<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tomas.Vejvoda</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Tomas.Vejvoda"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Tomas.Vejvoda"/>
	<updated>2026-05-15T07:00:43Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zlat%C3%A1_cesta_Open_Access&amp;diff=21294</id>
		<title>Zlatá cesta Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zlat%C3%A1_cesta_Open_Access&amp;diff=21294"/>
		<updated>2015-06-22T12:26:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: zapracovány podněty z diskuze&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Zlatá cesta Open Access (Gold road to Open Access, Gold road)''' je jeden ze způsobů publikování v režimu [[Open Access]]. Alternativou je tzv. [[Zelená cesta Open Access]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zlatá cesta počívá v publikování vědeckých výstupů prostřednictvím tzv. otevřených časopisů. Autor nebo autorské kolektivy poskytují vydavatelům nevýhradní [[Licence|licenci]] a nadále mu však zůstává [[Copyright|copyright]]; proto má autor právo poskytnout svůj článek nejen více vydavatelům časopisu současně, ale i zpřístupnit jej prostřednictvím repozitářů. Vydavatel otevřeného časopisu článek nebo jiný druh výstupu publikuje ve svém časopise a přístup k těmto výstupům je pak bezplatný a okamžitý pro jakéhokoliv potenciálního zájemce. Výstupy publikované v otevřených časopisech zpravidla procházejí tradičním [[Recenzní řízení|recenzním řízením]], které by mělo zaručovat jejich kvalitu. Existují dva základní modely otevřených časopisů&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&amp;lt;/ref&amp;gt;: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nekomerční časopisy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OA články jsou bezplatné pro čtenáře i autory, náklady na publikování, recenzní řízení, archivaci atd. hradí zpravidla třetí strana (výzkumná instituce, stát prostřednictvím grantů atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Komerční časopisy==&lt;br /&gt;
OA články jsou rovněž bezplatné pro čtenáře, nicméně autorům (nebo jejich zaštiťujícím institucím) zůstává, stejně jako u tradičních vědeckých časopisů, nutnost platit vydavateli za publikování v daném časopise. Ceny se pohybují v rozpětí mezi 700 a 3500 amerických dolarů, podle prestiže daného časopisu &amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi výše uvedenými druhy otevřených časopisů existuje celá řada kompromisních řešení&amp;lt;ref&amp;gt;OA Journal Business Models. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Directory&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://oad.simmons.edu/oadwiki/OA_journal_business_models&amp;lt;/ref&amp;gt;, například hybridní model publikování, kdy je v rámci jednoho časopisu sloučen jak obsah dostupný pouze předplatitelům, tak obsah volně dostupný v režimu Open Access. Jiným často užívaným nástrojem je časové embargo, kdy vydavatel publikuje článek, který je po uplynutí předem dané lhůty čtenářům uvolněn do režimu volného přístupu bez nutnosti předplatného.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přehled o existujících otevřených časopisech a jejich modelech publikování lze získat v on-line adresáři [http://doaj.org Directory of Open Access Journals].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&lt;br /&gt;
*OA Journal Business Models. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Directory&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://oad.simmons.edu/oadwiki/OA_journal_business_models&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další literatura===&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*Open Access Week. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccessweek.org&lt;br /&gt;
*Public Library of Science - Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;PLoS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: https://www.plos.org/open-access/&lt;br /&gt;
*Directory of Open Access Journals. &amp;lt;i&amp;gt;DOAJ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://doaj.org&lt;br /&gt;
*Open Directory of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;OpenDOAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://opendoar.org&lt;br /&gt;
*Registry of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;ROAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://roar.eprints.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Zelená cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Komunikace ve vědě a výzkumu]]&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
open access, zlatá cesta, gold road, publikování, otevřený přístup, vědecká komunikace, věda a výzkum, vědecké časopisy, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Zelen%C3%A1_cesta_Open_Access&amp;diff=21293</id>
		<title>Diskuse:Zelená cesta Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Zelen%C3%A1_cesta_Open_Access&amp;diff=21293"/>
		<updated>2015-06-22T12:22:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Děkuji za komentář, podněty jsem zapracoval.&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tomas.Vejvoda|Tomas.Vejvoda]] ([[Diskuse s uživatelem:Tomas.Vejvoda|diskuse]]) 22. 6. 2015, 12:22 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--------&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
uprav prosím ve svém článku následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* U slova &amp;quot;polytématické&amp;quot; smaž první čárku nad &amp;quot;e&amp;quot; :).&lt;br /&gt;
* Přidej externí odkaz na Arxiv.org.&lt;br /&gt;
* Rovněž zvaž užití externích odkazů u OpenDOAR a ROAR namísto vložených webových stránek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 18. 6. 2015, 10:53 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zelen%C3%A1_cesta_Open_Access&amp;diff=21292</id>
		<title>Zelená cesta Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zelen%C3%A1_cesta_Open_Access&amp;diff=21292"/>
		<updated>2015-06-22T12:22:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: zapracovány podněty z diskuze&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Zelená cesta Open Access''' je jedna ze dvou hlavních metod [[Publikování|publikování]] v tzv. režimu [[Open Access]]. Druhá metoda Open Access je [[Zlatá cesta Open Access]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Princip zelené cesty OA spočívá v [[Autoarchivace|autoarchivaci]] vědeckých výstupů samotným autorem nebo jeho domovskou institucí v otevřených [[Repozitář|repozitářích]]. Přehled o existujících otevřených repozitářích lze získat z elektronických adresářů [http://roar.eprints.org ROAR - Registry of Open Access Repositories] anebo [http://opendoar.org OpenDOAR - Directory of Open Access Repositores]. Repozitáře lze v zásadě rozdělit na tři hlavní typy: institucionální repozitáře, předmětové repozitáře a osobní stránky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Institucionální repozitáře==&lt;br /&gt;
Slouží potřebám vědeckých či vzdělávacích institucí. Je v nich archivován a zpřístupňován obsah vědeckých výzkumů, které vznikly na půdě dané instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Předmětové repozitáře==&lt;br /&gt;
Jsou zaměřeny na konkrétní vědeckou oblast, nebo skupinu oblastí. Nejstarší a patrně nejznámější představitel předmětového repozitáře je [http://Arxiv.org Arxiv.org], který od počátku 90. let 20. století zpřístupňuje nejdříve výstupy z oblasti fyziky, poté se záběr repozitáře rozšířil o počítačovou vědu a dnes je zaměření repozitáře polytematické.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní stránky==&lt;br /&gt;
Další alternativou pro autoarchivaci vědeckých výstupů je zpřístupňování vlastních prací skrze osobní stránky vědeckých pracovníků. Nevýhodou tohoto řešení je nízká životnost takovýchto stránek, nejednotná úroveň [[Metadata|metadatového zpracování]] a špatná viditelnost těchto webů. Sofistikovanějším řešením může být zpřístupňování svých prací na osobních profilech vědeckých sociálních sítí jako je např. [http://researchgate.com ResearchGate] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&lt;br /&gt;
*OA Journal Business Models. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Directory&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://oad.simmons.edu/oadwiki/OA_journal_business_models&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další literatura===&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*Open Access Week. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccessweek.org&lt;br /&gt;
*Public Library of Science - Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;PLoS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: https://www.plos.org/open-access/&lt;br /&gt;
*Open Directory of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;OpenDOAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://opendoar.org&lt;br /&gt;
*Registry of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;ROAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://roar.eprints.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Zlatá cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Komunikace ve vědě a výzkumu]]&lt;br /&gt;
* [[Repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
open access, zelená cesta, green road, publikování, otevřený přístup, vědecká komunikace, věda a výzkum, vědecké časopisy, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Open_Access&amp;diff=21291</id>
		<title>Diskuse:Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Open_Access&amp;diff=21291"/>
		<updated>2015-06-22T12:18:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Děkuju za komentář, podněty jsem zpracoval.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tomas.Vejvoda|Tomas.Vejvoda]] ([[Diskuse s uživatelem:Tomas.Vejvoda|diskuse]]) 22. 6. 2015, 12:17 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
děkujeme za článek. Zde připojuji zpětnou vazbu a tipy k vylepšení.&lt;br /&gt;
Článek má přehlednou strukturu, dobře pracuješ s referencemi, oceňuji vložení obrázku. Zapracuj pouze toto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Smaž přebytečné odkazy v textu (psychologie, věda a výzkum). Tyto články se nebudou vytvářet.&lt;br /&gt;
* Naopak doplň odkaz na Veřejné knihovny, Digitální knihovna.&lt;br /&gt;
* U výhod OA zkontroluj interpunkci na konci vět.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 18. 6. 2015, 10:47 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Open_Access&amp;diff=21290</id>
		<title>Diskuse:Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Open_Access&amp;diff=21290"/>
		<updated>2015-06-22T12:17:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Děkuju za komentář, podněty jsem zpracoval.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tomas.Vejvoda|Tomas.Vejvoda]] ([[Diskuse s uživatelem:Tomas.Vejvoda|diskuse]]) 22. 6. 2015, 12:17 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý den,&lt;br /&gt;
děkujeme za článek. Zde připojuji zpětnou vazbu a tipy k vylepšení.&lt;br /&gt;
Článek má přehlednou strukturu, dobře pracuješ s referencemi, oceňuji vložení obrázku. Zapracuj pouze toto:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Smaž přebytečné odkazy v textu (psychologie, věda a výzkum). Tyto články se nebudou vytvářet.&lt;br /&gt;
* Naopak doplň odkaz na Veřejné knihovny, Digitální knihovna.&lt;br /&gt;
* U výhod OA zkontroluj interpunkci na konci vět.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 18. 6. 2015, 10:47 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=21289</id>
		<title>Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=21289"/>
		<updated>2015-06-22T12:16:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: zpracování podnětů z diskuze, opraveny některé odkazy, drobné upravy&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Open_Access_logo_PLoS_white.svg.png|thumb|Logo Open Access, vytvořeno pro potřeby Public Library of Science (PLoS]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open Access, česky Otevřený přístup''' je model [[Komunikace ve vědě a výzkumu|vědecké komunikace]], jehož cílem je zajistit trvalý, bezplatný a okamžitý přístup k výsledkům vědy a výzkumu prostřednictvím [[Internet|Internetu]]. Jedná se o specifický druh přístupu k vědeckým [[Informace|informacím]]; Open Access není označení pro obchodní model, druh [[Licence|licence]] ani typ vědeckého obsahu. Označením Open Access lze rovněž i rozumět hnutí vědecké komunity, které se snaží tento model prosazovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování &amp;lt;b&amp;gt;bezplatně&amp;lt;/b&amp;gt;, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě [[Recenzní řízení|recenzované]] vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, [[Preprint|preprinty]] nebo [[Postprint|postprinty]], dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt;. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie Open Acess==&lt;br /&gt;
Signifikantní rozvoj zaznamenal Open Access sice s počátkem 21. století, nicméně z širšího pohledu lze vysledovat první náznaky budoucího hnutí ještě před 90. lety 20. století. Například předpokladem pro Open Access můžeme označit už technologický vývoj a rozšiřování sítě [[Internet]] a poté vznik některých volně šířených on-line vědeckých časopisů, jako například časopis z oblasti psychologie Psycologuy, který začal vycházet už v roce 1989. &amp;lt;ref&amp;gt;SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Významným přispěním k formování hnutí podporujícího otevřený přístup k vědeckým informacím se stal [[Preprint|preprintový]] elektronický archiv [http://Arxiv.org Arxiv.org], který byl založen v roce 1992 na půdě Cornellovy univerzity v USA a který se rychle stal uznávaným zdrojem vědeckých informací z oblasti fyziky. Arxiv.org funguje dodnes a jeho oborový záběr se z fyziky rozšířil prakticky do všech oblastí vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní iniciativy, které vedly ke vzniku modelu Open Access a jeho rozšíření, mají počátek v roce 2001, kdy na 34 tisíc vědců z celého světa podepsalo prohlášení určené vydavatelům vědeckých periodik, nazvané jako “'''An Open Letter to Scientific Publishers'''&amp;lt;ref&amp;gt;OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&amp;lt;/ref&amp;gt;”, tedy přeloženo do češtiny jako Otevřený dopis vědeckým vydavatelům. V tomto prohlášení vědci volali po vzniku on-line [[Veřejná knihovna|veřejné knihovny]], která by poskytovala úplný přístup k obsahu publikovaného výzkumu a vědeckému diskurzu v medicíně a přírodních vědách a to s možností prohledávání obsahu, který by měl být provázán hypertextovými odkazy. Výsledkem později bylo založení [[Digitální knihovna|digitální knihovny]] [http://plos.org Public Library of Science] (PLoS)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším významným milníkem v historii Open Access je tzv. '''Budapešťská iniciativa''' z roku 2002, jejímž cílem bylo přimět vědecké pracovníky, aby výsledky své práce publikovali především v otevřených časopisech. O rok později pak v americké Bethesdě následovalo prohlášení s názvem '''Bethesda Statement on Open Access Publishing''', ve kterém byly poprvé definovány principy modelu Open Access a ještě téhož roku vznikla tzv. '''Berlínská deklarace''', která se snažila myšlenky otevřeného přístupu rozšířit i na půdě vědeckých institucí. Tyto tři dokumenty bývají nazývány souhrnným pojmenováním “'''Iniciativy BBB'''” (BBB initiatives) a jsou dodnes základními pilíři hnutí otevřeného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody Open Access==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný přístup k vědeckým poznatkům, informacím a datům posiluje výměnu vědeckých informací (např. ve vzdělávání), přispívá k rozvoji vědy díky snadnému přístupu k výsledkům výzkumů a zhodnocuje výsledky vědy a výzkumu.&lt;br /&gt;
* Neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací.&lt;br /&gt;
* Vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji.&lt;br /&gt;
* Díky OA mají přístup k vědeckým informacím i vědci či studenti z rozvojových zemí, kteří by se jinak z důvodu drahých předplatných k těmto informacím dostávali velice těžko. Open Access tak napomáhá k oslabení fenoménu [[Digitální propast|digitální propasti]].&lt;br /&gt;
* OA významně zkracuje dobu publikačního procesu. Výsledky vědy a výzkumu se tak mohou k vědecké komunitě dostávat mnohem rychleji (např. díky autoarchivaci preprintů v repozitářích).&lt;br /&gt;
* OA zvyšuje viditelnost a vliv vědeckých informací, protože volně přístupný obsah v režimu OA je častěji stahován a citován, než obsah dostupný pouze komerčně.&lt;br /&gt;
* Zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nevýhody Open Access==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Otevřené časopisy zatím nejsou vnímány jako srovnatelně prestižní s tradičně vydávanými časopisy.&lt;br /&gt;
* Existuje přesvědčení, že Open Access časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy. &lt;br /&gt;
* Kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování.&lt;br /&gt;
* Může častěji docházet k autorskoprávním konfliktům, neboť licenční ujednání se v různých otevřených zdrojích liší a vzniká tak nepřehledná situace z hlediska copyrightu.&lt;br /&gt;
* Metoda autoarchivace v otevřených repozitářích může vést k problémům s vyhledatelností uložených informací v případě, že repozitáře nesplňují [[Metadata|metadatové]] standardy, neumožňují pracovat s protokolem pro sběr metadat v repozitářích [[OAI-PMH]] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní způsoby publikování v rámci otevřeného přístupu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Zlatá cesta Open Access|Zlatá cesta]]''' ''(anglicky: gold open access, gold route to open access, gold open access publishing apod.)''&lt;br /&gt;
Autoři publikují v otevřeném časopise, který poskytuje okamžitý otevřený přístup ke všem článkům na webu vydavatele. Vydavatel může po autorech, jejichž články přijme k publikování, požadovat úhradu poplatků za zpracování článku (angl. article processing charges, APCs, což ale neplatí vždy, např. je-li vydavatelem univerzita, tj. nekomerční vydavatel, nebývají zpravidla poplatky vyžadovány). &amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;&amp;gt;Co je to OA?. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VŠB-TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 1998–2015, 2015-01-08 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Zelená cesta Open Access|Zelená cesta]]''' ''(anglicky: green open access, green route to open access, author-archived open access apod.)''&lt;br /&gt;
Autoři publikují v jakémkoliv časopise založeném na předplatném a následně uloží (auto-archivují, angl. self-archiving, self deposit apod.) článek, resp. finální autorskou verzi článku přijatého ke zveřejnění po recenzním řízení, v otevřeném institucionálním nebo oborovém repozitáři. Uložený článek může být okamžitě přístupný bez omezení, nebo může podléhat embargu vydavatele; v takovém případě může být zájemcům zpřístupněn na základě individuální (automatické) žádosti zaslané autorovi (jde o tzv. ID/OA model  , Immediate Deposit, Optional Access).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==„Gratis“ vs „Libre“==&lt;br /&gt;
Oproti strategiím publikovaní (zlatá a zelená cesta) pojmy „gratis“ a „libre“ označují díla atributy otevřeného přístupu. Atribut „gratis“ znamená, že dílo (článek) je přístupný zdarma.  Tedy odstraňuje finanční bariéry v přístupu k informacím a v zásadě poskytuje čtenáři právo číst, stahovat a tisknout.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naproti tomu atribut „libre“ představuje rovněž bezplatný přístup, avšak zdarma a bez dalších překážek je publikace k dispozici i pro další způsoby využívání i opětovné použití. „Libre otevřený přístup“ je tedy rozšířen o právo vytvářet kopie, šířit je, prohledávat, propojovat, využívat a vytěžovat. Práva na opětovné použití jsou určována příslušnou licencí Creative Commons, zpravidla vyžadující přiznání autorství původních autorů (licence CC-BY).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Open Access Week==&lt;br /&gt;
V ČR se již od roku 2010 na půdě vzdělávacích institucí (vysoké školy, knihovny) pravidelně koná osvětová akce &amp;quot;Týden Open Access&amp;quot;, jehož cílem je rozšířit povědomí o problematice otevřeného přístupu mezi vědecké pracovníky a studenty a informovat o výhodách, které jim publikování v režimu OA přináší. &amp;lt;ref&amp;gt;Open Access Week. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week ÚK ČVUT&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access-week/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Strategie OA v ČR==&lt;br /&gt;
Otevřeným přístupem vědeckých informací se zabývala na svém 291. zasedání ze dne 28.února 2014 i Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI)  s doporučeními: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Aby ČR přijala a podpořila národní strategii otevřeného přístupu v souladu s Doporučením Evropské komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání. &lt;br /&gt;
#Výzkumným organizacím&lt;br /&gt;
## podporovat budování repozitářů s otevřeným přístupem;&lt;br /&gt;
## vyzvat výzkumné pracovníky, aby výsledky svého výzkumu zveřejňovali buď v otevřených časopisech nebo v institucionálních či předmětových repozitářích; &lt;br /&gt;
## přijmout vnitřní předpisy a pravidla naplňování zásad otevřeného přístupu&lt;br /&gt;
## zabývat se problematikou ukládání a zpřístupňování výzkumných dat;&lt;br /&gt;
# poskytovatelům podpory v oblasti výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
## podporovat v rámci svěřených kompetenci po vzoru Evropské komise politiku otevřeného přístupu a podle jejího doporučení 3 na národní úrovni, &lt;br /&gt;
## požadovat otevřený přístup k vědeckým publikacím podpořených z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Východiska pro doporučení RVVI===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Berlínská deklarace otevřeného přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách''' z října 2003 &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která vyzývá výzkumné instituce a organizace k podpoře modelu otevřeného přístupu při šíření vědeckých poznatků a jejich využívání s co nejmenšími omezeními;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Deklarace OECD o otevřeném přístupu k výzkumným údajům financovaným z veřejných zdrojů'''  z roku 2004; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu Evropské výzkumné rady''' z roku 2007 (revidovaná v říjnu 2013);&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu v programu Evropské Unie pro program Horizont 2020'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která stanoví příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (pilotně u vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&lt;br /&gt;
*OA Journal Business Models. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Directory&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://oad.simmons.edu/oadwiki/OA_journal_business_models&lt;br /&gt;
*OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm&lt;br /&gt;
*Historie Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Vysoké učení technické v Brně&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/openaccess/historie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky===&lt;br /&gt;
* Open Access Logo PLoS http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Open_Access_logo_PLoS_white.svg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další literatura===&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*Open Access Week. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccessweek.org&lt;br /&gt;
*Public Library of Science - Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;PLoS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: https://www.plos.org/open-access/&lt;br /&gt;
*Directory of Open Access Journals. &amp;lt;i&amp;gt;DOAJ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://doaj.org&lt;br /&gt;
*Open Directory of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;OpenDOAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://opendoar.org&lt;br /&gt;
*Registry of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;ROAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://roar.eprints.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Zlatá cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Zelená cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Komunikace ve vědě a výzkumu]]&lt;br /&gt;
* [[Repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
open access, publikování, otevřený přístup, autoarchivace, vědecká komunikace, věda a výzkum, vědecké časopisy, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=20414</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=20414"/>
		<updated>2015-06-13T20:16:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Ibrahimová-Kolárová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  Ventluková, Martina&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=20413</id>
		<title>Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=20413"/>
		<updated>2015-06-13T20:02:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: prolinkování, slepé odkazy&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Open_Access_logo_PLoS_white.svg.png|thumb|Logo Open Access, vytvořeno pro potřeby Public Library of Science (PLoS]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open Access, česky Otevřený přístup''' je model [[Komunikace ve vědě a výzkumu|vědecké komunikace]], jehož cílem je zajistit trvalý, bezplatný a okamžitý přístup k výsledkům [[Věda a výzkum|vědy a výzkumu]] prostřednictvím [[Internet|Internetu]]. Jedná se o specifický druh přístupu k vědeckým [[Informace|informacím]]; Open Access není označení pro obchodní model, druh [[Licence|licence]] ani typ vědeckého obsahu. Označením Open Access lze rovněž i rozumět hnutí vědecké komunity, které se snaží tento model prosazovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování &amp;lt;b&amp;gt;bezplatně&amp;lt;/b&amp;gt;, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě [[Recenzní řízení|recenzované]] vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, [[Preprint|preprinty]] nebo [[Postprint|postprinty]], dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt;. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie Open Acess==&lt;br /&gt;
Signifikantní rozvoj zaznamenal Open Access sice s počátkem 21. století, nicméně z širšího pohledu lze vysledovat první náznaky budoucího hnutí ještě před 90. lety 20. století. Například předpokladem pro Open Access můžeme označit už technologický vývoj a rozšiřování sítě [[Internet]] a poté vznik některých volně šířených on-line vědeckých časopisů, jako například časopis z oblasti [[Psychologie|psychologie]] Psycologuy, který začal vycházet už v roce 1989. &amp;lt;ref&amp;gt;SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Významným přispěním k formování hnutí podporujícího otevřený přístup k vědeckým informacím se stal [[Preprint|preprintový]] elektronický archiv [http://Arxiv.org Arxiv.org], který byl založen v roce 1992 na půdě Cornellovy univerzity v USA a který se rychle stal uznávaným zdrojem vědeckých informací z oblasti fyziky. Arxiv.org funguje dodnes a jeho oborový záběr se z fyziky rozšířil prakticky do všech oblastí vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní iniciativy, které vedly ke vzniku modelu Open Access a jeho rozšíření, mají počátek v roce 2001, kdy na 34 tisíc vědců z celého světa podepsalo prohlášení určené vydavatelům vědeckých periodik, nazvané jako “'''An Open Letter to Scientific Publishers'''&amp;lt;ref&amp;gt;OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&amp;lt;/ref&amp;gt;”, tedy přeloženo do češtiny jako Otevřený dopis vědeckým vydavatelům. V tomto prohlášení vědci volali po vzniku on-line veřejné knihovny, která by poskytovala úplný přístup k obsahu publikovaného výzkumu a vědeckému diskurzu v medicíně a přírodních vědách a to s možností prohledávání obsahu, který by měl být provázán hypertextovými odkazy. Výsledkem později bylo založení digitální knihovny [http://plos.org Public Library of Science] (PLoS)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším významným milníkem v historii Open Access je tzv. '''Budapešťská iniciativa''' z roku 2002, jejímž cílem bylo přimět vědecké pracovníky, aby výsledky své práce publikovali především v otevřených časopisech. O rok později pak v americké Bethesdě následovalo prohlášení s názvem '''Bethesda Statement on Open Access Publishing''', ve kterém byly poprvé definovány principy modelu Open Access a ještě téhož roku vznikla tzv. '''Berlínská deklarace''', která se snažila myšlenky otevřeného přístupu rozšířit i na půdě vědeckých institucí. Tyto tři dokumenty bývají nazývány souhrnným pojmenováním “'''Iniciativy BBB'''” (BBB initiatives) a jsou dodnes základními pilíři hnutí otevřeného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody Open Access==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný přístup k vědeckým poznatkům, informacím a datům posiluje výměnu vědeckých informací (např. ve vzdělávání), přispívá k rozvoji vědy díky snadnému přístupu k výsledkům výzkumů a zhodnocuje výsledky vědy a výzkumu.&lt;br /&gt;
* Neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací&lt;br /&gt;
* Vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji&lt;br /&gt;
