<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tomas.Gruntorad</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tomas.Gruntorad"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Tomas.Gruntorad"/>
	<updated>2026-05-11T19:50:37Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hardware_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&amp;diff=52779</id>
		<title>Hardware počítače</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hardware_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&amp;diff=52779"/>
		<updated>2018-02-02T20:15:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hardware ('''HW)''' je veškeré fyzické vybavení počítače. Hardware vykonává instrukce zadávané softwarem a společně se softwarem utváří funkční '''výpočetní systém'''. Vývoj a počet tranzistorů na hardwarových zařízeních podléhá [[Moorův zákon|Moorovu zákonu]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Computer hardware. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-22]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Computer_hardware&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Von Neumannova architektura ==&lt;br /&gt;
'''Von Neumannova''' architektura je model počítače, který byl vytvořen roku 1945 maďarským matematikem [[John von Neumann|Johnem von Neumannem]]. Tento model je tvořen vstupním a výstupním zařízením, procesorem, rozděleným na řídící a aritmeticko-logickou jednotku, pamětí, která je společná pro instrukce i data. Paměť a procesor propojuje systémová sběrnice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quick overview of pc hardware.jpg|náhled|vpravo|Přehled základních částí hardware]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní počítače ==&lt;br /&gt;
'''Osobní počítač''' je spolu s '''laptopem,''' díky své univerzálnosti a relativně nízké ceně, nejrozšířenější typ výpočetního systému. K obvyklému hardwaru osobních počítačů patří vstupní a výstupní zařízení (např.: monitor, tiskárna, klávesnice) a vlastní hardware počítače, umístěný v počítačové skříni (case). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Case ===&lt;br /&gt;
Počítačová skříň (case) je obal většiny komponent počítače. Slouží k ochraně komponent před vnějšími vlivy (například prach) a zabezpečuje cirkulaci vzduchu uvnitř obalu pomocí systému chladičů, dále umožňuje a usnadňuje připojení dalších zařízení k počítači pomocí vstupních a výstupních portů (usb hub). K připevnění hardwaru do casu slouží sloty, do kterých mohou být umístěny komponenty jako například základní deska, zdroj, pevné disky, optické mechaniky nebo čtečky karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Základní deska ===&lt;br /&gt;
Základní deska (nebo také '''motherboard''') patří mezi základní hardware počítače. Tato deska má za úkol propojit další připojené komponenty a poskytnout jim zdroj napájení. Do základní desky lze typicky připojit operační paměť a procesor. Dále na ni můžeme najít paměť ROM, ve které je uložen systém BIOS. Další komponenty jako např. grafická a zvuková karta, disky a mechaniky se připojují pomocí různých kabelů a slotů. Na základní desce jsou též vstupy, výstupy a porty – například jack (kabel) nebo síťový kabel. V současnosti základní desky často obsahují integrovaná zařízení, která jsou součástí vlastních obvodů desky, ale dříve byla realizována jako samostatné jednotky (obvykle karty). K takovým zařízením patří zvukové a síťové karty, u laptopů se často využívají integrované grafické karty. Integrovaná zařízení napomáhají ke zmenšování a snižování ceny osobních počítačů. &lt;br /&gt;
[[File:Intel Celeron D.jpg|thumb|Intel Celeron D]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor ('''CPU''') bývá také často označován jako „mozek počítače“. Procesor je jedna z nejdůležitějších součástek počítače, bez něj není schopen vykonávat žádné operace. Důležitým parametrem procesoru je tzv. taktovací frekvence, která je udávaná v GHz. Tato frekvence udává počet operací za určitý čas. Procesor vykonává základní aritmetické a logické operace tzv. strojové instrukce, do kterých je přeložen program spuštěný na počítači. Procesor je obvykle tvořen aritmeticko-logickou jednotkou, řadičem a registry. V současné době se pro zvýšení výkonu obvykle kombinuje několik procesorových jednotek do jedné, vzniká tak vícejádrový procesor. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektury ====&lt;br /&gt;
Procesory se dělí historicky na několik generací dle typu užité bitové architektury, v současnosti je nejrozšířenější 64bitová architektura.  Hlavní výhodou je možnost přímé využití více jak 4GB fyzické paměti. Podporované operační systémy u 64bitové architektury: DOS, Linux, Os X, Solaris, Windows, BSD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační paměť ===&lt;br /&gt;
Operační paměť ('''RAM''') je polovodičová paměť s přímým přístupem pro čtení i zápis. Operační paměť je volatilní tzn. po odpojení od elektrického proudu je v ní uložený obsah vymazán. Tento typ paměti se nejčastěji používá pro dočasné ukládání dat a programů, obvykle těch, které jsou zrovna na počítači spuštěné. V současné době se obvyklá kapacita operační paměti pohybuje mezi 2GB a 16GB.&lt;br /&gt;
[[File:8800 ULTRA.JPG|thumb|8800 ULTRA]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafická karta ===&lt;br /&gt;
Grafická karta ('''GPU''') přeměňuje datový signál z počítače na obrazový – zajišťuje obraz. Dnešní grafické karty jsou zapojovány do základní desky za pomocí určitého typu sběrnice (obvykle PCI Express). Existuje také integrovaná grafická karta (vestavěná), která se dá však vypnout a nahradit zapojením jiné. V současné době jsou grafické karty v určitých výpočtech obvykle mnohem výkonnější než vlastní procesor osobního počítače, hlavním důvodem tohoto vývoje je stále se rozrůstající videoherní průmysl. Každá grafická karta a dané zobrazovací zařízení (monitor, projektor) mají určitý výstup pro připojení kabelu. Přenos dat může být digitální a analogový.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Analogový ====&lt;br /&gt;
* VGA - nejstarší, ale přesto pořád velmi používaný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Digitální ====&lt;br /&gt;
* HDMI&lt;br /&gt;
* DVI&lt;br /&gt;
* Display port&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ostatní přídavné karty ===&lt;br /&gt;
* síťová karta - slouží pro připojení počítače do sítě a ke vzájemné komunikaci počítače s jiným PC&lt;br /&gt;
* zvuková karta - rozšiřující karta pro vstup a výstup zvukového signálu&lt;br /&gt;
* TV karta - slouží k přijímání televizního signálu na PC&lt;br /&gt;
* POST karta - obvykle používaná při opravě PC, zjišťuje problémy hardwaru před zavedením operačního systému&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Nápájecí zdroj ('''Power Supply''') je zařízení, které slouží k napájení ostatních komponentů počítače. Zdroj mění střídavé napětí ze sítě na nízké napětí, které je potřeba pro správné fungování hardwaru počítače. Ke zdroji se připojuje základní deska, grafická karta, všechny disky, optické mechaniky a aktivní chlazení.&lt;br /&gt;
==Superpočítače==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:ASC Purple Supercomputer.jpg|náhled|vpravo|Superpočítač ASC purple]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tímto názvem se označují velmi výkonné počítače či spojení velkého množství běžných počítačů v jeden celek, takzvanný cluster. Tyto výkonné počítače jsou používány po celém světě pro výpočet nejsložitějších úloh, od výpočtu jaderných výbuchů, kryptoanalýzu až po výpočet předpovědi počasí. Současným nejvýkonějším superpočítačem na světe je Tianhe-2 (MilkyWay-2), zprovozněný v roce 2013, jež disponuje maximálním výkonem 33,8 TFPS při spotřebě 17,8MW.  &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;November 2015 | TOP500 Supercomputer Sites&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.top500.org/lists/2015/11/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Informační a komunikační technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
hardware, software, počítač, počítačové komponenty&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hardware_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&amp;diff=52778</id>
		<title>Hardware počítače</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hardware_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&amp;diff=52778"/>
		<updated>2018-02-02T19:34:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hardware ('''HW)''' je veškeré fyzické vybavení počítače. Hardware vykonává instrukce zadávané softwarem a společně se softwarem utváří funkční '''výpočetní systém'''. Vývoj a počet tranzistorů na hardwarových zařízeních podléhá [[Moorův zákon|Moorovu zákonu]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Computer hardware. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-22]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Computer_hardware&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Von Neumannova architektura ==&lt;br /&gt;
'''Von Neumannova''' architektura je model počítače, který byl vytvořen roku 1945 maďarským matematikem [[John von Neumann|Johnem von Neumannem]]. Tento model je tvořen vstupním a výstupním zařízením, procesorem, rozděleným na řídící a aritmeticko-logickou jednotku, pamětí, která je společná pro instrukce i data. Paměť a procesor propojuje systémová sběrnice. Tato architektura je v současnosti stále využívána v některých mikročipech, většinou ale byla nahrazena architekturou harvardskou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quick overview of pc hardware.jpg|náhled|vpravo|Přehled základních částí hardware]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní počítače ==&lt;br /&gt;
'''Osobní počítač''' je spolu s '''laptopem,''' díky své univerzálnosti a relativně nízké ceně, nejrozšířenější typ výpočetního systému. K obvyklému hardwaru osobních počítačů patří vstupní a výstupní zařízení (např.: monitor, tiskárna, klávesnice) a vlastní hardware počítače, umístěný v počítačové skříni (case). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Case ===&lt;br /&gt;
Počítačová skříň (case) je obal většiny komponent počítače. Slouží k ochraně komponent před vnějšími vlivy (například prach) a zabezpečuje cirkulaci vzduchu uvnitř obalu pomocí systému chladičů, dále umožňuje a usnadňuje připojení dalších zařízení k počítači pomocí vstupních a výstupních portů (usb hub). K připevnění hardwaru do casu slouží sloty, do kterých mohou být umístěny komponenty jako například základní deska, zdroj, pevné disky, optické mechaniky nebo čtečky karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Základní deska ===&lt;br /&gt;
Základní deska (nebo také '''motherboard''') patří mezi základní hardware počítače. Tato deska má za úkol propojit další připojené komponenty a poskytnout jim zdroj napájení. Do základní desky lze typicky připojit operační paměť a procesor. Dále na ni můžeme najít paměť ROM, ve které je uložen systém BIOS. Další komponenty jako např. grafická a zvuková karta, disky a mechaniky se připojují pomocí různých kabelů a slotů. Na základní desce jsou též vstupy, výstupy a porty – například jack (kabel) nebo síťový kabel. V současnosti základní desky často obsahují integrovaná zařízení, která jsou součástí vlastních obvodů desky, ale dříve byla realizována jako samostatné jednotky (obvykle karty). K takovým zařízením patří zvukové a síťové karty, u laptopů se často využívají integrované grafické karty. Integrovaná zařízení napomáhají ke zmenšování a snižování ceny osobních počítačů. &lt;br /&gt;
[[File:Intel Celeron D.jpg|thumb|Intel Celeron D]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor ('''CPU''') bývá také často označován jako „mozek počítače“. Procesor je jedna z nejdůležitějších součástek počítače, bez něj není schopen vykonávat žádné operace. Důležitým parametrem procesoru je tzv. taktovací frekvence, která je udávaná v GHz. Tato frekvence udává počet operací za určitý čas. Procesor vykonává základní aritmetické a logické operace tzv. strojové instrukce, do kterých je přeložen program spuštěný na počítači. Procesor je obvykle tvořen aritmeticko-logickou jednotkou, řadičem a registry. V současné době se pro zvýšení výkonu obvykle kombinuje několik procesorových jednotek do jedné, vzniká tak vícejádrový procesor. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Architektury ====&lt;br /&gt;
Procesory se dělí historicky na několik generací dle typu užité bitové architektury, v současnosti je nejrozšířenější 64bitová architektura.  Hlavní výhodou je možnost přímé využití více jak 4GiB fyzické paměti. Podporované operační systémy u 64bitové architektury: DOS, Linux, Os X, Solaris, Windows, BSD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:8800 ULTRA.JPG|thumb|8800 ULTRA]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafická karta ===&lt;br /&gt;
Grafická karta ('''GPU''') přeměňuje datový signál z počítače na obrazový – zajišťuje obraz. Dnešní grafické karty jsou zapojovány do základní desky za pomocí určitého typu sběrnice. Existuje také integrovaná grafická karta (vestavěná), která se dá však vypnout a nahradit zapojením jiné. Každá grafická karta a dané zobrazovací zařízení (monitor, projektor) mají určitý výstup pro připojení kabelu. Přenos dat může být digitální a analogový.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Analogový ====&lt;br /&gt;
* VGA - nejstarší, ale přesto pořád velmi používaný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Digitální ====&lt;br /&gt;
* HDMI&lt;br /&gt;
* DVI&lt;br /&gt;
* Display port&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ostatní přídavné karty ===&lt;br /&gt;
* síťová karta - slouží pro připojení počítače do sítě a ke vzájemné komunikaci počítače s jiným PC&lt;br /&gt;
* zvuková karta - rozšiřující karta pro vstup a výstup zvukového signálu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Nápájecí zdroj ('''Power Supply''') je zařízení, které slouží k napájení ostatních komponentů počítače.&lt;br /&gt;
