<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Viktor.Dobrovolny</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Viktor.Dobrovolny"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Viktor.Dobrovolny"/>
	<updated>2026-05-14T16:37:57Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pozn%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=22828</id>
		<title>Poznávání</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pozn%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=22828"/>
		<updated>2015-09-16T09:36:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Poznávání (v originále cognition) je soubor všech myšlenkových schopností a procesů souvisejích se znalostmi, pozorností, pamětí, uvažování, řešení problémů, porozumění, atd. Lidské poznávání může být vědomé i nevědomé, konkrétní i abstraktní stejně jako intuitivní i konceptuální. Procesy poznávání užívají existujcí znalosti a vytvářejí znalosti nové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procesy poznávání jsou analizovány z mnoha různých perspektiv a v nejrůznějších kontextech. Poznávání je zdrojem zkoumání pro ligvistiku, neurovědu, psychiatrii, psychologii, filosofii a další vědy&amp;lt;ref&amp;gt;Von Eckardt, B. (1996). What is cognitive science?. Massachusetts: MIT Press. ISBN 9780262720236.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Použití termínu se liší podle věd, které s ním pracují. Například v psychologii a v kognitivních vědách se zpravidla jedná o individuální schopnost práce s informacemi a psychologické funkce, které jsou pro tuto práce stěžejní&amp;lt;ref&amp;gt;Sternberg, R. J., &amp;amp; Sternberg, K. (2009). Cognitive psychology (6th Ed.). Belmont, CA: Wadsworth, Cengage Learning.&amp;lt;/ref&amp;gt;. V kognitivní psychologii a kognitivním inženýrstvím se pak může jednat zejména o výpočetní sílu, která se za prací s informacemi nachází&amp;lt;ref&amp;gt;Blomberg, O. (2011). Concepts of cognition for cognitive engineering. International Journal of Aviation Psychology 21 (1): 85–104. doi:10.1080/10508414.2011.537561.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pozn%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=22827</id>
		<title>Poznávání</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pozn%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=22827"/>
		<updated>2015-09-16T09:35:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Poznávání (v originále cognition) je soubor všech myšlenkových schopností a procesů souvisejích se znalostmi, pozorností, pamětí, uvažování, řešení problémů, porozumění, atd. Lidské poznávání může být vědomé i nevědomé, konkrétní i abstraktní stejně jako intuitivní i konceptuální. Procesy poznávání užívají existujcí znalosti a vytvářejí znalosti nové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procesy poznávání jsou analizovány z mnoha různých perspektiv a v nejrůznějších kontextech. Poznávání je zdrojem zkoumání pro ligvistiku, neurovědu, psychiatrii, psychologii, filosofii a další vědy&amp;lt;ref&amp;gt;Von Eckardt, B. (1996). What is cognitive science?. Massachusetts: MIT Press. ISBN 9780262720236.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Použití termínu se liší podle věd, které s ním pracují. Například v psychologii a v kognitivních vědách se zpravidla jedná o individuální schopnost práce s informacemi a psychologické funkce, které jsou pro tuto práce stěžejní&amp;lt;ref&amp;gt;Sternberg, R. J., &amp;amp; Sternberg, K. (2009). Cognitive psychology (6th Ed.). Belmont, CA: Wadsworth, Cengage Learning.&amp;lt;/ref&amp;gt;. V kognitivní psychologii a kognitivním inženýrstvím se pak může jednat zejména o výpočetní sílu, která se za prací s informacemi nachází&amp;lt;ref&amp;gt;Blomberg, O. (2011). Concepts of cognition for cognitive engineering. International Journal of Aviation Psychology 21 (1): 85–104. doi:10.1080/10508414.2011.537561.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pozn%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=22826</id>
		<title>Poznávání</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pozn%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=22826"/>
		<updated>2015-09-16T09:32:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: Založena nová stránka s textem „Poznávání (v originále cognition) je soubor všech myšlenkových schopností a procesů souvisejích se znalostmi, pozorností, pamětí, uvažování…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Poznávání (v originále cognition) je soubor všech myšlenkových schopností a procesů souvisejích se znalostmi, pozorností, pamětí, uvažování, řešení problémů, porozumění, atd. Lidské poznávání může být vědomé i nevědomé, konkrétní i abstraktní stejně jako intuitivní i konceptuální. Procesy poznávání užívají existujcí znalosti a vytvářejí znalosti nové.&lt;br /&gt;
Procesy poznávání jsou analizovány z mnoha různých perspektiv a v nejrůznějších kontextech. Poznávání je zdrojem zkoumání pro ligvistiku, neurovědu, psychiatrii, psychologii, filosofii a další vědy (1). Použití termínu se liší podle věd, které s ním pracují. Například v psychologii a v kognitivních vědách se zpravidla jedná o individuální schopnost práce s informacemi a psychologické funkce, které jsou pro tuto práce stěžejní(3). V kognitivní psychologii a kognitivním inženýrstvím se pak může jednat zejména o výpočetní sílu, která se za prací s informacemi nachází (2).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1 Von Eckardt, B. (1996). What is cognitive science?. Massachusetts: MIT Press. ISBN 9780262720236.&lt;br /&gt;
2 Blomberg, O. (2011). &amp;quot;Concepts of cognition for cognitive engineering&amp;quot;. International Journal of Aviation Psychology 21 (1): 85–104. doi:10.1080/10508414.2011.537561.&lt;br /&gt;
3 Sternberg, R. J., &amp;amp; Sternberg, K. (2009). Cognitive psychology (6th Ed.). Belmont, CA: Wadsworth, Cengage Learning.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22522</id>
		<title>Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22522"/>
		<updated>2015-09-13T21:36:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: /* Další literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Kognitivní věda ==&lt;br /&gt;
Kognitivní věda (často užíváno v plurálu jako zastřešující pojem většího množství disciplín&amp;lt;ref&amp;gt;Miller, G. A. (2003). The cognitive revolution: a historical perspective. Trends in Cognitive Sciences, 7, 141-144.&amp;lt;/ref&amp;gt;) se zabývá výzkumem mysli a mentálních procesů. Zkoumá pojem [https://wikisofia.cz/index.php?title=Poznávání poznávání], způsoby jakými funguje a co ve skutečnosti dělá. Zahrnuje výzkum inteligence a chování, zejména co se týče reprezentace a proměny informace v nervových systémech nebo ve strojích. Zabývá se procesy jako jsou vnímání, jazyk, paměť, pozornost, rozum nebo emoce. Kognitivní vědy zahrnují disciplíny jako jsou psychologie, umělá inteligence, lingvistika, neurověda, antropologie či filosofie&amp;lt;ref&amp;gt;Willingham, D. T. (2002). Allocating Student Study Time: Massed versus Distributed Practice. American Educator, Summer 2002. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Thagard, P. (2007). Cognitive Science. The Stanford Encyclopedia of Philosophy, Fall 2008 Edition.&amp;lt;/ref&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočetně reprezentační pohled na mysl (CRUM) ==&lt;br /&gt;
Základem kognitivních věd je tvrzení, že proces přemýšlení je nejsnadněji pochopitelný pomocí reprezentačních struktur v mysli (v pramenech někdy uváděny zjednodušeně jako myšlenkové modely) a výpočetních procedur, které s těmito strukturami operují&amp;lt;ref&amp;gt;Thagard, P. (2007). Cognitive Science. The Stanford Encyclopedia of Philosophy, Fall 2008 Edition.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ačkoli se odborníci neshodují na tom, jak přesně by tyto výpočetní procesy a reprezentační struktury měly vypadat.  Většina teorií kognitivní vědy pracuje s přesvědčením, že mysl vytváří mentální reprezentace podobné datovým strukturám v počítačích a výpočetní procedury podobné výpočetním algorytmům. Tvůrci teorií z oblasti kognitivních věd navrhují, že mysl může obsahovat reprezentační struktury, jakými jsou logické propozice, pravidla, koncepty, obrazy a analogie a že využívá procedur jakými jsou dedukce, vyhledávání nebo porovnávání.  Analogii mysli a počítače v kognitivní vědě doplňuje třetí element - mozek. Tyto elementy pak mají v analogii postavení, které umožňuje poznatky mezi nimi (s většími či menšími úpravami) přenášet&amp;lt;ref&amp;gt;Blomberg, O. (2011). Concepts of cognition for cognitive engineering. International Journal of Aviation Psychology 21 (1): 85–104. doi:10.1080/10508414.2011.537561.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Mysl, narozdíl od počítače a mozku nemá žádný obecný výpočetní model, protože různí vědci navrhují rozdílné způsoby, jakými by mohla fungovat. Obecný model počítače je sériový (tedy zvládá jednu operaci najednou), byť modernější procesory nemají problém s větším množstvím operací zároveň, každé jádro je stále sériové. Model mozku je naproti tomu paralelní (neurony střílí často současně a finální rozhodnutí u jednoho problému může být potenciálně ovlivněno dalšími procesy).      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretické přístupy k modelování lidské mysli ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formální logika ===&lt;br /&gt;
Formální logika umožňuje proniknout přímo k jádru problematiky modelů a výpočetních procedur. Propoziční a predikátové výpočetní metody mohou být velmi užitečné při vyjadřování komplexních znaostních struktur a mnoho procesů lidské mysli může být vyjádřeno na základě dedukčních a indukčních pravidel. Hlavní otázkou, kterou si klade logický přístup je: proč lidé dochází ke svým závěrům a úsudkům?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenkové modely podobné vétám v predikátové logice. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají induktivní a deduktivní procedury aby s těmito větami operovali. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na věty vytvářejí úsudky. Jakkoli logická metoda nabízí poměrně jednoduché a názorné pohledy na lidské myšlení, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není zjevné, jestli je možné pomocí nich vysvětlit jádro problematiky, vzhledem k tomu, že existují metody, které jsou z psychologického hlediska přirozenější a pro komplexní pochopení lidské mysli efektivnější.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pravidla ===&lt;br /&gt;
Velká část lidského vědění je přirozeně popsána pravidly pokud... tak... (IF... THEN...), a mnoho myšlenkových procesů, jako například plánování, může být těmito pravidly popsáno. Hlavní otázkou, kterou si klade pravidlový přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenková pravidla. &lt;br /&gt;
* Lidé využívají procedur, které pomocí těchto pravidel vyhledávají možná řešení, a procedur, které umožňují tvorbu nových pravidel. &lt;br /&gt;
* Procedury k užití pravidel a k jejich tvorbě pak vytvářejí lidské chování.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty ===&lt;br /&gt;
Koncepty, které do jisté míry korespondují s mluvenými i psanými slovy, jsou důležitým typem přístupu k modelování mysli. Existují výpočetní i psychologické argumenty, proč nevnímat koncepty tradičním způsobem - tedy přesnými definicemi. Namísto toho mohou být vnímány jako soubory typických vlastností. Aplikování konceptuálního přístupu se pak stává jednoduchým procesem porovnání konceptů a okolního světa. Hlavní otázkou, kterou si klade konceptuální přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají soubor konceptů, který orgaizován způsobem, který umožňuje formování částečných hierarchií a dalších asociativních struktur.  &lt;br /&gt;
* Lidé užívají soubor procedur, který umožňuje aplikaci konceptů, včetně porovnávání, přejímání a aktivace většího množství konceptů. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na koncepty vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepty mohou být rozděleny do pravidel, ale umožňují rozdílné třízení informací a umožňují tak rozdílné výpočetní modely.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analogie ===&lt;br /&gt;
Analogie hrají důležitou roli v různých procesech lidského myšlení, od řešení problémů, přes vytváření úsudků a výlkadu až po jazykovou komunikaci. Výpočetní modely simulují jak lidé získávají a vyznačují základní (zdrojové) podobnosti a využívají je v aplikaci na cílové situace. Hlavní otázkou, kterou si klade analogický přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají verbální a vizuální modely situací, které mohou být využity jako analogie. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které umožňují získávání, vyznačování a adaptaci těchto podobností. &lt;br /&gt;
* Analogické procesy aplikované na modely analogií vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento přístup umožňuje vysvětlit jakým způsobem mohou být užívány předchozí zkušenosti při řešení nových problémů. Ne všechny procesy myšlení využívají analogií a užití nepřesných nebo nevhodných analogií může proces myšlení omezovat a zpomalovat. Přesto mohou být analogie velmi efektivní při použitích, jakým může být například proces učení.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obrazy ===&lt;br /&gt;
Vizuální obrazy hrají důležitou roli v procesech lidského myšlení. Obrazové modely zachycují vizuální a prostorové informace ve výrazně použitelnější formě, než složité verbální popisy. Výpočetní procedury vhodné pro užití s obrazovými modely mohou být například prozkoumávání, hledání, ostření, otáčení a přenášení. Takové operce mohou být velmi užitečné pro vytváření plánů a vysvětlení v oblastech, na které jsou vizuání modely přímo návazné. Hlavní otázkou, kterou si klade obrazový přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají vizuální obrazy situací. &lt;br /&gt;
* Lidé uživají procesy jako hledání a otáčení k práci s těmito obrazy. &lt;br /&gt;
* Procesy pro vytváření a upravování obrazů vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vytváření obrazů může napomoci procesu učení a některé metaforické aspekty jazyka mohou mít své základy právě v obrazech a obrazotvornosti. Psychologické experimenty naznačují, že vizuální procesy využívají obrazotvornostia výsledky na poli neurovědy potvrzují, že existuje blízká fyzická souvislost mezi uvažováním pomocí myšlenkových obrazů a vnímáním.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
Konekcionistické sítě skládající se z jednoduchých uzlů a spojů mohou být velmi užitečné pro pochopení psychologických procesů, které pracují s [https://wikisofia.cz/index.php?title=Procesy_paralelní_inhibice_zadostiučinění paralelní inhibicí zadostiučinění.] Takové procesy zahrnují aspekty vidění, uvažování a vnímání smyslu v porozumění jazyka. Konekcionistické modely zahrnují práci se simulacemi učení metodami jako [https://wikisofia.cz/index.php?title=Hebbovské_učení Hebbovské učení] nebo zpětná propagace. Hlavní otázkou, kterou si klade konekcionistický přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé užívají modely, které zahrnují jednoduché výpočetní uzly a jejich vzájemné propojení pomocí excitačních a inhibičních spojů. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které způsobují postupnou aktivaci uzlů skrz jejich propojení, a procesy, které umožňují tyto spoje měnit. &lt;br /&gt;
* Postupná aktivace uzlů a učení s tím spojené vytváří chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Simulace různých psychologických experimentů ukázaly velký význam konekcionistických modelů, ačkoli se jedná pouze o zjednodušenou aproximaci opravdových funkcí neuronových sítí.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretická neurověda ===&lt;br /&gt;
Přístup teoretické neurovědy je pokus vytvořit matematické a výpočetní teorie a reprezentace mozkových struktur a procesů u lidí a dalších živočichů. Od konektionismu se odlišuje snahou udržet si jistou biologickou a fyziologickou přesnost modelováním chování množství realistických neuronových uzlů řazených do funkčně podstatných oblastí mozkových oblastí. Výpočetní modely mozku se stávají biologicky přesnějšími a bohatšími, jednak modelováním realističtějších neuronů, co se týče chemických cest a procesů, ale též přesnějším řazením neuronů do mozkových oblastí (jako je mozková kůra nebo hipokampus) a vytvářením validnějších interakcí mezi nimi. Teoretická neurověda není nutně alternativou k předchozím přístupům, ale spíše možností ukázat, jak myšlenkové procesy probíhají na neurální úrovni. Hlavní otázkou, kterou si klade přístup teoretické neurovědy je: jakým způsobem provádí mozek funkce, jakými jsou například kognitivní procesy?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Mozek využívá neuronů upořádaných synaptickými spoji do neuronových souborů a mozkových oblastí. &lt;br /&gt;
* Neuronové soubory mají impulsní vzory, které se mění pomocí sensorických vstupů a impulsními vzory dalších neuronových souborů. &lt;br /&gt;
* Vzájemné působení neuronových souborů produkuje mozkové funkce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu teoretické neurovědy jsou myšlenkové modely vzory neuronové aktivity a uvažování je proměnou těchto vzorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další literatura ===&lt;br /&gt;
* Anderson, J. R. (2007). How Can the Mind Occur in the Physical Universe?, Oxford: Oxford University Press. &lt;br /&gt;
* Bechtel, W. (2008). Mental Mechanisms: Philosophical Perspectives on Cognitive Neurosciences, New York: Routledge. &lt;br /&gt;
