<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Veronika.Zemanova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Veronika.Zemanova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Veronika.Zemanova"/>
	<updated>2026-05-14T18:49:10Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35773</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35773"/>
		<updated>2016-06-12T21:04:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
=== Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí: ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Automatick%C3%A1_indexace Automatická indexace na české wikipedii]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Výhody a úskalí základních typů indexace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatická indexace, indexace, indexování, heslování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35772</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35772"/>
		<updated>2016-06-12T21:03:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
=== Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí: ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Automatick%C3%A1_indexace Automatická indexace na české wikipedii]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Výhody a úskalí základních typů indexace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatická indexace, indexace, indexování, heslování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35771</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35771"/>
		<updated>2016-06-12T21:01:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
=== Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí: ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Automatick%C3%A1_indexace Automatická indexace na české wikipedii]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatická indexace, indexace, indexování, heslování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35770</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35770"/>
		<updated>2016-06-12T21:00:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
=== Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí: ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Automatick%C3%A1_indexace Automatická indexace na české wikipedii]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatická indexace, indexace, indexování, heslování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35769</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35769"/>
		<updated>2016-06-12T20:57:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
=== Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí: ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatická indexace, indexace, indexování, heslování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35768</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35768"/>
		<updated>2016-06-12T20:56:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
=== Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí: ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatická indexace, indexace, indexování, heslování&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35767</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35767"/>
		<updated>2016-06-12T20:55:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
=== Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí: ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatická indexace, indexace, indexování, heslování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35766</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35766"/>
		<updated>2016-06-12T20:55:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
=== Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí: ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatická indexace, indexace, indexování, heslování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35765</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35765"/>
		<updated>2016-06-12T20:55:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
=== Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí: ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatická indexace, indexace, indexování, heslování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35764</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35764"/>
		<updated>2016-06-12T20:54:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
=== Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí: ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35763</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35763"/>
		<updated>2016-06-12T20:53:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
=== Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí: ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatická indexace, indexace, indexování, heslování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=35549</id>
		<title>Výhody a úskalí základních typů indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=35549"/>
		<updated>2016-06-09T13:42:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace (též indexování) v relačních databázových systémech znamená „automatické vybrání všech hodnot předem určených položek (…) z databázové tabulky a jejich setřídění do indexového souboru“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V textových databázích při indexaci vybíráme jen slova nebo výrazy, podle kterých lze záznam vyhledat, nikoliv celé hodnoty textových položek.&lt;br /&gt;
[http://tdkiv.nkp.cz/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy] definuje pojem indexace jako „proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání“.  