==Superpočítače==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:ASC Purple Supercomputer.jpg|náhled|vpravo|Superpočítač ASC purple]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tímto názvem se označují velmi výkonné počítače či spojení velkého množství běžných počítačů v jeden celek, takzvanný cluster. Tyto výkonné počítače jsou používány po celém světě pro výpočet nejsložitějších úloh, od výpočtu jaderných výbuchů, kryptoanalýzu až po výpočet předpovědi počasí. Současným nejvýkonějším superpočítačem na světe je Tianhe-2 (MilkyWay-2), zprovozněný v roce 2013, jež disponuje maximálním výkonem 33,8 TFPS při spotřebě 17,8MW.  &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;November 2015 | TOP500 Supercomputer Sites&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.top500.org/lists/2015/11/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Informační a komunikační technologie]]&lt;br /&gt;
* [[Moorův zákon]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
hardware, software, počítač, počítačové komponenty&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=52777</id>
		<title>Oborové brány</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=52777"/>
		<updated>2018-02-02T18:07:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Oborová brána''' je elektronický [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|informační zdroj]], lze ji definovat jako ''„službu v síťovém prostředí určenou pro zprostředkování přístupu k vybraným online informačním zdrojům určitého oborového nebo tematického zaměření“.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;cel1&amp;quot;&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Předmětová brána. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000936&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační zdroje obsažené v dané oborové bráně jsou vybírány a spravovány ručně nebo automaticky. Součástí oborové brány je také webové rozhraní, které umožňuje vyhledávání pomocí klíčových slov a [[databáze]] informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
== Vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Vlastnosti oborových bran kladou důraz na funkčnost a kvalitu databáze informačních zdrojů i [[Uživatelské rozhraní|uživatelského rozhraní]] [[portál|portálu]], který tyto informační zdroje zpřístupňuje. Z hlediska kvality lze oborové brány charakterizovat podle těchto kritérií:&lt;br /&gt;
* ''„Spolehlivost – dostupnost zdrojů kdykoliv, za využití ochranných mechanismů, které zajišťují, že nemůže dojít ke ztrátě dat v případě selhání disku, serveru atd.''&lt;br /&gt;
* ''Odezva – brána by měla nabízet vyhledávání, prohlížení a ochranu dat tak, aby uživatel nezaznamenal žádnou významnou časovou prodlevu''&lt;br /&gt;
* ''Výkonnost – znamená aplikaci a využití dostupného hardware a síťových zdrojů tak, aby přesně odpovídaly požadavkům systému''&lt;br /&gt;
* ''Přizpůsobivost – brána musí reagovat na dodatečné požadavky, které jsou na ni kladeny (např. zvyšování počtu uživatelů, růst velikosti databáze, změny ve strategii služby atd.) ''&lt;br /&gt;
* ''Kvalitní a esteticky příjemné rozhraní“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sto1&amp;quot;&amp;gt;STOKLASOVÁ, Tereza, 2002. Zahraniční oborové informační brány, standardy pro popis zdrojů a jejich harmonizace: analytická studie [online]. Praha, říjen 2002 [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://info.jib.cz/dokumenty/studie2rev.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při výběru informačních zdrojů pro oborovou bránu je zásadní kvalita a důvěryhodnost zdroje, shoda s vybraným oborem, proto je důležité, aby byly informační zdroje vybírány ručně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sto2&amp;quot;&amp;gt;STOKLASOVÁ, Bohdana. Oborové brány. Praha: Národní knihovna České republiky, 2008. ISBN 978-80-7050-555-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dále je nutné vybrané zdroje popsat [[Metadata|metadaty]] a udržovat je aktuální. Obecné vlastnosti, podle kterých lze odlišovat jednotlivé oborové brány jsou: &lt;br /&gt;
* ''„oblast působnosti (mezinárodní, národní …)''&lt;br /&gt;
* ''typ spolupráce s ostatními branami (sdílená katalogizace, výměna záznamů, zrcadlení, paralelní vyhledávání)''&lt;br /&gt;
* ''tematika (polytematické, matematika, biologie, věda…)''&lt;br /&gt;
* ''počet zahrnutých zdroj''&lt;br /&gt;
* ''jazyk''&lt;br /&gt;
* ''implementované standardy“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;sto1&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborové brány v ČR ==&lt;br /&gt;
Jednotná informační brána je projekt, který vznikl v roce 2002 a slouží jako univerzální brána, zajišťující přístup k informačním zdrojům různých oborů. Na tento program navázal v roce 2004 projekt ''Koordinovaná tvorba oborových informačních bran pro oblast výzkumu: koordinace, hudba, knihovnictví a informatika'', jehož cílem bylo vytvoření oborových bran pro informační vědy, knihovnictví a hudbu. Výstupem projektu byly dvě oborové brány, první z nich ([[KIV]]) se zabývá [[Knihovnictví, informační věda, archivnictví|knihovnictvím a informační vědou]], druhá (MUS) se věnuje oboru hudby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době jsou v ČR dostupné tyto oborové brány:&lt;br /&gt;
===KIV===&lt;br /&gt;
KIV je oborová brána, zaměřující se na knihovnictví a informační vědu. Brána byla vytvořena v rámci projektu ''Koordinovaná tvorba oborových informačních bran pro oblast výzkumu: koordinace, hudba, knihovnictví a informatika ''Národní knihovnou ČR a Ústavem výpočetní techniky Univerzity Karlovy, byla spuštěna roku 2006. Hlavní databázi KIV tvoří katalog Knihovny knihovnické literatury, rozšířený o vybrané internetové zdroje a záznamy z českých odborných periodik. Kromě vyhledávání poskytuje databáze také služby [[SFX]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MUS ===&lt;br /&gt;
MUS je oborová brána, která se zaměřuje na oblast hudby a hudební vědy. Díky zaměření brány obsahuje kromě literatury o hudbě a oborových periodik také hudebniny (noty) a zvukové záznamy. Brána vznikla v rámci projektu ''Koordinovaná tvorba oborových informačních bran pro oblast výzkumu: koordinace, hudba, knihovnictví a informatika,'' na jejím vzniku se podílela Národní knihovna ČR a Univerzita Karlova.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== LAW ===&lt;br /&gt;
LAW je oborová brána, zaměřující se na právo, která je provozována knihovnou Právnické fakulty Univerzity Karlovy, vznikla v rámci projektu Jednotná informační brána. Brána využívá vyhledavačů UKAŽ a souborný katalog ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== TECH ===&lt;br /&gt;
TECH je oborová brána, zabývající se oblastí techniky, přírodních věd, lékařství a aplikovaných věd. Brána byla spuštěna roku 2008 a jejím provozovatelem  je Národní technická knihovna. Oborová brána umožňuje vyhledávání českých i zahraničních informačních zdrojů, které jsou děleny na volné a profesionální, dáletaké obsahuje adresář výzkumných ústavů ČR. K vyhledávání jsou použity vyhledavače Summon a Metalib.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== IReL ===&lt;br /&gt;
IReL je oborová brána, která se zabývá mezinárodními vztahy. Brána je provozována Ústavem mezinárodních vztahů a byla spuštěna roku 2010, vznikla v rámci projektu Jednotná informační brána.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ART ===&lt;br /&gt;
ART je oborová brána, zaměřující se na oblast umění a architektury. V současné době se na jejím provozu podílí jedenáct knihoven, jejichž katalogy slouží jako základ pro databázi ART. Brána vznikla roku 2007 v návaznosti na sdružení Virtuální umělecká knihovna. V roce 2016 došlo v technologickém řešení oborové brány ART ke změnám, vyhledavač Metalib byl nahrazen centralizovaným vyhledáváním nad centrálním indexem, vyměněn byl i redakční systém, který je nyní zahrnut přímo v softwaru katalogu.&lt;br /&gt;
==Zdroj==&lt;br /&gt;
Článek je založen na práci: RÝZNAROVÁ, Anna. Oborová brána Umění a architektura (ART). Oborová brána Umění a architektura (ART) / Anna Rýznarová ; vedoucí práce Radka Římanová ; oponent práce Martin Souček [online]. 2017 [cit. 2018-01-20].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
# [http://kiv.nkp.cz/ KIV]&lt;br /&gt;
# [http://mus.jib.cz/ MUS]&lt;br /&gt;
# [http://pravo.jib.cz/ LAW]&lt;br /&gt;
# [http://tech.jib.cz/ TECH]&lt;br /&gt;
# [http://irel.jib.cz/ IReL]&lt;br /&gt;
# [http://artlib.eu/ ART]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Referenční služby]]&lt;br /&gt;
* [[Charakterizujte principy sdílené katalogizace]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
oborové brány, centralizované vyhledávání&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=52776</id>
		<title>Oborové brány</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=52776"/>
		<updated>2018-02-02T17:29:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Oborová brána''' je elektronický [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|informační zdroj]], lze ji definovat jako ''„službu v síťovém prostředí určenou pro zprostředkování přístupu k vybraným online informačním zdrojům určitého oborového nebo tematického zaměření“.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;cel1&amp;quot;&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Předmětová brána. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000936&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační zdroje obsažené v dané oborové bráně jsou vybírány a spravovány ručně nebo automaticky. Součástí oborové brány je také webové rozhraní, které umožňuje vyhledávání pomocí klíčových slov a [[databáze]] informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
== Vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Vlastnosti oborových bran kladou důraz na funkčnost a kvalitu databáze informačních zdrojů i [[Uživatelské rozhraní|uživatelského rozhraní]] [[portál|portálu]], který tyto informační zdroje zpřístupňuje. Z hlediska kvality lze oborové brány charakterizovat podle těchto kritérií:&lt;br /&gt;
* ''„Spolehlivost – dostupnost zdrojů kdykoliv, za využití ochranných mechanismů, které zajišťují, že nemůže dojít ke ztrátě dat v případě selhání disku, serveru atd.''&lt;br /&gt;
* ''Odezva – brána by měla nabízet vyhledávání, prohlížení a ochranu dat tak, aby uživatel nezaznamenal žádnou významnou časovou prodlevu''&lt;br /&gt;
* ''Výkonnost – znamená aplikaci a využití dostupného hardware a síťových zdrojů tak, aby přesně odpovídaly požadavkům systému''&lt;br /&gt;
* ''Přizpůsobivost – brána musí reagovat na dodatečné požadavky, které jsou na ni kladeny (např. zvyšování počtu uživatelů, růst velikosti databáze, změny ve strategii služby atd.) ''&lt;br /&gt;
* ''Kvalitní a esteticky příjemné rozhraní“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sto1&amp;quot;&amp;gt;STOKLASOVÁ, Tereza, 2002. Zahraniční oborové informační brány, standardy pro popis zdrojů a jejich harmonizace: analytická studie [online]. Praha, říjen 2002 [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://info.jib.cz/dokumenty/studie2rev.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při výběru informačních zdrojů pro oborovou bránu je zásadní kvalita a důvěryhodnost zdroje, shoda s vybraným oborem, proto je důležité, aby byly informační zdroje vybírány ručně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sto2&amp;quot;&amp;gt;STOKLASOVÁ, Bohdana. Oborové brány. Praha: Národní knihovna České republiky, 2008. ISBN 978-80-7050-555-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dále je nutné vybrané zdroje popsat [[Metadata|metadaty]] a udržovat je aktuální. Obecné vlastnosti, podle kterých lze odlišovat jednotlivé oborové brány jsou: &lt;br /&gt;
* ''„oblast působnosti (mezinárodní, národní …)''&lt;br /&gt;
* ''typ spolupráce s ostatními branami (sdílená katalogizace, výměna záznamů, zrcadlení, paralelní vyhledávání)''&lt;br /&gt;
* ''tematika (polytematické, matematika, biologie, věda…)''&lt;br /&gt;
* ''počet zahrnutých zdroj''&lt;br /&gt;
* ''jazyk''&lt;br /&gt;
* ''implementované standardy“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;sto1&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oborové brány v ČR ==&lt;br /&gt;
Jednotná informační brána je projekt, který vznikl v roce 2002 a slouží jako univerzální brána, zajišťující přístup k informačním zdrojům různých oborů. Na tento program navázal v roce 2004 projekt ''Koordinovaná tvorba oborových informačních bran pro oblast výzkumu: koordinace, hudba, knihovnictví a informatika'', jehož cílem bylo vytvoření oborových bran pro informační vědy, knihovnictví a hudbu. Výstupem projektu byly dvě oborové brány, první z nich ([[KIV]]) se zabývá [[Knihovnictví, informační věda, archivnictví|knihovnictvím a informační vědou]], druhá (MUS) se věnuje oboru hudby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době jsou v ČR dostupné tyto oborové brány:&lt;br /&gt;
===KIV===&lt;br /&gt;
KIV je oborová brána, zaměřující se na knihovnictví a informační vědu. Brána byla vytvořena v rámci projektu ''Koordinovaná tvorba oborových informačních bran pro oblast výzkumu: koordinace, hudba, knihovnictví a informatika ''Národní knihovnou ČR a Ústavem výpočetní techniky Univerzity Karlovy, byla spuštěna roku 2006. Hlavní databázi KIV tvoří katalog Knihovny knihovnické literatury, rozšířený o vybrané internetové zdroje a záznamy z českých odborných periodik. Kromě vyhledávání poskytuje databáze také služby [[SFX]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MUS ===&lt;br /&gt;
MUS je oborová brána, která se zaměřuje na oblast hudby a hudební vědy. Díky zaměření brány obsahuje kromě literatury o hudbě a oborových periodik také hudebniny (noty) a zvukové záznamy. Brána vznikla v rámci projektu ''Koordinovaná tvorba oborových informačních bran pro oblast výzkumu: koordinace, hudba, knihovnictví a informatika,'' na jejím vzniku se podílela Národní knihovna ČR a Univerzita Karlova.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== LAW ===&lt;br /&gt;
