<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Vera.Hojdarova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Vera.Hojdarova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Vera.Hojdarova"/>
	<updated>2026-05-15T04:36:31Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_funkce_katalogu,_popi%C5%A1te_jejich_v%C3%BDvoj_v_19.,_20._a_21._stolet%C3%AD&amp;diff=55277</id>
		<title>Charakterizujte funkce katalogu, popište jejich vývoj v 19., 20. a 21. století</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_funkce_katalogu,_popi%C5%A1te_jejich_v%C3%BDvoj_v_19.,_20._a_21._stolet%C3%AD&amp;diff=55277"/>
		<updated>2018-08-06T12:51:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalog''' je druh sekundárního dokumentu, který obsahuje soubor katalogizačních záznamů, podává obraz konkrétního fondu. Katalog je také uspořádaný soupis nebo bibliografický vyhledávací systém umožňující přístup k údajům a adresám dokumentů v jednom nebo několika fondech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;moodle&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Úvod do identifikačního popisu&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://dl1.cuni.cz/mod/book/view.php?id=174814&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Katalogizační pravidla, jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a s rozvojem nakladatelské činnosti. První souvislejší katalogizační pravidla byla připravována jednotlivci. Na konci 19. století se začaly pravidly zabývat knihovnické asociace nebo se péče o pravidla ujaly velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce knihovního katalogu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lokační ===&lt;br /&gt;
Za základní funkci katalogu můžeme považovat funkci lokační. Tato funkce spočívá v tom, že katalog poskytuje informaci, zda je určitý dokument součástí daného knihovního fondu, a kde je uložený. Tato funkce je typická pro katalog a nemůže ji nahradit jiný druh sekundárního dokumentu, jelikož souvisí se základním úkolem knihoven - zprostředkování dokumentů.&lt;br /&gt;
Lokační funkci plní '''signatura''' (značka dokumentu, určující jeho zařazení ve fondu knihovny) nebo '''sigla''' (značka knihovny, která dokument vlastní). Sigla se uvádí v souborných katalozích, které obsahují záznamy fondů více knihoven. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bibliografická ===&lt;br /&gt;
Mimo funkce lokační plní katalog rovněž funkci bibliografickou. Jedná se o funkci, kdy bibliografický záznam přináší přesný popis dokumentu, tak aby tento dokument byl jednoznačně odlišen od jiných dokumentů. Bibliografický záznam se vypracovává na základě přijatých pravidel a každý údaj má přesně stanovený význam.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rešeršní ===&lt;br /&gt;
Funkce rešeršní znamená, že katalog je vybudován, aby umožňoval uživatelům vyhledat záznam podle určitých hledisek. U lístkového katalogu byl přístup umožněn jen podle jednoho hlediska, proto jich muselo být budováno více. Naopak elektronický katalog umožňuje hledání podle více hledisek; vyhledávání je tak přesnější a rychlejší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační ===&lt;br /&gt;
Informační funkce je založena na tom, že katalog informuje uživatele, která díla od téhož autora, z téhož oboru nebo o témž předmětu jsou součástí fondu. Informační funkce je spojena především s katalogy velkých knihoven nebo knihovnami s menším, ale specializovaným fondem. Je tedy závislá na velikosti, popřípadě na zaměření dokumentového fondu. &lt;br /&gt;
Dokumentové fondy odborných knihoven jsou budovány tak, aby obsahovaly odborné dokumenty s aktuálními, ale i původními a přesnými informacemi. Dokumentové fondy veřejných knihoven jsou budovány tak, aby obsahovaly kvalitní krásnou a populárně naučnou a žádanou literaturu. Tyto požadavky souvisejí s nabídkou dokumentů na knižním trhu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. &amp;lt;i&amp;gt;Identifikační popis&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2008, 93 s. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;STODOLA, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Struktura a funkce bibliografického a katalogizačního záznamu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/js14/katalogizace/web/pages/07-struktura-a-funkce.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy katalogů==&lt;br /&gt;
Informace o primárních dokumentech, které jsou v katalozích obsažené můžeme dělit dle způsobu zaznamenání. Podle hledisek také dělíme druhy katalogů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hledisko soupisných údajů===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* '''Jmenný katalog''' je určen pro uživatele, kteří znají hlavní bibliografické údaje (autor, název apod.) a tedy zřejmě hledají konkrétní dokument. Jmenný katalog řadí údaje dle abecedy nezabývá se obsahovými informacemi. Doplňkem k jmennému katalogu je názvový katalog.&lt;br /&gt;
* '''Věcný katalog''' je určen uživatelům, kteří hledají literaturu z určitého vědního oboru. Neznají tedy konkrétní dokument ani bibliografické údaje. Z tohoto hlediska jsou zpracovávány spíše vědecké a naučné dokumenty nikoli beletrie.Tento typ vychází také z formální stránky dokumentu a je rovněž založen na abecedním pořadí. Věcný katalog se dále rozlišuje na systematický a předmětový katalog. Systematický katalog přináší záznamy řazené podle znaků systematického selekčního jazyka a informuje jaké dokumenty z určitého vědního oboru jsou v knihovně k dispozici. Předmětový přináší záznamy o dokumentech řazené abecedně podle slovního vyjádření obsahu dokumentu a také informuje jaké dokumenty o určitém tématu jsou v knihovně k dispozici.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hledisko rozsahu zaznamenaného fondu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahuje-li katalog záznamy o všech dokumentech ve fondu, nazýváme jej '''generální''' (úplný) katalog. Tento katalog obsahuje záznamy o všech dokumentech, které jsou ve fondu. Má formu jmenného katalogu a obvykle se jedná o katalog určený pro potřeby zaměstnanců (služební katalog).&lt;br /&gt;
'''Dílčí katalog''' obsahuje záznamy o přesně vymezené části knihovního fondu. Například katalog jednoho oddělení, naučné literatury apod.&lt;br /&gt;
Třetím typem je '''souborný katalog''' obsahuje záznamy dokumentů, které se nacházejí ve fondech více informačních institucí. Tyto záznamy obsahují sigly vlastnické knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hledisko určení===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto hledisko stanovuje komu je katalog určen. Toto hledisko a rozdělení katalogů na služební a čtenářský katalog má zamezit neodborným zásahům uživatelů do katalogu. Proto se toto rozdělení objevuje jak u lístkové formy katalogu, tak u automatizované formy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Služební katalog''' používají zaměstnanci knihovny. Ve velkých knihovnách je takovým katalogem generální katalog.&lt;br /&gt;
Podle druhu dokumentu, které jsou v katalogu zachycené, rozlišujeme na komplexní katalog a druhový katalog.&lt;br /&gt;
* '''Komplexní katalog''' obsahuje záznamy všech druhů dokumentů. Takovým příkladem je generální katalog. &lt;br /&gt;
* '''Druhový katalogem''' se rozumí takový, který obsahuje záznamy jednotlivých druhů dokumentů, např. katalog firemních dokumentů, katalog gramofonových desek apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hledisko formální podoby===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto hledisko se zabývá formou dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Svazkový katalog''' je historicky nejstarší, má podobu svazku (kodexu) nebo sešitu. Nyní se používá pro uzavřené fondy, které se nedoplňují.&lt;br /&gt;
* '''Lístkový katalog''' záznam je na katalogizačním lístku mezinárodního formátu (125 x 75 mm). Umožňuje vřazovat nové záznamy a vyřazovat nepotřebné. Plošně se užíval od konce 18. stol. do konce 20. stol. V současné době přetrvává v knihovnách obvykle jen pro starší část fondu nebo v naskenované formě.&lt;br /&gt;
* '''Katalogem na mikromédiích''' se rozumí to, že původní záznamy svazkového nebo lístkového katalogu jsou převedeny mikrografickou cestou na mikrofiš nebo mikrofilm. Výrazně šetří místo, ale vyžaduje příslušné technické vybavení.&lt;br /&gt;
* '''Automatizovaný katalog''' neboli elektronický spočívá v uložení záznamů dokumentů paměti počítače a při vyhledávání jsou vyvolávány na obrazovku.Velkým přínosem automatizovaných katalogů pro uživatele je vícehlediskový přístup k záznamům. To v praxi znamená, že uživatel může v automatizovaném katalogu vyhledávat jak podle formálních hledisek, tak podle věcných, a může kombinovat několik hledisek při jednom dotazu. Velkou výhodou pro katalogizátory je možnost využití již vytvořených záznamů ve sdíleném katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hledisko zpracování===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme dle způsobu zpracování na '''tradiční''' manuálně zpracovaný a '''automatizovaný''' katalog. &amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt; [DROBÍKOVÁ, Barbora. Konceptuální modely v katalogizační teorii. Knihovna - knihovnická revue [online]. 2010, 21(2), 43952, 16 s. [cit. 1813]. ISSN 18013252.] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj funkce katalogu (více ke jménům viz otázka 13, zde jen shrnutí)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Antonio Panizzi|'''1. Antonio Panizzi:''']]  &lt;br /&gt;
*&amp;quot;91 pravidel&amp;quot; implementovaných v knihovně Britského muzea r.1939&lt;br /&gt;
*Charakterizoval formální záhlaví&lt;br /&gt;
*Zavedl korporativní záhlaví&lt;br /&gt;
*Dílo je důležitější než vydání – čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla, obhajoba 91 pravidel (1841).&lt;br /&gt;
*'''5 základních pravidel katalogu'''&lt;br /&gt;
# dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat&lt;br /&gt;
# pouze jedno záhlaví na jednotku&lt;br /&gt;
# normalizovaná forma autorského záhlaví&lt;br /&gt;
# shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady&lt;br /&gt;
# křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Charles Ami Cutter|'''2. Charles Ami Cutter''']] (1837-1903):&lt;br /&gt;
*''Rules for a Dictionary Catalog'' významné dílo r. 1876&lt;br /&gt;
*'''Funkce podle Cuttera'''&lt;br /&gt;
# Umožnit nalézt knihu, u níž je znám: autor, název, předmět.&lt;br /&gt;
# Ukázat, co má knihovna: od určitého autora, o určitém předmětu, v určitém druhu literatury (žánru).&lt;br /&gt;
# Dopomoci ve výběru knihy: co se týče jejího vydání a co se týče charakteru knihy (literárně nebo tematicky).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/wiki/S._R._Ranganathan|'''3. Shiyali Ramamrita Ranganathan'''] (1892-1972) &lt;br /&gt;
* Fasetové třídění, dvojtečková klasifikace&lt;br /&gt;
* Definoval jak by knihovní katalogy měly být organizován.&lt;br /&gt;
* Ranganathan velmi obdivoval Cuttera, z jeho díla také čerpal.&lt;br /&gt;
* '''Definoval pět zákonů knihovní vědy (1931):'''&lt;br /&gt;
# Knihy jsou k užívání&lt;br /&gt;
# Každému čtenáři jeho knihu&lt;br /&gt;
# Každé knize čtenáře&lt;br /&gt;
# Šetřit čtenářům čas&lt;br /&gt;
# Knihovna je rostoucí organismus&lt;br /&gt;
*'''Doporučil, jak by měl být katalog organizován aby:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# odhalil každému čtenáři jeho dokument&lt;br /&gt;
# zabezpečil každému dokumentu čtenáře&lt;br /&gt;
# ušetřil čas čtenáři&lt;br /&gt;
# ušetřil čas personálu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/wiki/Seymour_Lubetzky|'''4. Seymour Lubetzky''':]&lt;br /&gt;
* 1953 – ''Cataloguing rules and principles'', začal rozlišovat mezi dílem a knihou, primárně se začal orientovat na obsah knihy&lt;br /&gt;
* '''Definoval 2 cíle:'''&lt;br /&gt;
* 1. umožnit uživateli ihned zjistit, zda knihovna má danou knihu&lt;br /&gt;
* 2. odhalit uživateli katalogu, pod jakou formou autorova jména a která jeho díla, popř. vydání či překlady knihovna vlastní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lubetzkeho '''definice katalogu''' = &amp;quot;''druh sekundárního dokumentu obsahující soubor katalogizačních záznamů, který podává obraz konkrétního dokumentového fondu vytvořený podle určitých pravidel&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
*Analyzoval pravidla ALA z r. 1949-1953&lt;br /&gt;
*''Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry'' r. 1960&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;DROBÍKOVÁ, Barbora. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do identifikačního popisu: Vývoj katalogizačních pravidel&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, 2014. Dostupné také z: https://dl1.cuni.cz/mod/book/view.php?id=174814&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Association - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. V roce 1900 a 1902 došlo pak k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
V roce 1904 bylo vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
Na britské straně byla roku 1893 publikována katalogizační pravidla - Cataloguing Rules - britskou Knihovnickou asociací (Library Association).Roku 1902 byla pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přikláněla k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel byl pak představen roku 1904.&amp;lt;ref name=&amp;quot;moodle&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1904 začíná korespondenční spolupráce ALA s LA. Na základě této spolupráve vychází v roce 1908 výdání společných pravidel. Tato pravidla mají dvě verze Americkou a Britskou. Strany se nedohodly na volbě záhlaví a)u autorů, kteří mění jména b)u publikací, které mění jména.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rok 1941 přináší i vydání pravidel ''Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress''. Tato zjednodušená pravidla ALA okamžitě přebírá a fungují až do roku 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce ALA, LA a nově též Kanadské knihovnické asociace (Canadian LIbrary Association - CLA) vedla k prvnímu vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel AACR, která měla Americký a Britský text.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oba texty se skládaly ze tří částí:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) záhlaví, volba selekčních údajů - založeno na pařížských principech, ALA pravidla 1949 i Lubetzkého konceptu 1960&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) popisná část - pravidla LC z roku 1949&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) neknižní materiály - založeno na LC 1949 a dalších doplňujících pravidlech LC. &amp;lt;ref name=&amp;quot;moodle&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce katalogu podle Pařížských principů (1961)==&lt;br /&gt;
První mezinárodní konference o katalogizačních principech, konaná v Paříži v roce 1961, přinesla mnoho změn. Ovlivnila celosvětově další vývoj katalogizačních pravidel. Na této konferenci se jednající shodli na pravidlech tvorby záhlaví. A na základě této dohody upravila řada zemí svá katalogizační pravidla. I Československo tato ustanovení respektovala pravidlem ČSN 01 0195 vydaným v roce 1965. Zástupcem naší republiky na jednání v Paříži byl Miroslav Nádvorník.&lt;br /&gt;
Tvorbou mezinárodní katalogizační normy se ujala Mezinárodní federace knihovnických spolků (IFLA). Jednalo se zejména o sjednocení struktury záznamu a pořadí popisných údajů. Dále bylo nutné vyřešit formu záznamů pro počítačová zpracování, která v té době nastupoala. &lt;br /&gt;
V roce 1971 byla vydána mezinárodní norma pro bibliografický popis International standard bibliographic description (ISBD). Zabývá se pouze popisnými údaji a stanovuje jejich pořadí. V r. 2007 vyšlo souhrnné vydání s pravidly pro knihy a seriály a další druhy dokumentů s názvem “International standard bibliographic description (ISBD) : preliminary consolidated edition“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České překlady vydala NK České republiky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se shodli na tom, že, aby knihovna mohla zjistit čtenáři, zda knihovna obsahuje určitou knihu, která díla od určitého autora, a která vydání určitého díla se nachází v knihovně, musí katalog obsahovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nejméně jedno záhlaví pro každou katalogizovanou knihu&lt;br /&gt;
# Více než jedno záhlaví, pokud např.:&lt;br /&gt;
* Je znám autor pod více jmény&lt;br /&gt;
* Když je autorovo jméno zjištěno, ale není na titulním listě&lt;br /&gt;
* Když se na vytvoření knihy podílelo několik autorů či spolupracovníků &lt;br /&gt;
* Když je kniha přisuzována více autorům&lt;br /&gt;
* Když kniha obsahuje dílo známé pod různými názvy&amp;lt;ref&amp;gt;THE INTERNATIONAL CONFERENCE ON CATALOGUING PRINCIPLES. Statement of Principles Adopted by The International Conference on Cataloguing Principles. Paříž, 1961, 6 s. Dostupné také z: http://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/IMEICC/IMEICC1/statement_principles_paris_1961.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt; TILLETT, Barbara B, Jaesun LEE a Ana Lupe CRISTAN. IFLA cataloguing principles: steps towards an international cataloguing code, 4 : report from the 4th IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code, Seoul, Korea, 2006 [online]. Munchen: K.G. Saur, 2007, 672 p. [cit. 2014-01-14]. ISBN 9783598242816. Dostupné z: http://http://site.ebrary.com/lib/cuni/docDetail.action?docID=10282607&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní katalogizační principy (2009) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle katalogizačních principů jsou definovány také záměry a funkce katalogů odvozené od modelu [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]]. Katalog by měl být účinným nástrojem umožňujícím uživateli:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Najít bibliografické zdroje ve sbírce''' jako výsledek vyhledávání prostřednictvím atributů nebo vztahů mezi zdroji:&lt;br /&gt;