* Boden, M. A. (2006). Mind as Machine: A History of Cognitive Science , Oxford: Clarendon. &lt;br /&gt;
* Chemero, A. (2009), Radical Embodied Cognitive Science, Cambridge, MA: MIT Press. &lt;br /&gt;
* Churchland, P. M. (2007). Neurophilosophy at Work, Cambridge: Cambridge University Press. &lt;br /&gt;
* Churchland, P. S. (2002). Brain-wise: Studies in Neurophilosophy, Cambridge, MA: MIT Press. &lt;br /&gt;
* Clark, A. (2001). Mindware: An Introduction to the Philosophy of Cognitive science, New York: Oxford University Press.  &lt;br /&gt;
* Dehaene, S. (2014). Consciousness and the Brain: Deciphering How the Brain Codes Our Thoughts, New York: Viking. &lt;br /&gt;
* Eliasmith, C. (2013). How to Build a Brain: A Neural Architecture for Biological Cognition, Oxford: Oxford University Press. &lt;br /&gt;
* Eliasmith, C., Anderson, C. H. (2003). Neural Engineering: Computation, Representation and Dynamics in Neurobiological Systems, Cambridge, MA: MIT Press.  &lt;br /&gt;
* Gibbs, R. W. (2005). Embodiment and Cognitive Science, Cambridge: Cambridge University Press. &lt;br /&gt;
* Goldman, A. (1993). Philosophical Applications of Cognitive Science, Boulder: Westview Press. &lt;br /&gt;
* Johnson-Laird, P. (1988). The Computer and the Mind: An Introduction to Cognitive Science, Cambridge, MA: Harvard University Press. &lt;br /&gt;
* Searle, J. (1992). The Rediscovery of the Mind, Cambridge, MA: MIT Press. &lt;br /&gt;
* Smith, E. E., Kosslyn, S. M. (2007). Cognitive Psychology: Mind and Brain, Upper Saddle River, NJ: Pearson Prentice Hall. &lt;br /&gt;
* Sobel, C. P. (2001). The Cognitive Sciences: An Interdisciplinary Approach, Mountain View, CA: Mayfield. &lt;br /&gt;
* Thagard, P. (2005). Mind: Introduction to Cognitive Science, second edition, Cambridge, MA: MIT Press. &lt;br /&gt;
* Thompson, E. (2007). Mind in Life: Biology, Phenomenology, and the Science of Mind, Cambridge, MA: Harvard University Press. &lt;br /&gt;
* Von Eckardt, B. (1993). What is Cognitive Science?, Cambridge, MA: MIT Press.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22521</id>
		<title>Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22521"/>
		<updated>2015-09-13T21:35:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Kognitivní věda ==&lt;br /&gt;
Kognitivní věda (často užíváno v plurálu jako zastřešující pojem většího množství disciplín&amp;lt;ref&amp;gt;Miller, G. A. (2003). The cognitive revolution: a historical perspective. Trends in Cognitive Sciences, 7, 141-144.&amp;lt;/ref&amp;gt;) se zabývá výzkumem mysli a mentálních procesů. Zkoumá pojem [https://wikisofia.cz/index.php?title=Poznávání poznávání], způsoby jakými funguje a co ve skutečnosti dělá. Zahrnuje výzkum inteligence a chování, zejména co se týče reprezentace a proměny informace v nervových systémech nebo ve strojích. Zabývá se procesy jako jsou vnímání, jazyk, paměť, pozornost, rozum nebo emoce. Kognitivní vědy zahrnují disciplíny jako jsou psychologie, umělá inteligence, lingvistika, neurověda, antropologie či filosofie&amp;lt;ref&amp;gt;Willingham, D. T. (2002). Allocating Student Study Time: Massed versus Distributed Practice. American Educator, Summer 2002. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Thagard, P. (2007). Cognitive Science. The Stanford Encyclopedia of Philosophy, Fall 2008 Edition.&amp;lt;/ref&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočetně reprezentační pohled na mysl (CRUM) ==&lt;br /&gt;
Základem kognitivních věd je tvrzení, že proces přemýšlení je nejsnadněji pochopitelný pomocí reprezentačních struktur v mysli (v pramenech někdy uváděny zjednodušeně jako myšlenkové modely) a výpočetních procedur, které s těmito strukturami operují&amp;lt;ref&amp;gt;Thagard, P. (2007). Cognitive Science. The Stanford Encyclopedia of Philosophy, Fall 2008 Edition.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ačkoli se odborníci neshodují na tom, jak přesně by tyto výpočetní procesy a reprezentační struktury měly vypadat.  Většina teorií kognitivní vědy pracuje s přesvědčením, že mysl vytváří mentální reprezentace podobné datovým strukturám v počítačích a výpočetní procedury podobné výpočetním algorytmům. Tvůrci teorií z oblasti kognitivních věd navrhují, že mysl může obsahovat reprezentační struktury, jakými jsou logické propozice, pravidla, koncepty, obrazy a analogie a že využívá procedur jakými jsou dedukce, vyhledávání nebo porovnávání.  Analogii mysli a počítače v kognitivní vědě doplňuje třetí element - mozek. Tyto elementy pak mají v analogii postavení, které umožňuje poznatky mezi nimi (s většími či menšími úpravami) přenášet&amp;lt;ref&amp;gt;Blomberg, O. (2011). Concepts of cognition for cognitive engineering. International Journal of Aviation Psychology 21 (1): 85–104. doi:10.1080/10508414.2011.537561.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Mysl, narozdíl od počítače a mozku nemá žádný obecný výpočetní model, protože různí vědci navrhují rozdílné způsoby, jakými by mohla fungovat. Obecný model počítače je sériový (tedy zvládá jednu operaci najednou), byť modernější procesory nemají problém s větším množstvím operací zároveň, každé jádro je stále sériové. Model mozku je naproti tomu paralelní (neurony střílí často současně a finální rozhodnutí u jednoho problému může být potenciálně ovlivněno dalšími procesy).      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretické přístupy k modelování lidské mysli ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formální logika ===&lt;br /&gt;
Formální logika umožňuje proniknout přímo k jádru problematiky modelů a výpočetních procedur. Propoziční a predikátové výpočetní metody mohou být velmi užitečné při vyjadřování komplexních znaostních struktur a mnoho procesů lidské mysli může být vyjádřeno na základě dedukčních a indukčních pravidel. Hlavní otázkou, kterou si klade logický přístup je: proč lidé dochází ke svým závěrům a úsudkům?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenkové modely podobné vétám v predikátové logice. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají induktivní a deduktivní procedury aby s těmito větami operovali. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na věty vytvářejí úsudky. Jakkoli logická metoda nabízí poměrně jednoduché a názorné pohledy na lidské myšlení, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není zjevné, jestli je možné pomocí nich vysvětlit jádro problematiky, vzhledem k tomu, že existují metody, které jsou z psychologického hlediska přirozenější a pro komplexní pochopení lidské mysli efektivnější.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pravidla ===&lt;br /&gt;
Velká část lidského vědění je přirozeně popsána pravidly pokud... tak... (IF... THEN...), a mnoho myšlenkových procesů, jako například plánování, může být těmito pravidly popsáno. Hlavní otázkou, kterou si klade pravidlový přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenková pravidla. &lt;br /&gt;
* Lidé využívají procedur, které pomocí těchto pravidel vyhledávají možná řešení, a procedur, které umožňují tvorbu nových pravidel. &lt;br /&gt;
* Procedury k užití pravidel a k jejich tvorbě pak vytvářejí lidské chování.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty ===&lt;br /&gt;
Koncepty, které do jisté míry korespondují s mluvenými i psanými slovy, jsou důležitým typem přístupu k modelování mysli. Existují výpočetní i psychologické argumenty, proč nevnímat koncepty tradičním způsobem - tedy přesnými definicemi. Namísto toho mohou být vnímány jako soubory typických vlastností. Aplikování konceptuálního přístupu se pak stává jednoduchým procesem porovnání konceptů a okolního světa. Hlavní otázkou, kterou si klade konceptuální přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají soubor konceptů, který orgaizován způsobem, který umožňuje formování částečných hierarchií a dalších asociativních struktur.  &lt;br /&gt;
* Lidé užívají soubor procedur, který umožňuje aplikaci konceptů, včetně porovnávání, přejímání a aktivace většího množství konceptů. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na koncepty vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepty mohou být rozděleny do pravidel, ale umožňují rozdílné třízení informací a umožňují tak rozdílné výpočetní modely.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analogie ===&lt;br /&gt;
Analogie hrají důležitou roli v různých procesech lidského myšlení, od řešení problémů, přes vytváření úsudků a výlkadu až po jazykovou komunikaci. Výpočetní modely simulují jak lidé získávají a vyznačují základní (zdrojové) podobnosti a využívají je v aplikaci na cílové situace. Hlavní otázkou, kterou si klade analogický přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají verbální a vizuální modely situací, které mohou být využity jako analogie. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které umožňují získávání, vyznačování a adaptaci těchto podobností. &lt;br /&gt;
* Analogické procesy aplikované na modely analogií vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento přístup umožňuje vysvětlit jakým způsobem mohou být užívány předchozí zkušenosti při řešení nových problémů. Ne všechny procesy myšlení využívají analogií a užití nepřesných nebo nevhodných analogií může proces myšlení omezovat a zpomalovat. Přesto mohou být analogie velmi efektivní při použitích, jakým může být například proces učení.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obrazy ===&lt;br /&gt;
Vizuální obrazy hrají důležitou roli v procesech lidského myšlení. Obrazové modely zachycují vizuální a prostorové informace ve výrazně použitelnější formě, než složité verbální popisy. Výpočetní procedury vhodné pro užití s obrazovými modely mohou být například prozkoumávání, hledání, ostření, otáčení a přenášení. Takové operce mohou být velmi užitečné pro vytváření plánů a vysvětlení v oblastech, na které jsou vizuání modely přímo návazné. Hlavní otázkou, kterou si klade obrazový přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají vizuální obrazy situací. &lt;br /&gt;
* Lidé uživají procesy jako hledání a otáčení k práci s těmito obrazy. &lt;br /&gt;
* Procesy pro vytváření a upravování obrazů vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vytváření obrazů může napomoci procesu učení a některé metaforické aspekty jazyka mohou mít své základy právě v obrazech a obrazotvornosti. Psychologické experimenty naznačují, že vizuální procesy využívají obrazotvornostia výsledky na poli neurovědy potvrzují, že existuje blízká fyzická souvislost mezi uvažováním pomocí myšlenkových obrazů a vnímáním.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
Konekcionistické sítě skládající se z jednoduchých uzlů a spojů mohou být velmi užitečné pro pochopení psychologických procesů, které pracují s [https://wikisofia.cz/index.php?title=Procesy_paralelní_inhibice_zadostiučinění paralelní inhibicí zadostiučinění.] Takové procesy zahrnují aspekty vidění, uvažování a vnímání smyslu v porozumění jazyka. Konekcionistické modely zahrnují práci se simulacemi učení metodami jako [https://wikisofia.cz/index.php?title=Hebbovské_učení Hebbovské učení] nebo zpětná propagace. Hlavní otázkou, kterou si klade konekcionistický přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé užívají modely, které zahrnují jednoduché výpočetní uzly a jejich vzájemné propojení pomocí excitačních a inhibičních spojů. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které způsobují postupnou aktivaci uzlů skrz jejich propojení, a procesy, které umožňují tyto spoje měnit. &lt;br /&gt;
* Postupná aktivace uzlů a učení s tím spojené vytváří chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Simulace různých psychologických experimentů ukázaly velký význam konekcionistických modelů, ačkoli se jedná pouze o zjednodušenou aproximaci opravdových funkcí neuronových sítí.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretická neurověda ===&lt;br /&gt;
Přístup teoretické neurovědy je pokus vytvořit matematické a výpočetní teorie a reprezentace mozkových struktur a procesů u lidí a dalších živočichů. Od konektionismu se odlišuje snahou udržet si jistou biologickou a fyziologickou přesnost modelováním chování množství realistických neuronových uzlů řazených do funkčně podstatných oblastí mozkových oblastí. Výpočetní modely mozku se stávají biologicky přesnějšími a bohatšími, jednak modelováním realističtějších neuronů, co se týče chemických cest a procesů, ale též přesnějším řazením neuronů do mozkových oblastí (jako je mozková kůra nebo hipokampus) a vytvářením validnějších interakcí mezi nimi. Teoretická neurověda není nutně alternativou k předchozím přístupům, ale spíše možností ukázat, jak myšlenkové procesy probíhají na neurální úrovni. Hlavní otázkou, kterou si klade přístup teoretické neurovědy je: jakým způsobem provádí mozek funkce, jakými jsou například kognitivní procesy?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Mozek využívá neuronů upořádaných synaptickými spoji do neuronových souborů a mozkových oblastí. &lt;br /&gt;
* Neuronové soubory mají impulsní vzory, které se mění pomocí sensorických vstupů a impulsními vzory dalších neuronových souborů. &lt;br /&gt;
* Vzájemné působení neuronových souborů produkuje mozkové funkce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu teoretické neurovědy jsou myšlenkové modely vzory neuronové aktivity a uvažování je proměnou těchto vzorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další literatura ===&lt;br /&gt;
* Anderson, J. R. (2007). How Can the Mind Occur in the Physical Universe?, Oxford: Oxford University Press. &lt;br /&gt;
* Bechtel, W. (2008). Mental Mechanisms: Philosophical Perspectives on Cognitive Neurosciences, New York: Routledge. &lt;br /&gt;
* Boden, M. A. (2006). Mind as Machine: A History of Cognitive Science , Oxford: Clarendon. &lt;br /&gt;
* Chemero, A. (2009), Radical Embodied Cognitive Science, Cambridge, MA: MIT Press. &lt;br /&gt;
* Churchland, P. M. (2007). Neurophilosophy at Work, Cambridge: Cambridge University Press. &lt;br /&gt;
* Churchland, P. S. (2002). Brain-wise: Studies in Neurophilosophy, Cambridge, MA: MIT Press. &lt;br /&gt;
* Clark, A. (2001). Mindware: An Introduction to the Philosophy of Cognitive science, New York: Oxford University Press.  &lt;br /&gt;
* Dehaene, S. (2014). Consciousness and the Brain: Deciphering How the Brain Codes Our Thoughts, New York: Viking. &lt;br /&gt;
* Eliasmith, C. (2013). How to Build a Brain: A Neural Architecture for Biological Cognition, Oxford: Oxford University Press. &lt;br /&gt;
* Eliasmith, C., Anderson, C. H. (2003). Neural Engineering: Computation, Representation and Dynamics in Neurobiological Systems, Cambridge, MA: MIT Press. Friedenberg, J. D., Silverman, G. (2005). Cognitive Science: An Introduction to the Study of Mind, Thousand Oaks, CA: Sage. &lt;br /&gt;
* Gibbs, R. W. (2005). Embodiment and Cognitive Science, Cambridge: Cambridge University Press. &lt;br /&gt;
* Goldman, A. (1993). Philosophical Applications of Cognitive Science, Boulder: Westview Press. &lt;br /&gt;
* Johnson-Laird, P. (1988). The Computer and the Mind: An Introduction to Cognitive Science, Cambridge, MA: Harvard University Press. &lt;br /&gt;
* Searle, J. (1992). The Rediscovery of the Mind, Cambridge, MA: MIT Press. &lt;br /&gt;
* Smith, E. E., Kosslyn, S. M. (2007). Cognitive Psychology: Mind and Brain, Upper Saddle River, NJ: Pearson Prentice Hall. &lt;br /&gt;
* Sobel, C. P. (2001). The Cognitive Sciences: An Interdisciplinary Approach, Mountain View, CA: Mayfield. &lt;br /&gt;
* Thagard, P. (2005). Mind: Introduction to Cognitive Science, second edition, Cambridge, MA: MIT Press. &lt;br /&gt;
* Thompson, E. (2007). Mind in Life: Biology, Phenomenology, and the Science of Mind, Cambridge, MA: Harvard University Press. &lt;br /&gt;
* Von Eckardt, B. (1993). What is Cognitive Science?, Cambridge, MA: MIT Press.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22520</id>
		<title>Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22520"/>
		<updated>2015-09-13T21:25:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Kognitivní věda ==&lt;br /&gt;
Kognitivní věda (často užíváno v plurálu jako zastřešující pojem většího množství disciplín&amp;lt;ref&amp;gt;Miller, G. A. (2003). The cognitive revolution: a historical perspective. Trends in Cognitive Sciences, 7, 141-144.&amp;lt;/ref&amp;gt;) se zabývá výzkumem mysli a mentálních procesů. Zkoumá pojem [https://wikisofia.cz/index.php?title=Poznávání poznávání], způsoby jakými funguje a co ve skutečnosti dělá. Zahrnuje výzkum inteligence a chování, zejména co se týče reprezentace a proměny informace v nervových systémech nebo ve strojích. Zabývá se procesy jako jsou vnímání, jazyk, paměť, pozornost, rozum nebo emoce. Kognitivní vědy zahrnují disciplíny jako jsou psychologie, umělá inteligence, lingvistika, neurověda, antropologie či filosofie&amp;lt;ref&amp;gt;Willingham, D. T. (2002). Allocating Student Study Time: Massed versus Distributed Practice. American Educator, Summer 2002. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Thagard, P. (2007). Cognitive Science. The Stanford Encyclopedia of Philosophy, Fall 2008 Edition.&amp;lt;/ref&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočetně reprezentační pohled na mysl (CRUM) ==&lt;br /&gt;
