<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Valeri.Rose.Palkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Valeri.Rose.Palkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Valeri.Rose.Palkova"/>
	<updated>2026-05-09T01:57:12Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=57275</id>
		<title>Norbert Wiener</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=57275"/>
		<updated>2019-02-09T14:21:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Valeri.Rose.Palkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Norbert Wiener''' byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s [[Arturo Rosenblueth|Arturo Rosenbluethem]] považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; Toto slovo použil ve své knize Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů.  Také v ní odhalil a formuloval zákonitosti při přenosu a zpracování informací. Objasnil podobnost v činnosti počítacích strojů a nervové soustavy. Během druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
Narodil se (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) Leovi a Berthy Wienerových, ruských židovských emigramtů. Zemřel během pracovního pobytu ve Stockholmu v roce 1964. Již ve 25 letech se stal docentem a ve 37 řádným profesorem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Jeho otec byl lingvista, překladatel a učitel slovanských jazyků na Harvardu. Učil tedy svého syna doma. Byl považován za zázračné dítě. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostáva, ale už v 11 letech odmaturoval (žaci obvykle končí studium v 18 letech) na Ayer High School. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;&amp;gt;MAREŠ, Milan. &amp;lt;i&amp;gt;Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1906 nastoupil na studium matematiky na vysokou školu Tufts collage, kde získal bakalářský titul. Poté nastoupil na Harvard, kde studoval zoologii, ale o rok později se přesunul na Cornellovu univerzitu, kde studoval filozofii na popud svého otce. O rok později tedy v roce 1911 se vrátil na Harvard, kde pokračoval ve studiu filozofie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1912 obdržel titul Ph.D. na Harvardské univerzitě za svou dizertační práci týkající se matematické logiky. Odešel do Anglie, krátce studoval na Cambridgi u Bertranda Russella a v Německu v Göttingenu pod Davidem Hilbertem. Nakonec se vrátil zpět do USA. V roce 1931 mu byl udělen profesorský titul.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;&amp;gt;Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
V letech 1915-1916 začal učit kurzy filozofii na Harvardu. Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pracoval pak pro General Electric, psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učil na univerzitě v Maine.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; Později pracoval v oblasti balistiky v Aberdeen Proving Ground ve státě Maryland.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Marylandu po skonšení války vzal místo učitele matematiky na MIT (poté co byl odmítla University of Melbourne). Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Během práce pro MIT často cestoval po Evropě (kde se oženil s Margaret Engemannovou). Cestoval také po univerzitách jako třeba Sovětský svaz a Čína, kde přednášel. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1961 byl v Praze hostem ČSAV, kde přednesl několik odborných přednášek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot; /&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědecká práce ==&lt;br /&gt;
Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden z druhů náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory, teorií potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kybernetika ===&lt;br /&gt;
Norbert Wiener je především znám jako &amp;quot;otec kybernetiky&amp;quot;. Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech, společnosti a strojích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiener dokázal principy, které se uplatňují v přírodě převedením do světa technologie, čímž mimo jiné ovlivnil další vývoj vědy, například se jeho myšlenkou inspiroval výzkum možností rozšíření lidské schopnosti s [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]] a celkově pozměnil dosavadní pohled na počítačové technologie.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Norbert Wiener, Inventor of Cybernetics&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. William Stewart [cit. 2016-2-11]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/ii_wiener.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Dostal Bocher Memorial Prize v roce 1933. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústav, kde učil MIT na památku v roce 1967 udělal Wienerovu cenu za aplikovanou matematiku, která je dodnes uděláva Americkou matematickou společností a Společností pro průmyslovou a aplikovanou matematiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Norbert wiener.jpg|227x227px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]]&lt;br /&gt;
První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je '''''Kybernetika a společnost''''' z roku 1950. V orginále ''The human use of Human beings''. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]], dvou způsobech [[Komunikace|komunikativního chování]], o mechanismu a dějinách jazyka.  České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Měl veliké pole zájmů a napsal i několik detektivek a socialněkritických románů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Publikace ===&lt;br /&gt;
*Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine. 1948, 2nd revised ed..  ISBN 978-0-262-73009-9	&lt;br /&gt;
*The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost), 1950. ISBN: 978-0306803208&lt;br /&gt;
*Ex-Prodigy: My Childhood and Youth. ISBN-13: 978-0262730082, 1953.&lt;br /&gt;
*I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem. 1956. ISBN: 978- 0262730075&lt;br /&gt;
*Nonlinear Problems in Random Theory, 1958. ISBN: 9780262230049&lt;br /&gt;
*The Tempter. Publisher: Random House; 2nd Printing edition (1959)&lt;br /&gt;
*God &amp;amp; Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion, 1964. ISBN: 978-0262730112&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2.&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Norbert Wiener&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2016-02-11]. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Norbert_Wiener&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html Stránka matematické univerzity v Marylandu věnující se N. Wienerovi]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Umělá inteligence]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
MIT, matematika, kybernetika, logika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Wiener, Norbert]]&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Valeri.Rose.Palkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=57274</id>
		<title>Norbert Wiener</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=57274"/>
		<updated>2019-02-09T14:20:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Valeri.Rose.Palkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Norbert Wiener''' byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s [[Arturo Rosenblueth|Arturo Rosenbluethem]] považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; Toto slovo použil ve své knize Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů.  Také v ní odhalil a formuloval zákonitosti při přenosu a zpracování informací. Objasnil podobnost v činnosti počítacích strojů a nervové soustavy. Během druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
Narodil se (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) Leovi a Berthy Wienerových, ruských židovských emigramtů. Zemřel během pracovního pobytu ve Stockholmu v roce 1964. Již ve 25 letech se stal docentem a ve 37 řádným profesorem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Jeho otec byl lingvista, překladatel a učitel slovanských jazyků na Harvardu. Učil tedy svého syna doma. Byl považován za zázračné dítě. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostáva, ale už v 11 letech odmaturoval (žaci obvykle končí studium v 18 letech) na Ayer High School. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;&amp;gt;MAREŠ, Milan. &amp;lt;i&amp;gt;Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1906 nastoupil na studium matematiky na vysokou školu Tufts collage, kde získal bakalářský titul. Poté nastoupil na Harvard, kde studoval zoologii, ale o rok později se přesunul na Cornellovu univerzitu, kde studoval filozofii na popud svého otce. O rok později tedy v roce 1911 se vrátil na Harvard, kde pokračoval ve studiu filozofie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1912 obdržel titul Ph.D. na Harvardské univerzitě za svou dizertační práci týkající se matematické logiky. Odešel do Anglie, krátce studoval na Cambridgi u Bertranda Russella a v Německu v Göttingenu pod Davidem Hilbertem. Nakonec se vrátil zpět do USA. V roce 1931 mu byl udělen profesorský titul.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;&amp;gt;Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