* Díky OA mají přístup k vědeckým informacím i vědci či studenti z rozvojových zemí, kteří by se jinak z důvodu drahých předplatných k těmto informacím dostávali velice těžko. Open Access tak napomáhá k oslabení fenoménu digitální propasti.&lt;br /&gt;
* OA významně zkracuje dobu publikačního procesu. Výsledky vědy a výzkumu se tak mohou k vědecké komunitě dostávat mnohem rychleji (např. díky autoarchivaci preprintů v repozitářích).&lt;br /&gt;
* OA zvyšuje viditelnost a vliv vědeckých informací, protože volně přístupný obsah v režimu OA je častěji stahován a citován, než obsah dostupný pouze komerčně.&lt;br /&gt;
* Zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nevýhody Open Access==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Otevřené časopisy zatím nejsou vnímány jako srovnatelně prestižní s tradičně vydávanými časopisy.&lt;br /&gt;
* Existuje přesvědčení, že Open Access časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy. &lt;br /&gt;
* Kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování.&lt;br /&gt;
* Může častěji docházet k autorskoprávním konfliktům, neboť licenční ujednání se v různých otevřených zdrojích liší a vzniká tak nepřehledná situace z hlediska copyrightu.&lt;br /&gt;
* Metoda autoarchivace v otevřených repozitářích může vést k problémům s vyhledatelností uložených informací v případě, že repozitáře nesplňují [[Metadata|metadatové]] standardy, neumožňují pracovat s protokolem pro sběr metadat v repozitářích OAI-PMH aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní způsoby publikování v rámci otevřeného přístupu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Zlatá cesta Open Access|Zlatá cesta]]''' ''(anglicky: gold open access, gold route to open access, gold open access publishing apod.)''&lt;br /&gt;
Autoři publikují v otevřeném časopise, který poskytuje okamžitý otevřený přístup ke všem článkům na webu vydavatele. Vydavatel může po autorech, jejichž články přijme k publikování, požadovat úhradu poplatků za zpracování článku (angl. article processing charges, APCs, což ale neplatí vždy, např. je-li vydavatelem univerzita, tj. nekomerční vydavatel, nebývají zpravidla poplatky vyžadovány). &amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;&amp;gt;Co je to OA?. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VŠB-TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 1998–2015, 2015-01-08 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Zelená cesta Open Access|Zelená cesta]]''' ''(anglicky: green open access, green route to open access, author-archived open access apod.)''&lt;br /&gt;
Autoři publikují v jakémkoliv časopise založeném na předplatném a následně uloží (auto-archivují, angl. self-archiving, self deposit apod.) článek, resp. finální autorskou verzi článku přijatého ke zveřejnění po recenzním řízení, v otevřeném institucionálním nebo oborovém repozitáři. Uložený článek může být okamžitě přístupný bez omezení, nebo může podléhat embargu vydavatele; v takovém případě může být zájemcům zpřístupněn na základě individuální (automatické) žádosti zaslané autorovi (jde o tzv. ID/OA model  , Immediate Deposit, Optional Access).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==„Gratis“ vs „Libre“==&lt;br /&gt;
Oproti strategiím publikovaní (zlatá a zelená cesta) pojmy „gratis“ a „libre“ označují díla atributy otevřeného přístupu. Atribut „gratis“ znamená, že dílo (článek) je přístupný zdarma.  Tedy odstraňuje finanční bariéry v přístupu k informacím a v zásadě poskytuje čtenáři právo číst, stahovat a tisknout.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naproti tomu atribut „libre“ představuje rovněž bezplatný přístup, avšak zdarma a bez dalších překážek je publikace k dispozici i pro další způsoby využívání i opětovné použití. „Libre otevřený přístup“ je tedy rozšířen o právo vytvářet kopie, šířit je, prohledávat, propojovat, využívat a vytěžovat. Práva na opětovné použití jsou určována příslušnou licencí Creative Commons, zpravidla vyžadující přiznání autorství původních autorů (licence CC-BY).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Open Access Week==&lt;br /&gt;
V ČR se již od roku 2010 na půdě vzdělávacích institucí (vysoké školy, knihovny) pravidelně koná osvětová akce &amp;quot;Týden Open Access&amp;quot; jehož cílem je rozšířit povědomí o problematice otevřeného přístupu mezi vědecké pracovníky a studenty a informovat o výhodách, které jim publikování v režimu OA přináší. &amp;lt;ref&amp;gt;Open Access Week. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week ÚK ČVUT&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access-week/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Strategie OA v ČR==&lt;br /&gt;
Otevřeným přístupem vědeckých informací se zabývala na svém 291. zasedání ze dne 28.února 2014 i Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI)  s doporučeními: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Aby ČR přijala a podpořila národní strategii otevřeného přístupu v souladu s Doporučením Evropské komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání. &lt;br /&gt;
#Výzkumným organizacím&lt;br /&gt;
## podporovat budování repozitářů s otevřeným přístupem;&lt;br /&gt;
## vyzvat výzkumné pracovníky, aby výsledky svého výzkumu zveřejňovali buď v otevřených časopisech nebo v institucionálních či předmětových repozitářích; &lt;br /&gt;
## přijmout vnitřní předpisy a pravidla naplňování zásad otevřeného přístupu&lt;br /&gt;
## zabývat se problematikou ukládání a zpřístupňování výzkumných dat;&lt;br /&gt;
# poskytovatelům podpory v oblasti výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
## podporovat v rámci svěřených kompetenci po vzoru Evropské komise politiku otevřeného přístupu a podle jejího doporučení 3 na národní úrovni, &lt;br /&gt;
## požadovat otevřený přístup k vědeckým publikacím podpořených z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Východiska pro doporučení RVVI===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Berlínská deklarace otevřeného přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách''' z října 2003 &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která vyzývá výzkumné instituce a organizace k podpoře modelu otevřeného přístupu při šíření vědeckých poznatků a jejich využívání s co nejmenšími omezeními;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Deklarace OECD o otevřeném přístupu k výzkumným údajům financovaným z veřejných zdrojů'''  z roku 2004; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu Evropské výzkumné rady''' z roku 2007 (revidovaná v říjnu 2013);&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu v programu Evropské Unie pro program Horizont 2020'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která stanoví příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (pilotně u vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&lt;br /&gt;
*OA Journal Business Models. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Directory&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://oad.simmons.edu/oadwiki/OA_journal_business_models&lt;br /&gt;
*OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm&lt;br /&gt;
*Historie Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Vysoké učení technické v Brně&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/openaccess/historie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky===&lt;br /&gt;
* Open Access Logo PLoS http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Open_Access_logo_PLoS_white.svg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další literatura===&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*Open Access Week. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccessweek.org&lt;br /&gt;
*Public Library of Science - Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;PLoS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: https://www.plos.org/open-access/&lt;br /&gt;
*Directory of Open Access Journals. &amp;lt;i&amp;gt;DOAJ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://doaj.org&lt;br /&gt;
*Open Directory of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;OpenDOAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://opendoar.org&lt;br /&gt;
*Registry of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;ROAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://roar.eprints.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Zlatá cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Zelená cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Komunikace ve vědě a výzkumu]]&lt;br /&gt;
* [[Repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
open access, publikování, otevřený přístup, autoarchivace, vědecká komunikace, věda a výzkum, vědecké časopisy, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zelen%C3%A1_cesta_Open_Access&amp;diff=20411</id>
		<title>Zelená cesta Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zelen%C3%A1_cesta_Open_Access&amp;diff=20411"/>
		<updated>2015-06-13T19:56:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: založení stránky&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Zelená cesta Open Access''' je jedna ze dvou hlavních metod [[Publikování|publikování]] v tzv. režimu [[Open Access]]. Druhá metoda Open Access je [[Zlatá cesta Open Access]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Princip zelené cesty OA spočívá v [[Autoarchivace|autoarchivaci]] vědeckých výstupů samotným autorem nebo jeho domovskou institucí v otevřených [[Repozitář|repozitářích]]. Přehled o existujících otevřených repozitářích lze získat z elektronických adresářů ROAR - Registry of Open Access Repositories (http://roar.eprints.org) anebo OpenDOAR - Directory of Open Access Repositores na adrese (http://www.opendoar.org). Repozitáře lze v zásadě rozdělit na tři hlavní typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Institucionální repozitáře==&lt;br /&gt;
Slouží potřebám vědeckých či vzdělávacích institucí. Je v nich archivován a zpřístupňován obsah vědeckých výzkumů, které vznikly na půdě dané instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Předmětové repozitáře==&lt;br /&gt;
Jsou zaměřeny na konkrétní vědeckou oblast, nebo skupinu oblastí. Nejstarší a patrně nejznámější představitel předmětového repozitáře je Arxiv.org, který od počátku 90. let 20. století zpřístupňuje nejdříve výstupy z oblasti fyziky, poté se záběr repozitáře rozšířil o počítačovou vědu a dnes je zaměření repozitáře polytématické.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Osobní stránky==&lt;br /&gt;
Další alternativou pro autoarchivaci vědeckých výstupů je zpřístupňování vlastních prací skrze osobní stránky vědeckých pracovníků. Nevýhodou tohoto řešení je nízká životnost takovýchto stránek, nejednotná úroveň [[Metadata|metadatového zpracování]] a špatná viditelnost těchto webů. Sofistikovanějším řešením může být zpřístupňování svých prací na osobních profilech vědeckých sociálních sítí jako je např. [http://researchgate.com ResearchGate] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&lt;br /&gt;
*OA Journal Business Models. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Directory&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://oad.simmons.edu/oadwiki/OA_journal_business_models&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další literatura===&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*Open Access Week. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccessweek.org&lt;br /&gt;
*Public Library of Science - Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;PLoS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: https://www.plos.org/open-access/&lt;br /&gt;
*Open Directory of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;OpenDOAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://opendoar.org&lt;br /&gt;
*Registry of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;ROAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://roar.eprints.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Zlatá cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Komunikace ve vědě a výzkumu]]&lt;br /&gt;
* [[Repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
open access, zelená cesta, green road, publikování, otevřený přístup, vědecká komunikace, věda a výzkum, vědecké časopisy, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=20410</id>
		<title>Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=20410"/>
		<updated>2015-06-13T19:54:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: /* Východiska pro doporučení RVVI */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Open_Access_logo_PLoS_white.svg.png|thumb|Logo Open Access, vytvořeno pro potřeby Public Library of Science (PLoS]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open Access, česky Otevřený přístup''' je model [[Komunikace ve vědě a výzkumu|vědecké komunikace]], jehož cílem je zajistit trvalý, bezplatný a okamžitý přístup k výsledkům [[Věda a výzkum|vědy a výzkumu]] prostřednictvím [[Internet|Internetu]]. Jedná se o specifický druh přístupu k vědeckým [[Informace|informacím]]; Open Access není označení pro obchodní model, druh [[Licence|licence]] ani typ vědeckého obsahu. Označením Open Access lze rovněž i rozumět hnutí vědecké komunity, které se snaží tento model prosazovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování &amp;lt;b&amp;gt;bezplatně&amp;lt;/b&amp;gt;, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt;. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie Open Acess==&lt;br /&gt;
