital Humanities ([http://aa-dh.org/ aaDH])&lt;br /&gt;
* Japanese Association for Digital Humanites ([http://www.jadh.org/ JADH])&lt;br /&gt;
* Canadian Society of Digital Humanities/Société canadienne des humanités numériques ([http://csdh-schn.org/ CSDH/SCHN])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
http://ach.org/&lt;br /&gt;
http://ikaros.cz/computing-humanities&lt;br /&gt;
SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&amp;diff=25535</id>
		<title>Digital humanities</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&amp;diff=25535"/>
		<updated>2015-11-26T13:50:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: První slova u tohoto hesla&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digital humanities''' (dříve Computing in humanities), oblast výzkumu, která je tvořená spojením humanitních oborů s výpočetní technikou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných databází a informačních systémů, dále i problematiku katalogizace, sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vývoj ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=25410</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=25410"/>
		<updated>2015-11-25T18:44:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
 [[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 2|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují několika dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Firma [http://www.sas.com/cs_cz/home.html SAS], která se správou velkoobjemových dat zabývá, přidává ještě další složku a tou je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pátá dimenze - složitost (complexity).'''&lt;br /&gt;
Dnešní data pocházejí z mnoha zdrojů. Provázání, porovnání, sloučení, vyčištění a transformace dat ve všech systémech je stále náročnějším úkolem. Je velmi důležité spojit a korelovat vztahy, hierarchii a početné vazby mezi daty, jinak nad svými daty rychle ztratíte kontrolu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What Is Big Data? | SAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-9]. Dostupné z: http://www.sas.com/cs_cz/insights/big-data/what-is-big-data.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big data se uchovávají v tzv. [[Datový sklad|Datových skladech]] (anglicky Data Warehouse), toto slovní spojení použil poprvé [[William H. Inmon]]&amp;lt;ref&amp;gt;INMON, William H a Chuck KELLEY. &amp;lt;i&amp;gt;Rdb/VMS, developing the data warehouse&amp;lt;/i&amp;gt;. Boston: QED Pub. Group, c1993, xxiv, 225 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [[Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy|TDKIV]] je Datový sklad vnímán jako Databáze optimalizovaná pro dotazy, analýzy dat a tvorbu sestav. Vytváří se přenosem, transformací a často též agregací primárních dat z provozních systémů a z externích zdrojů a jejich integrováním do jednotné datové základny. Struktura datového skladu je založena zpravidla na dvou typech objektů - tabulkách faktů a tabulkách dimenzí (např. čas, místo), z nichž lze vytvářet vícerozměrné objekty (kostky). Uložená data lze využívat prostřednictvím dotazování, reportingu, OLAP (on-line analytické zpracování), dolování dat, vizualizace dat.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Datový sklad. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000389&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/82110.pdf Datové sklady a možnosti analýzy a reportování dat ve výuce]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big data, Datový sklad, Data Warehouse, Databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=25409</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=25409"/>
		<updated>2015-11-25T18:41:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
 [[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 2|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují několika dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Firma [http://www.sas.com/cs_cz/home.html SAS], která se správou velkoobjemových dat zabývá, přidává ještě další složku a tou je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pátá dimenze - složitost (complexity).'''&lt;br /&gt;
Dnešní data pocházejí z mnoha zdrojů. Provázání, porovnání, sloučení, vyčištění a transformace dat ve všech systémech je stále náročnějším úkolem. Je velmi důležité spojit a korelovat vztahy, hierarchii a početné vazby mezi daty, jinak nad svými daty rychle ztratíte kontrolu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What Is Big Data? | SAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-9]. Dostupné z: http://www.sas.com/cs_cz/insights/big-data/what-is-big-data.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big data se uchovávají v tzv. [[Datový sklad|Datových skladech]] (anglicky Data Warehouse), toto slovní spojení použil poprvé [[William H. Inmon]]&amp;lt;ref&amp;gt;INMON, William H a Chuck KELLEY. &amp;lt;i&amp;gt;Rdb/VMS, developing the data warehouse&amp;lt;/i&amp;gt;. Boston: QED Pub. Group, c1993, xxiv, 225 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [[Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy|TDKIV]] je Datový sklad vnímán jako Databáze optimalizovaná pro dotazy, analýzy dat a tvorbu sestav. Vytváří se přenosem, transformací a často též agregací primárních dat z provozních systémů a z externích zdrojů a jejich integrováním do jednotné datové základny. Struktura datového skladu je založena zpravidla na dvou typech objektů - tabulkách faktů a tabulkách dimenzí (např. čas, místo), z nichž lze vytvářet vícerozměrné objekty (kostky). Uložená data lze využívat prostřednictvím dotazování, reportingu, OLAP (on-line analytické zpracování), dolování dat, vizualizace dat.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Datový sklad. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000389&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/82110.pdf Datové sklady a možnosti analýzy a reportování dat ve výuce]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big data, Datový sklad, Data Warehouse, Databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=25408</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=25408"/>
