<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Petra.Zabilanska</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Petra.Zabilanska"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Petra.Zabilanska"/>
	<updated>2026-05-11T18:13:13Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55503</id>
		<title>Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55503"/>
		<updated>2018-09-16T19:13:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Státnicová otázka: Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]] je systém, který získává, zpracovává, ukládá či archivuje, rozšiřuje a zpřístupňuje informace v elektronické formě prostřednictvím internetu. &amp;lt;ref&amp;gt;https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. 2009a. Digitální knihovna. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna v Praze, c2009 [cit. 2011-07-01]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovny můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerční se od nekomerčních liší v tom, že nejsou zdarma přístupné. Digitální knihovny mohou být provozovány nebo ve vlastnictví státu či soukromé. &amp;lt;ref name=kvasova&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.. Str 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Charakteristika digitálních knihoven:'''&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny primárně nemají za cíl digitalizovat fyzický materiál, ale  uspořádávat elektronické sbírky tak, aby byly veřejnosti lépe přístupné. &lt;br /&gt;
# Nejedná se o jednu uzavřenou bázi (proto je užíván termín digitální knihovny). &lt;br /&gt;
# Informační zdroje digitálních knihoven se vyznačují následujícími rysy: heterogenitou (způsob uložení, organizace a správa objektů), svou schopností změny a multimediálním rázem dat. &lt;br /&gt;
# Pro digitální knihovny jsou důležité technologie umožňující propojení různých autonomně spravovaných informačních složek.&lt;br /&gt;
# Transparentnost výše zmiňovaného propojení pro uživatele.&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny by měly uživatelům poskytnou kompaktní přístup k relevantním digitálním zdrojům nezávisle na jejich formě, formátu nebo způsobu a místě uložení. &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CrossRef ==&lt;br /&gt;
[[CrossRef]] je centrální propojovací službou citačních záznamů informačních zdrojů, které je možné za pomoci identifikátoru [[Identifikátor DOI|DOI]]. CrossRef rovněž funguje jako registrační agentura identifikátoru DOI. Propojování citačních záznamů slouží hlavně k zjednodušení vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SpringerLink ==&lt;br /&gt;
Nakladatelství Springer Science + Business media produkuje digitální knihovnu [https://link.springer.com/ SpringerLink], která se věnuje přírodním vědám, technice, medicíně, obchodu, dopravě a architektuře. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SpringerLink je nejucelenější online sbírkou časopisů, knih a referenčních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze pojímá plné texty časopisů od roku 1997 do současnosti, ke kterým je nutná licence, ale nalézají se v ní rovněž knihy a časopisy s volným přístupem. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.lib.cas.cz/db/springerlink/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Wiley Online Library ==&lt;br /&gt;
Provozovatelem [https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library] je nakladatelství John Wiley &amp;amp; Sons, které se specializuje na akademické práce, vydávání knih, časopisů a encyklopedií, jak v tištěné tak internetové podobě, nebo přípravu výukových materiálů pro studenty vysokých škol. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/John_Wiley_%26_Sons&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Libary poskytuje přístup k jedné z nejrozsáhlejších multidisciplinárních sbírek online zdrojů na světě, která soustřeďuje informace z oblasti přírodních, technických a humanitních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Library integruje více než 4 milióny článků z 1 500 časopisů nebo 9 000 tisíc knih. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.wiley.com/WileyCDA/Brand/id-29.html?category=For+Working&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SciVerse ScienceDirect ==&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse ScienceDirect] je digitální knihovna produkována nizozemským nakladatelstvím [[Elsevier]]. Platforma SciVerse byla založena v roce 2010 a integruje veškeré elektronické produkty nakladatelství Elsevier (ScienceDirect, [[Scopus]], SciTopics a Scirus). Přístup k informacím usnadňuje rozhraní SciVerse Hub.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato digitální knihovna nabízí uživatelům informační produkty z oblasti vědy, techniky, lékařství, sociálních a humanitních věd a věd o životě a zdraví. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect je fulltextová databáze obsahující články časopisů a kapitol knih z více než 2 500 recenzovaných časopisů a 11 000 knih. Starší materiály jsou dostupné v online archivech za poplatek. Vyhledávání v základním rozhraní ScienceDirect je pomocí běžného jazyka, slovníky jako MeSH se zde nepoužívají. V pokročilém režimu vyhledávání je možné specifikovat autora, název knihy, stranu, vydání atd.. Vše je možné kombinovat s booleovským operátory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konsorciální nákup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je pro přístup k výše zmíněným digitálním knihovnám využito principu konsorcia, jehož členy jsou veřejné vysoké školy, výzkumné organizace a odborné a vědecké knihovny. Výhodou tohoto přístupu je cenová dostupnost elektronických informačních zdrojů. Individuální licence by pro většinu institucí byla nereálná. Na nákup EIZ přispívá také Ministerstvo školství. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://link.springer.com/ SpringerLink]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse Science Direct]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
[[CrossRef]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[DOI]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Elsevier]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna, SpringerLink, Wiley Online Library, SciVerse ScienceDirect, Crossref&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=55502</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=55502"/>
		<updated>2018-09-16T19:12:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||Vorlová||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || Labský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 [[Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem]]  || Požárek&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Škopan&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 [https://wikisofia.cz/wiki/Proces_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_projektov%C3%BDch_rizik Proces řízení projektových rizik.] || Labský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 [https://wikisofia.cz/wiki/Smlouvy_v_IT._Typy,_struktura,_form%C3%A1ln%C3%AD_po%C5%BEadavky,_dopady_Nov%C3%A9ho_ob%C4%8Dansk%C3%A9ho_z%C3%A1kon%C3%ADku. Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku.] || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 [https://wikisofia.cz/wiki/Metody_dob%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD_znalost%C3%AD_z_datab%C3%A1z%C3%AD_(data_mining) Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 [[Rozhodovací tabulky a stromy]] (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Pospíchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí|Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]]|| Kašparová||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]]  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů]] || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Šišková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Kooperativní projekty knihoven|Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí]]|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) [[Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven]] || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Virtuální služby knihoven]] || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Šišková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) [[Životní cyklus digitálního dokumentu|Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění]] || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) [[Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů]] || Zabilanská&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu]] || Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2)[[https://wikisofia.cz/wiki/Školní_knihovna:_úloha,_možnosti_zapojení_do_výuky,_situace_v_ČR,_příklady_zahraniční_dobré_praxe| Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace  ČR, příklady zahraniční dobré praxe]]  || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Čtenářské výzkumy|Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků]] || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10)[[https://wikisofia.cz/wiki/Biblioterapie_-_charakteristika_pojmu| Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty]] || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55501</id>
		<title>Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55501"/>
		<updated>2018-09-16T19:06:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Státnicová otázka: Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je systém, který získává, zpracovává, ukládá či archivuje, rozšiřuje a zpřístupňuje informace v elektronické formě prostřednictvím internetu. &amp;lt;ref&amp;gt;https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. 2009a. Digitální knihovna. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna v Praze, c2009 [cit. 2011-07-01]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovny můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerční se od nekomerčních liší v tom, že nejsou zdarma přístupné. Digitální knihovny mohou být provozovány nebo ve vlastnictví státu či soukromé. &amp;lt;ref name=kvasova&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.. Str 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Charakteristika digitálních knihoven:'''&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny primárně nemají za cíl digitalizovat fyzický materiál, ale  uspořádávat elektronické sbírky tak, aby byly veřejnosti lépe přístupné. &lt;br /&gt;
# Nejedná se o jednu uzavřenou bázi (proto je užíván termín digitální knihovny). &lt;br /&gt;
# Informační zdroje digitálních knihoven se vyznačují následujícími rysy: heterogenitou (způsob uložení, organizace a správa objektů), svou schopností změny a multimediálním rázem dat. &lt;br /&gt;
# Pro digitální knihovny jsou důležité technologie umožňující propojení různých autonomně spravovaných informačních složek.&lt;br /&gt;
# Transparentnost výše zmiňovaného propojení pro uživatele.&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny by měly uživatelům poskytnou kompaktní přístup k relevantním digitálním zdrojům nezávisle na jejich formě, formátu nebo způsobu a místě uložení. &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CrossRef ==&lt;br /&gt;
[[CrossRef]] je centrální propojovací službou citačních záznamů informačních zdrojů, které je možné za pomoci identifikátoru [[Identifikátor DOI|DOI]]. CrossRef rovněž funguje jako registrační agentura identifikátoru DOI. Propojování citačních záznamů slouží hlavně k zjednodušení vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SpringerLink ==&lt;br /&gt;
Nakladatelství Springer Science + Business media produkuje digitální knihovnu [https://link.springer.com/ SpringerLink], která se věnuje přírodním vědám, technice, medicíně, obchodu, dopravě a architektuře. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SpringerLink je nejucelenější online sbírkou časopisů, knih a referenčních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze pojímá plné texty časopisů od roku 1997 do současnosti, ke kterým je nutná licence, ale nalézají se v ní rovněž knihy a časopisy s volným přístupem. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.lib.cas.cz/db/springerlink/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Wiley Online Library ==&lt;br /&gt;
