<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Polednik</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Polednik"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Polednik"/>
	<updated>2026-05-12T01:09:04Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Problematika_alternativn%C3%ADch_%C5%A1kol_a_didaktick%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADstup%C5%AF._Modernizace_obsahu_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_a_jejich_odraz_v_z%C3%A1kladn%C3%ADch_%C5%A1kolsk%C3%BDch_dokumentech.&amp;diff=189527</id>
		<title>Problematika alternativních škol a didaktických přístupů. Modernizace obsahu vzdělání a jejich odraz v základních školských dokumentech.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Problematika_alternativn%C3%ADch_%C5%A1kol_a_didaktick%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADstup%C5%AF._Modernizace_obsahu_vzd%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD_a_jejich_odraz_v_z%C3%A1kladn%C3%ADch_%C5%A1kolsk%C3%BDch_dokumentech.&amp;diff=189527"/>
		<updated>2026-03-09T13:04:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Polednik: /* Typy AŠ */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Alternativní škola (vzdělávání)==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nejednotnost vymezení&lt;br /&gt;
*je obecný termín označující takové školní vzdělávání, které je odlišné od vzdělávání nabízeného státem nebo jinými tradičními institucemi; AŠ jsou obvykle spojeny s radikálními koncepcemi vzdělávání, jako je např. odmítání formálního kurikula či formálních metod výuky&lt;br /&gt;
*občas jako synonymum soukromé školy (školy fungující mimo sektor veřejných škol, např. církevní školy) či školy, kde se platí školné (za poplatky se nabízejí zvláštní služby)&lt;br /&gt;
*odlišují se částečně svými cíli, učebními obsahy, formami učení, organizací školního života a spoluprací s rodiči (nabízejí jinou možnost učení) – uplatňují nestandartní, inovativní, experimentální formy, obsahy či metody vzdělávání&lt;br /&gt;
*vznikly z kritiky vůči tradičním (veřejným) školám a jsou považovány za reformní školy; vliv na vznik měl také rozvoj vědy, techniky a lidského poznání (informační exploze)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Standardní škola===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= reprezentuje zavedené normy; je to tzv. předepsaný vzor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odlišnost AŠ může spočívat v jiných===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
*způsobech organizace výuky nebo života dětí ve škole&lt;br /&gt;
*kurikulárních programech (změny v obsahu či cílech vzdělávání)&lt;br /&gt;
*parametrech edukačního prostředí (např. jiné uspořádání učebny, jiná komunikace s žáky, častost komunikace s žáky, apod.)&lt;br /&gt;
*způsobech hodnocení výkonu žáků (např. slovní hodnocení)&lt;br /&gt;
*vztazích mezi školou a rodiči&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie AŠ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakladatelem reformní linie byl '''O.Decroly'''. Založil ''„Školu životem pro život“'' (pracovní výchova, respektování zájmů dítěte). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším představitele byl '''P.Petersen'''. Kniha: ''„Nové výchovy v rámci neoevropského kulturního hnutí“''. Odsoudil: dělení předmětů na hlavní a vedlejší, intelektuální povahu školy, systém zkoušení, vydávání vysvědčení, operování se strachem žáka a omezování pohybu ve škole. Jeho koncepce se stala teoretickým základem AŠ. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze zakladatelů ''Společnosti pro novou výchovu'' byl '''A.Férriére'''. Napsal dílo: ''„Činná škola“''. Jeho zásady:&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
*vychovatel se musí vžít do osobnosti dítěte, aby mohl rozvinout všechny jeho schopnosti&lt;br /&gt;
*každá výchova by měla probíhat podle zájmu dítěte&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nás byl nejvýznamnějším představitelem '''V.Příhoda'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vlastnosti a funkce AŠ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každá AŠ má své specifické rysy. Obecné rysy shodné pro všechny AŠ:&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
*je zaměřena pedocentricky (zaměřeno na individualitu&lt;br /&gt;
*je aktivní (rozhovory, skupinové a individuální práce, projektové vyučování, kreativní umělecká činnost, atd.) – rozvoj aktivity a odpovědnosti žáka&lt;br /&gt;
*komplexní výchova dítěte (nejen intelektuální ale i emoční a sociální rozvoj)&lt;br /&gt;
*formy a postupy vzdělávání jsou utvářeny společně žáky, učiteli i rodiči&lt;br /&gt;
*princip „z života pro život“ (zapojení žáků do světa práce)&lt;br /&gt;
*flexibilita rozvrhu a organizace dne&lt;br /&gt;
*učitele je v roli poradce (partnera)&lt;br /&gt;
*žák rozhoduje o pořadí plnění úkolů&lt;br /&gt;
*důraz na vnitřní motivaci (touha objevovat)&lt;br /&gt;
*důraz na spolupráci ve skupinách&lt;br /&gt;
*využití prostorů mimo třídu (školu)&lt;br /&gt;
*důraz na rozvoj tvořivosti a iniciativy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
#'''Kompenzační''' – nahrazení nedostatků standardních škol&lt;br /&gt;
#'''Diverzifikační''' – pluralita vzdělávání&lt;br /&gt;
#'''Inovační''' – prostor pro experimentování a inovaci vzdělávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Typy AŠ==&lt;br /&gt;
	 &lt;br /&gt;
'''1. Klasické reformní školy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Waldorfská škola''' – zakladatelem byl R.Steiner; 12-ti letá škola integrovaného typu; základní stupeň tvoří 1.-8. ročník, vyšší stupeň 9.-12. ročník (+mateřská škola); podřízena tomu, aby podněcovala a rozvíjela aktivitu dítěte, jeho zájmy a potřeby; obsah vzdělávání je rozdělen časově do určitých bloků, v nichž se žáci zabývají soustavně po určitou dobu týmiž předměty; důraz je kladen na esteticko-výchovné a pracovní předměty; žáci nejsou hodnoceny známkami, ale jejich výkony se oceňují charakteristikami (+doporučení pro další rozvoj žáka); učitelé plánují výuku ve spolupráci s žáky (a rodiči); princip harmonické spolupráce (namísto soutěživosti);&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Montessoriovská škola''' – zakladatelka M.Montessori; základní východisko je vytvářet takové edukační prostředí, které umožňuje normální, přirozený vývoj dětí; důraz na senzitivní fáze (úkolem je připravovat podněty a prostředky specifické pro tyto fáze); zásadní roli hrají specifické pomůcky (ke cvičení činností praktického života; pro rozvoj smyslů, řeči, matematických schopností, atd.); vychovatel ustupuje do pozadí; důraz na vnitřní tvořivost dítěte; heslo: „Pomoz mi, abych to mohl udělat sám“; slučování dětí různého věku (nerozdělování podle ročníků); kosmická výchova (vztah člověka a přírodního prostředí); projektové vyučování. Současné pedagogické přístupy inspirované Montessori a waldorfskou pedagogikou zdůrazňují také význam přímého kontaktu dítěte s přírodou. Přirozené prostředí poskytuje dětem množství podnětů pro samostatné objevování, rozvoj zvídavosti a smyslového vnímání. Společně strávený čas v přírodě může podporovat nejen poznávání okolního světa, ale také vztah dítěte k životnímu prostředí a jeho vnitřní motivaci k učení.&amp;lt;ref&amp;gt;Dvedeti.cz, ''Jak probudit dětskou zvídavost k přírodě: Montessori, Waldorf a společný čas'', Dostupné z: https://www.dvedeti.cz/jak-probudit-detskou-zvidavost-k-prirode-montessori-waldorf-a-spolecny-cas&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
*'''Freinetovská (pracovní) škola''' – zakladatel C.Freinet; idea: „Z života – pro život – prací“; nutnost vybavit třídu pracovními koutky z oblasti přírodních věd a techniky, domácích prací, umělecké tvorby a jazykové komunikace;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Jenská škola''' (jenský plán) – zakladatel P.Petersen; rozdělení podle věkových skupin, ne podle ročníků; týdenní pracovní plán skupiny; „školní obytný pokoj“ – místnost, na jejímž vytváření se podílí děti;&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
*'''Daltonská škola''' – zakladatelka H.Parkhurst; princip svobody žáka a jeho vlastní odpovědnosti; každý má svůj plán na jeden měsíc (žák postupuje svým tempem a je zodpovědný za úspěch učení); důraz na spolupráci a osobní zkušenosti; střídání mezi výukou v rámci celé třídy a individuální prací na úkolech;&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''2. Církevní školy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U nás po listopadu 1989. Vyučují se předměty jako je náboženství a latina. Důraz na cizí jazyky (učí je dříve než na státních školách). Uplatňování ideologických principů (etika, tradice, postoje). Příprava pro takové profese, které nejsou pokryty standardními školami (příprava pro charitativní a náboženskou činnost, atd.). &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
'''3. Moderní alternativní školy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České alternativy: Zdravá škola (škola podporující bio-psycho-sociální zdraví); Otevřená škola; Začít spolu; Projektové vyučování; Čtením a psaním ke kritickému myšlení;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průcha, J. (2004). Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Polednik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Tisk&amp;diff=73617</id>