S touto definicí se takřka shoduje i Petr Strossa, který vysvětluje termín indexace jako proces, během kterého dochází k „přiřazení selekčních obrazů dokumentům nebo dotazům“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení indexace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace se rozlišuje podle použitých metod na pojmovou a slovní indexaci. Podle použitých postupů se indexace dělí na intelektuální, automatickou a poloautomatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-25]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Automatická indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s [[Automatická indexace|automatickou indexací]]. Jde o proces, při kterém se využívá umělá inteligence neboli počítačové programy, aby rozpoznali v textu relevantní pojmy, které charakterizují dokument. Indexaci, kterou provádí odborný pracovník (tzv. [http://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;amp;local_base=KTD&amp;amp;ccl_term=wtr%3Dindexator indexátor]), předčí v mnohém – zejména je levnější a rychlejší. Přestože se vývoj programů pro automatickou indexaci pohybuje rychle vpřed, vývojáři se stále potýkají s řadou [[Automatická indexace|problémů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intelektuální indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémům, se kterými se indexátoři setkávají při automatické indexaci, se lze do jisté míry vyhnout využitím intelektuální indexace. Proces je to sice časově i finančně náročnější a zvládne se většinou zpracovat mnohem menší množství textu, za to ale z hlediska kvality jde přesnější formu indexace. Největší výhodou odborníka indexátora je, že dovede text interpretovat v kontextu, a tím dokáže předejít lingvistickým problémům, s kterými se potýkáme při automatické indexaci.&amp;lt;ref&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. 2008. Srovnání automatické a intelektuální indexace. ''Inflow: information journal'' [online]. 1(4) [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. ''Digitální knihovny ve vědě a technice: Poznámky z přednášky''. ZS 2015/2016. UISK, FF, UK.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1981. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1982. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* SCHWARZ, Josef. 2008. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 7(3) [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35548</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35548"/>
		<updated>2016-06-09T13:41:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí:&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35547</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35547"/>
		<updated>2016-06-09T13:41:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí:&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35546</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35546"/>
		<updated>2016-06-09T13:40:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí:&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35545</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35545"/>
		<updated>2016-06-09T13:40:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí:&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35544</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35544"/>
		<updated>2016-06-09T13:36:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Problémy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí:&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=35543</id>
		<title>Výhody a úskalí základních typů indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=35543"/>
		<updated>2016-06-09T13:35:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Automatická indexace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace (též indexování) v relačních databázových systémech znamená „automatické vybrání všech hodnot předem určených položek (…) z databázové tabulky a jejich setřídění do indexového souboru“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V textových databázích při indexaci vybíráme jen slova nebo výrazy, podle kterých lze záznam vyhledat, nikoliv celé hodnoty textových položek.&lt;br /&gt;
[http://tdkiv.nkp.cz/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy] definuje pojem indexace jako „proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání“.  S touto definicí se takřka shoduje i Petr Strossa, který vysvětluje termín indexace jako proces, během kterého dochází k „přiřazení selekčních obrazů dokumentům nebo dotazům“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení indexace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace se rozlišuje podle použitých metod na pojmovou a slovní indexaci. Podle použitých postupů se indexace dělí na intelektuální, automatickou a poloautomatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-25]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Automatická indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s [[Automatická indexace|automatickou indexací]]. Jde o proces, při kterém se využívá umělá inteligence neboli počítačové programy, aby rozpoznali v textu relevantní pojmy, které charakterizují dokument. Indexaci, kterou provádí odborný pracovník (tzv. [http://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;amp;local_base=KTD&amp;amp;ccl_term=wtr%3Dindexator indexátor]), předčí v mnohém – zejména je levnější a rychlejší. Přestože se vývoj programů pro automatickou indexaci pohybuje rychle vpřed, vývojáři se stále potýkají s řadou [[Automatická indexace|problémů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intelektuální indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémům, se kterými se indexátoři setkávají při automatické indexaci, se lze do jisté míry vyhnout využitím intelektuální indexace. Proces je to sice časově i finančně náročnější a zvládne se většinou zpracovat mnohem menší množství textu, za to ale z hlediska kvality jde přesnější formu indexace. Největší výhodou odborníka indexátora je, že dovede text interpretovat v kontextu, a tím dokáže předejít lingvistickým problémům, s kterými se potýkáme při automatické indexaci.&amp;lt;ref&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. 2008. Srovnání automatické a intelektuální indexace. ''Inflow: information journal'' [online]. 1(4) [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. ''Digitální knihovny ve vědě a technice: Poznámky z přednášky''. ZS 2015/2016. UISK, FF, UK.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1981. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1982. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* SCHWARZ, Josef. 2008. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 7(3) [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=35542</id>
		<title>Výhody a úskalí základních typů indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=35542"/>
		<updated>2016-06-09T13:29:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Automatická indexace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace (též indexování) v relačních databázových systémech znamená „automatické vybrání všech hodnot předem určených položek (…) z databázové tabulky a jejich setřídění do indexového souboru“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V textových databázích při indexaci vybíráme jen slova nebo výrazy, podle kterých lze záznam vyhledat, nikoliv celé hodnoty textových položek.&lt;br /&gt;
