<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Zdenka.Plundrichova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Zdenka.Plundrichova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Zdenka.Plundrichova"/>
	<updated>2026-05-14T20:03:11Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Odborn%C3%BD_text&amp;diff=36001</id>
		<title>Diskuse:Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Odborn%C3%BD_text&amp;diff=36001"/>
		<updated>2016-06-16T06:08:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dobrý den,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
děkujeme za pěkně zpracované heslo. Poprosím jen o zapracování těchto drobných připomínek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Smaž tučné formátování na začátku. Tučně by měl být akorát termín Odborný text, který v 1. větě/odstavci definuješ. Smaž tedy i nadpis Odborný text.&lt;br /&gt;
* V textu by mělo být cca 5 křížových odkazů - vytvoř odkaz např. na hesla Dokument, Databáze.&lt;br /&gt;
* Na závěr doplň Související články - např. odkaz na heslo Obsahová analýza.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 13. 6. 2016, 20:18 (CEST)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Děkuji za připomínky. Oprava provedena. Zdenka Plundrichová 16.6.2016&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35965</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35965"/>
		<updated>2016-06-15T06:52:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých [[Popište, co je věda a výzkum, uveďte druhy výzkumu, rozeberte vědeckou komunikaci, její vlastnosti a vzory|vědních oborů]]. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky [[Informační zdroje, podpora, kanály|elektronických informačních zdrojů]] tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů [[Dokument|dokumentů]] odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučení literatura===&lt;br /&gt;
ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Odborný text, odborná literatura, informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, četba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35964</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35964"/>
		<updated>2016-06-15T06:46:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých [[Popište, co je věda a výzkum, uveďte druhy výzkumu, rozeberte vědeckou komunikaci, její vlastnosti a vzory|vědních oborů]]. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky [[Informační zdroje, podpora, kanály|elektronických informačních zdrojů]] tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů [[Dokument|dokumentů]] odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučení literatura===&lt;br /&gt;
ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Odborný text, odborná literatura, informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, četba[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35963</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35963"/>
		<updated>2016-06-15T06:40:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých [[Popište, co je věda a výzkum, uveďte druhy výzkumu, rozeberte vědeckou komunikaci, její vlastnosti a vzory|vědních oborů]]. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky [[Informační zdroje, podpora, kanály|elektronických informačních zdrojů]] tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů [[Dokument|dokumentů]] odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučení literatura===&lt;br /&gt;
ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Odborný text, odborná literatura, informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, četba[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35962</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35962"/>
		<updated>2016-06-15T06:37:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých [[Popište, co je věda a výzkum, uveďte druhy výzkumu, rozeberte vědeckou komunikaci, její vlastnosti a vzory|vědních oborů]]. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky [[Informační zdroje, podpora, kanály|elektronických informačních zdrojů]] tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučení literatura===&lt;br /&gt;
ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Odborný text, odborná literatura, informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, četba[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35961</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35961"/>
		<updated>2016-06-15T06:34:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých [[Popište, co je věda a výzkum, uveďte druhy výzkumu, rozeberte vědeckou komunikaci, její vlastnosti a vzory|vědních oborů]]. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučení literatura===&lt;br /&gt;
ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Odborný text, odborná literatura, informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, četba[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35960</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35960"/>
		<updated>2016-06-15T06:34:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých [[Popište, co je věda a výzkum, uveďte druhy výzkumu, rozeberte vědeckou komunikaci, její vlastnosti a vzory|vědních oborů]]. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Odborný text'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučení literatura===&lt;br /&gt;
ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Odborný text, odborná literatura, informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, četba[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35959</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35959"/>
		<updated>2016-06-15T06:31:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých [[Popište, co je věda a výzkum, uveďte druhy výzkumu, rozeberte vědeckou komunikaci, její vlastnosti a vzory|vědních oborů]]. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučení literatura===&lt;br /&gt;
ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Odborný text, odborná literatura, informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, četba[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=35810</id>
		<title>Obsahová analýza</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=35810"/>
		<updated>2016-06-13T13:08:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Obsahovou analýzou''' se rozumí soustava metod a pravidel zaměřených na zachycení obsahu či tematiky dokumentu a dalších pro daný účel významných hledisek (forma dokumentu, uživatelské určení, časové a prostorové hledisko). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
Českou terminologickou databází knihovnictví a informační vědy (dále TDKIV) je představena jako: ''&amp;quot;analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu&amp;quot;''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;balíková&amp;quot;&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-10].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druh informační analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je Blahoslavem Kovářem charakterizována jako jeden ze dvou druhů '''informační analýzy'''. Výsledkem informační analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které můžeme rozdělit na identifikační a obsahové (tematické) údaje představující obraz (profil) dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikační analýza''' vychází z identifikačních údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem '''identifikačního pořádání informací'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obsahová analýza''' vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a základem '''věcného pořádání informací.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Identifikační analýza ===&lt;br /&gt;
Cílem je odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do jeho popisné části. Jsou to ve stručnosti – název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Každý z těchto identifikačních údajů plní funkci selekčního údaje, podle něhož jsou vyhledávány odpovídající dokumenty a jednotlivé informace.&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Obsahová (tematická) analýza dokumentu vyžaduje rozbor a pečlivou prohlídku těch míst a prvků dokumentu, které obsahují důležité obsahové (tematické) údaje. Jimi jsou název a podnázev dokumentu, původce, nakladatelské údaje, vročení, úvod, předmluva, doslov, obsah, rejstříky a výběrové podrobné čtení dokumentu. Cílem je odhalit v dokumentu soubor slov přirozeného jazyka, který formuluje obsah (předmět, téma) dokumentu a použít tento soubor k formulaci textu referátu, anotace, případně recenze, které jsou vytvářeny na objednávku specialistů při adresních rešerších. Obsahová analýza se dále uplatňuje u předmětových pořádacích soustav k formulaci předmětových hesel, k výběru deskriptorů z tezaurů, které představují selekční jazyk značně formalizovaný a u systematických pořádacích soustav jej převést do znaků (symbolů) zvoleného pořádacího systému, které představují umělý selekční jazyk.''' '''&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických &lt;br /&gt;
informací, 1974, 44 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkumná metoda==&lt;br /&gt;
Vícehledisková analýza dokumentů je používanou [[Výzkumné metody|výzkumnou metodou]] v kvantitativním i kvalitativním výzkumu a je užívána zejména v [[Sociologie|sociologii]], [[Psychologie|psychologii]] a historických vědách. Zvláštní význam má zejména při zkoumání časově či prostorově vzdálených událostí a jevů, kdy je třeba posoudit relevanci a poznávací hodnotu dokumentů. Posuzují se podle formálních, vnitřních i vnějších kritérií: &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Typ dokumentu.&lt;br /&gt;