		<title>Tisk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Tisk&amp;diff=73617"/>
		<updated>2025-08-11T14:42:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Polednik: /* Historie tisku */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Tisk''' je rozmnožování jednoho či více listů předlohy pomocí tiskařské formy. Barva je přenášena tlakem nebo elektromagnetismem, který vyvíjí stroj na papír nebo jiný potiskovaný materiál.&amp;lt;ref&amp;gt;Tisk. Wikipedia: the free encyklopedia.[online]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Tisk &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie tisku==&lt;br /&gt;
První počátky tisku směřují do Číny, kde vznikly deskové tisky už v 9. století. Netisklo se ale pomocí tiskařského lisu, čímž se tato metoda stala nepříliš efektivní, a proto se tisk nijak více nerozšířil. Až v 15. století se z Asie tisk rozšířil i do Evropy. Zde však již byl používán moderní tiskařský lis a dřevěné desky. Za vynálezce mechanického knihtisku je považován [[Johannes Gutenberg|Johannese Gutenberga]], který jako první začal využívat knihtisk za pomocí pohyblivých mechanických liter. Rozšíření jeho objevu mělo za následek obrovský nárůst produkce knih a nové možnosti v předávání informací. Před tímto vynálezem byl znám tisk za pomocí dřevěných desek, kdy se do celé desky vyřezal text a ta se následně odlila. Byla to ale velmi zdlouhavá a náročná práce.&amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ, BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V následujících staletích se tisk postupně zdokonaloval – od ručního knihtisku přes zavedení rychlejších mechanických lisů až po parní a rotační stroje v 19. století. Tyto inovace umožnily masovou výrobu novin, knih i reklamních tiskovin a připravily půdu pro nástup moderních tiskových technologií. K významným mezníkům 20. století patří první návrh počítačové tiskárny od Charlese Babbage, předchůdkyní moderních zařízení se stala jehličková tiskárna EP-01 vyvinutá v roce 1964 firmou Seikosha pro Olympijské hry v Tokiu. Tento model vedl ke vzniku značky Epson, jež v roce 1968 uvedla první sériově vyráběný model EP-101. Následoval rychlý přechod k inkoustovým a laserovým tiskárnám – laserový tisk se objevil v 70. letech u IBM a roku 1984 uvedla společnost Hewlett-Packard model LaserJet, který se stal standardem pro kanceláře i domácnosti.&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Gutenberg.jpg|Johannes Gutenberg&lt;br /&gt;
Soubor:A mechanized, shaft-driven printing-press, tended by workmen Wellcome V0023752.jpg|Tisk&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy tisku==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*z výšky&lt;br /&gt;
*z hloubky&lt;br /&gt;
*z plochy&lt;br /&gt;
*průtlačný tisk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;VOIT&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tisk z výšky===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vyska.png|náhled]]&lt;br /&gt;
Při tisku z výšky je vytvořena forma s výstupky neboli body, na kterých se barva uchytává a následně obtiskne na papír. Do prohlubní ve formě se nedostane. &lt;br /&gt;
Gumovou nebo plastovou tiskovou formu nazýváme '''flexotiskem'''. Je vyráběna pomocí laseru a je nejčastěji používána na potisk lepenky, folií apod. &lt;br /&gt;
Naopak '''knihtiskem''' nazýváme dřevěnou nebo kovovou formu, která je vytvořena jako zrcadlový obraz a následně otisknuta na papír. Nejčastěji tuto formu tisku využíváme na časopisy, knihy apod. Je to nejstarší technika, je ale poměrně pracná a tudíž ji dnes nahradily výkonnější postupy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;VOIT&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tisk z hloubky===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Intaglio printing.png|náhled]]&lt;br /&gt;
Při tisku z hloubky je obraz vyryt v desce a vyplněn barvou. Barva se na papír přenese velkým tlakem na papír položený shora. '''Hlubotiskem''' nazýváme proces, při kterém je obraz vyryt či vyleptán do tiskové formy a následně otisknut nejčastěji na umělecké tisky. Poprvé se vyskytl už v 15. století. V té době byly užívány měkké kovy jako například měď. Tento měkký kov se ale snadno opotřeboval, a tak se postupem doby přešlo na kovy tvrdší jako třeba ocel. V roce 1890 Český tiskař '''Karel Klíč''' vytvořil rotační hlubotisk, což zrychlilo proces tisku. Na konci 20. století byl ale vytlačen zdokonalujícím se ofsetem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;VOIT&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tisk z plochy===&lt;br /&gt;
Oba body (tisknoucí i netisknoucí prvky) jsou na stejné úrovni a liší se od sebe jen vlastnostmi povrchu.  Jestliže použijeme mastné tiskařské barvy, musí tisknoucí místa přijímat barvu a odpuzovat vodu. Netisknoucí musí být opakem, tudíž musí odpuzovat barvu a přijímat vodu.&lt;br /&gt;
Následně se tisková forma smáčí vodným roztokem a navaluje se na ni tisková barva.&lt;br /&gt;
Nepřímý tisk je příklad '''ofsetu'''. Jedná se o postup, kdy se tisková forma otiskuje na válec s gumovým potahem, který přenese obraz na papír. Tím odpadá nutnost zrcadlového obrazu a forma se tak méně opotřebovává.&amp;lt;ref name=&amp;quot;VOIT&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Offset hr.svg|Offset hr]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Průtlačný tisk===&lt;br /&gt;
Při průtlačném tisku barva přímo protéká tiskovou formou. Tento typ tisku se na klasický tisk na papír téměř nepoužívá. Tiskne se s ním na textilie či třeba i kámen. Tisknou se hlavně obrázky, ale i různé znaky. Vznikl na Dálném výhodě a zmodernizován byl v roce 1929 v USA, odkud se dostal i do Evropy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;VOIT&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Současnost==&lt;br /&gt;
V dnešní době se využívají hlavně dva druhy tisku. Volby tisku záleží na velikosti objednávky (300 nebo 30 000 knih), kvalitě použitého papíru, požadované kvalitě tisku či obrázků atp.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Ofset===&lt;br /&gt;
První používanou metodou je ofset. Ten se dostal do popředí za průmyslové revoluce a další už nepřekonatelný náskok získal v moderní době. Předloha se přenáší na plastové či kovové destičky pokryté tenkou vrstvou na světlo citlivé látky. Jakmile se předloha nasvítí na desku, zakryté části(písmena) nezareagují a pak na těchto místech zůstane barva. Ta se poté klasicky přenese na gumový válec a dále na papír. Hlavní výhodou ofsetu je, že lze počítačově vytvářet tiskové desky, což při klasickém (tisku z výšky) knihtisku nejde. Počítač umožňuje snadnou práci se stránkami a jejich rozložením, což zahrnuje použití písma, obrázků ap. Další ohromnou výhodou oproti tehdy také používaným metodám (hlubotisk, tisk z plochy) bylo neuvěřitelné zrychlení tisku díky takzvaným rotačkám. Archy nebo i celé role papíru jsou posouvány skrze stroj a ten tak může tisknout stránky, a dokonce je rovnou nařezat a složit neskutečnou rychlostí. Dnes lze používat ofset i na obrázky, jelikož díky počítačům se práce s nimi mnohem zpřesnila. To znamenalo vytlačení i hlubotisku, který dříve tomuto účelu sloužil.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Digitální tisk===&lt;br /&gt;
Na objednávky menší (zhruba do 500 knih) či levné &amp;quot;brakové&amp;quot; knihy s černobílým tiskem se používají speciální digitální tiskárny.Ty přišly ve 21. století při rozšiřování a zdokonalování počítačové techniky. Používá se více druhů digitálního tisknutí jako například laserový či LED tisk. Přenos barvy na papír funguje na principu fotoelektronického jevu. Na povrch obrazového válce se na místech, kam dopadá elektromagnetické záření, emitují elektrony. Tato místa získají kladný náboj a přitáhnou záporně nabitý inkoustový prášek. Ten se pak otiskne na papír.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Rozdíl mezi ofsetem a [[Digitální tisk|digitálním tiskem]] je, že u ofsetu je nákladná příprava stroje, ale další náklady pak už stoupají pomalu. U digitálního tisku je příprava stroje zanedbatelná, nicméně náklady s každým tiskem stoupají, a to strměji než u ofsetového tisku. Hranice, kde se rozdíly vyrovnávaji, je zhruba 400 až 600 výtisků (knihy).&amp;lt;ref&amp;gt;PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha. Třetí, doplněné a přepracované vydání. Příbram: Pistorius a Olšanská, 2011. ISBN 9788087053508.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[http://www.tisknu.cz/cz/ofsetovy-tisk Jak se tiskne ofsetový tisk?]&lt;br /&gt;
*[http://diit.cz/clanek/jak-se-tiskne-s-led Jak se tiskne za pomocí LED tisku?]&lt;br /&gt;
*[http://www.digimanie.cz/technologie-termosublimacniho-tisku/2415 technologie termosublimacniho tisku]&lt;br /&gt;
*[http://www.biography.com/people/johannes-gutenberg-9323828 Johannes Gutenberg]&lt;br /&gt;
*[https://www.originalnitonery.cz/blog/historie-tisku Historie tisku]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Česká kniha v proměnách staletí, BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Vyd. 1. V Praze: Panorama, 1990, 622 p. ISBN 8070381310.&lt;br /&gt;