[http://tdkiv.nkp.cz/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy] definuje pojem indexace jako „proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání“.  S touto definicí se takřka shoduje i Petr Strossa, který vysvětluje termín indexace jako proces, během kterého dochází k „přiřazení selekčních obrazů dokumentům nebo dotazům“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení indexace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace se rozlišuje podle použitých metod na pojmovou a slovní indexaci. Podle použitých postupů se indexace dělí na intelektuální, automatickou a poloautomatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-25]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Automatická indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s [[Automatická indexace|automatickou indexací]]. Jde o proces, při kterém se využívá umělá inteligence neboli počítačové programy, aby rozpoznali v textu relevantní pojmy, které charakterizují dokument. Indexaci, kterou provádí odborný pracovník (tzv. [http://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;amp;local_base=KTD&amp;amp;ccl_term=wtr%3Dindexator indexátor]), předčí v mnohém – zejména je levnější a rychlejší. Přestože se vývoj programů pro automatickou indexaci pohybuje rychle vpřed, vývojáři se stále potýkají s řadou problémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intelektuální indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémům, se kterými se indexátoři setkávají při automatické indexaci, se lze do jisté míry vyhnout využitím intelektuální indexace. Proces je to sice časově i finančně náročnější a zvládne se většinou zpracovat mnohem menší množství textu, za to ale z hlediska kvality jde přesnější formu indexace. Největší výhodou odborníka indexátora je, že dovede text interpretovat v kontextu, a tím dokáže předejít lingvistickým problémům, s kterými se potýkáme při automatické indexaci.&amp;lt;ref&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. 2008. Srovnání automatické a intelektuální indexace. ''Inflow: information journal'' [online]. 1(4) [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. ''Digitální knihovny ve vědě a technice: Poznámky z přednášky''. ZS 2015/2016. UISK, FF, UK.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1981. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1982. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* SCHWARZ, Josef. 2008. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 7(3) [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35541</id>
		<title>Automatická indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Automatick%C3%A1_indexace&amp;diff=35541"/>
		<updated>2016-06-09T13:29:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Problémy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Indexation des publications et rédaction des fiches bibliographiques.jpg|náhled|vpravo|počátky indexace]]&lt;br /&gt;
Proces [[indexace|indexace]] realizovaný pomocí automatických postupů ve všech jeho fázích, tj. při výběru relevantních výrazů z textu v přirozeném jazyce a přiřazování termínů řízeného slovníku. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;TDKIV&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
O automatickém indexování se začalo hovořit někdy v 50. letech 20. století. Za jejím rozvojem stojí především obrovský růst využití výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky Automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako počátky automatické indexace bereme ukázku nové metody na Mezinárodní konferenci vědeckých informací,(International Conference on Scientific Information), která se konala ve Washingtonu v listopadu roku 1958. Názorně předvedená ukázka nové metody se stala senzací celé konference.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;KIVI (Knihovnictví a Informační Věda Informuje)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=44&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní výhodou automatické indexace je objem, který se dá oproti intelektuální indexaci zvládnout za použití podstatně menších prostředků, jež se zvyšují s počtem indexovaných dokumentů. Druhou nezanedbatelnou výhodou je eliminace subjektivních faktorů indexátora, jelikož veškeré úkony jsou prováděny bez lidského zásahu do výsledků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy automatické indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V automatické indexaci existují dva typy postupů tvorby indexu: slovní indexace (automatická extrakce) a pojmová indexace (automatické přiřazování).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slovní indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též označována jako Automatická extrakce. Je proces pracují s plným textem dokumentu z nějž extrahuje indexační termíny(pracuje tak za použití přirozeného jazyka). Tato metoda je snazší a pracuje s ní velká část současných indexačních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmová indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Také označované jako Automatické přiřazování. Je metoda založena na poměřování termínů z znalostní báze a nebo řízeného slovníku s termíny z plného textu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I přes velmi pokročilou techniku a propracované postupy se stále nepodařilo dosáhnout výsledků jakých dosahují lidští indexátoři. Je to způsobeno problémy s kterými si vylepšené algoritmy stále neporadí stejně dobře jako lidský mozek. Konkrétní příklady pro uvedení: homonyma, synonyma, sousloví,   proměnlivost významu slova v čase, jiný význam slov, citové zabarvení, nadřazenost a podřazenost termínů,termín vystihující obsah, složité vazby mezi termíny, který není v textu zmíněn, nebo termín, který slovník vůbec neobsahuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí:&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=35540</id>
		<title>Výhody a úskalí základních typů indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=35540"/>
		<updated>2016-06-09T13:26:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Intelektuální indexace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace (též indexování) v relačních databázových systémech znamená „automatické vybrání všech hodnot předem určených položek (…) z databázové tabulky a jejich setřídění do indexového souboru“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V textových databázích při indexaci vybíráme jen slova nebo výrazy, podle kterých lze záznam vyhledat, nikoliv celé hodnoty textových položek.&lt;br /&gt;