** Najít jednotlivý zdroj&lt;br /&gt;
** Najít soubory zdrojů představující&lt;br /&gt;
*** všechny zdroje patřící k témuž dílu&lt;br /&gt;
*** všechny zdroje obsahující vyjádření&lt;br /&gt;
*** všechny zdroje prezentující totéž provedení&lt;br /&gt;
*** všechny zdroje související s danou osobou, rodinou či korporací&lt;br /&gt;
*** všechny zdroje vztahující se k danému předmětu&lt;br /&gt;
*** všechny zdroje definované dalším kritériem (např. jazykem, zemí vydání, datem vydání, typem obsahu, typem nosiče atd.), používaným obvykle pro sekundární zpřesnění vyhledávání.&lt;br /&gt;
* '''Identifikovat bibliografický zdroj nebo jeho agenta''' (tj. potvrdit, že určitá entita popsaná v záznamu odpovídá hledané entitě, nebo odlišit dvě a více entit s podobnými charakteristikami);&lt;br /&gt;
* '''Vybrat bibliografický zdroj, který odpovídá potřebám uživatele''' (tj. vybrat zdroj, který splňuje požadavky uživatele s ohledem na médium, obsah, nosič atd. nebo vyloučit zdroje, které těmto požadavkům neodpovídají);&lt;br /&gt;
* '''Získat přístup k popsané jednotce''' (tj. poskytnout informaci, která umožní uživateli získat jednotku k vypůjčení nebo elektronickému zpřístupnění prostřednictvím on-line propojení se vzdáleným zdrojem); nebo získat autoritní či bibliografické údaje nebo přístup k nim;&lt;br /&gt;
* '''Navigovat uživatele v rámci katalogu i mimo něj''' (tj. prostřednictvím logického uspořádání bibliografických a autoritních údajů a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, provedeními, jednotkami, osobami, rodinami, korporacemi, koncepty, objekty, událostmi a místy).&amp;lt;ref&amp;gt;EDITA, Lichtenbergová a kol. USTANOVENÍ MEZINÁRODNÍCH PRINCIPŮ KATALOGIZACE. Národní knihovna České republiky, 2009, 14 s. Dostupné také z: http://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/icp/icp_2009-cs.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[S. R. Ranganathan]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Seymour Lubetzky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&amp;lt;small&amp;gt;katalog, pařížské principy, katalogizace, historie&amp;lt;/small&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_funkce_katalogu,_popi%C5%A1te_jejich_v%C3%BDvoj_v_19.,_20._a_21._stolet%C3%AD&amp;diff=55276</id>
		<title>Charakterizujte funkce katalogu, popište jejich vývoj v 19., 20. a 21. století</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_funkce_katalogu,_popi%C5%A1te_jejich_v%C3%BDvoj_v_19.,_20._a_21._stolet%C3%AD&amp;diff=55276"/>
		<updated>2018-08-06T12:40:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: opravené hrubky, překlepy, vzhled zdroje&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Katalog''' je druh sekundárního dokumentu, který obsahuje soubor katalogizačních záznamů, podává obraz konkrétního fondu. Katalog je také uspořádaný soupis nebo bibliografický vyhledávací systém umožňující přístup k údajům a adresám dokumentů v jednom nebo několika fondech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;moodle&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Úvod do identifikačního popisu&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://dl1.cuni.cz/mod/book/view.php?id=174814&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Katalogizační pravidla, jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a s rozvojem nakladatelské činnosti. První souvislejší katalogizační pravidla byla připravována jednotlivci. Na konci 19. století se začaly pravidly zabývat knihovnické asociace nebo se péče o pravidla ujaly velké knihovny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce knihovního katalogu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lokační ===&lt;br /&gt;
Funkce knihovního katalogu mohou být různé. Za základní funkci katalogu můžeme považovat funkci lokační. Tato funkce spočívá v tom, že katalog poskytuje informaci, zda je určitý dokument součástí daného knihovního fondu, a kde je uložený. Tato funkce je typická pro katalog a nemůže ji nahradit jiný druh sekundárního dokumentu, jelikož souvisí se základním úkolem knihoven - zprostředkování dokumentů.&lt;br /&gt;
Lokační funkci plní '''signatura''' (značka dokumentu, určující jeho zařazení ve fondu knihovny) nebo '''sigla''' (značka knihovny, která dokument vlastní). Sigla se uvádí v souborných katalozích, které obsahují záznamy fondů více knihoven. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bibliografická ===&lt;br /&gt;
Mimo funkce lokační plní katalog rovněž funkci bibliografickou. Jedná se o funkci, kdy bibliografický záznam přináší přesný popis dokumentu, tak aby tento dokument byl jednoznačně odlišen od jiných dokumentů. Bibliografický záznam se vypracovává na základě přijatých pravidel a každý údaj má přesně stanovený význam.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rešeršní ===&lt;br /&gt;
Funkce rešeršní znamená, že katalog je vybudován, aby umožňoval uživatelům vyhledat záznam podle určitých hledisek. U lístkového katalogu byl přístup umožněn jen podle jednoho hlediska, proto jich muselo být budováno více. Naopak elektronický katalog umožňuje hledání podle více hledisek; vyhledávání je tak přesnější a rychlejší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační ===&lt;br /&gt;
Informační funkce je založena na tom, že katalog informuje uživatele, která díla od téhož autora, z téhož oboru nebo o témž předmětu jsou součástí fondu. Informační funkce je spojena především s katalogy velkých knihoven nebo knihovnami s menším, ale specializovaným fondem. Je tedy závislá na velikosti, popřípadě na zaměření dokumentového fondu. &lt;br /&gt;
Dokumentové fondy odborných knihoven jsou budovány tak, aby obsahovaly odborné dokumenty s aktuálními, ale i původními a přesnými informacemi. Dokumentové fondy veřejných knihoven jsou budovány tak, aby obsahovaly kvalitní krásnou a populárně naučnou a žádanou literaturu. Tyto požadavky souvisejí s nabídkou dokumentů na knižním trhu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot;&amp;gt;BUŘILOVÁ, Marcela. &amp;lt;i&amp;gt;Identifikační popis&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2008, 93 s. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;STODOLA, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Struktura a funkce bibliografického a katalogizačního záznamu&amp;lt;/i&amp;gt;. 2014. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/js14/katalogizace/web/pages/07-struktura-a-funkce.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy katalogů==&lt;br /&gt;
Informace o primárních dokumentech, které jsou v katalozích obsažené můžeme dělit dle způsobu zaznamenání. Podle hledisek také dělíme druhy katalogů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hledisko soupisných údajů===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* '''Jmenný katalog''' je určen pro uživatele, kteří znají hlavní bibliografické údaje (autor, název apod.) a tedy zřejmě hledají konkrétní dokument. Jmenný katalog řadí údaje dle abecedy nezabývá se obsahovými informacemi. Doplňkem k jmennému katalogu je názvový katalog.&lt;br /&gt;
* '''Věcný katalog''' je určen uživatelům, kteří hledají literaturu z určitého vědního oboru. Neznají tedy konkrétní dokument ani bibliografické údaje. Z tohoto hlediska jsou zpracovávány spíše vědecké a naučné dokumenty nikoli beletrie.Tento typ vychází také z formální stránky dokumentu a je rovněž založen na abecedním pořadí. Věcný katalog se dále rozlišuje na systematický a předmětový katalog. Systematický katalog přináší záznamy řazené podle znaků systematického selekčního jazyka a informuje jaké dokumenty z určitého vědního oboru jsou v knihovně k dispozici. Předmětový přináší záznamy o dokumentech řazené abecedně podle slovního vyjádření obsahu dokumentu a také informuje jaké dokumenty o určitém tématu jsou v knihovně k dispozici.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hledisko rozsahu zaznamenaného fondu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahuje-li katalog záznamy o všech dokumentech ve fondu, nazýváme jej '''generální''' (úplný) katalog. Tento katalog obsahuje záznamy o všech dokumentech, které jsou ve fondu. Má formu jmenného katalogu a obvykle se jedná o katalog určený pro potřeby zaměstnanců (služební katalog).&lt;br /&gt;
'''Dílčí katalog''' obsahuje záznamy o přesně vymezené části knihovního fondu. Například katalog jednoho oddělení, naučné literatury apod.&lt;br /&gt;
Třetím typem je '''souborný katalog''' obsahuje záznamy dokumentů, které se nacházejí ve fondech více informačních institucí. Tyto záznamy obsahují sigly vlastnické knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hledisko určení===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto hledisko stanovuje komu je katalog určen. Toto hledisko a rozdělení katalogů na služební a čtenářský katalog má zamezit neodborným zásahům uživatelů do katalogu. Proto se toto rozdělení objevuje jak u lístkové formy katalogu, tak u automatizované formy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Služební katalog''' používají zaměstnanci knihovny. Ve velkých knihovnách je takovým katalogem generální katalog.&lt;br /&gt;
Podle druhu dokumentu, které jsou v katalogu zachycené, rozlišujeme na komplexní katalog a druhový katalog.&lt;br /&gt;
* '''Komplexní katalog''' obsahuje záznamy všech druhů dokumentů. Takovým příkladem je generální katalog. &lt;br /&gt;
* '''Druhový katalogem''' se rozumí takový, který obsahuje záznamy jednotlivých druhů dokumentů, např. katalog firemních dokumentů, katalog gramofonových desek apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hledisko formální podoby===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto hledisko se zabývá formou dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Svazkový katalog''' je historicky nejstarší, má podobu svazku (kodexu) nebo sešitu. Nyní se používá pro uzavřené fondy, které se nedoplňují.&lt;br /&gt;
* '''Lístkový katalog''' záznam je na katalogizačním lístku mezinárodního formátu (125 x 75 mm). Umožňuje vřazovat nové záznamy a vyřazovat nepotřebné. Plošně se užíval od konce 18. stol. do konce 20. stol. V současné době přetrvává v knihovnách obvykle jen pro starší část fondu nebo v naskenované formě.&lt;br /&gt;
* '''Katalogem na mikromédiích''' se rozumí to, že původní záznamy svazkového nebo lístkového katalogu jsou převedeny mikrografickou cestou na mikrofiš nebo mikrofilm. Výrazně šetří místo, ale vyžaduje příslušné technické vybavení.&lt;br /&gt;
* '''Automatizovaný katalog''' neboli elektronický spočívá v uložení záznamů dokumentů paměti počítače a při vyhledávání jsou vyvolávány na obrazovku.Velkým přínosem automatizovaných katalogů pro uživatele je vícehlediskový přístup k záznamům. To v praxi znamená, že uživatel může v automatizovaném katalogu vyhledávat jak podle formálních hledisek, tak podle věcných, a může kombinovat několik hledisek při jednom dotazu. Velkou výhodou pro katalogizátory je možnost využití již vytvořených záznamů ve sdíleném katalogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hledisko zpracování===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme dle způsobu zpracování na '''tradiční''' manuálně zpracovaný a '''automatizovaný''' katalog. &amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;revue&amp;quot;&amp;gt; [DROBÍKOVÁ, Barbora. Konceptuální modely v katalogizační teorii. Knihovna - knihovnická revue [online]. 2010, 21(2), 43952, 16 s. [cit. 1813]. ISSN 18013252.] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj funkce katalogu (více ke jménům viz otázka 13, zde jen shrnutí)==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Antonio Panizzi|'''1. Antonio Panizzi:''']]  &lt;br /&gt;
*&amp;quot;91 pravidel&amp;quot; implementovaných v knihovně Britského muzea r.1939&lt;br /&gt;
*Charakterizoval formální záhlaví&lt;br /&gt;
*Zavedl korporativní záhlaví&lt;br /&gt;
*Dílo je důležitější než vydání – čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla, obhajoba 91 pravidel (1841).&lt;br /&gt;
*'''5 základních pravidel katalogu'''&lt;br /&gt;
# dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat&lt;br /&gt;
# pouze jedno záhlaví na jednotku&lt;br /&gt;
# normalizovaná forma autorského záhlaví&lt;br /&gt;
# shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady&lt;br /&gt;
# křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Charles Ami Cutter|'''2. Charles Ami Cutter''']] (1837-1903):&lt;br /&gt;
*''Rules for a Dictionary Catalog'' významné dílo r. 1876&lt;br /&gt;
*'''Funkce podle Cuttera'''&lt;br /&gt;
# Umožnit nalézt knihu, u níž je znám: autor, název, předmět.&lt;br /&gt;
# Ukázat, co má knihovna: od určitého autora, o určitém předmětu, v určitém druhu literatury (žánru).&lt;br /&gt;
# Dopomoci ve výběru knihy: co se týče jejího vydání a co se týče charakteru knihy (literárně nebo tematicky).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/wiki/S._R._Ranganathan|'''3. Shiyali Ramamrita Ranganathan'''] (1892-1972) &lt;br /&gt;
* Fasetové třídění, dvojtečková klasifikace&lt;br /&gt;
* Definoval jak by knihovní katalogy měly být organizován.&lt;br /&gt;
* Ranganathan velmi obdivoval Cuttera, z jeho díla také čerpal.&lt;br /&gt;
* '''Definoval pět zákonů knihovní vědy (1931):'''&lt;br /&gt;
# Knihy jsou k užívání&lt;br /&gt;
# Každému čtenáři jeho knihu&lt;br /&gt;
# Každé knize čtenáře&lt;br /&gt;
# Šetřit čtenářům čas&lt;br /&gt;
# Knihovna je rostoucí organismus&lt;br /&gt;
*'''Doporučil, jak by měl být katalog organizován aby:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# odhalil každému čtenáři jeho dokument&lt;br /&gt;
# zabezpečil každému dokumentu čtenáře&lt;br /&gt;
# ušetřil čas čtenáři&lt;br /&gt;
# ušetřil čas personálu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/wiki/Seymour_Lubetzky|'''4. Seymour Lubetzky''':]&lt;br /&gt;
* 1953 – ''Cataloguing rules and principles'', začal rozlišovat mezi dílem a knihou, primárně se začal orientovat na obsah knihy&lt;br /&gt;
* '''Definoval 2 cíle:'''&lt;br /&gt;
* 1. umožnit uživateli ihned zjistit, zda knihovna má danou knihu&lt;br /&gt;
* 2. odhalit uživateli katalogu, pod jakou formou autorova jména a která jeho díla, popř. vydání či překlady knihovna vlastní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lubetzkeho '''definice katalogu''' = &amp;quot;''druh sekundárního dokumentu obsahující soubor katalogizačních záznamů, který podává obraz konkrétního dokumentového fondu vytvořený podle určitých pravidel&amp;quot;.''&lt;br /&gt;
*Analyzoval pravidla ALA z r. 1949-1953&lt;br /&gt;
*''Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry'' r. 1960&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;DROBÍKOVÁ, Barbora. &amp;lt;i&amp;gt;Úvod do identifikačního popisu: Vývoj katalogizačních pravidel&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Univerzita Karlova, 2014. Dostupné také z: https://dl1.cuni.cz/mod/book/view.php?id=174814&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj anglo-amerických pravidel==&lt;br /&gt;
Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Association - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author &amp;amp; Title Catalog. V roce 1900 a 1902 došlo pak k revizi těchto pravidel.&lt;br /&gt;
V roce 1904 bylo vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.&lt;br /&gt;
Na britské straně byla roku 1893 publikována katalogizační pravidla - Cataloguing Rules - britskou Knihovnickou asociací (Library Association).Roku 1902 byla pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přikláněla k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel byl pak představen roku 1904.&amp;lt;ref name=&amp;quot;moodle&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1904 začíná korespondenční spolupráce ALA s LA. Na základě této spolupráve vychází v roce 1908 výdání společných pravidel. Tato pravidla mají dvě verze Americkou a Britskou. Strany se nedohodly na volbě záhlaví a)u autorů, kteří mění jména b)u publikací, které mění jména.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rok 1941 přináší i vydání pravidel ''Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress''. Tato zjednodušená pravidla ALA okamžitě přebírá a fungují až do roku 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolupráce ALA, LA a nově též Kanadské knihovnické asociace (Canadian LIbrary Association - CLA) vedla k prvnímu vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel AACR, která měla Americký a Britský text.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Oba texty se skládaly ze tří částí:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) záhlaví, volba selekčních údajů - založeno na pařížských principech, ALA pravidla 1949 i Lubetzkého konceptu 1960&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) popisná část - pravidla LC z roku 1949&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) neknižní materiály - založeno na LC 1949 a dalších doplňujících pravidlech LC. &amp;lt;ref name=&amp;quot;moodle&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce katalogu podle Pařížských principů (1961)==&lt;br /&gt;
První mezinárodní konference o katalogizačních principech, konaná v Paříži v roce 1961, přinesla mnoho změn. Ovlivnila celosvětově další vývoj katalogizačních pravidel. Na této konferenci se jednající shodli na pravidlech tvorby záhlaví. A na základě této dohody upravila řada zemí svá katalogizační pravidla. I Československo tato ustanovení respektovala pravidlem ČSN 01 0195 vydaným v roce 1965. Zástupcem naší republiky na jednání v Paříži byl Miroslav Nádvorník.&lt;br /&gt;