Signifikantní rozvoj zaznamenal Open Access sice s počátkem 21. století, nicméně z širšího pohledu lze vysledovat první náznaky budoucího hnutí ještě před 90. lety 20. století. Například předpokladem pro Open Access můžeme označit už technologický vývoj a rozšiřování sítě [[Internet]], nebo vznik některých volně šířených on-line vědeckých časopisů, jako například časopis z oblasti [[Psychologie|psychologie]] Psycologuy, který začal vycházet už v roce 1989. &amp;lt;ref&amp;gt;SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Významným přispěním k formování hnutí podporujícího otevřený přístup k vědeckým informacím se stal [[Preprint|preprintový]] elektronický archiv [http://Arxiv.org Arxiv.org], který byl založen v roce 1992 na půdě Cornellovy univerzity v USA a který se rychle stal uznávaným zdrojem vědeckých informací z oblasti fyziky. Arxiv.org funguje dodnes a jeho oborový záběr se z fyziky rozšířil prakticky do všech oblastí vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní iniciativy, které vedly ke vzniku modelu Open Access a jeho rozšíření, mají počátek v roce 2001, kdy na 34 tisíc vědců z celého světa podepsalo prohlášení určené vydavatelům vědeckých periodik, nazvané jako “'''An Open Letter to Scientific Publishers'''&amp;lt;ref&amp;gt;OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&amp;lt;/ref&amp;gt;”, tedy přeloženo do češtiny jako Otevřený dopis vědeckým vydavatelům. V tomto prohlášení vědci volali po vzniku on-line veřejné knihovny, která by poskytovala úplný přístup k obsahu publikovaného výzkumu a vědeckému diskurzu v medicíně a přírodních vědách a to s možností prohledávání obsahu, který by měl být provázán hypertextovými odkazy. Výsledkem později bylo založení digitální knihovny [http://plos.org Public Library of Science] (PLoS)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším významným milníkem v historii Open Access je tzv. '''Budapešťská iniciativa''' z roku 2002, jejímž cílem bylo přimět vědecké pracovníky, aby výsledky své práce publikovali především v otevřených časopisech. O rok později pak v americké Bethesdě následovalo prohlášení s názvem '''Bethesda Statement on Open Access Publishing''', ve kterém byly poprvé definovány principy modelu Open Access a ještě téhož roku vznikla tzv. '''Berlínská deklarace''', která se snažila myšlenky otevřeného přístupu rozšířit i na půdě vědeckých institucí. Tyto tři dokumenty bývají nazývány souhrnným pojmenováním “'''Iniciativy BBB'''” (BBB initiatives) a jsou dodnes základními pilíři hnutí otevřeného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody Open Access==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný přístup k vědeckým poznatkům, informacím a datům posiluje výměnu vědeckých informací (např. ve vzdělávání), přispívá k rozvoji vědy díky snadnému přístupu k výsledkům výzkumů a zhodnocuje výsledky vědy a výzkumu.&lt;br /&gt;
* Neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací&lt;br /&gt;
* Vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji&lt;br /&gt;
* Díky OA mají přístup k vědeckým informacím i vědci či studenti z rozvojových zemí, kteří by se jinak z důvodu drahých předplatných k těmto informacím dostávali velice těžko. Open Access tak napomáhá k oslabení fenoménu digitální propasti.&lt;br /&gt;
* OA významně zkracuje dobu publikačního procesu. Výsledky vědy a výzkumu se tak mohou k vědecké komunitě dostávat mnohem rychleji (např. díky autoarchivaci preprintů v repozitářích).&lt;br /&gt;
* OA zvyšuje viditelnost a vliv vědeckých informací, protože volně přístupný obsah v režimu OA je častěji stahován a citován, než obsah dostupný pouze komerčně.&lt;br /&gt;
* Zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nevýhody Open Access==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Otevřené časopisy zatím nejsou vnímány jako srovnatelně prestižní s tradičně vydávanými časopisy.&lt;br /&gt;
* Existuje přesvědčení, že Open Access časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy. &lt;br /&gt;
* Kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování.&lt;br /&gt;
* Může častěji docházet k autorskoprávním konfliktům, neboť licenční ujednání se v různých otevřených zdrojích liší a vzniká tak nepřehledná situace z hlediska copyrightu.&lt;br /&gt;
* Metoda autoarchivace v otevřených repozitářích může vést k problémům s vyhledatelností uložených informací v případě, že repozitáře nesplňují [[Metadata|metadatové]] standardy, neumožňují pracovat s protokolem pro sběr metadat v repozitářích OAI-PMH aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní způsoby publikování v rámci otevřeného přístupu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Zlatá cesta Open Access|Zlatá cesta]]''' ''(anglicky: gold open access, gold route to open access, gold open access publishing apod.)''&lt;br /&gt;
Autoři publikují v otevřeném časopise, který poskytuje okamžitý otevřený přístup ke všem článkům na webu vydavatele. Vydavatel může po autorech, jejichž články přijme k publikování, požadovat úhradu poplatků za zpracování článku (angl. article processing charges, APCs, což ale neplatí vždy, např. je-li vydavatelem univerzita, tj. nekomerční vydavatel, nebývají zpravidla poplatky vyžadovány). &amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;&amp;gt;Co je to OA?. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VŠB-TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 1998–2015, 2015-01-08 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Zelená cesta Open Access|Zelená cesta]]''' ''(anglicky: green open access, green route to open access, author-archived open access apod.)''&lt;br /&gt;
Autoři publikují v jakémkoliv časopise založeném na předplatném a následně uloží (auto-archivují, angl. self-archiving, self deposit apod.) článek, resp. finální autorskou verzi článku přijatého ke zveřejnění po recenzním řízení, v otevřeném institucionálním nebo oborovém repozitáři. Uložený článek může být okamžitě přístupný bez omezení, nebo může podléhat embargu vydavatele; v takovém případě může být zájemcům zpřístupněn na základě individuální (automatické) žádosti zaslané autorovi (jde o tzv. ID/OA model  , Immediate Deposit, Optional Access).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==„Gratis“ vs „Libre“==&lt;br /&gt;
Oproti strategiím publikovaní (zlatá a zelená cesta) pojmy „gratis“ a „libre“ označují díla atributy otevřeného přístupu. Atribut „gratis“ znamená, že dílo (článek) je přístupný zdarma.  Tedy odstraňuje finanční bariéry v přístupu k informacím a v zásadě poskytuje čtenáři právo číst, stahovat a tisknout.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naproti tomu atribut „libre“ představuje rovněž bezplatný přístup, avšak zdarma a bez dalších překážek je publikace k dispozici i pro další způsoby využívání i opětovné použití. „Libre otevřený přístup“ je tedy rozšířen o právo vytvářet kopie, šířit je, prohledávat, propojovat, využívat a vytěžovat. Práva na opětovné použití jsou určována příslušnou licencí Creative Commons, zpravidla vyžadující přiznání autorství původních autorů (licence CC-BY).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Open Access Week==&lt;br /&gt;
V ČR se již od roku 2010 na půdě vzdělávacích institucí (vysoké školy, knihovny) pravidelně koná osvětová akce &amp;quot;Týden Open Access&amp;quot; jehož cílem je rozšířit povědomí o problematice otevřeného přístupu mezi vědecké pracovníky a studenty a informovat o výhodách, které jim publikování v režimu OA přináší. &amp;lt;ref&amp;gt;Open Access Week. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week ÚK ČVUT&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access-week/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Strategie OA v ČR==&lt;br /&gt;
Otevřeným přístupem vědeckých informací se zabývala na svém 291. zasedání ze dne 28.února 2014 i Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI)  s doporučeními: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Aby ČR přijala a podpořila národní strategii otevřeného přístupu v souladu s Doporučením Evropské komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání. &lt;br /&gt;
#Výzkumným organizacím&lt;br /&gt;
## podporovat budování repozitářů s otevřeným přístupem;&lt;br /&gt;
## vyzvat výzkumné pracovníky, aby výsledky svého výzkumu zveřejňovali buď v otevřených časopisech nebo v institucionálních či předmětových repozitářích; &lt;br /&gt;
## přijmout vnitřní předpisy a pravidla naplňování zásad otevřeného přístupu&lt;br /&gt;
## zabývat se problematikou ukládání a zpřístupňování výzkumných dat;&lt;br /&gt;
# poskytovatelům podpory v oblasti výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
## podporovat v rámci svěřených kompetenci po vzoru Evropské komise politiku otevřeného přístupu a podle jejího doporučení 3 na národní úrovni, &lt;br /&gt;
## požadovat otevřený přístup k vědeckým publikacím podpořených z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Východiska pro doporučení RVVI===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Berlínská deklarace otevřeného přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách''' z října 2003 &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která vyzývá výzkumné instituce a organizace k podpoře modelu otevřeného přístupu při šíření vědeckých poznatků a jejich využívání s co nejmenšími omezeními;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Deklarace OECD o otevřeném přístupu k výzkumným údajům financovaným z veřejných zdrojů'''  z roku 2004; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu Evropské výzkumné rady''' z roku 2007 (revidovaná v říjnu 2013);&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu v programu Evropské Unie pro program Horizont 2020'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která stanoví příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (pilotně u vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&lt;br /&gt;
*OA Journal Business Models. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Directory&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://oad.simmons.edu/oadwiki/OA_journal_business_models&lt;br /&gt;
*OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm&lt;br /&gt;
*Historie Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Vysoké učení technické v Brně&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/openaccess/historie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky===&lt;br /&gt;
* Open Access Logo PLoS http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Open_Access_logo_PLoS_white.svg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další literatura===&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*Open Access Week. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccessweek.org&lt;br /&gt;
*Public Library of Science - Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;PLoS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: https://www.plos.org/open-access/&lt;br /&gt;
*Directory of Open Access Journals. &amp;lt;i&amp;gt;DOAJ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://doaj.org&lt;br /&gt;
*Open Directory of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;OpenDOAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://opendoar.org&lt;br /&gt;
*Registry of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;ROAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://roar.eprints.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Zlatá cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Zelená cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Komunikace ve vědě a výzkumu]]&lt;br /&gt;
* [[Repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
open access, publikování, otevřený přístup, autoarchivace, vědecká komunikace, věda a výzkum, vědecké časopisy, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=20409</id>
		<title>Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=20409"/>
		<updated>2015-06-13T19:54:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: /* Open Access Week */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Open_Access_logo_PLoS_white.svg.png|thumb|Logo Open Access, vytvořeno pro potřeby Public Library of Science (PLoS]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open Access, česky Otevřený přístup''' je model [[Komunikace ve vědě a výzkumu|vědecké komunikace]], jehož cílem je zajistit trvalý, bezplatný a okamžitý přístup k výsledkům [[Věda a výzkum|vědy a výzkumu]] prostřednictvím [[Internet|Internetu]]. Jedná se o specifický druh přístupu k vědeckým [[Informace|informacím]]; Open Access není označení pro obchodní model, druh [[Licence|licence]] ani typ vědeckého obsahu. Označením Open Access lze rovněž i rozumět hnutí vědecké komunity, které se snaží tento model prosazovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování &amp;lt;b&amp;gt;bezplatně&amp;lt;/b&amp;gt;, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt;. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie Open Acess==&lt;br /&gt;
Signifikantní rozvoj zaznamenal Open Access sice s počátkem 21. století, nicméně z širšího pohledu lze vysledovat první náznaky budoucího hnutí ještě před 90. lety 20. století. Například předpokladem pro Open Access můžeme označit už technologický vývoj a rozšiřování sítě [[Internet]], nebo vznik některých volně šířených on-line vědeckých časopisů, jako například časopis z oblasti [[Psychologie|psychologie]] Psycologuy, který začal vycházet už v roce 1989. &amp;lt;ref&amp;gt;SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Významným přispěním k formování hnutí podporujícího otevřený přístup k vědeckým informacím se stal [[Preprint|preprintový]] elektronický archiv [http://Arxiv.org Arxiv.org], který byl založen v roce 1992 na půdě Cornellovy univerzity v USA a který se rychle stal uznávaným zdrojem vědeckých informací z oblasti fyziky. Arxiv.org funguje dodnes a jeho oborový záběr se z fyziky rozšířil prakticky do všech oblastí vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní iniciativy, které vedly ke vzniku modelu Open Access a jeho rozšíření, mají počátek v roce 2001, kdy na 34 tisíc vědců z celého světa podepsalo prohlášení určené vydavatelům vědeckých periodik, nazvané jako “'''An Open Letter to Scientific Publishers'''&amp;lt;ref&amp;gt;OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&amp;lt;/ref&amp;gt;”, tedy přeloženo do češtiny jako Otevřený dopis vědeckým vydavatelům. V tomto prohlášení vědci volali po vzniku on-line veřejné knihovny, která by poskytovala úplný přístup k obsahu publikovaného výzkumu a vědeckému diskurzu v medicíně a přírodních vědách a to s možností prohledávání obsahu, který by měl být provázán hypertextovými odkazy. Výsledkem později bylo založení digitální knihovny [http://plos.org Public Library of Science] (PLoS)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším významným milníkem v historii Open Access je tzv. '''Budapešťská iniciativa''' z roku 2002, jejímž cílem bylo přimět vědecké pracovníky, aby výsledky své práce publikovali především v otevřených časopisech. O rok později pak v americké Bethesdě následovalo prohlášení s názvem '''Bethesda Statement on Open Access Publishing''', ve kterém byly poprvé definovány principy modelu Open Access a ještě téhož roku vznikla tzv. '''Berlínská deklarace''', která se snažila myšlenky otevřeného přístupu rozšířit i na půdě vědeckých institucí. Tyto tři dokumenty bývají nazývány souhrnným pojmenováním “'''Iniciativy BBB'''” (BBB initiatives) a jsou dodnes základními pilíři hnutí otevřeného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody Open Access==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný přístup k vědeckým poznatkům, informacím a datům posiluje výměnu vědeckých informací (např. ve vzdělávání), přispívá k rozvoji vědy díky snadnému přístupu k výsledkům výzkumů a zhodnocuje výsledky vědy a výzkumu.&lt;br /&gt;
* Neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací&lt;br /&gt;
* Vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji&lt;br /&gt;
* Díky OA mají přístup k vědeckým informacím i vědci či studenti z rozvojových zemí, kteří by se jinak z důvodu drahých předplatných k těmto informacím dostávali velice těžko. Open Access tak napomáhá k oslabení fenoménu digitální propasti.&lt;br /&gt;
* OA významně zkracuje dobu publikačního procesu. Výsledky vědy a výzkumu se tak mohou k vědecké komunitě dostávat mnohem rychleji (např. díky autoarchivaci preprintů v repozitářích).&lt;br /&gt;
* OA zvyšuje viditelnost a vliv vědeckých informací, protože volně přístupný obsah v režimu OA je častěji stahován a citován, než obsah dostupný pouze komerčně.&lt;br /&gt;
* Zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nevýhody Open Access==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Otevřené časopisy zatím nejsou vnímány jako srovnatelně prestižní s tradičně vydávanými časopisy.&lt;br /&gt;
* Existuje přesvědčení, že Open Access časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy. &lt;br /&gt;
* Kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování.&lt;br /&gt;
* Může častěji docházet k autorskoprávním konfliktům, neboť licenční ujednání se v různých otevřených zdrojích liší a vzniká tak nepřehledná situace z hlediska copyrightu.&lt;br /&gt;
* Metoda autoarchivace v otevřených repozitářích může vést k problémům s vyhledatelností uložených informací v případě, že repozitáře nesplňují [[Metadata|metadatové]] standardy, neumožňují pracovat s protokolem pro sběr metadat v repozitářích OAI-PMH aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní způsoby publikování v rámci otevřeného přístupu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Zlatá cesta Open Access|Zlatá cesta]]''' ''(anglicky: gold open access, gold route to open access, gold open access publishing apod.)''&lt;br /&gt;
Autoři publikují v otevřeném časopise, který poskytuje okamžitý otevřený přístup ke všem článkům na webu vydavatele. Vydavatel může po autorech, jejichž články přijme k publikování, požadovat úhradu poplatků za zpracování článku (angl. article processing charges, APCs, což ale neplatí vždy, např. je-li vydavatelem univerzita, tj. nekomerční vydavatel, nebývají zpravidla poplatky vyžadovány). &amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;&amp;gt;Co je to OA?. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VŠB-TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 1998–2015, 2015-01-08 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Zelená cesta Open Access|Zelená cesta]]''' ''(anglicky: green open access, green route to open access, author-archived open access apod.)''&lt;br /&gt;
Autoři publikují v jakémkoliv časopise založeném na předplatném a následně uloží (auto-archivují, angl. self-archiving, self deposit apod.) článek, resp. finální autorskou verzi článku přijatého ke zveřejnění po recenzním řízení, v otevřeném institucionálním nebo oborovém repozitáři. Uložený článek může být okamžitě přístupný bez omezení, nebo může podléhat embargu vydavatele; v takovém případě může být zájemcům zpřístupněn na základě individuální (automatické) žádosti zaslané autorovi (jde o tzv. ID/OA model  , Immediate Deposit, Optional Access).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==„Gratis“ vs „Libre“==&lt;br /&gt;
Oproti strategiím publikovaní (zlatá a zelená cesta) pojmy „gratis“ a „libre“ označují díla atributy otevřeného přístupu. Atribut „gratis“ znamená, že dílo (článek) je přístupný zdarma.  Tedy odstraňuje finanční bariéry v přístupu k informacím a v zásadě poskytuje čtenáři právo číst, stahovat a tisknout.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naproti tomu atribut „libre“ představuje rovněž bezplatný přístup, avšak zdarma a bez dalších překážek je publikace k dispozici i pro další způsoby využívání i opětovné použití. „Libre otevřený přístup“ je tedy rozšířen o právo vytvářet kopie, šířit je, prohledávat, propojovat, využívat a vytěžovat. Práva na opětovné použití jsou určována příslušnou licencí Creative Commons, zpravidla vyžadující přiznání autorství původních autorů (licence CC-BY).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Open Access Week==&lt;br /&gt;
V ČR se již od roku 2010 na půdě vzdělávacích institucí (vysoké školy, knihovny) pravidelně koná osvětová akce &amp;quot;Týden Open Access&amp;quot; jehož cílem je rozšířit povědomí o problematice otevřeného přístupu mezi vědecké pracovníky a studenty a informovat o výhodách, které jim publikování v režimu OA přináší. &amp;lt;ref&amp;gt;Open Access Week. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week ÚK ČVUT&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access-week/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Strategie OA v ČR==&lt;br /&gt;
Otevřeným přístupem vědeckých informací se zabývala na svém 291. zasedání ze dne 28.února 2014 i Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI)  s doporučeními: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Aby ČR přijala a podpořila národní strategii otevřeného přístupu v souladu s Doporučením Evropské komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání. &lt;br /&gt;
#Výzkumným organizacím&lt;br /&gt;
## podporovat budování repozitářů s otevřeným přístupem;&lt;br /&gt;
## vyzvat výzkumné pracovníky, aby výsledky svého výzkumu zveřejňovali buď v otevřených časopisech nebo v institucionálních či předmětových repozitářích; &lt;br /&gt;
## přijmout vnitřní předpisy a pravidla naplňování zásad otevřeného přístupu&lt;br /&gt;
## zabývat se problematikou ukládání a zpřístupňování výzkumných dat;&lt;br /&gt;
# poskytovatelům podpory v oblasti výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
## podporovat v rámci svěřených kompetenci po vzoru Evropské komise politiku otevřeného přístupu a podle jejího doporučení 3 na národní úrovni, &lt;br /&gt;
## požadovat otevřený přístup k vědeckým publikacím podpořených z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Východiska pro doporučení RVVI===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Berlínská deklarace otevřeného přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách''' z října 2003 &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která vyzývá výzkumné instituce a organizace k podpoře modelu otevřeného přístupu při šíření vědeckých poznatků a jejich využívání s co nejmenšími omezeními;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Deklarace OECD o otevřeném přístupu k výzkumným údajům financovaným z veřejných zdrojů'''  z roku 2004; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu Evropské výzkumné rady''' z roku 2007 (revidovaná v říjnu 2013);&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu v programu Evropské Unie pro program Horizont 2020'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která stanoví příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (pilotně u vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&lt;br /&gt;
*OA Journal Business Models. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Directory&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://oad.simmons.edu/oadwiki/OA_journal_business_models&lt;br /&gt;
*OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm&lt;br /&gt;
*Historie Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Vysoké učení technické v Brně&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/openaccess/historie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky===&lt;br /&gt;
* Open Access Logo PLoS http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Open_Access_logo_PLoS_white.svg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další literatura===&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*Open Access Week. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccessweek.org&lt;br /&gt;
*Public Library of Science - Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;PLoS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: https://www.plos.org/open-access/&lt;br /&gt;
*Directory of Open Access Journals. &amp;lt;i&amp;gt;DOAJ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://doaj.org&lt;br /&gt;
*Open Directory of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;OpenDOAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://opendoar.org&lt;br /&gt;
*Registry of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;ROAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://roar.eprints.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Zlatá cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Zelená cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Komunikace ve vědě a výzkumu]]&lt;br /&gt;
* [[Repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
open access, publikování, otevřený přístup, autoarchivace, vědecká komunikace, věda a výzkum, vědecké časopisy, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zlat%C3%A1_cesta_Open_Access&amp;diff=20408</id>
		<title>Zlatá cesta Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zlat%C3%A1_cesta_Open_Access&amp;diff=20408"/>
		<updated>2015-06-13T19:44:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zlatá cesta Open Access (Gold road to Open Access, Gold road) je jeden ze způsobů publikování v režimu [[Open Access]]. Alternativou je tzv. [[Zelená cesta Open Access]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zlatá cesta počívá v publikování vědeckých výstupů prostřednictvím tzv. otevřených časopisů. Autor nebo autorské kolektivy poskytují vydavatelům nevýhradní [[Licence|licenci]] a nadále mu však zůstává [[Copyright|copyright]]; proto má autor právo poskytnout svůj článek nejen více vydavatelům časopisu současně, ale i zpřístupnit jej prostřednictvím repozitářů. Vydavatel otevřeného časopisu článek nebo jiný druh výstupu publikuje ve svém časopise a přístup k těmto výstupům je pak bezplatný a okamžitý pro jakéhokoliv potenciálního zájemce. Výstupy publikované v otevřených časopisech zpravidla procházejí tradičním [[Recenzní řízení|recenzním řízením]], které by mělo zaručovat jejich kvalitu. Existují dva základní modely otevřených časopisů&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&amp;lt;/ref&amp;gt;: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nekomerční časopisy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OA články jsou bezplatné pro čtenáře i autory, náklady na publikování, recenzní řízení, archivaci atd. hradí zpravidla třetí strana (výzkumná instituce, stát prostřednictvím grantů atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Komerční časopis==&lt;br /&gt;
OA články jsou rovněž bezplatné pro čtenáře, nicméně autorům (nebo jejich zaštiťujícím institucím) zůstává, stejně jako u tradičních vědeckých časopisů, nutnost platit vydavateli za publikování v daném časopise. Ceny se pohybují v rozpětí mezi 700 a 3500 amerických dolarů, podle prestiže daného časopisu (BARTOŠEK).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi výše uvedenými druhy otevřených časopisů existuje celá řada kompromisních řešení&amp;lt;ref&amp;gt;OA Journal Business Models. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Directory&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://oad.simmons.edu/oadwiki/OA_journal_business_models&amp;lt;/ref&amp;gt;, například hybridní model publikování, kdy je v rámci jednoho časopisu sloučen jak obsah dostupný pouze předplatitelům, tak obsah volně dostupný v režimu Open Access. Jiným často užívaným nástrojem je časové embargo, kdy vydavatel publikuje článek, který je po uplynutí předem dané lhůty čtenářům uvolněn do režimu volného přístupu bez nutnosti předplatného.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přehled o existujících otevřených časopisech a jejich modelech publikování lze získat v on-line adresáři Directory of Open Access Journals na adrese http://doaj.org.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&lt;br /&gt;
*OA Journal Business Models. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Directory&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://oad.simmons.edu/oadwiki/OA_journal_business_models&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další literatura===&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*Open Access Week. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccessweek.org&lt;br /&gt;
*Public Library of Science - Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;PLoS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: https://www.plos.org/open-access/&lt;br /&gt;
*Directory of Open Access Journals. &amp;lt;i&amp;gt;DOAJ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://doaj.org&lt;br /&gt;
*Open Directory of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;OpenDOAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://opendoar.org&lt;br /&gt;
*Registry of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;ROAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://roar.eprints.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Zelená cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Komunikace ve vědě a výzkumu]]&lt;br /&gt;
* [[Repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
open access, zlatá cesta, gold road, publikování, otevřený přístup, vědecká komunikace, věda a výzkum, vědecké časopisy, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zlat%C3%A1_cesta_Open_Access&amp;diff=20407</id>
		<title>Zlatá cesta Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zlat%C3%A1_cesta_Open_Access&amp;diff=20407"/>
		<updated>2015-06-13T19:43:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: založení stránky&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zlatá cesta Open Access (Gold road to Open Access, Gold road) je jeden ze způsobů publikování v režimu [[Open Access]]. Alternativou je tzv. [[Zelená cesta Open Access]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zlatá cesta počívá v publikování vědeckých výstupů prostřednictvím tzv. otevřených časopisů. Autor nebo autorské kolektivy poskytují vydavatelům nevýhradní [[Licence|licenci]] a nadále mu však zůstává [[Copyright|copyright]]; proto má autor právo poskytnout svůj článek nejen více vydavatelům časopisu současně, ale i zpřístupnit jej prostřednictvím repozitářů. Vydavatel otevřeného časopisu článek nebo jiný druh výstupu publikuje ve svém časopise a přístup k těmto výstupům je pak bezplatný a okamžitý pro jakéhokoliv potenciálního zájemce. Výstupy publikované v otevřených časopisech zpravidla procházejí tradičním [[Recenzní řízení|recenzním řízením]], které by mělo zaručovat jejich kvalitu. Existují dva základní modely otevřených časopisů&amp;lt;ref&amp;gt;BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&amp;lt;/ref&amp;gt;: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nekomerční časopisy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OA články jsou bezplatné pro čtenáře i autory, náklady na publikování, recenzní řízení, archivaci atd. hradí zpravidla třetí strana (výzkumná instituce, stát prostřednictvím grantů atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Komerční časopis==&lt;br /&gt;