Základem kognitivních věd je tvrzení, že proces přemýšlení je nejsnadněji pochopitelný pomocí reprezentačních struktur v mysli (v pramenech někdy uváděny zjednodušeně jako myšlenkové modely) a výpočetních procedur, které s těmito strukturami operují&amp;lt;ref&amp;gt;Thagard, P. (2007). Cognitive Science. The Stanford Encyclopedia of Philosophy, Fall 2008 Edition.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ačkoli se odborníci neshodují na tom, jak přesně by tyto výpočetní procesy a reprezentační struktury měly vypadat.  Většina teorií kognitivní vědy pracuje s přesvědčením, že mysl vytváří mentální reprezentace podobné datovým strukturám v počítačích a výpočetní procedury podobné výpočetním algorytmům. Tvůrci teorií z oblasti kognitivních věd navrhují, že mysl může obsahovat reprezentační struktury, jakými jsou logické propozice, pravidla, koncepty, obrazy a analogie a že využívá procedur jakými jsou dedukce, vyhledávání nebo porovnávání.  Analogii mysli a počítače v kognitivní vědě doplňuje třetí element - mozek. Tyto elementy pak mají v analogii postavení, které umožňuje poznatky mezi nimi (s většími či menšími úpravami) přenášet&amp;lt;ref&amp;gt;Blomberg, O. (2011). Concepts of cognition for cognitive engineering. International Journal of Aviation Psychology 21 (1): 85–104. doi:10.1080/10508414.2011.537561.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Mysl, narozdíl od počítače a mozku nemá žádný obecný výpočetní model, protože různí vědci navrhují rozdílné způsoby, jakými by mohla fungovat. Obecný model počítače je sériový (tedy zvládá jednu operaci najednou), byť modernější procesory nemají problém s větším množstvím operací zároveň, každé jádro je stále sériové. Model mozku je naproti tomu paralelní (neurony střílí často současně a finální rozhodnutí u jednoho problému může být potenciálně ovlivněno dalšími procesy).      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teoretické přístupy k modelování lidské mysli ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formální logika ===&lt;br /&gt;
Formální logika umožňuje proniknout přímo k jádru problematiky modelů a výpočetních procedur. Propoziční a predikátové výpočetní metody mohou být velmi užitečné při vyjadřování komplexních znaostních struktur a mnoho procesů lidské mysli může být vyjádřeno na základě dedukčních a indukčních pravidel. Hlavní otázkou, kterou si klade logický přístup je: proč lidé dochází ke svým závěrům a úsudkům?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenkové modely podobné vétám v predikátové logice. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají induktivní a deduktivní procedury aby s těmito větami operovali. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na věty vytvářejí úsudky. Jakkoli logická metoda nabízí poměrně jednoduché a názorné pohledy na lidské myšlení, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není zjevné, jestli je možné pomocí nich vysvětlit jádro problematiky, vzhledem k tomu, že existují metody, které jsou z psychologického hlediska přirozenější a pro komplexní pochopení lidské mysli efektivnější.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pravidla ===&lt;br /&gt;
Velká část lidského vědění je přirozeně popsána pravidly pokud... tak... (IF... THEN...), a mnoho myšlenkových procesů, jako například plánování, může být těmito pravidly popsáno. Hlavní otázkou, kterou si klade pravidlový přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenková pravidla. &lt;br /&gt;
* Lidé využívají procedur, které pomocí těchto pravidel vyhledávají možná řešení, a procedur, které umožňují tvorbu nových pravidel. &lt;br /&gt;
* Procedury k užití pravidel a k jejich tvorbě pak vytvářejí lidské chování.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Koncepty ===&lt;br /&gt;
Koncepty, které do jisté míry korespondují s mluvenými i psanými slovy, jsou důležitým typem přístupu k modelování mysli. Existují výpočetní i psychologické argumenty, proč nevnímat koncepty tradičním způsobem - tedy přesnými definicemi. Namísto toho mohou být vnímány jako soubory typických vlastností. Aplikování konceptuálního přístupu se pak stává jednoduchým procesem porovnání konceptů a okolního světa. Hlavní otázkou, kterou si klade konceptuální přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají soubor konceptů, který orgaizován způsobem, který umožňuje formování částečných hierarchií a dalších asociativních struktur.  &lt;br /&gt;
* Lidé užívají soubor procedur, který umožňuje aplikaci konceptů, včetně porovnávání, přejímání a aktivace většího množství konceptů. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na koncepty vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepty mohou být rozděleny do pravidel, ale umožňují rozdílné třízení informací a umožňují tak rozdílné výpočetní modely.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Analogie ===&lt;br /&gt;
Analogie hrají důležitou roli v různých procesech lidského myšlení, od řešení problémů, přes vytváření úsudků a výlkadu až po jazykovou komunikaci. Výpočetní modely simulují jak lidé získávají a vyznačují základní (zdrojové) podobnosti a využívají je v aplikaci na cílové situace. Hlavní otázkou, kterou si klade analogický přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají verbální a vizuální modely situací, které mohou být využity jako analogie. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které umožňují získávání, vyznačování a adaptaci těchto podobností. &lt;br /&gt;
* Analogické procesy aplikované na modely analogií vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento přístup umožňuje vysvětlit jakým způsobem mohou být užívány předchozí zkušenosti při řešení nových problémů. Ne všechny procesy myšlení využívají analogií a užití nepřesných nebo nevhodných analogií může proces myšlení omezovat a zpomalovat. Přesto mohou být analogie velmi efektivní při použitích, jakým může být například proces učení.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obrazy ===&lt;br /&gt;
Vizuální obrazy hrají důležitou roli v procesech lidského myšlení. Obrazové modely zachycují vizuální a prostorové informace ve výrazně použitelnější formě, než složité verbální popisy. Výpočetní procedury vhodné pro užití s obrazovými modely mohou být například prozkoumávání, hledání, ostření, otáčení a přenášení. Takové operce mohou být velmi užitečné pro vytváření plánů a vysvětlení v oblastech, na které jsou vizuání modely přímo návazné. Hlavní otázkou, kterou si klade obrazový přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají vizuální obrazy situací. &lt;br /&gt;
* Lidé uživají procesy jako hledání a otáčení k práci s těmito obrazy. &lt;br /&gt;
* Procesy pro vytváření a upravování obrazů vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vytváření obrazů může napomoci procesu učení a některé metaforické aspekty jazyka mohou mít své základy právě v obrazech a obrazotvornosti. Psychologické experimenty naznačují, že vizuální procesy využívají obrazotvornostia výsledky na poli neurovědy potvrzují, že existuje blízká fyzická souvislost mezi uvažováním pomocí myšlenkových obrazů a vnímáním.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konekcionismus ===&lt;br /&gt;
Konekcionistické sítě skládající se z jednoduchých uzlů a spojů mohou být velmi užitečné pro pochopení psychologických procesů, které pracují s [https://wikisofia.cz/index.php?title=Procesy_paralelní_inhibice_zadostiučinění paralelní inhibicí zadostiučinění.] Takové procesy zahrnují aspekty vidění, uvažování a vnímání smyslu v porozumění jazyka. Konekcionistické modely zahrnují práci se simulacemi učení metodami jako [https://wikisofia.cz/index.php?title=Hebbovské_učení Hebbovské učení] nebo zpětná propagace. Hlavní otázkou, kterou si klade konekcionistický přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé užívají modely, které zahrnují jednoduché výpočetní uzly a jejich vzájemné propojení pomocí excitačních a inhibičních spojů. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které způsobují postupnou aktivaci uzlů skrz jejich propojení, a procesy, které umožňují tyto spoje měnit. &lt;br /&gt;
* Postupná aktivace uzlů a učení s tím spojené vytváří chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Simulace různých psychologických experimentů ukázaly velký význam konekcionistických modelů, ačkoli se jedná pouze o zjednodušenou aproximaci opravdových funkcí neuronových sítí.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretická neurověda ===&lt;br /&gt;
Přístup teoretické neurovědy je pokus vytvořit matematické a výpočetní teorie a reprezentace mozkových struktur a procesů u lidí a dalších živočichů. Od konektionismu se odlišuje snahou udržet si jistou biologickou a fyziologickou přesnost modelováním chování množství realistických neuronových uzlů řazených do funkčně podstatných oblastí mozkových oblastí. Výpočetní modely mozku se stávají biologicky přesnějšími a bohatšími, jednak modelováním realističtějších neuronů, co se týče chemických cest a procesů, ale též přesnějším řazením neuronů do mozkových oblastí (jako je mozková kůra nebo hipokampus) a vytvářením validnějších interakcí mezi nimi. Teoretická neurověda není nutně alternativou k předchozím přístupům, ale spíše možností ukázat, jak myšlenkové procesy probíhají na neurální úrovni. Hlavní otázkou, kterou si klade přístup teoretické neurovědy je: jakým způsobem provádí mozek funkce, jakými jsou například kognitivní procesy?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Mozek využívá neuronů upořádaných synaptickými spoji do neuronových souborů a mozkových oblastí. &lt;br /&gt;
* Neuronové soubory mají impulsní vzory, které se mění pomocí sensorických vstupů a impulsními vzory dalších neuronových souborů. &lt;br /&gt;
* Vzájemné působení neuronových souborů produkuje mozkové funkce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu teoretické neurovědy jsou myšlenkové modely vzory neuronové aktivity a uvažování je proměnou těchto vzorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22518</id>
		<title>Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22518"/>
		<updated>2015-09-13T21:23:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Kognitivní věda ===&lt;br /&gt;
Kognitivní věda (často užíváno v plurálu jako zastřešující pojem většího množství disciplín&amp;lt;ref&amp;gt;Miller, G. A. (2003). The cognitive revolution: a historical perspective. Trends in Cognitive Sciences, 7, 141-144.&amp;lt;/ref&amp;gt;) se zabývá výzkumem mysli a mentálních procesů. Zkoumá pojem [https://wikisofia.cz/index.php?title=Poznávání poznávání], způsoby jakými funguje a co ve skutečnosti dělá. Zahrnuje výzkum inteligence a chování, zejména co se týče reprezentace a proměny informace v nervových systémech nebo ve strojích. Zabývá se procesy jako jsou vnímání, jazyk, paměť, pozornost, rozum nebo emoce. Kognitivní vědy zahrnují disciplíny jako jsou psychologie, umělá inteligence, lingvistika, neurověda, antropologie či filosofie&amp;lt;ref&amp;gt;Willingham, D. T. (2002). Allocating Student Study Time: Massed versus Distributed Practice. American Educator, Summer 2002. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Thagard, P. (2007). Cognitive Science. The Stanford Encyclopedia of Philosophy, Fall 2008 Edition.&amp;lt;/ref&amp;gt;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočetně reprezentační pohled na mysl (CRUM) ===&lt;br /&gt;
Základem kognitivních věd je tvrzení, že proces přemýšlení je nejsnadněji pochopitelný pomocí reprezentačních struktur v mysli (v pramenech někdy uváděny zjednodušeně jako myšlenkové modely) a výpočetních procedur, které s těmito strukturami operují (Thagard 2007), ačkoli se odborníci neshodují na tom, jak přesně by tyto výpočetní procesy a reprezentační struktury měly vypadat.  Většina teorií kognitivní vědy pracuje s přesvědčením, že mysl vytváří mentální reprezentace podobné datovým strukturám v počítačích a výpočetní procedury podobné výpočetním algorytmům. Tvůrci teorií z oblasti kognitivních věd navrhují, že mysl může obsahovat reprezentační struktury, jakými jsou logické propozice, pravidla, koncepty, obrazy a analogie a že využívá procedur jakými jsou dedukce, vyhledávání nebo porovnávání.  Analogii mysli a počítače v kognitivní vědě doplňuje třetí element - mozek. Tyto elementy pak mají v analogii postavení, které umožňuje poznatky mezi nimi (s většími či menšími úpravami) přenášet (Blomberg 2011). Mysl, narozdíl od počítače a mozku nemá žádný obecný výpočetní model, protože různí vědci navrhují rozdílné způsoby, jakými by mohla fungovat. Obecný model počítače je sériový (tedy zvládá jednu operaci najednou), byť modernější procesory nemají problém s větším množstvím operací zároveň, každé jádro je stále sériové. Model mozku je naproti tomu paralelní (neurony střílí často současně a finální rozhodnutí u jednoho problému může být potenciálně ovlivněno dalšími procesy).      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické přístupy k modelování lidské mysli  ===&lt;br /&gt;
==== Formální logika ====&lt;br /&gt;
Formální logika umožňuje proniknout přímo k jádru problematiky modelů a výpočetních procedur. Propoziční a predikátové výpočetní metody mohou být velmi užitečné při vyjadřování komplexních znaostních struktur a mnoho procesů lidské mysli může být vyjádřeno na základě dedukčních a indukčních pravidel. Hlavní otázkou, kterou si klade logický přístup je: proč lidé dochází ke svým závěrům a úsudkům?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenkové modely podobné vétám v predikátové logice. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají induktivní a deduktivní procedury aby s těmito větami operovali. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na věty vytvářejí úsudky. Jakkoli logická metoda nabízí poměrně jednoduché a názorné pohledy na lidské myšlení, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není zjevné, jestli je možné pomocí nich vysvětlit jádro problematiky, vzhledem k tomu, že existují metody, které jsou z psychologického hlediska přirozenější a pro komplexní pochopení lidské mysli efektivnější.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Pravidla ====&lt;br /&gt;
Velká část lidského vědění je přirozeně popsána pravidly pokud... tak... (IF... THEN...), a mnoho myšlenkových procesů, jako například plánování, může být těmito pravidly popsáno. Hlavní otázkou, kterou si klade pravidlový přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenková pravidla. &lt;br /&gt;
* Lidé využívají procedur, které pomocí těchto pravidel vyhledávají možná řešení, a procedur, které umožňují tvorbu nových pravidel. &lt;br /&gt;
* Procedury k užití pravidel a k jejich tvorbě pak vytvářejí lidské chování.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Koncepty ====&lt;br /&gt;
Koncepty, které do jisté míry korespondují s mluvenými i psanými slovy, jsou důležitým typem přístupu k modelování mysli. Existují výpočetní i psychologické argumenty, proč nevnímat koncepty tradičním způsobem - tedy přesnými definicemi. Namísto toho mohou být vnímány jako soubory typických vlastností. Aplikování konceptuálního přístupu se pak stává jednoduchým procesem porovnání konceptů a okolního světa. Hlavní otázkou, kterou si klade konceptuální přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají soubor konceptů, který orgaizován způsobem, který umožňuje formování částečných hierarchií a dalších asociativních struktur.  &lt;br /&gt;
* Lidé užívají soubor procedur, který umožňuje aplikaci konceptů, včetně porovnávání, přejímání a aktivace většího množství konceptů. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na koncepty vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepty mohou být rozděleny do pravidel, ale umožňují rozdílné třízení informací a umožňují tak rozdílné výpočetní modely.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Analogie ====&lt;br /&gt;
Analogie hrají důležitou roli v různých procesech lidského myšlení, od řešení problémů, přes vytváření úsudků a výlkadu až po jazykovou komunikaci. Výpočetní modely simulují jak lidé získávají a vyznačují základní (zdrojové) podobnosti a využívají je v aplikaci na cílové situace. Hlavní otázkou, kterou si klade analogický přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají verbální a vizuální modely situací, které mohou být využity jako analogie. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které umožňují získávání, vyznačování a adaptaci těchto podobností. &lt;br /&gt;
* Analogické procesy aplikované na modely analogií vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento přístup umožňuje vysvětlit jakým způsobem mohou být užívány předchozí zkušenosti při řešení nových problémů. Ne všechny procesy myšlení využívají analogií a užití nepřesných nebo nevhodných analogií může proces myšlení omezovat a zpomalovat. Přesto mohou být analogie velmi efektivní při použitích, jakým může být například proces učení.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Obrazy ====&lt;br /&gt;
Vizuální obrazy hrají důležitou roli v procesech lidského myšlení. Obrazové modely zachycují vizuální a prostorové informace ve výrazně použitelnější formě, než složité verbální popisy. Výpočetní procedury vhodné pro užití s obrazovými modely mohou být například prozkoumávání, hledání, ostření, otáčení a přenášení. Takové operce mohou být velmi užitečné pro vytváření plánů a vysvětlení v oblastech, na které jsou vizuání modely přímo návazné. Hlavní otázkou, kterou si klade obrazový přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají vizuální obrazy situací. &lt;br /&gt;
* Lidé uživají procesy jako hledání a otáčení k práci s těmito obrazy. &lt;br /&gt;
* Procesy pro vytváření a upravování obrazů vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vytváření obrazů může napomoci procesu učení a některé metaforické aspekty jazyka mohou mít své základy právě v obrazech a obrazotvornosti. Psychologické experimenty naznačují, že vizuální procesy využívají obrazotvornostia výsledky na poli neurovědy potvrzují, že existuje blízká fyzická souvislost mezi uvažováním pomocí myšlenkových obrazů a vnímáním.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Konekcionismus ====&lt;br /&gt;