Provozovatelem [https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library] je nakladatelství John Wiley &amp;amp; Sons, které se specializuje na akademické práce, vydávání knih, časopisů a encyklopedií, jak v tištěné tak internetové podobě, nebo přípravu výukových materiálů pro studenty vysokých škol. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/John_Wiley_%26_Sons&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Libary poskytuje přístup k jedné z nejrozsáhlejších multidisciplinárních sbírek online zdrojů na světě, která soustřeďuje informace z oblasti přírodních, technických a humanitních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Library integruje více než 4 milióny článků z 1 500 časopisů nebo 9 000 tisíc knih. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.wiley.com/WileyCDA/Brand/id-29.html?category=For+Working&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SciVerse ScienceDirect ==&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse ScienceDirect] je digitální knihovna produkována nizozemským nakladatelstvím [[Elsevier]]. Platforma SciVerse byla založena v roce 2010 a integruje veškeré elektronické produkty nakladatelství Elsevier (ScienceDirect, [[Scopus]], SciTopics a Scirus). Přístup k informacím usnadňuje rozhraní SciVerse Hub.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato digitální knihovna nabízí uživatelům informační produkty z oblasti vědy, techniky, lékařství, sociálních a humanitních věd a věd o životě a zdraví. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect je fulltextová databáze obsahující články časopisů a kapitol knih z více než 2 500 recenzovaných časopisů a 11 000 knih. Starší materiály jsou dostupné v online archivech za poplatek. Vyhledávání v základním rozhraní ScienceDirect je pomocí běžného jazyka, slovníky jako MeSH se zde nepoužívají. V pokročilém režimu vyhledávání je možné specifikovat autora, název knihy, stranu, vydání atd.. Vše je možné kombinovat s booleovským operátory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konsorciální nákup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je pro přístup k výše zmíněným digitálním knihovnám využito principu konsorcia, jehož členy jsou veřejné vysoké školy, výzkumné organizace a odborné a vědecké knihovny. Výhodou tohoto přístupu je cenová dostupnost elektronických informačních zdrojů. Individuální licence by pro většinu institucí byla nereálná. Na nákup EIZ přispívá také Ministerstvo školství. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://link.springer.com/ SpringerLink]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse Science Direct]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
[[CrossRef]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[DOI]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Elsevier]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna, SpringerLink, Wiley Online Library, SciVerse ScienceDirect, Crossref&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55500</id>
		<title>Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55500"/>
		<updated>2018-09-16T19:05:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Státnicová otázka: Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je systém, který získává, zpracovává, ukládá či archivuje, rozšiřuje a zpřístupňuje informace v elektronické formě prostřednictvím internetu. &amp;lt;ref&amp;gt;https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. 2009a. Digitální knihovna. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna v Praze, c2009 [cit. 2011-07-01]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovny můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerční se od nekomerčních liší v tom, že nejsou zdarma přístupné. Digitální knihovny mohou být provozovány nebo ve vlastnictví státu či soukromé. &amp;lt;ref name=kvasova&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.. Str 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristika digitálních knihoven:&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny primárně nemají za cíl digitalizovat fyzický materiál, ale  uspořádávat elektronické sbírky tak, aby byly veřejnosti lépe přístupné. &lt;br /&gt;
# Nejedná se o jednu uzavřenou bázi (proto je užíván termín digitální knihovny). &lt;br /&gt;
# Informační zdroje digitálních knihoven se vyznačují následujícími rysy: heterogenitou (způsob uložení, organizace a správa objektů), svou schopností změny a multimediálním rázem dat. &lt;br /&gt;
# Pro digitální knihovny jsou důležité technologie umožňující propojení různých autonomně spravovaných informačních složek.&lt;br /&gt;
# Transparentnost výše zmiňovaného propojení pro uživatele.&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny by měly uživatelům poskytnou kompaktní přístup k relevantním digitálním zdrojům nezávisle na jejich formě, formátu nebo způsobu a místě uložení. &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CrossRef ==&lt;br /&gt;
[[CrossRef]] je centrální propojovací službou citačních záznamů informačních zdrojů, které je možné za pomoci identifikátoru [[Identifikátor DOI|DOI]]. CrossRef rovněž funguje jako registrační agentura identifikátoru DOI. Propojování citačních záznamů slouží hlavně k zjednodušení vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SpringerLink ==&lt;br /&gt;
Nakladatelství Springer Science + Business media produkuje digitální knihovnu [https://link.springer.com/ SpringerLink], která se věnuje přírodním vědám, technice, medicíně, obchodu, dopravě a architektuře. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SpringerLink je nejucelenější online sbírkou časopisů, knih a referenčních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze pojímá plné texty časopisů od roku 1997 do současnosti, ke kterým je nutná licence, ale nalézají se v ní rovněž knihy a časopisy s volným přístupem. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.lib.cas.cz/db/springerlink/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Wiley Online Library ==&lt;br /&gt;
Provozovatelem [https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library] je nakladatelství John Wiley &amp;amp; Sons, které se specializuje na akademické práce, vydávání knih, časopisů a encyklopedií, jak v tištěné tak internetové podobě, nebo přípravu výukových materiálů pro studenty vysokých škol. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/John_Wiley_%26_Sons&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Libary poskytuje přístup k jedné z nejrozsáhlejších multidisciplinárních sbírek online zdrojů na světě, která soustřeďuje informace z oblasti přírodních, technických a humanitních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Library integruje více než 4 milióny článků z 1 500 časopisů nebo 9 000 tisíc knih. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.wiley.com/WileyCDA/Brand/id-29.html?category=For+Working&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SciVerse ScienceDirect ==&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse ScienceDirect] je digitální knihovna produkována nizozemským nakladatelstvím [[Elsevier]]. Platforma SciVerse byla založena v roce 2010 a integruje veškeré elektronické produkty nakladatelství Elsevier (ScienceDirect, [[Scopus]], SciTopics a Scirus). Přístup k informacím usnadňuje rozhraní SciVerse Hub.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato digitální knihovna nabízí uživatelům informační produkty z oblasti vědy, techniky, lékařství, sociálních a humanitních věd a věd o životě a zdraví. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect je fulltextová databáze obsahující články časopisů a kapitol knih z více než 2 500 recenzovaných časopisů a 11 000 knih. Starší materiály jsou dostupné v online archivech za poplatek. Vyhledávání v základním rozhraní ScienceDirect je pomocí běžného jazyka, slovníky jako MeSH se zde nepoužívají. V pokročilém režimu vyhledávání je možné specifikovat autora, název knihy, stranu, vydání atd.. Vše je možné kombinovat s booleovským operátory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konsorciální nákup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je pro přístup k výše zmíněným digitálním knihovnám využito principu konsorcia, jehož členy jsou veřejné vysoké školy, výzkumné organizace a odborné a vědecké knihovny. Výhodou tohoto přístupu je cenová dostupnost elektronických informačních zdrojů. Individuální licence by pro většinu institucí byla nereálná. Na nákup EIZ přispívá také Ministerstvo školství. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://link.springer.com/ SpringerLink]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse Science Direct]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
[[CrossRef]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[DOI]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Elsevier]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna, SpringerLink, Wiley Online Library, SciVerse ScienceDirect, Crossref&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55498</id>
		<title>Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55498"/>
		<updated>2018-09-16T19:03:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Státnicová otázka: Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je systém, který získává, zpracovává, ukládá či archivuje, rozšiřuje a zpřístupňuje informace v elektronické formě prostřednictvím internetu. &amp;lt;ref&amp;gt;https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.''&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. 2009a. Digitální knihovna. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna v Praze, c2009 [cit. 2011-07-01]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovny můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerční se od nekomerčních liší v tom, že nejsou zdarma přístupné. Digitální knihovny mohou být provozovány nebo ve vlastnictví státu či soukromé. &amp;lt;ref name=kvasova&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.. Str 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristika digitálních knihoven:&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny primárně nemají za cíl digitalizovat fyzický materiál, ale  uspořádávat elektronické sbírky tak, aby byly veřejnosti lépe přístupné. &lt;br /&gt;
# Nejedná se o jednu uzavřenou bázi (proto je užíván termín digitální knihovny). &lt;br /&gt;
# Informační zdroje digitálních knihoven se vyznačují následujícími rysy: heterogenitou (způsob uložení, organizace a správa objektů), svou schopností změny a multimediálním rázem dat. &lt;br /&gt;
# Pro digitální knihovny jsou důležité technologie umožňující propojení různých autonomně spravovaných informačních složek.&lt;br /&gt;
# Transparentnost výše zmiňovaného propojení pro uživatele.&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny by měly uživatelům poskytnou kompaktní přístup k relevantním digitálním zdrojům nezávisle na jejich formě, formátu nebo způsobu a místě uložení. &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CrossRef ==&lt;br /&gt;
[[CrossRef]] je centrální propojovací službou citačních záznamů informačních zdrojů, které je možné za pomoci identifikátoru [[Identifikátor DOI|DOI]]. CrossRef rovněž funguje jako registrační agentura identifikátoru DOI. Propojování citačních záznamů slouží hlavně k zjednodušení vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SpringerLink ==&lt;br /&gt;
Nakladatelství Springer Science + Business media produkuje digitální knihovnu [https://link.springer.com/ SpringerLink], která se věnuje přírodním vědám, technice, medicíně, obchodu, dopravě a architektuře. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SpringerLink je nejucelenější online sbírkou časopisů, knih a referenčních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze pojímá plné texty časopisů od roku 1997 do současnosti, ke kterým je nutná licence, ale nalézají se v ní rovněž knihy a časopisy s volným přístupem. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.lib.cas.cz/db/springerlink/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Wiley Online Library ==&lt;br /&gt;