*Úvod do dějin tištěných médií, VEČEŘA, Pavel. Úvod do dějin tištěných médií. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2015. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-4178-9.&lt;br /&gt;
*Encyklopedie knihy 1. vydání, VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
*Encyklopedie knihy 2. vydání, VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9&lt;br /&gt;
*PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha. Třetí, doplněné a přepracované. Příbram: Pistorius a Olšanská, 2011. ISBN 9788087053508.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
*[[Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
*[[Vývoj knihtisku]]&lt;br /&gt;
*[[Rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
knihtisk, tiskárny, Johannes Gutenberg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vydavatelství / nakladatelství a legislativní otázky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Marek]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Polednik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Let%C3%A1k&amp;diff=71633</id>
		<title>Leták</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Let%C3%A1k&amp;diff=71633"/>
		<updated>2025-07-21T14:03:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Polednik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Leták''' je periodicky či neperiodicky tištěný dokument, který má obvykle podobu jednoduchého nebo přeloženého  listu papíru o formátu A4 či menší. Může mít i více stran, pro takové akční letáky se používá také pojem '''propagační brožura''' či '''katalog'''. Používá se jako prostředek [[Marketing|marketingové komunikace]] k propagačním účelům maloobchodního prodeje, šíření myšlenek politických stran a různých ideových hnutí či obecně k předávání [[Informace|informací]]. Aby leták opravdu zaujal, je důležité věnovat pozornost i vizuální stránce – zejména volbě vhodného písma, které významně ovlivňuje čitelnost a celkový dojem z materiálu.&amp;lt;ref&amp;gt;Úspěšný leták nebo brožura [online], Dostupný z URL https://www.originalnitonery.cz/blog/uspesny-letak-nebo-brozura-zakladem-je-font-pisma&amp;lt;/ref&amp;gt; Nevhodně zvolený font a velikost písma, případně barvy může působit rušivě a odradit čtenáře ještě předtím, než si obsah vůbec přečte. Naopak promyšlená typografie podtrhne sdělení a podpoří celkový vizuální dojem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Obsah letáku==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Letáky jsou nejčastěji zaměřeny jednoúčelně a jednotlivé druhy této komunikace je možné dále dělit dle obsahu jejich sdělení na '''maloobchodní, informační a politické''' letáky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Maloobchodní letáky===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maloobchodní letáky jsou obvykle tištěny na formátu A4 barevně v grafickém designu odpovídajícímu ostatním propagačním materiálům dané společnosti. Z důvodu finanční nákladnosti tisku je v maloobchodních sítích často užíván novinový papír o nižší gramáži. Letáky obsahují fotografie nabízeného zboží, stručný popis a parametry produktu, jeho původní a zlevněnou cenu, případně jiný prodejní argument (např. exkluzivní nabídka, akce 1 + 1 zdarma apod.), kontakt na prodejce (telefon, www) či adresu prodejny/prodejen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Akcni-letak Kaufland 26-4-2012 2-5-2012-strana-01.jpg|200px|náhled|Akční leták maloobchodního řetězce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Informační letáky===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento pojem zahrnuje veškeré tištěné materiály menšího rozsahu propagující určitou myšlenku či službu. Své informační letáky a brožury vydávají nejrůznější neziskové organizace, ale i státní a polostátní podniky (České dráhy, Česká pošta) a instituce jako městské části, úřady či ministerstva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Letáky politických stran===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi specifické druhy informačních letáků patří politické letáky, které jsou jedním z nejčastěji užívaných propagačních materiálů v předvolebních obdobích. Obsahují obvykle jméno a fotografii zástupce či více zástupců dané politické strany, stručný výčet bodů volebního programu a motto. Výhodou politických letáků je jejich rychlé šíření například na předvolebních meetincích, dále možnost je vylepit ve veřejných prostorech a tím zasáhnout široké publikum včetně občanů, kteří nemají přístup na internet (zejména senioři). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Letak A4 vyvesky 3 copy.jpg|200px|náhled|Leták kandidátky do Evropského parlamentu]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Distribuce letáků==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maloobchodní letáky jsou příjemcům obvykle doručovány zdarma, a to buď přímo do poštovních schránek, nebo jsou ponechávány ve společných prostorách domu. Distribuce podléhá zákonu o regulaci reklamy § 2 odst. 1 písm. e), jenž stanoví, že se zakazuje šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje. Dle jeho ustanovení se za reklamu, která obtěžuje, se považuje reklama směřující ke konkrétnímu adresátovi za podmínky, že adresát dal předem jasně a srozumitelně najevo, že si nepřeje, aby vůči němu byla nevyžádaná reklama šířena.&amp;lt;ref&amp;gt; CALLAGHAN, Ida. Nevyžádaná reklama čili dotěrné obtěžování [online]. 26. listopadu 2013 [cit. 2015-12-29]. Dostupný z URL: http://www.epravo.cz/top/clanky/nevyzadana-reklama-cili-doterne-obtezovani-92737.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Označí-li tedy adresát svou schránku ve smyslu, že si nepřeje, aby mu byla doručována reklama, je distributor povinen toto respektovat, jinak se dopouští přestupku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto ustanovení se však nevztahuje na letáky politických stran, jejichž distribuce není dle nejčastějšího výkladu příslušného zákona považována za propagaci, nýbrž šíření informací v souladu s veřejným zájmem.&amp;lt;ref&amp;gt; JAKUBCOVÁ, Hana. Předvolební leták není reklama, brání pošta kšeft. Právník nesouhlasí [online]. 24. září 2013 [cit. 2015-12-29]. Dostupný z URL: http://zpravy.idnes.cz/lide-si-stezuji-na-predvolebni-letaky-ve-schrance-f72-/domaci.aspx?c=A130924_1980812_jihlava-zpravy_mkk&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Elektronický leták==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes rozvoj moderních technologií a částečný přesun marketingové komunikace na [[internet]] (webové stránky, newslettery, direct maily) má klasický tištěný leták stále svou nezastupitelnou roli. Většina maloobchodních prodejců má však akční letáky ve formátu pdf dostupné i na svých webových stránkách. Servery [http://www.kupi.cz kupi.cz], [http://www.akcniceny.cz www.akcniceny.cz] či [http://www.iletaky.cz iletaky.cz] sdružující aktuální letáky různých prodejců a nabízejí i srovnání jednotlivých slev.&amp;lt;ref&amp;gt; KYŠA, Leoš. Leták je mrtev, ať žije leták [online]. 7. března 2013 [cit. 2015-12-29]. Dostupný z URL: http://strategie.e15.cz/special/letak-je-mrtev-at-zije-letak-962809&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
marketing, média, podpora prodeje, komunikace, tisk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[marketing]] [[komunikace]] [[tisk]] [[internet]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Polednik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1%C5%99%C3%AD&amp;diff=71628</id>
		<title>Stáří</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1%C5%99%C3%AD&amp;diff=71628"/>
		<updated>2025-07-15T08:00:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Polednik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;*stále zůstává nedořešena otázka stárnutí&lt;br /&gt;
*touto oblastí se zabývá '''gerontologie'''&lt;br /&gt;
*chorobami starých lidí - '''geriatrie'''&lt;br /&gt;
*psychické změny v průběhu stárnutí a vysokého věku studuje '''gerontologická psychologie'''&lt;br /&gt;
*autoři, zabývající se touto vývojovou etapou: '''Příhoda, Srnec, Koláříková, Zeigarniková, Havighurst, Cummingová'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Gerontologie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*věda o stárnutí a stáří&lt;br /&gt;
*má 3 části:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''teoretická gerontologie'''	- třídí poznatky, tvoří teoretický základ pro různé vědy&lt;br /&gt;
#'''klinická gerontologie''' - zaměřuje se na stárnoucího člověka jako individuum, orientuje se na nemoci starých lidí, zaměřuje se taky na zvláštnosti těch nemocí ve starším věku → geriatrie – specifický klinický obraz nemocí ve stáří&lt;br /&gt;
#'''sociální gerontologie''' - zajímají ji vztahy mezi starou a většinovou populací, soustřeďuje poznatky, jak stará populace vypadá apod., vytvořila nomenklaturu stáří a stárnutí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nomenklatura stáří a stárnutí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*49-59 let – střední věk&lt;br /&gt;
*60-74 let – vyšší věk čí rané stáří&lt;br /&gt;
*75-89 let – vlastní stáří (very old, senium)&lt;br /&gt;
*90 a více – dlouhověkost (Příhoda to nazval „patriarchium“)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''stará populace''' = populace, která má více než 7% populace nad 65 let (demografické hledisko)&lt;br /&gt;
