<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Petra.Cernohlavkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Petra.Cernohlavkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Petra.Cernohlavkova"/>
	<updated>2026-05-14T15:39:43Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OpenAIRE&amp;diff=55128</id>
		<title>OpenAIRE</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OpenAIRE&amp;diff=55128"/>
		<updated>2018-06-14T20:45:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''OpenAIRE''' (Open Access Infrastructure for Research in Europe)je iniciativa financovaná Evropskou komisí a jejím cílem je podpora [[Open Access]] politky Evropské komise skrze technickou infrastrukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;About&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;About OpenAIRE&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://blogs.openaire.eu/?page_id=54&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:openaire_logo.PNG|400px|thumb]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
K počátkům historie [https://www.openaire.eu/ OpenAIRE] se váže stejnojmený projekt z let 2009-2012, jehož cílem bylo právě vybudování zmiňované infrastruktury. Projekt kromě infrastruktury přinesl projekt i další výstupy: portál OpenAIRE, Evropský systém helpdesků (European Helpdesk System) a vlastní digitální úložiště pro autory, kteří nemohou využít institucionálního ani oborového repozitáře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V r. 2011 na projekt navázal další s názvem OpenAIREplus, financovaný 7. Rámcovým programem Evropské komise (EC FP7). Jeho cílem bylo rozšíření uživatelské základny a typologie sbíraných výstupů o nerecenozované publikace a datasety. Dílčím cílem bylo rovněž propojování publikací a datasetů, tzv. enhanced publications (přidružené informace).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době běží již 3. projekt, který byl zahájen r. 2015. Nese označení OpenAIRE2020 a je zacílen na podporu programu [[Horizon2020]].&amp;lt;ref&amp;gt;LOCHMAN, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Portál OpenAIRE&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://ikaros.cz/portal-openaire&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Portál OpenAIRE ==&lt;br /&gt;
Mezi hlavní výstupy iniciativy patří portál, jehož cílem zpřístupnění co největšího počtu vědeckých výsledků financovaných z evropských fondů a monitorování výstupů z Horizontu 2020. Portál představuje síť otevřených repozitářů, archivů a časopisů, které podporují Open Access politiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem portálu OpenAIRE byla databáze DRIVER. V roce 2018 má OpenAIRE přístup k 24 102 803 publikacím a 697 571 datasetům z 11 785 datových zdrojů, což představuje výstupy z 2 541 267 projektů a 60 629 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další služby a nástroje==&lt;br /&gt;
[[File:openaire_services_for.PNG|400px|thumb]]&lt;br /&gt;
OpenAIRE nepředstavuje pouze portál, ale také metodickou podporu (guidelines), nastavení toků procesů a služeb nad obsahem repozitářů, které umožní vybudování interoperabilní sítě repozitářů, a snadné nahrání do univerzálního repozitáře, který je spoluvyvíjen v CERN [https://zenodo.org/ Zenodo].&amp;lt;ref name=&amp;quot;About&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby lze rozdělit na čtyři kategorie:&lt;br /&gt;
*pro vědce a výzkumníky (researchers)&lt;br /&gt;
*pro poskytovatele financován (funders)&lt;br /&gt;
*pro poskytovatele dat (data providers)&lt;br /&gt;
*pro administrátory výzkumu(research admins)&amp;lt;ref&amp;gt;PRINCIPE, Pedro. &amp;lt;i&amp;gt;OpenAIRE services and tools for open science: 6th National Open Access Conference and OpenAIRE2020 Workshop - Turkey&amp;lt;/i&amp;gt;. 2017. Dostupné také z: https://www.slideshare.net/OpenAIRE_eu/openaire-services-and-tools-6th-national-open-access-conference-and-openaire2020-workshop-turkey-81259655&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje obrázků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OpenAIRE https://www.openaire.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Seznam multioborových databází šedé literatury]]&lt;br /&gt;
* [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]]&lt;br /&gt;
* [[Enhanced Publications]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Open Access, Horizon2020, open science, výstupy z výzkumů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=55127</id>
		<title>Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=55127"/>
		<updated>2018-06-14T20:41:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Národní úložiště šedé literatury''' (NUŠL) představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem NUŠL&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe &amp;lt;/ref&amp;gt; je Národní technická knihovna v Praze NTK&amp;lt;ref&amp;gt;Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/ &amp;lt;/ref&amp;gt;, která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice Šedé literatury dle TDKIV ==&lt;br /&gt;
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).&amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Šedá literatura. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001056&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální repozitář NUŠL  &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální repozitář NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digitální repozitář NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Centrální rozhraní NUŠL &amp;lt;ref&amp;gt;Centrální rozhraní NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Centrální rozhraní NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá open-source softwaru Elasticsearch. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 572 000 záznamů (stav k červnu 2018) z více než 75 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Technické řešení NUŠL'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Technicke_reseni_NUSL.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co NUŠL nabízí?''' ''' ==&lt;br /&gt;
'''Partnerům: '''dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelům:''' Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak spolupracovat?  ==&lt;br /&gt;
Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:  &lt;br /&gt;
* Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.  &lt;br /&gt;
* Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i.''' - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grantové agentury''' - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vysoké školy''' -  Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny, muzea a další paměťové instituce''' - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy''' - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti''' - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:NUŠLtypologie.png|700px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie spolupracujících institucí ==&lt;br /&gt;
Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře, kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce. &lt;br /&gt;
* Školství - Soukromé a veřejné VŠ&lt;br /&gt;
* Kultura - knihovny, galerie, muzea, Národní památkový ústav, Národní ústav lidové kultury, Institut umění - Divadelní ústav &lt;br /&gt;
* Věda a výzkum - Akademie věd ČR, Výzkumné ústavy, VVI (Veřejná výzkumná instituce) &lt;br /&gt;
* Státní správa - Ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Parlamentní institut, CENIA, ČSÚ, Národní ústav pro vzdělávání &lt;br /&gt;
* Ostatní - Banky, Osobní archívy, Neziskové organizace &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní spolupráce NUŠL ==&lt;br /&gt;
Data z Národního úložiště šedé literatury jsou dále předávána do následujících mezinárodních databází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.base-search.net/ BASE] ====&lt;br /&gt;
je jedním z největších vyhledávačů na světě, speciálně pro &amp;quot;volný&amp;quot; ve smyslu, otevřený přístup vědeckých dokumentů, které jsou přístupné na internetu. Provozovatelem BASE je  univerzitní knihovna v Bielefeldu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://search.driver.research-infrastructures.eu/ DRIVER] ====&lt;br /&gt;