V letech 1915-1916 začal učit kurzy filozofii na Harvardu. Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pracoval pak pro General Electric, psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učil na univerzitě v Maine.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; Později pracoval v oblasti balistiky v Aberdeen Proving Ground ve státě Maryland.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Marylandu po skonšení války vzal místo učitele matematiky na MIT (poté co byl odmítla University of Melbourne). Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Během práce pro MIT často cestoval po Evropě (kde se oženil s Margaret Engemannovou). Cestoval také po univerzitách jako třeba Sovětský svaz a Čína, kde přednášel. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1961 byl v Praze hostem ČSAV, kde přednesl několik odborných přednášek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot; /&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědecká práce ==&lt;br /&gt;
Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden z druhů náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory, teorií potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kybernetika ===&lt;br /&gt;
Norbert Wiener je především znám jako &amp;quot;otec kybernetiky&amp;quot;. Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech, společnosti a strojích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiener dokázal principy, které se uplatňují v přírodě převedením do světa technologie, čímž mimo jiné ovlivnil další vývoj vědy, například se jeho myšlenkou inspiroval výzkum možností rozšíření lidské schopnosti s [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]] a celkově pozměnil dosavadní pohled na počítačové technologie.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Norbert Wiener, Inventor of Cybernetics&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. William Stewart [cit. 2016-2-11]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/ii_wiener.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Dostal Bocher Memorial Prize v roce 1933. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústav, kde učil MIT na památku v roce 1967 udělal Wienerovu cenu za aplikovanou matematiku, která je dodnes uděláva Americkou matematickou společností a Společností pro průmyslovou a aplikovanou matematiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Norbert wiener.jpg|227x227px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]]&lt;br /&gt;
První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je '''''Kybernetika a společnost''''' z roku 1950. V orginále ''The human use of Human beings''. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]], dvou způsobech [[Komunikace|komunikativního chování]], o mechanismu a dějinách jazyka.  České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Měl veliké pole zájmů a napsal i několik detektivek a socialněkritických románů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Publikace ===&lt;br /&gt;
*Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine  ISBN 978-0-262-73009-9; 1948, 2nd revised ed..	&lt;br /&gt;
*The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost), 1950. ISBN: 978-0306803208&lt;br /&gt;
*Ex-Prodigy: My Childhood and Youth. ISBN-13: 978-0262730082, 1953.&lt;br /&gt;
*I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem. 1956. ISBN: 978- 0262730075&lt;br /&gt;
*Nonlinear Problems in Random Theory, 1958. ISBN: 9780262230049&lt;br /&gt;
*The Tempter. Publisher: Random House; 2nd Printing edition (1959)&lt;br /&gt;
*God &amp;amp; Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion, 1964. ISBN: 978-0262730112&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2.&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Norbert Wiener&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2016-02-11]. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Norbert_Wiener&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html Stránka matematické univerzity v Marylandu věnující se N. Wienerovi]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Umělá inteligence]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
MIT, matematika, kybernetika, logika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Wiener, Norbert]]&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Valeri.Rose.Palkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_P._Bourne&amp;diff=57273</id>
		<title>Charles P. Bourne</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_P._Bourne&amp;diff=57273"/>
		<updated>2019-02-09T14:17:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Valeri.Rose.Palkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Charles Percy Bourne''' (1931 San Francisco) je americkou osobností informační vědy. Zabývá se automatizací, analýzou a hodnocením knihoven. Specializuje se na informační vyhledávací služby, informační vědu a vzdělávání. Pracuje na ústní historii pro Americkou společnost pro informační vědu a technologii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
Ch. P. Bourne se narodil 2. září 1931 rodičům Frankovi Percy and Edith (Dunlap) Bourne.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot;&amp;gt;Charles Percy Bourne. Prabook [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z:http://prabook.org/web/person-view.html?profileId=360635 &amp;lt;/ref&amp;gt;Část života strávil v Menlon Parku v Kalifornii (Santa Cruz Avenue). V současné době žije v Tampě na Floridě. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki&amp;quot;&amp;gt;Charles P. Bourne. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Charles_P._Bourne&amp;lt;/ref&amp;gt; 15. srpna 1953 se oženil s Elizabeth A. Scheidtmann,  mají spolu dvě děti – Glen Wade a Holly Annual.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání== &lt;br /&gt;
První stupeň vzdělání (Bachelor of Studies - B.S.) získal v roce 1957 v oboru Electrical engineering na univerzitě v Kalifornii v Berkeley. Na oboru se učil informatiku a elektroniku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhý stupeň vzdělání (Master of Science - M.S.) získal v roce 1963 v oboru Industrial engineering na Stanford University School of Engineering, kde studoval tři roky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program v Berkeley, který vystudoval v rose 1957 je nyní obohacen i o počítačové vědy, jenž je velice žádaný.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
Začátek své kariéry zahájil jako výzkumný pracovník na Stanford Research Institute (Výzkumný ústav ve Stanfordu). SRI je nezávislá, nezisková výzkumná organizace, která provádí výzkum pro vládní organizace, obchodní podniky, nadace a další organizace. SRI funguje dodnes.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté se stal v letech 1966  víceprezidentem Information General Corporation, kde byl do roku 1968.  Od roku 1968 - 1971 byl prezident pro Bourne &amp;amp; Associates. V letech 1971-1977 se stal profesorem na School of Library science and Information Studies (Škola knihovnictví a informační vědy) UC Berkley, která několikrát změnila svůj název. Poté se stal i ředitelem Institute Library Research (Knihovna výzkumného ústavu) UC Berkley. Dnes už tato instituce není, ale je zde pouze Institute for Research on Labor and Employment (ERLE)(ERLE nenahradila však předchodí instituci. Spojuje pouze několik akademických oddělení na fakultě.)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 byl vedoucí výzkumného týmu pro DIALOG information services. Také byl konzultant pro Indonésii a Tanzanii, Ghanu, Egypt, Maroko a pro jiné agentury.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní však on sám pracuje na Encyklopedií knihoven a informačních věd na které pracuje už spoustu let. &amp;lt;br /&amp;gt;Konzultant pro [['''UNESCO''']] a Národní akademii věd[['''National Academy of Science''']]&amp;lt;ref name=&amp;quot;asist&amp;quot;&amp;gt;[cit. 2016-02-05]. Dostupné z:https://www.asist.org/pioneers/charles-percy-bourne/&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější publikace==&lt;br /&gt;
* ''The History of Online Information Services, 1963-1976'' (Historie informačních služeb online, 1963-1976, napsal společně s  [[Trudi Bellardo Hahn]]). ISBN: 978-0262025386&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Technology in support of library science and information service, with particular emphasis on computer-assisted reference service'' (Technická podpora v knihovnictví a informačních službách, se zvláštním důrazem na počítačem asistované referenční služby),1980. ISBN 978-1555706906&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ''Methods of Information Handling'' (Metody zacházení s informacemi), 1963. ISBN: 9780471091509 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