[http://tdkiv.nkp.cz/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy] definuje pojem indexace jako „proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání“.  S touto definicí se takřka shoduje i Petr Strossa, který vysvětluje termín indexace jako proces, během kterého dochází k „přiřazení selekčních obrazů dokumentům nebo dotazům“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení indexace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace se rozlišuje podle použitých metod na pojmovou a slovní indexaci. Podle použitých postupů se indexace dělí na intelektuální, automatickou a poloautomatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-25]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Automatická indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s [[Automatická indexace|automatickou indexací]]. Jde o proces, při kterém se využívá umělá inteligence neboli počítačové programy, aby rozpoznali v textu relevantní pojmy, které charakterizují dokument. Indexaci, kterou provádí odborný pracovník (tzv. [http://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;amp;local_base=KTD&amp;amp;ccl_term=wtr%3Dindexator indexátor]), předčí v mnohém – zejména je levnější a rychlejší. Přestože se vývoj programů pro automatickou indexaci pohybuje rychle vpřed, vývojáři se stále potýkají s řadou problémů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí:&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intelektuální indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémům, se kterými se indexátoři setkávají při automatické indexaci, se lze do jisté míry vyhnout využitím intelektuální indexace. Proces je to sice časově i finančně náročnější a zvládne se většinou zpracovat mnohem menší množství textu, za to ale z hlediska kvality jde přesnější formu indexace. Největší výhodou odborníka indexátora je, že dovede text interpretovat v kontextu, a tím dokáže předejít lingvistickým problémům, s kterými se potýkáme při automatické indexaci.&amp;lt;ref&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. 2008. Srovnání automatické a intelektuální indexace. ''Inflow: information journal'' [online]. 1(4) [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. ''Digitální knihovny ve vědě a technice: Poznámky z přednášky''. ZS 2015/2016. UISK, FF, UK.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1981. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1982. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* SCHWARZ, Josef. 2008. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 7(3) [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=35539</id>
		<title>Výhody a úskalí základních typů indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=35539"/>
		<updated>2016-06-09T13:17:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: Zpřesnění termínu indexace -&amp;gt; nahrazení pojmu indexování pojmem indexace.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace (též indexování) v relačních databázových systémech znamená „automatické vybrání všech hodnot předem určených položek (…) z databázové tabulky a jejich setřídění do indexového souboru“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V textových databázích při indexaci vybíráme jen slova nebo výrazy, podle kterých lze záznam vyhledat, nikoliv celé hodnoty textových položek.&lt;br /&gt;
[http://tdkiv.nkp.cz/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy] definuje pojem indexace jako „proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání“.  S touto definicí se takřka shoduje i Petr Strossa, který vysvětluje termín indexace jako proces, během kterého dochází k „přiřazení selekčních obrazů dokumentům nebo dotazům“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení indexace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace se rozlišuje podle použitých metod na pojmovou a slovní indexaci. Podle použitých postupů se indexace dělí na intelektuální, automatickou a poloautomatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-25]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Automatická indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s [[Automatická indexace|automatickou indexací]]. Jde o proces, při kterém se využívá umělá inteligence neboli počítačové programy, aby rozpoznali v textu relevantní pojmy, které charakterizují dokument. Indexaci, kterou provádí odborný pracovník (tzv. [http://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;amp;local_base=KTD&amp;amp;ccl_term=wtr%3Dindexator indexátor]), předčí v mnohém – zejména je levnější a rychlejší. Přestože se vývoj programů pro automatickou indexaci pohybuje rychle vpřed, vývojáři se stále potýkají s řadou problémů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Lingvistické problémy automatické indexace lze rozdělit do těchto oblastí:&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexací pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intelektuální indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výše uvedeným problémům se do jisté míry lze vyhnout využitím intelektuální indexace. Proces je to sice časově i finančně náročnější a zvládne se většinou zpracovat mnohem menší množství textu, za to ale z hlediska kvality jde přesnější formu indexace. Největší výhodou odborníka indexátora je, že dovede text interpretovat v kontextu, a tím dokáže předejít lingvistickým problémům, s kterými se potýkáme při automatické indexaci.&amp;lt;ref&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. 2008. Srovnání automatické a intelektuální indexace. ''Inflow: information journal'' [online]. 1(4) [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. ''Digitální knihovny ve vědě a technice: Poznámky z přednášky''. ZS 2015/2016. UISK, FF, UK.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1981. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1982. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* SCHWARZ, Josef. 2008. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 7(3) [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=34450</id>
		<title>Výhody a úskalí základních typů indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=34450"/>