je evropská síť digitálních repozitářů, jehož vizí a hlavním cílem je vytvořit soudržnou infrastrukturu digitálních úložišť v Evropě, která by nabízela sofistikované funkční služby jak výzkumným pracovníkům, tak široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRIVER se sloučil s '''OpenAIRE''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.ndltd.org/ NDLTD] ====&lt;br /&gt;
Mezinárodní organizace The Networked Digital Library of Theses and Dissertations se zabývá archivací a zpřístupňováním elektronických vysokoškolských kvalifikačních prací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [https://www.openaire.eu/ OpenAIRE] ====&lt;br /&gt;
Cílem portálu [[OpenAIRE]] (Open Access Infrastructure for Research in Europe)je zpřístupnění veškerých výstupů z výzkumů financovaných v rámci Evropy.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What is OpenAIRE?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://www.openaire.eu/22-plusprojectfaq/250-what-is-openaire&amp;lt;/ref&amp;gt; NUŠL jako repozitář má validaci OpenAIRE 3.0 (OA, funding) a podle počtu záznamů je největším českým dodavatelem dat do OpenAIRE.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.opendoar.org/ OpenDOAR] ====&lt;br /&gt;
OpenDOAR je autoritativní adresář akademických zdrojů s otevřeným přístupem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.opengrey.eu/ OpenGrey] ====&lt;br /&gt;
je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://roar.eprints.org/ ROAR] ====&lt;br /&gt;
Cílem Roar je podporovat rozvoj otevřeného přístupu tím, že poskytuje včasné informace o růstu a stavu úložišť po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Autorský zákon ====&lt;br /&gt;
Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice zaměstnaneckého a školního díla. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO KULTURY. Autorský zákon [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/zakon/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o VŠ ====&lt;br /&gt;
Tento zákon byl pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ , mláděže a tělovýchovy. Zákon o vysokých školách [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ====&lt;br /&gt;
Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů. &lt;br /&gt;
Zákon č. 130/2002 Sb. Ze dne 14. Března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Creative Commons ====&lt;br /&gt;
Tzv. volné licence, pomocí kterých může autor dát svolení veřejnosti k užití svého díla.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje obrázků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Šedá literatura]]&lt;br /&gt;
* [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]]&lt;br /&gt;
* [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]]&lt;br /&gt;
* [[Zelená cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Seznam multioborových databází šedé literatury]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
šedá literatura, open access, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Openaire_services_for.PNG&amp;diff=55126</id>
		<title>Soubor:Openaire services for.PNG</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Openaire_services_for.PNG&amp;diff=55126"/>
		<updated>2018-06-14T20:34:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Openaire_logo.PNG&amp;diff=55125</id>
		<title>Soubor:Openaire logo.PNG</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Openaire_logo.PNG&amp;diff=55125"/>
		<updated>2018-06-14T20:08:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=55124</id>
		<title>Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=55124"/>
		<updated>2018-06-14T19:48:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: /* OpenAIRE */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Národní úložiště šedé literatury''' (NUŠL) představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem NUŠL&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe &amp;lt;/ref&amp;gt; je Národní technická knihovna v Praze NTK&amp;lt;ref&amp;gt;Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/ &amp;lt;/ref&amp;gt;, která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice Šedé literatury dle TDKIV ==&lt;br /&gt;
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).&amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Šedá literatura. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001056&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální repozitář NUŠL  &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální repozitář NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digitální repozitář NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Centrální rozhraní NUŠL &amp;lt;ref&amp;gt;Centrální rozhraní NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Centrální rozhraní NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá open-source softwaru Elasticsearch. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 572 000 záznamů (stav k červnu 2018) z více než 75 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Technické řešení NUŠL'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Technicke_reseni_NUSL.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co NUŠL nabízí?''' ''' ==&lt;br /&gt;
'''Partnerům: '''dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelům:''' Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak spolupracovat?  ==&lt;br /&gt;
Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:  &lt;br /&gt;
* Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.  &lt;br /&gt;
* Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i.''' - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grantové agentury''' - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vysoké školy''' -  Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny, muzea a další paměťové instituce''' - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy''' - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti''' - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:NUŠLtypologie.png|700px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie spolupracujících institucí ==&lt;br /&gt;
Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře, kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce. &lt;br /&gt;
* Školství - Soukromé a veřejné VŠ&lt;br /&gt;
* Kultura - knihovny, galerie, muzea, Národní památkový ústav, Národní ústav lidové kultury, Institut umění - Divadelní ústav &lt;br /&gt;
* Věda a výzkum - Akademie věd ČR, Výzkumné ústavy, VVI (Veřejná výzkumná instituce) &lt;br /&gt;
* Státní správa - Ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Parlamentní institut, CENIA, ČSÚ, Národní ústav pro vzdělávání &lt;br /&gt;
* Ostatní - Banky, Osobní archívy, Neziskové organizace &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní spolupráce NUŠL ==&lt;br /&gt;
Data z Národního úložiště šedé literatury jsou dále předávána do následujících mezinárodních databází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.base-search.net/ BASE] ====&lt;br /&gt;
je jedním z největších vyhledávačů na světě, speciálně pro &amp;quot;volný&amp;quot; ve smyslu, otevřený přístup vědeckých dokumentů, které jsou přístupné na internetu. Provozovatelem BASE je  univerzitní knihovna v Bielefeldu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://search.driver.research-infrastructures.eu/ DRIVER] ====&lt;br /&gt;
je evropská síť digitálních repozitářů, jehož vizí a hlavním cílem je vytvořit soudržnou infrastrukturu digitálních úložišť v Evropě, která by nabízela sofistikované funkční služby jak výzkumným pracovníkům, tak široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRIVER se sloučil s '''OpenAIRE''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.ndltd.org/ NDLTD] ====&lt;br /&gt;
Mezinárodní organizace The Networked Digital Library of Theses and Dissertations se zabývá archivací a zpřístupňováním elektronických vysokoškolských kvalifikačních prací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [https://www.openaire.eu/ OpenAIRE] ====&lt;br /&gt;