1965 [[Award of Merit]] – tuto cenu uděluje American Society for Information Science and Technology od roku 1964. Jde o největší poctu, která se každý rok uděluje jednotlivci, který přispěl do oblasti informační vědy pozoruhodným příspěvkem včetně vyjádření nových myšlenek, vytvoření nového zařízení, vývojem lepších technologií a vynikajících služeb v oblasti informační vědy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Merit&amp;quot;&amp;gt;Award Of Merit. Asis&amp;amp;t: Association for Information Science and Technology [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Kompletní seznam je k nahlédnutí zde: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2004 získal ocenění od americké společnosti a to  cenu za Nejlepší vědeckou literaturu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Merit&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html Award of Merit ]&lt;br /&gt;
* [http://www.asis.org/about.html ASIS&amp;amp;T] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační věda, automatizace knihoven, dějiny knihovnictví, informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK‎]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Valeri.Rose.Palkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=57272</id>
		<title>Norbert Wiener</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=57272"/>
		<updated>2019-02-09T14:03:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Valeri.Rose.Palkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Norbert Wiener''' byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s [[Arturo Rosenblueth|Arturo Rosenbluethem]] považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; Toto slovo použil ve své knize Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů.  Také v ní odhalil a formuloval zákonitosti při přenosu a zpracování informací. Objasnil podobnost v činnosti počítacích strojů a nervové soustavy. Během druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
Narodil se (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) Leovi a Berthy Wienerových, ruských židovských emigramtů. Zemřel během pracovního pobytu ve Stockholmu v roce 1964. Již ve 25 letech se stal docentem a ve 37 řádným profesorem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Jeho otec byl lingvista, překladatel a učitel slovanských jazyků na Harvardu. Učil tedy svého syna doma. Byl považován za zázračné dítě. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostáva, ale už v 11 letech odmaturoval (žaci obvykle končí studium v 18 letech) na Ayer High School. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;&amp;gt;MAREŠ, Milan. &amp;lt;i&amp;gt;Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1906 nastoupil na studium matematiky na vysokou školu Tufts collage, kde získal bakalářský titul. Poté nastoupil na Harvard, kde studoval zoologii, ale o rok později se přesunul na Cornellovu univerzitu, kde studoval filozofii na popud svého otce. O rok později tedy v roce 1911 se vrátil na Harvard, kde pokračoval ve studiu filozofie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1912 obdržel titul Ph.D. na Harvardské univerzitě za svou dizertační práci týkající se matematické logiky. Odešel do Anglie, krátce studoval na Cambridgi u Bertranda Russella a v Německu v Göttingenu pod Davidem Hilbertem. Nakonec se vrátil zpět do USA. V roce 1931 mu byl udělen profesorský titul.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;&amp;gt;Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
V letech 1915-1916 začal učit kurzy filozofii na Harvardu. Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pracoval pak pro General Electric, psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učil na univerzitě v Maine.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; Později pracoval v oblasti balistiky v Aberdeen Proving Ground ve státě Maryland.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Marylandu po skonšení války vzal místo učitele matematiky na MIT (poté co byl odmítla University of Melbourne). Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Během práce pro MIT často cestoval po Evropě (kde se oženil s Margaret Engemannovou). Cestoval také po univerzitách jako třeba Sovětský svaz a Čína, kde přednášel. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1961 byl v Praze hostem ČSAV, kde přednesl několik odborných přednášek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot; /&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědecká práce ==&lt;br /&gt;
Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden z druhů náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory, teorií potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kybernetika ===&lt;br /&gt;
Norbert Wiener je především znám jako &amp;quot;otec kybernetiky&amp;quot;. Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech, společnosti a strojích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiener dokázal principy, které se uplatňují v přírodě převedením do světa technologie, čímž mimo jiné ovlivnil další vývoj vědy, například se jeho myšlenkou inspiroval výzkum možností rozšíření lidské schopnosti s [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]] a celkově pozměnil dosavadní pohled na počítačové technologie.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Norbert Wiener, Inventor of Cybernetics&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. William Stewart [cit. 2016-2-11]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/ii_wiener.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Dostal Bocher Memorial Prize v roce 1933. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústav, kde učil MIT na památku v roce 1967 udělal Wienerovu cenu za aplikovanou matematiku, která je dodnes uděláva Americkou matematickou společností a Společností pro průmyslovou a aplikovanou matematiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Norbert wiener.jpg|227x227px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]]&lt;br /&gt;
První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je '''''Kybernetika a společnost''''' z roku 1950. V orginále ''The human use of Human beings''. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]], dvou způsobech [[Komunikace|komunikativního chování]], o mechanismu a dějinách jazyka.  České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Měl veliké pole zájmů a napsal i několik detektivek a socialněkritických románů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Publikace ===&lt;br /&gt;
*Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine  ISBN 978-0-262-73009-9; 1948, 2nd revised ed. 1961.	&lt;br /&gt;
*The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost) ISBN: 978-0306803208, 1950.&lt;br /&gt;
*Ex-Prodigy: My Childhood and Youth. ISBN-13: 978-0262730082, 1953.&lt;br /&gt;
*I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem. ISBN: 978- 0262730075, 1956.&lt;br /&gt;
*Nonlinear Problems in Random Theory. ISBN: 9780262230049, 1958.&lt;br /&gt;
*The Tempter. Publisher: Random House; 2nd Printing edition (1959)&lt;br /&gt;
*God &amp;amp; Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion. ISBN: 978-0262730112, 1964&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2.&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Norbert Wiener&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2016-02-11]. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Norbert_Wiener&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html Stránka matematické univerzity v Marylandu věnující se N. Wienerovi]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Umělá inteligence]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
MIT, matematika, kybernetika, logika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Wiener, Norbert]]&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Valeri.Rose.Palkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_P._Bourne&amp;diff=56393</id>
		<title>Charles P. Bourne</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_P._Bourne&amp;diff=56393"/>
		<updated>2018-12-14T15:25:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Valeri.Rose.Palkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Charles Percy Bourne''' (1931 San Francisco) je americkou osobností informační vědy. Zabývá se automatizací, analýzou a hodnocením knihoven. Nyní je prezident své vlastní společnosti Charles Bourne and Associates, která v součané době pracuje na ústní historii pro Americkou společnost pro informační vědu a technologii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