Tvorbou mezinárodní katalogizační normy se ujala Mezinárodní federace knihovnických spolků (IFLA). Jednalo se zejména o sjednocení struktury záznamu a pořadí popisných údajů. Dále bylo nutné vyřešit formu záznamů pro počítačová zpracování, která v té době nastupoala. &lt;br /&gt;
V roce 1971 byla vydána mezinárodní norma pro bibliografický popis International standard bibliographic description (ISBD). Zabývá se pouze popisnými údaji a stanovuje jejich pořadí. V r. 2007 vyšlo souhrnné vydání s pravidly pro knihy a seriály a další druhy dokumentů s názvem “International standard bibliographic description (ISBD) : preliminary consolidated edition“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České překlady vydala NK České republiky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;burilova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se shodli na tom, že, aby knihovna mohla zjistit čtenáři, zda knihovna obsahuje určitou knihu, která díla od určitého autora, a která vydání určitého díla se nachází v knihovně, musí katalog obsahovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Nejméně jedno záhlaví pro každou katalogizovanou knihu&lt;br /&gt;
# Více než jedno záhlaví, pokud např.:&lt;br /&gt;
* Je znám autor pod více jmény&lt;br /&gt;
* Když je autorovo jméno zjištěno, ale není na titulním listě&lt;br /&gt;
* Když se na vytvoření knihy podílelo několik autorů či spolupracovníků &lt;br /&gt;
* Když je kniha přisuzována více autorům&lt;br /&gt;
* Když kniha obsahuje dílo známé pod různými názvy&amp;lt;ref&amp;gt;THE INTERNATIONAL CONFERENCE ON CATALOGUING PRINCIPLES. Statement of Principles Adopted by The International Conference on Cataloguing Principles. Paříž, 1961, 6 s. Dostupné také z: http://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/IMEICC/IMEICC1/statement_principles_paris_1961.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt; TILLETT, Barbara B, Jaesun LEE a Ana Lupe CRISTAN. IFLA cataloguing principles: steps towards an international cataloguing code, 4 : report from the 4th IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code, Seoul, Korea, 2006 [online]. Munchen: K.G. Saur, 2007, 672 p. [cit. 2014-01-14]. ISBN 9783598242816. Dostupné z: http://http://site.ebrary.com/lib/cuni/docDetail.action?docID=10282607&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní katalogizační principy (2009) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle katalogizačních principů jsou definovány také záměry a funkce katalogů odvozené od modelu [[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]]. Katalog by měl být účinným nástrojem umožňujícím uživateli:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Najít bibliografické zdroje ve sbírce''' jako výsledek vyhledávání prostřednictvím atributů nebo vztahů mezi zdroji:&lt;br /&gt;
** Najít jednotlivý zdroj&lt;br /&gt;
** Najít soubory zdrojů představující&lt;br /&gt;
*** všechny zdroje patřící k témuž dílu&lt;br /&gt;
*** všechny zdroje obsahující vyjádření&lt;br /&gt;
*** všechny zdroje prezentující totéž provedení&lt;br /&gt;
*** všechny zdroje související s danou osobou, rodinou či korporací&lt;br /&gt;
*** všechny zdroje vztahující se k danému předmětu&lt;br /&gt;
*** všechny zdroje definované dalším kritériem (např. jazykem, zemí vydání, datem vydání, typem obsahu, typem nosiče atd.), používaným obvykle pro sekundární zpřesnění vyhledávání.&lt;br /&gt;
* '''Identifikovat bibliografický zdroj nebo jeho agenta''' (tj. potvrdit, že určitá entita popsaná v záznamu odpovídá hledané entitě, nebo odlišit dvě a více entit s podobnými charakteristikami);&lt;br /&gt;
* '''Vybrat bibliografický zdroj, který odpovídá potřebám uživatele''' (tj. vybrat zdroj, který splňuje požadavky uživatele s ohledem na médium, obsah, nosič atd. nebo vyloučit zdroje, které těmto požadavkům neodpovídají);&lt;br /&gt;
* '''Získat přístup k popsané jednotce''' (tj. poskytnout informaci, která umožní uživateli získat jednotku k vypůjčení nebo elektronickému zpřístupnění prostřednictvím on-line propojení se vzdáleným zdrojem); nebo získat autoritní či bibliografické údaje nebo přístup k nim;&lt;br /&gt;
* '''Navigovat uživatele v rámci katalogu i mimo něj''' (tj. prostřednictvím logického uspořádání bibliografických a autoritních údajů a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, provedeními, jednotkami, osobami, rodinami, korporacemi, koncepty, objekty, událostmi a místy).&amp;lt;ref&amp;gt;EDITA, Lichtenbergová a kol. USTANOVENÍ MEZINÁRODNÍCH PRINCIPŮ KATALOGIZACE. Národní knihovna České republiky, 2009, 14 s. Dostupné také z: http://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/icp/icp_2009-cs.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?|FRBR]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[S. R. Ranganathan]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Seymour Lubetzky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&amp;lt;small&amp;gt;katalog, pařížské principy, katalogizace, historie&amp;lt;/small&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52359</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52359"/>
		<updated>2018-01-28T10:23:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
Obvykle se tímto termínem myslí počítač stolní, tj. bedna (case), k níž jsou připojeny nejčastěji obrazovka, klávesnice a myš; dalšími periferními zařízeními mohou být také reproduktory, webkamera nebo herní ovladač (joystick). Osobní počítač může být také přenosného typu, tj. laptop, notebook, či netbook. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl &amp;quot;užíván jednotlivcem&amp;quot;, byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.&amp;lt;ref&amp;gt;ENIAC. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC&amp;lt;/ref&amp;gt; ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moderní osobní zařízení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tablet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tablet je přenosný počítač ve tvaru ploché desky, obvykle s mobilním operačním systémem a dotykovou LCD obrazovkou, pomocí níž se zařízení ovládá. Tablet umí takřka totéž, co osobní počítač, ale chybí mu některé I/O funkce.&lt;br /&gt;
Formát zařízení tohoto typu byl konceptualizován v polovině dvacátého století, ale popularity mezi širokou veřejností se tablety dočkaly až v roce 2010 s vydáním první verze tabletu iPad od společnosti Apple.&amp;lt;ref&amp;gt;Tablet computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tablet_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Steve Jobs with the Apple iPad no logo.jpg|náhled|vlevo|Zakladatel společnosti Apple Steve Jobs držící iPad.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smartphone ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Smartphone, česky také nazývaný chytrý telefon, je mobilní telefon s mobilním operačním systémem, který dokáže posílat SMS, telefonovat a připojit se k Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Smartphone. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Smartphone&amp;lt;/ref&amp;gt;Předchůdcem smartphonu byl tzv. PDA (z anglického Personal Digital Assistant, osobní digitální asistent), malý kapesní počítač s dotykovou obrazovkou ovládanou perem zvaným &amp;lt;i&amp;gt;stylus&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Personal digital assistant. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_digital_assistant&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:AcerN10Wiki.jpg|náhled|střed|PDA značky Acer.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple iPhone.jpg|náhled|střed|Jedinečný, designově dokonalý a oblíbený mezi hipstery - iPhone.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak tablet, tak i smartphone fungují na bázi softwarových komponentů jménem &amp;lt;i&amp;gt;aplikace&amp;lt;/i&amp;gt; (slangově zvané appky). Většina základních aplikací typu kalendář, webový prohlížeč, kalkulačka, ovládání fotoaparátu je na zařízení předinstalována, další aplikace si uživatel může stáhnout buď zdarma nebo za poplatek z obchodů jako jsou například Google Play Store (pro OS Android) nebo Apple App store (pro iOS).&amp;lt;ref&amp;gt;Smartphone. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Smartphone&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hardware &amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska (Motherboard) ===&lt;br /&gt;
Základní deska je základním stavebním kamenem celého počítače. Jsou na ní připojené jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BIOS ===&lt;br /&gt;
BIOS (akronym pro anglické slovní spojení Basic Input/Output System)&amp;lt;ref&amp;gt;BIOS. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/BIOS&amp;lt;/ref&amp;gt; případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním) je základní operační systém, který nalezneme v každé základní desce. Slouží ke konfiguraci a inicializaci připojeného hardwaru a následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RAM (z anglického Random Access Memory, hovorově zvaná &amp;quot;RAMka&amp;quot; spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, spustíme-li jakýkoliv program, zavede se do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk (Hard disk) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Na obrázku můžeme vidět, že HDD obsahuje doslova otočný disk a magnetickou hlavici, která z disku umí číst data nebo je na něj zapisovat.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Inside a 1-inch Seagate ST1 Micro HDD.jpg|náhled|střed|Vnitřek HDD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SSD sisu.jpg|náhled|střed|Vnitřek SSD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto Input/Output zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (Photoshop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moorův zákon ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem '''Moorův zákon''' reprezentuje předpověď, kterou v roce 1965 vyslovil a roce 1975 revidoval americký inženýr a spoluzakladatel firmy Intel Gordon E. Moore. Podle ní se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.&amp;lt;ref&amp;gt;THE EDITORS OF ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/705881/Moores-law#06310000 Moore’s law]. Encyclopædia Britannica, 2013.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací naleznete ve článku [[Moorův zákon]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52358</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52358"/>
		<updated>2018-01-28T10:18:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
Obvykle se tímto termínem myslí počítač stolní, tj. bedna (case), k níž jsou připojeny nejčastěji obrazovka, klávesnice a myš; dalšími periferními zařízeními mohou být také reproduktory, webkamera nebo herní ovladač (joystick). Osobní počítač může být také přenosného typu, tj. laptop, notebook, či netbook. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl &amp;quot;užíván jednotlivcem&amp;quot;, byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.&amp;lt;ref&amp;gt;ENIAC. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC&amp;lt;/ref&amp;gt; ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moderní osobní zařízení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tablet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tablet je přenosný počítač ve tvaru ploché desky, obvykle s mobilním operačním systémem a dotykovou LCD obrazovkou, pomocí níž se zařízení ovládá. Tablet umí takřka totéž, co osobní počítač, ale chybí mu některé I/O funkce.&lt;br /&gt;
Formát zařízení tohoto typu byl konceptualizován v polovině dvacátého století, ale popularity mezi širokou veřejností se tablety dočkaly až v roce 2010 s vydáním první verze tabletu iPad od společnosti Apple.&amp;lt;ref&amp;gt;Tablet computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tablet_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Steve Jobs with the Apple iPad no logo.jpg|náhled|vlevo|Zakladatel společnosti Apple Steve Jobs držící iPad.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smartphone ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Smartphone, česky také nazývaný chytrý telefon, je mobilní telefon s mobilním operačním systémem, který dokáže posílat SMS, telefonovat a připojit se k Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Smartphone. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Smartphone&amp;lt;/ref&amp;gt;Předchůdcem smartphonu byl tzv. PDA (z anglického Personal Digital Assistant, osobní digitální asistent), malý kapesní počítač s dotykovou obrazovkou ovládanou perem zvaným &amp;lt;i&amp;gt;stylus&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Personal digital assistant. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_digital_assistant&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:AcerN10Wiki.jpg|náhled|střed|PDA značky Acer.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple iPhone.jpg|náhled|střed|Jedinečný, designově dokonalý a oblíbený mezi hipstery - iPhone.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak tablet, tak i smartphone fungují na bázi softwarových komponentů jménem &amp;lt;i&amp;gt;aplikace&amp;lt;/i&amp;gt; (slangově zvané appky). Většina základních aplikací typu kalendář, webový prohlížeč, kalkulačka, ovládání fotoaparátu je na zařízení předinstalována, další aplikace si uživatel může stáhnout buď zdarma nebo za poplatek z obchodů jako jsou například Google Play Store (pro OS Android) nebo Apple App store (pro iOS).&amp;lt;ref&amp;gt;Smartphone. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Smartphone&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hardware &amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska (Motherboard) ===&lt;br /&gt;
Základní deska je základním stavebním kamenem celého počítače. Jsou na ní připojené jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BIOS ===&lt;br /&gt;
BIOS (akronym pro anglické slovní spojení Basic Input/Output System)&amp;lt;ref&amp;gt;BIOS. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/BIOS&amp;lt;/ref&amp;gt; případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním) je základní operační systém, který nalezneme v každé základní desce. Slouží ke konfiguraci a inicializaci připojeného hardwaru a následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RAM (z anglického Random Access Memory, hovorově zvaná &amp;quot;RAMka&amp;quot; spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, spustíme-li jakýkoliv program, zavede se do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk (Hard disk) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Na obrázku můžeme vidět, že HDD obsahuje doslova otočný disk a magnetickou hlavici, která z disku umí číst data nebo je na něj zapisovat.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Inside a 1-inch Seagate ST1 Micro HDD.jpg|náhled|střed|Vnitřek HDD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SSD sisu.jpg|náhled|střed|Vnitřek SSD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto Input/Output zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (Photoshop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moorův zákon ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem '''Moorův zákon''' reprezentuje předpověď, kterou v roce 1965 vyslovil a roce 1975 revidoval americký inženýr a spoluzakladatel firmy Intel Gordon E. Moore. Podle ní se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.&amp;lt;ref&amp;gt;THE EDITORS OF ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/705881/Moores-law#06310000 Moore’s law]. Encyclopædia Britannica, 2013.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací naleznete ve článku [[Moorův zákon]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52357</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52357"/>
		<updated>2018-01-28T10:17:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
Obvykle se tímto termínem myslí počítač stolní, tj. bedna (case), k níž jsou připojeny nejčastěji obrazovka, klávesnice a myš; dalšími periferními zařízeními mohou být také reproduktory, webkamera nebo herní ovladač (joystick). Osobní počítač může být také přenosného typu, tj. laptop, notebook, či netbook. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl &amp;quot;užíván jednotlivcem&amp;quot;, byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.&amp;lt;ref&amp;gt;ENIAC. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC&amp;lt;/ref&amp;gt; ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moderní osobní zařízení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tablet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tablet je přenosný počítač ve tvaru ploché desky, obvykle s mobilním operačním systémem a dotykovou LCD obrazovkou, pomocí níž se zařízení ovládá. Tablet umí takřka totéž, co osobní počítač, ale chybí mu některé I/O funkce.&lt;br /&gt;