Provozovatelem [https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library] je nakladatelství John Wiley &amp;amp; Sons, které se specializuje na akademické práce, vydávání knih, časopisů a encyklopedií, jak v tištěné tak internetové podobě, nebo přípravu výukových materiálů pro studenty vysokých škol. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/John_Wiley_%26_Sons&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Libary poskytuje přístup k jedné z nejrozsáhlejších multidisciplinárních sbírek online zdrojů na světě, která soustřeďuje informace z oblasti přírodních, technických a humanitních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Library integruje více než 4 milióny článků z 1 500 časopisů nebo 9 000 tisíc knih. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.wiley.com/WileyCDA/Brand/id-29.html?category=For+Working&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SciVerse ScienceDirect ==&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse ScienceDirect] je digitální knihovna produkována nizozemským nakladatelstvím [[Elsevier]]. Platforma SciVerse byla založena v roce 2010 a integruje veškeré elektronické produkty nakladatelství Elsevier (ScienceDirect, [[Scopus]], SciTopics a Scirus). Přístup k informacím usnadňuje rozhraní SciVerse Hub.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato digitální knihovna nabízí uživatelům informační produkty z oblasti vědy, techniky, lékařství, sociálních a humanitních věd a věd o životě a zdraví. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect je fulltextová databáze obsahující články časopisů a kapitol knih z více než 2 500 recenzovaných časopisů a 11 000 knih. Starší materiály jsou dostupné v online archivech za poplatek. Vyhledávání v základním rozhraní ScienceDirect je pomocí běžného jazyka, slovníky jako MeSH se zde nepoužívají. V pokročilém režimu vyhledávání je možné specifikovat autora, název knihy, stranu, vydání atd.. Vše je možné kombinovat s booleovským operátory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konsorciální nákup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je pro přístup k výše zmíněným digitálním knihovnám využito principu konsorcia, jehož členy jsou veřejné vysoké školy, výzkumné organizace a odborné a vědecké knihovny. Výhodou tohoto přístupu je cenová dostupnost elektronických informačních zdrojů. Individuální licence by pro většinu institucí byla nereálná. Na nákup EIZ přispívá také Ministerstvo školství. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://link.springer.com/ SpringerLink]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse Science Direct]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
[[CrossRef]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[DOI]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Elsevier]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna, SpringerLink, Wiley Online Library, SciVerse ScienceDirect, Crossref&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55497</id>
		<title>Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55497"/>
		<updated>2018-09-16T19:02:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Státnicová otázka: Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je systém, který získává, zpracovává, ukládá či archivuje, rozšiřuje a zpřístupňuje informace v elektronické formě prostřednictvím internetu. https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.''&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. 2009a. Digitální knihovna. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna v Praze, c2009 [cit. 2011-07-01]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovny můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerční se od nekomerčních liší v tom, že nejsou zdarma přístupné. Digitální knihovny mohou být provozovány nebo ve vlastnictví státu či soukromé. &amp;lt;ref name=kvasova&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.. Str 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristika digitálních knihoven:&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny primárně nemají za cíl digitalizovat fyzický materiál, ale  uspořádávat elektronické sbírky tak, aby byly veřejnosti lépe přístupné. &lt;br /&gt;
# Nejedná se o jednu uzavřenou bázi (proto je užíván termín digitální knihovny). &lt;br /&gt;
# Informační zdroje digitálních knihoven se vyznačují následujícími rysy: heterogenitou (způsob uložení, organizace a správa objektů), svou schopností změny a multimediálním rázem dat. &lt;br /&gt;
# Pro digitální knihovny jsou důležité technologie umožňující propojení různých autonomně spravovaných informačních složek.&lt;br /&gt;
# Transparentnost výše zmiňovaného propojení pro uživatele.&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny by měly uživatelům poskytnou kompaktní přístup k relevantním digitálním zdrojům nezávisle na jejich formě, formátu nebo způsobu a místě uložení. &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CrossRef ==&lt;br /&gt;
[[CrossRef]] je centrální propojovací službou citačních záznamů informačních zdrojů, které je možné za pomoci identifikátoru [[Identifikátor DOI|DOI]]. CrossRef rovněž funguje jako registrační agentura identifikátoru DOI. Propojování citačních záznamů slouží hlavně k zjednodušení vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SpringerLink ==&lt;br /&gt;
Nakladatelství Springer Science + Business media produkuje digitální knihovnu [https://link.springer.com/ SpringerLink], která se věnuje přírodním vědám, technice, medicíně, obchodu, dopravě a architektuře. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SpringerLink je nejucelenější online sbírkou časopisů, knih a referenčních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze pojímá plné texty časopisů od roku 1997 do současnosti, ke kterým je nutná licence, ale nalézají se v ní rovněž knihy a časopisy s volným přístupem. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.lib.cas.cz/db/springerlink/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Wiley Online Library ==&lt;br /&gt;
Provozovatelem [https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library] je nakladatelství John Wiley &amp;amp; Sons, které se specializuje na akademické práce, vydávání knih, časopisů a encyklopedií, jak v tištěné tak internetové podobě, nebo přípravu výukových materiálů pro studenty vysokých škol. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/John_Wiley_%26_Sons&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Libary poskytuje přístup k jedné z nejrozsáhlejších multidisciplinárních sbírek online zdrojů na světě, která soustřeďuje informace z oblasti přírodních, technických a humanitních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Library integruje více než 4 milióny článků z 1 500 časopisů nebo 9 000 tisíc knih. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.wiley.com/WileyCDA/Brand/id-29.html?category=For+Working&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SciVerse ScienceDirect ==&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse ScienceDirect] je digitální knihovna produkována nizozemským nakladatelstvím [[Elsevier]]. Platforma SciVerse byla založena v roce 2010 a integruje veškeré elektronické produkty nakladatelství Elsevier (ScienceDirect, [[Scopus]], SciTopics a Scirus). Přístup k informacím usnadňuje rozhraní SciVerse Hub.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato digitální knihovna nabízí uživatelům informační produkty z oblasti vědy, techniky, lékařství, sociálních a humanitních věd a věd o životě a zdraví. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect je fulltextová databáze obsahující články časopisů a kapitol knih z více než 2 500 recenzovaných časopisů a 11 000 knih. Starší materiály jsou dostupné v online archivech za poplatek. Vyhledávání v základním rozhraní ScienceDirect je pomocí běžného jazyka, slovníky jako MeSH se zde nepoužívají. V pokročilém režimu vyhledávání je možné specifikovat autora, název knihy, stranu, vydání atd.. Vše je možné kombinovat s booleovským operátory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konsorciální nákup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je pro přístup k výše zmíněným digitálním knihovnám využito principu konsorcia, jehož členy jsou veřejné vysoké školy, výzkumné organizace a odborné a vědecké knihovny. Výhodou tohoto přístupu je cenová dostupnost elektronických informačních zdrojů. Individuální licence by pro většinu institucí byla nereálná. Na nákup EIZ přispívá také Ministerstvo školství. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://link.springer.com/ SpringerLink]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse Science Direct]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
[[CrossRef]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[DOI]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Elsevier]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna, SpringerLink, Wiley Online Library, SciVerse ScienceDirect, Crossref&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55496</id>
		<title>Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55496"/>
		<updated>2018-09-16T18:17:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Státnicová otázka: Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.''&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. 2009a. Digitální knihovna. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna v Praze, c2009 [cit. 2011-07-01]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovny můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerční se od nekomerčních liší v tom, že nejsou zdarma přístupné. Digitální knihovny mohou být provozovány nebo ve vlastnictví státu či soukromé. &amp;lt;ref name=kvasova&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.. Str 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristika digitálních knihoven:&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny primárně nemají za cíl digitalizovat fyzický materiál, ale  uspořádávat elektronické sbírky tak, aby byly veřejnosti lépe přístupné. &lt;br /&gt;
# Nejedná se o jednu uzavřenou bázi (proto je užíván termín digitální knihovny). &lt;br /&gt;
# Informační zdroje digitálních knihoven se vyznačují následujícími rysy: heterogenitou (způsob uložení, organizace a správa objektů), svou schopností změny a multimediálním rázem dat. &lt;br /&gt;
# Pro digitální knihovny jsou důležité technologie umožňující propojení různých autonomně spravovaných informačních složek.&lt;br /&gt;
# Transparentnost výše zmiňovaného propojení pro uživatele.&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny by měly uživatelům poskytnou kompaktní přístup k relevantním digitálním zdrojům nezávisle na jejich formě, formátu nebo způsobu a místě uložení. &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CrossRef ==&lt;br /&gt;
[[CrossRef]] je centrální propojovací službou citačních záznamů informačních zdrojů, které je možné za pomoci identifikátoru [[Identifikátor DOI|DOI]]. CrossRef rovněž funguje jako registrační agentura identifikátoru DOI. Propojování citačních záznamů slouží hlavně k zjednodušení vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SpringerLink ==&lt;br /&gt;
Nakladatelství Springer Science + Business media produkuje digitální knihovnu [https://link.springer.com/ SpringerLink], která se věnuje přírodním vědám, technice, medicíně, obchodu, dopravě a architektuře. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SpringerLink je nejucelenější online sbírkou časopisů, knih a referenčních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze pojímá plné texty časopisů od roku 1997 do současnosti, ke kterým je nutná licence, ale nalézají se v ní rovněž knihy a časopisy s volným přístupem. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.lib.cas.cz/db/springerlink/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Wiley Online Library ==&lt;br /&gt;
Provozovatelem [https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library] je nakladatelství John Wiley &amp;amp; Sons, které se specializuje na akademické práce, vydávání knih, časopisů a encyklopedií, jak v tištěné tak internetové podobě, nebo přípravu výukových materiálů pro studenty vysokých škol. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/John_Wiley_%26_Sons&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Libary poskytuje přístup k jedné z nejrozsáhlejších multidisciplinárních sbírek online zdrojů na světě, která soustřeďuje informace z oblasti přírodních, technických a humanitních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Library integruje více než 4 milióny článků z 1 500 časopisů nebo 9 000 tisíc knih. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.wiley.com/WileyCDA/Brand/id-29.html?category=For+Working&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SciVerse ScienceDirect ==&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse ScienceDirect] je digitální knihovna produkována nizozemským nakladatelstvím [[Elsevier]]. Platforma SciVerse byla založena v roce 2010 a integruje veškeré elektronické produkty nakladatelství Elsevier (ScienceDirect, [[Scopus]], SciTopics a Scirus). Přístup k informacím usnadňuje rozhraní SciVerse Hub.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato digitální knihovna nabízí uživatelům informační produkty z oblasti vědy, techniky, lékařství, sociálních a humanitních věd a věd o životě a zdraví. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect je fulltextová databáze obsahující články časopisů a kapitol knih z více než 2 500 recenzovaných časopisů a 11 000 knih. Starší materiály jsou dostupné v online archivech za poplatek. Vyhledávání v základním rozhraní ScienceDirect je pomocí běžného jazyka, slovníky jako MeSH se zde nepoužívají. V pokročilém režimu vyhledávání je možné specifikovat autora, název knihy, stranu, vydání atd.. Vše je možné kombinovat s booleovským operátory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konsorciální nákup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je pro přístup k výše zmíněným digitálním knihovnám využito principu konsorcia, jehož členy jsou veřejné vysoké školy, výzkumné organizace a odborné a vědecké knihovny. Výhodou tohoto přístupu je cenová dostupnost elektronických informačních zdrojů. Individuální licence by pro většinu institucí byla nereálná. Na nákup EIZ přispívá také Ministerstvo školství. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://link.springer.com/ SpringerLink]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse Science Direct]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