Konekcionistické sítě skládající se z jednoduchých uzlů a spojů mohou být velmi užitečné pro pochopení psychologických procesů, které pracují s [https://wikisofia.cz/index.php?title=Procesy_paralelní_inhibice_zadostiučinění paralelní inhibicí zadostiučinění.] Takové procesy zahrnují aspekty vidění, uvažování a vnímání smyslu v porozumění jazyka. Konekcionistické modely zahrnují práci se simulacemi učení metodami jako [https://wikisofia.cz/index.php?title=Hebbovské_učení Hebbovské učení] nebo zpětná propagace. Hlavní otázkou, kterou si klade konekcionistický přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé užívají modely, které zahrnují jednoduché výpočetní uzly a jejich vzájemné propojení pomocí excitačních a inhibičních spojů. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které způsobují postupnou aktivaci uzlů skrz jejich propojení, a procesy, které umožňují tyto spoje měnit. &lt;br /&gt;
* Postupná aktivace uzlů a učení s tím spojené vytváří chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Simulace různých psychologických experimentů ukázaly velký význam konekcionistických modelů, ačkoli se jedná pouze o zjednodušenou aproximaci opravdových funkcí neuronových sítí.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Teoretická neurověda ====&lt;br /&gt;
Přístup teoretické neurovědy je pokus vytvořit matematické a výpočetní teorie a reprezentace mozkových struktur a procesů u lidí a dalších živočichů. Od konektionismu se odlišuje snahou udržet si jistou biologickou a fyziologickou přesnost modelováním chování množství realistických neuronových uzlů řazených do funkčně podstatných oblastí mozkových oblastí. Výpočetní modely mozku se stávají biologicky přesnějšími a bohatšími, jednak modelováním realističtějších neuronů, co se týče chemických cest a procesů, ale též přesnějším řazením neuronů do mozkových oblastí (jako je mozková kůra nebo hipokampus) a vytvářením validnějších interakcí mezi nimi. Teoretická neurověda není nutně alternativou k předchozím přístupům, ale spíše možností ukázat, jak myšlenkové procesy probíhají na neurální úrovni. Hlavní otázkou, kterou si klade přístup teoretické neurovědy je: jakým způsobem provádí mozek funkce, jakými jsou například kognitivní procesy?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Mozek využívá neuronů upořádaných synaptickými spoji do neuronových souborů a mozkových oblastí. &lt;br /&gt;
* Neuronové soubory mají impulsní vzory, které se mění pomocí sensorických vstupů a impulsními vzory dalších neuronových souborů. &lt;br /&gt;
* Vzájemné působení neuronových souborů produkuje mozkové funkce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu teoretické neurovědy jsou myšlenkové modely vzory neuronové aktivity a uvažování je proměnou těchto vzorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22517</id>
		<title>Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22517"/>
		<updated>2015-09-13T21:23:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Kognitivní věda ===&lt;br /&gt;
Kognitivní věda (často užíváno v plurálu jako zastřešující pojem většího množství disciplín&amp;lt;ref&amp;gt;Miller, G. A. (2003). The cognitive revolution: a historical perspective. Trends in Cognitive Sciences, 7, 141-144.&amp;lt;/ref&amp;gt;) se zabývá výzkumem mysli a mentálních procesů. Zkoumá pojem [https://wikisofia.cz/index.php?title=Poznávání poznávání], způsoby jakými funguje a co ve skutečnosti dělá. Zahrnuje výzkum inteligence a chování, zejména co se týče reprezentace a proměny informace v nervových systémech nebo ve strojích. Zabývá se procesy jako jsou vnímání, jazyk, paměť, pozornost, rozum nebo emoce. Kognitivní vědy zahrnují disciplíny jako jsou psychologie, umělá inteligence, lingvistika, neurověda, antropologie či filosofie&amp;lt;ref&amp;gt;Willingham, D. T. (2002). Allocating Student Study Time: Massed versus Distributed Practice. American Educator, Summer 2002. &amp;lt;/ref&amp;gt; (Willingham 2002, Thagard 2007).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočetně reprezentační pohled na mysl (CRUM) ===&lt;br /&gt;
Základem kognitivních věd je tvrzení, že proces přemýšlení je nejsnadněji pochopitelný pomocí reprezentačních struktur v mysli (v pramenech někdy uváděny zjednodušeně jako myšlenkové modely) a výpočetních procedur, které s těmito strukturami operují (Thagard 2007), ačkoli se odborníci neshodují na tom, jak přesně by tyto výpočetní procesy a reprezentační struktury měly vypadat.  Většina teorií kognitivní vědy pracuje s přesvědčením, že mysl vytváří mentální reprezentace podobné datovým strukturám v počítačích a výpočetní procedury podobné výpočetním algorytmům. Tvůrci teorií z oblasti kognitivních věd navrhují, že mysl může obsahovat reprezentační struktury, jakými jsou logické propozice, pravidla, koncepty, obrazy a analogie a že využívá procedur jakými jsou dedukce, vyhledávání nebo porovnávání.  Analogii mysli a počítače v kognitivní vědě doplňuje třetí element - mozek. Tyto elementy pak mají v analogii postavení, které umožňuje poznatky mezi nimi (s většími či menšími úpravami) přenášet (Blomberg 2011). Mysl, narozdíl od počítače a mozku nemá žádný obecný výpočetní model, protože různí vědci navrhují rozdílné způsoby, jakými by mohla fungovat. Obecný model počítače je sériový (tedy zvládá jednu operaci najednou), byť modernější procesory nemají problém s větším množstvím operací zároveň, každé jádro je stále sériové. Model mozku je naproti tomu paralelní (neurony střílí často současně a finální rozhodnutí u jednoho problému může být potenciálně ovlivněno dalšími procesy).      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické přístupy k modelování lidské mysli  ===&lt;br /&gt;
==== Formální logika ====&lt;br /&gt;
Formální logika umožňuje proniknout přímo k jádru problematiky modelů a výpočetních procedur. Propoziční a predikátové výpočetní metody mohou být velmi užitečné při vyjadřování komplexních znaostních struktur a mnoho procesů lidské mysli může být vyjádřeno na základě dedukčních a indukčních pravidel. Hlavní otázkou, kterou si klade logický přístup je: proč lidé dochází ke svým závěrům a úsudkům?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenkové modely podobné vétám v predikátové logice. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají induktivní a deduktivní procedury aby s těmito větami operovali. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na věty vytvářejí úsudky. Jakkoli logická metoda nabízí poměrně jednoduché a názorné pohledy na lidské myšlení, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není zjevné, jestli je možné pomocí nich vysvětlit jádro problematiky, vzhledem k tomu, že existují metody, které jsou z psychologického hlediska přirozenější a pro komplexní pochopení lidské mysli efektivnější.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Pravidla ====&lt;br /&gt;
Velká část lidského vědění je přirozeně popsána pravidly pokud... tak... (IF... THEN...), a mnoho myšlenkových procesů, jako například plánování, může být těmito pravidly popsáno. Hlavní otázkou, kterou si klade pravidlový přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenková pravidla. &lt;br /&gt;
* Lidé využívají procedur, které pomocí těchto pravidel vyhledávají možná řešení, a procedur, které umožňují tvorbu nových pravidel. &lt;br /&gt;
* Procedury k užití pravidel a k jejich tvorbě pak vytvářejí lidské chování.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Koncepty ====&lt;br /&gt;
Koncepty, které do jisté míry korespondují s mluvenými i psanými slovy, jsou důležitým typem přístupu k modelování mysli. Existují výpočetní i psychologické argumenty, proč nevnímat koncepty tradičním způsobem - tedy přesnými definicemi. Namísto toho mohou být vnímány jako soubory typických vlastností. Aplikování konceptuálního přístupu se pak stává jednoduchým procesem porovnání konceptů a okolního světa. Hlavní otázkou, kterou si klade konceptuální přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají soubor konceptů, který orgaizován způsobem, který umožňuje formování částečných hierarchií a dalších asociativních struktur.  &lt;br /&gt;
* Lidé užívají soubor procedur, který umožňuje aplikaci konceptů, včetně porovnávání, přejímání a aktivace většího množství konceptů. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na koncepty vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepty mohou být rozděleny do pravidel, ale umožňují rozdílné třízení informací a umožňují tak rozdílné výpočetní modely.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Analogie ====&lt;br /&gt;
Analogie hrají důležitou roli v různých procesech lidského myšlení, od řešení problémů, přes vytváření úsudků a výlkadu až po jazykovou komunikaci. Výpočetní modely simulují jak lidé získávají a vyznačují základní (zdrojové) podobnosti a využívají je v aplikaci na cílové situace. Hlavní otázkou, kterou si klade analogický přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají verbální a vizuální modely situací, které mohou být využity jako analogie. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které umožňují získávání, vyznačování a adaptaci těchto podobností. &lt;br /&gt;
* Analogické procesy aplikované na modely analogií vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento přístup umožňuje vysvětlit jakým způsobem mohou být užívány předchozí zkušenosti při řešení nových problémů. Ne všechny procesy myšlení využívají analogií a užití nepřesných nebo nevhodných analogií může proces myšlení omezovat a zpomalovat. Přesto mohou být analogie velmi efektivní při použitích, jakým může být například proces učení.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Obrazy ====&lt;br /&gt;
Vizuální obrazy hrají důležitou roli v procesech lidského myšlení. Obrazové modely zachycují vizuální a prostorové informace ve výrazně použitelnější formě, než složité verbální popisy. Výpočetní procedury vhodné pro užití s obrazovými modely mohou být například prozkoumávání, hledání, ostření, otáčení a přenášení. Takové operce mohou být velmi užitečné pro vytváření plánů a vysvětlení v oblastech, na které jsou vizuání modely přímo návazné. Hlavní otázkou, kterou si klade obrazový přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají vizuální obrazy situací. &lt;br /&gt;
* Lidé uživají procesy jako hledání a otáčení k práci s těmito obrazy. &lt;br /&gt;
* Procesy pro vytváření a upravování obrazů vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vytváření obrazů může napomoci procesu učení a některé metaforické aspekty jazyka mohou mít své základy právě v obrazech a obrazotvornosti. Psychologické experimenty naznačují, že vizuální procesy využívají obrazotvornostia výsledky na poli neurovědy potvrzují, že existuje blízká fyzická souvislost mezi uvažováním pomocí myšlenkových obrazů a vnímáním.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Konekcionismus ====&lt;br /&gt;
Konekcionistické sítě skládající se z jednoduchých uzlů a spojů mohou být velmi užitečné pro pochopení psychologických procesů, které pracují s [https://wikisofia.cz/index.php?title=Procesy_paralelní_inhibice_zadostiučinění paralelní inhibicí zadostiučinění.] Takové procesy zahrnují aspekty vidění, uvažování a vnímání smyslu v porozumění jazyka. Konekcionistické modely zahrnují práci se simulacemi učení metodami jako [https://wikisofia.cz/index.php?title=Hebbovské_učení Hebbovské učení] nebo zpětná propagace. Hlavní otázkou, kterou si klade konekcionistický přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé užívají modely, které zahrnují jednoduché výpočetní uzly a jejich vzájemné propojení pomocí excitačních a inhibičních spojů. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které způsobují postupnou aktivaci uzlů skrz jejich propojení, a procesy, které umožňují tyto spoje měnit. &lt;br /&gt;
* Postupná aktivace uzlů a učení s tím spojené vytváří chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Simulace různých psychologických experimentů ukázaly velký význam konekcionistických modelů, ačkoli se jedná pouze o zjednodušenou aproximaci opravdových funkcí neuronových sítí.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Teoretická neurověda ====&lt;br /&gt;
Přístup teoretické neurovědy je pokus vytvořit matematické a výpočetní teorie a reprezentace mozkových struktur a procesů u lidí a dalších živočichů. Od konektionismu se odlišuje snahou udržet si jistou biologickou a fyziologickou přesnost modelováním chování množství realistických neuronových uzlů řazených do funkčně podstatných oblastí mozkových oblastí. Výpočetní modely mozku se stávají biologicky přesnějšími a bohatšími, jednak modelováním realističtějších neuronů, co se týče chemických cest a procesů, ale též přesnějším řazením neuronů do mozkových oblastí (jako je mozková kůra nebo hipokampus) a vytvářením validnějších interakcí mezi nimi. Teoretická neurověda není nutně alternativou k předchozím přístupům, ale spíše možností ukázat, jak myšlenkové procesy probíhají na neurální úrovni. Hlavní otázkou, kterou si klade přístup teoretické neurovědy je: jakým způsobem provádí mozek funkce, jakými jsou například kognitivní procesy?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Mozek využívá neuronů upořádaných synaptickými spoji do neuronových souborů a mozkových oblastí. &lt;br /&gt;
* Neuronové soubory mají impulsní vzory, které se mění pomocí sensorických vstupů a impulsními vzory dalších neuronových souborů. &lt;br /&gt;
* Vzájemné působení neuronových souborů produkuje mozkové funkce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu teoretické neurovědy jsou myšlenkové modely vzory neuronové aktivity a uvažování je proměnou těchto vzorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22516</id>
		<title>Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22516"/>
		<updated>2015-09-13T21:21:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Kognitivní věda ===&lt;br /&gt;
Kognitivní věda (často užíváno v plurálu jako zastřešující pojem většího množství disciplín&amp;lt;ref&amp;gt;Miller, G. A. (2003). The cognitive revolution: a historical perspective. Trends in Cognitive Sciences, 7, 141-144.&amp;lt;/ref&amp;gt;) se zabývá výzkumem mysli a mentálních procesů (Willingham 2002, Thagard 2007). Zkoumá pojem [https://wikisofia.cz/index.php?title=Poznávání poznávání], způsoby jakými funguje a co ve skutečnosti dělá. Zahrnuje výzkum inteligence a chování, zejména co se týče reprezentace a proměny informace v nervových systémech nebo ve strojích. Zabývá se procesy jako jsou vnímání, jazyk, paměť, pozornost, rozum nebo emoce. Kognitivní vědy zahrnují disciplíny jako jsou psychologie, umělá inteligence, lingvistika, neurověda, antropologie či filosofie (Willingham 2002, Thagard 2007).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočetně reprezentační pohled na mysl (CRUM) ===&lt;br /&gt;
Základem kognitivních věd je tvrzení, že proces přemýšlení je nejsnadněji pochopitelný pomocí reprezentačních struktur v mysli (v pramenech někdy uváděny zjednodušeně jako myšlenkové modely) a výpočetních procedur, které s těmito strukturami operují (Thagard 2007), ačkoli se odborníci neshodují na tom, jak přesně by tyto výpočetní procesy a reprezentační struktury měly vypadat.  Většina teorií kognitivní vědy pracuje s přesvědčením, že mysl vytváří mentální reprezentace podobné datovým strukturám v počítačích a výpočetní procedury podobné výpočetním algorytmům. Tvůrci teorií z oblasti kognitivních věd navrhují, že mysl může obsahovat reprezentační struktury, jakými jsou logické propozice, pravidla, koncepty, obrazy a analogie a že využívá procedur jakými jsou dedukce, vyhledávání nebo porovnávání.  Analogii mysli a počítače v kognitivní vědě doplňuje třetí element - mozek. Tyto elementy pak mají v analogii postavení, které umožňuje poznatky mezi nimi (s většími či menšími úpravami) přenášet (Blomberg 2011). Mysl, narozdíl od počítače a mozku nemá žádný obecný výpočetní model, protože různí vědci navrhují rozdílné způsoby, jakými by mohla fungovat. Obecný model počítače je sériový (tedy zvládá jednu operaci najednou), byť modernější procesory nemají problém s větším množstvím operací zároveň, každé jádro je stále sériové. Model mozku je naproti tomu paralelní (neurony střílí často současně a finální rozhodnutí u jednoho problému může být potenciálně ovlivněno dalšími procesy).      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické přístupy k modelování lidské mysli  ===&lt;br /&gt;
==== Formální logika ====&lt;br /&gt;
Formální logika umožňuje proniknout přímo k jádru problematiky modelů a výpočetních procedur. Propoziční a predikátové výpočetní metody mohou být velmi užitečné při vyjadřování komplexních znaostních struktur a mnoho procesů lidské mysli může být vyjádřeno na základě dedukčních a indukčních pravidel. Hlavní otázkou, kterou si klade logický přístup je: proč lidé dochází ke svým závěrům a úsudkům?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenkové modely podobné vétám v predikátové logice. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají induktivní a deduktivní procedury aby s těmito větami operovali. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na věty vytvářejí úsudky. Jakkoli logická metoda nabízí poměrně jednoduché a názorné pohledy na lidské myšlení, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není zjevné, jestli je možné pomocí nich vysvětlit jádro problematiky, vzhledem k tomu, že existují metody, které jsou z psychologického hlediska přirozenější a pro komplexní pochopení lidské mysli efektivnější.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Pravidla ====&lt;br /&gt;