Formát zařízení tohoto typu byl konceptualizován v polovině dvacátého století, ale popularity mezi širokou veřejností se tablety dočkaly až v roce 2010 s vydáním první verze tabletu iPad od společnosti Apple.&amp;lt;ref&amp;gt;Tablet computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tablet_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Steve Jobs with the Apple iPad no logo.jpg|náhled|vpravo|Zakladatel společnosti Apple Steve Jobs držící iPad.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smartphone ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Smartphone, česky také nazývaný chytrý telefon, je mobilní telefon s mobilním operačním systémem, který dokáže posílat SMS, telefonovat a připojit se k Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Smartphone. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Smartphone&amp;lt;/ref&amp;gt;Předchůdcem smartphonu byl tzv. PDA (z anglického Personal Digital Assistant, osobní digitální asistent), malý kapesní počítač s dotykovou obrazovkou ovládanou perem zvaným &amp;lt;i&amp;gt;stylus&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Personal digital assistant. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_digital_assistant&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:AcerN10Wiki.jpg|náhled|střed|PDA značky Acer.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Apple iPhone.jpg|náhled|střed|Jedinečný, designově dokonalý a oblíbený mezi hipstery - iPhone.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak tablet, tak i smartphone fungují na bázi softwarových komponentů jménem &amp;lt;i&amp;gt;aplikace&amp;lt;/i&amp;gt; (slangově zvané appky). Většina základních aplikací typu kalendář, webový prohlížeč, kalkulačka, ovládání fotoaparátu je na zařízení předinstalována, další aplikace si uživatel může stáhnout buď zdarma nebo za poplatek z obchodů jako jsou například Google Play Store (pro OS Android) nebo Apple App store (pro iOS).&amp;lt;ref&amp;gt;Smartphone. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Smartphone&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hardware &amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska (Motherboard) ===&lt;br /&gt;
Základní deska je základním stavebním kamenem celého počítače. Jsou na ní připojené jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BIOS ===&lt;br /&gt;
BIOS (akronym pro anglické slovní spojení Basic Input/Output System)&amp;lt;ref&amp;gt;BIOS. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/BIOS&amp;lt;/ref&amp;gt; případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním) je základní operační systém, který nalezneme v každé základní desce. Slouží ke konfiguraci a inicializaci připojeného hardwaru a následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RAM (z anglického Random Access Memory, hovorově zvaná &amp;quot;RAMka&amp;quot; spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, spustíme-li jakýkoliv program, zavede se do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk (Hard disk) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Na obrázku můžeme vidět, že HDD obsahuje doslova otočný disk a magnetickou hlavici, která z disku umí číst data nebo je na něj zapisovat.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Inside a 1-inch Seagate ST1 Micro HDD.jpg|náhled|střed|Vnitřek HDD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SSD sisu.jpg|náhled|střed|Vnitřek SSD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto Input/Output zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (Photoshop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moorův zákon ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem '''Moorův zákon''' reprezentuje předpověď, kterou v roce 1965 vyslovil a roce 1975 revidoval americký inženýr a spoluzakladatel firmy Intel Gordon E. Moore. Podle ní se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.&amp;lt;ref&amp;gt;THE EDITORS OF ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/705881/Moores-law#06310000 Moore’s law]. Encyclopædia Britannica, 2013.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací naleznete ve článku [[Moorův zákon]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52356</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52356"/>
		<updated>2018-01-28T10:06:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
Obvykle se tímto termínem myslí počítač stolní, tj. bedna (case), k níž jsou připojeny nejčastěji obrazovka, klávesnice a myš; dalšími periferními zařízeními mohou být také reproduktory, webkamera nebo herní ovladač (joystick). Osobní počítač může být také přenosného typu, tj. laptop, notebook, či netbook. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl &amp;quot;užíván jednotlivcem&amp;quot;, byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.&amp;lt;ref&amp;gt;ENIAC. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC&amp;lt;/ref&amp;gt; ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moderní osobní zařízení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tablet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tablet je přenosný počítač ve tvaru ploché desky, obvykle s mobilním operačním systémem a dotykovou LCD obrazovkou, pomocí níž se zařízení ovládá. Tablet umí takřka totéž, co osobní počítač, ale chybí mu některé I/O funkce.&lt;br /&gt;
Formát zařízení tohoto typu byl konceptualizován v polovině dvacátého století, ale popularity mezi širokou veřejností se tablety dočkaly až v roce 2010 s vydáním první verze tabletu iPad od společnosti Apple.&amp;lt;ref&amp;gt;Tablet computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tablet_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Steve Jobs with the Apple iPad no logo.jpg|náhled|vpravo|Zakladatel společnosti Apple Steve Jobs držící iPad.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smartphone ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Smartphone, česky také nazývaný chytrý telefon, je mobilní telefon s mobilním operačním systémem, který dokáže posílat SMS, telefonovat a připojit se k Internetu.&amp;lt;ref&amp;gt;Smartphone. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Smartphone&amp;lt;/ref&amp;gt;Předchůdcem smartphonu byl tzv. PDA (z anglického Personal Digital Assistant, osobní digitální asistent), malý kapesní počítač s dotykovou obrazovkou ovládanou perem zvaným &amp;lt;i&amp;gt;stylus&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Personal digital assistant. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_digital_assistant&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak tablet, tak i smartphone fungují na bázi softwarových komponentů jménem &amp;lt;i&amp;gt;aplikace&amp;lt;/i&amp;gt; (slangově často zvané appky). Většina základních aplikací typu kalendář, webový prohlížeč, kalkulačka, ovládání fotoaparátu je na zařízení předinstalována, další aplikace si uživatel může stáhnout buď zdarma nebo za poplatek z obchodů jako jsou například Google Play Store (pro OS Android) nebo Apple App store (pro iOS).&amp;lt;ref&amp;gt;Smartphone. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Smartphone&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hardware &amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska (Motherboard) ===&lt;br /&gt;
Základní deska je základním stavebním kamenem celého počítače. Jsou na ní připojené jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BIOS ===&lt;br /&gt;
BIOS (akronym pro anglické slovní spojení Basic Input/Output System)&amp;lt;ref&amp;gt;BIOS. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/BIOS&amp;lt;/ref&amp;gt; případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním) je základní operační systém, který nalezneme v každé základní desce. Slouží ke konfiguraci a inicializaci připojeného hardwaru a následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RAM (z anglického Random Access Memory, hovorově zvaná &amp;quot;RAMka&amp;quot; spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, spustíme-li jakýkoliv program, zavede se do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk (Hard disk) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Na obrázku můžeme vidět, že HDD obsahuje doslova otočný disk a magnetickou hlavici, která z disku umí číst data nebo je na něj zapisovat.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Inside a 1-inch Seagate ST1 Micro HDD.jpg|náhled|střed|Vnitřek HDD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SSD sisu.jpg|náhled|střed|Vnitřek SSD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto Input/Output zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (Photoshop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moorův zákon ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem '''Moorův zákon''' reprezentuje předpověď, kterou v roce 1965 vyslovil a roce 1975 revidoval americký inženýr a spoluzakladatel firmy Intel Gordon E. Moore. Podle ní se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.&amp;lt;ref&amp;gt;THE EDITORS OF ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/705881/Moores-law#06310000 Moore’s law]. Encyclopædia Britannica, 2013.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací naleznete ve článku [[Moorův zákon]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52355</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52355"/>
		<updated>2018-01-27T21:47:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
Obvykle se tímto termínem myslí počítač stolní, tj. bedna (case), k níž jsou připojeny nejčastěji obrazovka, klávesnice a myš; dalšími periferními zařízeními mohou být také reproduktory, webkamera nebo herní ovladač (joystick). Osobní počítač může být také přenosného typu, tj. laptop, notebook, či netbook. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl &amp;quot;užíván jednotlivcem&amp;quot;, byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.&amp;lt;ref&amp;gt;ENIAC. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC&amp;lt;/ref&amp;gt; ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moderní osobní zařízení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tablet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tablet je přenosný počítač ve tvaru ploché desky, obvykle s mobilním operačním systémem a dotykovou LCD obrazovkou, pomocí níž se zařízení ovládá. Tablet umí takřka totéž, co osobní počítač, ale chybí mu některé I/O funkce.&lt;br /&gt;
Formát zařízení tohoto typu byl konceptualizován v polovině dvacátého století, ale popularity mezi širokou veřejností se tablety dočkaly až v roce 2010 s vydáním první verze tabletu iPad od společnosti Apple.&amp;lt;ref&amp;gt;Tablet computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tablet_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Steve Jobs with the Apple iPad no logo.jpg|náhled|vpravo|Zakladatel společnosti Apple Steve Jobs držící iPad.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smartphone ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hardware &amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska (Motherboard) ===&lt;br /&gt;
Základní deska je základním stavebním kamenem celého počítače. Jsou na ní připojené jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BIOS ===&lt;br /&gt;
BIOS (akronym pro anglické slovní spojení Basic Input/Output System)&amp;lt;ref&amp;gt;BIOS. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/BIOS&amp;lt;/ref&amp;gt; případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním) je základní operační systém, který nalezneme v každé základní desce. Slouží ke konfiguraci a inicializaci připojeného hardwaru a následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RAM (z anglického Random Access Memory, hovorově zvaná &amp;quot;RAMka&amp;quot; spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, spustíme-li jakýkoliv program, zavede se do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk (Hard disk) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Na obrázku můžeme vidět, že HDD obsahuje doslova otočný disk a magnetickou hlavici, která z disku umí číst data nebo je na něj zapisovat.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Inside a 1-inch Seagate ST1 Micro HDD.jpg|náhled|střed|Vnitřek HDD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SSD sisu.jpg|náhled|střed|Vnitřek SSD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto Input/Output zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (Photoshop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moorův zákon ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem '''Moorův zákon''' reprezentuje předpověď, kterou v roce 1965 vyslovil a roce 1975 revidoval americký inženýr a spoluzakladatel firmy Intel Gordon E. Moore. Podle ní se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.&amp;lt;ref&amp;gt;THE EDITORS OF ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/705881/Moores-law#06310000 Moore’s law]. Encyclopædia Britannica, 2013.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací naleznete ve článku [[Moorův zákon]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52354</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52354"/>
		<updated>2018-01-27T21:46:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
Obvykle se tímto termínem myslí počítač stolní, tj. bedna (case), k níž jsou připojeny nejčastěji obrazovka, klávesnice a myš; dalšími periferními zařízeními mohou být také reproduktory, webkamera nebo herní ovladač (joystick). Osobní počítač může být také přenosného typu, tj. laptop, notebook, či netbook. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl &amp;quot;užíván jednotlivcem&amp;quot;, byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.&amp;lt;ref&amp;gt;ENIAC. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC&amp;lt;/ref&amp;gt; ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moderní osobní zařízení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tablet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tablet je přenosný počítač ve tvaru ploché desky, obvykle s mobilním operačním systémem a dotykovou LCD obrazovkou, pomocí níž se zařízení ovládá. Tablet umí takřka totéž, co osobní počítač, ale chybí mu některé I/O funkce.&lt;br /&gt;
Formát zařízení tohoto typu byl konceptualizován v polovině dvacátého století, ale popularity mezi širokou veřejností se tablety dočkaly až v roce 2010 s vydáním první verze tabletu iPad od společnosti Apple.&amp;lt;ref&amp;gt;Tablet computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tablet_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Steve Jobs with the Apple iPad no logo.jpg|thumb|Zakladatel společnosti Apple Steve Jobs držící iPad.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smartphone ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hardware &amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska (Motherboard) ===&lt;br /&gt;
Základní deska je základním stavebním kamenem celého počítače. Jsou na ní připojené jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BIOS ===&lt;br /&gt;
BIOS (akronym pro anglické slovní spojení Basic Input/Output System)&amp;lt;ref&amp;gt;BIOS. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/BIOS&amp;lt;/ref&amp;gt; případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním) je základní operační systém, který nalezneme v každé základní desce. Slouží ke konfiguraci a inicializaci připojeného hardwaru a následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RAM (z anglického Random Access Memory, hovorově zvaná &amp;quot;RAMka&amp;quot; spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, spustíme-li jakýkoliv program, zavede se do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk (Hard disk) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Na obrázku můžeme vidět, že HDD obsahuje doslova otočný disk a magnetickou hlavici, která z disku umí číst data nebo je na něj zapisovat.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Inside a 1-inch Seagate ST1 Micro HDD.jpg|náhled|střed|Vnitřek HDD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SSD sisu.jpg|náhled|střed|Vnitřek SSD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto Input/Output zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (Photoshop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moorův zákon ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem '''Moorův zákon''' reprezentuje předpověď, kterou v roce 1965 vyslovil a roce 1975 revidoval americký inženýr a spoluzakladatel firmy Intel Gordon E. Moore. Podle ní se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.&amp;lt;ref&amp;gt;THE EDITORS OF ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/705881/Moores-law#06310000 Moore’s law]. Encyclopædia Britannica, 2013.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací naleznete ve článku [[Moorův zákon]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52353</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52353"/>
		<updated>2018-01-27T21:45:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
Obvykle se tímto termínem myslí počítač stolní, tj. bedna (case), k níž jsou připojeny nejčastěji obrazovka, klávesnice a myš; dalšími periferními zařízeními mohou být také reproduktory, webkamera nebo herní ovladač (joystick). Osobní počítač může být také přenosného typu, tj. laptop, notebook, či netbook. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl &amp;quot;užíván jednotlivcem&amp;quot;, byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.&amp;lt;ref&amp;gt;ENIAC. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC&amp;lt;/ref&amp;gt; ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moderní osobní zařízení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tablet ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tablet je přenosný počítač ve tvaru ploché desky, obvykle s mobilním operačním systémem a dotykovou LCD obrazovkou, pomocí níž se zařízení ovládá. Tablet umí takřka totéž, co osobní počítač, ale chybí mu některé I/O funkce.&lt;br /&gt;
Formát zařízení tohoto typu byl konceptualizován v polovině dvacátého století, ale popularity mezi širokou veřejností se tablety dočkaly až v roce 2010 s vydáním první verze tabletu iPad od společnosti Apple.&amp;lt;ref&amp;gt;Tablet computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tablet_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Steve Jobs with the Apple iPad no logo.jpg|Zakladatel společnosti Apple Steve Jobs držící iPad.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smartphone ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hardware &amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska (Motherboard) ===&lt;br /&gt;
Základní deska je základním stavebním kamenem celého počítače. Jsou na ní připojené jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BIOS ===&lt;br /&gt;