*u nás 12,3%, Anglie 15%&lt;br /&gt;
*jenže u nás se nepřipravuje systém pro tu situaci, kterou můžeme očekávat s tímto vývojem stárnutí populace&lt;br /&gt;
*týká se to: připravit se ekonomicky, sociálně-zdravotní souvislosti, psychosociální rovina&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kdy je člověk považován za starého? Velká intraindividuální variabilita ( v něčem pokles, v něčem OK), interindividuální variabilita (jeden člověk brzy, jiný i ve vysokém věku fit)&lt;br /&gt;
*obecně: člověk je starý, když ho za starého považují ostatní členové společnosti&lt;br /&gt;
*V 18. století byl starý označován člověk ve 40 letech, o sto let později padesátník, dnes obecně nad 65 let, gerontologové to posouvají na 75 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Biologické aspekty stárnutí==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*podstata stárnutí - př. '''Aristoteles''' - ztráta tepla a vody, smrt je smrt tepelná&lt;br /&gt;
*'''Mečnikov''' - stárnutí způsobují bakterie uvolněné v tlustém střevě- je tedy procesem chronické intoxikace&lt;br /&gt;
*podle novějších teorií je v genetickém programu zakódováno období efektivity a postupné ztrácení evolučních sil..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*současné (1975) '''fyziologické teorie''' stárnutí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zdůrazňuje se vyčerpání základních organických substancí- zejm. hormonů a hromadění zbytkových produktů v tkáních&lt;br /&gt;
*zdůrazňují se molekulární změny enzymů&lt;br /&gt;
*zdůrazňuje se chybná transmise z DNA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''teorie genetického programu''' - předpokládá, že už při narození máme naprogramováno kolika se dožijeme, jak budeme stárnout, co v nás bude stárnout později a co dřív, můžeme to nějak modifikovat způsobem života&lt;br /&gt;
#'''teorie metabolických omylů''' - říká, že stáří je náhodným nahromaděním metabolických omylů → začnou se hromadit nějaké látky, které tělo neumí rozeznat, ale přesto je zabuduje do svého systému, tak dojde k celé sérii omylů, které se hromadí → až nakonec dojde k metabolické katastrofě = smrt&lt;br /&gt;
#'''teorie stárnutí makromolekul''' - vychází z „Verzanovy teorie“ = kolagenové teorie mění věkem svou chemickou skladbu a to mění také jejich funkce&lt;br /&gt;
#'''imunologické teorie''' - nastávají v těle chyby při dělení buněk a s věkem roste neschopnost organismu ty chyby rozpoznávat a odstraňovat → hromadí se imunologicky vadný materiál, autoimunní fenomén = organismus se brání proti vlastním chybám, pomáhá tomu (aby organismus nezlikvidoval rychle sám sebe) to, že se postupně snižuje obranyschopnost organismu&lt;br /&gt;
#'''teorie o působení zevních vlivů''' (Ekologická teorie) - akcentuje zevní vlivy, které modifikují proces stárnutí (např.: složení a způsob příjmu potravy), geografie dlouhověkosti = určité oblasti jsou charakteristické dlouhověkostí – zkoumají je, aby přišli na to proč tomu tak je&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*stárnutí je ale proces komplexní&lt;br /&gt;
*stárnutí jednotlivých orgánů může probíhat značně individuálně, v podstatě začíná jež mezi 15-25 lety, kdy dochází k úbytku vody, snižuje se elasticita kůže, přibývá pigmentu a kůže zesiluje&lt;br /&gt;
*velmi důležitý je stav cév (člověk je tak starý, jak staré má cévy)&lt;br /&gt;
*25.- 30. rok - úbytek příčně pruhovaného svalstva&lt;br /&gt;
*mění se základní metabolismus, ovlivňující také udržování tělesné teploty - nesnadná adaptace na chlad u starých lidí&lt;br /&gt;
*kosti jsou křehčí(z 20% hmotnosti na 10 %)&lt;br /&gt;
*změny žláz s vnitřní sekrecí, zejména pohlavních&lt;br /&gt;
*ženy procházejí '''klimakteriem''' (45-50), které se projevuje jednak zastavením menstruačního cyklu, jednak sekundárními změnami, jako je zvýšené ukládání tuku, oběhová labilita a emocionální labilita se stavy dráždivosti a depresemi&lt;br /&gt;
*senzorické změny: zejména vizuální často dalekozrakost, nesnadná adaptace čočky, konvergence je obtížnější, snížení citlivosti pro barvy, snížení sluchového vnímání - zejména v oblasti vysokých tónů, špatné rozumění řeči, oslabení čichu a chuti - zejména  na sladké a slané, což se může promítat do snížené chuti k jídlu&lt;br /&gt;
*řeč je pomalejší, hlas slabší, má menší rozsah&lt;br /&gt;
*obtíže při usínání, malé uspokojení ze spánku&lt;br /&gt;
*změny ve struktuře a funkcích organismu, které podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost a pokles schopností a výkonnosti, nakonec vede ke smrti&lt;br /&gt;
*v tkáních a jejich buňkách, nejzávažnější v nervové a endokrinní soustavě (zajištění duševní a regulace tělesných pochodů) degenerativní změny, pokles základního metabolismu&lt;br /&gt;
*odumírají neurony (či snižování synapsí) a nahrazují je glie, snižování odolnosti vůči infekcím, sklon k nádorovým onemocněním, pomalejší hojení ran, skleróza cév&lt;br /&gt;
*stáří není synonymem nemoci, přesto často s nemocemi spojeno&lt;br /&gt;
*charakter nemocí ve stáří '''polymorbidita''' (více chorob najednou), nemají výrazný průběh, zvláštní klinický obraz (nevýrazné symptomy, sklon ke chronicitě)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''syndrom patologického stáří''' - akcelerovaného, progerické syndromy - předčasné stárnutí (Huntington, Down, Turner)&lt;br /&gt;
*'''patologické presénium''' - stárnutí o 20let dříve - extrémní únava, následek dlouhodobého stresu, nespavost , obtížně zvladatelná úzkost, sexuální dysfunkce, závratě, zvýšené procento dokonaných sebevražd - deprese u starší populace závažným jevem, pády (mikroporuchy vědomí, přechodné poruchy svalového napětí), ortostatická hypotenze (vždy v souvislosti s rychlou změnou pozice), poruchy termoregulace (odlišnost mezi pohlavími)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stáří není pouze biologický proces, ale také významná etapa lidského života se sociálním, psychologickým i kulturním rozměrem. K této etapě neodmyslitelně patří také smrt, která je v různých kulturách obklopena rituály a symbolikou. Tyto obřady pomáhají pozůstalým vyrovnat se se ztrátou a dávají celému procesu hlubší význam. V českém prostředí převažuje forma pohřbu prostřednictvím kremace, která je spojena s rozloučením v obřadní síni a dalšími kroky včetně uložení urny či rozptylu popela. &amp;lt;ref&amp;gt;Druhy pohřbů a posledního rozloučení, Dostupné také z https://www.krematorium.cz/clanky/uzitecne-informace/druhy-pohrbu-a-posledniho-rozlouceni-53/&amp;lt;/ref&amp;gt; Studium smrti, umírání a s nimi spojených procesů je předmětem tanatologie &amp;lt;ref&amp;gt;Studium smrti a umírání, Dostupné také z https://cs.wikipedia.org/wiki/Thanatologie&amp;lt;/ref&amp;gt;– mezioborového oboru, který propojuje medicínu, psychologii, sociologii i antropologii.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Somatické změny ve stáří&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*signálem pro ♀ je změna pohlavních funkcí → '''klimakterium'''&lt;br /&gt;
*přestávají být reprodukce schopné = involuce je zahájená&lt;br /&gt;
*bývá to popisováno jako: zvýšené návaly horka, pocení, zvýšené bušení srdce, podrážděnost, poruchy spánku&lt;br /&gt;
*mezi 45 až 55 lety&lt;br /&gt;
*♂ něco podobného popisují kolem 60 roku, taky dojde k vyhasínání pohlavní činnosti, ale jsou to změny pozvolnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kardiovaskulární změny===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nadváha: charakteristika dneška, nese to s sebou problémy motorické → srdce přestává snášet zátěž, hypertenze&lt;br /&gt;
*snížená pohyblivost starých lidí, protože dochází k atrofii svalů, úbytku svalové tkáně, úbytek kostí (pórovité, méně elastické), artrotické změny kloubů potřeba probrat s nimi, aby udržovali svoje zvyky, co se motoriky týče&lt;br /&gt;
*je potřeba, aby jedny zvyky (které už nezvládnou) byly nahrazeny jinými, jinak dojde k svalové atrofii, úbytku svalové síly, ochabuje tělesná stavba, snížení hmotnosti → to vede k výraznému strachu z pádu (často jde o takový strach, že se vyhýbají vycházkám z domu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vitální kapacita dýchacího systému===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*snižuje se → souvisí to s omezenou pohyblivostí&lt;br /&gt;
*snižuje se plicní ventilace → obtížnější vykašlávání, sekret se hromadí v dýchacích cestách (pomůže tzv. dechová gymnastika)&lt;br /&gt;
*stále je trápí vykašlávání&lt;br /&gt;
*je třeba dodržovat pitný režim (často jde „jen“ o dehydrataci)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Svalovina trávicího ústrojí===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*atrofuje jako jiné svaly&lt;br /&gt;
*problémy s trávením – zpomaluje se, jiná sekrece šťáv a enzymů, poruchy peristaltiky → křeče, nechtějí pak mnoho věcí jíst&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úbytek senzorických schopností - - ve všech oblastech smyslů dochází ke zhoršování (zrak, chuť, sluch, čich, hmat – často jim něco vypadne)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Psychické změny==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*hodně psychických změn nějak souvisí s kvalitou smyslů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Změny v paměti===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*klesá výbavnost, ale je zachováno znovupoznání (aktivně si nevzpomene, ale když něco vidí, vzpomene si)&lt;br /&gt;