Velká část lidského vědění je přirozeně popsána pravidly pokud... tak... (IF... THEN...), a mnoho myšlenkových procesů, jako například plánování, může být těmito pravidly popsáno. Hlavní otázkou, kterou si klade pravidlový přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenková pravidla. &lt;br /&gt;
* Lidé využívají procedur, které pomocí těchto pravidel vyhledávají možná řešení, a procedur, které umožňují tvorbu nových pravidel. &lt;br /&gt;
* Procedury k užití pravidel a k jejich tvorbě pak vytvářejí lidské chování.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Koncepty ====&lt;br /&gt;
Koncepty, které do jisté míry korespondují s mluvenými i psanými slovy, jsou důležitým typem přístupu k modelování mysli. Existují výpočetní i psychologické argumenty, proč nevnímat koncepty tradičním způsobem - tedy přesnými definicemi. Namísto toho mohou být vnímány jako soubory typických vlastností. Aplikování konceptuálního přístupu se pak stává jednoduchým procesem porovnání konceptů a okolního světa. Hlavní otázkou, kterou si klade konceptuální přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají soubor konceptů, který orgaizován způsobem, který umožňuje formování částečných hierarchií a dalších asociativních struktur.  &lt;br /&gt;
* Lidé užívají soubor procedur, který umožňuje aplikaci konceptů, včetně porovnávání, přejímání a aktivace většího množství konceptů. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na koncepty vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepty mohou být rozděleny do pravidel, ale umožňují rozdílné třízení informací a umožňují tak rozdílné výpočetní modely.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Analogie ====&lt;br /&gt;
Analogie hrají důležitou roli v různých procesech lidského myšlení, od řešení problémů, přes vytváření úsudků a výlkadu až po jazykovou komunikaci. Výpočetní modely simulují jak lidé získávají a vyznačují základní (zdrojové) podobnosti a využívají je v aplikaci na cílové situace. Hlavní otázkou, kterou si klade analogický přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají verbální a vizuální modely situací, které mohou být využity jako analogie. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které umožňují získávání, vyznačování a adaptaci těchto podobností. &lt;br /&gt;
* Analogické procesy aplikované na modely analogií vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento přístup umožňuje vysvětlit jakým způsobem mohou být užívány předchozí zkušenosti při řešení nových problémů. Ne všechny procesy myšlení využívají analogií a užití nepřesných nebo nevhodných analogií může proces myšlení omezovat a zpomalovat. Přesto mohou být analogie velmi efektivní při použitích, jakým může být například proces učení.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Obrazy ====&lt;br /&gt;
Vizuální obrazy hrají důležitou roli v procesech lidského myšlení. Obrazové modely zachycují vizuální a prostorové informace ve výrazně použitelnější formě, než složité verbální popisy. Výpočetní procedury vhodné pro užití s obrazovými modely mohou být například prozkoumávání, hledání, ostření, otáčení a přenášení. Takové operce mohou být velmi užitečné pro vytváření plánů a vysvětlení v oblastech, na které jsou vizuání modely přímo návazné. Hlavní otázkou, kterou si klade obrazový přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají vizuální obrazy situací. &lt;br /&gt;
* Lidé uživají procesy jako hledání a otáčení k práci s těmito obrazy. &lt;br /&gt;
* Procesy pro vytváření a upravování obrazů vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vytváření obrazů může napomoci procesu učení a některé metaforické aspekty jazyka mohou mít své základy právě v obrazech a obrazotvornosti. Psychologické experimenty naznačují, že vizuální procesy využívají obrazotvornostia výsledky na poli neurovědy potvrzují, že existuje blízká fyzická souvislost mezi uvažováním pomocí myšlenkových obrazů a vnímáním.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Konekcionismus ====&lt;br /&gt;
Konekcionistické sítě skládající se z jednoduchých uzlů a spojů mohou být velmi užitečné pro pochopení psychologických procesů, které pracují s [https://wikisofia.cz/index.php?title=Procesy_paralelní_inhibice_zadostiučinění paralelní inhibicí zadostiučinění.] Takové procesy zahrnují aspekty vidění, uvažování a vnímání smyslu v porozumění jazyka. Konekcionistické modely zahrnují práci se simulacemi učení metodami jako [https://wikisofia.cz/index.php?title=Hebbovské_učení Hebbovské učení] nebo zpětná propagace. Hlavní otázkou, kterou si klade konekcionistický přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé užívají modely, které zahrnují jednoduché výpočetní uzly a jejich vzájemné propojení pomocí excitačních a inhibičních spojů. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které způsobují postupnou aktivaci uzlů skrz jejich propojení, a procesy, které umožňují tyto spoje měnit. &lt;br /&gt;
* Postupná aktivace uzlů a učení s tím spojené vytváří chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Simulace různých psychologických experimentů ukázaly velký význam konekcionistických modelů, ačkoli se jedná pouze o zjednodušenou aproximaci opravdových funkcí neuronových sítí.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Teoretická neurověda ====&lt;br /&gt;
Přístup teoretické neurovědy je pokus vytvořit matematické a výpočetní teorie a reprezentace mozkových struktur a procesů u lidí a dalších živočichů. Od konektionismu se odlišuje snahou udržet si jistou biologickou a fyziologickou přesnost modelováním chování množství realistických neuronových uzlů řazených do funkčně podstatných oblastí mozkových oblastí. Výpočetní modely mozku se stávají biologicky přesnějšími a bohatšími, jednak modelováním realističtějších neuronů, co se týče chemických cest a procesů, ale též přesnějším řazením neuronů do mozkových oblastí (jako je mozková kůra nebo hipokampus) a vytvářením validnějších interakcí mezi nimi. Teoretická neurověda není nutně alternativou k předchozím přístupům, ale spíše možností ukázat, jak myšlenkové procesy probíhají na neurální úrovni. Hlavní otázkou, kterou si klade přístup teoretické neurovědy je: jakým způsobem provádí mozek funkce, jakými jsou například kognitivní procesy?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Mozek využívá neuronů upořádaných synaptickými spoji do neuronových souborů a mozkových oblastí. &lt;br /&gt;
* Neuronové soubory mají impulsní vzory, které se mění pomocí sensorických vstupů a impulsními vzory dalších neuronových souborů. &lt;br /&gt;
* Vzájemné působení neuronových souborů produkuje mozkové funkce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu teoretické neurovědy jsou myšlenkové modely vzory neuronové aktivity a uvažování je proměnou těchto vzorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22512</id>
		<title>Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22512"/>
		<updated>2015-09-13T20:12:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Kognitivní věda ===&lt;br /&gt;
Kognitivní věda (často užíváno v plurálu jako zastřešující pojem většího množství disciplín; Miller 2003) se zabývá výzkumem mysli a mentálních procesů (Willingham 2002, Thagard 2007). Zkoumá pojem [https://wikisofia.cz/index.php?title=Poznávání poznávání], způsoby jakými funguje a co ve skutečnosti dělá. Zahrnuje výzkum inteligence a chování, zejména co se týče reprezentace a proměny informace v nervových systémech nebo ve strojích. Zabývá se procesy jako jsou vnímání, jazyk, paměť, pozornost, rozum nebo emoce. Kognitivní vědy zahrnují disciplíny jako jsou psychologie, umělá inteligence, lingvistika, neurověda, antropologie či filosofie (Willingham 2002, Thagard 2007).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočetně reprezentační pohled na mysl (CRUM) ===&lt;br /&gt;
Základem kognitivních věd je tvrzení, že proces přemýšlení je nejsnadněji pochopitelný pomocí reprezentačních struktur v mysli (v pramenech někdy uváděny zjednodušeně jako myšlenkové modely) a výpočetních procedur, které s těmito strukturami operují (Thagard 2007), ačkoli se odborníci neshodují na tom, jak přesně by tyto výpočetní procesy a reprezentační struktury měly vypadat.  Většina teorií kognitivní vědy pracuje s přesvědčením, že mysl vytváří mentální reprezentace podobné datovým strukturám v počítačích a výpočetní procedury podobné výpočetním algorytmům. Tvůrci teorií z oblasti kognitivních věd navrhují, že mysl může obsahovat reprezentační struktury, jakými jsou logické propozice, pravidla, koncepty, obrazy a analogie a že využívá procedur jakými jsou dedukce, vyhledávání nebo porovnávání.  Analogii mysli a počítače v kognitivní vědě doplňuje třetí element - mozek. Tyto elementy pak mají v analogii postavení, které umožňuje poznatky mezi nimi (s většími či menšími úpravami) přenášet (Blomberg 2011). Mysl, narozdíl od počítače a mozku nemá žádný obecný výpočetní model, protože různí vědci navrhují rozdílné způsoby, jakými by mohla fungovat. Obecný model počítače je sériový (tedy zvládá jednu operaci najednou), byť modernější procesory nemají problém s větším množstvím operací zároveň, každé jádro je stále sériové. Model mozku je naproti tomu paralelní (neurony střílí často současně a finální rozhodnutí u jednoho problému může být potenciálně ovlivněno dalšími procesy).      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické přístupy k modelování lidské mysli  ===&lt;br /&gt;
==== Formální logika ====&lt;br /&gt;
Formální logika umožňuje proniknout přímo k jádru problematiky modelů a výpočetních procedur. Propoziční a predikátové výpočetní metody mohou být velmi užitečné při vyjadřování komplexních znaostních struktur a mnoho procesů lidské mysli může být vyjádřeno na základě dedukčních a indukčních pravidel. Hlavní otázkou, kterou si klade logický přístup je: proč lidé dochází ke svým závěrům a úsudkům?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenkové modely podobné vétám v predikátové logice. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají induktivní a deduktivní procedury aby s těmito větami operovali. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na věty vytvářejí úsudky. Jakkoli logická metoda nabízí poměrně jednoduché a názorné pohledy na lidské myšlení, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není zjevné, jestli je možné pomocí nich vysvětlit jádro problematiky, vzhledem k tomu, že existují metody, které jsou z psychologického hlediska přirozenější a pro komplexní pochopení lidské mysli efektivnější.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Pravidla ====&lt;br /&gt;
Velká část lidského vědění je přirozeně popsána pravidly pokud... tak... (IF... THEN...), a mnoho myšlenkových procesů, jako například plánování, může být těmito pravidly popsáno. Hlavní otázkou, kterou si klade pravidlový přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenková pravidla. &lt;br /&gt;
* Lidé využívají procedur, které pomocí těchto pravidel vyhledávají možná řešení, a procedur, které umožňují tvorbu nových pravidel. &lt;br /&gt;
* Procedury k užití pravidel a k jejich tvorbě pak vytvářejí lidské chování.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Koncepty ====&lt;br /&gt;
Koncepty, které do jisté míry korespondují s mluvenými i psanými slovy, jsou důležitým typem přístupu k modelování mysli. Existují výpočetní i psychologické argumenty, proč nevnímat koncepty tradičním způsobem - tedy přesnými definicemi. Namísto toho mohou být vnímány jako soubory typických vlastností. Aplikování konceptuálního přístupu se pak stává jednoduchým procesem porovnání konceptů a okolního světa. Hlavní otázkou, kterou si klade konceptuální přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají soubor konceptů, který orgaizován způsobem, který umožňuje formování částečných hierarchií a dalších asociativních struktur.  &lt;br /&gt;
* Lidé užívají soubor procedur, který umožňuje aplikaci konceptů, včetně porovnávání, přejímání a aktivace většího množství konceptů. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na koncepty vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepty mohou být rozděleny do pravidel, ale umožňují rozdílné třízení informací a umožňují tak rozdílné výpočetní modely.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Analogie ====&lt;br /&gt;
Analogie hrají důležitou roli v různých procesech lidského myšlení, od řešení problémů, přes vytváření úsudků a výlkadu až po jazykovou komunikaci. Výpočetní modely simulují jak lidé získávají a vyznačují základní (zdrojové) podobnosti a využívají je v aplikaci na cílové situace. Hlavní otázkou, kterou si klade analogický přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají verbální a vizuální modely situací, které mohou být využity jako analogie. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které umožňují získávání, vyznačování a adaptaci těchto podobností. &lt;br /&gt;
* Analogické procesy aplikované na modely analogií vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento přístup umožňuje vysvětlit jakým způsobem mohou být užívány předchozí zkušenosti při řešení nových problémů. Ne všechny procesy myšlení využívají analogií a užití nepřesných nebo nevhodných analogií může proces myšlení omezovat a zpomalovat. Přesto mohou být analogie velmi efektivní při použitích, jakým může být například proces učení.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Obrazy ====&lt;br /&gt;
Vizuální obrazy hrají důležitou roli v procesech lidského myšlení. Obrazové modely zachycují vizuální a prostorové informace ve výrazně použitelnější formě, než složité verbální popisy. Výpočetní procedury vhodné pro užití s obrazovými modely mohou být například prozkoumávání, hledání, ostření, otáčení a přenášení. Takové operce mohou být velmi užitečné pro vytváření plánů a vysvětlení v oblastech, na které jsou vizuání modely přímo návazné. Hlavní otázkou, kterou si klade obrazový přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají vizuální obrazy situací. &lt;br /&gt;
* Lidé uživají procesy jako hledání a otáčení k práci s těmito obrazy. &lt;br /&gt;
* Procesy pro vytváření a upravování obrazů vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vytváření obrazů může napomoci procesu učení a některé metaforické aspekty jazyka mohou mít své základy právě v obrazech a obrazotvornosti. Psychologické experimenty naznačují, že vizuální procesy využívají obrazotvornostia výsledky na poli neurovědy potvrzují, že existuje blízká fyzická souvislost mezi uvažováním pomocí myšlenkových obrazů a vnímáním.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Konekcionismus ====&lt;br /&gt;
Konekcionistické sítě skládající se z jednoduchých uzlů a spojů mohou být velmi užitečné pro pochopení psychologických procesů, které pracují s [https://wikisofia.cz/index.php?title=Procesy_paralelní_inhibice_zadostiučinění paralelní inhibicí zadostiučinění.] Takové procesy zahrnují aspekty vidění, uvažování a vnímání smyslu v porozumění jazyka. Konekcionistické modely zahrnují práci se simulacemi učení metodami jako [https://wikisofia.cz/index.php?title=Hebbovské_učení Hebbovské učení] nebo zpětná propagace. Hlavní otázkou, kterou si klade konekcionistický přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé užívají modely, které zahrnují jednoduché výpočetní uzly a jejich vzájemné propojení pomocí excitačních a inhibičních spojů. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které způsobují postupnou aktivaci uzlů skrz jejich propojení, a procesy, které umožňují tyto spoje měnit. &lt;br /&gt;
* Postupná aktivace uzlů a učení s tím spojené vytváří chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Simulace různých psychologických experimentů ukázaly velký význam konekcionistických modelů, ačkoli se jedná pouze o zjednodušenou aproximaci opravdových funkcí neuronových sítí.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Teoretická neurověda ====&lt;br /&gt;
Přístup teoretické neurovědy je pokus vytvořit matematické a výpočetní teorie a reprezentace mozkových struktur a procesů u lidí a dalších živočichů. Od konektionismu se odlišuje snahou udržet si jistou biologickou a fyziologickou přesnost modelováním chování množství realistických neuronových uzlů řazených do funkčně podstatných oblastí mozkových oblastí. Výpočetní modely mozku se stávají biologicky přesnějšími a bohatšími, jednak modelováním realističtějších neuronů, co se týče chemických cest a procesů, ale též přesnějším řazením neuronů do mozkových oblastí (jako je mozková kůra nebo hipokampus) a vytvářením validnějších interakcí mezi nimi. Teoretická neurověda není nutně alternativou k předchozím přístupům, ale spíše možností ukázat, jak myšlenkové procesy probíhají na neurální úrovni. Hlavní otázkou, kterou si klade přístup teoretické neurovědy je: jakým způsobem provádí mozek funkce, jakými jsou například kognitivní procesy?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Mozek využívá neuronů upořádaných synaptickými spoji do neuronových souborů a mozkových oblastí. &lt;br /&gt;
* Neuronové soubory mají impulsní vzory, které se mění pomocí sensorických vstupů a impulsními vzory dalších neuronových souborů. &lt;br /&gt;
* Vzájemné působení neuronových souborů produkuje mozkové funkce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu teoretické neurovědy jsou myšlenkové modely vzory neuronové aktivity a uvažování je proměnou těchto vzorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hebbovsk%C3%A9_u%C4%8Den%C3%AD&amp;diff=22510</id>