LAW je oborová brána, zaměřující se na právo, která je provozována knihovnou Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Brána využívá vyhledavačů UKAŽ a souborný katalog ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== TECH ===&lt;br /&gt;
TECH je oborová brána, zabývající se oblastí techniky, přírodních věd, lékařství a aplikovaných věd. Brána byla spuštěna roku 2008 a jejím provozovatelem  je Národní technická knihovna. Oborová brána umožňuje vyhledávání českých i zahraničních informačních zdrojů, které jsou děleny na volné a profesionální, dáletaké obsahuje adresář výzkumných ústavů ČR. K vyhledávání jsou použity vyhledavače Summon a Metalib.&lt;br /&gt;
* IReL: mezinárodní vztahy&lt;br /&gt;
* ART: umění a architektura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroj==&lt;br /&gt;
Článek je založen na práci: RÝZNAROVÁ, Anna. Oborová brána Umění a architektura (ART). Oborová brána Umění a architektura (ART) / Anna Rýznarová ; vedoucí práce Radka Římanová ; oponent práce Martin Souček [online]. 2017 [cit. 2018-01-20].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
# [http://kiv.nkp.cz/ KIV]&lt;br /&gt;
# [http://mus.jib.cz/ MUS]&lt;br /&gt;
# [http://pravo.jib.cz/ LAW]&lt;br /&gt;
# [http://tech.jib.cz/ TECH]&lt;br /&gt;
# [http://irel.jib.cz/ IReL]&lt;br /&gt;
# [http://artlib.eu/ ART]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Referenční služby]]&lt;br /&gt;
* [[Charakterizujte principy sdílené katalogizace]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
oborové brány, centralizované vyhledávání&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=52434</id>
		<title>Oborové brány</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=52434"/>
		<updated>2018-01-28T20:29:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Oborová brána''' je elektronický [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|informační zdroj]], lze ji definovat jako ''„službu v síťovém prostředí určenou pro zprostředkování přístupu k vybraným online informačním zdrojům určitého oborového nebo tematického zaměření“.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;cel1&amp;quot;&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Předmětová brána. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000936&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační zdroje obsažené v dané oborové bráně jsou vybírány a spravovány ručně nebo automaticky. Součástí oborové brány je také webové rozhraní, které umožňuje vyhledávání pomocí klíčových slov a [[databáze]] informačních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;&amp;gt;RÝZNAROVÁ, Anna. Oborová brána Umění a architektura (ART). Oborová brána Umění a architektura (ART) / Anna Rýznarová ; vedoucí práce Radka Římanová ; oponent práce Martin Souček [online]. 2017 [cit. 2018-01-20].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Vlastnosti oborových bran kladou důraz na funkčnost a kvalitu databáze informačních zdrojů i [[Uživatelské rozhraní|uživatelského rozhraní]] [[portál|portálu]], který tyto informační zdroje zpřístupňuje. Z hlediska kvality lze oborové brány charakterizovat podle těchto kritérií:&lt;br /&gt;
* ''„Spolehlivost – dostupnost zdrojů kdykoliv, za využití ochranných mechanismů, které zajišťují, že nemůže dojít ke ztrátě dat v případě selhání disku, serveru atd.''&lt;br /&gt;
* ''Odezva – brána by měla nabízet vyhledávání, prohlížení a ochranu dat tak, aby uživatel nezaznamenal žádnou významnou časovou prodlevu''&lt;br /&gt;
* ''Výkonnost – znamená aplikaci a využití dostupného hardware a síťových zdrojů tak, aby přesně odpovídaly požadavkům systému''&lt;br /&gt;
* ''Přizpůsobivost – brána musí reagovat na dodatečné požadavky, které jsou na ni kladeny (např. zvyšování počtu uživatelů, růst velikosti databáze, změny ve strategii služby atd.) ''&lt;br /&gt;
* ''Kvalitní a esteticky příjemné rozhraní“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sto1&amp;quot;&amp;gt;STOKLASOVÁ, Tereza, 2002. Zahraniční oborové informační brány, standardy pro popis zdrojů a jejich harmonizace: analytická studie [online]. Praha, říjen 2002 [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://info.jib.cz/dokumenty/studie2rev.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při výběru informačních zdrojů pro oborovou bránu je zásadní kvalita a důvěryhodnost zdroje, shoda s vybraným oborem, proto je důležité, aby byly informační zdroje vybírány ručně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sto2&amp;quot;&amp;gt;STOKLASOVÁ, Bohdana. Oborové brány. Praha: Národní knihovna České republiky, 2008. ISBN 978-80-7050-555-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dále je nutné vybrané zdroje popsat [[Metadata|metadaty]] a udržovat je aktuální.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;/&amp;gt; Obecné vlastnosti, podle kterých lze odlišovat jednotlivé oborové brány jsou: &lt;br /&gt;
* ''„oblast působnosti (mezinárodní, národní …)''&lt;br /&gt;
* ''typ spolupráce s ostatními branami (sdílená katalogizace, výměna záznamů, zrcadlení, paralelní vyhledávání)''&lt;br /&gt;
* ''tematika (polytematické, matematika, biologie, věda…)''&lt;br /&gt;
* ''počet zahrnutých zdroj''&lt;br /&gt;
* ''jazyk''&lt;br /&gt;
* ''implementované standardy“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;sto1&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Oborové brány v ČR ===&lt;br /&gt;
Jednotná informační brána je projekt, který vznikl v roce 2002 a slouží jako univerzální brána, zajišťující přístup k informačním zdrojům různých oborů. Na tento program navázal v roce 2004 projekt ''Koordinovaná tvorba oborových informačních bran pro oblast výzkumu: koordinace, hudba, knihovnictví a informatika'', jehož cílem bylo vytvoření oborových bran pro informační vědy, knihovnictví a hudbu. Výstupem projektu byly dvě oborové brány, první z nich ([[KIV]]) se zabývá [[Knihovnictví, informační věda, archivnictví|knihovnictvím a informační vědou]], druhá (MUS) se věnuje oboru hudby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době jsou v ČR dostupné tyto oborové brány:&lt;br /&gt;
* KIV: knihovnictví a informační věda&lt;br /&gt;
* MUS: hudba&lt;br /&gt;
* SOFIA: humanitní a sociální vědy&lt;br /&gt;
* LAW: právo&lt;br /&gt;
* TECH: technika&lt;br /&gt;
* IReL: mezinárodní vztahy&lt;br /&gt;
* ART: umění a architektura&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Článek je založen na práci RÝZNAROVÁ, Anna. Oborová brána Umění a architektura (ART). Oborová brána Umění a architektura (ART) / Anna Rýznarová ; vedoucí práce Radka Římanová ; oponent práce Martin Souček [online]. 2017 [cit. 2018-01-20].&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
# [http://kiv.nkp.cz/ KIV]&lt;br /&gt;
# [http://mus.jib.cz/ MUS]&lt;br /&gt;
# [http://sofia.jib.cz/ SOFIA]&lt;br /&gt;
# [http://pravo.jib.cz/ LAW]&lt;br /&gt;
# [http://tech.jib.cz/ TECH]&lt;br /&gt;
# [http://irel.jib.cz/ IReL]&lt;br /&gt;
# [http://artlib.eu/ ART]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
oborové brány, centralizované vyhledávání&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hardware_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&amp;diff=51991</id>
		<title>Hardware počítače</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hardware_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&amp;diff=51991"/>
		<updated>2018-01-22T21:45:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hardware ('''HW)''' je veškeré fyzické vybavení počítače. Hardware vykonává instrukce zadávané softwarem. Společně se softwarem utváří funkční '''výpočetní systém'''. Vývoj a počet tranzistorů na hardwarových zařízeních podléhá [[Moorův zákon|Moorovu zákonu]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Computer hardware. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-22]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Computer_hardware&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Von Neumannova architektura ==&lt;br /&gt;
'''Von Neumannova''' architektura je model počítače, který byl vytvořen roku 1945 maďarským matematikem [[John von Neumann|Johnem von Neumannem]]. Tento model je tvořen vstupním a výstupním zařízením, procesorem, rozděleným na řídící a aritmeticko-logickou jednotku, pamětí, která je společná pro instrukce i data. Paměť a procesor propojuje systémová sběrnice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quick overview of pc hardware.jpg|náhled|vpravo|Přehled základních částí hardware]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní počítače ==&lt;br /&gt;
'''Osobní počítač''' je spolu s '''laptopem,''' díky své univerzálnosti a relativně nízké ceně, nejrozšířenější typ výpočetního systému. K obvyklému hardwaru osobních počítačů patří vstupní a výstupní zařízení (např.: monitor, tiskárna, klávesnice) a vlastní hardware počítače, umístěný v počítačové skříni (case).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska ===&lt;br /&gt;
Základní deska (nebo také '''motherboard''') patří mezi základní hardware počítače. Tato deska má za úkol propojit další připojené komponenty a poskytnout jim zdroj napájení. Do základní desky lze typicky připojit operační paměť a procesor. Dále na ni můžeme najít paměť ROM, ve které je uložen systém BIOS. Další komponenty jako např. grafická a zvuková karta, disky a mechaniky se připojují různých kabelů a slotů. Na základní desce jsou též vstupy, výstupy a porty – například jack (kabel) nebo síťový kabel. &lt;br /&gt;
[[File:Intel Celeron D.jpg|thumb|Intel Celeron D]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor ('''CPU''') bývá také často označován jako „mozek počítače“. Procesor je jedna z nejdůležitějších součástek počítače, bez něj není schopen vykonávat žádné operace. Důležitým parametrem procesoru je tzv. taktovací frekvence, která je udávaná v GHz. Tato frekvence udává počet operací za určitý čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Architektury ===&lt;br /&gt;
Procesory se dělí historicky na několik generací dle typu užité bitové architektury, v současnosti je nejrozšířenější 64bitová architektura.  Hlavní výhodou je možnost přímé využití více jak 4GiB fyzické paměti. Podporované operační systémy u 64bitové architektury: DOS, Linux, Os X, Solaris, Windows, BSD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:8800 ULTRA.JPG|thumb|8800 ULTRA]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafická karta ===&lt;br /&gt;
Grafická karta ('''GPU''') přeměňuje datový signál z počítače na obrazový – zajišťuje obraz. Dnešní grafické karty jsou zapojovány do základní desky za pomocí určitého typu sběrnice. Existuje také integrovaná grafická karta (vestavěná), která se dá však vypnout a nahradit zapojením jiné. Každá grafická karta a dané zobrazovací zařízení (monitor, projektor) mají určitý výstup pro připojení kabelu. Přenos dat může být digitální a analogový.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Analogový'''&lt;br /&gt;
* VGA - nejstarší, ale přesto pořád velmi používaný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální'''&lt;br /&gt;
* HDMI&lt;br /&gt;
* DVI&lt;br /&gt;
* Display port&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ostatní přídavné karty ===&lt;br /&gt;
* síťová karta - slouží pro připojení počítače do sítě a ke vzájemné komunikaci počítače s jiným PC&lt;br /&gt;
* zvuková karta - rozšiřující karta pro vstup a výstup zvukového signálu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Nápájecí zdroj ('''Power Supply''') je zařízení, které slouží k napájení ostatních komponentů počítače&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Superpočítače==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:ASC Purple Supercomputer.jpg|náhled|vpravo|Superpočítač ASC purple]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tímto názvem se označují velmi výkonné počítače či spojení velkého množství běžných počítačů v jeden celek, takzvanný cluster. Tyto výkonné počítače jsou používány po celém světě pro výpočet nejsložitějších úloh, od výpočtu jaderných výbuchů, kryptoanalýzu až po výpočet předpovědi počasí. Současným nejvýkonějším superpočítačem na světe je Tianhe-2 (MilkyWay-2), zprovozněný v roce 2013, jež disponuje maximálním výkonem 33,8 TFPS při spotřebě 17,8MW.  &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;November 2015 | TOP500 Supercomputer Sites&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.top500.org/lists/2015/11/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Informační a komunikační technologie]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
hardware, software, počítač, počítačové komponenty&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hardware_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&amp;diff=51990</id>
		<title>Hardware počítače</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hardware_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&amp;diff=51990"/>
		<updated>2018-01-22T21:44:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hardware ('''HW)''' je veškeré fyzické vybavení počítače. Hardware vykonává instrukce zadávané softwarem. Společně se softwarem utváří funkční '''výpočetní systém'''. Vývoj a počet tranzistorů na hardwarových zařízeních podléhá [[Moorův zákon|Moorovu zákonu]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Computer hardware. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-22]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Computer_hardware&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Von Neumannova architektura ==&lt;br /&gt;
'''Von Neumannova''' architektura je model počítače, který byl vytvořen roku 1945 maďarským matematikem [[John von Neumann|Johnem von Neumannem]]. Tento model je tvořen vstupním a výstupním zařízením, procesorem, rozděleným na řídící a aritmeticko-logickou jednotku, pamětí, která je společná pro instrukce i data. Paměť a procesor propojuje systémová sběrnice.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quick overview of pc hardware.jpg|náhled|vpravo|Přehled základních částí hardware]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní počítače ==&lt;br /&gt;