*klesá fluidní inteligence, ale funguje krystalická inteligence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Osobnost geronta===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geront = starý člověk&lt;br /&gt;
*osobnost je mezi 45 až 55 lety relativně ustálená, stabilní&lt;br /&gt;
*při stárnutí dochází k restrukturalizaci osobnosti – změna hodnot (na prvním místě je zdraví), změna sebehodnocení (zaleží jim na tom, jací byli v práci, jak proběhl odchod do důchodu, jaké mají rodinné a sociální zázemí,…)&lt;br /&gt;
*výrazné snižování adaptačních schopností, málo touží po změně, vše je pro ně vyrušením (např.: se chtějí zúčastnit svatby vnuka, ale už je pro ně těžké se znovu obléct do gala), je pro ně problém přijít v čas – strach, že to nestihnou, tak vycházejí hodně předčasně&lt;br /&gt;
*zpomaluje se myšlení (ale nezhoršuje se) → projevuje se to útržkovitostí, odbočováním, neplynulostí&lt;br /&gt;
*často jsou citově labilní, velké výkyvy nálad a okolí často není proč k nim došlo&lt;br /&gt;
*často taky velmi negativističtí (hlavně ti nemocní)&lt;br /&gt;
*často se projevuje plačtivost, lítostivost, taky výbušnost, zlost, paličatost&lt;br /&gt;
*strach: ze samoty, z konce života, z toho, jestli je sociálně zajištěný&lt;br /&gt;
*klesá adaptabilita: nemají rádi nové věci, hůř se s nimi vypořádávají&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zájmy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*převládá zájem o sebe sama (co jedí, jak jim funguje tělo,…) → soužití se starým člověkem je pro jeho okolí velmi náročné&lt;br /&gt;
*zájem o vzhled: postupně upouští od svých rituálů (jen ti nejsilnější u nich vydrží) – už jim moc nejde o to, jak vypadají, jak působí na okolí, ale důležité je, aby to pro ně bylo pohodlné&lt;br /&gt;
*důležitý je vztah s vrstevníky, ale s takovými které si sami vybrali (v domově důchodců se mezi sebou často nenávidí)&lt;br /&gt;
*zájem o peníze: hodně vzrůstá, protože souvisí s existenční jistotou a nejistotou, není to, že by byli sobečtí, ale chtějí se vymanit ze závislosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Potřeby===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*značná potřeba být informován → je to pro něj klíčové a pořád má pocit, že není informován dost (souvisí to taky s poruchami smyslů – informace se k němu dostávají zkreslené)&lt;br /&gt;
*potřeba náležet k nějaké skupině → nejlépe k rodině&lt;br /&gt;
*potřeba lásky – mít někoho rád a přijímat cit od druhého (často si ztěžují, že už se jich nikdo nedotýká), děti a dospívající mají vynikající cítění ke starým, přijímají je nekriticky (např.: jim nevadí specifický pach starých lidí)&lt;br /&gt;
*potřeba vyjadřovat se a být vyslechnut (často jim chybí to, že nemají komu předat své zkušenosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vyrovnávání se se stářím - strategie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''konstruktivní strategie''' – vyrovnává se s potížemi, vědom svých omezení, možností, akceptuje eventualitu smrti a neděsí se jí, humor, najde si potěšení, často v anamnéze šťastné dětství a dobré manželství&lt;br /&gt;
#'''strategie závislosti''' – sklon k pasivitě a závislost na druhých, ♂ přenechávají rozhodování ♀&lt;br /&gt;
#'''strategie obranná''' – nepříznivá přehnaná aktivita (snaha zahnat starosti a myšlenky, vč. myšlenky a smrt), pedantičtí …&lt;br /&gt;
#'''strategie hostility''' – sklon dávat vinu druhým, agresivita, podezřívavost&lt;br /&gt;
#'''strategie sebenenávisti''' – agresivita vůči sobě, vidí svůj dosavadní život jako selhání, smrt berou jako vysvobození z neuspokojivého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Švancara''' - předpoklady optimální adaptace ve stáří a na stáří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#perspektiva&lt;br /&gt;
#pružnost&lt;br /&gt;
#prozíravost&lt;br /&gt;
#potěšení&lt;br /&gt;
#porozumění pro druhé&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Příprava na stáří==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''dlouhodobá příprava na stáří''' - „společenská příprava“, aby si lidé hlídali to, co jí, aby byli ve stáří zdraví, penzijní pojištění, aby mladí chodili pomáhat starým (aby viděli, co je čeká),…&lt;br /&gt;
*'''střednědobá příprava na stáří''' - začíná od 45 let, uvažovat o stáří v reálnějších dimenzích: kde budu v důchodu žít, se kterýma dětma bych chtěl žít, jestli jsem finančně zajištěn, reálně se  na stáří připravit, připustit si že zestárnu, uvědomit si, že budu mít své limity,…&lt;br /&gt;
*'''krátkodobá příprava na stáří''' - říct si „tohle už nezvládnu“, připustit si, že jsem starý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vývojová psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Polednik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1%C5%99%C3%AD&amp;diff=71627</id>
		<title>Stáří</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1%C5%99%C3%AD&amp;diff=71627"/>
		<updated>2025-07-15T07:52:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Polednik: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;*stále zůstává nedořešena otázka stárnutí&lt;br /&gt;
*touto oblastí se zabývá '''gerontologie'''&lt;br /&gt;
*chorobami starých lidí - '''geriatrie'''&lt;br /&gt;
*psychické změny v průběhu stárnutí a vysokého věku studuje '''gerontologická psychologie'''&lt;br /&gt;
*autoři, zabývající se touto vývojovou etapou: '''Příhoda, Srnec, Koláříková, Zeigarniková, Havighurst, Cummingová'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Gerontologie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*věda o stárnutí a stáří&lt;br /&gt;
*má 3 části:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''teoretická gerontologie'''	- třídí poznatky, tvoří teoretický základ pro různé vědy&lt;br /&gt;
#'''klinická gerontologie''' - zaměřuje se na stárnoucího člověka jako individuum, orientuje se na nemoci starých lidí, zaměřuje se taky na zvláštnosti těch nemocí ve starším věku → geriatrie – specifický klinický obraz nemocí ve stáří&lt;br /&gt;
#'''sociální gerontologie''' - zajímají ji vztahy mezi starou a většinovou populací, soustřeďuje poznatky, jak stará populace vypadá apod., vytvořila nomenklaturu stáří a stárnutí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nomenklatura stáří a stárnutí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*49-59 let – střední věk&lt;br /&gt;
*60-74 let – vyšší věk čí rané stáří&lt;br /&gt;
*75-89 let – vlastní stáří (very old, senium)&lt;br /&gt;
*90 a více – dlouhověkost (Příhoda to nazval „patriarchium“)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''stará populace''' = populace, která má více než 7% populace nad 65 let (demografické hledisko)&lt;br /&gt;
*u nás 12,3%, Anglie 15%&lt;br /&gt;
*jenže u nás se nepřipravuje systém pro tu situaci, kterou můžeme očekávat s tímto vývojem stárnutí populace&lt;br /&gt;
*týká se to: připravit se ekonomicky, sociálně-zdravotní souvislosti, psychosociální rovina&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kdy je člověk považován za starého? Velká intraindividuální variabilita ( v něčem pokles, v něčem OK), interindividuální variabilita (jeden člověk brzy, jiný i ve vysokém věku fit)&lt;br /&gt;
*obecně: člověk je starý, když ho za starého považují ostatní členové společnosti&lt;br /&gt;
*V 18. století byl starý označován člověk ve 40 letech, o sto let později padesátník, dnes obecně nad 65 let, gerontologové to posouvají na 75 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Biologické aspekty stárnutí==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*podstata stárnutí - př. '''Aristoteles''' - ztráta tepla a vody, smrt je smrt tepelná&lt;br /&gt;
*'''Mečnikov''' - stárnutí způsobují bakterie uvolněné v tlustém střevě- je tedy procesem chronické intoxikace&lt;br /&gt;
*podle novějších teorií je v genetickém programu zakódováno období efektivity a postupné ztrácení evolučních sil..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*současné (1975) '''fyziologické teorie''' stárnutí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zdůrazňuje se vyčerpání základních organických substancí- zejm. hormonů a hromadění zbytkových produktů v tkáních&lt;br /&gt;
*zdůrazňují se molekulární změny enzymů&lt;br /&gt;
*zdůrazňuje se chybná transmise z DNA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''teorie genetického programu''' - předpokládá, že už při narození máme naprogramováno kolika se dožijeme, jak budeme stárnout, co v nás bude stárnout později a co dřív, můžeme to nějak modifikovat způsobem života&lt;br /&gt;
#'''teorie metabolických omylů''' - říká, že stáří je náhodným nahromaděním metabolických omylů → začnou se hromadit nějaké látky, které tělo neumí rozeznat, ale přesto je zabuduje do svého systému, tak dojde k celé sérii omylů, které se hromadí → až nakonec dojde k metabolické katastrofě = smrt&lt;br /&gt;
#'''teorie stárnutí makromolekul''' - vychází z „Verzanovy teorie“ = kolagenové teorie mění věkem svou chemickou skladbu a to mění také jejich funkce&lt;br /&gt;