Cílem portálu [[OpenAIRE]] (Open Access Infrastructure for Research in Europe)je zpřístupnění veškerých výstupů z výzkumů financovaných v rámci Evropy.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What is OpenAIRE?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://www.openaire.eu/22-plusprojectfaq/250-what-is-openaire&amp;lt;/ref&amp;gt; NUŠL jako repozitář má validaci OpenAIRE 3.0 (OA, funding) a podle počtu záznamů je největším českým dodavatelem dat do OpenAIRE.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.opendoar.org/ OpenDOAR] ====&lt;br /&gt;
OpenDOAR je autoritativní adresář akademických zdrojů s otevřeným přístupem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.opengrey.eu/ OpenGrey] ====&lt;br /&gt;
je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://roar.eprints.org/ ROAR] ====&lt;br /&gt;
Cílem Roar je podporovat rozvoj otevřeného přístupu tím, že poskytuje včasné informace o růstu a stavu úložišť po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Autorský zákon ====&lt;br /&gt;
Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice zaměstnaneckého a školního díla. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO KULTURY. Autorský zákon [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/zakon/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o VŠ ====&lt;br /&gt;
Tento zákon byl pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ , mláděže a tělovýchovy. Zákon o vysokých školách [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ====&lt;br /&gt;
Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů. &lt;br /&gt;
Zákon č. 130/2002 Sb. Ze dne 14. Března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Creative Commons ====&lt;br /&gt;
Tzv. volné licence, pomocí kterých může autor dát svolení veřejnosti k užití svého díla.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje obrázků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Šedá literatura]]&lt;br /&gt;
* [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]]&lt;br /&gt;
* [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]]&lt;br /&gt;
* [[Zelená cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
šedá literatura, open access, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=55123</id>
		<title>Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=55123"/>
		<updated>2018-06-14T19:42:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Národní úložiště šedé literatury''' (NUŠL) představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem NUŠL&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe &amp;lt;/ref&amp;gt; je Národní technická knihovna v Praze NTK&amp;lt;ref&amp;gt;Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/ &amp;lt;/ref&amp;gt;, která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice Šedé literatury dle TDKIV ==&lt;br /&gt;
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).&amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Šedá literatura. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001056&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální repozitář NUŠL  &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální repozitář NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digitální repozitář NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Centrální rozhraní NUŠL &amp;lt;ref&amp;gt;Centrální rozhraní NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Centrální rozhraní NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá open-source softwaru Elasticsearch. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 572 000 záznamů (stav k červnu 2018) z více než 75 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Technické řešení NUŠL'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Technicke_reseni_NUSL.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co NUŠL nabízí?''' ''' ==&lt;br /&gt;
'''Partnerům: '''dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelům:''' Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak spolupracovat?  ==&lt;br /&gt;
Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:  &lt;br /&gt;
* Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.  &lt;br /&gt;
* Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i.''' - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grantové agentury''' - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vysoké školy''' -  Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny, muzea a další paměťové instituce''' - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy''' - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti''' - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:NUŠLtypologie.png|700px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie spolupracujících institucí ==&lt;br /&gt;
Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře, kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce. &lt;br /&gt;
* Školství - Soukromé a veřejné VŠ&lt;br /&gt;
* Kultura - knihovny, galerie, muzea, Národní památkový ústav, Národní ústav lidové kultury, Institut umění - Divadelní ústav &lt;br /&gt;
* Věda a výzkum - Akademie věd ČR, Výzkumné ústavy, VVI (Veřejná výzkumná instituce) &lt;br /&gt;
* Státní správa - Ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Parlamentní institut, CENIA, ČSÚ, Národní ústav pro vzdělávání &lt;br /&gt;
* Ostatní - Banky, Osobní archívy, Neziskové organizace &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní spolupráce NUŠL ==&lt;br /&gt;
Data z Národního úložiště šedé literatury jsou dále předávána do následujících mezinárodních databází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.base-search.net/ BASE] ====&lt;br /&gt;
je jedním z největších vyhledávačů na světě, speciálně pro &amp;quot;volný&amp;quot; ve smyslu, otevřený přístup vědeckých dokumentů, které jsou přístupné na internetu. Provozovatelem BASE je  univerzitní knihovna v Bielefeldu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://search.driver.research-infrastructures.eu/ DRIVER] ====&lt;br /&gt;
je evropská síť digitálních repozitářů, jehož vizí a hlavním cílem je vytvořit soudržnou infrastrukturu digitálních úložišť v Evropě, která by nabízela sofistikované funkční služby jak výzkumným pracovníkům, tak široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRIVER se sloučil s '''OpenAIRE''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.ndltd.org/ NDLTD] ====&lt;br /&gt;
Mezinárodní organizace The Networked Digital Library of Theses and Dissertations se zabývá archivací a zpřístupňováním elektronických vysokoškolských kvalifikačních prací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [https://www.openaire.eu/ OpenAIRE] ====&lt;br /&gt;
Cílem portálu OpenAIRE (Open Access Infrastructure for Research in Europe)je zpřístupnění veškerých výstupů z výzkumů financovaných v rámci Evropy.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What is OpenAIRE?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://www.openaire.eu/22-plusprojectfaq/250-what-is-openaire&amp;lt;/ref&amp;gt; NUŠL jako repozitář má validaci OpenAIRE 3.0 (OA, funding) a podle počtu záznamů je největším českým dodavatelem dat do OpenAIRE.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.opendoar.org/ OpenDOAR] ====&lt;br /&gt;
OpenDOAR je autoritativní adresář akademických zdrojů s otevřeným přístupem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.opengrey.eu/ OpenGrey] ====&lt;br /&gt;
je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://roar.eprints.org/ ROAR] ====&lt;br /&gt;
Cílem Roar je podporovat rozvoj otevřeného přístupu tím, že poskytuje včasné informace o růstu a stavu úložišť po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Autorský zákon ====&lt;br /&gt;
Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice zaměstnaneckého a školního díla. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO KULTURY. Autorský zákon [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/zakon/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o VŠ ====&lt;br /&gt;
Tento zákon byl pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ , mláděže a tělovýchovy. Zákon o vysokých školách [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ====&lt;br /&gt;
Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů. &lt;br /&gt;
Zákon č. 130/2002 Sb. Ze dne 14. Března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Creative Commons ====&lt;br /&gt;
Tzv. volné licence, pomocí kterých může autor dát svolení veřejnosti k užití svého díla.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje obrázků:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Šedá literatura]]&lt;br /&gt;
* [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]]&lt;br /&gt;
* [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]]&lt;br /&gt;
* [[Zelená cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
šedá literatura, open access, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=55121</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=55121"/>
		<updated>2018-06-12T20:20:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Typologie NUŠL====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Typologie NUŠL podle druhu dokumentu''&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:typologie_NUSL_cs.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Konference o šedé literatuře a repozitářích ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Konference o šedé literatuře a repozitářích, v letech 2008 až 2013 známá pod názvem Seminář o zpřístupňování šedé literatury. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná každý rok na podzim. Sborníky z konference vychází pod ISSN 2336-5021 a jsou volně dostupné v [https://invenio.nusl.cz/search?ln=cs&amp;amp;p=%22konference+o+%C5%A1ed%C3%A9+literatu%C5%99e+a+repozit%C3%A1%C5%99%C3%ADch%22&amp;amp;f=&amp;amp;action_search=Hledej&amp;amp;c=Digit%C3%A1ln%C3%AD+repozit%C3%A1%C5%99&amp;amp;sf=&amp;amp;so=d&amp;amp;rm=&amp;amp;rg=10&amp;amp;sc=1&amp;amp;of=hb#6 NUŠL] včetně prezentací a videozáznamů. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Konference&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní technická knihovna, 2018. Dostupné také z: https://nusl.techlib.cz/konference/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje obrázků &lt;br /&gt;
* GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* NUŠL https://nusl.techlib.cz/nusl/typologie-dokumentu-nusl/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[NUŠL]]&lt;br /&gt;
*[[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
*[[šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]]&lt;br /&gt;
*[[šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OpenAIRE&amp;diff=55120</id>
		<title>OpenAIRE</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OpenAIRE&amp;diff=55120"/>
		<updated>2018-06-12T20:06:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: formální úpravy&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''OpenAIRE''' (Open Access Infrastructure for Research in Europe)je iniciativa financovaná Evropskou komisí a jejím cílem je podpora [[Open Access]] politky Evropské komise skrze technickou infrastrukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;About&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;About OpenAIRE&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://blogs.openaire.eu/?page_id=54&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
K počátkům historie [https://www.openaire.eu/ OpenAIRE] se váže stejnojmený projekt z let 2009-2012, jehož cílem bylo právě vybudování zmiňované infrastruktury. Projekt kromě infrastruktury přinesl projekt i další výstupy: portál OpenAIRE, Evropský systém helpdesků (European Helpdesk System) a vlastní digitální úložiště pro autory, kteří nemohou využít institucionálního ani oborového repozitáře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V r. 2011 na projekt navázal další s názvem OpenAIREplus, financovaný 7. Rámcovým programem Evropské komise (EC FP7). Jeho cílem bylo rozšíření uživatelské základny a typologie sbíraných výstupů o nerecenozované publikace a datasety. Dílčím cílem bylo rovněž propojování publikací a datasetů, tzv. enhanced publications (přidružené informace).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době běží již 3. projekt, který byl zahájen r. 2015. Nese označení OpenAIRE2020 a je zacílen na podporu programu [[Horizon2020]].&amp;lt;ref&amp;gt;LOCHMAN, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Portál OpenAIRE&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://ikaros.cz/portal-openaire&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Portál OpenAIRE ==&lt;br /&gt;
Mezi hlavní výstupy iniciativy patří portál, jehož cílem zpřístupnění co největšího počtu vědeckých výsledků financovaných z evropských fondů a monitorování výstupů z Horizontu 2020. Portál představuje síť otevřených repozitářů, archivů a časopisů, které podporují Open Access politiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem portálu OpenAIRE byla databáze DRIVER. V roce 2018 má OpenAIRE přístup k 24 102 803 publikacím a 697 571 datasetům z 11 785 datových zdrojů, což představuje výstupy z 2 541 267 projektů a 60 629 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další služby a nástroje==&lt;br /&gt;
OpenAIRE nepředstavuje pouze portál, ale také metodickou podporu (guidelines), nastavení toků procesů a služeb nad obsahem repozitářů, které umožní vybudování interoperabilní sítě repozitářů, a snadné nahrání do univerzálního repozitáře, který je spoluvyvíjen v CERN [https://zenodo.org/ Zenodo].&amp;lt;ref name=&amp;quot;About&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby lze rozdělit na čtyři kategorie:&lt;br /&gt;
*pro vědce a výzkumníky (researchers)&lt;br /&gt;
*pro poskytovatele financován (funders)&lt;br /&gt;
*pro poskytovatele dat (data providers)&lt;br /&gt;
*pro administrátory výzkumu(research admins)&amp;lt;ref&amp;gt;PRINCIPE, Pedro. &amp;lt;i&amp;gt;OpenAIRE services and tools for open science: 6th National Open Access Conference and OpenAIRE2020 Workshop - Turkey&amp;lt;/i&amp;gt;. 2017. Dostupné také z: https://www.slideshare.net/OpenAIRE_eu/openaire-services-and-tools-6th-national-open-access-conference-and-openaire2020-workshop-turkey-81259655&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Open Access, Horizon2020, open science, výstupy z výzkumů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OpenAIRE&amp;diff=55090</id>
		<title>OpenAIRE</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OpenAIRE&amp;diff=55090"/>
		<updated>2018-06-10T21:39:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: vytvoření nové stránky o OpenAIRE&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''OpenAIRE''' (Open Access Infrastructure for Research in Europe)je iniciativa financovaná Evropskou komisí a jejím cílem je podpora [[Open Access]] politky Evropské komise skrze technickou infrastrukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;About&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;About OpenAIRE&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://blogs.openaire.eu/?page_id=54&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
K počátkům historie OpenAIRE se váže stejnojmený projekt z let 2009-2012, jehož cílem bylo právě vybudování zmiňované infrastruktury. Projekt kromě infrastruktury přinesl projekt i další výstupy: portál OpenAIRE, Evropský systém helpdesků (European Helpdesk System) a vlastní digitální úložiště pro autory, kteří nemohou využít institucionálního ani oborového repozitáře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V r. 2011 na projekt navázal další s názvem OpenAIREplus, financovaný 7. Rámcovým programem Evropské komise (EC FP7). Jeho cílem bylo rozšíření uživatelské základny a typologie sbíraných výstupů o nerecenozované publikace a datasety. Dílčím cílem bylo rovněž propojování publikací a datasetů, tzv. enhanced publications (přidružené informace).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době běží již 3. projekt, který byl zahájen r. 2015. Nese označení OpenAIRE2020 a je zacílen na podporu programu [[Horizon2020]].&amp;lt;ref&amp;gt;LOCHMAN, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Portál OpenAIRE&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. Dostupné také z: https://ikaros.cz/portal-openaire&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[https://www.openaire.eu/ Portál OpenAIRE] ==&lt;br /&gt;