[[CrossRef]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[DOI]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Elsevier]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna, SpringerLink, Wiley Online Library, SciVerse ScienceDirect, Crossref&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55495</id>
		<title>Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55495"/>
		<updated>2018-09-16T18:07:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Státnicová otázka: Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.''&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. 2009a. Digitální knihovna. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna v Praze, c2009 [cit. 2011-07-01]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovny můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerční se od nekomerčních liší v tom, že nejsou zdarma přístupné. Digitální knihovny mohou být provozovány nebo ve vlastnictví státu či soukromé. &amp;lt;ref name=kvasova&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.. Str 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristika digitálních knihoven:&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny primárně nemají za cíl digitalizovat fyzický materiál, ale  uspořádávat elektronické sbírky tak, aby byly veřejnosti lépe přístupné. &lt;br /&gt;
# Nejedná se o jednu uzavřenou bázi (proto je užíván termín digitální knihovny). &lt;br /&gt;
# Informační zdroje digitálních knihoven se vyznačují následujícími rysy: heterogenitou (způsob uložení, organizace a správa objektů), svou schopností změny a multimediálním rázem dat. &lt;br /&gt;
# Pro digitální knihovny jsou důležité technologie umožňující propojení různých autonomně spravovaných informačních složek.&lt;br /&gt;
# Transparentnost výše zmiňovaného propojení pro uživatele.&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny by měly uživatelům poskytnou kompaktní přístup k relevantním digitálním zdrojům nezávisle na jejich formě, formátu nebo způsobu a místě uložení. &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CrossRef ==&lt;br /&gt;
[[CrossRef]] je centrální propojovací službou citačních záznamů informačních zdrojů, které je možné za pomoci identifikátoru [[Identifikátor DOI|DOI]]. CrossRef rovněž funguje jako registrační agentura identifikátoru DOI. Propojování citačních záznamů slouží hlavně k zjednodušení vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SpringerLink ==&lt;br /&gt;
Nakladatelství Springer Science + Business media produkuje digitální knihovnu [https://link.springer.com/ SpringerLink], která se věnuje přírodním vědám, technice, medicíně, obchodu, dopravě a architektuře. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SpringerLink je nejucelenější online sbírkou časopisů, knih a referenčních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze pojímá plné texty časopisů od roku 1997 do současnosti, ke kterým je nutná licence, ale nalézají se v ní rovněž knihy a časopisy s volným přístupem. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.lib.cas.cz/db/springerlink/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Wiley Online Library ==&lt;br /&gt;
Provozovatelem [https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library] je nakladatelství John Wiley &amp;amp; Sons, které se specializuje na akademické práce, vydávání knih, časopisů a encyklopedií, jak v tištěné tak internetové podobě, nebo přípravu výukových materiálů pro studenty vysokých škol. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/John_Wiley_%26_Sons&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Libary poskytuje přístup k jedné z nejrozsáhlejších multidisciplinárních sbírek online zdrojů na světě, která soustřeďuje informace z oblasti přírodních, technických a humanitních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Library integruje více než 4 milióny článků z 1 500 časopisů nebo 9 000 tisíc knih. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.wiley.com/WileyCDA/Brand/id-29.html?category=For+Working&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SciVerse ScienceDirect ==&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse ScienceDirect] je digitální knihovna produkována nizozemským nakladatelstvím [[Elsevier]]. Platforma SciVerse byla založena v roce 2010 a integruje veškeré elektronické produkty nakladatelství Elsevier (ScienceDirect, [[Scopus]], SciTopics a Scirus). Přístup k informacím usnadňuje rozhraní SciVerse Hub.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato digitální knihovna nabízí uživatelům informační produkty z oblasti vědy, techniky, lékařství, sociálních a humanitních věd a věd o životě a zdraví. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect je fulltextová databáze obsahující články časopisů a kapitol knih z více než 2 500 recenzovaných časopisů a 11 000 knih. Starší materiály jsou dostupné v online archivech za poplatek. Vyhledávání v základním rozhraní ScienceDirect je pomocí běžného jazyka, slovníky jako MeSH se zde nepoužívají. V pokročilém režimu vyhledávání je možné specifikovat autora, název knihy, stranu, vydání atd.. Vše je možné kombinovat s booleovským operátory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konsorciální nákup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je pro přístup k výše zmíněným digitálním knihovnám využito principu konsorcia, jehož členy jsou veřejné vysoké školy, výzkumné organizace a odborné a vědecké knihovny. Výhodou tohoto přístupu je cenová dostupnost elektronických informačních zdrojů. Individuální licence by pro většinu institucí byla nereálná. Na nákup EIZ přispívá také Ministerstvo školství. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://link.springer.com/ SpringerLink]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse Science Direct]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
[[CrossRef]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[DOI]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Elsevier]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna, SpringerLink, Wiley Online Library, SciVerse ScienceDirect, Crossref&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55494</id>
		<title>Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55494"/>
		<updated>2018-09-16T18:07:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Státnicová otázka: Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.''&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. 2009a. Digitální knihovna. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna v Praze, c2009 [cit. 2011-07-01]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovny můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerční se od nekomerčních liší v tom, že nejsou zdarma přístupné. Digitální knihovny mohou být provozovány nebo ve vlastnictví státu či soukromé. &amp;lt;ref name=kvasova&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.. Str 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristika digitálních knihoven:&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny primárně nemají za cíl digitalizovat fyzický materiál, ale  uspořádávat elektronické sbírky tak, aby byly veřejnosti lépe přístupné. &lt;br /&gt;
# Nejedná se o jednu uzavřenou bázi (proto je užíván termín digitální knihovny). &lt;br /&gt;
# Informační zdroje digitálních knihoven se vyznačují následujícími rysy: heterogenitou (způsob uložení, organizace a správa objektů), svou schopností změny a multimediálním rázem dat. &lt;br /&gt;
# Pro digitální knihovny jsou důležité technologie umožňující propojení různých autonomně spravovaných informačních složek.&lt;br /&gt;
# Transparentnost výše zmiňovaného propojení pro uživatele.&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny by měly uživatelům poskytnou kompaktní přístup k relevantním digitálním zdrojům nezávisle na jejich formě, formátu nebo způsobu a místě uložení. &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CrossRef ==&lt;br /&gt;
[[CrossRef]] je centrální propojovací službou citačních záznamů informačních zdrojů, které je možné za pomoci identifikátoru [[Identifikátor DOI|DOI]]. CrossRef rovněž funguje jako registrační agentura identifikátoru DOI. Propojování citačních záznamů slouží hlavně k zjednodušení vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SpringerLink ==&lt;br /&gt;
Nakladatelství Springer Science + Business media produkuje digitální knihovnu [https://link.springer.com/ SpringerLink], která se věnuje přírodním vědám, technice, medicíně, obchodu, dopravě a architektuře. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SpringerLink je nejucelenější online sbírkou časopisů, knih a referenčních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze pojímá plné texty časopisů od roku 1997 do současnosti, ke kterým je nutná licence, ale nalézají se v ní rovněž knihy a časopisy s volným přístupem. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.lib.cas.cz/db/springerlink/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Wiley Online Library ==&lt;br /&gt;
Provozovatelem [https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library] je nakladatelství John Wiley &amp;amp; Sons, které se specializuje na akademické práce, vydávání knih, časopisů a encyklopedií, jak v tištěné tak internetové podobě, nebo přípravu výukových materiálů pro studenty vysokých škol. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/John_Wiley_%26_Sons&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Libary poskytuje přístup k jedné z nejrozsáhlejších multidisciplinárních sbírek online zdrojů na světě, která soustřeďuje informace z oblasti přírodních, technických a humanitních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Library integruje více než 4 milióny článků z 1 500 časopisů nebo 9 000 tisíc knih. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.wiley.com/WileyCDA/Brand/id-29.html?category=For+Working&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SciVerse ScienceDirect ==&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse ScienceDirect] je digitální knihovna produkována nizozemským nakladatelstvím [[Elsevier]]. Platforma SciVerse byla založena v roce 2010 a integruje veškeré elektronické produkty nakladatelství Elsevier (ScienceDirect, [[Scopus]], SciTopics a Scirus). Přístup k informacím usnadňuje rozhraní SciVerse Hub.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato digitální knihovna nabízí uživatelům informační produkty z oblasti vědy, techniky, lékařství, sociálních a humanitních věd a věd o životě a zdraví. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect je fulltextová databáze obsahující články časopisů a kapitol knih z více než 2 500 recenzovaných časopisů a 11 000 knih. Starší materiály jsou dostupné v online archivech za poplatek. Vyhledávání v základním rozhraní ScienceDirect je pomocí běžného jazyka, slovníky jako MeSH se zde nepoužívají. V pokročilém režimu vyhledávání je možné specifikovat autora, název knihy, stranu, vydání atd.. Vše je možné kombinovat s booleovským operátory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konsorciální nákup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je pro přístup k výše zmíněným digitálním knihovnám využito principu konsorcia, jehož členy jsou veřejné vysoké školy, výzkumné organizace a odborné a vědecké knihovny. Výhodou tohoto přístupu je cenová dostupnost elektronických informačních zdrojů. Individuální licence by pro většinu institucí byla nereálná. Na nákup EIZ přispívá také Ministerstvo školství. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://link.springer.com/ SpringerLink]&lt;br /&gt;
[https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library]&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse Science Direct]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