		<updated>2016-05-26T23:19:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Automatická indexace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice indexování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexování v relačních databázových systémech znamená „automatické vybrání všech hodnot předem určených položek (…) z databázové tabulky a jejich setřídění do indexového souboru“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V textových databázích při indexování vybíráme jen slova nebo výrazy, podle kterých lze záznam vyhledat, nikoliv celé hodnoty textových položek.&lt;br /&gt;
[http://tdkiv.nkp.cz/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy] definuje pojem indexace jako „proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání“.  S touto definicí se takřka shoduje i Petr Strossa, který vysvětluje termín indexování jako proces, během kterého dochází k „přiřazení selekčních obrazů dokumentům nebo dotazům“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení indexace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace se rozlišuje podle použitých metod na pojmovou a slovní indexaci. Podle použitých postupů se indexace dělí na intelektuální, automatickou a poloautomatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-25]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Automatická indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s [[Automatická indexace|automatickou indexací]]. Jde o proces, při kterém se využívá umělá inteligence neboli počítačové programy, aby rozpoznali v textu relevantní pojmy, které charakterizují dokument. Indexaci, kterou provádí odborný pracovník (tzv. [http://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;amp;local_base=KTD&amp;amp;ccl_term=wtr%3Dindexator indexátor]), předčí v mnohém – zejména je levnější a rychlejší. Přestože se vývoj programů pro automatickou indexaci pohybuje rychle vpřed, vývojáři se stále potýkají s řadou problémů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Lingvistické problémy automatického indexování lze rozdělit do těchto oblastí:&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexováním pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intelektuální indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výše uvedeným problémům se do jisté míry lze vyhnout využitím intelektuální indexace. Proces je to sice časově i finančně náročnější a zvládne se většinou zpracovat mnohem menší množství textu, za to ale z hlediska kvality jde přesnější formu indexace. Největší výhodou odborníka indexátora je, že dovede text interpretovat v kontextu, a tím dokáže předejít lingvistickým problémům, s kterými se potýkáme při automatické indexaci.&amp;lt;ref&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. 2008. Srovnání automatické a intelektuální indexace. ''Inflow: information journal'' [online]. 1(4) [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. ''Digitální knihovny ve vědě a technice: Poznámky z přednášky''. ZS 2015/2016. UISK, FF, UK.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1981. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1982. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* SCHWARZ, Josef. 2008. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 7(3) [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=34449</id>
		<title>Výhody a úskalí základních typů indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=34449"/>
		<updated>2016-05-26T23:17:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Definice indexování */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice indexování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexování v relačních databázových systémech znamená „automatické vybrání všech hodnot předem určených položek (…) z databázové tabulky a jejich setřídění do indexového souboru“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V textových databázích při indexování vybíráme jen slova nebo výrazy, podle kterých lze záznam vyhledat, nikoliv celé hodnoty textových položek.&lt;br /&gt;
[http://tdkiv.nkp.cz/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy] definuje pojem indexace jako „proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání“.  S touto definicí se takřka shoduje i Petr Strossa, který vysvětluje termín indexování jako proces, během kterého dochází k „přiřazení selekčních obrazů dokumentům nebo dotazům“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení indexace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace se rozlišuje podle použitých metod na pojmovou a slovní indexaci. Podle použitých postupů se indexace dělí na intelektuální, automatickou a poloautomatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-25]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Automatická indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s [[Automatická indexace|automatickou indexací]]. Jde o proces, při kterém se využívá umělá inteligence neboli počítačové programy, aby rozpoznali v textu relevantní pojmy, které charakterizují dokument. Indexaci, kterou provádí odborný pracovník (tzv. indexátor), předčí v mnohém – zejména je levnější a rychlejší. Přestože se vývoj programů pro automatickou indexaci pohybuje rychle vpřed, vývojáři se stále potýkají s řadou problémů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Lingvistické problémy automatického indexování lze rozdělit do těchto oblastí:&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexováním pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intelektuální indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výše uvedeným problémům se do jisté míry lze vyhnout využitím intelektuální indexace. Proces je to sice časově i finančně náročnější a zvládne se většinou zpracovat mnohem menší množství textu, za to ale z hlediska kvality jde přesnější formu indexace. Největší výhodou odborníka indexátora je, že dovede text interpretovat v kontextu, a tím dokáže předejít lingvistickým problémům, s kterými se potýkáme při automatické indexaci.&amp;lt;ref&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. 2008. Srovnání automatické a intelektuální indexace. ''Inflow: information journal'' [online]. 1(4) [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. ''Digitální knihovny ve vědě a technice: Poznámky z přednášky''. ZS 2015/2016. UISK, FF, UK.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1981. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1982. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* SCHWARZ, Josef. 2008. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 7(3) [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=34448</id>
		<title>Výhody a úskalí základních typů indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=34448"/>