		<title>Hebbovské učení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hebbovsk%C3%A9_u%C4%8Den%C3%AD&amp;diff=22510"/>
		<updated>2015-09-13T20:08:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hebbovské učení vychází z práce D. O. Hebba, ze které vyplívá, že pokud jsou dva neurony současně aktivní, měli by mít vyšší stupeň vzájemné interakce než neurony, jejichž aktivita korelaci nevykazuje. V takovém případě by jejich vzájemná interakce měla být buď nulová, nebo velmi malá&amp;lt;ref&amp;gt;Mrázová I. (2014). Neuronové sítě. Prezentace k přednášce k předmětu Neuronové sítě (NAIL002), 22-29. Dostupné z: http://ksvi.mff.cuni.cz/~mraz/nn/Neuronove_Site_Prednaska_AM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. To v praxi znamená, že synapse mezi neurony je posílena, pokud aktivita vstupního neuronu často vede k aktivitě neuronu na výstupní straně synapse&amp;lt;ref&amp;gt;Hebb, D. O. (1949). The Organization of Behavior. New York: Wiley &amp;amp; Sons. &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další literatura ===&lt;br /&gt;
* Caporale, N., Dan, Y. (2008). Spike timing-dependent plasticity: a Hebbian learning rule. Annual Review of Neuroscience 31: 25–46.&lt;br /&gt;
* Allport, D. A. (1985). Distributed memory, modular systems and dysphasia. Current Perspectives in Dysphasia. Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN 0-443-03039-1.&lt;br /&gt;
* Hebb, D. O. (1961). Distinctive features of learning in the higher animal. Brain Mechanisms and Learning. London: Oxford University Press.&lt;br /&gt;
* Hebb, D. O. (1940). Human Behavior After Extensive Bilateral Removal from the Frontal Lobes. Archives of Neurology and Psychiatry 44 (2): 421–438. doi: 10.1001/archneurpsyc.1940.02280080181011.&lt;br /&gt;
* Bishop, C.M. (1995). Neural Networks for Pattern Recognition. Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-853849-9.&lt;br /&gt;
* Paulsen, O., Sejnowski, T. J. (2000). Natural patterns of activity and long-term synaptic plasticity. Current Opinion in Neurobiology 10 (2): 172–179. doi: 10.1016/S0959-4388(00)00076-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hebbovsk%C3%A9_u%C4%8Den%C3%AD&amp;diff=22509</id>
		<title>Hebbovské učení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hebbovsk%C3%A9_u%C4%8Den%C3%AD&amp;diff=22509"/>
		<updated>2015-09-13T20:08:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hebbovské učení vychází z práce D. O. Hebba, ze které vyplívá, že pokud jsou dva neurony současně aktivní, měli by mít vyšší stupeň vzájemné interakce než neurony, jejichž aktivita korelaci nevykazuje. V takovém případě by jejich vzájemná interakce měla být buď nulová, nebo velmi malá&amp;lt;ref&amp;gt;Mrázová I. (2014). Neuronové sítě. Prezentace k přednášce k předmětu Neuronové sítě (NAIL002), 22-29. Dostupné z: http://ksvi.mff.cuni.cz/~mraz/nn/Neuronove_Site_Prednaska_AM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. To v praxi znamená, že synapse mezi neurony je posílena, pokud aktivita vstupního neuronu často vede k aktivitě neuronu na výstupní straně synapse&amp;lt;ref&amp;gt;Hebb, D. O. (1949). The Organization of Behavior. New York: Wiley &amp;amp; Sons. &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další literatura ===&lt;br /&gt;
* Caporale, N., Dan, Y. (2008). Spike timing-dependent plasticity: a Hebbian learning rule. Annual Review of Neuroscience 31: 25–46.&lt;br /&gt;
* Allport, D. A. (1985). Distributed memory, modular systems and dysphasia. Current Perspectives in Dysphasia. Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN 0-443-03039-1.&lt;br /&gt;
* Hebb, D. O. (1961). Distinctive features of learning in the higher animal. Brain Mechanisms and Learning. London: Oxford University Press.&lt;br /&gt;
* Hebb, D. O. (1940). Human Behavior After Extensive Bilateral Removal from the Frontal Lobes. Archives of Neurology and Psychiatry 44 (2): 421–438. doi:10.1001/archneurpsyc.1940.02280080181011.&lt;br /&gt;
* Bishop, C.M. (1995). Neural Networks for Pattern Recognition. Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-853849-9.&lt;br /&gt;
* Paulsen, O., Sejnowski, T. J. (2000). Natural patterns of activity and long-term synaptic plasticity. Current Opinion in Neurobiology 10 (2): 172–179. doi:10.1016/S0959-4388(00)00076-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hebbovsk%C3%A9_u%C4%8Den%C3%AD&amp;diff=22508</id>
		<title>Hebbovské učení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hebbovsk%C3%A9_u%C4%8Den%C3%AD&amp;diff=22508"/>
		<updated>2015-09-13T20:07:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hebbovské učení vychází z práce D. Hebba, ze které vyplívá, že pokud jsou dva neurony současně aktivní, měli by mít vyšší stupeň vzájemné interakce než neurony, jejichž aktivita korelaci nevykazuje. V takovém případě by jejich vzájemná interakce měla být buď nulová, nebo velmi malá&amp;lt;ref&amp;gt;Mrázová I. (2014). Neuronové sítě. Prezentace k přednášce k předmětu Neuronové sítě (NAIL002), 22-29. Dostupné z: http://ksvi.mff.cuni.cz/~mraz/nn/Neuronove_Site_Prednaska_AM.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. To v praxi znamená, že synapse mezi neurony je posílena, pokud aktivita vstupního neuronu často vede k aktivitě neuronu na výstupní straně synapse&amp;lt;ref&amp;gt;Hebb, D. O. (1949). The Organization of Behavior. New York: Wiley &amp;amp; Sons. &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další literatura ===&lt;br /&gt;
* Caporale, N., Dan, Y. (2008). Spike timing-dependent plasticity: a Hebbian learning rule. Annual Review of Neuroscience 31: 25–46.&lt;br /&gt;
* Allport, D. A. (1985). Distributed memory, modular systems and dysphasia. Current Perspectives in Dysphasia. Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN 0-443-03039-1.&lt;br /&gt;
* Hebb, D. O. (1961). Distinctive features of learning in the higher animal. Brain Mechanisms and Learning. London: Oxford University Press.&lt;br /&gt;
* Hebb, D. O. (1940). Human Behavior After Extensive Bilateral Removal from the Frontal Lobes. Archives of Neurology and Psychiatry 44 (2): 421–438. doi:10.1001/archneurpsyc.1940.02280080181011.&lt;br /&gt;
* Bishop, C.M. (1995). Neural Networks for Pattern Recognition. Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-853849-9.&lt;br /&gt;
* Paulsen, O., Sejnowski, T. J. (2000). Natural patterns of activity and long-term synaptic plasticity. Current Opinion in Neurobiology 10 (2): 172–179. doi:10.1016/S0959-4388(00)00076-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hebbovsk%C3%A9_u%C4%8Den%C3%AD&amp;diff=22507</id>
		<title>Hebbovské učení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hebbovsk%C3%A9_u%C4%8Den%C3%AD&amp;diff=22507"/>
		<updated>2015-09-13T20:02:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: Založena nová stránka s textem „Hebbovské učení vychází z práce D. Hebba, ze které vyplívá, že pokud jsou dva neurony současně aktivní, měli by mít vyšší stupeň vzájem…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Hebbovské učení vychází z práce D. Hebba, ze které vyplívá, že pokud jsou dva neurony současně aktivní, měli by mít vyšší stupeň vzájemné interakce než neurony, jejichž aktivita korelaci nevykazuje. V takovém případě by jejich vzájemná interakce měla být buď nulová, nebo velmi malá (Mrázová 2014). To v praxi znamená, že synapse mezi neurony je posílena, pokud aktivita vstupního neuronu často vede k aktivitě neuronu na výstupní straně synapse (Hebb 1949).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1 Mrázová I. (2014). Neuronové sítě. Prezentace k přednášce k předmětu Neuronové sítě (NAIL002), 22-29. Dostupné z: http://ksvi.mff.cuni.cz/~mraz/nn/Neuronove_Site_Prednaska_AM.pdf&lt;br /&gt;
2 Hebb, D.O. (1949). The Organization of Behavior. New York: Wiley &amp;amp; Sons.&lt;br /&gt;
Caporale N; Dan Y (2008). &amp;quot;Spike timing-dependent plasticity: a Hebbian learning rule&amp;quot;. Annual Review of Neuroscience 31: 25–46.&lt;br /&gt;
Allport, D.A. (1985). &amp;quot;Distributed memory, modular systems and dysphasia&amp;quot;. Current Perspectives in Dysphasia. Edinburgh: Churchill Livingstone. ISBN 0-443-03039-1.&lt;br /&gt;
Hebb, D.O. (1961). &amp;quot;Distinctive features of learning in the higher animal&amp;quot;. Brain Mechanisms and Learning. London: Oxford University Press.&lt;br /&gt;
Hebb, D. O. (1940). &amp;quot;Human Behavior After Extensive Bilateral Removal from the Frontal Lobes&amp;quot;. Archives of Neurology and Psychiatry 44 (2): 421–438. doi:10.1001/archneurpsyc.1940.02280080181011.&lt;br /&gt;
Bishop, C.M. (1995). Neural Networks for Pattern Recognition. Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-853849-9.&lt;br /&gt;
Paulsen, O.; Sejnowski, T. J. (2000). &amp;quot;Natural patterns of activity and long-term synaptic plasticity&amp;quot;. Current Opinion in Neurobiology 10 (2): 172–179. doi:10.1016/S0959-4388(00)00076-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Procesy_paraleln%C3%AD_inhibice_zadostiu%C4%8Din%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=22506</id>
		<title>Procesy paralelní inhibice zadostiučinění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Procesy_paraleln%C3%AD_inhibice_zadostiu%C4%8Din%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=22506"/>
		<updated>2015-09-13T20:01:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Procesy paralelní inhibice zadostiučinění (v originále parallel constraint satisfaction processes nebo PCSP) jsou modelem, který integruje oblasti výzkumu konekcionismu, neuronových sítí a modelů paralelních distribučních procesů&amp;lt;ref&amp;gt;Read, S.J., Vanman, E.J. &amp;amp; Miller L.C. (1997). Connectionism, parallel constraint satisfaction processes, and gestalt principles: (Re)Introducing cognitive dynamics to social psychology, Personality and Social Psychology Review, 1 (1), 26–53.&amp;lt;/ref&amp;gt;. PCSP pracuje s tím, že jednotlivá přesvědčení mají vliv na ostatní přesvědčení a okolnosti mohou inhibovat nebo posilovat jednotlivé aspekty přesvědčení&amp;lt;ref&amp;gt;Shultz, T.R. &amp;amp; Lepper, M.R. (1996). Constraint satisfaction modeling of cognitive dissonance phenomena. Psychological Review, 103, 219–240.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další literatura ===&lt;br /&gt;
* Read, S.J., Snow, C.J. &amp;amp; Simon, D. (2003). Constraint Satisfaction Processes in Social Reasoning,Proceedings of the 25th Annual Conference of the Cognitive Science Society [CD-ROM]. Mahwah, NJ: Erlbaum.&lt;br /&gt;
* Glöckner, A., Hodges, S. D. (2007). Parallel Constraint Satisfaction in Memory-Based Decisions. Preprints of the Max Planck Institute for Research on Collective Goods, 17. Dostupné z: https://www.coll.mpg.de/pdf_dat/2009_17online.pdf&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Procesy_paraleln%C3%AD_inhibice_zadostiu%C4%8Din%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=22505</id>
		<title>Procesy paralelní inhibice zadostiučinění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Procesy_paraleln%C3%AD_inhibice_zadostiu%C4%8Din%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=22505"/>
		<updated>2015-09-13T20:00:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Procesy paralelní inhibice zadostiučinění (v originále parallel constraint satisfaction processes nebo PCSP) jsou modelem, který integruje oblasti výzkumu konekcionismu, neuronových sítí a modelů paralelních distribučních procesů&amp;lt;ref&amp;gt;Read, S.J., Vanman, E.J. &amp;amp; Miller L.C. (1997). Connectionism, parallel constraint satisfaction processes, and gestalt principles: (Re)Introducing cognitive dynamics to social psychology, Personality and Social Psychology Review, 1 (1), 26–53.&amp;lt;/ref&amp;gt;. PCSP pracuje s tím, že jednotlivá přesvědčení mají vliv na ostatní přesvědčení a okolnosti mohou inhibovat nebo posilovat jednotlivé aspekty přesvědčení&amp;lt;ref&amp;gt;Shultz, T.R. &amp;amp; Lepper, M.R. (1996). Constraint satisfaction modeling of cognitive dissonance phenomena. Psychological Review, 103, 219–240.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další literatura ===&lt;br /&gt;
Read, S.J., Snow, C.J. &amp;amp; Simon, D. (2003). Constraint Satisfaction Processes in Social Reasoning,Proceedings of the 25th Annual Conference of the Cognitive Science Society [CD-ROM]. Mahwah, NJ: Erlbaum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Glöckner, A., Hodges, S. D. (2007). Parallel Constraint Satisfaction in Memory-Based Decisions. Preprints of the Max Planck Institute for Research on Collective Goods, 17. Dostupné z: https://www.coll.mpg.de/pdf_dat/2009_17online.pdf&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Procesy_paraleln%C3%AD_inhibice_zadostiu%C4%8Din%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=22504</id>
		<title>Procesy paralelní inhibice zadostiučinění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Procesy_paraleln%C3%AD_inhibice_zadostiu%C4%8Din%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=22504"/>
		<updated>2015-09-13T19:54:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Procesy paralelní inhibice zadostiučinění (v originále parallel constraint satisfaction processes nebo PCSP) jsou modelem, který integruje oblasti výzkumu konekcionismu, neuronových sítí a modelů paralelních distribučních procesů&amp;lt;ref&amp;gt;Read, S.J., Vanman, E.J. &amp;amp; Miller L.C. (1997). Connectionism, parallel constraint satisfaction processes, and gestalt principles: (Re)Introducing cognitive dynamics to social psychology, Personality and Social Psychology Review, 1 (1), 26–53.&amp;lt;/ref&amp;gt;. PCSP pracuje s tím, že jednotlivá přesvědčení mají vliv na ostatní přesvědčení a okolnosti mohou inhibovat nebo posilovat jednotlivé aspekty přesvědčení&amp;lt;ref&amp;gt;Shultz, T.R. &amp;amp; Lepper, M.R. (1996). Constraint satisfaction modeling of cognitive dissonance phenomena. Psychological Review, 103, 219–240.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Read, S.J., Snow, C.J. &amp;amp; Simon, D. (2003). Constraint Satisfaction Processes in Social Reasoning,Proceedings of the 25th Annual Conference of the Cognitive Science Society [CD-ROM]. Mahwah, NJ: Erlbaum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Glöckner, A., Hodges, S. D. (2007). Parallel Constraint Satisfaction in Memory-Based Decisions. Preprints of the Max Planck Institute for Research on Collective Goods, 17. Dostupné z: https://www.coll.mpg.de/pdf_dat/2009_17online.pdf&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22502</id>
		<title>Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22502"/>
		<updated>2015-09-13T19:38:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: /* Konekcionismus */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Kognitivní věda ===&lt;br /&gt;
Kognitivní věda (často užíváno v plurálu jako zastřešující pojem většího množství disciplín; Miller 2003) se zabývá výzkumem mysli a mentálních procesů (Willingham 2002, Thagard 2007). Zkoumá pojem [https://wikisofia.cz/index.php?title=Poznávání poznávání], způsoby jakými funguje a co ve skutečnosti dělá. Zahrnuje výzkum inteligence a chování, zejména co se týče reprezentace a proměny informace v nervových systémech nebo ve strojích. Zabývá se procesy jako jsou vnímání, jazyk, paměť, pozornost, rozum nebo emoce. Kognitivní vědy zahrnují disciplíny jako jsou psychologie, umělá inteligence, lingvistika, neurověda, antropologie či filosofie (Willingham 2002, Thagard 2007).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočetně reprezentační pohled na mysl (CRUM) ===&lt;br /&gt;
Základem kognitivních věd je tvrzení, že proces přemýšlení je nejsnadněji pochopitelný pomocí reprezentačních struktur v mysli (v pramenech někdy uváděny zjednodušeně jako myšlenkové modely) a výpočetních procedur, které s těmito strukturami operují (Thagard 2007), ačkoli se odborníci neshodují na tom, jak přesně by tyto výpočetní procesy a reprezentační struktury měly vypadat.  Většina teorií kognitivní vědy pracuje s přesvědčením, že mysl vytváří mentální reprezentace podobné datovým strukturám v počítačích a výpočetní procedury podobné výpočetním algorytmům. Tvůrci teorií z oblasti kognitivních věd navrhují, že mysl může obsahovat reprezentační struktury, jakými jsou logické propozice, pravidla, koncepty, obrazy a analogie a že využívá procedur jakými jsou dedukce, vyhledávání nebo porovnávání.  Analogii mysli a počítače v kognitivní vědě doplňuje třetí element - mozek. Tyto elementy pak mají v analogii postavení, které umožňuje poznatky mezi nimi (s většími či menšími úpravami) přenášet (Blomberg 2011). Mysl, narozdíl od počítače a mozku nemá žádný obecný výpočetní model, protože různí vědci navrhují rozdílné způsoby, jakými by mohla fungovat. Obecný model počítače je sériový (tedy zvládá jednu operaci najednou), byť modernější procesory nemají problém s větším množstvím operací zároveň, každé jádro je stále sériové. Model mozku je naproti tomu paralelní (neurony střílí často současně a finální rozhodnutí u jednoho problému může být potenciálně ovlivněno dalšími procesy).      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické přístupy k modelování lidské mysli  ===&lt;br /&gt;
==== Formální logika ====&lt;br /&gt;