BIOS (akronym pro anglické slovní spojení Basic Input/Output System)&amp;lt;ref&amp;gt;BIOS. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/BIOS&amp;lt;/ref&amp;gt; případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním) je základní operační systém, který nalezneme v každé základní desce. Slouží ke konfiguraci a inicializaci připojeného hardwaru a následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RAM (z anglického Random Access Memory, hovorově zvaná &amp;quot;RAMka&amp;quot; spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, spustíme-li jakýkoliv program, zavede se do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk (Hard disk) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Na obrázku můžeme vidět, že HDD obsahuje doslova otočný disk a magnetickou hlavici, která z disku umí číst data nebo je na něj zapisovat.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Inside a 1-inch Seagate ST1 Micro HDD.jpg|náhled|střed|Vnitřek HDD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SSD sisu.jpg|náhled|střed|Vnitřek SSD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto Input/Output zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (Photoshop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]].&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Moorův zákon ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem '''Moorův zákon''' reprezentuje předpověď, kterou v roce 1965 vyslovil a roce 1975 revidoval americký inženýr a spoluzakladatel firmy Intel Gordon E. Moore. Podle ní se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.&amp;lt;ref&amp;gt;THE EDITORS OF ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/705881/Moores-law#06310000 Moore’s law]. Encyclopædia Britannica, 2013.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informací naleznete ve článku [[Moorův zákon]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prezidentsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=52352</id>
		<title>Prezidentské knihovny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prezidentsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=52352"/>
		<updated>2018-01-27T20:59:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Prezidentskou knihovnou''' se rozumí taková knihovna, která je založena prezidentem, často po jeho odejití z funkce, a uchovává jeho spisy a [[Dokument|dokumenty]] z období jeho vlády. Může také sloužit jako jakési [[Muzeum|muzeum]] dedikované danému prezidentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Počátky prezidentských knihoven v USA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kongres Spojených států amerických se zabýval problematikou uchovávání prezidentských dokumentů již od počátku devatenáctého století, roku 1897 bylo založeno oddělení rukopisů v Kongresové knihovně, které postupně získalo dokumenty od třiadvaceti amerických prezidentů (např. G. Washingtona nebo T. Jeffersona). Tyto dokumenty jsou v Kongresové knihovně uloženy dodnes. Tento systém byl funkční, avšak pro Kongresovou knihovnu bylo často složité získávat jednotlivé dokumenty, které byly rozptýlené po celé zemi, a tak vznikl ve 30. letech 20. století koncept prezidentských knihoven; konkrétně roku '''1939''' na popud '''Franklina D. Roosevelta''', který byl inspirován otevřením prezidentského centra Rutherforda B. Hayese ve Fremontu, v Ohiu roku 1916.&lt;br /&gt;
Právě Franklin D. Roosevelt jako první věnoval své dokumenty (do té doby považované za osobní, ačkoliv obsahovaly např. informace o politické a ústavní historii země) federální vládě a založil neziskovou organizaci, jejímž účelem bylo získat finance na výstavbu muzea a knihovny, která bude shromažďovat právě Rooseveltovy dokumenty vzniklé během jeho výkonu prezidentské funkce. Již první instituce tohoto typu tedy plnila jak [[Archiv|archivní]], tak muzejní funkci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:FDR in 1933.jpg|thumb|Franklin D. Roosevelt.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prezidentské knihovny &amp;amp; legislativa===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné. &lt;br /&gt;
V roce 1978 byl odhlasován zákon o prezidentských záznamech, jenž říká, že veškeré dokumenty vzniklé během prezidentského období jsou majetkem vlády Spojených států amerických (míní se tím všechny oficiální materiály vytvořené prezidentským úřadem, které dokumentují ústavní, zákonné a ceremoniální povinnosti prezidenta).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kolarikova&amp;quot;&amp;gt;KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2016 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Blanka Vorlíčková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ostrovni 13 4624.JPG|thumb|Hlavní vchod do knihovny Václava Havla v Ostrovní ulici]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prezidentské knihovny v ČR - Knihovna Václava Havla===&lt;br /&gt;
V České republice v současné době neexistuje prezidentská knihovna obsahující osobní spisy a dokumenty bývalých vykonavatelů úřadu, v Praze však existuje knihovna [[Václav Havel|Václava Havla]], která je po bývalém státníkovi, spisovateli a dramatikovi pojmenována. Vznikla roku 2004 jako obecně prospěšná společnost, od roku 2008 je evidována Ministerstvem kultury ČR. Iniciátory jejího založení byla manželka Václava Havla Dagmar Havlová, dále pak Miroslav Petrusek a Karel Schwarzenberg.&lt;br /&gt;
Poslání Knihovny Václava Havla je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat tvorbu Václava Havla. Jejím cílem je vybudovat funkční hybridní knihovnu, která poskytne veřejnosti zázemí pro studium či seznámení se s publikacemi, korespondencí, fotografiemi, rukopisy a dalšími dokumenty nesoucími odkaz Havlovy činnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kolumpekova&amp;quot;&amp;gt;KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2008 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Anna Stöcklová.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vorlíčková, Blanka. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y&lt;br /&gt;
* KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Knihovna Václava Havla. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stöcklová, Anna. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://fdrlibrary.org/ Knihovna a museum Franklina D. Roosevelta] &lt;br /&gt;
* [http://www.vaclavhavel-knihovna.org/ Knihovna Václava Havla]&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Franklin_Delano_Roosevelt Franklin D. Roosevelt na Wikipedii]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Soukrom%C3%A1_knihovna Soukromá knihovna]&lt;br /&gt;
* [[Veřejná knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Dokument]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
prezidentská knihovna, prezident, knihovna, Franklin D. Roosevelt, Václav Havel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]][[Kategorie:Články k ověření učitelem Lipková]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prezidentsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=52351</id>
		<title>Prezidentské knihovny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prezidentsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=52351"/>
		<updated>2018-01-27T20:56:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Prezidentskou knihovnou''' se rozumí taková knihovna, která je založena prezidentem, často po jeho odejití z funkce, a uchovává jeho spisy a [[Dokument|dokumenty]] z období jeho vlády. Může také sloužit jako jakési [[Muzeum|muzeum]] dedikované danému prezidentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Počátky prezidentských knihoven v USA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kongres Spojených států amerických se zabýval problematikou uchovávání prezidentských dokumentů již od počátku devatenáctého století, roku 1897 bylo založeno oddělení rukopisů v Kongresové knihovně, které postupně získalo dokumenty od třiadvaceti amerických prezidentů (např. G. Washingtona nebo T. Jeffersona). Tyto dokumenty jsou v Kongresové knihovně uloženy dodnes. Tento systém byl funkční, avšak pro Kongresovou knihovnu bylo často složité získávat jednotlivé dokumenty, které byly rozptýlené po celé zemi, a tak vznikl ve 30. letech 20. století koncept prezidentských knihoven; konkrétně roku '''1939''' na popud '''Franklina D. Roosevelta''', který byl inspirován otevřením prezidentského centra Rutherforda B. Hayese ve Fremontu, v Ohiu roku 1916.&lt;br /&gt;
Právě Franklin D. Roosevelt jako první věnoval své dokumenty (do té doby považované za osobní, ačkoliv obsahovaly např. informace o politické a ústavní historii země) federální vládě a založil neziskovou organizaci, jejímž účelem bylo získat finance na výstavbu muzea a knihovny, která bude shromažďovat právě Rooseveltovy dokumenty vzniklé během jeho výkonu prezidentské funkce. Již první instituce tohoto typu tedy plnila jak [[Archiv|archivní]], tak muzejní funkci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:FDR in 1933.jpg|thumb|Franklin D. Roosevelt.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prezidentské knihovny &amp;amp; legislativa===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné. &lt;br /&gt;
V roce 1978 byl odhlasován zákon o prezidentských záznamech, jenž říká, že veškeré dokumenty vzniklé během prezidentského období jsou majetkem vlády Spojených států amerických (míní se tím všechny oficiální materiály vytvořené prezidentským úřadem, které dokumentují ústavní, zákonné a ceremoniální povinnosti prezidenta).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kolarikova&amp;quot;&amp;gt;KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2016 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Blanka Vorlíčková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ostrovni 13 4624.JPG|thumb|Hlavní vchod do knihovny Václava Havla v Ostrovní ulici]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prezidentské knihovny v ČR - Knihovna Václava Havla===&lt;br /&gt;
V České republice v současné době neexistuje prezidentská knihovna obsahující osobní spisy a dokumenty bývalých vykonavatelů úřadu, v Praze však existuje knihovna [[Václav Havel|Václava Havla]], která je po bývalém státníkovi, spisovateli a dramatikovi pojmenována. Vznikla roku 2004 jako obecně prospěšná společnost, od roku 2008 je evidována Ministerstvem kultury ČR. Iniciátory jejího založení byla manželka Václava Havla Dagmar Havlová, dále pak Miroslav Petrusek a Karel Schwarzenberg.&lt;br /&gt;
Poslání Knihovny Václava Havla je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat tvorbu Václava Havla. Jejím cílem je vybudovat funkční hybridní knihovnu, která poskytne veřejnosti zázemí pro studium či seznámení se s publikacemi, korespondencí, fotografiemi, rukopisy a dalšími dokumenty nesoucími odkaz Havlovy činnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kolumpekova&amp;quot;&amp;gt;KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2008 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Anna Stöcklová.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vorlíčková, Blanka. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y&lt;br /&gt;
* KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Knihovna Václava Havla. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stöcklová, Anna. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Veřejná knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Dokument]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://fdrlibrary.org/ Knihovna a museum Franklina D. Roosevelta] &lt;br /&gt;
* [http://www.vaclavhavel-knihovna.org/ Knihovna Václava Havla]&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Franklin_Delano_Roosevelt Franklin D. Roosevelt na Wikipedii]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Soukrom%C3%A1_knihovna Soukromá knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
prezidentská knihovna, prezident, knihovna, Franklin D. Roosevelt, Václav Havel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]][[Kategorie:Články k ověření učitelem Lipková]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52066</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52066"/>
		<updated>2018-01-23T16:07:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl &amp;quot;užíván jednotlivcem&amp;quot;, byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.&amp;lt;ref&amp;gt;ENIAC. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC&amp;lt;/ref&amp;gt; ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hardware &amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska (Motherboard) ===&lt;br /&gt;
Základní deska je základním stavebním kamenem celého počítače. Jsou na ní připojené jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BIOS ===&lt;br /&gt;
BIOS (akronym pro anglické slovní spojení Basic Input/Output System)&amp;lt;ref&amp;gt;BIOS. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/BIOS&amp;lt;/ref&amp;gt; případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním) je základní operační systém, který nalezneme v každé základní desce. Slouží ke konfiguraci a inicializaci připojeného hardwaru a následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RAM (z anglického Random Access Memory, hovorově zvaná &amp;quot;RAMka&amp;quot; spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, spustíme-li jakýkoliv program, zavede se do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk (Hard disk) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Na obrázku můžeme vidět, že HDD obsahuje doslova otočný disk a magnetickou hlavici, která z disku umí číst data nebo je na něj zapisovat.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Inside a 1-inch Seagate ST1 Micro HDD.jpg|náhled|střed|Vnitřek HDD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SSD sisu.jpg|náhled|střed|Vnitřek SSD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto Input/Output zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (Photoshop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52065</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52065"/>
		<updated>2018-01-23T16:04:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl &amp;quot;užíván jednotlivcem&amp;quot;, byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.&amp;lt;ref&amp;gt;ENIAC. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC&amp;lt;/ref&amp;gt; ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Personal computer. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hardware &amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska (Motherboard) ===&lt;br /&gt;
Základní deska je základním stavebním kamenem celého počítače. Jsou na ní připojené jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BIOS ===&lt;br /&gt;
BIOS (akronym pro anglické slovní spojení Basic Input/Output System)&amp;lt;ref&amp;gt;BIOS. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/BIOS&amp;lt;/ref&amp;gt; případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním) je základní operační systém, který nalezneme v každé základní desce. Slouží ke konfiguraci a inicializaci připojeného hardwaru a následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RAM (z anglického Random Access Memory, hovorově zvaná &amp;quot;RAMka&amp;quot; spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, spustíme-li jakýkoliv program, zavede se do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk (Hard disk) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Na obrázku můžeme vidět, že HDD obsahuje doslova otočný disk a magnetickou hlavici, která z disku umí číst data nebo je na něj zapisovat.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Inside a 1-inch Seagate ST1 Micro HDD.jpg|náhled|střed|Vnitřek HDD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SSD sisu.jpg|náhled|střed|Vnitřek SSD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto Input/Output zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (Photoshop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52059</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52059"/>
		<updated>2018-01-23T12:00:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: /* Procesor */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti PC jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl &amp;quot;užíván jednotlivcem&amp;quot;, byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.&amp;lt;ref&amp;gt;ENIAC. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC&amp;lt;/ref&amp;gt; ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Personal computer. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hardware &amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska (Motherboard) ===&lt;br /&gt;
Základní deska je základním stavebním kamenem celého počítače. Jsou na ní připojené jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BIOS ===&lt;br /&gt;
BIOS (akronym pro anglické slovní spojení Basic Input/Output System)&amp;lt;ref&amp;gt;BIOS. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/BIOS&amp;lt;/ref&amp;gt; případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním) je základní operační systém, který nalezneme v každé základní desce. Slouží ke konfiguraci a inicializaci připojeného hardwaru a následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RAM (z anglického Random Access Memory, hovorově zvaná &amp;quot;RAMka&amp;quot; spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, spustíme-li jakýkoliv program, zavede se do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk (Hard disk) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Na obrázku můžeme vidět, že HDD obsahuje doslova otočný disk a magnetickou hlavici, která z disku umí číst data nebo je na něj zapisovat.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Inside a 1-inch Seagate ST1 Micro HDD.jpg|náhled|střed|Vnitřek HDD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SSD sisu.jpg|náhled|střed|Vnitřek SSD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto Input/Output zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (Photoshop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52058</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52058"/>