'''Osobní počítač''' je spolu s '''laptopem,''' díky své univerzálnosti a relativně nízké ceně, nejrozšířenější typ výpočetního systému. K obvyklému hardwaru osobních počítačů patří vstupní a výstupní zařízení (např.: monitor, tiskárna, klávesnice) a vlastní hardware počítače, umístěný v počítačové skříni (case).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska ===&lt;br /&gt;
Základní deska (nebo také '''motherboard''') patří mezi základní hardware počítače. Tato deska má za úkol propojit další připojené komponenty a poskytnout jim zdroj napájení. Do základní desky lze typicky připojit operační paměť a procesor. Dále na ni můžeme najít paměť ROM, ve které je uložen systém BIOS. Další komponenty jako např. grafická a zvuková karta, disky a mechaniky se připojují různých kabelů a slotů. Na základní desce jsou též vstupy, výstupy a porty – například jack (kabel) nebo síťový kabel. &lt;br /&gt;
[[File:Intel Celeron D.jpg|thumb|Intel Celeron D]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor ('''CPU''') bývá také často označován jako „mozek počítače“. Procesor je jedna z nejdůležitějších součástek počítače, bez něj není schopen vykonávat žádné operace. Důležitým parametrem procesoru je tzv. taktovací frekvence, která je udávaná v GHz. Tato frekvence udává počet operací za určitý čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Architektury ===&lt;br /&gt;
Procesory se dělí historicky na několik generací dle typu užité bitové architektury, v současnosti je nejrozšířenější 64bitová architektura.  Hlavní výhodou je možnost přímé využití více jak 4GiB fyzické paměti. Podporované operační systémy u 64bitové architektury: DOS, Linux, Os X, Solaris, Windows, BSD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:8800 ULTRA.JPG|thumb|8800 ULTRA]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafická karta ===&lt;br /&gt;
Grafická karta ('''GPU''') přeměňuje datový signál z počítače na obrazový – zajišťuje obraz. Dnešní grafické karty jsou zapojovány do základní desky za pomocí určitého typu sběrnice. Existuje také integrovaná grafická karta (vestavěná), která se dá však vypnout a nahradit zapojením jiné. Každá grafická karta a dané zobrazovací zařízení (monitor, projektor) mají určitý výstup pro připojení kabelu. Přenos dat může být digitální a analogový.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Analogový'''&lt;br /&gt;
* VGA - nejstarší, ale přesto pořád velmi používaný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální'''&lt;br /&gt;
* HDMI&lt;br /&gt;
* DVI&lt;br /&gt;
* Display port&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ostatní přídavné karty ===&lt;br /&gt;
* síťová karta - slouží pro připojení počítače do sítě a ke vzájemné komunikaci počítače s jiným PC&lt;br /&gt;
* zvuková karta - rozšiřující karta pro vstup a výstup zvukového signálu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Nápájecí zdroj ('''Power Supply''') je zařízení, které slouží k napájení ostatních komponentů počítače&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Superpočítače==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:ASC Purple Supercomputer.jpg|náhled|vpravo|Superpočítač ASC purple]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tímto názvem se označují velmi výkonné počítače či spojení velkého množství běžných počítačů v jeden celek, takzvanný cluster. Tyto výkonné počítače jsou používány po celém světě pro výpočet nejsložitějších úloh, od výpočtu jaderných výbuchů, kryptoanalýzu až po výpočet předpovědi počasí. Současným nejvýkonějším superpočítačem na světe je Tianhe-2 (MilkyWay-2), zprovozněný v roce 2013, jež disponuje maximálním výkonem 33,8 TFPS při spotřebě 17,8MW.  &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;November 2015 | TOP500 Supercomputer Sites&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.top500.org/lists/2015/11/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Informační a komunikační technologie]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
hardware, software, počítač, počítačové komponenty&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hardware_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&amp;diff=51989</id>
		<title>Hardware počítače</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hardware_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&amp;diff=51989"/>
		<updated>2018-01-22T21:41:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hardware ('''HW)''' je veškeré fyzické vybavení počítače. Hardware vykonává instrukce zadávané softwarem. Společně se softwarem utváří funkční '''výpočetní systém'''. Vývoj a počet tranzistorů na hardwarových zařízeních podléhá [[Moorův zákon|Moorovu zákonu]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Von Neumannova architektura ==&lt;br /&gt;
'''Von Neumannova''' architektura je model počítače, který byl vytvořen roku 1945 maďarským matematikem [[John von Neumann|Johnem von Neumannem]]. Tento model je tvořen vstupním a výstupním zařízením, procesorem, rozděleným na řídící a aritmeticko-logickou jednotku, pamětí, která je společná pro instrukce i data. Paměť a procesor propojuje systémová sběrnice.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quick overview of pc hardware.jpg|náhled|vpravo|Přehled základních částí hardware]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní počítače ==&lt;br /&gt;
'''Osobní počítač''' je spolu s '''laptopem,''' díky své univerzálnosti a relativně nízké ceně, nejrozšířenější typ výpočetního systému. K obvyklému hardwaru osobních počítačů patří vstupní a výstupní zařízení (např.: monitor, tiskárna, klávesnice) a vlastní hardware počítače, umístěný v počítačové skříni (case).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska ===&lt;br /&gt;
Základní deska (nebo také '''motherboard''') patří mezi základní hardware počítače. Tato deska má za úkol propojit další připojené komponenty a poskytnout jim zdroj napájení. Do základní desky lze typicky připojit operační paměť a procesor. Dále na ni můžeme najít paměť ROM, ve které je uložen systém BIOS. Další komponenty jako např. grafická a zvuková karta, disky a mechaniky se připojují různých kabelů a slotů. Na základní desce jsou též vstupy, výstupy a porty – například jack (kabel) nebo síťový kabel. &lt;br /&gt;
[[File:Intel Celeron D.jpg|thumb|Intel Celeron D]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor ('''CPU''') bývá také často označován jako „mozek počítače“. Procesor je jedna z nejdůležitějších součástek počítače, bez něj není schopen vykonávat žádné operace. Důležitým parametrem procesoru je tzv. taktovací frekvence, která je udávaná v GHz. Tato frekvence udává počet operací za určitý čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Architektury ===&lt;br /&gt;
Procesory se dělí historicky na několik generací dle typu užité bitové architektury, v současnosti je nejrozšířenější 64bitová architektura.  Hlavní výhodou je možnost přímé využití více jak 4GiB fyzické paměti. Podporované operační systémy u 64bitové architektury: DOS, Linux, Os X, Solaris, Windows, BSD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:8800 ULTRA.JPG|thumb|8800 ULTRA]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafická karta ===&lt;br /&gt;
Grafická karta ('''GPU''') přeměňuje datový signál z počítače na obrazový – zajišťuje obraz. Dnešní grafické karty jsou zapojovány do základní desky za pomocí určitého typu sběrnice. Existuje také integrovaná grafická karta (vestavěná), která se dá však vypnout a nahradit zapojením jiné. Každá grafická karta a dané zobrazovací zařízení (monitor, projektor) mají určitý výstup pro připojení kabelu. Přenos dat může být digitální a analogový.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Analogový'''&lt;br /&gt;
* VGA - nejstarší, ale přesto pořád velmi používaný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální'''&lt;br /&gt;
* HDMI&lt;br /&gt;
* DVI&lt;br /&gt;
* Display port&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ostatní přídavné karty ===&lt;br /&gt;
* síťová karta - slouží pro připojení počítače do sítě a ke vzájemné komunikaci počítače s jiným PC&lt;br /&gt;
* zvuková karta - rozšiřující karta pro vstup a výstup zvukového signálu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Nápájecí zdroj ('''Power Supply''') je zařízení, které slouží k napájení ostatních komponentů počítače&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Superpočítače==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:ASC Purple Supercomputer.jpg|náhled|vpravo|Superpočítač ASC purple]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tímto názvem se označují velmi výkonné počítače či spojení velkého množství běžných počítačů v jeden celek, takzvanný cluster. Tyto výkonné počítače jsou používány po celém světě pro výpočet nejsložitějších úloh, od výpočtu jaderných výbuchů, kryptoanalýzu až po výpočet předpovědi počasí. Současným nejvýkonějším superpočítačem na světe je Tianhe-2 (MilkyWay-2), zprovozněný v roce 2013, jež disponuje maximálním výkonem 33,8 TFPS při spotřebě 17,8MW.  &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;November 2015 | TOP500 Supercomputer Sites&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.top500.org/lists/2015/11/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Informační a komunikační technologie]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
hardware, software, počítač, počítačové komponenty&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hardware_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&amp;diff=51988</id>
		<title>Hardware počítače</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hardware_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&amp;diff=51988"/>
		<updated>2018-01-22T21:40:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hardware ('''HW)''' je veškeré fyzické vybavení počítače. Hardware vykonává instrukce zadávané softwarem. Společně se softwarem utváří funkční '''výpočetní systém'''. Vývoj a počet tranzistorů na hardwarových zařízeních podléhá [[Moorův zákon|Moorovu zákonu]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Von Neumannova architektura ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quick overview of pc hardware.jpg|náhled|vpravo|Přehled základních částí hardware]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní počítače ==&lt;br /&gt;
'''Osobní počítač''' je spolu s '''laptopem,''' díky své univerzálnosti a relativně nízké ceně, nejrozšířenější typ výpočetního systému. K obvyklému hardwaru osobních počítačů patří vstupní a výstupní zařízení (např.: monitor, tiskárna, klávesnice) a vlastní hardware počítače, umístěný v počítačové skříni (case).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska ===&lt;br /&gt;
Základní deska (nebo také '''motherboard''') patří mezi základní hardware počítače. Tato deska má za úkol propojit další připojené komponenty a poskytnout jim zdroj napájení. Do základní desky lze typicky připojit operační paměť a procesor. Dále na ni můžeme najít paměť ROM, ve které je uložen systém BIOS. Další komponenty jako např. grafická a zvuková karta, disky a mechaniky se připojují různých kabelů a slotů. Na základní desce jsou též vstupy, výstupy a porty – například jack (kabel) nebo síťový kabel. &lt;br /&gt;
[[File:Intel Celeron D.jpg|thumb|Intel Celeron D]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor ('''CPU''') bývá také často označován jako „mozek počítače“. Procesor je jedna z nejdůležitějších součástek počítače, bez něj není schopen vykonávat žádné operace. Důležitým parametrem procesoru je tzv. taktovací frekvence, která je udávaná v GHz. Tato frekvence udává počet operací za určitý čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Architektury ===&lt;br /&gt;
Procesory se dělí historicky na několik generací dle typu užité bitové architektury, v současnosti je nejrozšířenější 64bitová architektura.  Hlavní výhodou je možnost přímé využití více jak 4GiB fyzické paměti. Podporované operační systémy u 64bitové architektury: DOS, Linux, Os X, Solaris, Windows, BSD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:8800 ULTRA.JPG|thumb|8800 ULTRA]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafická karta ===&lt;br /&gt;
Grafická karta ('''GPU''') přeměňuje datový signál z počítače na obrazový – zajišťuje obraz. Dnešní grafické karty jsou zapojovány do základní desky za pomocí určitého typu sběrnice. Existuje také integrovaná grafická karta (vestavěná), která se dá však vypnout a nahradit zapojením jiné. Každá grafická karta a dané zobrazovací zařízení (monitor, projektor) mají určitý výstup pro připojení kabelu. Přenos dat může být digitální a analogový.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Analogový'''&lt;br /&gt;
* VGA - nejstarší, ale přesto pořád velmi používaný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální'''&lt;br /&gt;
* HDMI&lt;br /&gt;
* DVI&lt;br /&gt;
* Display port&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ostatní přídavné karty ===&lt;br /&gt;
* síťová karta - slouží pro připojení počítače do sítě a ke vzájemné komunikaci počítače s jiným PC&lt;br /&gt;
* zvuková karta - rozšiřující karta pro vstup a výstup zvukového signálu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Nápájecí zdroj ('''Power Supply''') je zařízení, které slouží k napájení ostatních komponentů počítače&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Superpočítače==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:ASC Purple Supercomputer.jpg|náhled|vpravo|Superpočítač ASC purple]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tímto názvem se označují velmi výkonné počítače či spojení velkého množství běžných počítačů v jeden celek, takzvanný cluster. Tyto výkonné počítače jsou používány po celém světě pro výpočet nejsložitějších úloh, od výpočtu jaderných výbuchů, kryptoanalýzu až po výpočet předpovědi počasí. Současným nejvýkonějším superpočítačem na světe je Tianhe-2 (MilkyWay-2), zprovozněný v roce 2013, jež disponuje maximálním výkonem 33,8 TFPS při spotřebě 17,8MW.  &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;November 2015 | TOP500 Supercomputer Sites&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.top500.org/lists/2015/11/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Informační a komunikační technologie]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