Formální logika umožňuje proniknout přímo k jádru problematiky modelů a výpočetních procedur. Propoziční a predikátové výpočetní metody mohou být velmi užitečné při vyjadřování komplexních znaostních struktur a mnoho procesů lidské mysli může být vyjádřeno na základě dedukčních a indukčních pravidel. Hlavní otázkou, kterou si klade logický přístup je: proč lidé dochází ke svým závěrům a úsudkům?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenkové modely podobné vétám v predikátové logice. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají induktivní a deduktivní procedury aby s těmito větami operovali. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na věty vytvářejí úsudky. Jakkoli logická metoda nabízí poměrně jednoduché a názorné pohledy na lidské myšlení, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není zjevné, jestli je možné pomocí nich vysvětlit jádro problematiky, vzhledem k tomu, že existují metody, které jsou z psychologického hlediska přirozenější a pro komplexní pochopení lidské mysli efektivnější.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Pravidla ====&lt;br /&gt;
Velká část lidského vědění je přirozeně popsána pravidly pokud... tak... (IF... THEN...), a mnoho myšlenkových procesů, jako například plánování, může být těmito pravidly popsáno. Hlavní otázkou, kterou si klade pravidlový přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenková pravidla. &lt;br /&gt;
* Lidé využívají procedur, které pomocí těchto pravidel vyhledávají možná řešení, a procedur, které umožňují tvorbu nových pravidel. &lt;br /&gt;
* Procedury k užití pravidel a k jejich tvorbě pak vytvářejí lidské chování.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Koncepty ====&lt;br /&gt;
Koncepty, které do jisté míry korespondují s mluvenými i psanými slovy, jsou důležitým typem přístupu k modelování mysli. Existují výpočetní i psychologické argumenty, proč nevnímat koncepty tradičním způsobem - tedy přesnými definicemi. Namísto toho mohou být vnímány jako soubory typických vlastností. Aplikování konceptuálního přístupu se pak stává jednoduchým procesem porovnání konceptů a okolního světa. Hlavní otázkou, kterou si klade konceptuální přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají soubor konceptů, který orgaizován způsobem, který umožňuje formování částečných hierarchií a dalších asociativních struktur.  &lt;br /&gt;
* Lidé užívají soubor procedur, který umožňuje aplikaci konceptů, včetně porovnávání, přejímání a aktivace většího množství konceptů. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na koncepty vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepty mohou být rozděleny do pravidel, ale umožňují rozdílné třízení informací a umožňují tak rozdílné výpočetní modely.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Analogie ====&lt;br /&gt;
Analogie hrají důležitou roli v různých procesech lidského myšlení, od řešení problémů, přes vytváření úsudků a výlkadu až po jazykovou komunikaci. Výpočetní modely simulují jak lidé získávají a vyznačují základní (zdrojové) podobnosti a využívají je v aplikaci na cílové situace. Hlavní otázkou, kterou si klade analogický přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají verbální a vizuální modely situací, které mohou být využity jako analogie. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které umožňují získávání, vyznačování a adaptaci těchto podobností. &lt;br /&gt;
* Analogické procesy aplikované na modely analogií vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento přístup umožňuje vysvětlit jakým způsobem mohou být užívány předchozí zkušenosti při řešení nových problémů. Ne všechny procesy myšlení využívají analogií a užití nepřesných nebo nevhodných analogií může proces myšlení omezovat a zpomalovat. Přesto mohou být analogie velmi efektivní při použitích, jakým může být například proces učení.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Obrazy ====&lt;br /&gt;
Vizuální obrazy hrají důležitou roli v procesech lidského myšlení. Obrazové modely zachycují vizuální a prostorové informace ve výrazně použitelnější formě, než složité verbální popisy. Výpočetní procedury vhodné pro užití s obrazovými modely mohou být například prozkoumávání, hledání, ostření, otáčení a přenášení. Takové operce mohou být velmi užitečné pro vytváření plánů a vysvětlení v oblastech, na které jsou vizuání modely přímo návazné. Hlavní otázkou, kterou si klade obrazový přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají vizuální obrazy situací. &lt;br /&gt;
* Lidé uživají procesy jako hledání a otáčení k práci s těmito obrazy. &lt;br /&gt;
* Procesy pro vytváření a upravování obrazů vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vytváření obrazů může napomoci procesu učení a některé metaforické aspekty jazyka mohou mít své základy právě v obrazech a obrazotvornosti. Psychologické experimenty naznačují, že vizuální procesy využívají obrazotvornostia výsledky na poli neurovědy potvrzují, že existuje blízká fyzická souvislost mezi uvažováním pomocí myšlenkových obrazů a vnímáním.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Konekcionismus ====&lt;br /&gt;
Konekcionistické sítě skládající se z jednoduchých uzlů a spojů mohou být velmi užitečné pro pochopení psychologických procesů, které pracují s [https://wikisofia.cz/index.php?title=Procesy_paralelní_inhibice_zadostiučinění paralelní inhibicí zadostiučinění.] Takové procesy zahrnují aspekty vidění, uvažování a vnímání smyslu v porozumění jazyka. Konekcionistické modely zahrnují práci se simulacemi učení metodami jako [https://wikisofia.cz/index.php?title=Hebbovské_učení Hebbovské učení] nebo zpětná propagace. Hlavní otázkou, kterou si klade konekcionistický přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé užívají modely, které zahrnují jednoduché výpočetní uzly a jejich vzájemné propojení pomocí excitačních a inhibičních spojů. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které způsobují postupnou aktivaci uzlů skrz jejich propojení, a procesy, které umožňují tyto spoje měnit. &lt;br /&gt;
* Postupná aktivace uzlů a učení s tím spojené vytváří chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Simulace různých psychologických experimentů ukázaly velký význam konekcionistických modelů, ačkoli se jedná pouze o zjednodušenou aproximaci opravdových funkcí neuronových sítí.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Teoretická neurověda ====&lt;br /&gt;
Přístup teoretické neurovědy je pokus vytvořit matematické a výpočetní teorie a reprezentace mozkových struktur a procesů u lidí a dalších živočichů. Od konektionismu se odlišuje snahou udržet si jistou biologickou a fyziologickou přesnost modelováním chování množství realistických neuronových uzlů řazených do funkčně podstatných oblastí mozkových oblastí. Výpočetní modely mozku se stávají biologicky přesnějšími a bohatšími, jednak modelováním realističtějších neuronů, co se týče chemických cest a procesů, ale též přesnějším řazením neuronů do mozkových oblastí (jako je mozková kůra nebo hipokampus) a vytvářením validnějších interakcí mezi nimi. Teoretická neurověda není nutně alternativou k předchozím přístupům, ale spíše možností ukázat, jak myšlenkové procesy probíhají na neurální úrovni. Hlavní otázkou, kterou si klade přístup teoretické neurovědy je: jakým způsobem provádí mozek funkce, jakými jsou například kognitivní procesy?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Mozek využívá neuronů upořádaných synaptickými spoji do neuronových souborů a mozkových oblastí. &lt;br /&gt;
* Neuronové soubory mají impulsní vzory, které se mění pomocí sensorických vstupů a impulsními vzory dalších neuronových souborů. &lt;br /&gt;
* Vzájemné působení neuronových souborů produkuje mozkové funkce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu teoretické neurovědy jsou myšlenkové modely vzory neuronové aktivity a uvažování je proměnou těchto vzorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Procesy_paraleln%C3%AD_inhibice_zadostiu%C4%8Din%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=22501</id>
		<title>Procesy paralelní inhibice zadostiučinění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Procesy_paraleln%C3%AD_inhibice_zadostiu%C4%8Din%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=22501"/>
		<updated>2015-09-13T19:35:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: Založena nová stránka s textem „Procesy paralelní inhibice zadostiučinění (v originále parallel constraint satisfaction processes nebo PCSP) jsou modelem, který integruje oblasti v…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Procesy paralelní inhibice zadostiučinění (v originále parallel constraint satisfaction processes nebo PCSP) jsou modelem, který integruje oblasti výzkumu konekcionismu, neuronových sítí a modelů paralelních distribučních procesů (Read 1997). PCSP pracuje s tím, že jednotlivá přesvědčení mají vliv na ostatní přesvědčení a okolnosti mohou inhibovat nebo posilovat jednotlivé aspekty přesvědčení (Schultz 1996).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1 Read, S.J., Vanman, E.J. &amp;amp; Miller L.C. (1997). Connectionism, parallel constraint satisfaction processes, and gestalt principles: (Re)Introducing cognitive dynamics to social psychology, Personality and Social Psychology Review, 1 (1), 26–53.&lt;br /&gt;
2 Shultz, T.R. &amp;amp; Lepper, M.R. (1996). Constraint satisfaction modeling of cognitive dissonance phenomena. Psychological Review, 103, 219–240.&lt;br /&gt;
3 Read, S.J., Snow, C.J. &amp;amp; Simon, D. (2003). Constraint Satisfaction Processes in Social Reasoning,Proceedings of the 25th Annual Conference of the Cognitive Science Society [CD-ROM]. Mahwah, NJ: Erlbaum.&lt;br /&gt;
4 Glöckner, A., Hodges, S. D. (2007). Parallel Constraint Satisfaction in Memory-Based Decisions. Preprints of the Max Planck Institute for Research on Collective Goods, 17. Dotupné z: https://www.coll.mpg.de/pdf_dat/2009_17online.pdf&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22500</id>
		<title>Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22500"/>
		<updated>2015-09-13T19:24:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Kognitivní věda ===&lt;br /&gt;
Kognitivní věda (často užíváno v plurálu jako zastřešující pojem většího množství disciplín; Miller 2003) se zabývá výzkumem mysli a mentálních procesů (Willingham 2002, Thagard 2007). Zkoumá pojem &amp;lt;poznávání&amp;gt;, způsoby jakými funguje a co ve skutečnosti dělá. Zahrnuje výzkum inteligence a chování, zejména co se týče reprezentace a proměny informace v nervových systémech nebo ve strojích. Zabývá se procesy jako jsou vnímání, jazyk, paměť, pozornost, rozum nebo emoce. Kognitivní vědy zahrnují disciplíny jako jsou psychologie, umělá inteligence, lingvistika, neurověda, antropologie či filosofie (Willingham 2002, Thagard 2007).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočetně reprezentační pohled na mysl (CRUM) ===&lt;br /&gt;
Základem kognitivních věd je tvrzení, že proces přemýšlení je nejsnadněji pochopitelný pomocí reprezentačních struktur v mysli (v pramenech někdy uváděny zjednodušeně jako myšlenkové modely) a výpočetních procedur, které s těmito strukturami operují (Thagard 2007), ačkoli se odborníci neshodují na tom, jak přesně by tyto výpočetní procesy a reprezentační struktury měly vypadat.  Většina teorií kognitivní vědy pracuje s přesvědčením, že mysl vytváří mentální reprezentace podobné datovým strukturám v počítačích a výpočetní procedury podobné výpočetním algorytmům. Tvůrci teorií z oblasti kognitivních věd navrhují, že mysl může obsahovat reprezentační struktury, jakými jsou logické propozice, pravidla, koncepty, obrazy a analogie a že využívá procedur jakými jsou dedukce, vyhledávání nebo porovnávání.  Analogii mysli a počítače v kognitivní vědě doplňuje třetí element - mozek. Tyto elementy pak mají v analogii postavení, které umožňuje poznatky mezi nimi (s většími či menšími úpravami) přenášet (Blomberg 2011). Mysl, narozdíl od počítače a mozku nemá žádný obecný výpočetní model, protože různí vědci navrhují rozdílné způsoby, jakými by mohla fungovat. Obecný model počítače je sériový (tedy zvládá jednu operaci najednou), byť modernější procesory nemají problém s větším množstvím operací zároveň, každé jádro je stále sériové. Model mozku je naproti tomu paralelní (neurony střílí často současně a finální rozhodnutí u jednoho problému může být potenciálně ovlivněno dalšími procesy).      &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické přístupy k modelování lidské mysli  ===&lt;br /&gt;
==== Formální logika ====&lt;br /&gt;
Formální logika umožňuje proniknout přímo k jádru problematiky modelů a výpočetních procedur. Propoziční a predikátové výpočetní metody mohou být velmi užitečné při vyjadřování komplexních znaostních struktur a mnoho procesů lidské mysli může být vyjádřeno na základě dedukčních a indukčních pravidel. Hlavní otázkou, kterou si klade logický přístup je: proč lidé dochází ke svým závěrům a úsudkům?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenkové modely podobné vétám v predikátové logice. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají induktivní a deduktivní procedury aby s těmito větami operovali. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na věty vytvářejí úsudky. Jakkoli logická metoda nabízí poměrně jednoduché a názorné pohledy na lidské myšlení, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není zjevné, jestli je možné pomocí nich vysvětlit jádro problematiky, vzhledem k tomu, že existují metody, které jsou z psychologického hlediska přirozenější a pro komplexní pochopení lidské mysli efektivnější.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Pravidla ====&lt;br /&gt;
Velká část lidského vědění je přirozeně popsána pravidly pokud... tak... (IF... THEN...), a mnoho myšlenkových procesů, jako například plánování, může být těmito pravidly popsáno. Hlavní otázkou, kterou si klade pravidlový přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají myšlenková pravidla. &lt;br /&gt;
* Lidé využívají procedur, které pomocí těchto pravidel vyhledávají možná řešení, a procedur, které umožňují tvorbu nových pravidel. &lt;br /&gt;
* Procedury k užití pravidel a k jejich tvorbě pak vytvářejí lidské chování.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Koncepty ====&lt;br /&gt;
Koncepty, které do jisté míry korespondují s mluvenými i psanými slovy, jsou důležitým typem přístupu k modelování mysli. Existují výpočetní i psychologické argumenty, proč nevnímat koncepty tradičním způsobem - tedy přesnými definicemi. Namísto toho mohou být vnímány jako soubory typických vlastností. Aplikování konceptuálního přístupu se pak stává jednoduchým procesem porovnání konceptů a okolního světa. Hlavní otázkou, kterou si klade konceptuální přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají soubor konceptů, který orgaizován způsobem, který umožňuje formování částečných hierarchií a dalších asociativních struktur.  &lt;br /&gt;
* Lidé užívají soubor procedur, který umožňuje aplikaci konceptů, včetně porovnávání, přejímání a aktivace většího množství konceptů. &lt;br /&gt;
* Procedury aplikované na koncepty vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepty mohou být rozděleny do pravidel, ale umožňují rozdílné třízení informací a umožňují tak rozdílné výpočetní modely.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Analogie ====&lt;br /&gt;
Analogie hrají důležitou roli v různých procesech lidského myšlení, od řešení problémů, přes vytváření úsudků a výlkadu až po jazykovou komunikaci. Výpočetní modely simulují jak lidé získávají a vyznačují základní (zdrojové) podobnosti a využívají je v aplikaci na cílové situace. Hlavní otázkou, kterou si klade analogický přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají verbální a vizuální modely situací, které mohou být využity jako analogie. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které umožňují získávání, vyznačování a adaptaci těchto podobností. &lt;br /&gt;
* Analogické procesy aplikované na modely analogií vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento přístup umožňuje vysvětlit jakým způsobem mohou být užívány předchozí zkušenosti při řešení nových problémů. Ne všechny procesy myšlení využívají analogií a užití nepřesných nebo nevhodných analogií může proces myšlení omezovat a zpomalovat. Přesto mohou být analogie velmi efektivní při použitích, jakým může být například proces učení.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Obrazy ====&lt;br /&gt;
Vizuální obrazy hrají důležitou roli v procesech lidského myšlení. Obrazové modely zachycují vizuální a prostorové informace ve výrazně použitelnější formě, než složité verbální popisy. Výpočetní procedury vhodné pro užití s obrazovými modely mohou být například prozkoumávání, hledání, ostření, otáčení a přenášení. Takové operce mohou být velmi užitečné pro vytváření plánů a vysvětlení v oblastech, na které jsou vizuání modely přímo návazné. Hlavní otázkou, kterou si klade obrazový přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé mají vizuální obrazy situací. &lt;br /&gt;
* Lidé uživají procesy jako hledání a otáčení k práci s těmito obrazy. &lt;br /&gt;
* Procesy pro vytváření a upravování obrazů vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vytváření obrazů může napomoci procesu učení a některé metaforické aspekty jazyka mohou mít své základy právě v obrazech a obrazotvornosti. Psychologické experimenty naznačují, že vizuální procesy využívají obrazotvornostia výsledky na poli neurovědy potvrzují, že existuje blízká fyzická souvislost mezi uvažováním pomocí myšlenkových obrazů a vnímáním.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Konekcionismus ====&lt;br /&gt;