OA články jsou rovněž bezplatné pro čtenáře, nicméně autorům (nebo jejich zaštiťujícím institucím) zůstává, stejně jako u tradičních vědeckých časopisů, nutnost platit vydavateli za publikování v daném časopise. Ceny se pohybují v rozpětí mezi 700 a 3500 amerických dolarů, podle prestiže daného časopisu (BARTOŠEK).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi výše uvedenými druhy otevřených časopisů existuje celá řada kompromisních řešení&amp;lt;ref&amp;gt;OA Journal Business Models. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Directory&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://oad.simmons.edu/oadwiki/OA_journal_business_models&amp;lt;/ref&amp;gt;, například hybridní model publikování, kdy je v rámci jednoho časopisu sloučen jak obsah dostupný pouze předplatitelům, tak obsah volně dostupný v režimu Open Access. Jiným často užívaným nástrojem je časové embargo, kdy vydavatel publikuje článek, který je po uplynutí předem dané lhůty čtenářům uvolněn do režimu volného přístupu bez nutnosti předplatného.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přehled o existujících otevřených časopisech a jejich modelech publikování lze získat v on-line adresáři Directory of Open Access Journals na adrese http://doaj.org.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&lt;br /&gt;
*OA Journal Business Models. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Directory&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://oad.simmons.edu/oadwiki/OA_journal_business_models&lt;br /&gt;
*OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm&lt;br /&gt;
*Historie Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Vysoké učení technické v Brně&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/openaccess/historie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další literatura===&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*Open Access Week. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccessweek.org&lt;br /&gt;
*Public Library of Science - Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;PLoS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: https://www.plos.org/open-access/&lt;br /&gt;
*Directory of Open Access Journals. &amp;lt;i&amp;gt;DOAJ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://doaj.org&lt;br /&gt;
*Open Directory of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;OpenDOAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://opendoar.org&lt;br /&gt;
*Registry of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;ROAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://roar.eprints.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Zelená cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Komunikace ve vědě a výzkumu]]&lt;br /&gt;
* [[Repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
open access, zlatá cesta, gold road, publikování, otevřený přístup, vědecká komunikace, věda a výzkum, vědecké časopisy, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=20406</id>
		<title>Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=20406"/>
		<updated>2015-06-13T19:39:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Open_Access_logo_PLoS_white.svg.png|thumb|Logo Open Access, vytvořeno pro potřeby Public Library of Science (PLoS]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open Access, česky Otevřený přístup''' je model [[Komunikace ve vědě a výzkumu|vědecké komunikace]], jehož cílem je zajistit trvalý, bezplatný a okamžitý přístup k výsledkům [[Věda a výzkum|vědy a výzkumu]] prostřednictvím [[Internet|Internetu]]. Jedná se o specifický druh přístupu k vědeckým [[Informace|informacím]]; Open Access není označení pro obchodní model, druh [[Licence|licence]] ani typ vědeckého obsahu. Označením Open Access lze rovněž i rozumět hnutí vědecké komunity, které se snaží tento model prosazovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování &amp;lt;b&amp;gt;bezplatně&amp;lt;/b&amp;gt;, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt;. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie Open Acess==&lt;br /&gt;
Signifikantní rozvoj zaznamenal Open Access sice s počátkem 21. století, nicméně z širšího pohledu lze vysledovat první náznaky budoucího hnutí ještě před 90. lety 20. století. Například předpokladem pro Open Access můžeme označit už technologický vývoj a rozšiřování sítě [[Internet]], nebo vznik některých volně šířených on-line vědeckých časopisů, jako například časopis z oblasti [[Psychologie|psychologie]] Psycologuy, který začal vycházet už v roce 1989. &amp;lt;ref&amp;gt;SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Významným přispěním k formování hnutí podporujícího otevřený přístup k vědeckým informacím se stal [[Preprint|preprintový]] elektronický archiv [http://Arxiv.org Arxiv.org], který byl založen v roce 1992 na půdě Cornellovy univerzity v USA a který se rychle stal uznávaným zdrojem vědeckých informací z oblasti fyziky. Arxiv.org funguje dodnes a jeho oborový záběr se z fyziky rozšířil prakticky do všech oblastí vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní iniciativy, které vedly ke vzniku modelu Open Access a jeho rozšíření, mají počátek v roce 2001, kdy na 34 tisíc vědců z celého světa podepsalo prohlášení určené vydavatelům vědeckých periodik, nazvané jako “'''An Open Letter to Scientific Publishers'''&amp;lt;ref&amp;gt;OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&amp;lt;/ref&amp;gt;”, tedy přeloženo do češtiny jako Otevřený dopis vědeckým vydavatelům. V tomto prohlášení vědci volali po vzniku on-line veřejné knihovny, která by poskytovala úplný přístup k obsahu publikovaného výzkumu a vědeckému diskurzu v medicíně a přírodních vědách a to s možností prohledávání obsahu, který by měl být provázán hypertextovými odkazy. Výsledkem později bylo založení digitální knihovny [http://plos.org Public Library of Science] (PLoS)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším významným milníkem v historii Open Access je tzv. '''Budapešťská iniciativa''' z roku 2002, jejímž cílem bylo přimět vědecké pracovníky, aby výsledky své práce publikovali především v otevřených časopisech. O rok později pak v americké Bethesdě následovalo prohlášení s názvem '''Bethesda Statement on Open Access Publishing''', ve kterém byly poprvé definovány principy modelu Open Access a ještě téhož roku vznikla tzv. '''Berlínská deklarace''', která se snažila myšlenky otevřeného přístupu rozšířit i na půdě vědeckých institucí. Tyto tři dokumenty bývají nazývány souhrnným pojmenováním “'''Iniciativy BBB'''” (BBB initiatives) a jsou dodnes základními pilíři hnutí otevřeného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody Open Access==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný přístup k vědeckým poznatkům, informacím a datům posiluje výměnu vědeckých informací (např. ve vzdělávání), přispívá k rozvoji vědy díky snadnému přístupu k výsledkům výzkumů a zhodnocuje výsledky vědy a výzkumu.&lt;br /&gt;
* Neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací&lt;br /&gt;
* Vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji&lt;br /&gt;
* Díky OA mají přístup k vědeckým informacím i vědci či studenti z rozvojových zemí, kteří by se jinak z důvodu drahých předplatných k těmto informacím dostávali velice těžko. Open Access tak napomáhá k oslabení fenoménu digitální propasti.&lt;br /&gt;
* OA významně zkracuje dobu publikačního procesu. Výsledky vědy a výzkumu se tak mohou k vědecké komunitě dostávat mnohem rychleji (např. díky autoarchivaci preprintů v repozitářích).&lt;br /&gt;
* OA zvyšuje viditelnost a vliv vědeckých informací, protože volně přístupný obsah v režimu OA je častěji stahován a citován, než obsah dostupný pouze komerčně.&lt;br /&gt;
* Zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nevýhody Open Access==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Otevřené časopisy zatím nejsou vnímány jako srovnatelně prestižní s tradičně vydávanými časopisy.&lt;br /&gt;
* Existuje přesvědčení, že Open Access časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy. &lt;br /&gt;
* Kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování.&lt;br /&gt;
* Může častěji docházet k autorskoprávním konfliktům, neboť licenční ujednání se v různých otevřených zdrojích liší a vzniká tak nepřehledná situace z hlediska copyrightu.&lt;br /&gt;
* Metoda autoarchivace v otevřených repozitářích může vést k problémům s vyhledatelností uložených informací v případě, že repozitáře nesplňují [[Metadata|metadatové]] standardy, neumožňují pracovat s protokolem pro sběr metadat v repozitářích OAI-PMH aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní způsoby publikování v rámci otevřeného přístupu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Zlatá cesta Open Access|Zlatá cesta]]''' ''(anglicky: gold open access, gold route to open access, gold open access publishing apod.)''&lt;br /&gt;
Autoři publikují v otevřeném časopise, který poskytuje okamžitý otevřený přístup ke všem článkům na webu vydavatele. Vydavatel může po autorech, jejichž články přijme k publikování, požadovat úhradu poplatků za zpracování článku (angl. article processing charges, APCs, což ale neplatí vždy, např. je-li vydavatelem univerzita, tj. nekomerční vydavatel, nebývají zpravidla poplatky vyžadovány). &amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;&amp;gt;Co je to OA?. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VŠB-TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 1998–2015, 2015-01-08 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Zelená cesta Open Access|Zelená cesta]]''' ''(anglicky: green open access, green route to open access, author-archived open access apod.)''&lt;br /&gt;
Autoři publikují v jakémkoliv časopise založeném na předplatném a následně uloží (auto-archivují, angl. self-archiving, self deposit apod.) článek, resp. finální autorskou verzi článku přijatého ke zveřejnění po recenzním řízení, v otevřeném institucionálním nebo oborovém repozitáři. Uložený článek může být okamžitě přístupný bez omezení, nebo může podléhat embargu vydavatele; v takovém případě může být zájemcům zpřístupněn na základě individuální (automatické) žádosti zaslané autorovi (jde o tzv. ID/OA model  , Immediate Deposit, Optional Access).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==„Gratis“ vs „Libre“==&lt;br /&gt;
Oproti strategiím publikovaní (zlatá a zelená cesta) pojmy „gratis“ a „libre“ označují díla atributy otevřeného přístupu. Atribut „gratis“ znamená, že dílo (článek) je přístupný zdarma.  Tedy odstraňuje finanční bariéry v přístupu k informacím a v zásadě poskytuje čtenáři právo číst, stahovat a tisknout.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naproti tomu atribut „libre“ představuje rovněž bezplatný přístup, avšak zdarma a bez dalších překážek je publikace k dispozici i pro další způsoby využívání i opětovné použití. „Libre otevřený přístup“ je tedy rozšířen o právo vytvářet kopie, šířit je, prohledávat, propojovat, využívat a vytěžovat. Práva na opětovné použití jsou určována příslušnou licencí Creative Commons, zpravidla vyžadující přiznání autorství původních autorů (licence CC-BY).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Open Access Week==&lt;br /&gt;
V ČR se již od roku 2010 pravidelně koná &amp;quot;Týden Open Access&amp;quot; jehož cílem je rozšířit povědomí o problematice otevřeného přístupu mezi vědecké pracovníky a studenty a informovat o výhodách, které jim publikování v režimu OA přináší. &amp;lt;ref&amp;gt;Open Access Week. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week ÚK ČVUT&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access-week/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Strategie OA v ČR==&lt;br /&gt;
Otevřeným přístupem vědeckých informací se zabývala na svém 291. zasedání ze dne 28.února 2014 i Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI)  s doporučeními: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Aby ČR přijala a podpořila národní strategii otevřeného přístupu v souladu s Doporučením Evropské komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání. &lt;br /&gt;
#Výzkumným organizacím&lt;br /&gt;
## podporovat budování repozitářů s otevřeným přístupem;&lt;br /&gt;
## vyzvat výzkumné pracovníky, aby výsledky svého výzkumu zveřejňovali buď v otevřených časopisech nebo v institucionálních či předmětových repozitářích; &lt;br /&gt;
## přijmout vnitřní předpisy a pravidla naplňování zásad otevřeného přístupu&lt;br /&gt;
## zabývat se problematikou ukládání a zpřístupňování výzkumných dat;&lt;br /&gt;
# poskytovatelům podpory v oblasti výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
## podporovat v rámci svěřených kompetenci po vzoru Evropské komise politiku otevřeného přístupu a podle jejího doporučení 3 na národní úrovni, &lt;br /&gt;
## požadovat otevřený přístup k vědeckým publikacím podpořených z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Východiska pro doporučení RVVI===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Berlínská deklarace otevřeného přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách''' z října 2003 &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která vyzývá výzkumné instituce a organizace k podpoře modelu otevřeného přístupu při šíření vědeckých poznatků a jejich využívání s co nejmenšími omezeními;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Deklarace OECD o otevřeném přístupu k výzkumným údajům financovaným z veřejných zdrojů'''  z roku 2004; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu Evropské výzkumné rady''' z roku 2007 (revidovaná v říjnu 2013);&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu v programu Evropské Unie pro program Horizont 2020'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která stanoví příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (pilotně u vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&lt;br /&gt;
*OA Journal Business Models. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Directory&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://oad.simmons.edu/oadwiki/OA_journal_business_models&lt;br /&gt;
*OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm&lt;br /&gt;
*Historie Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Vysoké učení technické v Brně&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/openaccess/historie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky===&lt;br /&gt;