		<updated>2016-05-26T23:14:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Definice indexování */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice indexování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexování v relačních databázových systémech znamená „automatické vybrání všech hodnot předem určených položek (…) z databázové tabulky a jejich setřídění do indexového souboru“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V textových databázích při indexování vybíráme jen slova nebo výrazy, podle kterých lze záznam vyhledat, nikoliv celé hodnoty textových položek.&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje pojem indexace jako „proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání“.  S touto definicí se takřka shoduje i Petr Strossa, který vysvětluje termín indexování jako proces, během kterého dochází k „přiřazení selekčních obrazů dokumentům nebo dotazům“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení indexace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace se rozlišuje podle použitých metod na pojmovou a slovní indexaci. Podle použitých postupů se indexace dělí na intelektuální, automatickou a poloautomatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-25]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Automatická indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s [[Automatická indexace|automatickou indexací]]. Jde o proces, při kterém se využívá umělá inteligence neboli počítačové programy, aby rozpoznali v textu relevantní pojmy, které charakterizují dokument. Indexaci, kterou provádí odborný pracovník (tzv. indexátor), předčí v mnohém – zejména je levnější a rychlejší. Přestože se vývoj programů pro automatickou indexaci pohybuje rychle vpřed, vývojáři se stále potýkají s řadou problémů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Lingvistické problémy automatického indexování lze rozdělit do těchto oblastí:&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexováním pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intelektuální indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výše uvedeným problémům se do jisté míry lze vyhnout využitím intelektuální indexace. Proces je to sice časově i finančně náročnější a zvládne se většinou zpracovat mnohem menší množství textu, za to ale z hlediska kvality jde přesnější formu indexace. Největší výhodou odborníka indexátora je, že dovede text interpretovat v kontextu, a tím dokáže předejít lingvistickým problémům, s kterými se potýkáme při automatické indexaci.&amp;lt;ref&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. 2008. Srovnání automatické a intelektuální indexace. ''Inflow: information journal'' [online]. 1(4) [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. ''Digitální knihovny ve vědě a technice: Poznámky z přednášky''. ZS 2015/2016. UISK, FF, UK.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1981. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1982. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* SCHWARZ, Josef. 2008. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 7(3) [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=34447</id>
		<title>Výhody a úskalí základních typů indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=34447"/>
		<updated>2016-05-26T23:12:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Automatická indexace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice indexování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexování v relačních databázových systémech znamená „automatické vybrání všech hodnot předem určených položek (…) z databázové tabulky a jejich setřídění do indexového souboru“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V textových databázích při indexování vybíráme jen slova nebo výrazy, podle kterých lze záznam vyhledat, nikoliv celé hodnoty textových položek.&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje pojem indexace jako „proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání“.  S touto definicí se takřka shoduje i Petr Strossa, který vysvětluje termín indexování jako proces, během kterého dochází k „přiřazení selekčních obrazů dokumentům nebo dotazům“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení indexace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace se rozlišuje podle použitých metod na pojmovou a slovní indexaci. Podle použitých postupů se indexace dělí na intelektuální, automatickou a poloautomatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-25]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace|== Automatická indexace ==]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s automatickou indexací. Jde o proces, při kterém se využívá umělá inteligence neboli počítačové programy, aby rozpoznali v textu relevantní pojmy, které charakterizují dokument. Indexaci, kterou provádí odborný pracovník (tzv. indexátor), předčí v mnohém – zejména je levnější a rychlejší. Přestože se vývoj programů pro automatickou indexaci pohybuje rychle vpřed, vývojáři se stále potýkají s řadou problémů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Lingvistické problémy automatického indexování lze rozdělit do těchto oblastí:&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexováním pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intelektuální indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výše uvedeným problémům se do jisté míry lze vyhnout využitím intelektuální indexace. Proces je to sice časově i finančně náročnější a zvládne se většinou zpracovat mnohem menší množství textu, za to ale z hlediska kvality jde přesnější formu indexace. Největší výhodou odborníka indexátora je, že dovede text interpretovat v kontextu, a tím dokáže předejít lingvistickým problémům, s kterými se potýkáme při automatické indexaci.&amp;lt;ref&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. 2008. Srovnání automatické a intelektuální indexace. ''Inflow: information journal'' [online]. 1(4) [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. ''Digitální knihovny ve vědě a technice: Poznámky z přednášky''. ZS 2015/2016. UISK, FF, UK.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1981. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1982. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* SCHWARZ, Josef. 2008. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 7(3) [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=34446</id>
		<title>Výhody a úskalí základních typů indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=34446"/>