Mezi hlavní výstupy iniciativy patří portál, jehož cílem zpřístupnění co největšího počtu vědeckých výsledků financovaných z evropských fondů a monitorování výstupů z Horizontu 2020. Portál představuje síť otevřených repozitářů, archivů a časopisů, které podporují Open Access politiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem portálu OpenAIRE byla databáze DRIVER. V roce 2018 má OpenAIRE přístup k 24 102 803 publikacím a 697 571 datasetům z 11 785 datových zdrojů, což představuje výstupy z 2 541 267 projektů a 60 629 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další služby a nástroje==&lt;br /&gt;
OpenAIRE nepředstavuje pouze portál, ale také metodickou podporu (guidelines), nastavení toků procesů a služeb nad obsahem repozitářů, které umožní vybudování interoperabilní sítě repozitářů, a snadné nahrání do univerzálního repozitáře, který je spoluvyvíjen v CERN [https://zenodo.org/ Zenodo].&amp;lt;ref name=&amp;quot;About&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služby lze rozdělit na čtyři kategorie:&lt;br /&gt;
*pro vědce a výzkumníky (researchers)&lt;br /&gt;
*pro poskytovatele financován (funders)&lt;br /&gt;
*pro poskytovatele dat (data providers)&lt;br /&gt;
*pro administrátory výzkumu(research admins)&amp;lt;ref&amp;gt;PRINCIPE, Pedro. &amp;lt;i&amp;gt;OpenAIRE services and tools for open science: 6th National Open Access Conference and OpenAIRE2020 Workshop - Turkey&amp;lt;/i&amp;gt;. 2017. Dostupné také z: https://www.slideshare.net/OpenAIRE_eu/openaire-services-and-tools-6th-national-open-access-conference-and-openaire2020-workshop-turkey-81259655&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Open Access, Horizon2020, open science, výstupy z výzkumů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=55030</id>
		<title>Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=55030"/>
		<updated>2018-06-08T17:36:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: /* Typologie spolupracujících institucí */ oprava překlepů, doplnění nových institucí&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Národní úložiště šedé literatury''' (NUŠL) představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem NUŠL&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe &amp;lt;/ref&amp;gt; je Národní technická knihovna v Praze NTK&amp;lt;ref&amp;gt;Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/ &amp;lt;/ref&amp;gt;, která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice Šedé literatury dle TDKIV ==&lt;br /&gt;
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).&amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Šedá literatura. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001056&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální repozitář NUŠL  &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální repozitář NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digitální repozitář NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Centrální rozhraní NUŠL &amp;lt;ref&amp;gt;Centrální rozhraní NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Centrální rozhraní NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá open-source softwaru Elasticsearch. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 572 000 záznamů (stav k červnu 2018) z více než 75 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Technické řešení NUŠL'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Technicke_reseni_NUSL.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co NUŠL nabízí?''' ''' ==&lt;br /&gt;
'''Partnerům: '''dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelům:''' Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak spolupracovat?  ==&lt;br /&gt;
Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:  &lt;br /&gt;
* Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.  &lt;br /&gt;
* Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i.''' - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grantové agentury''' - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vysoké školy''' -  Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny, muzea a další paměťové instituce''' - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy''' - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti''' - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:NUŠLtypologie.png|700px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie spolupracujících institucí ==&lt;br /&gt;
Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře, kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce. &lt;br /&gt;
* Školství - Soukromé a veřejné VŠ&lt;br /&gt;
* Kultura - knihovny, galerie, muzea, Národní památkový ústav, Národní ústav lidové kultury, Institut umění - Divadelní ústav &lt;br /&gt;
* Věda a výzkum - Akademie věd ČR, Výzkumné ústavy, VVI (Veřejná výzkumná instituce) &lt;br /&gt;
* Státní správa - Ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Parlamentní institut, CENIA, ČSÚ, Národní ústav pro vzdělávání &lt;br /&gt;
* Ostatní - Banky, Osobní archívy, Neziskové organizace &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní spolupráce NUŠL ==&lt;br /&gt;
Data z Národního úložiště šedé literatury jsou dále předávána do následujících mezinárodních databází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.base-search.net/ BASE] ====&lt;br /&gt;
je jedním z největších vyhledávačů na světě, speciálně pro &amp;quot;volný&amp;quot; ve smyslu, otevřený přístup vědeckých dokumentů, které jsou přístupné na internetu. Provozovatelem BASE je  univerzitní knihovna v Bielefeldu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://search.driver.research-infrastructures.eu/ DRIVER] ====&lt;br /&gt;
je evropská síť digitálních repozitářů, jehož vizí a hlavním cílem je vytvořit soudržnou infrastrukturu digitálních úložišť v Evropě, která by nabízela sofistikované funkční služby jak výzkumným pracovníkům, tak široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRIVER se sloučil s '''OpenAIRE''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.ndltd.org/ NDLTD] ====&lt;br /&gt;
Mezinárodní organizace The Networked Digital Library of Theses and Dissertations se zabývá archivací a zpřístupňováním elektronických vysokoškolských kvalifikačních prací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [https://www.openaire.eu/ OpenAIRE] ====&lt;br /&gt;
Cílem portálu OpenAIRE (Open Access Infrastructure for Research in Europe)je zpřístupnění veškerých výstupů z výzkumů financovaných v rámci Evropy.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What is OpenAIRE?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://www.openaire.eu/22-plusprojectfaq/250-what-is-openaire&amp;lt;/ref&amp;gt; NUŠL jako repozitář má validaci OpenAIRE 3.0 (OA, funding) a podle počtu záznamů je největším českým dodavatelem dat do OpenAIRE.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.opendoar.org/ OpenDOAR] ====&lt;br /&gt;
OpenDOAR je autoritativní adresář akademických zdrojů s otevřeným přístupem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.opengrey.eu/ OpenGrey] ====&lt;br /&gt;
je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://roar.eprints.org/ ROAR] ====&lt;br /&gt;
Cílem Roar je podporovat rozvoj otevřeného přístupu tím, že poskytuje včasné informace o růstu a stavu úložišť po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Autorský zákon ====&lt;br /&gt;
Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice zaměstnaneckého a školního díla. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO KULTURY. Autorský zákon [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/zakon/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o VŠ ====&lt;br /&gt;
Tento zákon byl pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ , mláděže a tělovýchovy. Zákon o vysokých školách [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ====&lt;br /&gt;
Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů. &lt;br /&gt;