Ch. P. Bourne se narodil 2. září 1931 rodičům Frankovi Percy and Edith (Dunlap) Bourne.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot;&amp;gt;Charles Percy Bourne. Prabook [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z:http://prabook.org/web/person-view.html?profileId=360635 &amp;lt;/ref&amp;gt;Část života strávil v Menlon Parku v Kalifornii (Santa Cruz Avenue). V současné době žije v Tampě na Floridě. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki&amp;quot;&amp;gt;Charles P. Bourne. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Charles_P._Bourne&amp;lt;/ref&amp;gt; 15. srpna 1953 se oženil s Elizabeth A. Scheidtmann,  mají spolu dvě děti – Glen Wade a Holly Annual.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání== &lt;br /&gt;
První stupeň vzdělání (Bachelor of Studies - B.S.) získal v roce 1957 v oboru Electrical engineering na univerzitě v Kalifornii v Berkeley. Na oboru se učil informatiku a elektroniku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhý stupeň vzdělání (Master of Science - M.S.) získal v roce 1963 v oboru Industrial engineering na Stanford University School of Engineering, kde studoval tři roky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program v Berkeley, který vystudoval v rose 1957 je nyní obohacen i o počítačové vědy, jenž je velice žádaný.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
Začátek své kariéry zahájil jako výzkumný pracovník na Stanford Research Institute (Výzkumný ústav ve Stanfordu). SRI je nezávislá, nezisková výzkumná organizace, která provádí výzkum pro vládní organizace, obchodní podniky, nadace a další organizace. SRI funguje dodnes.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté se stal v letech 1966  víceprezidentem Information General Corporation, kde byl do roku 1968.  Od roku 1968 - 1971 byl prezident pro Bourne &amp;amp; Associates. V letech 1971-1977 se stal profesorem na School of Library science and Information Studies (Škola knihovnictví a informační vědy) UC Berkley, která několikrát změnila svůj název. Poté se stal i ředitelem Institute Library Research (Knihovna výzkumného ústavu) UC Berkley. Dnes už tato instituce není, ale je zde pouze Institute for Research on Labor and Employment (ERLE)(ERLE nenahradila však předchodí instituci. Spojuje pouze několik akademických oddělení na fakultě.)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 byl vedoucí výzkumného týmu pro DIALOG information services. Také byl konzultant pro Indonésii a Tanzanii, Ghanu, Egypt, Maroko a pro jiné agentury.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní však on sám pracuje na Encyklopedií knihoven a informačních věd na které pracuje už spoustu let. &amp;lt;br /&amp;gt;Konzultant pro [['''UNESCO''']] a Národní akademii věd[['''National Academy of Science''']]&amp;lt;ref name=&amp;quot;asist&amp;quot;&amp;gt;[cit. 2016-02-05]. Dostupné z:https://www.asist.org/pioneers/charles-percy-bourne/&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější publikace==&lt;br /&gt;
2003 ''The History of Online Information Services, 1963-1976'' (Historie informačních služeb online, 1963-1976, napsal společně s  [[Trudi Bellardo Hahn]])&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1980 ''Technology in support of library science and information service, with particular emphasis on computer-assisted reference service'' (Technická podpora v knihovnictví a informačních službách, se zvláštním důrazem na počítačem asistované referenční služby)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1963 ''Methods of Information Handling'' (Metody zacházení s informacemi)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významné publikace: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1977 Selected search subroutines for searching the ERIC data base with the Lockheed dialog information retrieval service (Vybrané vyhledávací podprogramy pro vyhledávání v databázi ERIC pomocí informační vyhledávací služby &amp;quot;Lockheed dialog&amp;quot;)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1969 Final report on the review and development of standard cost data for selected library technical processing functions (Závěrečná zpráva o hodnocení a vývoji standardních údajů o nákladech pro vybrané knihovní technické procesní funkce)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1966 DIALOG lab workbook: Training exercises for the DIALOG Information Retriaval Service (DIALOG laboratorní sešit: tréninkové cvičení pro informační vyhledávací služby DIALOGu)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1965 A cost analysis and utilization study of the Stanford University library system: memorandum report (Analýza nákladů a využití knižního systému při studiu na Stanfordské univerzitě) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Články v časopisech: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1977 Computer-based reference services as an alternative means to improve resource-poor local libraries in developing countries (Referenční služby na počítačové bázi jako alternativa znamená zlepšení pro obecné knihovny chudé na zdroje v rozvojových zemích) - otisknuto v časopise International Library Review , vol. 9, no. 1, pp. 43-50, 1977  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1965 Attitudes of scientists toward a specialized information center (Postoje vědců vůči specializovanému informačnímu centru) - otisknuto v časopise American Documentation , vol. 16, no. 4, pp. 329-333, 1965 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1964 Cost analysis and simulation procedures for the evaluation of large information systems (Analýza nákladů a simulace postupů pro hodnocení velkých informačních systémů) - otisknuto v časopise American Documentation, vol. 15, no. 2, pp. 142-149, 1964&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
1965 [[Award of Merit]] – tuto cenu uděluje American Society for Information Science and Technology od roku 1964. Jde o největší poctu, která se každý rok uděluje jednotlivci, který přispěl do oblasti informační vědy pozoruhodným příspěvkem včetně vyjádření nových myšlenek, vytvoření nového zařízení, vývojem lepších technologií a vynikajících služeb v oblasti informační vědy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Merit&amp;quot;&amp;gt;Award Of Merit. Asis&amp;amp;t: Association for Information Science and Technology [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Kompletní seznam je k nahlédnutí zde: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2004 získal ocenění od americké společnosti a to  cenu za Nejlepší vědeckou literaturu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Merit&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html Award of Merit ]&lt;br /&gt;
* [http://www.asis.org/about.html ASIS&amp;amp;T] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační věda, automatizace knihoven, dějiny knihovnictví, informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK‎]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Valeri.Rose.Palkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=56392</id>
		<title>Norbert Wiener</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=56392"/>
		<updated>2018-12-14T15:21:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Valeri.Rose.Palkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Norbert Wiener''' byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s [[Arturo Rosenblueth|Arturo Rosenbluethem]] považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]] coby vědy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
Narodil se (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) Leovi a Berthy Wienerových, ruských židovských emigramtů. Zemřel během pracovního pobytu ve Stockholmu v roce 1964. Již ve 25 letech se stal docentem a ve 37 řádným profesorem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Jeho otec byl lingvista, překladatel a učitel slovanských jazyků na Harvardu. Učil tedy svého syna doma. Byl považován za zázračné dítě. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostáva, ale už v 11 letech odmaturoval (žaci obvykle končí studium v 18 letech) na Ayer High School. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;&amp;gt;MAREŠ, Milan. &amp;lt;i&amp;gt;Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1906 nastoupil na studium matematiky na vysokou školu Tufts collage, kde získal bakalářský titul. Poté nastoupil na Harvard, kde studoval zoologii, ale o rok později se přesunul na Cornellovu univerzitu, kde studoval filozofii na popud svého otce. O rok později tedy v roce 1911 se vrátil na Harvard, kde pokračoval ve studiu filozofie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1912 obdržel titul Ph.D. na Harvardské univerzitě za svou dizertační práci týkající se matematické logiky. Odešel do Anglie, krátce studoval na Cambridgi u Bertranda Russella a v Německu v Göttingenu pod Davidem Hilbertem. Nakonec se vrátil zpět do USA. V roce 1931 mu byl udělen profesorský titul.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;&amp;gt;Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