* Open Access Logo PLoS http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Open_Access_logo_PLoS_white.svg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další literatura===&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*Open Access Week. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccessweek.org&lt;br /&gt;
*Public Library of Science - Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;PLoS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: https://www.plos.org/open-access/&lt;br /&gt;
*Directory of Open Access Journals. &amp;lt;i&amp;gt;DOAJ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://doaj.org&lt;br /&gt;
*Open Directory of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;OpenDOAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://opendoar.org&lt;br /&gt;
*Registry of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;ROAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://roar.eprints.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Zlatá cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Zelená cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Komunikace ve vědě a výzkumu]]&lt;br /&gt;
* [[Repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
open access, publikování, otevřený přístup, autoarchivace, vědecká komunikace, věda a výzkum, vědecké časopisy, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=20405</id>
		<title>Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=20405"/>
		<updated>2015-06-13T19:34:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Open_Access_logo_PLoS_white.svg.png|thumb|Logo Open Access, vytvořeno pro potřeby Public Library of Science (PLoS]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open Access, česky Otevřený přístup''' je model [[Komunikace ve vědě a výzkumu|vědecké komunikace]], jehož cílem je zajistit trvalý, bezplatný a okamžitý přístup k výsledkům [[Věda a výzkum|vědy a výzkumu]] prostřednictvím [[Internet|Internetu]]. Jedná se o specifický druh přístupu k vědeckým [[Informace|informacím]]; Open Access není označení pro obchodní model, druh [[Licence|licence]] ani typ vědeckého obsahu. Označením Open Access lze rovněž i rozumět hnutí vědecké komunity, které se snaží tento model prosazovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování &amp;lt;b&amp;gt;bezplatně&amp;lt;/b&amp;gt;, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt;. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie Open Acess==&lt;br /&gt;
Signifikantní rozvoj zaznamenal Open Access sice s počátkem 21. století, nicméně z širšího pohledu lze vysledovat první náznaky budoucího hnutí ještě před 90. lety 20. století. Například předpokladem pro Open Access můžeme označit už technologický vývoj a rozšiřování sítě [[Internet]], nebo vznik některých volně šířených on-line vědeckých časopisů, jako například časopis z oblasti [[Psychologie|psychologie]] Psycologuy, který začal vycházet už v roce 1989. &amp;lt;ref&amp;gt;SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Významným přispěním k formování hnutí podporujícího otevřený přístup k vědeckým informacím se stal [[Preprint|preprintový]] elektronický archiv [http://Arxiv.org Arxiv.org], který byl založen v roce 1992 na půdě Cornellovy univerzity v USA a který se rychle stal uznávaným zdrojem vědeckých informací z oblasti fyziky. Arxiv.org funguje dodnes a jeho oborový záběr se z fyziky rozšířil prakticky do všech oblastí vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní iniciativy, které vedly ke vzniku modelu Open Access a jeho rozšíření, mají počátek v roce 2001, kdy na 34 tisíc vědců z celého světa podepsalo prohlášení určené vydavatelům vědeckých periodik, nazvané jako “'''An Open Letter to Scientific Publishers'''&amp;lt;ref&amp;gt;OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&amp;lt;/ref&amp;gt;”, tedy přeloženo do češtiny jako Otevřený dopis vědeckým vydavatelům. V tomto prohlášení vědci volali po vzniku on-line veřejné knihovny, která by poskytovala úplný přístup k obsahu publikovaného výzkumu a vědeckému diskurzu v medicíně a přírodních vědách a to s možností prohledávání obsahu, který by měl být provázán hypertextovými odkazy. Výsledkem později bylo založení digitální knihovny [http://plos.org Public Library of Science] (PLoS)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším významným milníkem v historii Open Access je tzv. '''Budapešťská iniciativa''' z roku 2002, jejímž cílem bylo přimět vědecké pracovníky, aby výsledky své práce publikovali především v otevřených časopisech. O rok později pak v americké Bethesdě následovalo prohlášení s názvem '''Bethesda Statement on Open Access Publishing''', ve kterém byly poprvé definovány principy modelu Open Access a ještě téhož roku vznikla tzv. '''Berlínská deklarace''', která se snažila myšlenky otevřeného přístupu rozšířit i na půdě vědeckých institucí. Tyto tři dokumenty bývají nazývány souhrnným pojmenováním “'''Iniciativy BBB'''” (BBB initiatives) a jsou dodnes základními pilíři hnutí otevřeného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody Open Access==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný přístup k vědeckým poznatkům, informacím a datům posiluje výměnu vědeckých informací (např. ve vzdělávání), přispívá k rozvoji vědy díky snadnému přístupu k výsledkům výzkumů a zhodnocuje výsledky vědy a výzkumu.&lt;br /&gt;
* Neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací&lt;br /&gt;
* Vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji&lt;br /&gt;
* Díky OA mají přístup k vědeckým informacím i vědci či studenti z rozvojových zemí, kteří by se jinak z důvodu drahých předplatných k těmto informacím dostávali velice těžko. Open Access tak napomáhá k oslabení fenoménu digitální propasti.&lt;br /&gt;
* OA významně zkracuje dobu publikačního procesu. Výsledky vědy a výzkumu se tak mohou k vědecké komunitě dostávat mnohem rychleji (např. díky autoarchivaci preprintů v repozitářích).&lt;br /&gt;
* OA zvyšuje viditelnost a vliv vědeckých informací, protože volně přístupný obsah v režimu OA je častěji stahován a citován, než obsah dostupný pouze komerčně.&lt;br /&gt;
* Zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nevýhody Open Access==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Otevřené časopisy zatím nejsou vnímány jako srovnatelně prestižní s tradičně vydávanými časopisy.&lt;br /&gt;
* Existuje přesvědčení, že Open Access časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy. &lt;br /&gt;
* Kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování.&lt;br /&gt;
* Může častěji docházet k autorskoprávním konfliktům, neboť licenční ujednání se v různých otevřených zdrojích liší a vzniká tak nepřehledná situace z hlediska copyrightu.&lt;br /&gt;
* Metoda autoarchivace v otevřených repozitářích může vést k problémům s vyhledatelností uložených informací v případě, že repozitáře nesplňují [[Metadata|metadatové]] standardy, neumožňují pracovat s protokolem pro sběr metadat v repozitářích OAI-PMH aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní způsoby publikování v rámci otevřeného přístupu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Zlatá cesta Open Access|Zlatá cesta]]''' ''(anglicky: gold open access, gold route to open access, gold open access publishing apod.)''&lt;br /&gt;
Autoři publikují v otevřeném časopise, který poskytuje okamžitý otevřený přístup ke všem článkům na webu vydavatele. Vydavatel může po autorech, jejichž články přijme k publikování, požadovat úhradu poplatků za zpracování článku (angl. article processing charges, APCs, což ale neplatí vždy, např. je-li vydavatelem univerzita, tj. nekomerční vydavatel, nebývají zpravidla poplatky vyžadovány). &amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;&amp;gt;Co je to OA?. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VŠB-TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 1998–2015, 2015-01-08 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Zelená cesta Open Access|Zelená cesta]]''' ''(anglicky: green open access, green route to open access, author-archived open access apod.)''&lt;br /&gt;
Autoři publikují v jakémkoliv časopise založeném na předplatném a následně uloží (auto-archivují, angl. self-archiving, self deposit apod.) článek, resp. finální autorskou verzi článku přijatého ke zveřejnění po recenzním řízení, v otevřeném institucionálním nebo oborovém repozitáři. Uložený článek může být okamžitě přístupný bez omezení, nebo může podléhat embargu vydavatele; v takovém případě může být zájemcům zpřístupněn na základě individuální (automatické) žádosti zaslané autorovi (jde o tzv. ID/OA model  , Immediate Deposit, Optional Access).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==„Gratis“ vs „Libre“==&lt;br /&gt;
Oproti strategiím publikovaní (zlatá a zelená cesta) pojmy „gratis“ a „libre“ označují díla atributy otevřeného přístupu. Atribut „gratis“ znamená, že dílo (článek) je přístupný zdarma.  Tedy odstraňuje finanční bariéry v přístupu k informacím a v zásadě poskytuje čtenáři právo číst, stahovat a tisknout.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naproti tomu atribut „libre“ představuje rovněž bezplatný přístup, avšak zdarma a bez dalších překážek je publikace k dispozici i pro další způsoby využívání i opětovné použití. „Libre otevřený přístup“ je tedy rozšířen o právo vytvářet kopie, šířit je, prohledávat, propojovat, využívat a vytěžovat. Práva na opětovné použití jsou určována příslušnou licencí Creative Commons, zpravidla vyžadující přiznání autorství původních autorů (licence CC-BY).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Open Access Week==&lt;br /&gt;
V ČR se již od roku 2010 pravidelně koná &amp;quot;Týden Open Access&amp;quot; jehož cílem je rozšířit povědomí o problematice otevřeného přístupu mezi vědecké pracovníky a studenty a informovat o výhodách, které jim publikování v režimu OA přináší. &amp;lt;ref&amp;gt;Open Access Week. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week ÚK ČVUT&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access-week/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Strategie OA v ČR==&lt;br /&gt;
Otevřeným přístupem vědeckých informací se zabývala na svém 291. zasedání ze dne 28.února 2014 i Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI)  s doporučeními: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Aby ČR přijala a podpořila národní strategii otevřeného přístupu v souladu s Doporučením Evropské komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání. &lt;br /&gt;
#Výzkumným organizacím&lt;br /&gt;
## podporovat budování repozitářů s otevřeným přístupem;&lt;br /&gt;
## vyzvat výzkumné pracovníky, aby výsledky svého výzkumu zveřejňovali buď v otevřených časopisech nebo v institucionálních či předmětových repozitářích; &lt;br /&gt;
## přijmout vnitřní předpisy a pravidla naplňování zásad otevřeného přístupu&lt;br /&gt;
## zabývat se problematikou ukládání a zpřístupňování výzkumných dat;&lt;br /&gt;
# poskytovatelům podpory v oblasti výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
## podporovat v rámci svěřených kompetenci po vzoru Evropské komise politiku otevřeného přístupu a podle jejího doporučení 3 na národní úrovni, &lt;br /&gt;
## požadovat otevřený přístup k vědeckým publikacím podpořených z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Východiska pro doporučení RVVI===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Berlínská deklarace otevřeného přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách''' z října 2003 &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která vyzývá výzkumné instituce a organizace k podpoře modelu otevřeného přístupu při šíření vědeckých poznatků a jejich využívání s co nejmenšími omezeními;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Deklarace OECD o otevřeném přístupu k výzkumným údajům financovaným z veřejných zdrojů'''  z roku 2004; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu Evropské výzkumné rady''' z roku 2007 (revidovaná v říjnu 2013);&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu v programu Evropské Unie pro program Horizont 2020'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která stanoví příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (pilotně u vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&lt;br /&gt;
*OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm&lt;br /&gt;
*Historie Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Vysoké učení technické v Brně&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/openaccess/historie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky===&lt;br /&gt;
* Open Access Logo PLoS http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Open_Access_logo_PLoS_white.svg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další literatura===&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*Open Access Week. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccessweek.org&lt;br /&gt;
*Public Library of Science - Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;PLoS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: https://www.plos.org/open-access/&lt;br /&gt;
*Directory of Open Access Journals. &amp;lt;i&amp;gt;DOAJ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://doaj.org&lt;br /&gt;
*Open Directory of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;OpenDOAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://opendoar.org&lt;br /&gt;
*Registry of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;ROAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://roar.eprints.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Zlatá cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Zelená cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Komunikace ve vědě a výzkumu]]&lt;br /&gt;
* [[Repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
open access, publikování, otevřený přístup, autoarchivace, vědecká komunikace, věda a výzkum, vědecké časopisy, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=20404</id>
		<title>Open Access</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_Access&amp;diff=20404"/>