[[CrossRef]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[DOI]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Elsevier]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna, SpringerLink, Wiley Online Library, SciVerse ScienceDirect, Crossref&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55493</id>
		<title>Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55493"/>
		<updated>2018-09-16T18:06:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Státnicová otázka: Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.''&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. 2009a. Digitální knihovna. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna v Praze, c2009 [cit. 2011-07-01]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovny můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerční se od nekomerčních liší v tom, že nejsou zdarma přístupné. Digitální knihovny mohou být provozovány nebo ve vlastnictví státu či soukromé. &amp;lt;ref name=kvasova&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.. Str 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristika digitálních knihoven:&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny primárně nemají za cíl digitalizovat fyzický materiál, ale  uspořádávat elektronické sbírky tak, aby byly veřejnosti lépe přístupné. &lt;br /&gt;
# Nejedná se o jednu uzavřenou bázi (proto je užíván termín digitální knihovny). &lt;br /&gt;
# Informační zdroje digitálních knihoven se vyznačují následujícími rysy: heterogenitou (způsob uložení, organizace a správa objektů), svou schopností změny a multimediálním rázem dat. &lt;br /&gt;
# Pro digitální knihovny jsou důležité technologie umožňující propojení různých autonomně spravovaných informačních složek.&lt;br /&gt;
# Transparentnost výše zmiňovaného propojení pro uživatele.&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny by měly uživatelům poskytnou kompaktní přístup k relevantním digitálním zdrojům nezávisle na jejich formě, formátu nebo způsobu a místě uložení. &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CrossRef ==&lt;br /&gt;
[[CrossRef]] je centrální propojovací službou citačních záznamů informačních zdrojů, které je možné za pomoci identifikátoru [[Identifikátor DOI|DOI]]. CrossRef rovněž funguje jako registrační agentura identifikátoru DOI. Propojování citačních záznamů slouží hlavně k zjednodušení vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SpringerLink ==&lt;br /&gt;
Nakladatelství Springer Science + Business media produkuje digitální knihovnu [https://link.springer.com/ SpringerLink], která se věnuje přírodním vědám, technice, medicíně, obchodu, dopravě a architektuře. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SpringerLink je nejucelenější online sbírkou časopisů, knih a referenčních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze pojímá plné texty časopisů od roku 1997 do současnosti, ke kterým je nutná licence, ale nalézají se v ní rovněž knihy a časopisy s volným přístupem. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.lib.cas.cz/db/springerlink/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Wiley Online Library ==&lt;br /&gt;
Provozovatelem [https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library] je nakladatelství John Wiley &amp;amp; Sons, které se specializuje na akademické práce, vydávání knih, časopisů a encyklopedií, jak v tištěné tak internetové podobě, nebo přípravu výukových materiálů pro studenty vysokých škol. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/John_Wiley_%26_Sons&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Libary poskytuje přístup k jedné z nejrozsáhlejších multidisciplinárních sbírek online zdrojů na světě, která soustřeďuje informace z oblasti přírodních, technických a humanitních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Library integruje více než 4 milióny článků z 1 500 časopisů nebo 9 000 tisíc knih. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.wiley.com/WileyCDA/Brand/id-29.html?category=For+Working&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SciVerse ScienceDirect ==&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse ScienceDirect] je digitální knihovna produkována nizozemským nakladatelstvím [[Elsevier]]. Platforma SciVerse byla založena v roce 2010 a integruje veškeré elektronické produkty nakladatelství Elsevier (ScienceDirect, [[Scopus]], SciTopics a Scirus). Přístup k informacím usnadňuje rozhraní SciVerse Hub.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato digitální knihovna nabízí uživatelům informační produkty z oblasti vědy, techniky, lékařství, sociálních a humanitních věd a věd o životě a zdraví. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect je fulltextová databáze obsahující články časopisů a kapitol knih z více než 2 500 recenzovaných časopisů a 11 000 knih. Starší materiály jsou dostupné v online archivech za poplatek. Vyhledávání v základním rozhraní ScienceDirect je pomocí běžného jazyka, slovníky jako MeSH se zde nepoužívají. V pokročilém režimu vyhledávání je možné specifikovat autora, název knihy, stranu, vydání atd.. Vše je možné kombinovat s booleovským operátory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konsorciální nákup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je pro přístup k výše zmíněným digitálním knihovnám využito principu konsorcia, jehož členy jsou veřejné vysoké školy, výzkumné organizace a odborné a vědecké knihovny. Výhodou tohoto přístupu je cenová dostupnost elektronických informačních zdrojů. Individuální licence by pro většinu institucí byla nereálná. Na nákup EIZ přispívá také Ministerstvo školství. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://link.springer.com/ SpringerLink]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
[[CrossRef]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[DOI]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Elsevier]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna, SpringerLink, Wiley Online Library, SciVerse ScienceDirect, Crossref&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55492</id>
		<title>Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55492"/>
		<updated>2018-09-16T18:06:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* SpingerLink */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Státnicová otázka: Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.''&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. 2009a. Digitální knihovna. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna v Praze, c2009 [cit. 2011-07-01]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovny můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerční se od nekomerčních liší v tom, že nejsou zdarma přístupné. Digitální knihovny mohou být provozovány nebo ve vlastnictví státu či soukromé. &amp;lt;ref name=kvasova&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.. Str 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristika digitálních knihoven:&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny primárně nemají za cíl digitalizovat fyzický materiál, ale  uspořádávat elektronické sbírky tak, aby byly veřejnosti lépe přístupné. &lt;br /&gt;
# Nejedná se o jednu uzavřenou bázi (proto je užíván termín digitální knihovny). &lt;br /&gt;
# Informační zdroje digitálních knihoven se vyznačují následujícími rysy: heterogenitou (způsob uložení, organizace a správa objektů), svou schopností změny a multimediálním rázem dat. &lt;br /&gt;
# Pro digitální knihovny jsou důležité technologie umožňující propojení různých autonomně spravovaných informačních složek.&lt;br /&gt;
# Transparentnost výše zmiňovaného propojení pro uživatele.&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny by měly uživatelům poskytnou kompaktní přístup k relevantním digitálním zdrojům nezávisle na jejich formě, formátu nebo způsobu a místě uložení. &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CrossRef ==&lt;br /&gt;
[[CrossRef]] je centrální propojovací službou citačních záznamů informačních zdrojů, které je možné za pomoci identifikátoru [[Identifikátor DOI|DOI]]. CrossRef rovněž funguje jako registrační agentura identifikátoru DOI. Propojování citačních záznamů slouží hlavně k zjednodušení vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SpringerLink ==&lt;br /&gt;
Nakladatelství Springer Science + Business media produkuje digitální knihovnu [https://link.springer.com/ SpringerLink], která se věnuje přírodním vědám, technice, medicíně, obchodu, dopravě a architektuře. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SpringerLink je nejucelenější online sbírkou časopisů, knih a referenčních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze pojímá plné texty časopisů od roku 1997 do současnosti, ke kterým je nutná licence, ale nalézají se v ní rovněž knihy a časopisy s volným přístupem. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.lib.cas.cz/db/springerlink/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Wiley Online Library ==&lt;br /&gt;
Provozovatelem [https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library] je nakladatelství John Wiley &amp;amp; Sons, které se specializuje na akademické práce, vydávání knih, časopisů a encyklopedií, jak v tištěné tak internetové podobě, nebo přípravu výukových materiálů pro studenty vysokých škol. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/John_Wiley_%26_Sons&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Libary poskytuje přístup k jedné z nejrozsáhlejších multidisciplinárních sbírek online zdrojů na světě, která soustřeďuje informace z oblasti přírodních, technických a humanitních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Library integruje více než 4 milióny článků z 1 500 časopisů nebo 9 000 tisíc knih. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.wiley.com/WileyCDA/Brand/id-29.html?category=For+Working&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SciVerse ScienceDirect ==&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse ScienceDirect] je digitální knihovna produkována nizozemským nakladatelstvím [[Elsevier]]. Platforma SciVerse byla založena v roce 2010 a integruje veškeré elektronické produkty nakladatelství Elsevier (ScienceDirect, [[Scopus]], SciTopics a Scirus). Přístup k informacím usnadňuje rozhraní SciVerse Hub.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato digitální knihovna nabízí uživatelům informační produkty z oblasti vědy, techniky, lékařství, sociálních a humanitních věd a věd o životě a zdraví. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect je fulltextová databáze obsahující články časopisů a kapitol knih z více než 2 500 recenzovaných časopisů a 11 000 knih. Starší materiály jsou dostupné v online archivech za poplatek. Vyhledávání v základním rozhraní ScienceDirect je pomocí běžného jazyka, slovníky jako MeSH se zde nepoužívají. V pokročilém režimu vyhledávání je možné specifikovat autora, název knihy, stranu, vydání atd.. Vše je možné kombinovat s booleovským operátory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konsorciální nákup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je pro přístup k výše zmíněným digitálním knihovnám využito principu konsorcia, jehož členy jsou veřejné vysoké školy, výzkumné organizace a odborné a vědecké knihovny. Výhodou tohoto přístupu je cenová dostupnost elektronických informačních zdrojů. Individuální licence by pro většinu institucí byla nereálná. Na nákup EIZ přispívá také Ministerstvo školství. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://link.springer.com/ SpringerLink]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
[[CrossRef]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[DOI]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Elsevier]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna, SpingerLink, Wiley Online Library, SciVerse ScienceDirect, Crossref&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55491</id>
		<title>Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55491"/>
		<updated>2018-09-16T18:05:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Státnicová otázka: Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.''&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. 2009a. Digitální knihovna. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna v Praze, c2009 [cit. 2011-07-01]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovny můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerční se od nekomerčních liší v tom, že nejsou zdarma přístupné. Digitální knihovny mohou být provozovány nebo ve vlastnictví státu či soukromé. &amp;lt;ref name=kvasova&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.. Str 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristika digitálních knihoven:&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny primárně nemají za cíl digitalizovat fyzický materiál, ale  uspořádávat elektronické sbírky tak, aby byly veřejnosti lépe přístupné. &lt;br /&gt;