		<updated>2015-11-25T18:38:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: Přidání podkategorie&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
 [[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 2|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují několika dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Firma [http://www.sas.com/cs_cz/home.html SAS], která se správou velkoobjemových dat zabývá, přidává ještě další složku a tou je:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pátá dimenze - složitost (complexity).'''&lt;br /&gt;
Dnešní data pocházejí z mnoha zdrojů. Provázání, porovnání, sloučení, vyčištění a transformace dat ve všech systémech je stále náročnějším úkolem. Je velmi důležité spojit a korelovat vztahy, hierarchii a početné vazby mezi daty, jinak nad svými daty rychle ztratíte kontrolu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What Is Big Data? | SAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-9]. Dostupné z: http://www.sas.com/cs_cz/insights/big-data/what-is-big-data.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big data se uchovávají v tzv. [[Datový sklad|Datových skladech]] (anglicky Data Warehouse), toto slovní spojení použil poprvé [[William H. Inmon]]&amp;lt;ref&amp;gt;INMON, William H a Chuck KELLEY. &amp;lt;i&amp;gt;Rdb/VMS, developing the data warehouse&amp;lt;/i&amp;gt;. Boston: QED Pub. Group, c1993, xxiv, 225 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [[Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy|TDKIV]] je Datový sklad vnímán jako Databáze optimalizovaná pro dotazy, analýzy dat a tvorbu sestav. Vytváří se přenosem, transformací a často též agregací primárních dat z provozních systémů a z externích zdrojů a jejich integrováním do jednotné datové základny. Struktura datového skladu je založena zpravidla na dvou typech objektů - tabulkách faktů a tabulkách dimenzí (např. čas, místo), z nichž lze vytvářet vícerozměrné objekty (kostky). Uložená data lze využívat prostřednictvím dotazování, reportingu, OLAP (on-line analytické zpracování), dolování dat, vizualizace dat.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Datový sklad. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000389&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big data, Datový sklad, Data Warehouse, Databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/82110.pdf Datové sklady a možnosti analýzy a reportování dat ve výuce]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=25407</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=25407"/>
		<updated>2015-11-25T18:32:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: Doplnění &amp;quot;Uchovávání&amp;quot; a Klíčová slova&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
 [[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 2|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují několika dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Firma [http://www.sas.com/cs_cz/home.html SAS], která se správou velkoobjemových dat zabývá, přidává ještě další složku a tou je&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pátá dimenze - složitost (complexity).'''&lt;br /&gt;
Dnešní data pocházejí z mnoha zdrojů. Provázání, porovnání, sloučení, vyčištění a transformace dat ve všech systémech je stále náročnějším úkolem. Je velmi důležité spojit a korelovat vztahy, hierarchii a početné vazby mezi daty, jinak nad svými daty rychle ztratíte kontrolu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What Is Big Data? | SAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-9]. Dostupné z: http://www.sas.com/cs_cz/insights/big-data/what-is-big-data.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big data se uchovávají v tzv. [[Datový sklad|Datových skladech]] (anglicky Data Warehouse), toto slovní spojení použil poprvé [[William H. Inmon]]&amp;lt;ref&amp;gt;INMON, William H a Chuck KELLEY. &amp;lt;i&amp;gt;Rdb/VMS, developing the data warehouse&amp;lt;/i&amp;gt;. Boston: QED Pub. Group, c1993, xxiv, 225 p.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [[Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy|TDKIV]] je Datový sklad vnímán jako Databáze optimalizovaná pro dotazy, analýzy dat a tvorbu sestav. Vytváří se přenosem, transformací a často též agregací primárních dat z provozních systémů a z externích zdrojů a jejich integrováním do jednotné datové základny. Struktura datového skladu je založena zpravidla na dvou typech objektů - tabulkách faktů a tabulkách dimenzí (např. čas, místo), z nichž lze vytvářet vícerozměrné objekty (kostky). Uložená data lze využívat prostřednictvím dotazování, reportingu, OLAP (on-line analytické zpracování), dolování dat, vizualizace dat.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Datový sklad. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000389&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big data, Datový sklad, Data Warehouse, Databáze&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&amp;diff=25403</id>
		<title>Digital humanities</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&amp;diff=25403"/>
		<updated>2015-11-25T17:30:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: Založena nová stránka s textem „{{Pracuje se}}“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=25395</id>