hardware, software, počítač, počítačové komponenty&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hardware_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&amp;diff=51932</id>
		<title>Hardware počítače</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hardware_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De&amp;diff=51932"/>
		<updated>2018-01-22T19:15:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hardware ('''HW)''' je veškeré fyzické vybavení počítače. Hardware vykonává instrukce zadávané softwarem. Společně se softwarem utváří funkční '''výpočetní systém'''. Vývoj a počet tranzistorů na hardwarových zařízeních podléhá [[Moorův zákon|Moorovu zákonu]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Von Neumannova architektura ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quick overview of pc hardware.jpg|náhled|vpravo|Přehled základních částí hardware]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobní počítače ==&lt;br /&gt;
'''Osobní počítač''' je spolu s '''laptopem,''' díky své univerzálnosti a relativně nízké ceně, nejrozšířenější typ výpočetního systému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska ===&lt;br /&gt;
Základní deska (nebo také '''motherboard''') patří mezi základní hardware počítače. Tato deska má za úkol propojit další připojené komponenty a poskytnout jim zdroj napájení. Do základní desky lze typicky připojit operační paměť a procesor. Dále na ni můžeme najít paměť ROM, ve které je uložen systém BIOS. Další komponenty jako např. grafická a zvuková karta, disky a mechaniky se připojují různých kabelů a slotů. Na základní desce jsou též vstupy, výstupy a porty – například jack (kabel) nebo síťový kabel. &lt;br /&gt;
[[File:Intel Celeron D.jpg|thumb|Intel Celeron D]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor ('''CPU''') bývá také často označován jako „mozek počítače“. Procesor je jedna z nejdůležitějších součástek počítače, bez něj není schopen vykonávat žádné operace. Důležitým parametrem procesoru je tzv. taktovací frekvence, která je udávaná v GHz. Tato frekvence udává počet operací za určitý čas. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Architektury ===&lt;br /&gt;
Procesory se dělí historicky na několik generací dle typu užité bitové architektury, v současnosti je nejrozšířenější 64bitová architektura.  Hlavní výhodou je možnost přímé využití více jak 4GiB fyzické paměti. Podporované operační systémy u 64bitové architektury: DOS, Linux, Os X, Solaris, Windows, BSD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:8800 ULTRA.JPG|thumb|8800 ULTRA]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grafická karta ===&lt;br /&gt;
Grafická karta ('''GPU''') přeměňuje datový signál z počítače na obrazový – zajišťuje obraz. Dnešní grafické karty jsou zapojovány do základní desky za pomocí určitého typu sběrnice. Existuje také integrovaná grafická karta (vestavěná), která se dá však vypnout a nahradit zapojením jiné. Každá grafická karta a dané zobrazovací zařízení (monitor, projektor) mají určitý výstup pro připojení kabelu. Přenos dat může být digitální a analogový.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Analogový'''&lt;br /&gt;
* VGA - nejstarší, ale přesto pořád velmi používaný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální'''&lt;br /&gt;
* HDMI&lt;br /&gt;
* DVI&lt;br /&gt;
* Display port&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ostatní přídavné karty ===&lt;br /&gt;
* síťová karta - slouží pro připojení počítače do sítě a ke vzájemné komunikaci počítače s jiným PC&lt;br /&gt;
* zvuková karta - rozšiřující karta pro vstup a výstup zvukového signálu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Nápájecí zdroj ('''Power Supply''') je zařízení, které slouží k napájení ostatních komponentů počítače&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Superpočítače==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:ASC Purple Supercomputer.jpg|náhled|vpravo|Superpočítač ASC purple]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tímto názvem se označují velmi výkonné počítače či spojení velkého množství běžných počítačů v jeden celek, takzvanný cluster. Tyto výkonné počítače jsou používány po celém světě pro výpočet nejsložitějších úloh, od výpočtu jaderných výbuchů, kryptoanalýzu až po výpočet předpovědi počasí. Současným nejvýkonějším superpočítačem na světe je Tianhe-2 (MilkyWay-2), zprovozněný v roce 2013, jež disponuje maximálním výkonem 33,8 TFPS při spotřebě 17,8MW.  &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;November 2015 | TOP500 Supercomputer Sites&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.top500.org/lists/2015/11/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Informační a komunikační technologie]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
hardware, software, počítač, počítačové komponenty&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=51912</id>
		<title>Úprava závěrečných prací na hesla (2017)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=51912"/>
		<updated>2018-01-22T18:39:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Název závěrečné práce !! Heslo 1 - bakalářka/diplomka !! Heslo 2 - úprava existujícího&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Věra Hojdarová || Principy služeb prezidentských knihoven|| [[Prezidentská knihovna]]|| [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Chaloupková|| Právo na zapomnění v prostředí internetu|| [[Právo na zapomnění v prostředí internetu]]||[[Emotion Markup Language]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| [[Znalostní společnost]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jindřich Douša|| Administrativní knihovny na ministerstvech České republiky|| [[Administrativní knihovny]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Fajkusová|| Google generace a její vztah k informacím|| [[Google generace]]||[[Kodikologie]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleš Krůta|| Digitální identita v době služeb Google|| [[Digitální identita]]||[[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Pivoňková|| Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích|| [[Podpora dětského čtenářství]]||[[Vývoj písma]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Andrea Bílá|| Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů|| [[Komunitní funkce knihoven]]|| [[Paul Ekman]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Eliášková|| Regionální funkce knihoven ve Středočeském kraji v letech 2001–2011|| [[Regionální funkce knihoven]]||[[Beletrie pro dospělé]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Josefina Panenková|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| [[Knihovna jako vydavatel]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Martina Horálková|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| [[Online služby pro publikování v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||x|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| [[Online služby pro publikování v zahraničí]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Patricie Slaničková|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| [[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]|| [[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Suchá|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| [[Měření spokojenosti uživatelů knihoven]]||[[České knihovnické spolky]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Doušova|| Možnosti zařazení deskových her do nabídky služeb veřejných knihoven|| [[Deskové hry v knihovnách]]||[[Bill Gates]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleksi Mikkonen|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| [[Interkulturní komunikace]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Vrba|| Geografické informační systémy v oblasti životního prostředí a ochrany přírody|| [[Geografické informační systémy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Jerman|| Knihovnické služby pro bezdomovce|| [[Knihovnické služby pro bezdomovce]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| [[Public relations v českých knihovnách]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| [[Mediální PR komunikace v knihovnách]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| [[Internetová a online PR komunikace v knihovnách]]||&lt;br /&gt;
|-|&lt;br /&gt;
|| Sofie Čapková|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| [[Typologie uživatelů sociálních sítí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěpánka Filipová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| [[České sociální sítě pro čtenáře]]||[[Karen E. Fisher]] (Pettigrew) &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sabina Jůnová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| [[Zahraniční sociální sítě pro čtenáře]]||[[Twitter]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Hecová|| Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ : vliv rozdílných vzdělávacích programů|| [[Metody výuky počátečního čtení]]||[[Dějiny knihoven v evropském středověku]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Iveta Peterčáková|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| [[Vyhledávač Seznam]]||[[Informační zahlcení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Skálová|| Budoucnost katalogizační profese|| [[Katalogizátor]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sára Bezvodová|| Role animace v uživatelském rozhraní mobilních zařízení||[[Mobilní zařízení]]||[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| [[Informační profesionál]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Soňa Veselá|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| [[Noví informační profesionálové ČR (NIP CZ)]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jaroslav Nedavaška|| FRBRizace katalogů a databází – situace v zahraničí|| [[FRBRizace]]||[[Komprese obrazových informací]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Petra Vojtěchovská|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| [[Senioři píší Wikipedii]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Růžičková|| Popis a evaluace projektu nové služby e-výpůjčky v Městské knihovně Úvaly|| [[Služba e-výpůjčky]]||[[Povinný výtisk]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Bartoloměj Eliáš|| Audit znalostního managementu|| [[Znalostní management a znalosti v organizacích]]||[[Hierarchie Data → Informace → Znalost]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Gruntorád|| Oborová brána Umění a architektura (ART)|| [[Oborové brány]]||[[Hardware počítače]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Syrovátková|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí|| [[Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí]]||[[Bitcoin]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anežka Hegrová|| Analýza služeb veřejných knihoven pro zrakově postižené|| [[Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené]]||[[Informační systém]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavlína Jurigová|| Vizualizace jako metoda prezentace dat|| [[Vizualizace dat]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Libuše Šimová|| Analýza uživatelského chování vzhledem k ukládání digitální stopy bez vědomí uživatele|| [[Uživatelské chování]]|| [[Digital divide]] - digitální propast&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[Selekční jazyky farmaceutických klasifikačních systémů]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[Farmakoinformatika]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[Derwent Drug File]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[International Pharmaceutical Abstracts]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[IMS RESEARCH]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[Merck Index]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[PubMed Central]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[BioMed Central]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Flohr|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[Bibliographia medica Čechoslovaca]]|| [[Afiliace]] - významový rozcestník a pahýl hesla Afiliace (publikování)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Malý|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[Databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Informační chování zdravotních sester|| [[Informační chování zdravotních sester]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Mimra || Soudní knihovny v ČR|| [[Soudní knihovny v ČR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Trendy v legislativách povinného odevzdávání online publikací v evropských zemích|| [[Povinný depozit online publikací v zahraničí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Koubková|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech|| [[Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludvík Steiner|| Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci|| [[Popularizace vědy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Havran|| Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice|| [[Zdeňka Braunerová]]|| [[Informační války]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Dufková|| Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity|| [[Kniha přání a stížností]]|| [[Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Onleihe – online výpůjční systém digitálních médií|| [[Onleihe]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| [[Knihovnické služby pro migranty]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Horalová|| Informačná bublina a jej dôsledky|| [[Informační bublina]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lydie Bartošová|| Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí|| [[Informační zdroje v oblasti životního prostředí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Mapování terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích|| [[Terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Charvátová|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| [[Informační chování seniorů ve wiki prostředí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marek Kubašta|| Virtuální realita: historie imerzivních praktik a vize budoucnosti|| [[Virtuální realita]] (do existujícího hesla přepracovat sekci o historii VR)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alexander Savov|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| [[Manipulace s výsledky vyhledávání]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Klimplová|| Historický fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci|| [[Fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci]]||[[Literatura a nová médi]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Rudová|| Budoucnost archivování filmu|| [[Archivace filmu]]||[[Organizace knihovních fondů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Landrgottová|| Digitální knihovna HathiTrust, její funkce a služby|| [[HathiTrust]]||[[Transgenetické umění]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vít Švejda|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici|| [[Knihovna kapucínského kláštera v Sušici]]||[[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=51910</id>