Zákon č. 130/2002 Sb. Ze dne 14. Března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Creative Commons ====&lt;br /&gt;
Tzv. volné licence, pomocí kterých může autor dát svolení veřejnosti k užití svého díla.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=55029</id>
		<title>Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=55029"/>
		<updated>2018-06-08T17:29:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: /* Rozhraní */ oprava aktuálně používaného softwaru, přidáno technické řešení&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Národní úložiště šedé literatury''' (NUŠL) představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem NUŠL&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe &amp;lt;/ref&amp;gt; je Národní technická knihovna v Praze NTK&amp;lt;ref&amp;gt;Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/ &amp;lt;/ref&amp;gt;, která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice Šedé literatury dle TDKIV ==&lt;br /&gt;
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).&amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Šedá literatura. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001056&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální repozitář NUŠL  &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální repozitář NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digitální repozitář NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Centrální rozhraní NUŠL &amp;lt;ref&amp;gt;Centrální rozhraní NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Centrální rozhraní NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá open-source softwaru Elasticsearch. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 572 000 záznamů (stav k červnu 2018) z více než 75 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Technické řešení NUŠL'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Technicke_reseni_NUSL.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co NUŠL nabízí?''' ''' ==&lt;br /&gt;
'''Partnerům: '''dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelům:''' Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak spolupracovat?  ==&lt;br /&gt;
Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:  &lt;br /&gt;
* Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.  &lt;br /&gt;
* Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i.''' - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grantové agentury''' - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vysoké školy''' -  Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny, muzea a další paměťové instituce''' - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy''' - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti''' - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:NUŠLtypologie.png|700px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie spolupracujících institucí ==&lt;br /&gt;
Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře, kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce. &lt;br /&gt;
* Školství - Soukromé a veřejné &lt;br /&gt;
* VŠ Kultura - knihovny, galerie, muzea - Národní památkový ústav &lt;br /&gt;
* Věda a výzkum - Akademie věd ČR, Výzkumné ústavy, VVI (Veřejná výzkumná instituce) &lt;br /&gt;
* Státní správa - Ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, &lt;br /&gt;
* Parlamentní institut &lt;br /&gt;
* Ostatní - Banky, Osobní archívy, Neziskové organizace &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní spolupráce NUŠL ==&lt;br /&gt;
Data z Národního úložiště šedé literatury jsou dále předávána do následujících mezinárodních databází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.base-search.net/ BASE] ====&lt;br /&gt;
je jedním z největších vyhledávačů na světě, speciálně pro &amp;quot;volný&amp;quot; ve smyslu, otevřený přístup vědeckých dokumentů, které jsou přístupné na internetu. Provozovatelem BASE je  univerzitní knihovna v Bielefeldu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://search.driver.research-infrastructures.eu/ DRIVER] ====&lt;br /&gt;
je evropská síť digitálních repozitářů, jehož vizí a hlavním cílem je vytvořit soudržnou infrastrukturu digitálních úložišť v Evropě, která by nabízela sofistikované funkční služby jak výzkumným pracovníkům, tak široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRIVER se sloučil s '''OpenAIRE''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.ndltd.org/ NDLTD] ====&lt;br /&gt;
Mezinárodní organizace The Networked Digital Library of Theses and Dissertations se zabývá archivací a zpřístupňováním elektronických vysokoškolských kvalifikačních prací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [https://www.openaire.eu/ OpenAIRE] ====&lt;br /&gt;
Cílem portálu OpenAIRE (Open Access Infrastructure for Research in Europe)je zpřístupnění veškerých výstupů z výzkumů financovaných v rámci Evropy.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What is OpenAIRE?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://www.openaire.eu/22-plusprojectfaq/250-what-is-openaire&amp;lt;/ref&amp;gt; NUŠL jako repozitář má validaci OpenAIRE 3.0 (OA, funding) a podle počtu záznamů je největším českým dodavatelem dat do OpenAIRE.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.opendoar.org/ OpenDOAR] ====&lt;br /&gt;
OpenDOAR je autoritativní adresář akademických zdrojů s otevřeným přístupem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.opengrey.eu/ OpenGrey] ====&lt;br /&gt;
je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://roar.eprints.org/ ROAR] ====&lt;br /&gt;
Cílem Roar je podporovat rozvoj otevřeného přístupu tím, že poskytuje včasné informace o růstu a stavu úložišť po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Autorský zákon ====&lt;br /&gt;
Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice zaměstnaneckého a školního díla. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO KULTURY. Autorský zákon [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/zakon/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o VŠ ====&lt;br /&gt;
Tento zákon byl pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ , mláděže a tělovýchovy. Zákon o vysokých školách [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ====&lt;br /&gt;
Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů. &lt;br /&gt;
Zákon č. 130/2002 Sb. Ze dne 14. Března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Creative Commons ====&lt;br /&gt;
Tzv. volné licence, pomocí kterých může autor dát svolení veřejnosti k užití svého díla.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Technicke_reseni_NUSL.jpg&amp;diff=55028</id>
		<title>Soubor:Technicke reseni NUSL.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Technicke_reseni_NUSL.jpg&amp;diff=55028"/>
		<updated>2018-06-08T17:26:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=International_Conference_on_Grey_Literature&amp;diff=55027</id>
		<title>International Conference on Grey Literature</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=International_Conference_on_Grey_Literature&amp;diff=55027"/>
		<updated>2018-06-08T17:10:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: doplnění nových ročníků konference&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''International Conference on Grey Literature''' (Mezinárodní konference k šedé literatuře) se koná každoročně od roku 2003. Do roku 2003 byla konference pořádána každé dva roky. Konference je vždy dvoudenní, konaná pravidelně v jednom z posledních měsíců roku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizací a pořádáním konference je pověřena společnost TextRelease pod záštitou společnosti [[GreyNet]]. GreyNet se věnuje i dalším aktivitám, například pořádá letní semináře k šedé literatuře a GreyForum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Who is who ''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
TextRelease na svém webu zveřejňuje a aktualizuje adresář autorů, kteří v minulosti prezentovali své práce na konferenci. Jedná se o více než 350 autorů z 35 zemí z celého světa. Adresář je řazen abecedně dle příjmení autorů, ke kterým je přiřazena země, kterou prezentují.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé ročníky a témata'''&lt;br /&gt;