		<title>Vytváření odborných textů na platformě wiki</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_odborn%C3%BDch_text%C5%AF_na_platform%C4%9B_wiki&amp;diff=25395"/>
		<updated>2015-11-25T17:19:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: Výběr hesla&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na zápočet==&lt;br /&gt;
* aktivní účast na seminářích, výjezdní seminář je povinný&lt;br /&gt;
* praktická schopnost práce ve wiki prostředí&lt;br /&gt;
* vytvoření tří nových článků podle vzoru, dva opravené články, jeden článek zpracovaný z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Termíny seminářů==&lt;br /&gt;
*8.10 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*14.10 - 15.10: výjezdní seminář - Borek u Suchomast&lt;br /&gt;
*5.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*26.11 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
*17.12 v 17.30: hl. budova, místnost 409&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seminář v Borku u Suchomast==&lt;br /&gt;
===termín 14-15.10.2015===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Místo konání semináře=====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
fara v Borku u Suchomast&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[http://mapy.cz/s/lPCj Borek 1, Suchomasty, 267 01, okres Beroun]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
souřadnice 49.8863592N, 14.0433697E&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====Odjezd=====&lt;br /&gt;
středa sraz 14.10 v 8.40, autobusové nádraží Nové Butovice&lt;br /&gt;
Praha, Nové Butovice v 9.00 - &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:suchomasty spojeni.png|700px]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(je nutné být na místě cca dvacet minut předem, abyste měli jistotu, že odjedete :)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Návrat=====&lt;br /&gt;
čtvrtek 15.10. odjezd kolem poledne, podle domluvy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co s sebou?=====&lt;br /&gt;
spacák, notebook, peníze (platí se 100 Kč za jídlo, ubytování, topení), pokud chcete, můžete vzít hudební nástroj :)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Co když se ztratím?=====&lt;br /&gt;
Zavolejte na mobil Martinovi Součkovi: 603164058&lt;br /&gt;
nebo Janu Brandejsovi: 734736899&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=====Program=====&lt;br /&gt;
Středa 14.10&lt;br /&gt;
*11 příjezd &lt;br /&gt;
*11.15 úvodní hra&lt;br /&gt;
*12.30 oběd&lt;br /&gt;
*13.30 seznamovací hra &lt;br /&gt;
*15.00  úvod&lt;br /&gt;
*15.15 editorské dovednosti: editace textu, šablony, rozcestníky, stejné stránky, podstránka&lt;br /&gt;
*16.30 přestávka na kafe&lt;br /&gt;
*17.00 editorské dovednosti - kontrola článků&lt;br /&gt;
*18.30 pivo, kytara, povídání u krbu&lt;br /&gt;
Čtvrtek 15.10&lt;br /&gt;
*9.00 editorské dovednosti, kontrola opravených článků&lt;br /&gt;
*10.30 závěr výjezdního semináře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hesla k vypracování Psychologie == &lt;br /&gt;
Efekt zaměření (Focusing effect); Klam konjukce (Conjunction fallacy); Optimistické zkreslení (Optimism bias); Kryptomnézie; APA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hesla k vypracování UISK ==&lt;br /&gt;
Výzkumná data; Long term preservation; Big data; Konceptuální modely; Informační ekonomika; Knihovny státní správy; Tisk; Elektronické publikování; Elektronické časopisy; Vzácné knihy a rukopisy; Web 2.0&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tabulka zapsaných hesel ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student!! Nové heslo 1!! Nové heslo 2 !! Nové heslo 3 !! Opravené heslo 1 !! Opravené heslo 2!! Heslo z diplomky/bakalářky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Bílý Michal|| [[Programovací jazyk]]||[[Koomeyův zákon]]||[[Darknet]]||[[Umělá inteligence]]||[[Bradfordův zákon]]||[[Robotika]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Didek Julián|| [[Automatická indexace]]||[[Hardware]]||[[Databáze]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Ellederová Blanka|| [[Obsahová analýza]]||[[Reprezentace znalostí]]||[[Produkční systémy]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Holubetz Petr||[[Informační zahlcení]]||[[Big data]]||[[Digital humanities]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Macholdová Linda|| [[Muzea]]||[[Tisk]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Matějka Karel|| [[Autorské dílo]]||[[Regionální funkce knihoven]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Požárek Jakub||[[Financování vědy v ČR]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  Sikorová Zuzana|| [[Akademické knihovny]]||[[Soukromé knihovny]]||[[Architektura knihoven]]||[[heslo]]||[[heslo]]||[[heslo]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24584</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24584"/>
		<updated>2015-11-09T18:59:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: /* Rozdělení */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
 [[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 2|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují několika dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Firma [http://www.sas.com/cs_cz/home.html SAS], která se správou velkoobjemových dat zabývá, přidává ještě další složku a tou je&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pátá dymenze - složitost (complexity).'''&lt;br /&gt;