		<title>Úprava závěrečných prací na hesla (2017)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=51910"/>
		<updated>2018-01-22T18:38:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Název závěrečné práce !! Heslo 1 - bakalářka/diplomka !! Heslo 2 - úprava existujícího&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Věra Hojdarová || Principy služeb prezidentských knihoven|| [[Prezidentská knihovna]]|| [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Chaloupková|| Právo na zapomnění v prostředí internetu|| [[Právo na zapomnění v prostředí internetu]]||[[Emotion Markup Language]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| [[Znalostní společnost]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jindřich Douša|| Administrativní knihovny na ministerstvech České republiky|| [[Administrativní knihovny]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Fajkusová|| Google generace a její vztah k informacím|| [[Google generace]]||[[Kodikologie]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleš Krůta|| Digitální identita v době služeb Google|| [[Digitální identita]]||[[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Pivoňková|| Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích|| [[Podpora dětského čtenářství]]||[[Vývoj písma]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Andrea Bílá|| Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů|| [[Komunitní funkce knihoven]]|| [[Paul Ekman]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Eliášková|| Regionální funkce knihoven ve Středočeském kraji v letech 2001–2011|| [[Regionální funkce knihoven]]||[[Beletrie pro dospělé]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Josefina Panenková|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| [[Knihovna jako vydavatel]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Martina Horálková|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| [[Online služby pro publikování v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||x|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| [[Online služby pro publikování v zahraničí]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Patricie Slaničková|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| [[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]|| [[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Suchá|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| [[Měření spokojenosti uživatelů knihoven]]||[[České knihovnické spolky]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Doušova|| Možnosti zařazení deskových her do nabídky služeb veřejných knihoven|| [[Deskové hry v knihovnách]]||[[Bill Gates]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleksi Mikkonen|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| [[Interkulturní komunikace]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Vrba|| Geografické informační systémy v oblasti životního prostředí a ochrany přírody|| [[Geografické informační systémy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Jerman|| Knihovnické služby pro bezdomovce|| [[Knihovnické služby pro bezdomovce]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| [[Public relations v českých knihovnách]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| [[Mediální PR komunikace v knihovnách]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| [[Internetová a online PR komunikace v knihovnách]]||&lt;br /&gt;
|-|&lt;br /&gt;
|| Sofie Čapková|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| [[Typologie uživatelů sociálních sítí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěpánka Filipová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| [[České sociální sítě pro čtenáře]]||[[Karen E. Fisher]] (Pettigrew) &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sabina Jůnová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| [[Zahraniční sociální sítě pro čtenáře]]||[[Twitter]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Hecová|| Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ : vliv rozdílných vzdělávacích programů|| [[Metody výuky počátečního čtení]]||[[Dějiny knihoven v evropském středověku]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Iveta Peterčáková|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| [[Vyhledávač Seznam]]||[[Informační zahlcení]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Skálová|| Budoucnost katalogizační profese|| [[Katalogizátor]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sára Bezvodová|| Role animace v uživatelském rozhraní mobilních zařízení||[[Mobilní zařízení]]||[[Eugene Garfield]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| [[Informační profesionál]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Soňa Veselá|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| [[Noví informační profesionálové ČR (NIP CZ)]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jaroslav Nedavaška|| FRBRizace katalogů a databází – situace v zahraničí|| [[FRBRizace]]||[[Komprese obrazových informací]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Petra Vojtěchovská|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| [[Senioři píší Wikipedii]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Růžičková|| Popis a evaluace projektu nové služby e-výpůjčky v Městské knihovně Úvaly|| [[Služba e-výpůjčky]]||[[Povinný výtisk]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Bartoloměj Eliáš|| Audit znalostního managementu|| [[Znalostní management a znalosti v organizacích]]||[[Hierarchie Data → Informace → Znalost]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Gruntorád|| Oborová brána Umění a architektura (ART)|| [[Oborové brány]]||Hardware počítače&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Syrovátková|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí|| [[Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí]]||[[Bitcoin]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anežka Hegrová|| Analýza služeb veřejných knihoven pro zrakově postižené|| [[Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené]]||[[Informační systém]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavlína Jurigová|| Vizualizace jako metoda prezentace dat|| [[Vizualizace dat]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Libuše Šimová|| Analýza uživatelského chování vzhledem k ukládání digitální stopy bez vědomí uživatele|| [[Uživatelské chování]]|| [[Digital divide]] - digitální propast&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[Selekční jazyky farmaceutických klasifikačních systémů]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[Farmakoinformatika]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[Derwent Drug File]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[International Pharmaceutical Abstracts]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[IMS RESEARCH]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[Merck Index]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[PubMed Central]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[BioMed Central]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Flohr|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[Bibliographia medica Čechoslovaca]]|| [[Afiliace]] - významový rozcestník a pahýl hesla Afiliace (publikování)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Malý|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[Databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Informační chování zdravotních sester|| [[Informační chování zdravotních sester]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Mimra || Soudní knihovny v ČR|| [[Soudní knihovny v ČR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Trendy v legislativách povinného odevzdávání online publikací v evropských zemích|| [[Povinný depozit online publikací v zahraničí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Koubková|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech|| [[Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludvík Steiner|| Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci|| [[Popularizace vědy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Havran|| Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice|| [[Zdeňka Braunerová]]|| [[Informační války]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Dufková|| Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity|| [[Kniha přání a stížností]]|| [[Steve Wozniak]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Onleihe – online výpůjční systém digitálních médií|| [[Onleihe]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| [[Knihovnické služby pro migranty]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Horalová|| Informačná bublina a jej dôsledky|| [[Informační bublina]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lydie Bartošová|| Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí|| [[Informační zdroje v oblasti životního prostředí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Mapování terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích|| [[Terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Charvátová|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| [[Informační chování seniorů ve wiki prostředí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marek Kubašta|| Virtuální realita: historie imerzivních praktik a vize budoucnosti|| [[Virtuální realita]] (do existujícího hesla přepracovat sekci o historii VR)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alexander Savov|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| [[Manipulace s výsledky vyhledávání]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Klimplová|| Historický fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci|| [[Fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci]]||[[Literatura a nová médi]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Rudová|| Budoucnost archivování filmu|| [[Archivace filmu]]||[[Organizace knihovních fondů]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Landrgottová|| Digitální knihovna HathiTrust, její funkce a služby|| [[HathiTrust]]||[[Transgenetické umění]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vít Švejda|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici|| [[Knihovna kapucínského kláštera v Sušici]]||[[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=51905</id>
		<title>Oborové brány</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=51905"/>
		<updated>2018-01-22T18:10:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Oborová brána''' je elektronický [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|informační zdroj]], lze ji definovat jako ''„službu v síťovém prostředí určenou pro zprostředkování přístupu k vybraným online informačním zdrojům určitého oborového nebo tematického zaměření“.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;cel1&amp;quot;&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Předmětová brána. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000936&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační zdroje obsažené v dané oborové bráně jsou vybírány a spravovány ručně nebo automaticky. Součástí oborové brány je také webové rozhraní, které umožňuje vyhledávání pomocí klíčových slov a [[databáze]] informačních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;&amp;gt;RÝZNAROVÁ, Anna. Oborová brána Umění a architektura (ART). Oborová brána Umění a architektura (ART) / Anna Rýznarová ; vedoucí práce Radka Římanová ; oponent práce Martin Souček [online]. 2017 [cit. 2018-01-20].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Vlastnosti oborových bran kladou důraz na funkčnost a kvalitu databáze informačních zdrojů i [[Uživatelské rozhraní|uživatelského rozhraní]] [[portál|portálu]], který tyto informační zdroje zpřístupňuje. Z hlediska kvality lze oborové brány charakterizovat podle těchto kritérií:&lt;br /&gt;
* ''„Spolehlivost – dostupnost zdrojů kdykoliv, za využití ochranných mechanismů, které zajišťují, že nemůže dojít ke ztrátě dat v případě selhání disku, serveru atd.''&lt;br /&gt;
* ''Odezva – brána by měla nabízet vyhledávání, prohlížení a ochranu dat tak, aby uživatel nezaznamenal žádnou významnou časovou prodlevu''&lt;br /&gt;
* ''Výkonnost – znamená aplikaci a využití dostupného hardware a síťových zdrojů tak, aby přesně odpovídaly požadavkům systému''&lt;br /&gt;
* ''Přizpůsobivost – brána musí reagovat na dodatečné požadavky, které jsou na ni kladeny (např. zvyšování počtu uživatelů, růst velikosti databáze, změny ve strategii služby atd.) ''&lt;br /&gt;