#'''imunologické teorie''' - nastávají v těle chyby při dělení buněk a s věkem roste neschopnost organismu ty chyby rozpoznávat a odstraňovat → hromadí se imunologicky vadný materiál, autoimunní fenomén = organismus se brání proti vlastním chybám, pomáhá tomu (aby organismus nezlikvidoval rychle sám sebe) to, že se postupně snižuje obranyschopnost organismu&lt;br /&gt;
#'''teorie o působení zevních vlivů''' (Ekologická teorie) - akcentuje zevní vlivy, které modifikují proces stárnutí (např.: složení a způsob příjmu potravy), geografie dlouhověkosti = určité oblasti jsou charakteristické dlouhověkostí – zkoumají je, aby přišli na to proč tomu tak je&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*stárnutí je ale proces komplexní&lt;br /&gt;
*stárnutí jednotlivých orgánů může probíhat značně individuálně, v podstatě začíná jež mezi 15-25 lety, kdy dochází k úbytku vody, snižuje se elasticita kůže, přibývá pigmentu a kůže zesiluje&lt;br /&gt;
*velmi důležitý je stav cév (člověk je tak starý, jak staré má cévy)&lt;br /&gt;
*25.- 30. rok - úbytek příčně pruhovaného svalstva&lt;br /&gt;
*mění se základní metabolismus, ovlivňující také udržování tělesné teploty - nesnadná adaptace na chlad u starých lidí&lt;br /&gt;
*kosti jsou křehčí(z 20% hmotnosti na 10 %)&lt;br /&gt;
*změny žláz s vnitřní sekrecí, zejména pohlavních&lt;br /&gt;
*ženy procházejí '''klimakteriem''' (45-50), které se projevuje jednak zastavením menstruačního cyklu, jednak sekundárními změnami, jako je zvýšené ukládání tuku, oběhová labilita a emocionální labilita se stavy dráždivosti a depresemi&lt;br /&gt;
*senzorické změny: zejména vizuální často dalekozrakost, nesnadná adaptace čočky, konvergence je obtížnější, snížení citlivosti pro barvy, snížení sluchového vnímání - zejména v oblasti vysokých tónů, špatné rozumění řeči, oslabení čichu a chuti - zejména  na sladké a slané, což se může promítat do snížené chuti k jídlu&lt;br /&gt;
*řeč je pomalejší, hlas slabší, má menší rozsah&lt;br /&gt;
*obtíže při usínání, malé uspokojení ze spánku&lt;br /&gt;
*změny ve struktuře a funkcích organismu, které podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost a pokles schopností a výkonnosti, nakonec vede ke smrti&lt;br /&gt;
*v tkáních a jejich buňkách, nejzávažnější v nervové a endokrinní soustavě (zajištění duševní a regulace tělesných pochodů) degenerativní změny, pokles základního metabolismu&lt;br /&gt;
*odumírají neurony (či snižování synapsí) a nahrazují je glie, snižování odolnosti vůči infekcím, sklon k nádorovým onemocněním, pomalejší hojení ran, skleróza cév&lt;br /&gt;
*stáří není synonymem nemoci, přesto často s nemocemi spojeno&lt;br /&gt;
*charakter nemocí ve stáří '''polymorbidita''' (více chorob najednou), nemají výrazný průběh, zvláštní klinický obraz (nevýrazné symptomy, sklon ke chronicitě)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''syndrom patologického stáří''' - akcelerovaného, progerické syndromy - předčasné stárnutí (Huntington, Down, Turner)&lt;br /&gt;
*'''patologické presénium''' - stárnutí o 20let dříve - extrémní únava, následek dlouhodobého stresu, nespavost , obtížně zvladatelná úzkost, sexuální dysfunkce, závratě, zvýšené procento dokonaných sebevražd - deprese u starší populace závažným jevem, pády (mikroporuchy vědomí, přechodné poruchy svalového napětí), ortostatická hypotenze (vždy v souvislosti s rychlou změnou pozice), poruchy termoregulace (odlišnost mezi pohlavími)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stáří není pouze biologický proces, ale také významná etapa lidského života se sociálním, psychologickým i kulturním rozměrem. K této etapě neodmyslitelně patří také smrt, která je v různých kulturách obklopena rituály a symbolikou. Tyto obřady pomáhají pozůstalým vyrovnat se se ztrátou a dávají celému procesu hlubší význam. V českém prostředí převažuje forma pohřbu prostřednictvím kremace, která je spojena s rozloučením v obřadní síni a dalšími kroky včetně uložení urny či rozptylu popela.  Studium smrti, umírání a s nimi spojených procesů je předmětem tanatologie – mezioborového oboru, který propojuje medicínu, psychologii, sociologii i antropologii.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Somatické změny ve stáří&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*signálem pro ♀ je změna pohlavních funkcí → '''klimakterium'''&lt;br /&gt;
*přestávají být reprodukce schopné = involuce je zahájená&lt;br /&gt;
*bývá to popisováno jako: zvýšené návaly horka, pocení, zvýšené bušení srdce, podrážděnost, poruchy spánku&lt;br /&gt;
*mezi 45 až 55 lety&lt;br /&gt;
*♂ něco podobného popisují kolem 60 roku, taky dojde k vyhasínání pohlavní činnosti, ale jsou to změny pozvolnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kardiovaskulární změny===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nadváha: charakteristika dneška, nese to s sebou problémy motorické → srdce přestává snášet zátěž, hypertenze&lt;br /&gt;
*snížená pohyblivost starých lidí, protože dochází k atrofii svalů, úbytku svalové tkáně, úbytek kostí (pórovité, méně elastické), artrotické změny kloubů potřeba probrat s nimi, aby udržovali svoje zvyky, co se motoriky týče&lt;br /&gt;
*je potřeba, aby jedny zvyky (které už nezvládnou) byly nahrazeny jinými, jinak dojde k svalové atrofii, úbytku svalové síly, ochabuje tělesná stavba, snížení hmotnosti → to vede k výraznému strachu z pádu (často jde o takový strach, že se vyhýbají vycházkám z domu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vitální kapacita dýchacího systému===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*snižuje se → souvisí to s omezenou pohyblivostí&lt;br /&gt;
*snižuje se plicní ventilace → obtížnější vykašlávání, sekret se hromadí v dýchacích cestách (pomůže tzv. dechová gymnastika)&lt;br /&gt;
*stále je trápí vykašlávání&lt;br /&gt;
*je třeba dodržovat pitný režim (často jde „jen“ o dehydrataci)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Svalovina trávicího ústrojí===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*atrofuje jako jiné svaly&lt;br /&gt;
*problémy s trávením – zpomaluje se, jiná sekrece šťáv a enzymů, poruchy peristaltiky → křeče, nechtějí pak mnoho věcí jíst&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úbytek senzorických schopností - - ve všech oblastech smyslů dochází ke zhoršování (zrak, chuť, sluch, čich, hmat – často jim něco vypadne)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Psychické změny==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*hodně psychických změn nějak souvisí s kvalitou smyslů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Změny v paměti===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*klesá výbavnost, ale je zachováno znovupoznání (aktivně si nevzpomene, ale když něco vidí, vzpomene si)&lt;br /&gt;
*klesá fluidní inteligence, ale funguje krystalická inteligence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Osobnost geronta===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geront = starý člověk&lt;br /&gt;
*osobnost je mezi 45 až 55 lety relativně ustálená, stabilní&lt;br /&gt;
*při stárnutí dochází k restrukturalizaci osobnosti – změna hodnot (na prvním místě je zdraví), změna sebehodnocení (zaleží jim na tom, jací byli v práci, jak proběhl odchod do důchodu, jaké mají rodinné a sociální zázemí,…)&lt;br /&gt;
*výrazné snižování adaptačních schopností, málo touží po změně, vše je pro ně vyrušením (např.: se chtějí zúčastnit svatby vnuka, ale už je pro ně těžké se znovu obléct do gala), je pro ně problém přijít v čas – strach, že to nestihnou, tak vycházejí hodně předčasně&lt;br /&gt;
*zpomaluje se myšlení (ale nezhoršuje se) → projevuje se to útržkovitostí, odbočováním, neplynulostí&lt;br /&gt;
*často jsou citově labilní, velké výkyvy nálad a okolí často není proč k nim došlo&lt;br /&gt;
*často taky velmi negativističtí (hlavně ti nemocní)&lt;br /&gt;
*často se projevuje plačtivost, lítostivost, taky výbušnost, zlost, paličatost&lt;br /&gt;
*strach: ze samoty, z konce života, z toho, jestli je sociálně zajištěný&lt;br /&gt;
*klesá adaptabilita: nemají rádi nové věci, hůř se s nimi vypořádávají&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zájmy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*převládá zájem o sebe sama (co jedí, jak jim funguje tělo,…) → soužití se starým člověkem je pro jeho okolí velmi náročné&lt;br /&gt;
*zájem o vzhled: postupně upouští od svých rituálů (jen ti nejsilnější u nich vydrží) – už jim moc nejde o to, jak vypadají, jak působí na okolí, ale důležité je, aby to pro ně bylo pohodlné&lt;br /&gt;
*důležitý je vztah s vrstevníky, ale s takovými které si sami vybrali (v domově důchodců se mezi sebou často nenávidí)&lt;br /&gt;
*zájem o peníze: hodně vzrůstá, protože souvisí s existenční jistotou a nejistotou, není to, že by byli sobečtí, ale chtějí se vymanit ze závislosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Potřeby===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*značná potřeba být informován → je to pro něj klíčové a pořád má pocit, že není informován dost (souvisí to taky s poruchami smyslů – informace se k němu dostávají zkreslené)&lt;br /&gt;
*potřeba náležet k nějaké skupině → nejlépe k rodině&lt;br /&gt;