		<updated>2015-06-13T19:32:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: rozšíření článku (historie, nevýhody), změna některých formulací, rozšíření zdrojů a doporučené literatury, drobné formální a stylistické úpravy&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Open_Access_logo_PLoS_white.svg.png|thumb|Logo Open Access, vytvořeno pro potřeby Public Library of Science (PLoS]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Open Access, česky Otevřený přístup''' je model [[Komunikace ve vědě a výzkumu|vědecké komunikace]], jehož cílem je zajistit trvalý, bezplatný a okamžitý přístup k výsledkům [[Věda a výzkum|vědy a výzkumu]] prostřednictvím [[Internet|Internetu]]. Jedná se o specifický druh přístupu k vědeckým [[Informace|informacím]]; Open Access není označení pro obchodní model, druh [[Licence|licence]] ani typ vědeckého obsahu. Označením Open Access lze rovněž i rozumět hnutí vědecké komunity, které se snaží tento model prosazovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Otevřený přístup se týká těch vědeckých výstupů, které vědci (autoři) jinak běžně poskytují vydavatelům k publikování &amp;lt;b&amp;gt;bezplatně&amp;lt;/b&amp;gt;, bez nároku na honorář. Zahrnuje v prvé řadě recenzované vědecké časopisecké články a jejich rukopisné autorské verze, preprinty nebo postprinty, dále pak konferenční příspěvky, monografie a datové soubory různého typu. Otevřeně přístupné publikace mohou být distribuovány a využívány ve vědě, výuce a souvisejících oblastech.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt;. (© 1998–2015). Získáno 2015-01-29, z Ústřední knihovna VŠB–Technické univerzity Ostrava: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie Open Acess==&lt;br /&gt;
Signifikantní rozvoj zaznamenal Open Access sice s počátkem 21. století, nicméně z širšího pohledu lze vysledovat první náznaky budoucího hnutí ještě před 90. lety 20. století. Například předpokladem pro Open Access můžeme označit už technologický vývoj a rozšiřování sítě [[Internet]], nebo vznik některých volně šířených on-line vědeckých časopisů, jako například časopis z oblasti [[Psychologie|psychologie]] Psycologuy, který začal vycházet už v roce 1989. &amp;lt;ref&amp;gt;SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm &amp;lt;/ref&amp;gt; Významným přispěním k formování hnutí podporujícího otevřený přístup k vědeckým informacím se stal [[Preprint|preprintový]] elektronický archiv [http://Arxiv.org Arxiv.org], který byl založen v roce 1992 na půdě Cornellovy univerzity v USA a který se rychle stal uznávaným zdrojem vědeckých informací z oblasti fyziky. Arxiv.org funguje dodnes a jeho oborový záběr se z fyziky rozšířil prakticky do všech oblastí vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní iniciativy, které vedly ke vzniku modelu Open Access a jeho rozšíření, mají počátek v roce 2001, kdy na 34 tisíc vědců z celého světa podepsalo prohlášení určené vydavatelům vědeckých periodik, nazvané jako “'''An Open Letter to Scientific Publishers'''&amp;lt;ref&amp;gt;OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&amp;lt;/ref&amp;gt;”, tedy přeloženo do češtiny jako Otevřený dopis vědeckým vydavatelům. V tomto prohlášení vědci volali po vzniku on-line veřejné knihovny, která by poskytovala úplný přístup k obsahu publikovaného výzkumu a vědeckému diskurzu v medicíně a přírodních vědách a to s možností prohledávání obsahu, který by měl být provázán hypertextovými odkazy. Výsledkem později bylo založení digitální knihovny [http://plos.org Public Library of Science] (PLoS)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším významným milníkem v historii Open Access je tzv. '''Budapešťská iniciativa''' z roku 2002, jejímž cílem bylo přimět vědecké pracovníky, aby výsledky své práce publikovali především v otevřených časopisech. O rok později pak v americké Bethesdě následovalo prohlášení s názvem '''Bethesda Statement on Open Access Publishing''', ve kterém byly poprvé definovány principy modelu Open Access a ještě téhož roku vznikla tzv. '''Berlínská deklarace''', která se snažila myšlenky otevřeného přístupu rozšířit i na půdě vědeckých institucí. Tyto tři dokumenty bývají nazývány souhrnným pojmenováním “'''Iniciativy BBB'''” (BBB initiatives) a jsou dodnes základními pilíři hnutí otevřeného přístupu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody Open Access==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Volný přístup k vědeckým poznatkům, informacím a datům posiluje výměnu vědeckých informací (např. ve vzdělávání), přispívá k rozvoji vědy díky snadnému přístupu k výsledkům výzkumů a zhodnocuje výsledky vědy a výzkumu.&lt;br /&gt;
* Neomezená (bezplatná) dostupnost kvalitních vědeckých publikací&lt;br /&gt;
* Vyšší dopad publikací, jež jsou výstupem z projektů podpořených veřejnými finančními zdroji&lt;br /&gt;
* Díky OA mají přístup k vědeckým informacím i vědci či studenti z rozvojových zemí, kteří by se jinak z důvodu drahých předplatných k těmto informacím dostávali velice těžko. Open Access tak napomáhá k oslabení fenoménu digitální propasti.&lt;br /&gt;
* OA významně zkracuje dobu publikačního procesu. Výsledky vědy a výzkumu se tak mohou k vědecké komunitě dostávat mnohem rychleji (např. díky autoarchivaci preprintů v repozitářích).&lt;br /&gt;
* OA zvyšuje viditelnost a vliv vědeckých informací, protože volně přístupný obsah v režimu OA je častěji stahován a citován, než obsah dostupný pouze komerčně.&lt;br /&gt;
* Zviditelnění vědeckých výsledků instituce autorů nebo univerzity, tj. zvýšení její prestiže;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nevýhody Open Access==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Otevřené časopisy zatím nejsou vnímány jako srovnatelně prestižní s tradičně vydávanými časopisy.&lt;br /&gt;
* Existuje přesvědčení, že Open Access časopisy nemají kvalitativní kontrolu na stejné úrovni jako renomované tradiční časopisy. &lt;br /&gt;
* Kvůli tomu, že náklady na publikování v otevřených časopisech hradí v některých případech třetí strana (sponzorství), může docházet ke střetům zájmů a pochybnostem ohledně financování výzkumu a jeho možnému ovlivňování.&lt;br /&gt;
* Může častěji docházet k autorskoprávním konfliktům, neboť licenční ujednání se v různých otevřených zdrojích liší a vzniká tak nepřehledná situace z hlediska copyrightu.&lt;br /&gt;
* Metoda autoarchivace v otevřených repozitářích může vést k problémům s vyhledatelností uložených informací v případě, že repozitáře nesplňují [[Metadata|metadatové]] standardy, neumožňují pracovat s protokolem pro sběr metadat v repozitářích OAI-PMH aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní způsoby publikování v rámci otevřeného přístupu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zlatá cesta''' ''(anglicky: gold open access, gold route to open access, gold open access publishing apod.)''&lt;br /&gt;
Autoři publikují v otevřeném časopise, který poskytuje okamžitý otevřený přístup ke všem článkům na webu vydavatele. Vydavatel může po autorech, jejichž články přijme k publikování, požadovat úhradu poplatků za zpracování článku (angl. article processing charges, APCs, což ale neplatí vždy, např. je-li vydavatelem univerzita, tj. nekomerční vydavatel, nebývají zpravidla poplatky vyžadovány). &amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;&amp;gt;Co je to OA?. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VŠB-TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA. &amp;lt;i&amp;gt;Co je to otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 1998–2015, 2015-01-08 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.vsb.cz/open-access/open-access.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zelená cesta''' ''(anglicky: green open access, green route to open access, author-archived open access apod.)''&lt;br /&gt;
Autoři publikují v jakémkoliv časopise založeném na předplatném a následně uloží (auto-archivují, angl. self-archiving, self deposit apod.) článek, resp. finální autorskou verzi článku přijatého ke zveřejnění po recenzním řízení, v otevřeném institucionálním nebo oborovém repozitáři. Uložený článek může být okamžitě přístupný bez omezení, nebo může podléhat embargu vydavatele; v takovém případě může být zájemcům zpřístupněn na základě individuální (automatické) žádosti zaslané autorovi (jde o tzv. ID/OA model  , Immediate Deposit, Optional Access).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==„Gratis“ vs „Libre“==&lt;br /&gt;
Oproti strategiím publikovaní (zlatá a zelená cesta) pojmy „gratis“ a „libre“ označují díla atributy otevřeného přístupu. Atribut „gratis“ znamená, že dílo (článek) je přístupný zdarma.  Tedy odstraňuje finanční bariéry v přístupu k informacím a v zásadě poskytuje čtenáři právo číst, stahovat a tisknout.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naproti tomu atribut „libre“ představuje rovněž bezplatný přístup, avšak zdarma a bez dalších překážek je publikace k dispozici i pro další způsoby využívání i opětovné použití. „Libre otevřený přístup“ je tedy rozšířen o právo vytvářet kopie, šířit je, prohledávat, propojovat, využívat a vytěžovat. Práva na opětovné použití jsou určována příslušnou licencí Creative Commons, zpravidla vyžadující přiznání autorství původních autorů (licence CC-BY).&amp;lt;ref name=&amp;quot;vsb&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Open Access Week==&lt;br /&gt;
V ČR se již od roku 2010 pravidelně koná &amp;quot;Týden Open Access&amp;quot; jehož cílem je rozšířit povědomí o problematice otevřeného přístupu mezi vědecké pracovníky a studenty a informovat o výhodách, které jim publikování v režimu OA přináší. &amp;lt;ref&amp;gt;Open Access Week. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week ÚK ČVUT&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2010 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access-week/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Strategie OA v ČR==&lt;br /&gt;
Otevřeným přístupem vědeckých informací se zabývala na svém 291. zasedání ze dne 28.února 2014 i Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI)  s doporučeními: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Aby ČR přijala a podpořila národní strategii otevřeného přístupu v souladu s Doporučením Evropské komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání. &lt;br /&gt;
#Výzkumným organizacím&lt;br /&gt;
## podporovat budování repozitářů s otevřeným přístupem;&lt;br /&gt;
## vyzvat výzkumné pracovníky, aby výsledky svého výzkumu zveřejňovali buď v otevřených časopisech nebo v institucionálních či předmětových repozitářích; &lt;br /&gt;
## přijmout vnitřní předpisy a pravidla naplňování zásad otevřeného přístupu&lt;br /&gt;
## zabývat se problematikou ukládání a zpřístupňování výzkumných dat;&lt;br /&gt;
# poskytovatelům podpory v oblasti výzkumu a vývoje&lt;br /&gt;
## podporovat v rámci svěřených kompetenci po vzoru Evropské komise politiku otevřeného přístupu a podle jejího doporučení 3 na národní úrovni, &lt;br /&gt;
## požadovat otevřený přístup k vědeckým publikacím podpořených z veřejných prostředků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Východiska pro doporučení RVVI===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Berlínská deklarace otevřeného přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách''' z října 2003 &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která vyzývá výzkumné instituce a organizace k podpoře modelu otevřeného přístupu při šíření vědeckých poznatků a jejich využívání s co nejmenšími omezeními;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Deklarace OECD o otevřeném přístupu k výzkumným údajům financovaným z veřejných zdrojů'''  z roku 2004; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu Evropské výzkumné rady''' z roku 2007 (revidovaná v říjnu 2013);&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Pravidla otevřeného přístupu v programu Evropské Unie pro program Horizont 2020'''&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;která stanoví příjemcům grantů povinnost zajistit otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím (pilotně u vybraných projektů také k výzkumným údajům) souvisejícím s projektovými výsledky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. &amp;lt;i&amp;gt;Zpravodaj ÚVT MU&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2009, &amp;lt;b&amp;gt;XX&amp;lt;/b&amp;gt;(2.) [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html&lt;br /&gt;
*OLIJHOEK, Tom. A Short History of Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access Week&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2011 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.openaccessweek.org/profiles/blogs/open-access-week-2011-a-short-history-of-open-access&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*SUBER, Peter. Open Access Overview. Earlham College [online]. 2004, 12-16-2013 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://legacy.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm&lt;br /&gt;
*Historie Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Vysoké učení technické v Brně&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/openaccess/historie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použité obrázky===&lt;br /&gt;
* Open Access Logo PLoS http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Open_Access_logo_PLoS_white.svg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další literatura===&lt;br /&gt;
*Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccess.cz&lt;br /&gt;
*Open Access Week. &amp;lt;i&amp;gt;Open Access&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://openaccessweek.org&lt;br /&gt;
*Public Library of Science - Open Access. &amp;lt;i&amp;gt;PLoS&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: https://www.plos.org/open-access/&lt;br /&gt;
*Directory of Open Access Journals. &amp;lt;i&amp;gt;DOAJ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://doaj.org&lt;br /&gt;
*Open Directory of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;OpenDOAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://opendoar.org&lt;br /&gt;
*Registry of Open Access Repositories. &amp;lt;i&amp;gt;ROAR&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://roar.eprints.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Zlatá cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Zelená cesta Open Access]]&lt;br /&gt;
* [[Komunikace ve vědě a výzkumu]]&lt;br /&gt;
* [[Repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
open access, publikování, otevřený přístup, autoarchivace, vědecká komunikace, věda a výzkum, vědecké časopisy, repozitáře&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Open_Access_logo_PLoS_white.svg.png&amp;diff=20401</id>
		<title>Soubor:Open Access logo PLoS white.svg.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Open_Access_logo_PLoS_white.svg.png&amp;diff=20401"/>
		<updated>2015-06-13T14:02:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=20400</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=20400"/>
		<updated>2015-06-13T13:57:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Tomas.Vejvoda: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Ibrahimová-Kolárová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  Ventluková, Martina&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Tomas.Vejvoda</name></author>
		
	</entry>
</feed>