* Vnější znaky dokumentu - (např. fyzický stav, způsob zpracování).&lt;br /&gt;
* Vnitřní znaky dokumentu - zkoumá se obsahová stránka dokumentu provedením tzv. interní evaluace dokumentu.&lt;br /&gt;
* Intencionalita dokumentu - zkoumá se míra možného zkreslení informací vlivem např. ideologie, stupně vzdělání či zaměření autora.&lt;br /&gt;
* Blízkost dokumentu - zvažuje se časová, prostorová a sociální blízkost.&lt;br /&gt;
* Původ dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Metody a techniky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Techniky===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Automatická indexace====&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]] je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]].&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Automatická indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
====Intelektuální indexace====&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie. In: ''Ikaros'' [online]. 2003, '''7'''(3). Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Konceptuální analýza====&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Relační analýza====&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána [[Sémantika|sémantika]], lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Norma ČSN ISO 5963 (01 0174)===&lt;br /&gt;
Norma ČSN ISO 5963 (01 0174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka je obdobou mezinárodní normy ISO 5963. Tato norma popisuje doporučené obecné metody analýzy dokumentů a slouží jako pomůcka indexátorům. Tvůrci normy připomínají, že norma není aplikovatelná v systémech automatického indexování. Zaměřuje se na úvodní fáze indexování a neřeší konkrétní postupy jednotlivých systémů indexování. Vyjadřuje se k určování obsahu při analýze dokumentu, identifikaci hlavních pojmů a k vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Analýza dokumentu''' - Norma se zvlášť zmiňuje dva základní fyzické formy dokumentů, kterými jsou tištěné a netištěné (audiovizuální, vizuální a zvukové) dokumenty. Podrobněji se k jako typickým dokumentům knihoven a informačních pracovišť vyjadřuje k tištěným dokumentům. Pro správné porozumění je důležité posouzení všech důležitých částí dokumentům. Dle normy by měla být zvláštní pozornost věnována následujícím položkám:&lt;br /&gt;
:* název,&lt;br /&gt;
:* referát, byl-li zpracován,&lt;br /&gt;
:* obsah,&lt;br /&gt;
:* úvod, úvodní věty kapitol nebo odstavců a závěr,&lt;br /&gt;
:* ilustrace, diagramy, tabulky a jejich popisy,&lt;br /&gt;
:* slova nebo skupiny slov, které jsou podtrženy nebo tištěny neobvyklým typem písma.&lt;br /&gt;
* '''Identifikace pojmů''' - Sledují se pojmy, které tvoří podstatu popisu předmětu dokumentu. Norma nabízí jako příklady obecné faktory, které by měla jednotlivá pracoviště dle svých priorit sledovat:&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
:* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
:* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
:* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
:* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
:* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
:* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu?&lt;br /&gt;
:'''Počet indexovaných pojmů''' souvisí se sledovaným účelem činnosti indexace. Při výběru by měl indexátor vybírat pojmy, které by daná skupina uživatelů považovala za nejpřesnější. Počet termínů nebo deskriptorů by se neměl omezovat, určován by měl být množstvím obsažených informací a potřebami uživatelů rejstříku. Pojmy by se měly určovat co nejspecifičtěji. Obecnějším pojmům se dává přednost, pokud by přílišná specifičnost mohla negativně ovlivnit efektivnost systému indexování. Dalším důvodem může být, pokud autor pojem dostatečně nerozvinul.  &lt;br /&gt;
* '''Výběr lexikálních jednotek selekčního jazyka''' - Využívány by měly být doporučené termíny. Nové pojmy by měly být prověřeny z hlediska přesnosti a přijatelnosti pomocí referenčních nástrojů (uznávané slovníky a encyklopedie, tezaury a klasifikační systémy jednotlivých oborů). &lt;br /&gt;