*potřeba lásky – mít někoho rád a přijímat cit od druhého (často si ztěžují, že už se jich nikdo nedotýká), děti a dospívající mají vynikající cítění ke starým, přijímají je nekriticky (např.: jim nevadí specifický pach starých lidí)&lt;br /&gt;
*potřeba vyjadřovat se a být vyslechnut (často jim chybí to, že nemají komu předat své zkušenosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vyrovnávání se se stářím - strategie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''konstruktivní strategie''' – vyrovnává se s potížemi, vědom svých omezení, možností, akceptuje eventualitu smrti a neděsí se jí, humor, najde si potěšení, často v anamnéze šťastné dětství a dobré manželství&lt;br /&gt;
#'''strategie závislosti''' – sklon k pasivitě a závislost na druhých, ♂ přenechávají rozhodování ♀&lt;br /&gt;
#'''strategie obranná''' – nepříznivá přehnaná aktivita (snaha zahnat starosti a myšlenky, vč. myšlenky a smrt), pedantičtí …&lt;br /&gt;
#'''strategie hostility''' – sklon dávat vinu druhým, agresivita, podezřívavost&lt;br /&gt;
#'''strategie sebenenávisti''' – agresivita vůči sobě, vidí svůj dosavadní život jako selhání, smrt berou jako vysvobození z neuspokojivého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Švancara''' - předpoklady optimální adaptace ve stáří a na stáří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#perspektiva&lt;br /&gt;
#pružnost&lt;br /&gt;
#prozíravost&lt;br /&gt;
#potěšení&lt;br /&gt;
#porozumění pro druhé&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Příprava na stáří==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''dlouhodobá příprava na stáří''' - „společenská příprava“, aby si lidé hlídali to, co jí, aby byli ve stáří zdraví, penzijní pojištění, aby mladí chodili pomáhat starým (aby viděli, co je čeká),…&lt;br /&gt;
*'''střednědobá příprava na stáří''' - začíná od 45 let, uvažovat o stáří v reálnějších dimenzích: kde budu v důchodu žít, se kterýma dětma bych chtěl žít, jestli jsem finančně zajištěn, reálně se  na stáří připravit, připustit si že zestárnu, uvědomit si, že budu mít své limity,…&lt;br /&gt;
*'''krátkodobá příprava na stáří''' - říct si „tohle už nezvládnu“, připustit si, že jsem starý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vývojová psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Polednik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1%C5%99%C3%AD&amp;diff=71626</id>
		<title>Stáří</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1%C5%99%C3%AD&amp;diff=71626"/>
		<updated>2025-07-14T14:36:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Polednik: /* Biologické aspekty stárnutí */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;*stále zůstává nedořešena otázka stárnutí&lt;br /&gt;
*touto oblastí se zabývá '''gerontologie'''&lt;br /&gt;
*chorobami starých lidí - '''geriatrie'''&lt;br /&gt;
*psychické změny v průběhu stárnutí a vysokého věku studuje '''gerontologická psychologie'''&lt;br /&gt;
*autoři, zabývající se touto vývojovou etapou: '''Příhoda, Srnec, Koláříková, Zeigarniková, Havighurst, Cummingová'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Gerontologie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*věda o stárnutí a stáří&lt;br /&gt;
*má 3 části:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''teoretická gerontologie'''	- třídí poznatky, tvoří teoretický základ pro různé vědy&lt;br /&gt;
#'''klinická gerontologie''' - zaměřuje se na stárnoucího člověka jako individuum, orientuje se na nemoci starých lidí, zaměřuje se taky na zvláštnosti těch nemocí ve starším věku → geriatrie – specifický klinický obraz nemocí ve stáří&lt;br /&gt;
#'''sociální gerontologie''' - zajímají ji vztahy mezi starou a většinovou populací, soustřeďuje poznatky, jak stará populace vypadá apod., vytvořila nomenklaturu stáří a stárnutí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nomenklatura stáří a stárnutí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*49-59 let – střední věk&lt;br /&gt;
*60-74 let – vyšší věk čí rané stáří&lt;br /&gt;
*75-89 let – vlastní stáří (very old, senium)&lt;br /&gt;
*90 a více – dlouhověkost (Příhoda to nazval „patriarchium“)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''stará populace''' = populace, která má více než 7% populace nad 65 let (demografické hledisko)&lt;br /&gt;
*u nás 12,3%, Anglie 15%&lt;br /&gt;
*jenže u nás se nepřipravuje systém pro tu situaci, kterou můžeme očekávat s tímto vývojem stárnutí populace&lt;br /&gt;
*týká se to: připravit se ekonomicky, sociálně-zdravotní souvislosti, psychosociální rovina&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kdy je člověk považován za starého? Velká intraindividuální variabilita ( v něčem pokles, v něčem OK), interindividuální variabilita (jeden člověk brzy, jiný i ve vysokém věku fit)&lt;br /&gt;
*obecně: člověk je starý, když ho za starého považují ostatní členové společnosti&lt;br /&gt;
*V 18. století byl starý označován člověk ve 40 letech, o sto let později padesátník, dnes obecně nad 65 let, gerontologové to posouvají na 75 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Biologické aspekty stárnutí==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*podstata stárnutí - př. '''Aristoteles''' - ztráta tepla a vody, smrt je smrt tepelná&lt;br /&gt;
*'''Mečnikov''' - stárnutí způsobují bakterie uvolněné v tlustém střevě- je tedy procesem chronické intoxikace&lt;br /&gt;
*podle novějších teorií je v genetickém programu zakódováno období efektivity a postupné ztrácení evolučních sil..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*současné (1975) '''fyziologické teorie''' stárnutí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zdůrazňuje se vyčerpání základních organických substancí- zejm. hormonů a hromadění zbytkových produktů v tkáních&lt;br /&gt;
*zdůrazňují se molekulární změny enzymů&lt;br /&gt;
*zdůrazňuje se chybná transmise z DNA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''teorie genetického programu''' - předpokládá, že už při narození máme naprogramováno kolika se dožijeme, jak budeme stárnout, co v nás bude stárnout později a co dřív, můžeme to nějak modifikovat způsobem života&lt;br /&gt;
#'''teorie metabolických omylů''' - říká, že stáří je náhodným nahromaděním metabolických omylů → začnou se hromadit nějaké látky, které tělo neumí rozeznat, ale přesto je zabuduje do svého systému, tak dojde k celé sérii omylů, které se hromadí → až nakonec dojde k metabolické katastrofě = smrt&lt;br /&gt;
#'''teorie stárnutí makromolekul''' - vychází z „Verzanovy teorie“ = kolagenové teorie mění věkem svou chemickou skladbu a to mění také jejich funkce&lt;br /&gt;
#'''imunologické teorie''' - nastávají v těle chyby při dělení buněk a s věkem roste neschopnost organismu ty chyby rozpoznávat a odstraňovat → hromadí se imunologicky vadný materiál, autoimunní fenomén = organismus se brání proti vlastním chybám, pomáhá tomu (aby organismus nezlikvidoval rychle sám sebe) to, že se postupně snižuje obranyschopnost organismu&lt;br /&gt;
#'''teorie o působení zevních vlivů''' (Ekologická teorie) - akcentuje zevní vlivy, které modifikují proces stárnutí (např.: složení a způsob příjmu potravy), geografie dlouhověkosti = určité oblasti jsou charakteristické dlouhověkostí – zkoumají je, aby přišli na to proč tomu tak je&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*stárnutí je ale proces komplexní&lt;br /&gt;
*stárnutí jednotlivých orgánů může probíhat značně individuálně, v podstatě začíná jež mezi 15-25 lety, kdy dochází k úbytku vody, snižuje se elasticita kůže, přibývá pigmentu a kůže zesiluje&lt;br /&gt;
*velmi důležitý je stav cév (člověk je tak starý, jak staré má cévy)&lt;br /&gt;
*25.- 30. rok - úbytek příčně pruhovaného svalstva&lt;br /&gt;
*mění se základní metabolismus, ovlivňující také udržování tělesné teploty - nesnadná adaptace na chlad u starých lidí&lt;br /&gt;
*kosti jsou křehčí(z 20% hmotnosti na 10 %)&lt;br /&gt;
*změny žláz s vnitřní sekrecí, zejména pohlavních&lt;br /&gt;
*ženy procházejí '''klimakteriem''' (45-50), které se projevuje jednak zastavením menstruačního cyklu, jednak sekundárními změnami, jako je zvýšené ukládání tuku, oběhová labilita a emocionální labilita se stavy dráždivosti a depresemi&lt;br /&gt;
*senzorické změny: zejména vizuální často dalekozrakost, nesnadná adaptace čočky, konvergence je obtížnější, snížení citlivosti pro barvy, snížení sluchového vnímání - zejména v oblasti vysokých tónů, špatné rozumění řeči, oslabení čichu a chuti - zejména  na sladké a slané, což se může promítat do snížené chuti k jídlu&lt;br /&gt;
*řeč je pomalejší, hlas slabší, má menší rozsah&lt;br /&gt;
*obtíže při usínání, malé uspokojení ze spánku&lt;br /&gt;
*změny ve struktuře a funkcích organismu, které podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost a pokles schopností a výkonnosti, nakonec vede ke smrti&lt;br /&gt;
*v tkáních a jejich buňkách, nejzávažnější v nervové a endokrinní soustavě (zajištění duševní a regulace tělesných pochodů) degenerativní změny, pokles základního metabolismu&lt;br /&gt;
*odumírají neurony (či snižování synapsí) a nahrazují je glie, snižování odolnosti vůči infekcím, sklon k nádorovým onemocněním, pomalejší hojení ran, skleróza cév&lt;br /&gt;
*stáří není synonymem nemoci, přesto často s nemocemi spojeno&lt;br /&gt;