		<updated>2016-05-26T23:07:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice indexování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexování v relačních databázových systémech znamená „automatické vybrání všech hodnot předem určených položek (…) z databázové tabulky a jejich setřídění do indexového souboru“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V textových databázích při indexování vybíráme jen slova nebo výrazy, podle kterých lze záznam vyhledat, nikoliv celé hodnoty textových položek.&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje pojem indexace jako „proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání“.  S touto definicí se takřka shoduje i Petr Strossa, který vysvětluje termín indexování jako proces, během kterého dochází k „přiřazení selekčních obrazů dokumentům nebo dotazům“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení indexace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace se rozlišuje podle použitých metod na pojmovou a slovní indexaci. Podle použitých postupů se indexace dělí na intelektuální, automatickou a poloautomatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-25]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Automatická indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s automatickou indexací. Jde o proces, při kterém se využívá umělá inteligence neboli počítačové programy, aby rozpoznali v textu relevantní pojmy, které charakterizují dokument. Indexaci, kterou provádí odborný pracovník (tzv. indexátor), předčí v mnohém – zejména je levnější a rychlejší. Přestože se vývoj programů pro automatickou indexaci pohybuje rychle vpřed, vývojáři se stále potýkají s řadou problémů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Lingvistické problémy automatického indexování lze rozdělit do těchto oblastí:&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexováním pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intelektuální indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výše uvedeným problémům se do jisté míry lze vyhnout využitím intelektuální indexace. Proces je to sice časově i finančně náročnější a zvládne se většinou zpracovat mnohem menší množství textu, za to ale z hlediska kvality jde přesnější formu indexace. Největší výhodou odborníka indexátora je, že dovede text interpretovat v kontextu, a tím dokáže předejít lingvistickým problémům, s kterými se potýkáme při automatické indexaci.&amp;lt;ref&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. 2008. Srovnání automatické a intelektuální indexace. ''Inflow: information journal'' [online]. 1(4) [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. ''Digitální knihovny ve vědě a technice: Poznámky z přednášky''. ZS 2015/2016. UISK, FF, UK.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1981. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. 1982. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
* SCHWARZ, Josef. 2008. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 7(3) [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=34445</id>
		<title>Výhody a úskalí základních typů indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=34445"/>
		<updated>2016-05-26T23:06:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Definice indexování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexování v relačních databázových systémech znamená „automatické vybrání všech hodnot předem určených položek (…) z databázové tabulky a jejich setřídění do indexového souboru“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot;&amp;gt;STROSSA, Petr. ''Vybrané kapitoly z počítačového zpracování přirozeného jazyka''. Opava: Slezská univerzita, 1999. ISBN 8072480413.&amp;lt;/ref&amp;gt;  V textových databázích při indexování vybíráme jen slova nebo výrazy, podle kterých lze záznam vyhledat, nikoliv celé hodnoty textových položek.&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje pojem indexace jako „proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání“.  S touto definicí se takřka shoduje i Petr Strossa, který vysvětluje termín indexování jako proces, během kterého dochází k „přiřazení selekčních obrazů dokumentům nebo dotazům“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozdělení indexace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace se rozlišuje podle použitých metod na pojmovou a slovní indexaci. Podle použitých postupů se indexace dělí na intelektuální, automatickou a poloautomatickou.&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-25]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Automatická indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s automatickou indexací. Jde o proces, při kterém se využívá umělá inteligence neboli počítačové programy, aby rozpoznali v textu relevantní pojmy, které charakterizují dokument. Indexaci, kterou provádí odborný pracovník (tzv. indexátor), předčí v mnohém – zejména je levnější a rychlejší. Přestože se vývoj programů pro automatickou indexaci pohybuje rychle vpřed, vývojáři se stále potýkají s řadou problémů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Lingvistické problémy automatického indexování lze rozdělit do těchto oblastí:&amp;lt;ref name=&amp;quot;strossa&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1) významnost jednotlivých slov pro charakterizaci obsahu celého textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snad každý text obsahuje slova, která pro indexaci nemají význam. Bývají to slova pro text důležitá z gramatického hlediska, nikoli lexikálního – tedy předložky, spojky, členy, zájmena, modální slovesa. V těchto případech se aplikují tzv. negativní slovníky (též slovníky zakázaných slov, stop-slovníky). Využijí se i tehdy, pokud text obsahuje nadměrné množství slov, třebaže s tématem úzce souvisejí (např. pro oblast zdravotnictví by to mohlo být slovo zdraví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2) tvarosloví přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska tvarosloví (morfologie) jazyka bývají problémem při indexaci především slovanské jazyky, které oproti např. angličtině jsou plné skloňování a časování. Proti morfologické bohatosti jazyka je vhodné lemmatizačně ošetřit text. Vytvoří se tzv. lemmata, což jsou abstraktní lexikální jednotky, která zastupují množinu slov, která se k lemmatu vztahují. V konkrétních případech jde často o situace, kdy se rozhodne, že za lemma bude považován 1. pád jednotného čísla podstatného jména nebo kořen slova (např. pod lemma let spadají slova lety, letadla, letící, ale pozor na slovo století, to už má odlišný význam!).