* ''Kvalitní a esteticky příjemné rozhraní“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sto1&amp;quot;&amp;gt;STOKLASOVÁ, Tereza, 2002. Zahraniční oborové informační brány, standardy pro popis zdrojů a jejich harmonizace: analytická studie [online]. Praha, říjen 2002 [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://info.jib.cz/dokumenty/studie2rev.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při výběru informačních zdrojů pro oborovou bránu je zásadní kvalita a důvěryhodnost zdroje, shoda s vybraným oborem, proto je důležité, aby byly informační zdroje vybírány ručně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sto2&amp;quot;&amp;gt;STOKLASOVÁ, Bohdana. Oborové brány. Praha: Národní knihovna České republiky, 2008. ISBN 978-80-7050-555-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dále je nutné vybrané zdroje popsat metadaty a udržovat je aktuální.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;/&amp;gt; Obecné vlastnosti, podle kterých lze odlišovat jednotlivé oborové brány jsou: &lt;br /&gt;
* ''„oblast působnosti (mezinárodní, národní …)''&lt;br /&gt;
* ''typ spolupráce s ostatními branami (sdílená katalogizace, výměna záznamů, zrcadlení, paralelní vyhledávání)''&lt;br /&gt;
* ''tematika (polytematické, matematika, biologie, věda…)''&lt;br /&gt;
* ''počet zahrnutých zdroj''&lt;br /&gt;
* ''jazyk''&lt;br /&gt;
* ''implementované standardy“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;sto1&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Oborové brány v ČR ===&lt;br /&gt;
Jednotná informační brána je projekt, který vznikl v roce 2002 a slouží jako univerzální brána, zajišťující přístup k informačním zdrojům různých oborů. Na tento program navázal v roce 2004 projekt ''Koordinovaná tvorba oborových informačních bran pro oblast výzkumu: koordinace, hudba, knihovnictví a informatika'', jehož cílem bylo vytvoření oborových bran pro informační vědy, knihovnictví a hudbu. Výstupem projektu byly dvě oborové brány, první z nich ([[KIV]]) se zabývá knihovnictvím a informační vědou, druhá (MUS) se věnuje oboru hudby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době jsou v ČR dostupné tyto oborové brány:&lt;br /&gt;
* KIV: knihovnictví a informační věda&lt;br /&gt;
* MUS: hudba&lt;br /&gt;
* SOFIA: humanitní a sociální vědy&lt;br /&gt;
* LAW: právo&lt;br /&gt;
* TECH: technika&lt;br /&gt;
* IReL: mezinárodní vztahy&lt;br /&gt;
* ART: umění a architektura&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
# [http://kiv.nkp.cz/ KIV]&lt;br /&gt;
# [http://mus.jib.cz/ MUS]&lt;br /&gt;
# [http://sofia.jib.cz/ SOFIA]&lt;br /&gt;
# [http://pravo.jib.cz/ LAW]&lt;br /&gt;
# [http://tech.jib.cz/ TECH]&lt;br /&gt;
# [http://irel.jib.cz/ IReL]&lt;br /&gt;
# [http://artlib.eu/ ART]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
oborové brány, centralizované vyhledávání&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=51904</id>
		<title>Oborové brány</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=51904"/>
		<updated>2018-01-22T18:07:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Oborová brána''' je elektronický [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|informační zdroj]], lze ji definovat jako ''„službu v síťovém prostředí určenou pro zprostředkování přístupu k vybraným online informačním zdrojům určitého oborového nebo tematického zaměření“.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;cel1&amp;quot;&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Předmětová brána. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000936&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační zdroje obsažené v dané oborové bráně jsou vybírány a spravovány ručně nebo automaticky. Součástí oborové brány je také webové rozhraní, které umožňuje vyhledávání pomocí klíčových slov a [[databáze]] informačních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;&amp;gt;RÝZNAROVÁ, Anna. Oborová brána Umění a architektura (ART). Oborová brána Umění a architektura (ART) / Anna Rýznarová ; vedoucí práce Radka Římanová ; oponent práce Martin Souček [online]. 2017 [cit. 2018-01-20].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Vlastnosti oborových bran kladou důraz na funkčnost a kvalitu databáze informačních zdrojů i [[Uživatelské rozhraní|uživatelského rozhraní]] [[portál|portálu]], který tyto informační zdroje zpřístupňuje. Z hlediska kvality lze oborové brány charakterizovat podle těchto kritérií:&lt;br /&gt;
* ''„Spolehlivost – dostupnost zdrojů kdykoliv, za využití ochranných mechanismů, které zajišťují, že nemůže dojít ke ztrátě dat v případě selhání disku, serveru atd.''&lt;br /&gt;
* ''Odezva – brána by měla nabízet vyhledávání, prohlížení a ochranu dat tak, aby uživatel nezaznamenal žádnou významnou časovou prodlevu''&lt;br /&gt;
* ''Výkonnost – znamená aplikaci a využití dostupného hardware a síťových zdrojů tak, aby přesně odpovídaly požadavkům systému''&lt;br /&gt;
* ''Přizpůsobivost – brána musí reagovat na dodatečné požadavky, které jsou na ni kladeny (např. zvyšování počtu uživatelů, růst velikosti databáze, změny ve strategii služby atd.) ''&lt;br /&gt;
* ''Kvalitní a esteticky příjemné rozhraní“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sto1&amp;quot;&amp;gt;STOKLASOVÁ, Tereza, 2002. Zahraniční oborové informační brány, standardy pro popis zdrojů a jejich harmonizace: analytická studie [online]. Praha, říjen 2002 [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://info.jib.cz/dokumenty/studie2rev.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při výběru informačních zdrojů pro oborovou bránu je zásadní kvalita a důvěryhodnost zdroje, shoda s vybraným oborem, proto je důležité, aby byly informační zdroje vybírány ručně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sto2&amp;quot;&amp;gt;STOKLASOVÁ, Bohdana. Oborové brány. Praha: Národní knihovna České republiky, 2008. ISBN 978-80-7050-555-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dále je nutné vybrané zdroje popsat metadaty a udržovat je aktuální.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;/&amp;gt; Obecné vlastnosti, podle kterých lze odlišovat jednotlivé oborové brány jsou: &lt;br /&gt;
* ''„oblast působnosti (mezinárodní, národní …)''&lt;br /&gt;
* ''typ spolupráce s ostatními branami (sdílená katalogizace, výměna záznamů, zrcadlení, paralelní vyhledávání)''&lt;br /&gt;
* ''tematika (polytematické, matematika, biologie, věda…)''&lt;br /&gt;
* ''počet zahrnutých zdroj''&lt;br /&gt;
* ''jazyk''&lt;br /&gt;
* ''implementované standardy“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;sto1&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Oborové brány v ČR ===&lt;br /&gt;
Jednotná informační brána je projekt, který vznikl v roce 2002 a slouží jako univerzální brána, zajišťující přístup k informačním zdrojům různých oborů. Na tento program navázal v roce 2004 projekt ''Koordinovaná tvorba oborových informačních bran pro oblast výzkumu: koordinace, hudba, knihovnictví a informatika'', jehož cílem bylo vytvoření oborových bran pro informační vědy, knihovnictví a hudbu. Výstupem projektu byly dvě oborové brány, první z nich ([[KIV]]) se zabývá knihovnictvím a informační vědou, druhá (MUS) se věnuje oboru hudby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době jsou v ČR dostupné tyto oborové brány:&lt;br /&gt;
* KIV: knihovnictví a informační věda&lt;br /&gt;
* MUS: hudba&lt;br /&gt;
* SOFIA: humanitní a sociální vědy&lt;br /&gt;
* LAW: právo&lt;br /&gt;
* TECH: technika&lt;br /&gt;
* IReL: mezinárodní vztahy&lt;br /&gt;
* ART: umění a architektura&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
# [http://kiv.nkp.cz/ KIV]&lt;br /&gt;
# [http://mus.jib.cz/ MUS]&lt;br /&gt;
# [http://sofia.jib.cz/ SOFIA]&lt;br /&gt;
# [http://pravo.jib.cz/ LAW]&lt;br /&gt;
# [http://tech.jib.cz/ TECH]&lt;br /&gt;
# [http://irel.jib.cz/ IReL]&lt;br /&gt;
# [http://artlib.eu/ ART]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=51903</id>
		<title>Oborové brány</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=51903"/>
		<updated>2018-01-22T17:57:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Oborová brána''' je elektronický [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|informační zdroj]], lze ji definovat jako ''„službu v síťovém prostředí určenou pro zprostředkování přístupu k vybraným online informačním zdrojům určitého oborového nebo tematického zaměření“.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;cel1&amp;quot;&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Předmětová brána. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000936&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační zdroje obsažené v dané oborové bráně jsou vybírány a spravovány ručně nebo automaticky. Součástí oborové brány je také webové rozhraní, které umožňuje vyhledávání pomocí klíčových slov a [[databáze]] informačních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;&amp;gt;RÝZNAROVÁ, Anna. Oborová brána Umění a architektura (ART). Oborová brána Umění a architektura (ART) / Anna Rýznarová ; vedoucí práce Radka Římanová ; oponent práce Martin Souček [online]. 2017 [cit. 2018-01-20].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Vlastnosti oborových bran kladou důraz na funkčnost a kvalitu databáze informačních zdrojů i [[Uživatelské rozhraní|uživatelského rozhraní]] [[portál|portálu]], který tyto informační zdroje zpřístupňuje. Z hlediska kvality lze oborové brány charakterizovat podle těchto kritérií:&lt;br /&gt;
* ''„Spolehlivost – dostupnost zdrojů kdykoliv, za využití ochranných mechanismů, které zajišťují, že nemůže dojít ke ztrátě dat v případě selhání disku, serveru atd.''&lt;br /&gt;
* ''Odezva – brána by měla nabízet vyhledávání, prohlížení a ochranu dat tak, aby uživatel nezaznamenal žádnou významnou časovou prodlevu''&lt;br /&gt;
* ''Výkonnost – znamená aplikaci a využití dostupného hardware a síťových zdrojů tak, aby přesně odpovídaly požadavkům systému''&lt;br /&gt;
* ''Přizpůsobivost – brána musí reagovat na dodatečné požadavky, které jsou na ni kladeny (např. zvyšování počtu uživatelů, růst velikosti databáze, změny ve strategii služby atd.) ''&lt;br /&gt;
* ''Kvalitní a esteticky příjemné rozhraní“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sto1&amp;quot;&amp;gt;STOKLASOVÁ, Tereza, 2002. Zahraniční oborové informační brány, standardy pro popis zdrojů a jejich harmonizace: analytická studie [online]. Praha, říjen 2002 [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://info.jib.cz/dokumenty/studie2rev.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při výběru informačních zdrojů pro oborovou bránu je zásadní kvalita a důvěryhodnost zdroje, shoda s vybraným oborem, proto je důležité, aby byly informační zdroje vybírány ručně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sto2&amp;quot;&amp;gt;STOKLASOVÁ, Bohdana. Oborové brány. Praha: Národní knihovna České republiky, 2008. ISBN 978-80-7050-555-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dále je nutné vybrané zdroje popsat metadaty a udržovat je aktuální.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;/&amp;gt; Obecné vlastnosti, podle kterých lze odlišovat jednotlivé oborové brány jsou: &lt;br /&gt;
* ''„oblast působnosti (mezinárodní, národní …)''&lt;br /&gt;
* ''typ spolupráce s ostatními branami (sdílená katalogizace, výměna záznamů, zrcadlení, paralelní vyhledávání)''&lt;br /&gt;
* ''tematika (polytematické, matematika, biologie, věda…)''&lt;br /&gt;
* ''počet zahrnutých zdroj''&lt;br /&gt;
* ''jazyk''&lt;br /&gt;
* ''implementované standardy“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;sto1&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Oborové brány v ČR ===&lt;br /&gt;
Jednotná informační brána je projekt, který vznikl v roce 2002 a slouží jako univerzální brána, zajišťující přístup k informačním zdrojům různých oborů. Na tento program navázal v roce 2004 projekt ''Koordinovaná tvorba oborových informačních bran pro oblast výzkumu: koordinace, hudba, knihovnictví a informatika'', jehož cílem bylo vytvoření oborových bran pro informační vědy, knihovnictví a hudbu. Výstupem projektu byly dvě oborové brány, první z nich ([[KIV]]) se zabývá knihovnictvím a informační vědou, druhá (MUS) se věnuje oboru hudby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době jsou v ČR dostupné tyto oborové brány:&lt;br /&gt;
* KIV: knihovnictví a informační věda&lt;br /&gt;
* MUS: hudba&lt;br /&gt;
* SOFIA: humanitní a sociální vědy&lt;br /&gt;
* LAW: právo&lt;br /&gt;
* TECH: technika&lt;br /&gt;
* IReL: mezinárodní vztahy&lt;br /&gt;
* ART: umění a architektura&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=51902</id>
		<title>Oborové brány</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Oborov%C3%A9_br%C3%A1ny&amp;diff=51902"/>
		<updated>2018-01-22T17:41:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: Založena nová stránka s textem „= Oborové brány = '''Oborová brána''' je elektronický informační zdroj, lze ji definovat jako ''„službu v síťovém prostředí určenou pro zpr…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Oborové brány =&lt;br /&gt;
'''Oborová brána''' je elektronický informační zdroj, lze ji definovat jako ''„službu v síťovém prostředí určenou pro zprostředkování přístupu k vybraným online informačním zdrojům určitého oborového nebo tematického zaměření“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;cel1&amp;quot;&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Předmětová brána. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000936&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Informační zdroje obsažené v dané oborové bráně jsou vybírány a spravovány ručně nebo automaticky. Součástí oborové brány je také webové rozhraní, které umožňuje vyhledávání pomocí klíčových slov a databáze informačních zdrojů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;&amp;gt;RÝZNAROVÁ, Anna. Oborová brána Umění a architektura (ART). Oborová brána Umění a architektura (ART) / Anna Rýznarová ; vedoucí práce Radka Římanová ; oponent práce Martin Souček [online]. 2017 [cit. 2018-01-20].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Vlastnosti oborových bran kladou důraz na funkčnost a kvalitu databáze informačních zdrojů i uživatelského rozhraní portálu, který tyto informační zdroje zpřístupňuje. Z hlediska kvality lze oborové brány charakterizovat podle těchto kritérií:&lt;br /&gt;