V letech 1915-1916 začal učit kurzy filozofii na Harvardu. Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pracoval pak pro General Electric, psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učil na univerzitě v Maine.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; Později pracoval v oblasti balistiky v Aberdeen Proving Ground ve státě Maryland.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Marylandu po skonšení války vzal místo učitele matematiky na MIT (poté co byl odmítla University of Melbourne). Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Během práce pro MIT často cestoval po Evropě (kde se oženil s Margaret Engemannovou). Cestoval také po univerzitách jako třeba Sovětský svaz a Čína, kde přednášel. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1961 byl v Praze hostem ČSAV, kde přednesl několik odborných přednášek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot; /&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědecká práce ==&lt;br /&gt;
Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden z druhů náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory, teorií potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kybernetika ===&lt;br /&gt;
Norbert Wiener je především znám jako &amp;quot;otec kybernetiky&amp;quot;. Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech, společnosti a strojích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiener dokázal principy, které se uplatňují v přírodě převedením do světa technologie, čímž mimo jiné ovlivnil další vývoj vědy, například se jeho myšlenkou inspiroval výzkum možností rozšíření lidské schopnosti s [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]] a celkově pozměnil dosavadní pohled na počítačové technologie.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Norbert Wiener, Inventor of Cybernetics&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. William Stewart [cit. 2016-2-11]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/ii_wiener.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Dostal Bocher Memorial Prize v roce 1933. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústav, kde učil MIT na památku v roce 1967 udělal Wienerovu cenu za aplikovanou matematiku, která je dodnes uděláva Americkou matematickou společností a Společností pro průmyslovou a aplikovanou matematiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Norbert wiener.jpg|227x227px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]]&lt;br /&gt;
První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je '''''Kybernetika a společnost''''' z roku 1950. V orginále ''The human use of Human beings''. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]], dvou způsobech [[Komunikace|komunikativního chování]], o mechanismu a dějinách jazyka.  České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Měl veliké pole zájmů a napsal i několik detektivek a socialněkritických románů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další publikace ===&lt;br /&gt;
*1948 - Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine	&lt;br /&gt;
*1950 - The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost)&lt;br /&gt;
*1953 - Ex-Prodigy: My Childhood and Youth&lt;br /&gt;
*1956 - I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem.&lt;br /&gt;
*1958 - Nonlinear Problems in Random Theory&lt;br /&gt;
*1959 - The Tempter&lt;br /&gt;
*1964 - God &amp;amp; Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion - román&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2.&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Norbert Wiener&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2016-02-11]. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Norbert_Wiener&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html Stránka matematické univerzity v Marylandu věnující se N. Wienerovi]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Umělá inteligence]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
MIT, matematika, kybernetika, logika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Wiener, Norbert]]&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Valeri.Rose.Palkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=56247</id>
		<title>Norbert Wiener</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=56247"/>
		<updated>2018-12-03T11:37:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Valeri.Rose.Palkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Norbert Wiener''' byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s [[Arturo Rosenblueth|Arturo Rosenbluethem]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]] coby vědy. &lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
Narodil se (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) Leovi a Berthy Wienerových, ruských židovských emigramtů. Zemřel během pracovního pobytu ve Stockholmu v roce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1964. Již ve 25 letech se stal docentem, ve 37 řádným profesorem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Jeho otec byl lingvista, překladatel a učitel slovanských jazyků na Harvardu. Učil tedy svého syna doma. Byl považován za zázračné dítě. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostáva,l ale už v 11 letech odmaturoval (žaci obvykle končí v 18 letech) na Ayer High School. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;&amp;gt;MAREŠ, Milan. &amp;lt;i&amp;gt;Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1906 nastoupil na studium matematiky na vysokou školu Tufts collage), kde získal bakalářský titul. Poté nastoupil na Harvard, kde studoval zoologii, ale o rok později se přesunul na Cornellovu univerzitu, kde studoval filozofii na popud svého otce. O rok později tedy v roce 1911 se vrátil na Harvard, kde studoval filozofii. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1912 obdržel titul Ph.D. na Harvardské univerzitě za svou dizertační práci týkající se matematické logiky. Odešel do Anglie, krátce studoval na Cambridgi u Bertranda Russella a v Německu v Göttingenu pod Davidem Hilbertem. Nakonec se vrátil zpět do USA. V roce 1931 mu byl udělen profesorský titul.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;&amp;gt;Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
V letech 1915-1916 začal učit kurzy filozofii na Harvardu. Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. Pracoval pak pro General Electric, psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učil na univerzitě v Maine.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot; /&amp;gt; Později pracoval v oblasti balistiky v Aberdeen Proving Ground ve státě Maryland. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Marylandu a vzal zde po skonšení války místo učitele matematiky na MIT (poté co byl odmítla University of Melbourne). Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Během práce pro MIT často cestoval po Evropě, (kde se oženil s Margaret Engemannovou). Cestoval také po univerzitách jako třeba Sovětský svaz a Čína, kde přednášel. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1961 byl v Praze hostem ČSAV, kde přednesl několik odborných přednášek.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vědecká práce ==&lt;br /&gt;
Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden z druhů náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory, teorií potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wiener a kybernetika ===&lt;br /&gt;
Norbert Wiener je především znám jako &amp;quot;otec kybernetiky&amp;quot;. Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech, společnosti a strojích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiener dokázal principy, které se uplatňují v přírodě převést do světa technologie, čímž mimo jiné ovlivnil další vývoj vědy, například se jeho myšlenkami inspiroval výzkum možností rozšíření lidské schopnosti s [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]] a celkově pozměnil dosavadní pohled na počítačové technologie.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Norbert Wiener, Inventor of Cybernetics&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. William Stewart [cit. 2016-2-11]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/ii_wiener.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
Dostal Bocher Memorial Prize v roce 1933. Také ústav, kde učil MIT na památku v roce 1967 udělal Wienerovu cenu za aplikovanou matematiku, ktrerá je dodnes uděláva Americkou matematickou společností  a Společností pro průmyslovou a aplikovanou matematiku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Norbert wiener.jpg|227x227px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]]&lt;br /&gt;
První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je '''''Kybernetika a společnost''''' z roku 1950. V orginále ''The human use of Human beings''. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]], dvou způsobech [[Komunikace|komunikativního chování]], o mechanismu a dějinách jazyka.  České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Měl veliké pole zájmů a napsal i několik detektivek a socialněkritických románů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další publikace ===&lt;br /&gt;