* '''Kontrola kvality''' - Kvalita a konzistence indexování je ovlivněna zejména odbornou kvalifikací indexátora a kvalitou indexačních nástrojů. Pro konzistenci indexování je nutná je osobní nezúčastněnost indexátora bez subjektivních soudů. Kvalitu indexování ovlivňuje i přímý kontakt indexátora s uživateli a otevřenost používaného selekčního jazyka k přidávání nových termínů a dalších aktualizacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Bezprostředním [[Výsledky obsahové analýzy|výsledkem obsahové analýzy]] dokumentu je obraz (profil) dokumentu, který je přetvářen do různých druhů redukovaných textů a selekčních obrazů dokumentu. Redukované texty využívají přirozeného jazyka, formalizovaný nebo umělý jazyk je užíván při vytváření selekčních obrazů dokumentu &amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot;&amp;gt;HYHLÍKOVÁ, Věra. &amp;lt;i&amp;gt;Informační analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1984, 80 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související anglická terminologie==&lt;br /&gt;
Pro obsahovou analýzu se v angličtině používají termíny '''&amp;quot;content analysis&amp;quot;''' nebo '''&amp;quot;subject analysis&amp;quot;'''.&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Aboutness&amp;quot;===&lt;br /&gt;
V oblasti informační vědy jsou v souvislosti s obsahovou analýzou a  organizací znalostí obecně používány nové pojmy, které se snaží zachytit nový pohled na práci s informacemi, která je ovlivněna masovým rozšířením elektronicky dostupných dokumentů a zdrojů. Nové akcenty se objevují v souvislosti s prací se [[Sémantika a syntaxe informace|sémantickou stránkou informace]] a v rámci iniciativ [[sémantický web|sémantického webu]] se hovoří o pojmu &amp;quot;aboutness&amp;quot;, který se snaží pojmenovat to, co je obsahovou analýzou zachycováno. Čeština k tomuto termínu postrádá přesný ekvivalent, takže se v tomto významu používají slova námět, obsah, předmět či téma&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace''. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, 44 s.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahová_analýza  Obsahová analýza – Wikipedie]&lt;br /&gt;
* [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Obsahová_analýza  Obsahová analýza – WikiKnihovna]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd Obsahová analýza (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001770&amp;amp;local_base=KTD Referát (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001780&amp;amp;local_base=KTD Anotace (TDKIV)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
*[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
*[[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
obsahová analýza, indexace, věcné zpracování, výzkumné metody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=35809</id>
		<title>Obsahová analýza</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza&amp;diff=35809"/>
		<updated>2016-06-13T13:04:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Obsahovou analýzou''' se rozumí soustava metod a pravidel zaměřených na zachycení obsahu či tematiky dokumentu a dalších pro daný účel významných hledisek (forma dokumentu, uživatelské určení, časové a prostorové hledisko). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
Českou terminologickou databází knihovnictví a informační vědy (dále TDKIV) je představena jako: ''&amp;quot;analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu&amp;quot;''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;balíková&amp;quot;&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-10].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druh informační analýzy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza je Blahoslavem Kovářem charakterizována jako jeden ze dvou druhů '''informační analýzy'''. Výsledkem informační analýzy je množina slov přirozeného jazyka, které můžeme rozdělit na identifikační a obsahové (tematické) údaje představující obraz (profil) dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikační analýza''' vychází z identifikačních údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem '''identifikačního pořádání informací'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Obsahová analýza''' vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a základem '''věcného pořádání informací.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsahová analýza ===&lt;br /&gt;
Obsahová (tematická) analýza dokumentu vyžaduje rozbor a pečlivou prohlídku těch míst a prvků dokumentu, které obsahují důležité obsahové (tematické) údaje. Jimi jsou název a podnázev dokumentu, původce, nakladatelské údaje, vročení, úvod, předmluva, doslov, obsah, rejstříky a výběrové podrobné čtení dokumentu. Cílem je odhalit v dokumentu soubor slov přirozeného jazyka, který formuluje obsah (předmět, téma) dokumentu a použít tento soubor k formulaci textu referátu, anotace, případně recenze, které jsou vytvářeny na objednávku specialistů při adresních rešerších. Obsahová analýza se dále uplatňuje u předmětových pořádacích soustav k formulaci předmětových hesel, k výběru deskriptorů z tezaurů, které představují selekční jazyk značně formalizovaný a u systematických pořádacích soustav jej převést do znaků (symbolů) zvoleného pořádacího systému, které představují umělý selekční jazyk.''' '''&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických &lt;br /&gt;