		<updated>2018-01-23T11:57:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti PC jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl &amp;quot;užíván jednotlivcem&amp;quot;, byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.&amp;lt;ref&amp;gt;ENIAC. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC&amp;lt;/ref&amp;gt; ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Personal computer. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hardware &amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska (Motherboard) ===&lt;br /&gt;
Základní deska je základním stavebním kamenem celého počítače. Jsou na ní připojené jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BIOS ===&lt;br /&gt;
BIOS (akronym pro anglické slovní spojení Basic Input/Output System)&amp;lt;ref&amp;gt;BIOS. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/BIOS&amp;lt;/ref&amp;gt; případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním) je základní operační systém, který nalezneme v každé základní desce. Slouží ke konfiguraci a inicializaci připojeného hardwaru a následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RAM (z anglického Random Access Memory, hovorově zvaná &amp;quot;RAMka&amp;quot; spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, spustíme-li jakýkoliv program, zavede se do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk (Hard disk) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Na obrázku můžeme vidět, že HDD obsahuje doslova otočný disk a magnetickou hlavici, která z disku umí číst data nebo je na něj zapisovat.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Inside a 1-inch Seagate ST1 Micro HDD.jpg|náhled|střed|Vnitřek HDD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SSD sisu.jpg|náhled|střed|Vnitřek SSD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto Input/Output zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (Photoshop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52057</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52057"/>
		<updated>2018-01-23T11:55:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti PC jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl &amp;quot;užíván jednotlivcem&amp;quot;, byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.&amp;lt;ref&amp;gt;ENIAC. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC&amp;lt;/ref&amp;gt; ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Personal computer. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hardware &amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska (Motherboard) ===&lt;br /&gt;
Základní deska je základním stavebním kamenem celého počítače. Jsou na ní připojené jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== BIOS ===&lt;br /&gt;
BIOS (akronym pro anglické slovní spojení Basic Input/Output System)&amp;lt;ref&amp;gt;BIOS. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/BIOS&amp;lt;/ref&amp;gt; případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním) je základní operační systém, který nalezneme v každé základní desce. Slouží ke konfiguraci a inicializaci připojeného hardwaru a následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RAM (z anglického Random Access Memory, hovorově zvaná &amp;quot;RAMka&amp;quot; spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, spustíme-li jakýkoliv program, zavede se do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk (Hard disk) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Na obrázku můžeme vidět, že HDD obsahuje doslova otočný disk a magnetickou hlavici, která z disku umí číst data nebo je na něj zapisovat.&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Inside a 1-inch Seagate ST1 Micro HDD.jpg|náhled|střed|Vnitřek HDD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;http://hardware.brych.cz/hdd.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:SSD sisu.jpg|náhled|střed|Vnitřek SSD disku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto Input/Output zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (Photoshop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52045</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52045"/>
		<updated>2018-01-23T11:30:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti PC jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl &amp;quot;užíván jednotlivcem&amp;quot;, byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.&amp;lt;ref&amp;gt;ENIAC. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC&amp;lt;/ref&amp;gt; ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Přestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Personal computer. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&amp;lt;/br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Ibm pc 5150.jpg|thumb|Ibm pc 5150]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.&lt;br /&gt;
== Hardware ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
V angličtině mainboard nebo motherboard je základním stavebním kamenem celého počítače. Na základní desku se připojí jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bios ===&lt;br /&gt;
Bios případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním), který slouží ke konfiguraci a inicializaci hardwaru, který je připojen, následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
(angl. random access memory) Tato paměť spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, když spustíme jakýkoliv program, tento program se zavede do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
'''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk ===&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;http://hardware.brych.cz/hdd.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto I/O zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (PhotoShop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_compute&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52044</id>
		<title>Osobní počítač</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&amp;diff=52044"/>
		<updated>2018-01-23T11:28:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Osobní počítač''' (anglicky Personal Computer, PC) je takový počítač, jehož pořizovací cena, velikost a pracovní možnosti PC jsou přizpůsobeny pro užívání '''jednotlivcem'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj prvních počítačů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním počítačem, o kterém můžeme říci, že byl &amp;quot;užíván jednotlivcem&amp;quot;, byl ENIAC (zkratka anglického Electronic Numeral Integrator and Computer) představený veřejnosti v roce 1946.&amp;lt;ref&amp;gt;ENIAC. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC&amp;lt;/ref&amp;gt; ENIAC ale nesplňoval požadavky přijatelné pořizovací ceny a jednoduchosti ovládání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Eniac.jpg|náhled|vpravo|Glen Beck a Betty Snyder programují ENIAC.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za úplně první osobní počítač na světě určený výhradně pro jednotlivce se považuje Xerox Alto Computer vyvinutý firmou [[Xerox]] roku 1973. Byl prvním počítačem, který měl GUI (z anglického Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní), které se později stalo inspirací k operačním systémům Macintosh a Windows. Ppřestože byl vyroben přes jeden tisíc jednotek, nikdy nebyl v prodeji, především kvůli vysoké ceně součástek.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Timeline of Computer History. Computerhistory.org [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/timeline/computers/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Personal computer. Wikipedia.org [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_computer&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1974 vznikl počítač [[Altair]] 8800 od firmy MITS. Tento počítač používal programovací jazyk BASIC, který pro MITS vyvinul Paul Allen a [[Bill Gates]] ve společnosti [[Microsoft]].&lt;br /&gt;
Prvním přenosným počítačem byl [[IBM]] 5100 Portable Computer představený roku 1975. Z důvodu velmi vysoké ceny si tento počítač nemohl dovolit každý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O rok později, 1976, vznikla společnost [[Apple Computer]] a také první osobní počítač Apple I, který měl být dostupný pro běžné uživatele. Tento model ale nebyl příliš úspěšný. Až roku 1977 se zrodil první osobní počítač Apple II populární jak v domácnostech, tak i ve firmách i díky prvnímu tabulkového kalkulátoru VisiCalc. Byl také prvním sériově vyráběným osobním počítačem s pořizovací cenou 1289$.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Ibm pc 5150.jpg|thumb|Ibm pc 5150]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1977 vznikl i Commodore PET. Byl jedním z nejprodávanějších PC ve své době.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Pet4016.png|náhled|vpravo|Commodore PET 4016]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1980 vznikl první vícejádrový počítač Apple III. Vzhledem k jeho hardwarovým a softwarovým vadám se stal komerčním selháním. I když byl roku 1983 uveden na trh Apple III+, který veškeré vady už neobsahoval, špatná pověst jeho předchůdce výrobu chvíli poté ukončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako přelomový počítač PC byl IBM PC (IBM 5150), který firma IBM uvedla na trh v roce 1981. Teprve s tímto počítačem se termín PC (Personal Computer) uchytil a ustálil. V IBM PC běžela první verze [[DOS|DOSu]] (z anglického Disk Operating System, tj. systém schopný operovat s pamětí na disku) od společnosti Microsoft. Často se uvádí, že tento počítač byl první osobní počítač, není to ale pravda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti PC ==&lt;br /&gt;
Musíme si uvědomit, že osobní počítač není pouze monitor, klávesnice a case, '''tedy hardware'''. Neméně důležitá část, která dělá osobní počítač počítačem je i programové vybavení, tedy '''software'''.&lt;br /&gt;
== Hardware ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní deska&amp;lt;ref&amp;gt;ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 117 s. Snadno a rychle. ISBN 978-80-247-2029-6.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
V angličtině mainboard nebo motherboard je základním stavebním kamenem celého počítače. Na základní desku se připojí jednotlivé komponenty, které pak navzájem komunikují a spolupracují. Některé komponenty základní deska napájí. Celá základní deska je spojena integrovanými obvody, které řídí přenos mezi jednotlivými komponenty připojených na desce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na základní desce můžeme nalézt:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bios ===&lt;br /&gt;
Bios případně EFI (v novějších počítačích už i s grafickým rozhraním), který slouží ke konfiguraci a inicializaci hardwaru, který je připojen, následně zavádí OS do paměti RAM.&lt;br /&gt;
=== Procesor ===&lt;br /&gt;
Procesor je polovodičová součástka, která provádí veškeré logické a matematické operace a řídí práci ostatních součástí. Procesor se na základní desku připojuje pomocí socketu (patice). Při výběru procesoru proto musíme tuto patici zohlednit, jinak se může stát, že procesor s paticí spolu nebudou kompaktibilní.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
DOSTÁL, Jiří. Hardware moderního počítače. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 77 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-2787-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Součásti procesoru jsou:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Aritmeticko-logická jednotka''' (zajišťuje fungování všech logických a aritmetických výpočtů&lt;br /&gt;
* '''Řadič''' (Řídící jednotka, která s ALU zajišťuje řízení činnosti procesoru)&lt;br /&gt;
* '''Registr procesoru''' (Slouží pro uchování mezivýsledků a dočasných hodnot. Registry se děli na uživatelské, systémové a vnitřní)&lt;br /&gt;
* '''Numerický koprocesor''' (Provádí operace s čísly, které mají plovoucí desetinnou čárku)&lt;br /&gt;
=== Operační paměť (RAM) ===&lt;br /&gt;
(angl. random access memory) Tato paměť spolupracuje přímo s procesorem, který z ní může rychle číst a do ní zapisovat. Tento paměťový prostor dovoluje programu běh. Jinak řečeno, když spustíme jakýkoliv program, tento program se zavede do operační paměti a až zde je procesorem vykonáván instrukci za instrukcí. Po vypnutí PC je všechen obsah paměti odstraněn. Operační paměť se k základní desce připojuje pomocí paměťových slotů.&lt;br /&gt;
=== Chipset (čipová sada) ===&lt;br /&gt;
'''North Bridge''' zajišťuje rychlé přesuny dat mezi hlavními oblastmi počítače. To znamená, že je prostředníkem mezi operační pamětí, procesorem a grafickou kartou. Tyto komponenty jsou propojeny FSB sběrnicí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''South Bridge''' zajišťuje přesuny dat mezi ostatními preifériemi jako je bios, [[USB]] a další porty nebo harddisk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pevný disk ===&lt;br /&gt;
Slouží k uložení dat. Na rozdíl od RAM paměti, zde jsou data uložena trvale. Typ HDD uchovává informace změnou elektromagnetického potenciálu média. Typ SSD je na rozdíl od HDD nepohyblivý, data ukládá do paměti flash. SSD disky jsou mnohem méně náchylné na otřesy, jsou nehlučné a rychlejší. Nejčastější připojení k základní desce je pomocí SATA rozhraní.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;http://hardware.brych.cz/hdd.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se k základní desce připojují rozšiřující karty u většiny pomocí sběrnice PCI expres. Může to být například zvuková karta, síťová karta, televizní karta, řadič disků či grafická karta, která převádí signál z počítače do [[monitor|monitoru]]. Přijímá úkoly od procesoru a ty pak graficky překresluje.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pak na desce můžeme nalézt jednotlivé konektory vstupních a výstupních zařízení jako je klávesnice (dovoluje zadávat informace a data přímo do počítače), myš (polohovací zařízení, díky kterému počítač umí snímat pohyb ruky), monitor (slouží k zobrazování výsledných operací procesoru), reproduktory (umožňují výstup z PC ve forma zvuku). Bez těchto I/O zařízení by nám byl osobní počítač k ničemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Software ==&lt;br /&gt;
=== Operační systém ===&lt;br /&gt;
OS je základní software všech počítačů. Je to software, který zpřístupňuje hardware programům, přiděluje operační paměť procesům, zaznamenává evidenci spuštěných procesů a sleduje jejich stav. Dále pak spravuje soubory a uživatele. Funguje jako prostředník mezi uživatelem, aplikacemi a hardwarem a jiné funkce.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jako příklad zde může být uveden Windows, Linux a Mac OS X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aplikační software ===&lt;br /&gt;
Dovoluje uživateli vykonávat různé činnosti mimo samotný běh počítače. Jsou to například grafické programy (PhotoShop, Gimp), počítačové hry, kancelářské balíky ([[Microsoft Office]], [[Open Office]]).&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější informace naleznete v článku [[Software]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3., aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005. 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 229 s. ISBN 978-80-251-2330-0.&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BESTOFMEDIATEAM. Computer History 101: The Development Of The PC. Tomshardware.com [online]. 2011 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.tomshardware.com/reviews/upgrade-repair-pc,3000-3.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Personal computer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Personal_compute&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní počítač, Personal computer, Základní deska, mikroprocesor, operační paměť, grafická karta, pevný disk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prezidentsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=51762</id>
		<title>Prezidentské knihovny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prezidentsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=51762"/>
		<updated>2018-01-19T22:23:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: /* Prezidentská knihovna */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Prezidentskou knihovnou''' se rozumí taková knihovna, která je založena prezidentem, často po jeho odejití z funkce, a uchovává jeho spisy a [[Dokument|dokumenty]] z období jeho vlády. Může také sloužit jako jakési [[Muzeum|muzeum]] dedikované danému prezidentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Počátky prezidentských knihoven v USA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kongres Spojených států amerických se zabýval problematikou uchovávání prezidentských dokumentů již od počátku devatenáctého století, roku 1897 bylo založeno oddělení rukopisů v Kongresové knihovně, které postupně získalo dokumenty od třiadvaceti amerických prezidentů (např. G. Washingtona nebo T. Jeffersona). Tyto dokumenty jsou v Kongresové knihovně uloženy dodnes. Tento systém byl funkční, avšak pro Kongresovou knihovnu bylo často složité získávat jednotlivé dokumenty, které byly rozptýlené po celé zemi, a tak vznikl ve 30. letech 20. století koncept prezidentských knihoven; konkrétně roku '''1939''' na popud '''Franklina D. Roosevelta''', který byl inspirován otevřením prezidentského centra Rutherforda B. Hayese ve Fremontu, v Ohiu roku 1916.&lt;br /&gt;