# Nejedná se o jednu uzavřenou bázi (proto je užíván termín digitální knihovny). &lt;br /&gt;
# Informační zdroje digitálních knihoven se vyznačují následujícími rysy: heterogenitou (způsob uložení, organizace a správa objektů), svou schopností změny a multimediálním rázem dat. &lt;br /&gt;
# Pro digitální knihovny jsou důležité technologie umožňující propojení různých autonomně spravovaných informačních složek.&lt;br /&gt;
# Transparentnost výše zmiňovaného propojení pro uživatele.&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny by měly uživatelům poskytnou kompaktní přístup k relevantním digitálním zdrojům nezávisle na jejich formě, formátu nebo způsobu a místě uložení. &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CrossRef ==&lt;br /&gt;
[[CrossRef]] je centrální propojovací službou citačních záznamů informačních zdrojů, které je možné za pomoci identifikátoru [[Identifikátor DOI|DOI]]. CrossRef rovněž funguje jako registrační agentura identifikátoru DOI. Propojování citačních záznamů slouží hlavně k zjednodušení vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SpingerLink ==&lt;br /&gt;
Nakladatelství Spinger Science + Business media produkuje digitální knihovnu [https://link.springer.com/ SpringerLink], která se věnuje přírodním vědám, technice, medicíně, obchodu, dopravě a architektuře. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SpringerLink je nejucelenější online sbírkou časopisů, knih a referenčních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze pojímá plné texty časopisů od roku 1997 do současnosti, ke kterým je nutná licence, ale nalézají se v ní rovněž knihy a časopisy s volným přístupem. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.lib.cas.cz/db/springerlink/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Wiley Online Library ==&lt;br /&gt;
Provozovatelem [https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library] je nakladatelství John Wiley &amp;amp; Sons, které se specializuje na akademické práce, vydávání knih, časopisů a encyklopedií, jak v tištěné tak internetové podobě, nebo přípravu výukových materiálů pro studenty vysokých škol. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/John_Wiley_%26_Sons&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Libary poskytuje přístup k jedné z nejrozsáhlejších multidisciplinárních sbírek online zdrojů na světě, která soustřeďuje informace z oblasti přírodních, technických a humanitních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Library integruje více než 4 milióny článků z 1 500 časopisů nebo 9 000 tisíc knih. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.wiley.com/WileyCDA/Brand/id-29.html?category=For+Working&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SciVerse ScienceDirect ==&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse ScienceDirect] je digitální knihovna produkována nizozemským nakladatelstvím [[Elsevier]]. Platforma SciVerse byla založena v roce 2010 a integruje veškeré elektronické produkty nakladatelství Elsevier (ScienceDirect, [[Scopus]], SciTopics a Scirus). Přístup k informacím usnadňuje rozhraní SciVerse Hub.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato digitální knihovna nabízí uživatelům informační produkty z oblasti vědy, techniky, lékařství, sociálních a humanitních věd a věd o životě a zdraví. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect je fulltextová databáze obsahující články časopisů a kapitol knih z více než 2 500 recenzovaných časopisů a 11 000 knih. Starší materiály jsou dostupné v online archivech za poplatek. Vyhledávání v základním rozhraní ScienceDirect je pomocí běžného jazyka, slovníky jako MeSH se zde nepoužívají. V pokročilém režimu vyhledávání je možné specifikovat autora, název knihy, stranu, vydání atd.. Vše je možné kombinovat s booleovským operátory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konsorciální nákup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je pro přístup k výše zmíněným digitálním knihovnám využito principu konsorcia, jehož členy jsou veřejné vysoké školy, výzkumné organizace a odborné a vědecké knihovny. Výhodou tohoto přístupu je cenová dostupnost elektronických informačních zdrojů. Individuální licence by pro většinu institucí byla nereálná. Na nákup EIZ přispívá také Ministerstvo školství. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://link.springer.com/ SpringerLink]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
[[CrossRef]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[DOI]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Elsevier]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna, SpingerLink, Wiley Online Library, SciVerse ScienceDirect, Crossref&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55490</id>
		<title>Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_komer%C4%8Dn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zahrani%C4%8Dn%C3%ADch_nakladatel%C5%AF&amp;diff=55490"/>
		<updated>2018-09-16T18:04:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Státnicová otázka: Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.''&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. 2009a. Digitální knihovna. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna v Praze, c2009 [cit. 2011-07-01]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://sigma.nkp.cz&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovny můžeme rozdělit na komerční a nekomerční. Komerční se od nekomerčních liší v tom, že nejsou zdarma přístupné. Digitální knihovny mohou být provozovány nebo ve vlastnictví státu či soukromé. &amp;lt;ref name=kvasova&amp;gt;KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.. Str 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristika digitálních knihoven:&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny primárně nemají za cíl digitalizovat fyzický materiál, ale  uspořádávat elektronické sbírky tak, aby byly veřejnosti lépe přístupné. &lt;br /&gt;
# Nejedná se o jednu uzavřenou bázi (proto je užíván termín digitální knihovny). &lt;br /&gt;
# Informační zdroje digitálních knihoven se vyznačují následujícími rysy: heterogenitou (způsob uložení, organizace a správa objektů), svou schopností změny a multimediálním rázem dat. &lt;br /&gt;
# Pro digitální knihovny jsou důležité technologie umožňující propojení různých autonomně spravovaných informačních složek.&lt;br /&gt;
# Transparentnost výše zmiňovaného propojení pro uživatele.&lt;br /&gt;
# Digitální knihovny by měly uživatelům poskytnou kompaktní přístup k relevantním digitálním zdrojům nezávisle na jejich formě, formátu nebo způsobu a místě uložení. &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CrossRef ==&lt;br /&gt;
[[CrossRef]] je centrální propojovací službou citačních záznamů informačních zdrojů, které je možné za pomoci identifikátoru [[Identifikátor DOI|DOI]]. CrossRef rovněž funguje jako registrační agentura identifikátoru DOI. Propojování citačních záznamů slouží hlavně k zjednodušení vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SpingerLink ==&lt;br /&gt;
Nakladatelství Spinger Science + Business media produkuje digitální knihovnu [https://link.springer.com/ SpringerLink], která se věnuje přírodním vědám, technice, medicíně, obchodu, dopravě a architektuře. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SpringerLink je nejucelenější online sbírkou časopisů, knih a referenčních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze pojímá plné texty časopisů od roku 1997 do současnosti, ke kterým je nutná licence, ale nalézají se v ní rovněž knihy a časopisy s volným přístupem. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.lib.cas.cz/db/springerlink/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Wiley Online Library ==&lt;br /&gt;
Provozovatelem [https://onlinelibrary.wiley.com/ Wiley Online Library] je nakladatelství John Wiley &amp;amp; Sons, které se specializuje na akademické práce, vydávání knih, časopisů a encyklopedií, jak v tištěné tak internetové podobě, nebo přípravu výukových materiálů pro studenty vysokých škol. &amp;lt;ref&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/John_Wiley_%26_Sons&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Libary poskytuje přístup k jedné z nejrozsáhlejších multidisciplinárních sbírek online zdrojů na světě, která soustřeďuje informace z oblasti přírodních, technických a humanitních věd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiley Online Library integruje více než 4 milióny článků z 1 500 časopisů nebo 9 000 tisíc knih. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.wiley.com/WileyCDA/Brand/id-29.html?category=For+Working&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SciVerse ScienceDirect ==&lt;br /&gt;
[https://www.sciencedirect.com/ SciVerse ScienceDirect] je digitální knihovna produkována nizozemským nakladatelstvím [[Elsevier]]. Platforma SciVerse byla založena v roce 2010 a integruje veškeré elektronické produkty nakladatelství Elsevier (ScienceDirect, [[Scopus]], SciTopics a Scirus). Přístup k informacím usnadňuje rozhraní SciVerse Hub.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato digitální knihovna nabízí uživatelům informační produkty z oblasti vědy, techniky, lékařství, sociálních a humanitních věd a věd o životě a zdraví. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect je fulltextová databáze obsahující články časopisů a kapitol knih z více než 2 500 recenzovaných časopisů a 11 000 knih. Starší materiály jsou dostupné v online archivech za poplatek. Vyhledávání v základním rozhraní ScienceDirect je pomocí běžného jazyka, slovníky jako MeSH se zde nepoužívají. V pokročilém režimu vyhledávání je možné specifikovat autora, název knihy, stranu, vydání atd.. Vše je možné kombinovat s booleovským operátory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konsorciální nákup ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je pro přístup k výše zmíněným digitálním knihovnám využito principu konsorcia, jehož členy jsou veřejné vysoké školy, výzkumné organizace a odborné a vědecké knihovny. Výhodou tohoto přístupu je cenová dostupnost elektronických informačních zdrojů. Individuální licence by pro většinu institucí byla nereálná. Na nákup EIZ přispívá také Ministerstvo školství. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kvasova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy ==&lt;br /&gt;
===Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Jana. Digitální knihovny komerčních nakladatelů [Digital libraries of commercial publishers]. Praha, 2011. 93 s., 8 s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. 2004. Digitální knihovny. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 4, Str. 233-254. [2018-09-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html&amp;gt;. ISSN 0862-7487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
[[CrossRef]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[DOI]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Elsevier]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna, SpingerLink, Wiley Online Library, SciVerse ScienceDirect, Crossref&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55489</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55489"/>
		<updated>2018-09-16T18:01:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
* Databáze ScienceDirect&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vědecké informační portály&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ChemWeb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BioMedNet&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* ElsevierMathematics&lt;br /&gt;
* ElsevierEngineering&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ElsevierComputerscience&lt;br /&gt;
* ElsevierSocialSciences&lt;br /&gt;
* Cardiosource&lt;br /&gt;
* Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM&lt;br /&gt;
* Bibliografické databáze Elsevier&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
** BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
** Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
** GEOBASE&lt;br /&gt;
** FLUIDEX&lt;br /&gt;
** World Textiles&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model [[Open Access]]. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Elsevier Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Elsevier, databáze, digitální knihovna, elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55488</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55488"/>
		<updated>2018-09-16T18:01:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