Konekcionistické sítě skládající se z jednoduchých uzlů a spojů mohou být velmi užitečné pro pochopení psychologických procesů, které pracují s paralelní inhibicí zadostiučinění. Takové procesy zahrnují aspekty vidění, uvažování a vnímání smyslu v porozumění jazyka. Konekcionistické modely zahrují práci se simulacemi učení metodami jako Hebbovské učení nebo zpětná propagace. Hlavní otázkou, kterou si klade konekcionistický přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Lidé užívají modely, které zahrnují jednoduché výpočetní uzly a jejich vzájemné propojení pomocí excitačních a inhibičních spojů. &lt;br /&gt;
* Lidé užívají procesy, které způsobují postupnou aktivaci uzlů skrz jejich propojení, a procesy, které umožňují tyto spoje měnit. &lt;br /&gt;
* Postupná aktivace uzlů a učení s tím spojené vytváří chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Simulace různých psychologických experimentů ukázaly velký význam konekcionistických modelů, ačkoli se jedná pouze o zjednodušenou aproximaci opravdových funkcí neuronových sítí.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Teoretická neurověda ====&lt;br /&gt;
Přístup teoretické neurovědy je pokus vytvořit matematické a výpočetní teorie a reprezentace mozkových struktur a procesů u lidí a dalších živočichů. Od konektionismu se odlišuje snahou udržet si jistou biologickou a fyziologickou přesnost modelováním chování množství realistických neuronových uzlů řazených do funkčně podstatných oblastí mozkových oblastí. Výpočetní modely mozku se stávají biologicky přesnějšími a bohatšími, jednak modelováním realističtějších neuronů, co se týče chemických cest a procesů, ale též přesnějším řazením neuronů do mozkových oblastí (jako je mozková kůra nebo hipokampus) a vytvářením validnějších interakcí mezi nimi. Teoretická neurověda není nutně alternativou k předchozím přístupům, ale spíše možností ukázat, jak myšlenkové procesy probíhají na neurální úrovni. Hlavní otázkou, kterou si klade přístup teoretické neurovědy je: jakým způsobem provádí mozek funkce, jakými jsou například kognitivní procesy?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
* Mozek využívá neuronů upořádaných synaptickými spoji do neuronových souborů a mozkových oblastí. &lt;br /&gt;
* Neuronové soubory mají impulsní vzory, které se mění pomocí sensorických vstupů a impulsními vzory dalších neuronových souborů. &lt;br /&gt;
* Vzájemné působení neuronových souborů produkuje mozkové funkce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu teoretické neurovědy jsou myšlenkové modely vzory neuronové aktivity a uvažování je proměnou těchto vzorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22499</id>
		<title>Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADstupy_k_modelov%C3%A1n%C3%AD_lidsk%C3%A9_mysli_v_kognitivn%C3%ADch_v%C4%9Bd%C3%A1ch&amp;diff=22499"/>
		<updated>2015-09-13T19:22:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: Vložení základního popisu.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Kognitivní věda ===&lt;br /&gt;
Kognitivní věda (často užíváno v plurálu jako zastřešující pojem většího množství disciplín; Miller 2003) se zabývá výzkumem mysli a mentálních procesů (Willingham 2002, Thagard 2007). Zkoumá pojem &amp;lt;poznávání&amp;gt;, způsoby jakými funguje a co ve skutečnosti dělá. Zahrnuje výzkum inteligence a chování, zejména co se týče reprezentace a proměny informace v nervových systémech nebo ve strojích. Zabývá se procesy jako jsou vnímání, jazyk, paměť, pozornost, rozum nebo emoce. Kognitivní vědy zahrnují disciplíny jako jsou psychologie, umělá inteligence, lingvistika, neurověda, antropologie či filosofie (Willingham 2002, Thagard 2007).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpočetně reprezentační pohled na mysl (CRUM) ===&lt;br /&gt;
Základem kognitivních věd je tvrzení, že proces přemýšlení je nejsnadněji pochopitelný pomocí reprezentačních struktur v mysli (v pramenech někdy uváděny zjednodušeně jako myšlenkové modely) a výpočetních procedur, které s těmito strukturami operují (Thagard 2007), ačkoli se odborníci neshodují na tom, jak přesně by tyto výpočetní procesy a reprezentační struktury měly vypadat.  Většina teorií kognitivní vědy pracuje s přesvědčením, že mysl vytváří mentální reprezentace podobné datovým strukturám v počítačích a výpočetní procedury podobné výpočetním algorytmům. Tvůrci teorií z oblasti kognitivních věd navrhují, že mysl může obsahovat reprezentační struktury, jakými jsou logické propozice, pravidla, koncepty, obrazy a analogie a že využívá procedur jakými jsou dedukce, vyhledávání nebo porovnávání.  Analogii mysli a počítače v kognitivní vědě doplňuje třetí element - mozek. Tyto elementy pak mají v analogii postavení, které umožňuje poznatky mezi nimi (s většími či menšími úpravami) přenášet (Blomberg 2011). Mysl, narozdíl od počítače a mozku nemá žádný obecný výpočetní model, protože různí vědci navrhují rozdílné způsoby, jakými by mohla fungovat. Obecný model počítače je sériový (tedy zvládá jednu operaci najednou), byť modernější procesory nemají problém s větším množstvím operací zároveň, každé jádro je stále sériové. Model mozku je naproti tomu paralelní (neurony střílí často současně a finální rozhodnutí u jednoho problému může být potenciálně ovlivněno dalšími procesy).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teoretické přístupy k modelování lidské mysli  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Formální logika ====&lt;br /&gt;
Formální logika umožňuje proniknout přímo k jádru problematiky modelů a výpočetních procedur. Propoziční a predikátové výpočetní metody mohou být velmi užitečné při vyjadřování komplexních znaostních struktur a mnoho procesů lidské mysli může být vyjádřeno na základě dedukčních a indukčních pravidel. Hlavní otázkou, kterou si klade logický přístup je: proč lidé dochází ke svým závěrům a úsudkům?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé mají myšlenkové modely podobné vétám v predikátové logice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé užívají induktivní a deduktivní procedury aby s těmito větami operovali. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procedury aplikované na věty vytvářejí úsudky. Jakkoli logická metoda nabízí poměrně jednoduché a názorné pohledy na lidské myšlení, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Není zjevné, jestli je možné pomocí nich vysvětlit jádro problematiky, vzhledem k tomu, že existují metody, které jsou z psychologického hlediska přirozenější a pro komplexní pochopení lidské mysli efektivnější.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Pravidla ====&lt;br /&gt;
Velká část lidského vědění je přirozeně popsána pravidly pokud... tak... (IF... THEN...), a mnoho myšlenkových procesů, jako například plánování, může být těmito pravidly popsáno. Hlavní otázkou, kterou si klade pravidlový přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé mají myšlenková pravidla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé využívají procedur, které pomocí těchto pravidel vyhledávají možná řešení, a procedur, které umožňují tvorbu nových pravidel. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procedury k užití pravidel a k jejich tvorbě pak vytvářejí lidsk chování.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Koncepty ====&lt;br /&gt;
Koncepty, které do jisté míry korespondují s mluvenými i psanými slovy, jsou důležitým typem přístupu k modelování mysli. Existují výpočetní i psychologické argumenty, proč nevnímat koncepty tradičním způsobem - tedy přesnými definicemi. Namísto toho mohou být vnímány jako soubory typických vlastností. Aplikování konceptuálního přístupu se pak stává jednoduchým procesem porovnání konceptů a okolního světa. Hlavní otázkou, kterou si klade konceptuální přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé mají soubor konceptů, který orgaizován způsobem, který umožňuje formování částečných hierarchií a dalších asociativních struktur. 	Lidé užívají soubor procedur, který umožňuje aplikaci konceptů, včetně porovnávání, přejímání a aktivace většího množství konceptů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procedury aplikované na koncepty vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncepty mohou být rozděleny do pravidel, ale umožňují rozdílné třízení informací a umožňují tak rozdílné výpočetní modely.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Analogie ====&lt;br /&gt;
Analogie hrají důležitou roli v různých procesech lidského myšlení, od řešení problémů, přes vytváření úsudků a výlkadu až po jazykovou komunikaci. Výpočetní modely simulují jak lidé získávají a vyznačují základní (zdrojové) podobnosti a využívají je v aplikaci na cílové situace. Hlavní otázkou, kterou si klade analogický přístup je: proč se lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé mají verbální a vizuální modely situací, které mohou být využity jako analogie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé užívají procesy, které umožňují získávání, vyznačování a adaptaci těchto podobností. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Analogické procesy aplikované na modely analogií vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento přístup umožňuje vysvětlit jakým způsobem mohou být užívány předchozí zkušenosti při řešení nových problémů. Ne všechny procesy myšlení využívají analogií a užití nepřesných nebo nevhodných analogií může proces myšlení omezovat a zpomalovat. Přesto mohou být analogie velmi efektivní při použitích, jakým může být například proces učení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Obrazy ====&lt;br /&gt;
Vizuální obrazy hrají důležitou roli v procesech lidského myšlení. Obrazové modely zachycují vizuální a prostorové informace ve výrazně použitelnější formě, než složité verbální popisy. Výpočetní procedury vhodné pro užití s obrazovými modely mohou být například prozkoumávání, hledání, ostření, otáčení a přenášení. Takové operce mohou být velmi užitečné pro vytváření plánů a vysvětlení v oblastech, na které jsou vizuání modely přímo návazné. Hlavní otázkou, kterou si klade obrazový přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé mají vizuální obrazy situací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé uživají procesy jako hledání a otáčení k práci s těmito obrazy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procesy pro vytváření a upravování obrazů vytvářejí chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vytváření obrazů může napomoci procesu učení a některé metaforické aspekty jazyka mohou mít své základy právě v obrazech a obrazotvornosti. Psychologické experimenty naznačují, že vizuální procesy využívají obrazotvornostia výsledky na poli neurovědy potvrzují, že existuje blízká fyzická souvislost mezi uvažováním pomocí myšlenkových obrazů a vnímáním.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Konekcionismus ====&lt;br /&gt;
Konekcionistické sítě skládající se z jednoduchých uzlů a spojů mohou být velmi užitečné pro pochopení psychologických procesů, které pracují s paralelní inhibicí zadostiučinění. Takové procesy zahrnují aspekty vidění, uvažování a vnímání smyslu v porozumění jazyka. Konekcionistické modely zahrují práci se simulacemi učení metodami jako Hebbovské učení nebo zpětná propagace. Hlavní otázkou, kterou si klade konekcionistický přístup je: proč lidé vykazují známky konkrétního typu inteligentního chování?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé užívají modely, které zahrnují jednoduché výpočetní uzly a jejich vzájemné propojení pomocí excitačních a inhibičních spojů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé užívají procesy, které způsobují postupnou aktivaci uzlů skrz jejich propojení, a procesy, které umožňují tyto spoje měnit. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupná aktivace uzlů a učení s tím spojené vytváří chování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Simulace různých psychologických experimentů ukázaly velký význam konekcionistických modelů, ačkoli se jedná pouze o zjednodušenou aproximaci opravdových funkcí neuronových sítí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Teoretická neurověda ====&lt;br /&gt;
Přístup teoretické neurovědy je pokus vytvořit matematické a výpočetní teorie a reprezentace mozkových struktur a procesů u lidí a dalších živočichů. Od konektionismu se odlišuje snahou udržet si jistou biologickou a fyziologickou přesnost modelováním chování množství realistických neuronových uzlů řazených do funkčně podstatných oblastí mozkových oblastí. Výpočetní modely mozku se stávají biologicky přesnějšími a bohatšími, jednak modelováním realističtějších neuronů, co se týče chemických cest a procesů, ale též přesnějším řazením neuronů do mozkových oblastí (jako je mozková kůra nebo hipokampus) a vytvářením validnějších interakcí mezi nimi. Teoretická neurověda není nutně alternativou k předchozím přístupům, ale spíše možností ukázat, jak myšlenkové procesy probíhají na neurální úrovni. Hlavní otázkou, kterou si klade přístup teoretické neurovědy je: jakým způsobem provádí mozek funkce, jakými jsou například kognitivní procesy?  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto přístupu plyne několik vysvětlení funkce procesu lidského myšlení: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mozek využívá neuronů upořádaných synaptickými spoji do neuronových souborů a mozkových oblastí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neuronové soubory mají impulsní vzory, které se mění pomocí sensorických vstupů a impulsními vzory dalších neuronových souborů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemné působení neuronových souborů produkuje mozkové funkce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z pohledu teoretické neurovědy jsou myšlenkové modely vzory neuronové aktivity a uvažování je proměnou těchto vzorů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18265</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18265"/>
		<updated>2015-03-16T15:07:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: /* Studia nových médií */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kvantitativní metody informační vědy || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uchopení informační společnosti informační vědou || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitalizace a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovnické služby a duševní vlastnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Znalosti, vědění a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| HCI || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Teorie nových médií: přístupy a perspektivy || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu || Marta Ibrahimová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo) mediální archeologie a genealogie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hypertextové teorie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studium softwaru a teorie kódu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Politické aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studia kyberkultury a kyberpunk|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vizuální studia a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Filozofie techniky a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média || || ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské rozhraní (user interface)|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| || || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A1 Východiska informační vědy a teorie informace || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || Šafářová, Kateřina&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Popište roli cenového mechanismu v ekonomice a uveďte v čem spočívá informační funkce ceny ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18230</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18230"/>
		<updated>2015-03-12T23:35:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Viktor.Dobrovolny: /* Studia nových médií */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kvantitativní metody informační vědy || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uchopení informační společnosti informační vědou || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitalizace a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovnické služby a duševní vlastnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Znalosti, vědění a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| HCI || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Teorie nových médií: přístupy a perspektivy || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu || Marta Ibrahimová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo) mediální archeologie a genealogie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hypertextové teorie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studium softwaru a teorie kódu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Politické aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studia kyberkultury a kyberpunk|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vizuální studia a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Filozofie techniky a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média || || ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské rozhraní (user interface)|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| || || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A1 Východiska informační vědy a teorie informace || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || Šafářová, Kateřina&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Popište roli cenového mechanismu v ekonomice a uveďte v čem spočívá informační funkce ceny ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktor.Dobrovolny</name></author>
		
	</entry>
</feed>