*charakter nemocí ve stáří '''polymorbidita''' (více chorob najednou), nemají výrazný průběh, zvláštní klinický obraz (nevýrazné symptomy, sklon ke chronicitě)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''syndrom patologického stáří''' - akcelerovaného, progerické syndromy - předčasné stárnutí (Huntington, Down, Turner)&lt;br /&gt;
*'''patologické presénium''' - stárnutí o 20let dříve - extrémní únava, následek dlouhodobého stresu, nespavost , obtížně zvladatelná úzkost, sexuální dysfunkce, závratě, zvýšené procento dokonaných sebevražd - deprese u starší populace závažným jevem, pády (mikroporuchy vědomí, přechodné poruchy svalového napětí), ortostatická hypotenze (vždy v souvislosti s rychlou změnou pozice), poruchy termoregulace (odlišnost mezi pohlavími)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stáří není pouze biologický proces, ale také významná etapa lidského života se sociálním, psychologickým i kulturním rozměrem. K této etapě neodmyslitelně patří také smrt, která je v různých kulturách obklopena rituály a symbolikou. Tyto obřady pomáhají pozůstalým vyrovnat se se ztrátou a dávají celému procesu hlubší význam. V českém prostředí převažuje forma pohřbu prostřednictvím kremace, která je spojena s rozloučením v obřadní síni a dalšími kroky včetně uložení urny či rozptylu popela. &amp;lt;ref&amp;gt;Druhy pohřbů a posledního rozloučení, Dostupné také z https://www.krematorium.cz/clanky/uzitecne-informace/druhy-pohrbu-a-posledniho-rozlouceni-53/&amp;lt;/ref&amp;gt; Studium smrti, umírání a s nimi spojených procesů je předmětem tanatologie&amp;lt;ref&amp;gt;Studium smrti a umírání, Dostupné také z https://cs.wikipedia.org/wiki/Thanatologie&amp;lt;/ref&amp;gt; – mezioborového oboru, který propojuje medicínu, psychologii, sociologii i antropologii.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Somatické změny ve stáří&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*signálem pro ♀ je změna pohlavních funkcí → '''klimakterium'''&lt;br /&gt;
*přestávají být reprodukce schopné = involuce je zahájená&lt;br /&gt;
*bývá to popisováno jako: zvýšené návaly horka, pocení, zvýšené bušení srdce, podrážděnost, poruchy spánku&lt;br /&gt;
*mezi 45 až 55 lety&lt;br /&gt;
*♂ něco podobného popisují kolem 60 roku, taky dojde k vyhasínání pohlavní činnosti, ale jsou to změny pozvolnější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kardiovaskulární změny===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nadváha: charakteristika dneška, nese to s sebou problémy motorické → srdce přestává snášet zátěž, hypertenze&lt;br /&gt;
*snížená pohyblivost starých lidí, protože dochází k atrofii svalů, úbytku svalové tkáně, úbytek kostí (pórovité, méně elastické), artrotické změny kloubů potřeba probrat s nimi, aby udržovali svoje zvyky, co se motoriky týče&lt;br /&gt;
*je potřeba, aby jedny zvyky (které už nezvládnou) byly nahrazeny jinými, jinak dojde k svalové atrofii, úbytku svalové síly, ochabuje tělesná stavba, snížení hmotnosti → to vede k výraznému strachu z pádu (často jde o takový strach, že se vyhýbají vycházkám z domu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vitální kapacita dýchacího systému===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*snižuje se → souvisí to s omezenou pohyblivostí&lt;br /&gt;
*snižuje se plicní ventilace → obtížnější vykašlávání, sekret se hromadí v dýchacích cestách (pomůže tzv. dechová gymnastika)&lt;br /&gt;
*stále je trápí vykašlávání&lt;br /&gt;
*je třeba dodržovat pitný režim (často jde „jen“ o dehydrataci)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Svalovina trávicího ústrojí===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*atrofuje jako jiné svaly&lt;br /&gt;
*problémy s trávením – zpomaluje se, jiná sekrece šťáv a enzymů, poruchy peristaltiky → křeče, nechtějí pak mnoho věcí jíst&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*úbytek senzorických schopností - - ve všech oblastech smyslů dochází ke zhoršování (zrak, chuť, sluch, čich, hmat – často jim něco vypadne)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Psychické změny==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*hodně psychických změn nějak souvisí s kvalitou smyslů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Změny v paměti===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*klesá výbavnost, ale je zachováno znovupoznání (aktivně si nevzpomene, ale když něco vidí, vzpomene si)&lt;br /&gt;
*klesá fluidní inteligence, ale funguje krystalická inteligence&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Osobnost geronta===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*geront = starý člověk&lt;br /&gt;
*osobnost je mezi 45 až 55 lety relativně ustálená, stabilní&lt;br /&gt;
*při stárnutí dochází k restrukturalizaci osobnosti – změna hodnot (na prvním místě je zdraví), změna sebehodnocení (zaleží jim na tom, jací byli v práci, jak proběhl odchod do důchodu, jaké mají rodinné a sociální zázemí,…)&lt;br /&gt;
*výrazné snižování adaptačních schopností, málo touží po změně, vše je pro ně vyrušením (např.: se chtějí zúčastnit svatby vnuka, ale už je pro ně těžké se znovu obléct do gala), je pro ně problém přijít v čas – strach, že to nestihnou, tak vycházejí hodně předčasně&lt;br /&gt;
*zpomaluje se myšlení (ale nezhoršuje se) → projevuje se to útržkovitostí, odbočováním, neplynulostí&lt;br /&gt;
*často jsou citově labilní, velké výkyvy nálad a okolí často není proč k nim došlo&lt;br /&gt;
*často taky velmi negativističtí (hlavně ti nemocní)&lt;br /&gt;
*často se projevuje plačtivost, lítostivost, taky výbušnost, zlost, paličatost&lt;br /&gt;
*strach: ze samoty, z konce života, z toho, jestli je sociálně zajištěný&lt;br /&gt;
*klesá adaptabilita: nemají rádi nové věci, hůř se s nimi vypořádávají&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Zájmy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*převládá zájem o sebe sama (co jedí, jak jim funguje tělo,…) → soužití se starým člověkem je pro jeho okolí velmi náročné&lt;br /&gt;
*zájem o vzhled: postupně upouští od svých rituálů (jen ti nejsilnější u nich vydrží) – už jim moc nejde o to, jak vypadají, jak působí na okolí, ale důležité je, aby to pro ně bylo pohodlné&lt;br /&gt;
*důležitý je vztah s vrstevníky, ale s takovými které si sami vybrali (v domově důchodců se mezi sebou často nenávidí)&lt;br /&gt;
*zájem o peníze: hodně vzrůstá, protože souvisí s existenční jistotou a nejistotou, není to, že by byli sobečtí, ale chtějí se vymanit ze závislosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Potřeby===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*značná potřeba být informován → je to pro něj klíčové a pořád má pocit, že není informován dost (souvisí to taky s poruchami smyslů – informace se k němu dostávají zkreslené)&lt;br /&gt;
*potřeba náležet k nějaké skupině → nejlépe k rodině&lt;br /&gt;
*potřeba lásky – mít někoho rád a přijímat cit od druhého (často si ztěžují, že už se jich nikdo nedotýká), děti a dospívající mají vynikající cítění ke starým, přijímají je nekriticky (např.: jim nevadí specifický pach starých lidí)&lt;br /&gt;
*potřeba vyjadřovat se a být vyslechnut (často jim chybí to, že nemají komu předat své zkušenosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vyrovnávání se se stářím - strategie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''konstruktivní strategie''' – vyrovnává se s potížemi, vědom svých omezení, možností, akceptuje eventualitu smrti a neděsí se jí, humor, najde si potěšení, často v anamnéze šťastné dětství a dobré manželství&lt;br /&gt;
#'''strategie závislosti''' – sklon k pasivitě a závislost na druhých, ♂ přenechávají rozhodování ♀&lt;br /&gt;
#'''strategie obranná''' – nepříznivá přehnaná aktivita (snaha zahnat starosti a myšlenky, vč. myšlenky a smrt), pedantičtí …&lt;br /&gt;
#'''strategie hostility''' – sklon dávat vinu druhým, agresivita, podezřívavost&lt;br /&gt;
#'''strategie sebenenávisti''' – agresivita vůči sobě, vidí svůj dosavadní život jako selhání, smrt berou jako vysvobození z neuspokojivého světa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Švancara''' - předpoklady optimální adaptace ve stáří a na stáří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#perspektiva&lt;br /&gt;
#pružnost&lt;br /&gt;
#prozíravost&lt;br /&gt;
#potěšení&lt;br /&gt;
#porozumění pro druhé&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Příprava na stáří==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''dlouhodobá příprava na stáří''' - „společenská příprava“, aby si lidé hlídali to, co jí, aby byli ve stáří zdraví, penzijní pojištění, aby mladí chodili pomáhat starým (aby viděli, co je čeká),…&lt;br /&gt;
*'''střednědobá příprava na stáří''' - začíná od 45 let, uvažovat o stáří v reálnějších dimenzích: kde budu v důchodu žít, se kterýma dětma bych chtěl žít, jestli jsem finančně zajištěn, reálně se  na stáří připravit, připustit si že zestárnu, uvědomit si, že budu mít své limity,…&lt;br /&gt;
*'''krátkodobá příprava na stáří''' - říct si „tohle už nezvládnu“, připustit si, že jsem starý&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Reference]] ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vývojová psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Polednik</name></author>
		
	</entry>
</feed>