* Databáze ScienceDirect&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vědecké informační portály&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ChemWeb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BioMedNet&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* ElsevierMathematics&lt;br /&gt;
* ElsevierEngineering&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ElsevierComputerscience&lt;br /&gt;
* ElsevierSocialSciences&lt;br /&gt;
* Cardiosource&lt;br /&gt;
* Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM&lt;br /&gt;
* Bibliografické databáze Elsevier&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
** BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
** Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
** GEOBASE&lt;br /&gt;
** FLUIDEX&lt;br /&gt;
** World Textiles&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model [[Open Access]]. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
https://www.elsevier.com/&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Elsevier Wikipedia]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Elsevier, databáze, digitální knihovna, elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55487</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55487"/>
		<updated>2018-09-16T17:58:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
* Databáze ScienceDirect&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vědecké informační portály&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ChemWeb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BioMedNet&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* ElsevierMathematics&lt;br /&gt;
* ElsevierEngineering&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ElsevierComputerscience&lt;br /&gt;
* ElsevierSocialSciences&lt;br /&gt;
* Cardiosource&lt;br /&gt;
* Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM&lt;br /&gt;
* Bibliografické databáze Elsevier&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
** BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
** Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
** GEOBASE&lt;br /&gt;
** FLUIDEX&lt;br /&gt;
** World Textiles&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model [[Open Access]]. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Elsevier, databáze, digitální knihovna, elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55486</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55486"/>
		<updated>2018-09-16T17:58:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
* Databáze ScienceDirect&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vědecké informační portály&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ChemWeb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BioMedNet&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* ElsevierMathematics&lt;br /&gt;
* ElsevierEngineering&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ElsevierComputerscience&lt;br /&gt;
* ElsevierSocialSciences&lt;br /&gt;
* Cardiosource&lt;br /&gt;
* Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM&lt;br /&gt;
* Bibliografické databáze Elsevier&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
** BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
** Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
** GEOBASE&lt;br /&gt;
** FLUIDEX&lt;br /&gt;
** World Textiles&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model [[Open Access]]. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Elsevier, databáze, digitální knihovna, elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55485</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55485"/>
		<updated>2018-09-16T17:55:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
* Databáze ScienceDirect&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vědecké informační portály&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ChemWeb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BioMedNet&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* ElsevierMathematics&lt;br /&gt;
* ElsevierEngineering&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ElsevierComputerscience&lt;br /&gt;
* ElsevierSocialSciences&lt;br /&gt;
* Cardiosource&lt;br /&gt;
* Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM&lt;br /&gt;
* Bibliografické databáze Elsevier&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
** BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
** Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
** GEOBASE&lt;br /&gt;
** FLUIDEX&lt;br /&gt;
** World Textiles&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model [[Open Access]]. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Elsevier, databáze, digitální knihovna, elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55484</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55484"/>
		<updated>2018-09-16T17:52:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
* Databáze ScienceDirect&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vědecké informační portály&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ChemWeb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BioMedNet&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* ElsevierMathematics&lt;br /&gt;
* ElsevierEngineering&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ElsevierComputerscience&lt;br /&gt;
* ElsevierSocialSciences&lt;br /&gt;
* Cardiosource&lt;br /&gt;
* Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM&lt;br /&gt;
* Bibliografické databáze Elsevier&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
** BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
** Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
** GEOBASE&lt;br /&gt;
** FLUIDEX&lt;br /&gt;
** World Textiles&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model [[Open Access]]. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Elsevier, databáze, digitální knihovna, elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové okruhy - magisterské studium]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55483</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55483"/>
		<updated>2018-09-16T17:50:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
* Databáze ScienceDirect&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vědecké informační portály&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ChemWeb&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BioMedNet&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
* ElsevierMathematics&lt;br /&gt;
* ElsevierEngineering&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ElsevierComputerscience&lt;br /&gt;
* ElsevierSocialSciences&lt;br /&gt;
* Cardiosource&lt;br /&gt;
* Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM&lt;br /&gt;
* Bibliografické databáze Elsevier&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
** BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
** Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
** GEOBASE&lt;br /&gt;
** FLUIDEX&lt;br /&gt;
** World Textiles&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model [[Open Access]]. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Scopus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Elsevier, databáze, digitální knihovna, elektronické informační zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55458</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55458"/>
		<updated>2018-09-13T17:42:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Scopus]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model [[Open Access]]. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Open Access]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55457</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55457"/>
		<updated>2018-09-13T17:42:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Produkty */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Scopus]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model [[Open Access]]. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Open Access]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55456</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55456"/>
		<updated>2018-09-13T17:41:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model [[Open Access]]. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Open Access]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55455</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55455"/>
		<updated>2018-09-13T17:41:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model [[Open Access]]. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
[[Open Access]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55454</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55454"/>
		<updated>2018-09-13T17:36:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Marketingový model */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model [[Open Access]]. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojkotovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55453</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55453"/>
		<updated>2018-09-13T17:35:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Marketingový model */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model [[Open Access]]. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojktovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55452</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55452"/>
		<updated>2018-09-13T17:34:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model open-access. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojktovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55451</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55451"/>
		<updated>2018-09-13T17:34:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Marketingový model */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model open-access. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 se Asociace nizozemských univerzit ohlásila plán bojtovat Elsevier, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55450</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55450"/>
		<updated>2018-09-13T17:32:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Marketingový model */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model open-access. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům, aby nevyužívali nabízené služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 se asociace Nizozemských univerzit ohlásila plán o bojtování Elsevieru, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55449</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55449"/>
		<updated>2018-09-13T17:30:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Marketingový model */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Elsevier se ve svém podnikání zaměřuje na akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, portugalština, polština, japonština, hindština a čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně. Nejčastěji je kritizována za vysoké ceny licencí k produktům nebo za publikační model open-access. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům nevyužívat její služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 se asociace Nizozemských univerzit ohlásila plán o bojtování Elsevieru, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55447</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55447"/>
		<updated>2018-09-13T17:19:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Cíleným publikem vydavatelství Elsevier jsou akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří Angličtina, Němčina, Francouzština, Španělština, Italština, Portugalština, Polština, Japonština, Hindština a Čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně - je kritizována za vysoké poplatky týkající se přístupu k časopisům, nebo open-access publikačnímu modelu. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům nevyužívat její služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 se asociace Nizozemských univerzit ohlásila plán o bojtování Elsevieru, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55446</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55446"/>