informací, 1974, 44 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkumná metoda==&lt;br /&gt;
Vícehledisková analýza dokumentů je používanou [[Výzkumné metody|výzkumnou metodou]] v kvantitativním i kvalitativním výzkumu a je užívána zejména v [[Sociologie|sociologii]], [[Psychologie|psychologii]] a historických vědách. Zvláštní význam má zejména při zkoumání časově či prostorově vzdálených událostí a jevů, kdy je třeba posoudit relevanci a poznávací hodnotu dokumentů. Posuzují se podle formálních, vnitřních i vnějších kritérií: &amp;lt;ref&amp;gt;HENDL, Jan. &amp;lt;i&amp;gt;Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Typ dokumentu.&lt;br /&gt;
* Vnější znaky dokumentu - (např. fyzický stav, způsob zpracování).&lt;br /&gt;
* Vnitřní znaky dokumentu - zkoumá se obsahová stránka dokumentu provedením tzv. interní evaluace dokumentu.&lt;br /&gt;
* Intencionalita dokumentu - zkoumá se míra možného zkreslení informací vlivem např. ideologie, stupně vzdělání či zaměření autora.&lt;br /&gt;
* Blízkost dokumentu - zvažuje se časová, prostorová a sociální blízkost.&lt;br /&gt;
* Původ dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Metody a techniky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Techniky===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Automatická indexace====&lt;br /&gt;
[[Automatická indexace]] je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]].&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Automatická indexace. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001507&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
====Intelektuální indexace====&lt;br /&gt;
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.&amp;lt;ref name=&amp;quot;AI&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie. In: ''Ikaros'' [online]. 2003, '''7'''(3). Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Konceptuální analýza====&lt;br /&gt;
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza&amp;lt;/i&amp;gt;. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Relační analýza====&lt;br /&gt;
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána [[Sémantika|sémantika]], lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.&amp;lt;ref name=&amp;quot;OA&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Norma ČSN ISO 5963 (01 0174)===&lt;br /&gt;
Norma ČSN ISO 5963 (01 0174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka je obdobou mezinárodní normy ISO 5963. Tato norma popisuje doporučené obecné metody analýzy dokumentů a slouží jako pomůcka indexátorům. Tvůrci normy připomínají, že norma není aplikovatelná v systémech automatického indexování. Zaměřuje se na úvodní fáze indexování a neřeší konkrétní postupy jednotlivých systémů indexování. Vyjadřuje se k určování obsahu při analýze dokumentu, identifikaci hlavních pojmů a k vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Analýza dokumentu''' - Norma se zvlášť zmiňuje dva základní fyzické formy dokumentů, kterými jsou tištěné a netištěné (audiovizuální, vizuální a zvukové) dokumenty. Podrobněji se k jako typickým dokumentům knihoven a informačních pracovišť vyjadřuje k tištěným dokumentům. Pro správné porozumění je důležité posouzení všech důležitých částí dokumentům. Dle normy by měla být zvláštní pozornost věnována následujícím položkám:&lt;br /&gt;
:* název,&lt;br /&gt;
:* referát, byl-li zpracován,&lt;br /&gt;
:* obsah,&lt;br /&gt;
:* úvod, úvodní věty kapitol nebo odstavců a závěr,&lt;br /&gt;
:* ilustrace, diagramy, tabulky a jejich popisy,&lt;br /&gt;
:* slova nebo skupiny slov, které jsou podtrženy nebo tištěny neobvyklým typem písma.&lt;br /&gt;
* '''Identifikace pojmů''' - Sledují se pojmy, které tvoří podstatu popisu předmětu dokumentu. Norma nabízí jako příklady obecné faktory, které by měla jednotlivá pracoviště dle svých priorit sledovat:&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?&lt;br /&gt;
:* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?&lt;br /&gt;
:* Je předmět činnosti identifikován?&lt;br /&gt;
:* Zabývá se dokument nositelem činnosti?&lt;br /&gt;
:* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (nástroje, techniky nebo metody)?&lt;br /&gt;
:* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?&lt;br /&gt;
:* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?&lt;br /&gt;
:* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu?&lt;br /&gt;