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3) otázky synonymie a homonymie výrazů přirozeného jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud jsou v textu vztahy mezi slovy založené na úplném nebo částečném překrytí významu, pak lze tento problém vyřešit indexováním pomocí tezaurů. Ty bývají terminologicky zaměřené na danou odbornou oblast. V tezauru se rozlišují dva termíny: deskriptor a nedeskriptor. Deskriptor je zástupce ekvivalentní třídy a existuje pro něj jeden až libovolné množství nedeskriptorů. Mezi deskriptory se pak vymezují vztahy nadřazenosti, podřazenosti, ekvivalence a asociace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4) číslice a znaky v textu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při indexaci je také otázkou, jak se vypořádat v textu s číslicemi a symboly jako jsou interpunkce, spojovníky a jiné. Může se rozhodnout, že na ně během indexace nebude brán ohled – v takovém případě o tom ale musí ten, kdo zadává vyhledávací dotaz, vědět. Rozhodnutí každopádně vychází z povahy textu, např. historici potřebují indexovat číslice (letopočty), právníci požadují indexovat číslice v paragrafech zákonů a v biologii má význam indexovat číslice například v názvech vitamínů. V textech z oblasti počítačové vědy se indexují např. i tečky a podtržítka, která mají důležitou úlohu v názvech programů apod. (např. command.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intelektuální indexace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výše uvedeným problémům se do jisté míry lze vyhnout využitím intelektuální indexace. Proces je to sice časově i finančně náročnější a zvládne se většinou zpracovat mnohem menší množství textu, za to ale z hlediska kvality jde přesnější formu indexace. Největší výhodou odborníka indexátora je, že dovede text interpretovat v kontextu, a tím dokáže předejít lingvistickým problémům, s kterými se potýkáme při automatické indexaci.&amp;lt;ref&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. 2008. Srovnání automatické a intelektuální indexace. ''Inflow: information journal'' [online]. 1(4) [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BRATKOVÁ, Eva. ''Digitální knihovny ve vědě a technice: Poznámky z přednášky''. ZS 2015/2016. UISK, FF, UK.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOVÁŘ, Blahoslav. 1981. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KOVÁŘ, Blahoslav. 1982. ''Věcné pořádání informací a selekční jazyky''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Učební texty UVTEI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SCHWARZ, Josef. 2008. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 7(3) [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=34306</id>
		<title>Výhody a úskalí základních typů indexace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDhody_a_%C3%BAskal%C3%AD_z%C3%A1kladn%C3%ADch_typ%C5%AF_indexace&amp;diff=34306"/>
		<updated>2016-05-24T13:56:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: Založena nová stránka s textem „== Odkazy ==  SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2016-05-24]. ur…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2016-05-24]. urn:nbn:cz:ik-11231. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=32416</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=32416"/>
		<updated>2016-02-27T13:04:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Martin Janda&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Feren&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || Anna Maria Buryan&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || Veronika Zemanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Žižková, Zuzana&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || Faltejsková, Renata &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || Křížová, Jana||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2014-2015)_-_st%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_-_knihovnick%C3%A9_zam%C4%9B%C5%99en%C3%AD&amp;diff=32384</id>
		<title>Informační studia a knihovnictví (2014-2015) - státnicové okruhy - knihovnické zaměření</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2014-2015)_-_st%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_-_knihovnick%C3%A9_zam%C4%9B%C5%99en%C3%AD&amp;diff=32384"/>
		<updated>2016-02-24T13:51:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: /* Knihovnické zaměření */ Výběr tématu k sem. práci.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Sophie Teheux&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || Zemanová, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || Martina Ventluková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || Jan Stejskal&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || Veronika Váchová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=32383</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=32383"/>
		<updated>2016-02-24T13:45:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: Otázku 31/ ruším, je zpracovaná. Proč nejsou otázky proklikatelné s obsahem, marně tady jakou dobu hledám něco nevypracovaného.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Martin Janda&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Feren&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || Anna Maria Buryan&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Žižková, Zuzana&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || Faltejsková, Renata &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || Křížová, Jana||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=32382</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=32382"/>
		<updated>2016-02-24T13:41:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Veronika.Zemanova: Veronika Zemanová - výběr tématu ke zpracování 31/ Systém výzkumu...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Martin Janda&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Feren&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || Anna Maria Buryan&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Žižková, Zuzana&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || Faltejsková, Renata &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || Zemanová, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || Křížová, Jana||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Veronika.Zemanova</name></author>
		
	</entry>
</feed>