*1948 - Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine	&lt;br /&gt;
*1950 - The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost)&lt;br /&gt;
*1953 - Ex-Prodigy: My Childhood and Youth&lt;br /&gt;
*1956 - I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem.&lt;br /&gt;
*1958 - Nonlinear Problems in Random Theory&lt;br /&gt;
*1959 - The Tempter&lt;br /&gt;
*1964 - God &amp;amp; Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion - román&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2.&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Norbert Wiener&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2016-02-11]. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Norbert_Wiener&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html Stránka matematické univerzity v Marylandu věnující se N. Wienerovi]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Umělá inteligence]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
MIT, matematika, kybernetika, logika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Wiener, Norbert]]&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Valeri.Rose.Palkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_P._Bourne&amp;diff=56246</id>
		<title>Charles P. Bourne</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_P._Bourne&amp;diff=56246"/>
		<updated>2018-12-03T10:49:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Valeri.Rose.Palkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Charles Percy Bourne''' (1931 San Francisco) je americkou osobností informační vědy. Zabývá se automatizací, analýzou a hodnocením knihoven. Nyní je prezident své vlastní společnosti Charles Bourne and Associates, která v součané době pracuje na ústní historii pro Americkou společnost pro informační vědu a technologii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
Ch. P. Bourne se narodil 2. září 1931 rodičům Frankovi Percy and Edith (Dunlap) Bourne.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot;&amp;gt;Charles Percy Bourne. Prabook [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z:http://prabook.org/web/person-view.html?profileId=360635 &amp;lt;/ref&amp;gt;Část života strávil v Menlon Parku v Kalifornii (Santa Cruz Avenue). V současné době žije v Tampě na Floridě. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki&amp;quot;&amp;gt;Charles P. Bourne. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Charles_P._Bourne&amp;lt;/ref&amp;gt; 15. srpna 1953 se oženil s Elizabeth A. Scheidtmann,  mají spolu dvě děti – Glen Wade a Holly Annual.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání== &lt;br /&gt;
První stupeň vzdělání (Bachelor of Studies - B.S.) získal v roce 1957 v oboru Electrical engineering na univerzitě v Kalifornii v Berkeley. Na oboru se učil informatiku a elektroniku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhý stupeň vzdělání (Master of Science - M.S.) získal v roce 1963 v oboru Industrial engineering na Stanford University School of Engineering, kde studoval tři roky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program v Berkeley, který vystudoval v rose 1957 je nyní obohacen i o počítačové vědy, jenž je velice žádaný.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
Začátek své kariéry zahájil jako výzkumný pracovník na Stanford Research Institute (Výzkumný ústav ve Stanfordu). SRI je nezávislá, nezisková výzkumná organizace, která provádí výzkum pro vládní organizace, obchodní podniky, nadace a další organizace. SRI funguje dodnes.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté se stal v letech 1966  víceprezidentem Information General Corporation, kde byl do roku 1968.  Od roku 1968 - 1971 byl prezident pro Bourne &amp;amp; Associates. V letech 1971-1977 se stal profesorem na School of Library science and Information Studies (Škola knihovnictví a informační vědy) UC Berkley, která několikrát změnila svůj název. Poté se stal i ředitelem Institute Library Research (Knihovna výzkumného ústavu) UC Berkley. Dnes už tato instituce není, ale je zde pouze Institute for Research on Labor and Employment (ERLE)(ERLE nenahradila však předchodí instituci. Spojuje pouze několik akademických oddělení na fakultě.)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 byl vedoucí výzkumného týmu pro DIALOG information services. Také byl konzultant pro Indonésii a Tanzanii, Ghanu, Egypt, Maroko a pro jiné agentury.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní však on sám pracuje na Encyklopedií knihoven a informačních věd na které pracuje už spoustu let. &amp;lt;br /&amp;gt;Konzultant pro [['''UNESCO''']] a Národní akademii věd[['''National Academy of Science''']]&amp;lt;ref name=&amp;quot;asist&amp;quot;&amp;gt;[cit. 2016-02-05]. Dostupné z:https://www.asist.org/pioneers/charles-percy-bourne/&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější publikace==&lt;br /&gt;
2003 ''The History of Online Information Services, 1963-1976'' (Historie informačních služeb online, 1963-1976, napsal společně s  [[Trudi Bellardo Hahn]])&amp;lt;br /&amp;gt;1980 ''Technology in support of library science and information service, with particular emphasis on computer-assisted reference service'' (Technická podpora v knihovnictví a informačních službách, se zvláštním důrazem na počítačem asistované referenční služby)&amp;lt;br /&amp;gt;1963 ''Methods of Information Handling'' (Metody zacházení s informacemi)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významné publikace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1977 Selected search subroutines for searching the ERIC data base with the Lockheed dialog information retrieval service (Vybrané vyhledávací podprogramy pro vyhledávání v databázi ERIC pomocí informační vyhledávací služby &amp;quot;Lockheed dialog&amp;quot;) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1969 Final report on the review and development of standard cost data for selected library technical processing functions (Závěrečná zpráva o hodnocení a vývoji standardních údajů o nákladech pro vybrané knihovní technické procesní funkce) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1966 DIALOG lab workbook: Training exercises for the DIALOG Information Retriaval Service (DIALOG laboratorní sešit: tréninkové cvičení pro informační vyhledávací služby DIALOGu) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1965 A cost analysis and utilization study of the Stanford University library system: memorandum report (Analýza nákladů a využití knižního systému při studiu na Stanfordské univerzitě) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Články v časopisech:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1977 Computer-based reference services as an alternative means to improve resource-poor local libraries in developing countries (Referenční služby na počítačové bázi jako alternativa znamená zlepšení pro obecné knihovny chudé na zdroje v rozvojových zemích) - otisknuto v časopise International Library Review , vol. 9, no. 1, pp. 43-50, 1977 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1965 Attitudes of scientists toward a specialized information center (Postoje vědců vůči specializovanému informačnímu centru) - otisknuto v časopise American Documentation , vol. 16, no. 4, pp. 329-333, 1965 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1964 Cost analysis and simulation procedures for the evaluation of large information systems (Analýza nákladů a simulace postupů pro hodnocení velkých informačních systémů) - otisknuto v časopise American Documentation, vol. 15, no. 2, pp. 142-149, 1964&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
1965 [[Award of Merit]] – tuto cenu uděluje American Society for Information Science and Technology od roku 1964. Jde o největší poctu, která se každý rok uděluje jednotlivci, který přispěl do oblasti informační vědy pozoruhodným příspěvkem včetně vyjádření nových myšlenek, vytvoření nového zařízení, vývojem lepších technologií a vynikajících služeb v oblasti informační vědy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Merit&amp;quot;&amp;gt;Award Of Merit. Asis&amp;amp;t: Association for Information Science and Technology [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Kompletní seznam je k nahlédnutí zde: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2004 získal ocenění od americké společnosti a to  cenu za Nejlepší vědeckou literaturu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Merit&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html Award of Merit ]&lt;br /&gt;
* [http://www.asis.org/about.html ASIS&amp;amp;T] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační věda, automatizace knihoven, dějiny knihovnictví, informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK‎]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Valeri.Rose.Palkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_P._Bourne&amp;diff=56208</id>