*2018 GL20 New Orleans, &amp;quot;Research Data Fuels and Sustains Grey Literature&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 2017 GL19 Řím, &amp;quot;Public Awareness and Access to Grey Literature&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 2016 GL18 New York, &amp;quot;Leveraging Diversity in Grey Literature&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 2015 GL17 Amsterdam, &amp;quot;A New Wave of Textual and Non-Textual Grey Literature&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 2014 GL16 Washington D.C., &amp;quot;Grey Literature Lobby, Engines and Requesters for Change&amp;quot; Library of Congress, 8-9 December 2014&lt;br /&gt;
* 2013 GL15 Bratislava, &amp;quot;The Grey Audit, A Field Assessment of Grey Literature&amp;quot; CVTISR, 2–3 December 2013&lt;br /&gt;
* 2012 GL14 Rome, &amp;quot;Tracking Innovation through Grey Literature&amp;quot; National Research Council 29–30 November 2012&lt;br /&gt;
* 2011 GL13 Washington D.C., &amp;quot;The Grey Circuit : From Social Networking to Wealth Creation&amp;quot;, Library of Congress 5–6 December 2011&lt;br /&gt;
* 2010 GL12 Prague (CZ), &amp;quot;Transparency in Grey Literature: Grey Tech Approaches to High Tech Issues&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 2009 GL11 Washington D.C., &amp;quot;The Grey Mosaic: Piecing It All Together&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 2008 GL10 Amsterdam, &amp;quot;Designing the Grey Grid for Information Society&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 2007 GL9 Antwerp, &amp;quot;Grey Foundations in Information Landscape&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 2006 GL8 New Orleans, &amp;quot;Harnessing the Power of Grey&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 2005 GL7 Nancy, France &amp;quot;Open Access to Grey Resources&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 2004 GL6 New York, &amp;quot;Work on Grey in Progress&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 2003 GL5 Amsterdam, &amp;quot;Grey Matters in the World of Networked Information&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 1999 GL4 Washington D.C., &amp;quot;GL’99, New Frontiers in Grey Literature&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 1997 GL3 Luxembourg, &amp;quot;GL’97, Perspectives on the Design and Transfer of STI&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 1995 GL2 Washington D.C. &amp;quot;GL’95, Grey Exploitations in the 21st Century&amp;quot;&lt;br /&gt;
* 1993 GL1 Amsterdam, &amp;quot;GL’93, Weinberg Report 2000&amp;quot;&lt;br /&gt;
'''Sborník - Conference Proceedings on Grey Literature '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení každé konference je připravován sborník, který shrnuje veškeré dění. Sborník zahrnuje program konference i všechny prezentace ve stejném pořadí jako na samotné konferenci. Sborník vychází pod ISSN 1386-2316.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Seriál - GreyNet Newsletter '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Seriálový zdroj GreyNet Newsletter se snaží držet krok s informačními profesionály a vývojem v oblasti šedé literatury. Čtvrtletní zpravodaj předkládá novinky v informačních zdrojích organizace [[GreyNet]] se zvláštním důrazem na mezinárodní konferenci International Conference on Grey Literature. GreyNet Newsletter je licencován EBSCO Publishing a je také přístupný prostřednictvím full-textové databáze Information Science &amp;amp; Technology Abstracts (LISTA-FT). Seriál vychází pod ISSN - 1877-6035.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příspěvky, abstrakty, poster session '''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na příspěvky z konferencí se váží exkluzivní práva, to znamená, že mohou být vydány víckrát. Příspěvky jsou zařazeny do databáze [[OpenGrey]]. Příspěvky jsou zároveň indexovány v citační databázi WOS (Web of Science). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abstrakty z posledního ročníku konané konference jsou volně k dispozici v databázi [[Grey Guide]] ve sbírce (collection) GL16. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí konference je tradičně i bohatá poster session, kde mají možnost prezentovat i studenti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroje'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Grey Guide: Guide to Good Practices and Resources in Grey Literature ''[online]. ISTI-CNR, 2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://greyguide.isti.cnr.it/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''GreyNet International ''[online]. GreyNet International, 2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.greynet.org/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''ISTI-CNR ''[online]. ISTI-CNR, 2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.isti.cnr.it/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''OpenGrey ''[online]. INIST, 1997- [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.opengrey.eu/.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''TextRelease ''[online]. TextRelease, 2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.textrelease.com/.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=55026</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=55026"/>
		<updated>2018-06-08T16:56:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Typologie NUŠL====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Typologie NUŠL podle druhu dokumentu''&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:typologie_NUSL_cs.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Konference o šedé literatuře a repozitářích ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Konference o šedé literatuře a repozitářích, v letech 2008 až 2013 známá pod názvem Seminář o zpřístupňování šedé literatury. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná každý rok na podzim. Sborníky z konference vychází pod ISSN 2336-5021 a jsou volně dostupné v [https://invenio.nusl.cz/search?ln=cs&amp;amp;p=%22konference+o+%C5%A1ed%C3%A9+literatu%C5%99e+a+repozit%C3%A1%C5%99%C3%ADch%22&amp;amp;f=&amp;amp;action_search=Hledej&amp;amp;c=Digit%C3%A1ln%C3%AD+repozit%C3%A1%C5%99&amp;amp;sf=&amp;amp;so=d&amp;amp;rm=&amp;amp;rg=10&amp;amp;sc=1&amp;amp;of=hb#6 NUŠL] včetně prezentací a videozáznamů. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Konference&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní technická knihovna, 2018. Dostupné také z: https://nusl.techlib.cz/konference/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL https://nusl.techlib.cz/nusl/typologie-dokumentu-nusl/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=55025</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=55025"/>
		<updated>2018-06-08T16:52:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: akutualizace: změna semináře na konferenci&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Typologie NUŠL====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Typologie NUŠL podle druhu dokumentu''&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:typologie_NUSL_cs.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Konference o šedé literatuře a repozitářích ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Konference o šedé literatuře a repozitářích, v letech 2008 až 2013 známá pod názvem Seminář o zpřístupňování šedé literatury. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná každý rok na podzim. Sborníky z konference jsou volně dostupné v [https://invenio.nusl.cz/search?ln=cs&amp;amp;p=%22konference+o+%C5%A1ed%C3%A9+literatu%C5%99e+a+repozit%C3%A1%C5%99%C3%ADch%22&amp;amp;f=&amp;amp;action_search=Hledej&amp;amp;c=Digit%C3%A1ln%C3%AD+repozit%C3%A1%C5%99&amp;amp;sf=&amp;amp;so=d&amp;amp;rm=&amp;amp;rg=10&amp;amp;sc=1&amp;amp;of=hb#6 NUŠL] a to včetně prezentací a videozáznamů. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Konference&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Národní technická knihovna, 2018. Dostupné také z: https://nusl.techlib.cz/konference/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL https://nusl.techlib.cz/nusl/typologie-dokumentu-nusl/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=55024</id>