Právě Franklin D. Roosevelt jako první věnoval své dokumenty (do té doby považované za osobní, ačkoliv obsahovaly např. informace o politické a ústavní historii země) federální vládě a založil neziskovou organizaci, jejímž účelem bylo získat finance na výstavbu muzea a knihovny, která bude shromažďovat právě Rooseveltovy dokumenty vzniklé během jeho výkonu prezidentské funkce. Již první instituce tohoto typu tedy plnila jak [[Archiv|archivní]], tak muzejní funkci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:FDR in 1933.jpg|thumb|Franklin D. Roosevelt.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prezidentské knihovny &amp;amp; legislativa===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné. &lt;br /&gt;
V roce 1978 byl odhlasován zákon o prezidentských záznamech, jenž říká, že veškeré dokumenty vzniklé během prezidentského období jsou majetkem vlády Spojených států amerických (míní se tím všechny oficiální materiály vytvořené prezidentským úřadem, které dokumentují ústavní, zákonné a ceremoniální povinnosti prezidenta).&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kolarikova&amp;quot;&amp;gt;KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2016 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Blanka Vorlíčková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ostrovni 13 4624.JPG|thumb|Hlavní vchod do knihovny Václava Havla v Ostrovní ulici]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prezidentské knihovny v ČR - Knihovna Václava Havla===&lt;br /&gt;
V České republice v současné době neexistuje prezidentská knihovna obsahující osobní spisy a dokumenty bývalých vykonavatelů úřadu, v Praze však existuje knihovna [[Václav Havel|Václava Havla]], která je po bývalém státníkovi, spisovateli a dramatikovi pojmenována. Vznikla roku 2004 jako obecně prospěšná společnost, od roku 2008 je evidována Ministerstvem kultury ČR. Iniciátory jejího založení byla manželka Václava Havla Dagmar Havlová, dále pak Miroslav Petrusek a Karel Schwarzenberg.&lt;br /&gt;
Poslání Knihovny Václava Havla je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat tvorbu Václava Havla. Jejím cílem je vybudovat funkční hybridní knihovnu, která poskytne veřejnosti zázemí pro studium či seznámení se s publikacemi, korespondencí, fotografiemi, rukopisy a dalšími dokumenty nesoucími odkaz Havlovy činnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Kolumpekova&amp;quot;&amp;gt;KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2008 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Anna Stöcklová.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://fdrlibrary.org/ Knihovna a museum Franklina D. Roosevelta] &lt;br /&gt;
* [http://www.vaclavhavel-knihovna.org/ Knihovna Václava Havla]&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Franklin_Delano_Roosevelt Franklin D. Roosevelt na Wikipedii]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/Soukrom%C3%A1_knihovna Soukromá knihovna]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
prezidentská knihovna, prezident, knihovna, Franklin D. Roosevelt, Václav Havel&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]][[Kategorie:Články k ověření učitelem Lipková]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vorlíčková, Blanka. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y&lt;br /&gt;
* KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Knihovna Václava Havla. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stöcklová, Anna. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prezidentsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=50972</id>
		<title>Prezidentské knihovny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prezidentsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=50972"/>
		<updated>2017-12-20T13:40:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
==Prezidentská knihovna==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prezidentskou knihovnou''' se rozumí taková knihovna, která je založena prezidentem, často po jeho odejití z funkce, a uchovává jeho spisy a dokumenty z období jeho vlády. Může také sloužit jako jakési muzeum dedikované danému prezidentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Počátky prezidentských knihoven v USA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kongres Spojených států amerických se zabýval problematikou uchovávání prezidentských dokumentů již od počátku devatenáctého století, roku 1897 bylo založeno oddělení rukopisů v Kongresové knihovně, které postupně získalo dokumenty od třiadvaceti amerických prezidentů (např. G. Washingtona nebo T. Jeffersona). Tyto dokumenty jsou v Kongresové knihovně uloženy dodnes. Tento systém byl funkční, avšak pro Kongresovou knihovnu bylo často složité získávat jednotlivé dokumenty, které byly rozptýlené po celé zemi, a tak vznikl ve 30. letech 20. století koncept prezidentských knihoven; konkrétně roku '''1939''' na popud '''Franklina D. Roosevelta''', který byl inspirován otevřením prezidentského centra Rutherforda B. Hayese ve Fremontu, v Ohiu roku 1916.&lt;br /&gt;
Právě Franklin D. Roosevelt jako první věnoval své dokumenty (do té doby považované za osobní, ačkoliv obsahovaly např. informace o politické a ústavní historii země) federální vládě a založil neziskovou organizaci, jejímž účelem bylo získat finance na výstavbu muzea a knihovny, která bude shromažďovat právě Rooseveltovy dokumenty vzniklé během jeho výkonu prezidentské funkce. Již první instituce tohoto typu tedy plnila jak archivní, tak muzejní funkci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:FDR in 1933.jpg|thumb|Franklin D. Roosevelt.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prezidentské knihovny &amp;amp; legislativa===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné. &lt;br /&gt;
V roce 1978 byl odhlasován zákon o prezidentských záznamech, jenž říká, že veškeré dokumenty vzniklé během prezidentského období jsou majetkem vlády Spojených států amerických (míní se tím všechny oficiální materiály vytvořené prezidentským úřadem, které dokumentují ústavní, zákonné a ceremoniální povinnosti prezidenta).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ostrovni 13 4624.JPG|thumb|Ostrovni 13 4624]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prezidentské knihovny v ČR - Knihovna Václava Havla===&lt;br /&gt;
V České republice v současné době neexistuje prezidentská knihovna obsahující osobní spisy a dokumenty bývalých vykonavatelů úřadu, v Praze však existuje knihovna Václava Havla, která je po bývalém státníkovi, spisovateli a dramatikovi pojmenována. Vznikla roku 2004 jako obecně prospěšná společnost, od roku 2008 je evidována Ministerstvem kultury ČR. Iniciátory jejího založení byla manželka Václava Havla Dagmar Havlová, dále pak Miroslav Petrusek a Karel Schwarzenberg.&lt;br /&gt;
Poslání Knihovny Václava Havla je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat tvorbu Václava Havla. Jejím cílem je vybudovat funkční hybridní knihovnu, která poskytne veřejnosti zázemí pro studium či seznámení se s publikacemi, korespondencí, fotografiemi, rukopisy a dalšími dokumenty nesoucími odkaz Havlovy činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vorlíčková, Blanka. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y&lt;br /&gt;
* KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Knihovna Václava Havla. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stöcklová, Anna. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prezidentsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=50971</id>
		<title>Prezidentské knihovny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prezidentsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=50971"/>
		<updated>2017-12-20T13:38:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: Vložení obrázků&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
==Prezidentská knihovna==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prezidentskou knihovnou''' se rozumí taková knihovna, která je založena prezidentem, často po jeho odejití z funkce, a uchovává jeho spisy a dokumenty z období jeho vlády. Může také sloužit jako jakési muzeum dedikované danému prezidentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Počátky prezidentských knihoven v USA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kongres Spojených států amerických se zabýval problematikou uchovávání prezidentských dokumentů již od počátku devatenáctého století, roku 1897 bylo založeno oddělení rukopisů v Kongresové knihovně, které postupně získalo dokumenty od třiadvaceti amerických prezidentů (např. G. Washingtona nebo T. Jeffersona). Tyto dokumenty jsou v Kongresové knihovně uloženy dodnes. Tento systém byl funkční, avšak pro Kongresovou knihovnu bylo často složité získávat jednotlivé dokumenty, které byly rozptýlené po celé zemi, a tak vznikl ve 30. letech 20. století koncept prezidentských knihoven; konkrétně roku '''1939''' na popud '''Franklina D. Roosevelta''', který byl inspirován otevřením prezidentského centra Rutherforda B. Hayese ve Fremontu, v Ohiu roku 1916.&lt;br /&gt;
Právě Franklin D. Roosevelt jako první věnoval své dokumenty (do té doby považované za osobní, ačkoliv obsahovaly např. informace o politické a ústavní historii země) federální vládě a založil neziskovou organizaci, jejímž účelem bylo získat finance na výstavbu muzea a knihovny, která bude shromažďovat právě Rooseveltovy dokumenty vzniklé během jeho výkonu prezidentské funkce. Již první instituce tohoto typu tedy plnila jak archivní, tak muzejní funkci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:FDR in 1933.jpg|thumb|Franklin D. Roosevelt.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prezidentské knihovny &amp;amp; legislativa===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné. &lt;br /&gt;
V roce 1978 byl odhlasován zákon o prezidentských záznamech, jenž říká, že veškeré dokumenty vzniklé během prezidentského období jsou majetkem vlády Spojených států amerických (míní se tím všechny oficiální materiály vytvořené prezidentským úřadem, které dokumentují ústavní, zákonné a ceremoniální povinnosti prezidenta).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prezidentské knihovny v ČR - Knihovna Václava Havla===&lt;br /&gt;
V České republice v současné době neexistuje prezidentská knihovna obsahující osobní spisy a dokumenty bývalých vykonavatelů úřadu, v Praze však existuje knihovna Václava Havla, která je po bývalém státníkovi, spisovateli a dramatikovi pojmenována. Vznikla roku 2004 jako obecně prospěšná společnost, od roku 2008 je evidována Ministerstvem kultury ČR. Iniciátory jejího založení byla manželka Václava Havla Dagmar Havlová, dále pak Miroslav Petrusek a Karel Schwarzenberg.&lt;br /&gt;
Poslání Knihovny Václava Havla je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat tvorbu Václava Havla. Jejím cílem je vybudovat funkční hybridní knihovnu, která poskytne veřejnosti zázemí pro studium či seznámení se s publikacemi, korespondencí, fotografiemi, rukopisy a dalšími dokumenty nesoucími odkaz Havlovy činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Ostrovni 13 4624.JPG|thumb|Ostrovni 13 4624]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vorlíčková, Blanka. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y&lt;br /&gt;
* KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Knihovna Václava Havla. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stöcklová, Anna. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prezidentsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=50960</id>
		<title>Prezidentské knihovny</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prezidentsk%C3%A9_knihovny&amp;diff=50960"/>
		<updated>2017-12-18T19:46:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: Vytvoření hesla.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Prezidentská knihovna==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prezidentskou knihovnou''' se rozumí taková knihovna, která je založena prezidentem, často po jeho odejití z funkce, a uchovává jeho spisy a dokumenty z období jeho vlády. Může také sloužit jako jakési muzeum dedikované danému prezidentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Počátky prezidentských knihoven v USA===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kongres Spojených států amerických se zabýval problematikou uchovávání prezidentských dokumentů již od počátku devatenáctého století, roku 1897 bylo založeno oddělení rukopisů v Kongresové knihovně, které postupně získalo dokumenty od třiadvaceti amerických prezidentů (např. G. Washingtona nebo T. Jeffersona). Tyto dokumenty jsou v Kongresové knihovně uloženy dodnes. Tento systém byl funkční, avšak pro Kongresovou knihovnu bylo často složité získávat jednotlivé dokumenty, které byly rozptýlené po celé zemi, a tak vznikl ve 30. letech 20. století koncept prezidentských knihoven; konkrétně roku '''1939''' na popud '''Franklina D. Roosevelta''', který byl inspirován otevřením prezidentského centra Rutherforda B. Hayese ve Fremontu, v Ohiu roku 1916.&lt;br /&gt;
Právě Franklin D. Roosevelt jako první věnoval své dokumenty (do té doby považované za osobní, ačkoliv obsahovaly např. informace o politické a ústavní historii země) federální vládě a založil neziskovou organizaci, jejímž účelem bylo získat finance na výstavbu muzea a knihovny, která bude shromažďovat právě Rooseveltovy dokumenty vzniklé během jeho výkonu prezidentské funkce. Již první instituce tohoto typu tedy plnila jak archivní, tak muzejní funkci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prezidentské knihovny &amp;amp; legislativa===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné. &lt;br /&gt;
V roce 1978 byl odhlasován zákon o prezidentských záznamech, jenž říká, že veškeré dokumenty vzniklé během prezidentského období jsou majetkem vlády Spojených států amerických (míní se tím všechny oficiální materiály vytvořené prezidentským úřadem, které dokumentují ústavní, zákonné a ceremoniální povinnosti prezidenta).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prezidentské knihovny v ČR - Knihovna Václava Havla===&lt;br /&gt;
V České republice v současné době neexistuje prezidentská knihovna obsahující osobní spisy a dokumenty bývalých vykonavatelů úřadu, v Praze však existuje knihovna Václava Havla, která je po bývalém státníkovi, spisovateli a dramatikovi pojmenována. Vznikla roku 2004 jako obecně prospěšná společnost, od roku 2008 je evidována Ministerstvem kultury ČR. Iniciátory jejího založení byla manželka Václava Havla Dagmar Havlová, dále pak Miroslav Petrusek a Karel Schwarzenberg.&lt;br /&gt;
Poslání Knihovny Václava Havla je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat tvorbu Václava Havla. Jejím cílem je vybudovat funkční hybridní knihovnu, která poskytne veřejnosti zázemí pro studium či seznámení se s publikacemi, korespondencí, fotografiemi, rukopisy a dalšími dokumenty nesoucími odkaz Havlovy činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vorlíčková, Blanka. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y&lt;br /&gt;
* KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Knihovna Václava Havla. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stöcklová, Anna. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=50954</id>
		<title>Úprava závěrečných prací na hesla (2017)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=50954"/>
		<updated>2017-12-18T19:09:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Název závěrečné práce !! Heslo 1 - bakalářka/diplomka !! Heslo 2 - úprava existujícího&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Věra Hojdarová || Principy služeb prezidentských knihoven|| Prezidentská knihovna|| Osobní počítač&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Chaloupková|| Právo na zapomnění v prostředí internetu|| Právo na zapomnění v prostředí internetu||Emotion Markup Language&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| Znalostní společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jindřich Douša|| Administrativní knihovny na ministerstvech České republiky|| Administrativní knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Fajkusová|| Google generace a její vztah k informacím|| Google generace||Kodikologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleš Krůta|| Digitální identita v době služeb Google|| Digitální identita||Databáze ProQuest&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Pivoňková|| Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích|| Podpora dětského čtenářství||Vývoj písma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Andrea Bílá|| Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů|| Komunitní funkce knihoven|| Paul Ekman&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Eliášková|| Regionální funkce knihoven ve Středočeském kraji v letech 2001–2011|| Regionální funkce knihoven||Beletrie pro dospělé&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Josefina Panenková|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| Knihovna jako vydavatel|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Martina Horálková|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| Online služby pro publikování v ČR|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||x|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| Online služby pro publikování v zahraničí|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Patricie Slaničková|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření výkonnosti a kvality v knihovnách|| Standard veřejných knihovnických a informačních služeb&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Suchá|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření spokojenosti uživatelů knihoven||České knihovnické spolky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Doušova|| Možnosti zařazení deskových her do nabídky služeb veřejných knihoven|| Deskové hry v knihovnách||Bill Gates&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleksi Mikkonen|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Interkulturní komunikace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Vrba|| Geografické informační systémy v oblasti životního prostředí a ochrany přírody|| Geografické informační systémy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Jerman|| Knihovnické služby pro bezdomovce|| Knihovnické služby pro bezdomovce||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Public relations v českých knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Mediální PR komunikace v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Internetová a online PR komunikace v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-|&lt;br /&gt;