		<updated>2018-09-13T09:57:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Marketingový model */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb, jehož cílem je poskytnout odborné informace z oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Cíleným publikem vydavatelství Elsevier jsou akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří Angličtina, Němčina, Francouzština, Španělština, Italština, Portugalština, Polština, Japonština, Hindština a Čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně - je kritizována za vysoké poplatky týkající se přístupu k časopisům, nebo open-access publikačnímu modelu. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům nevyužívat její služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; V červenci roku 2015 se asociace Nizozemských univerzit ohlásila plán o bojtování Elsevieru, který odmítl vyjednávat na téma open-access. &amp;lt;ref&amp;gt;https://unlockingresearch-blog.lib.cam.ac.uk/?p=192&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55445</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55445"/>
		<updated>2018-09-13T09:53:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb, jehož cílem je poskytnout odborné informace z oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Marketingový model ==&lt;br /&gt;
Cíleným publikem vydavatelství Elsevier jsou akademické a vládní výzkumné instituce, soukromé laboratoře, knihkupectví, knihovníci, autoři, editoři, doktoři a sestry a další. Publikace jsou vydávány v celkem 13 jazycích, mezi které patří Angličtina, Němčina, Francouzština, Španělština, Italština, Portugalština, Polština, Japonština, Hindština a Čínština. Většina článků má volně dostupný abstrakt, ale přístup k celému textu je zpoplatněn. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Elsevier je akademickým světem vnímána velmi kontroverzně - je kritizována za vysoké poplatky týkající se přístupu k časopisům, nebo open-access publikačnímu modelu. Pro velmi rozsáhlé časopisy (více než 5 000 článků) se ceny přístupu pohybují v přepočtu až kolem 250 000Kč.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/aug/29/academic-publishers-murdoch-socialist&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přední světové univerzity jako Stanford Univerzity nebo Hardvard Univerzity o Elsevieru tvrdí, že jeho přínos ve vzdělání a výzkumu je neúměrný cenám, které za svoje služby žádá a radí tak knihovníkům a autorům nevyužívat její služby.&amp;lt;ref&amp;gt;https://stanforddailyarchive.com/cgi-bin/stanford?a=d&amp;amp;d=stanford20040220-01.2.3&amp;amp;srpos=2&amp;amp;e=-------en-20--1--txt-txIN-costly+journals------&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55444</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55444"/>
		<updated>2018-09-13T09:33:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb, jehož cílem je poskytnout odborné informace z oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují přes 430 000 článků v 2 500 časopisech.&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.relx.com/~/media/Files/R/RELX-Group/documents/reports/annual-reports/relx2017-annual-report.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55443</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55443"/>
		<updated>2018-09-12T19:13:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Produkty */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb, jehož cílem je poskytnout odborné informace z oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují až 1 800 odborných časopisů a 2 200 knih. Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55442</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55442"/>
		<updated>2018-09-12T19:13:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Produkty */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb, jehož cílem je poskytnout odborné informace z oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují až 1 800 odborných časopisů a 2 200 knih. Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
'''Databáze ScienceDirect'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ScienceDirect patří mezi největší plnotextové databáze na světě v oblasti STM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecké informační portály'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ChemWeb'''&lt;br /&gt;
'''BioMedNet'''&lt;br /&gt;
'''ElsevierMathematics'''&lt;br /&gt;
'''ElsevierEngineering'''&lt;br /&gt;
'''ElsevierComputerscience'''&lt;br /&gt;
'''ElsevierSocialSciences'''&lt;br /&gt;
'''Cardiosource'''&lt;br /&gt;
'''Scirus.com – webová vyhledávací centrála STM'''&lt;br /&gt;
'''Bibliografické databáze Elsevier'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* EMBASE, databáze Excerpta Medica&lt;br /&gt;
* BIOTECHNOBASE&lt;br /&gt;
* Elsevier BIOBASE&lt;br /&gt;
* GEOBASE&lt;br /&gt;
* FLUIDEX&lt;br /&gt;
* World Textiles&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55441</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55441"/>
		<updated>2018-09-12T19:01:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb, jehož cílem je poskytnout odborné informace z oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují až 1 800 odborných časopisů a 2 200 knih. Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Produkty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55440</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55440"/>
		<updated>2018-09-12T18:59:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb, jehož cílem je poskytnout odborné informace z oblasti vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují až 1 800 odborných časopisů a 2 200 knih. Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55439</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55439"/>
		<updated>2018-09-12T18:57:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblastech vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine), jejíž cílem je poskytnout odborné informace z oblasti vědy, techniky a lékařství. Ročně publikují až 1 800 odborných časopisů a 2 200 knih. Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály. &amp;lt;ref&amp;gt;KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55438</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55438"/>
		<updated>2018-09-12T18:54:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblastech vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují až 1 800 odborných časopisů a 2 200 knih. Mezi informační produkty firmy Elsevier patří časopisy, knihy, elektronické produkty a služby nebo databáze a informační portály.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55437</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55437"/>
		<updated>2018-09-12T18:51:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier Science Inc. je nizozemská společnost, která patří mezi jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů a poskytovatelů služeb v oblastech vědy, techniky a lékařství (STM - science, technology, medicine). Ročně publikují až 1 800 odborných časopisů a 2 200 knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55436</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55436"/>
		<updated>2018-09-12T18:48:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elsevier &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55435</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55435"/>
		<updated>2018-09-12T18:45:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevierů, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívalo informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55434</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55434"/>
		<updated>2018-09-12T18:42:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevieuru, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu, vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívá informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55433</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55433"/>
		<updated>2018-09-12T18:42:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevieuru, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu, vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley k největším vědeckým vydavatelům na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po dalším úspěšném zakoupení malé vydavatelské společnosti Excerpta Medica se Elsevier stal prvním vydavatelstvím na světe, které využívá informační technologie a databázi periodik. V tomto duchu společnost pokračovala i nadále. Největším počinem digitálního věku bylo spuštění prvního online repositáře elektronických knih a článků na světě s názvem ScienceDirect v roce 1997. &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.elsevier.com/about/history&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55432</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55432"/>
		<updated>2018-09-12T18:21:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevieuru, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu, vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil k největším vědeckým vydavatelům na světě po boku vydavatelství Pergamon, Springer, nebo Wiley.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55431</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55431"/>
		<updated>2018-09-12T18:19:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevieuru, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu, vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvních zisků dosáhla vědecká divize společnosti Elsevier po více než dvou desetiletích investic (1958) a začala najímat více vědců. V 50. letech 20. století se společnost Elsevier stala mezinárodně orientovanou vydavatelskou společností s prosperující vědeckou divizí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech došlo ke sloučení divize vědy společnosti Elsevier se společností North-Holland Publishing Company. Tímto krokem se úzce zaměřené vydavatelství na oblast chemie obohatilo o odvětví fyziky. Elsevier se tak zařadil k největším vědeckým vydavatelům na světě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55430</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55430"/>
		<updated>2018-09-12T18:02:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevieuru, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu, vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně. V této době byla činnost vydavatelství v Nizozemí pozastavena, protože došlo k obsazení země nacisty. Záhy po osvobození se Elsevier pouští do nového projektu, a tím je zpravodajský magazín Elsevier's Weekly, který se stal nejrozšířenějším holandským periodikem 40. a 50. let a tím umožnil společnosti dále investovat do publikování v akademické sféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55429</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55429"/>
		<updated>2018-09-12T17:56:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevieuru, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu, vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Ve 40. letech 20. století se vedení vydavatelství ve vidině budoucnosti vědy v anglicky mluvících zemích rozhodlo expandovat a založit pobočky v New Yorku a Londýně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55428</id>
		<title>Elsevier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Elsevier&amp;diff=55428"/>
		<updated>2018-09-12T17:48:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Petra.Zabilanska: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Historie ==&lt;br /&gt;
Nizozemské vydavatelství Elsevier založil v roce 1880 Jacobus Robbers. Navázal tak na dlouho tradici vydavatelství rodu Elzevieuru, které bylo provozováno v letech 1580-1712. Původním cílem Elsevieru v 19. století bylo šíření znalostí mezi všechny vrstvy nizozemské populace. Za tímto účelem byla vydána ilustrovaná encyklopedie Anthony Winkler Prins’s Illustrated Encyclopedia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou osobnostní vydavatelství Elsevier v první polovině 20. století byl Ted Klautz, který se v roce 1931 stal ředitelem společnosti. Počátky vydavatelské činnosti Elsevieru v oblasti vědy jsou spjaty s historickými událostmi v nacistickém Německu, kdy pronásledování židů, a s ním spjatý úpadek vydavatelského průmyslu v Německu, vedl k tomu, že Elsevier začal publikovat díla německých vědců v emigraci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://www.elsevier.com/ Elsevier]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KINDL Daniel. 2004. Elsevier – ideální propojení vydavatelské činnosti, informačních produktů a služeb v oblasti STM. Národní knihovna [online]. 2004, roč. 15, č. 2, Str. 96-100. [2018-09-11]. Dostupný z WWW: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402096.html. ISSN 1214-0678.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Zabilanska</name></author>
		
	</entry>
</feed>