		<title>Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=55024"/>
		<updated>2018-06-08T15:00:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: /* Mezinárodní spolupráce NUŠL */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Národní úložiště šedé literatury''' (NUŠL) představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem NUŠL&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe &amp;lt;/ref&amp;gt; je Národní technická knihovna v Praze NTK&amp;lt;ref&amp;gt;Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/ &amp;lt;/ref&amp;gt;, která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice Šedé literatury dle TDKIV ==&lt;br /&gt;
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).&amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Šedá literatura. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001056&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální repozitář NUŠL  &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální repozitář NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digitální repozitář NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Centrální rozhraní NUŠL &amp;lt;ref&amp;gt;Centrální rozhraní NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Centrální rozhraní NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá softwaru FAST ESP společnosti Microsoft. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 291 000 záznamů (stav k únoru 2015) z více než 60 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co NUŠL nabízí?''' ''' ==&lt;br /&gt;
'''Partnerům: '''dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelům:''' Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak spolupracovat?  ==&lt;br /&gt;
Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:  &lt;br /&gt;
* Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.  &lt;br /&gt;
* Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i.''' - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grantové agentury''' - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vysoké školy''' -  Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny, muzea a další paměťové instituce''' - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy''' - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti''' - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:NUŠLtypologie.png|700px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie spolupracujících institucí ==&lt;br /&gt;
Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře, kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce. &lt;br /&gt;
* Školství - Soukromé a veřejné &lt;br /&gt;
* VŠ Kultura - knihovny, galerie, muzea - Národní památkový ústav &lt;br /&gt;
* Věda a výzkum - Akademie věd ČR, Výzkumné ústavy, VVI (Veřejná výzkumná instituce) &lt;br /&gt;
* Státní správa - Ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, &lt;br /&gt;
* Parlamentní institut &lt;br /&gt;
* Ostatní - Banky, Osobní archívy, Neziskové organizace &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní spolupráce NUŠL ==&lt;br /&gt;
Data z Národního úložiště šedé literatury jsou dále předávána do následujících mezinárodních databází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.base-search.net/ BASE] ====&lt;br /&gt;
je jedním z největších vyhledávačů na světě, speciálně pro &amp;quot;volný&amp;quot; ve smyslu, otevřený přístup vědeckých dokumentů, které jsou přístupné na internetu. Provozovatelem BASE je  univerzitní knihovna v Bielefeldu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://search.driver.research-infrastructures.eu/ DRIVER] ====&lt;br /&gt;
je evropská síť digitálních repozitářů, jehož vizí a hlavním cílem je vytvořit soudržnou infrastrukturu digitálních úložišť v Evropě, která by nabízela sofistikované funkční služby jak výzkumným pracovníkům, tak široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRIVER se sloučil s '''OpenAIRE''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.ndltd.org/ NDLTD] ====&lt;br /&gt;
Mezinárodní organizace The Networked Digital Library of Theses and Dissertations se zabývá archivací a zpřístupňováním elektronických vysokoškolských kvalifikačních prací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [https://www.openaire.eu/ OpenAIRE] ====&lt;br /&gt;
Cílem portálu OpenAIRE (Open Access Infrastructure for Research in Europe)je zpřístupnění veškerých výstupů z výzkumů financovaných v rámci Evropy.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;What is OpenAIRE?&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://www.openaire.eu/22-plusprojectfaq/250-what-is-openaire&amp;lt;/ref&amp;gt; NUŠL jako repozitář má validaci OpenAIRE 3.0 (OA, funding) a podle počtu záznamů je největším českým dodavatelem dat do OpenAIRE.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.opendoar.org/ OpenDOAR] ====&lt;br /&gt;
OpenDOAR je autoritativní adresář akademických zdrojů s otevřeným přístupem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://www.opengrey.eu/ OpenGrey] ====&lt;br /&gt;
je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [http://roar.eprints.org/ ROAR] ====&lt;br /&gt;
Cílem Roar je podporovat rozvoj otevřeného přístupu tím, že poskytuje včasné informace o růstu a stavu úložišť po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Autorský zákon ====&lt;br /&gt;
Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice zaměstnaneckého a školního díla. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO KULTURY. Autorský zákon [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/zakon/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o VŠ ====&lt;br /&gt;
Tento zákon byl pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ , mláděže a tělovýchovy. Zákon o vysokých školách [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ====&lt;br /&gt;
Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů. &lt;br /&gt;
Zákon č. 130/2002 Sb. Ze dne 14. Března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Creative Commons ====&lt;br /&gt;
Tzv. volné licence, pomocí kterých může autor dát svolení veřejnosti k užití svého díla.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=55023</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=55023"/>
		<updated>2018-06-08T13:55:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: /* Zdroje obrázků */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Typologie NUŠL====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Typologie NUŠL podle druhu dokumentu''&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:typologie_NUSL_cs.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL https://nusl.techlib.cz/nusl/typologie-dokumentu-nusl/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=55022</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=55022"/>
		<updated>2018-06-08T13:29:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Typologie NUŠL====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Typologie NUŠL podle druhu dokumentu''&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:typologie_NUSL_cs.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_NUSL_cs.png&amp;diff=55021</id>
		<title>Soubor:Typologie NUSL cs.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_NUSL_cs.png&amp;diff=55021"/>
		<updated>2018-06-08T13:26:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_cs.png&amp;diff=55020</id>
		<title>Soubor:Typologie cs.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_cs.png&amp;diff=55020"/>
		<updated>2018-06-08T13:23:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53050</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53050"/>
		<updated>2018-03-21T10:19:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Cernohlavkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||  &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Cernohlavkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>