|| Sofie Čapková|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Typologie uživatelů sociálních sítí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěpánka Filipová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| České sociální sítě pro čtenáře||Karen E. Fisher (Pettigrew) &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sabina Jůnová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Zahraniční sociální sítě pro čtenáře||Twitter&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Hecová|| Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ : vliv rozdílných vzdělávacích programů|| Metody výuky počátečního čtení||Dějiny knihoven v evropském středověku&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Iveta Peterčáková|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Vyhledávač Seznam||Informační zahlcení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Skálová|| Budoucnost katalogizační profese|| Katalogizátor||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sára Bezvodová|| Role animace v uživatelském rozhraní mobilních zařízení||Mobilní zařízení||Eugene Garfield&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Soňa Veselá|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| Informační profesionál||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| Noví informační profesionálové ČR (NIP CZ)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jaroslav Nedavaška|| FRBRizace katalogů a databází – situace v zahraničí|| FRBRizace||Komprese obrazových informací&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Petra Vojtěchovská|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Senioři píší Wikipedii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Růžičková|| Popis a evaluace projektu nové služby e-výpůjčky v Městské knihovně Úvaly|| Služba e-výpůjčky||Povinný výtisk&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Bartoloměj Eliáš|| Audit znalostního managementu|| Znalostní management a znalosti v organizacích||Hierarchie Data → Informace → Znalost&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Oborová brána Umění a architektura (ART)|| Oborové brány||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Syrovátková|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí||Bitcoin&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anežka Hegrová|| Analýza služeb veřejných knihoven pro zrakově postižené|| Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené||Informační systém&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavlína Jurigová|| Vizualizace jako metoda prezentace dat|| Vizualizace dat||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Libuše Šimová|| Analýza uživatelského chování vzhledem k ukládání digitální stopy bez vědomí uživatele|| Uživatelské chování|| Digital divide - digitální propast&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Selekční jazyky farmaceutických klasifikačních systémů||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Farmakoinformatika||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Derwent Drug File||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| International Pharmaceutical Abstracts||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| IMS RESEARCH||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Merck Index||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| PubMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| BioMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Flohr|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Bibliographia medica Čechoslovaca||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Malý|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Informační chování zdravotních sester|| Informační chování zdravotních sester||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Mimra || Soudní knihovny v ČR|| Soudní knihovny v ČR||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Trendy v legislativách povinného odevzdávání online publikací v evropských zemích|| Povinný depozit online publikací v zahraničí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Koubková|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludvík Steiner|| Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci|| Popularizace vědy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Havran|| Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice|| Zdeňka Braunerová|| Informační války&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Dufková|| Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity|| Knihy přání a stížností v knihovně|| Steve Wozniak&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Onleihe – online výpůjční systém digitálních médií|| Onleihe||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Knihovnické služby pro migranty||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Horalová|| Informačná bublina a jej dôsledky|| Informační bublina||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lydie Bartošová|| Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí|| Informační zdroje v oblasti životního prostředí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Mapování terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích|| Terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Charvátová|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Informační chování seniorů ve wiki prostředí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marek Kubašta|| Virtuální realita: historie imerzivních praktik a vize budoucnosti|| Virtuální realita (do existujícího hesla přepracovat sekci o historii VR)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alexander Savov|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Manipulace s výsledky vyhledávání||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Klimplová|| Historický fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci|| Fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci||Literatura a nová médi&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Rudová|| Budoucnost archivování filmu|| Archivace filmu||Organizace knihovních fondů&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Landrgottová|| Digitální knihovna HathiTrust, její funkce a služby|| HathiTrust||Gramatika&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vít Švejda|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=50953</id>
		<title>Úprava závěrečných prací na hesla (2017)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Aprava_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch_prac%C3%AD_na_hesla_(2017)&amp;diff=50953"/>
		<updated>2017-12-18T19:08:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vera.Hojdarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Název závěrečné práce !! Heslo 1 - bakalářka/diplomka !! Heslo 2 - úprava existujícího&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Věra Hojdarová || Principy služeb prezidentských knihoven|| Prezidentské knihovny||Osobní počítač&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Chaloupková|| Právo na zapomnění v prostředí internetu|| Právo na zapomnění v prostředí internetu||Emotion Markup Language&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Audit znalostního managementu|| Znalostní společnost||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jindřich Douša|| Administrativní knihovny na ministerstvech České republiky|| Administrativní knihovny||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Fajkusová|| Google generace a její vztah k informacím|| Google generace||Kodikologie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleš Krůta|| Digitální identita v době služeb Google|| Digitální identita||Databáze ProQuest&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Pivoňková|| Podpora dětského čtenářství v České republice a německy mluvících zemích|| Podpora dětského čtenářství||Vývoj písma&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Andrea Bílá|| Komunitní funkce veřejných knihoven jako jedna z cest získávání potencionálních čtenářů|| Komunitní funkce knihoven|| Paul Ekman&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Eliášková|| Regionální funkce knihoven ve Středočeském kraji v letech 2001–2011|| Regionální funkce knihoven||Beletrie pro dospělé&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Josefina Panenková|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| Knihovna jako vydavatel|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Martina Horálková|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| Online služby pro publikování v ČR|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||x|| Ediční a nakladatelská činnost knihoven|| Online služby pro publikování v zahraničí|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Patricie Slaničková|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření výkonnosti a kvality v knihovnách|| Standard veřejných knihovnických a informačních služeb&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Suchá|| Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí|| Měření spokojenosti uživatelů knihoven||České knihovnické spolky&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Doušova|| Možnosti zařazení deskových her do nabídky služeb veřejných knihoven|| Deskové hry v knihovnách||Bill Gates&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Aleksi Mikkonen|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Interkulturní komunikace||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Vrba|| Geografické informační systémy v oblasti životního prostředí a ochrany přírody|| Geografické informační systémy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Jerman|| Knihovnické služby pro bezdomovce|| Knihovnické služby pro bezdomovce||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Public relations v českých knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Mediální PR komunikace v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Public relations v českých knihovnách: analýza externí komunikační strategie|| Internetová a online PR komunikace v knihovnách||&lt;br /&gt;
|-|&lt;br /&gt;
|| Sofie Čapková|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Typologie uživatelů sociálních sítí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěpánka Filipová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| České sociální sítě pro čtenáře||Karen E. Fisher (Pettigrew) &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sabina Jůnová|| Sociální sítě a internetové stránky pro čtenáře|| Zahraniční sociální sítě pro čtenáře||Twitter&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jana Hecová|| Čtenářská gramotnost dětí na 1. stupni ZŠ : vliv rozdílných vzdělávacích programů|| Metody výuky počátečního čtení||Dějiny knihoven v evropském středověku&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Iveta Peterčáková|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Vyhledávač Seznam||Informační zahlcení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Skálová|| Budoucnost katalogizační profese|| Katalogizátor||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Sára Bezvodová|| Role animace v uživatelském rozhraní mobilních zařízení||Mobilní zařízení||Eugene Garfield&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Soňa Veselá|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| Informační profesionál||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Noví (mladí) informační profesionálové jako zaměstnanci knihoven a členové profesních organizací|| Noví informační profesionálové ČR (NIP CZ)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jaroslav Nedavaška|| FRBRizace katalogů a databází – situace v zahraničí|| FRBRizace||Komprese obrazových informací&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Petra Vojtěchovská|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Senioři píší Wikipedii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Růžičková|| Popis a evaluace projektu nové služby e-výpůjčky v Městské knihovně Úvaly|| Služba e-výpůjčky||Povinný výtisk&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Bartoloměj Eliáš|| Audit znalostního managementu|| Znalostní management a znalosti v organizacích||Hierarchie Data → Informace → Znalost&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Oborová brána Umění a architektura (ART)|| Oborové brány||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Syrovátková|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí|| Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí||Bitcoin&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anežka Hegrová|| Analýza služeb veřejných knihoven pro zrakově postižené|| Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené||Informační systém&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavlína Jurigová|| Vizualizace jako metoda prezentace dat|| Vizualizace dat||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Libuše Šimová|| Analýza uživatelského chování vzhledem k ukládání digitální stopy bez vědomí uživatele|| Uživatelské chování|| Digital divide - digitální propast&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Selekční jazyky farmaceutických klasifikačních systémů||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Farmakoinformatika||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Derwent Drug File||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| International Pharmaceutical Abstracts||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| IMS RESEARCH||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Merck Index||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| PubMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| BioMed Central||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Flohr|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Bibliographia medica Čechoslovaca||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Malý|| Databáze a digitální knihovny pro farmaceutické obory|| Databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Informační chování zdravotních sester|| Informační chování zdravotních sester||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Mimra || Soudní knihovny v ČR|| Soudní knihovny v ČR||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Trendy v legislativách povinného odevzdávání online publikací v evropských zemích|| Povinný depozit online publikací v zahraničí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Koubková|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech|| Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludvík Steiner|| Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci|| Popularizace vědy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Havran|| Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice|| Zdeňka Braunerová|| Informační války&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Dufková|| Knihy přání a stížností v knihovně – příklady užití a efektivity|| Knihy přání a stížností v knihovně|| Steve Wozniak&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Onleihe – online výpůjční systém digitálních médií|| Onleihe||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny|| Knihovnické služby pro migranty||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Tereza Horalová|| Informačná bublina a jej dôsledky|| Informační bublina||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lydie Bartošová|| Informační služby a informační zdroje v oblasti životního prostředí|| Informační zdroje v oblasti životního prostředí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| Mapování terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích|| Terminologie fyzioterapeutických technik v odborných databázích||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Charvátová|| Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat|| Informační chování seniorů ve wiki prostředí||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marek Kubašta|| Virtuální realita: historie imerzivních praktik a vize budoucnosti|| Virtuální realita (do existujícího hesla přepracovat sekci o historii VR)||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alexander Savov|| Efekt manipulace s výsledky vyhledávání|| Manipulace s výsledky vyhledávání||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Klimplová|| Historický fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci|| Fond starých a vzácných tisků Krajské vědecké knihovny v Liberci||Literatura a nová médi&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Rudová|| Budoucnost archivování filmu|| Archivace filmu||Organizace knihovních fondů&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Landrgottová|| Digitální knihovna HathiTrust, její funkce a služby|| HathiTrust||Gramatika&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vít Švejda|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici|| Knihovna kapucínského kláštera v Sušici||&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Hojdarova</name></author>
		
	</entry>
</feed>