		<title>Charles P. Bourne</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_P._Bourne&amp;diff=56208"/>
		<updated>2018-11-26T20:56:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Valeri.Rose.Palkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Charles Percy Bourne''' (1931 San Francisco) je americkou osobností informační vědy. Zabývá se automatizací, analýzou a hodnocením knihoven. Nyní je prezident své vlastní společnosti Charles Bourne and Associates, která v součané době pracuje na ústní historii pro Americkou společnost pro informační vědu a technologii.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
Ch. P. Bourne se narodil 2. září 1931 rodičům Frankovi Percy and Edith (Dunlap) Bourne.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot;&amp;gt;Charles Percy Bourne. Prabook [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z:http://prabook.org/web/person-view.html?profileId=360635 &amp;lt;/ref&amp;gt;Část života strávil v Menlon Parku v Kalifornii (Santa Cruz Avenue). V současné době žije v Tampě na Floridě. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki&amp;quot;&amp;gt;Charles P. Bourne. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Charles_P._Bourne&amp;lt;/ref&amp;gt; 15. srpna 1953 se oženil s Elizabeth A. Scheidtmann,  mají spolu dvě děti – Glen Wade a Holly Annual.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání== &lt;br /&gt;
První stupeň vzdělání (Bachelor of Studies - B.S.) získal v roce 1957 v oboru Electrical engineering na univerzitě v Kalifornii v Berkeley. Na oboru se učil informatiku a elektroniku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhý stupeň vzdělání (Master of Science - M.S.) získal v roce 1963 v oboru Industrial engineering na Stanford University School of Engineering, kde studoval tři roky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program v Berkeley, který vystudoval v rose 1957 je nyní obohacen i o počítačové vědy, jenž je velice žádaný.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
Začátek své kariéry zahájil jako výzkumný pracovník na Stanford Research Institute (Výzkumný ústav ve Stanfordu). SRI je nezávislá, nezisková výzkumná organizace, která provádí výzkum pro vladní organizace, obchodní podniky, nadace a další organizace. SRI funguje dodnes.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté se stal v letech 1966  víceprezidentem Information General Corporation, kde byl do roku 1968.  Od roku 1968 - 1971 byl prezident pro Bourne &amp;amp; Associates. V letech 1971-1977 se stal profesorem na School of Library science and Information Studies (Škola knihovnictví a informační vědy) UC Berkley, která několikrát změnila svůj název. Poté se stal i ředitelem Institute Library Research (Knihovna výzkumného ústavu) UC Berkley. Dnes už tato instituce není, ale je zde pouze Institute for Research on Labor and Employment (ERLE)(ERLE nenahradila však předchodí instituci. Spojuje pouze několik akademických oddělení na fakultě.)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 byl vedoucí výzkumného týmu pro DIALOG information services. Také byl konzultant pro Indonésii a Tanzanii, Ghanu, Egypt, Maroko a pro jiné agentury.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní však on sám pracuje na Encyklopedií knihoven a informačních věd na které pracuje už spoustu let. &amp;lt;br /&amp;gt;Konzultant pro [['''UNESCO''']] a Národní akademii věd[['''National Academy of Science''']]&amp;lt;ref name=&amp;quot;asist&amp;quot;&amp;gt;[cit. 2016-02-05]. Dostupné z:https://www.asist.org/pioneers/charles-percy-bourne/&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější publikace==&lt;br /&gt;
2003 ''The History of Online Information Services, 1963-1976'' (Historie informačních služeb online, 1963-1976, napsal společně s  [[Trudi Bellardo Hahn]])&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1980 ''Technology in support of library science and information service, with particular emphasis on computer-assisted reference service'' (Technická podpora v knihovnictví a informačních službách, se zvláštním důrazem na počítačem asistované referenční služby)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1963 ''Methods of Information Handling'' (Metody zacházení s informacemi)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významné publikace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1977 Selected search subroutines for searching the ERIC data base with the Lockheed dialog information retrieval service (Vybrané vyhledávací podprogramy pro vyhledávání v databázi ERIC pomocí informační vyhledávací služby &amp;quot;Lockheed dialog&amp;quot;) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1969 Final report on the review and development of standard cost data for selected library technical processing functions (Závěrečná zpráva o hodnocení a vývoji standardních údajů o nákladech pro vybrané knihovní technické procesní funkce) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1966 DIALOG lab workbook: Training exercises for the DIALOG Information Retriaval Service (DIALOG laboratorní sešit: tréninkové cvičení pro informační vyhledávací služby DIALOGu) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1965 A cost analysis and utilization study of the Stanford University library system: memorandum report (Analýza nákladů a využití knižního systému při studiu na Stanfordské univerzitě) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Články v časopisech:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1977 Computer-based reference services as an alternative means to improve resource-poor local libraries in developing countries (Referenční služby na počítačové bázi jako alternativa znamená zlepšení pro obecné knihovny chudé na zdroje v rozvojových zemích) - otisknuto v časopise International Library Review , vol. 9, no. 1, pp. 43-50, 1977 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1965 Attitudes of scientists toward a specialized information center (Postoje vědců vůči specializovanému informačnímu centru) - otisknuto v časopise American Documentation , vol. 16, no. 4, pp. 329-333, 1965 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1964 Cost analysis and simulation procedures for the evaluation of large information systems (Analýza nákladů a simulace postupů pro hodnocení velkých informačních systémů) - otisknuto v časopise American Documentation, vol. 15, no. 2, pp. 142-149, 1964 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
1965 [[Award of Merit]] – tuto cenu uděluje American Society for Information Science and Technology od roku 1964. Jde o největší poctu, která se každý rok uděluje jednotlivci, který přispěl do oblasti informační vědy pozoruhodným příspěvkem včetně vyjádření nových myšlenek, vytvoření nového zařízení, vývojem lepších technologií a vynikajících služeb v oblasti informační vědy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Merit&amp;quot;&amp;gt;Award Of Merit. Asis&amp;amp;t: Association for Information Science and Technology [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Kompletní seznam je k nahlédnutí zde: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2004 získal ocenění od americké společnosti a to  cenu za Nejlepší vědeckou literaturu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Merit&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html Award of Merit ]&lt;br /&gt;
* [http://www.asis.org/about.html ASIS&amp;amp;T] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační věda, automatizace knihoven, dějiny knihovnictví, informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK‎]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Valeri.Rose.Palkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_P._Bourne&amp;diff=56184</id>
		<title>Charles P. Bourne</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charles_P._Bourne&amp;diff=56184"/>
		<updated>2018-11-25T11:29:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Valeri.Rose.Palkova: Opravení hesla&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Charles Percy Bourne''' (1931 San Francisco) je americkou osobností informační vědy. Zabývá se automatizací, analýzou a hodnocením knihoven. Nyní je prezident své vlastní společnosti Charles Bourne and Associates, která v součané době pracuje na ústní historii pro Americkou společnost pro informační vědu a technologii.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