Dnešní data pocházejí z mnoha zdrojů. Provázání, porovnání, sloučení, vyčištění a transformace dat ve všech systémech je stále náročnějším úkolem. Je velmi důležité spojit a korelovat vztahy, hierarchii a početné vazby mezi daty, jinak nad svými daty rychle ztratíte kontrolu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What Is Big Data? | SAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-9]. Dostupné z: http://www.sas.com/cs_cz/insights/big-data/what-is-big-data.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24583</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24583"/>
		<updated>2015-11-09T18:57:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: /* Rozdělení */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
 [[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 2|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují čtyřmi dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Firma [http://www.sas.com/cs_cz/home.html SAS], která se správou velkoobjemových dat zabývá přidává ještě další složku a tou je&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pátá dymenze - složitost (complexity).'''&lt;br /&gt;
Dnešní data pocházejí z mnoha zdrojů. Provázání, porovnání, sloučení, vyčištění a transformace dat ve všech systémech je stále náročnějším úkolem. Je velmi důležité spojit a korelovat vztahy, hierarchii a početné vazby mezi daty, jinak nad svými daty rychle ztratíte kontrolu.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What Is Big Data? | SAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-9]. Dostupné z: http://www.sas.com/cs_cz/insights/big-data/what-is-big-data.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24582</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24582"/>
		<updated>2015-11-09T18:48:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: /* Rozdělení */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
 [[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 2|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují čtyřmi dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Firma SAS, která se správou velkoobjemových dat zabývá přidává ještě další složku a tou je&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pátá dymenze - složitost (complexity).'''&lt;br /&gt;
Dnešní údaje pocházejí z různých zdrojů a proto je obtížné je spojit, třídit, čistit a transformovat napříč systémy. Nicméně je nutné je propojit a sladit, správně vytvořit hierarchii s datovými vazbami, nebo se vám data vymknou kontrole.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What Is Big Data? | SAS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-9]. Dostupné z: http://www.sas.com/en_us/insights/big-data/what-is-big-data.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=24446</id>
		<title>Informační zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=24446"/>
		<updated>2015-11-06T17:14:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: Doplněny související články&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie: Informační společnost a využívání informací‎]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výklad termínu podle [http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-b&amp;amp;local_base=ktd TDKIV]: &amp;lt;i&amp;gt;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice podle Millera ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller &amp;lt;ref&amp;gt;MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of&lt;br /&gt;
Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana.&lt;br /&gt;
Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a&lt;br /&gt;
knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické&lt;br /&gt;
informační texty z WWW: &amp;lt;http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; sedm různých kategorií&lt;br /&gt;
- odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty&lt;br /&gt;
*chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně&lt;br /&gt;
*řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých&lt;br /&gt;
*informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později&lt;br /&gt;
*filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita&lt;br /&gt;
*přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena&lt;br /&gt;
*přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí&lt;br /&gt;
* rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části&lt;br /&gt;
*za účelem rozdělení odpovědí&lt;br /&gt;
*útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an organization. Praha, 2010.https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/informacni-zahlceni-internetu-a-jeji-podil-na-vzniku-zavislo/ Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti]&lt;br /&gt;
* http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&amp;amp;unit=informacni_zahlceni&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Příčiny informačního zahlcení]]&lt;br /&gt;
[[Moorův zákon]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=24445</id>
		<title>Informační zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=24445"/>
		<updated>2015-11-06T17:09:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie: Informační společnost a využívání informací‎]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výklad termínu podle [http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-b&amp;amp;local_base=ktd TDKIV]: &amp;lt;i&amp;gt;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice podle Millera ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller &amp;lt;ref&amp;gt;MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of&lt;br /&gt;
Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana.&lt;br /&gt;
Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a&lt;br /&gt;
knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické&lt;br /&gt;
informační texty z WWW: &amp;lt;http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; sedm různých kategorií&lt;br /&gt;
- odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty&lt;br /&gt;
*chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně&lt;br /&gt;
*řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých&lt;br /&gt;
*informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později&lt;br /&gt;
*filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita&lt;br /&gt;
*přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena&lt;br /&gt;
*přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí&lt;br /&gt;
* rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části&lt;br /&gt;
*za účelem rozdělení odpovědí&lt;br /&gt;
*útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an organization. Praha, 2010.https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/informacni-zahlceni-internetu-a-jeji-podil-na-vzniku-zavislo/ Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti]&lt;br /&gt;
* http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&amp;amp;unit=informacni_zahlceni&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=24444</id>
		<title>Informační zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=24444"/>
		<updated>2015-11-06T17:01:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výklad termínu podle [http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-b&amp;amp;local_base=ktd TDKIV]: &amp;lt;i&amp;gt;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice podle Millera ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller &amp;lt;ref&amp;gt;MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of&lt;br /&gt;
Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana.&lt;br /&gt;
Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a&lt;br /&gt;
knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické&lt;br /&gt;
informační texty z WWW: &amp;lt;http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; sedm různých kategorií&lt;br /&gt;
- odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty&lt;br /&gt;
*chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně&lt;br /&gt;
*řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých&lt;br /&gt;
*informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později&lt;br /&gt;
*filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita&lt;br /&gt;
*přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena&lt;br /&gt;
*přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí&lt;br /&gt;
* rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části&lt;br /&gt;
*za účelem rozdělení odpovědí&lt;br /&gt;
*útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an organization. Praha, 2010.https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/informacni-zahlceni-internetu-a-jeji-podil-na-vzniku-zavislo/ Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti]&lt;br /&gt;
* http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&amp;amp;unit=informacni_zahlceni&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Holubetz&amp;diff=24443</id>
		<title>Uživatel:Petr.Holubetz</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Holubetz&amp;diff=24443"/>
		<updated>2015-11-06T16:46:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Petr Holubetz, student 4. ročníku bakalářského studia ÚISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Petr.Holubetz|Petr.Holubetz]] ([[Diskuse s uživatelem:Petr.Holubetz|diskuse]]) 14. 10. 2015, 15:19 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Holubetz&amp;diff=24442</id>
		<title>Uživatel:Petr.Holubetz</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Holubetz&amp;diff=24442"/>
		<updated>2015-11-06T16:44:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Petr Holubetz, student 4. ročníku bakalářského studia ÚISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Petr.Holubetz|Petr.Holubetz]] ([[Diskuse s uživatelem:Petr.Holubetz|diskuse]]) 14. 10. 2015, 15:19 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ahoj|náhled|aohj]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Absinth.jpg&amp;diff=24441</id>
		<title>Soubor:Absinth.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Absinth.jpg&amp;diff=24441"/>
		<updated>2015-11-06T16:44:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Holubetz&amp;diff=24438</id>
		<title>Uživatel:Petr.Holubetz</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Holubetz&amp;diff=24438"/>
		<updated>2015-11-06T16:31:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Petr Holubetz, student 4. ročníku bakalářského studia ÚISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Petr.Holubetz|Petr.Holubetz]] ([[Diskuse s uživatelem:Petr.Holubetz|diskuse]]) 14. 10. 2015, 15:19 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Holubetz&amp;diff=24437</id>
		<title>Uživatel:Petr.Holubetz</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Holubetz&amp;diff=24437"/>
		<updated>2015-11-06T16:30:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Petr Holubetz, student 4. ročníku bakalářského studia ÚISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Petr.Holubetz|Petr.Holubetz]] ([[Diskuse s uživatelem:Petr.Holubetz|diskuse]]) 14. 10. 2015, 15:19 (CEST)&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Petr.Holubetz|Petr.Holubetz]] ([[Diskuse s uživatelem:Petr.Holubetz|diskuse]]) 6. 11. 2015, 17:30 (CET)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Holubetz&amp;diff=24436</id>
		<title>Uživatel:Petr.Holubetz</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Petr.Holubetz&amp;diff=24436"/>
		<updated>2015-11-06T16:30:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Petr Holubetz, student 4. ročníku bakalářského studia ÚISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsem Petr--[[Uživatel:Petr.Holubetz|Petr.Holubetz]] ([[Diskuse s uživatelem:Petr.Holubetz|diskuse]]) 14. 10. 2015, 15:19 (CEST)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24399</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24399"/>