* ''„Spolehlivost – dostupnost zdrojů kdykoliv, za využití ochranných mechanismů, které zajišťují, že nemůže dojít ke ztrátě dat v případě selhání disku, serveru atd.''&lt;br /&gt;
* ''Odezva – brána by měla nabízet vyhledávání, prohlížení a ochranu dat tak, aby uživatel nezaznamenal žádnou významnou časovou prodlevu''&lt;br /&gt;
* ''Výkonnost – znamená aplikaci a využití dostupného hardware a síťových zdrojů tak, aby přesně odpovídaly požadavkům systému''&lt;br /&gt;
* ''Přizpůsobivost – brána musí reagovat na dodatečné požadavky, které jsou na ni kladeny (např. zvyšování počtu uživatelů, růst velikosti databáze, změny ve strategii služby atd.) ''&lt;br /&gt;
* ''Kvalitní a esteticky příjemné rozhraní“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;sto1&amp;quot;&amp;gt;STOKLASOVÁ, Tereza, 2002. Zahraniční oborové informační brány, standardy pro popis zdrojů a jejich harmonizace: analytická studie [online]. Praha, říjen 2002 [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://info.jib.cz/dokumenty/studie2rev.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při výběru informačních zdrojů pro oborovou bránu je zásadní kvalita a důvěryhodnost zdroje, shoda s vybraným oborem, proto je důležité, aby byly informační zdroje vybírány ručně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sto2&amp;quot;&amp;gt;STOKLASOVÁ, Bohdana. Oborové brány. Praha: Národní knihovna České republiky, 2008. ISBN 978-80-7050-555-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dále je nutné vybrané zdroje popsat metadaty a udržovat je aktuální.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;/&amp;gt; Obecné vlastnosti, podle kterých lze odlišovat jednotlivé oborové brány jsou: &lt;br /&gt;
* ''„oblast působnosti (mezinárodní, národní …)''&lt;br /&gt;
* ''typ spolupráce s ostatními branami (sdílená katalogizace, výměna záznamů, zrcadlení, paralelní vyhledávání)''&lt;br /&gt;
* ''tematika (polytematické, matematika, biologie, věda…)''&lt;br /&gt;
* ''počet zahrnutých zdroj''&lt;br /&gt;
* ''jazyk''&lt;br /&gt;
* ''implementované standardy“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;sto1&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Oborové brány v ČR ===&lt;br /&gt;
Jednotná informační brána je projekt, který vznikl v roce 2002 a slouží jako univerzální brána, zajišťující přístup k informačním zdrojům různých oborů. Na tento program navázal v roce 2004 projekt Koordinovaná tvorba oborových informačních bran pro oblast výzkumu: koordinace, hudba, knihovnictví a informatika, jehož cílem bylo vytvoření oborových bran pro informační vědy, knihovnictví a hudbu. Výstupem projektu byly dvě oborové brány, první z nich (KIV) se zabývá knihovnictvím a informační vědou, druhá (MUS) se věnuje oboru hudby.&lt;br /&gt;
V současné době jsou v ČR dostupné tyto oborové brány:&lt;br /&gt;
* KIV: knihovnictví a informační věda&lt;br /&gt;
* MUS: hudba&lt;br /&gt;
* SOFIA: humanitní a sociální vědy&lt;br /&gt;
* LAW: právo&lt;br /&gt;
* TECH: technika&lt;br /&gt;
* IReL: mezinárodní vztahy&lt;br /&gt;
* ART: umění a architektura&amp;lt;ref name=&amp;quot;bak1&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=51770</id>
		<title>Úprava závěrečných prací na hesla (2017)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=51770"/>
		<updated>2018-01-20T13:34:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Gruntorad: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Název závěrečné práce !! Heslo 1 - bakalářka/diplomka !! Heslo 2 - úprava existujícího&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Věra Hojdarová || Principy služeb prezidentských knihoven|| [[Prezidentská knihovna]]|| Osobní počítač&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Chaloupková|| Právo na zapomnění v prostředí internetu|| [[Právo na zapomnění v prostředí internetu]]||Emotion Markup Language&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| Znalostní společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jindřich Douša|| Administrativní knihovny na ministerstvech České republiky|| [[Administrativní knihovny]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Fajkusová|| Google generace a její vztah k informacím|| [[Google generace]]||Kodikologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleš Krůta|| Digitální identita v době služeb Google|| [[Digitální identita]]||Databáze ProQuest&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Pivoňková|| Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích|| [[Podpora dětského čtenářství]]||Vývoj písma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Andrea Bílá|| Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů|| [[Komunitní funkce knihoven]]|| Paul Ekman&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Eliášková|| Regionální funkce knihoven ve Středočeském kraji v letech 2001–2011|| [[Regionální funkce knihoven]]||Beletrie pro dospělé&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Josefina Panenková|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| [[Knihovna jako vydavatel]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Martina Horálková|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| [[Online služby pro publikování v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||x|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| Online služby pro publikování v zahraničí|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Patricie Slaničková|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| [[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]|| Standard veřejných knihovnických a informačních služeb&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Suchá|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| [[Měření spokojenosti uživatelů knihoven]]||České knihovnické spolky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Doušova|| Možnosti zařazení deskových her do nabídky služeb veřejných knihoven|| [[Deskové hry v knihovnách]]||Bill Gates&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleksi Mikkonen|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| [[Interkulturní komunikace]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Vrba|| Geografické informační systémy v oblasti životního prostředí a ochrany přírody|| [[Geografické informační systémy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Jerman|| Knihovnické služby pro bezdomovce|| [[Knihovnické služby pro bezdomovce]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Public relations v českých knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Mediální PR komunikace v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Internetová a online PR komunikace v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-|&lt;br /&gt;
|| Sofie Čapková|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| [[Typologie uživatelů sociálních sítí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěpánka Filipová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| [[České sociální sítě pro čtenáře]]||Karen E. Fisher (Pettigrew) &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sabina Jůnová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| [[Zahraniční sociální sítě pro čtenáře]]||[[Twitter]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Hecová|| Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ : vliv rozdílných vzdělávacích programů|| [[Metody výuky počátečního čtení]]||Dějiny knihoven v evropském středověku&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Iveta Peterčáková|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| [[Vyhledávač Seznam]]||Informační zahlcení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Skálová|| Budoucnost katalogizační profese|| [[Katalogizátor]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sára Bezvodová|| Role animace v uživatelském rozhraní mobilních zařízení||[[Mobilní zařízení]]||Eugene Garfield&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Soňa Veselá|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| [[Informační profesionál]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| Noví informační profesionálové ČR (NIP CZ)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jaroslav Nedavaška|| FRBRizace katalogů a databází – situace v zahraničí|| [[FRBRizace]]||Komprese obrazových informací&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Petra Vojtěchovská|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| [[Senioři píší Wikipedii]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Růžičková|| Popis a evaluace projektu nové služby e-výpůjčky v Městské knihovně Úvaly|| [[Služba e-výpůjčky]]||Povinný výtisk&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Bartoloměj Eliáš|| Audit znalostního managementu|| [[Znalostní management a znalosti v organizacích]]||Hierarchie Data → Informace → Znalost&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Gruntorád|| Oborová brána Umění a architektura (ART)|| Oborové brány||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Syrovátková|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí|| [[Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí]]||Bitcoin&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anežka Hegrová|| Analýza služeb veřejných knihoven pro zrakově postižené|| [[Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené]]||Informační systém&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavlína Jurigová|| Vizualizace jako metoda prezentace dat|| [[Vizualizace dat||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Libuše Šimová|| Analýza uživatelského chování vzhledem k ukládání digitální stopy bez vědomí uživatele|| [[Uživatelské chování]]|| Digital divide - digitální propast&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Selekční jazyky farmaceutických klasifikačních systémů||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Farmakoinformatika||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Derwent Drug File||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| International Pharmaceutical Abstracts||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| IMS RESEARCH||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Merck Index||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| PubMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| BioMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Flohr|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[Bibliographia medica Čechoslovaca]]|| Afiliace - významový rozcestník a pahýl hesla Afiliace (publikování)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Malý|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| [[Databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Informační chování zdravotních sester|| Informační chování zdravotních sester||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Mimra || Soudní knihovny v ČR|| [[Soudní knihovny v ČR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Trendy v legislativách povinného odevzdávání online publikací v evropských zemích|| Povinný depozit online publikací v zahraničí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Koubková|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech|| [[Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludvík Steiner|| Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci|| [[Popularizace vědy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Havran|| Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice|| [[Zdeňka Braunerová]]|| Informační války&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Dufková|| Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity|| [[Kniha přání a stížností]]|| Steve Wozniak&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Onleihe – online výpůjční systém digitálních médií|| Onleihe||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Knihovnické služby pro migranty||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Horalová|| Informačná bublina a jej dôsledky|| [[Informační bublina]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lydie Bartošová|| Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí|| [[Informační zdroje v oblasti životního prostředí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Mapování terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích|| Terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Charvátová|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| [[Informační chování seniorů ve wiki prostředí]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marek Kubašta|| Virtuální realita: historie imerzivních praktik a vize budoucnosti|| Virtuální realita (do existujícího hesla přepracovat sekci o historii VR)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alexander Savov|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| [[Manipulace s výsledky vyhledávání]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Klimplová|| Historický fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci|| [[Fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci]]||Literatura a nová médi&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Rudová|| Budoucnost archivování filmu|| [[Archivace filmu]]||Organizace knihovních fondů&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Landrgottová|| Digitální knihovna HathiTrust, její funkce a služby|| [[HathiTrust]]||Transgenetické umění&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vít Švejda|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici|| [[Knihovna kapucínského kláštera v Sušici]]||Optimální (entropické) kódování informačního zdroje&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Gruntorad</name></author>
		
	</entry>
</feed>