Ch. P. Bourne se narodil 2. září 1931 rodičům Frankovi Percy and Edith (Dunlap) Bourne.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot;&amp;gt;Charles Percy Bourne. Prabook [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z:http://prabook.org/web/person-view.html?profileId=360635 &amp;lt;/ref&amp;gt;Část života strávil v Menlon Parku v Kalifornii (Santa Cruz Avenue). V současné době žije v Tampě na Floridě. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Wiki&amp;quot;&amp;gt;Charles P. Bourne. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Charles_P._Bourne&amp;lt;/ref&amp;gt; 15. srpna 1953 se oženil s Elizabeth A. Scheidtmann,  mají spolu dvě děti – Glen Wade a Holly Annual.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání== &lt;br /&gt;
První stupeň vzdělání (Bachelor of Studies - B.S.) získal v roce 1957 v oboru Electrical engineering na univerzitě v Kalifornii v Berkeley. Na oboru se učil informatiku a elektroniku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhý stupeň vzdělání (Master of Science - M.S.) získal v roce 1963 v oboru Industrial engineering na Stanford University School of Engineering, kde studoval tři roky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program na v Berkeley, který vystudoval v rose 1957 je nyní obohacen i o počítačové vědy, jenž je velice žádaný.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
Začátek své kariéry zahájil jako výzkumný pracovník na Stanford Research Institute (Výzkumný ústav ve Stanfordu). SRI je nezávislá, nezisková výzkumná organizace, která provádí výzkum pro vladní organizace, obchodní podniky, nadace a další organizace. SRI funguje dodnes.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté se stal v letech 1966  víceprezidentem Information General Corporation, kde byl do roku 1968.  Od roku 1968 - 1971 byl prezident pro Bourne &amp;amp; Associates. V letech 1971-1977 se stal profesorem na School of Library science and Information Studies (Škola knihovnictví a informační vědy) UC Berkley, která několikrát změnila svůj název. Poté se stal i ředitelem Institute Library Research (Knihovna výzkumného ústavu) UC Berkley. Dnes už tato instituce není, ale je zde pouze Institute for Research on Labor and Employment (ERLE)(ERLE nenahradila však předchodí instituci. Spojuje pouze několik akademických oddělení na fakultě.)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 byl vedoucí výzkumného týmu pro DIALOG information services. Také byl konzultant pro Indonésii a Tanzanii, Ghanu, Egypt, Maroko a pro jiné agentury.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyní však on sám pracuje na Encyklopedií knihoven a informačních věd na které pracuje už spoustu let. &amp;lt;br /&amp;gt;Konzultant pro [['''UNESCO''']] a Národní akademii věd[['''National Academy of Science''']]&amp;lt;ref name=&amp;quot;asist&amp;quot;&amp;gt;[cit. 2016-02-05]. Dostupné z:https://www.asist.org/pioneers/charles-percy-bourne/&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejvýznamnější publikace==&lt;br /&gt;
2003 ''The History of Online Information Services, 1963-1976'' (Historie informačních služeb online, 1963-1976, napsal společně s  [[Trudi Bellardo Hahn]])&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1980 ''Technology in support of library science and information service, with particular emphasis on computer-assisted reference service'' (Technická podpora v knihovnictví a informačních službách, se zvláštním důrazem na počítačem asistované referenční služby)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
1963 ''Methods of Information Handling'' (Metody zacházení s informacemi)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Prabook&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významné publikace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1977 Selected search subroutines for searching the ERIC data base with the Lockheed dialog information retrieval service (Vybrané vyhledávací podprogramy pro vyhledávání v databázi ERIC pomocí informační vyhledávací služby &amp;quot;Lockheed dialog&amp;quot;) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1969 Final report on the review and development of standard cost data for selected library technical processing functions (Závěrečná zpráva o hodnocení a vývoji standardních údajů o nákladech pro vybrané knihovní technické procesní funkce) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1966 DIALOG lab workbook: Training exercises for the DIALOG Information Retriaval Service (DIALOG laboratorní sešit: tréninkové cvičení pro informační vyhledávací služby DIALOGu) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1965 A cost analysis and utilization study of the Stanford University library system: memorandum report (Analýza nákladů a využití knižního systému při studiu na Stanfordské univerzitě) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Články v časopisech:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1977 Computer-based reference services as an alternative means to improve resource-poor local libraries in developing countries (Referenční služby na počítačové bázi jako alternativa znamená zlepšení pro obecné knihovny chudé na zdroje v rozvojových zemích) - otisknuto v časopise International Library Review , vol. 9, no. 1, pp. 43-50, 1977 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1965 Attitudes of scientists toward a specialized information center (Postoje vědců vůči specializovanému informačnímu centru) - otisknuto v časopise American Documentation , vol. 16, no. 4, pp. 329-333, 1965 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1964 Cost analysis and simulation procedures for the evaluation of large information systems (Analýza nákladů a simulace postupů pro hodnocení velkých informačních systémů) - otisknuto v časopise American Documentation, vol. 15, no. 2, pp. 142-149, 1964 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
1965 [[Award of Merit]] – tuto cenu uděluje American Society for Information Science and Technology od roku 1964. Jde o největší poctu, která se každý rok uděluje jednotlivci, který přispěl do oblasti informační vědy pozoruhodným příspěvkem včetně vyjádření nových myšlenek, vytvoření nového zařízení, vývojem lepších technologií a vynikajících služeb v oblasti informační vědy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Merit&amp;quot;&amp;gt;Award Of Merit. Asis&amp;amp;t: Association for Information Science and Technology [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Kompletní seznam je k nahlédnutí zde: http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2004 získal ocenění od americké společnosti a to  cenu za Nejlepší vědeckou literaturu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Merit&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.asis.org/awards/award_of_merit.html Award of Merit ]&lt;br /&gt;
* [http://www.asis.org/about.html ASIS&amp;amp;T] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informační věda, automatizace knihoven, dějiny knihovnictví, informace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK‎]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Valeri.Rose.Palkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56127</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56127"/>
		<updated>2018-11-17T20:16:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Valeri.Rose.Palkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
The aim of the seminar is to prepare the work wiki password or passwords associated with the lecture topics within the portal WikiSofia. WikiSofia project is conceived as an intercollegiate activity humanities faculties, which will serve as a common electronic textbooks. The texts of the entries make students, teachers care about the inspection and repair of these texts. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| Facebook, Deweyho desetinné třídění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| x|| Charles P. Bourne,Norbert Wienerr||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Evely Henry Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| Alternativní a augmentativní komunikace|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Internet of things ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| Neil Harbisson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiřina Lebedová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Kudláček|| Proces informatizace společnosti|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|Monika Fournial|| x|| akvizice-koupě, Národní konzervační fond||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martina Melmuková|| nové heslo|| Informační zahlcení, Hudba - zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Valeri.Rose.Palkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56022</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56022"/>
		<updated>2018-10-22T18:08:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Valeri.Rose.Palkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo, či hesla související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Projekt WikiSofia je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| vizualizace informací|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Valeri.Rose.Palkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>