		<updated>2015-11-05T16:58:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
 [[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 2|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují čtyřmi dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24398</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24398"/>
		<updated>2015-11-05T16:57:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
 [[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 0.5|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují čtyřmi dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=24396</id>
		<title>Informační zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=24396"/>
		<updated>2015-11-05T16:26:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výklad termínu podle [http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-b&amp;amp;local_base=ktd TDKIV]: &amp;lt;i&amp;gt;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice podle Millera ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller &amp;lt;ref&amp;gt;MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of&lt;br /&gt;
Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana.&lt;br /&gt;
Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a&lt;br /&gt;
knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické&lt;br /&gt;
informační texty z WWW: &amp;lt;http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; sedm různých kategorií&lt;br /&gt;
- odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty&lt;br /&gt;
*chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně&lt;br /&gt;
*řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých&lt;br /&gt;
*informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později&lt;br /&gt;
*filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita&lt;br /&gt;
*přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena&lt;br /&gt;
*přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí&lt;br /&gt;
* rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části&lt;br /&gt;
*za účelem rozdělení odpovědí&lt;br /&gt;
*útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v&lt;br /&gt;
organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an&lt;br /&gt;
organization. Praha, 2010.https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/informacni-zahlceni-internetu-a-jeji-podil-na-vzniku-zavislo/ Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&amp;amp;unit=informacni_zahlceni&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=24395</id>
		<title>Informační zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=24395"/>
		<updated>2015-11-05T16:25:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výklad termínu podle [http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-b&amp;amp;local_base=ktd TDKIV]: &amp;lt;i&amp;gt;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice podle Millera ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller &amp;lt;ref&amp;gt;MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of&lt;br /&gt;
Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana.&lt;br /&gt;
Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a&lt;br /&gt;
knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické&lt;br /&gt;
informační texty z WWW: &amp;lt;http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; sedm různých kategorií&lt;br /&gt;
- odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty&lt;br /&gt;
*chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně&lt;br /&gt;
*řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých&lt;br /&gt;
*informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později&lt;br /&gt;
*filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita&lt;br /&gt;
*přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena&lt;br /&gt;
*přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí&lt;br /&gt;
* rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části&lt;br /&gt;
*za účelem rozdělení odpovědí&lt;br /&gt;
*útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v&lt;br /&gt;
organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an&lt;br /&gt;
organization. Praha, 2010.https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://Průzkum%20portálu%20Vyplnto.cz,%20téma:%20Informační%20zahlcení%20internetu%20a%20její%20podíl%20na%20vzniku%20závislosti https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/informacni-zahlceni-internetu-a-jeji-podil-na-vzniku-zavislo/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&amp;amp;unit=informacni_zahlceni&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=24394</id>
		<title>Informační zahlcení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_zahlcen%C3%AD&amp;diff=24394"/>
		<updated>2015-11-05T16:21:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výklad termínu podle [http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-b&amp;amp;local_base=ktd TDKIV]: &amp;lt;i&amp;gt;Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000003317&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice podle Millera ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller &amp;lt;ref&amp;gt;MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of&lt;br /&gt;
Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana.&lt;br /&gt;
Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a&lt;br /&gt;
knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické&lt;br /&gt;
informační texty z WWW: &amp;lt;http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; sedm různých kategorií&lt;br /&gt;
- odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty&lt;br /&gt;
*chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně&lt;br /&gt;
*řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých&lt;br /&gt;
*informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později&lt;br /&gt;
*filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita&lt;br /&gt;
*přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena&lt;br /&gt;
*přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí&lt;br /&gt;
* rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části&lt;br /&gt;
*za účelem rozdělení odpovědí&lt;br /&gt;
*útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v&lt;br /&gt;
organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an&lt;br /&gt;
organization. Praha, 2010.https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&amp;amp;unit=informacni_zahlceni&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24393</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24393"/>
		<updated>2015-11-05T16:17:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
                                                [[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 1|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují čtyřmi dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24392</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24392"/>
		<updated>2015-11-05T16:16:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
                                                [[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 1|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují čtyřmi dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24391</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24391"/>
		<updated>2015-11-05T16:16:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
                                                [[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 1|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují čtyřmi dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely. &amp;lt;ref&amp;gt;MACEK, Jáchym Praha. &amp;lt;i&amp;gt;Big Data, jejich skladování a možnosti využití&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uchovávání ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24390</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24390"/>
		<updated>2015-11-05T16:07:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem, nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
                                                [[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 1|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují čtyřmi dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24389</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24389"/>
		<updated>2015-11-05T16:06:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
[[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 1|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují čtyřmi dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24388</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24388"/>
		<updated>2015-11-05T16:06:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
[[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 1|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují čtyřmi dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
 To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
 Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
 Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
 Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24387</id>
		<title>Big data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Big_data&amp;diff=24387"/>
		<updated>2015-11-05T16:05:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petr.Holubetz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Big data''' pojem nejčastěji vyskytující se v oblasti Informačních technologií (ICT), který označuje takové množství dat, které není možné v reálném čase zpracovat na běžně dostupném hardwarovém a softwarovém vybavení.  &lt;br /&gt;
[[Soubor:BigData 2267x1146 trasparent.png|thumb|upright 1|right|náhled]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Big Data se definují čtyřmi dimenzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První dimenzí je objem (volume).'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
To jsou data, co se nepohybují, ale narůstají obrovským tempem. Bylo již zmíněno v úvodu práce, že tempo růstu objemu dat je rychlejší každým rokem, a do roku 2020 bude ze současných 8000 exabajtů až 35000 exabajtů dat na světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhou dimenzí je rychlost (velocity).'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Míněna je rychlost dat a jejich pohybu, vytváření, hromadění a zpracování. Streamovaná data s milisekundovou odezvou, real-time komunikační odezvy a informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třetí dimenze je typ (variety).'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data v mnoha různých formách. Strukturovaná, nestrukturovaná, textová a multimediální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Čtvrtá dimenze je věrohodnost (veracity).'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto dimenzi přidala společnost IBM pro lepší a přesnější definování Big Data. Nejistá data jsou z důvodů nekonzistence, věrohodnosti či neúplnosti. Při analyzování veškerých dat kolem nás musíme s určitou mírou nevěrohodnosti počítat. V některých zdrojích je jako čtvrtá dimenze uváděna hodnota (value), ve smyslu hodnoty pro podnik a lepší byznys modely.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Holubetz</name></author>
		
	</entry>
</feed>