:'''Počet indexovaných pojmů''' souvisí se sledovaným účelem činnosti indexace. Při výběru by měl indexátor vybírat pojmy, které by daná skupina uživatelů považovala za nejpřesnější. Počet termínů nebo deskriptorů by se neměl omezovat, určován by měl být množstvím obsažených informací a potřebami uživatelů rejstříku. Pojmy by se měly určovat co nejspecifičtěji. Obecnějším pojmům se dává přednost, pokud by přílišná specifičnost mohla negativně ovlivnit efektivnost systému indexování. Dalším důvodem může být, pokud autor pojem dostatečně nerozvinul.  &lt;br /&gt;
* '''Výběr lexikálních jednotek selekčního jazyka''' - Využívány by měly být doporučené termíny. Nové pojmy by měly být prověřeny z hlediska přesnosti a přijatelnosti pomocí referenčních nástrojů (uznávané slovníky a encyklopedie, tezaury a klasifikační systémy jednotlivých oborů). &lt;br /&gt;
* '''Kontrola kvality''' - Kvalita a konzistence indexování je ovlivněna zejména odbornou kvalifikací indexátora a kvalitou indexačních nástrojů. Pro konzistenci indexování je nutná je osobní nezúčastněnost indexátora bez subjektivních soudů. Kvalitu indexování ovlivňuje i přímý kontakt indexátora s uživateli a otevřenost používaného selekčního jazyka k přidávání nových termínů a dalších aktualizacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výsledky obsahové analýzy==&lt;br /&gt;
Bezprostředním [[Výsledky obsahové analýzy|výsledkem obsahové analýzy]] dokumentu je obraz (profil) dokumentu, který je přetvářen do různých druhů redukovaných textů a selekčních obrazů dokumentu. Redukované texty využívají přirozeného jazyka, formalizovaný nebo umělý jazyk je užíván při vytváření selekčních obrazů dokumentu &amp;lt;ref name=&amp;quot;hyhlikova&amp;quot;&amp;gt;HYHLÍKOVÁ, Věra. &amp;lt;i&amp;gt;Informační analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1984, 80 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související anglická terminologie==&lt;br /&gt;
Pro obsahovou analýzu se v angličtině používají termíny '''&amp;quot;content analysis&amp;quot;''' nebo '''&amp;quot;subject analysis&amp;quot;'''.&lt;br /&gt;
===&amp;quot;Aboutness&amp;quot;===&lt;br /&gt;
V oblasti informační vědy jsou v souvislosti s obsahovou analýzou a  organizací znalostí obecně používány nové pojmy, které se snaží zachytit nový pohled na práci s informacemi, která je ovlivněna masovým rozšířením elektronicky dostupných dokumentů a zdrojů. Nové akcenty se objevují v souvislosti s prací se [[Sémantika a syntaxe informace|sémantickou stránkou informace]] a v rámci iniciativ [[sémantický web|sémantického webu]] se hovoří o pojmu &amp;quot;aboutness&amp;quot;, který se snaží pojmenovat to, co je obsahovou analýzou zachycováno. Čeština k tomuto termínu postrádá přesný ekvivalent, takže se v tomto významu používají slova námět, obsah, předmět či téma&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace''. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, 44 s.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. ''Knihovna: knihovnická revue'', 2014, vol. 25, č. 1, s. 36-54. [online]. 2014 [cit. 2015-11-3]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10760/28005&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahová_analýza  Obsahová analýza – Wikipedie]&lt;br /&gt;
* [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Obsahová_analýza  Obsahová analýza – WikiKnihovna]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=ktd Obsahová analýza (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001770&amp;amp;local_base=KTD Referát (TDKIV)]&lt;br /&gt;
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001780&amp;amp;local_base=KTD Anotace (TDKIV)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Automatická indexace]]&lt;br /&gt;
*[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
*[[Selekční jazyky]]&lt;br /&gt;
*[[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
obsahová analýza, indexace, věcné zpracování, výzkumné metody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35808</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35808"/>
		<updated>2016-06-13T12:41:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučení literatura===&lt;br /&gt;
ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Odborný text, odborná literatura, informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, četba[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35807</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35807"/>
		<updated>2016-06-13T12:39:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučení literatura===&lt;br /&gt;
ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Odborný text, odborná literatura, informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, četba[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35805</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35805"/>
		<updated>2016-06-13T12:23:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučení literatura===&lt;br /&gt;
ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35804</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35804"/>
		<updated>2016-06-13T12:20:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu, která zahrnuje metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Redukovaný text naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                                                &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v [[Odborný text|odborné literatuře]] přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Redukovaný text dokumentu ==&lt;br /&gt;
Text, který vznikne na základě '''obsahové analýzy '''dokumentu z plného textu dokumentu '''sémantickou redukcí''' informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje '''komprimace '''vybraných informací a jejich vyjádření v '''přirozeném''' nebo '''[[Selekční jazyk|umělém jazyce]]''' formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci '''signální '''(upozornění na nový dokument), '''substituční''' (náhrada plného textu dokumentu) nebo '''selekční''' (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou '''referát, anotace, extrakt, resumé a synopse'''; někdy se mezi ně řadí i '''soubory [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcných selekčních údajů]]''' (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamnější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimace informací ===&lt;br /&gt;
Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimovaný text ===&lt;br /&gt;
Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundance ===&lt;br /&gt;
Míra relativní nadbytečnosti informací, kterou lze kvantifikovat jako relativní přebytek skutečně použitého počtu znaků oproti minimálnímu počtu, tj. takovému počtu, který by dostačoval k přenosu stejného množství. Určitá míra redundance není zcela samoúčelná, protože zabezpečuje přenos informace v případech, kdy dochází k šumu kanálu, který zkresluje přenášenou zprávu. Redundance slouží též často ke zvýšení srozumitelnosti textu. Absolutně neredundantní zprávu by mohla narušit ztráta jediného slova či znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundantní informace ===&lt;br /&gt;
Informace nadbytečná, opakovaná, která k informačnímu obsahu nepřidává nic nového, ale slouží často k lepšímu, srozumitelnějšímu porozumění či zapamatování textu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19. &lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35803</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35803"/>
		<updated>2016-06-13T12:12:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučení literatura===&lt;br /&gt;
ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35802</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35802"/>
		<updated>2016-06-13T12:11:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu, která zahrnuje metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Redukovaný text naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                                                &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v [[Odborný text|odborné literatuře]] přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Redukovaný text dokumentu ==&lt;br /&gt;
Text, který vznikne na základě '''obsahové analýzy '''dokumentu z plného textu dokumentu '''sémantickou redukcí''' informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje '''komprimace '''vybraných informací a jejich vyjádření v '''přirozeném''' nebo '''umělém jazyce''' formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci '''signální '''(upozornění na nový dokument), '''substituční''' (náhrada plného textu dokumentu) nebo '''selekční''' (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou '''referát, anotace, extrakt, resumé a synopse'''; někdy se mezi ně řadí i '''soubory [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcných selekčních údajů]]''' (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamnější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimace informací ===&lt;br /&gt;
Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimovaný text ===&lt;br /&gt;
Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundance ===&lt;br /&gt;
Míra relativní nadbytečnosti informací, kterou lze kvantifikovat jako relativní přebytek skutečně použitého počtu znaků oproti minimálnímu počtu, tj. takovému počtu, který by dostačoval k přenosu stejného množství. Určitá míra redundance není zcela samoúčelná, protože zabezpečuje přenos informace v případech, kdy dochází k šumu kanálu, který zkresluje přenášenou zprávu. Redundance slouží též často ke zvýšení srozumitelnosti textu. Absolutně neredundantní zprávu by mohla narušit ztráta jediného slova či znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundantní informace ===&lt;br /&gt;
Informace nadbytečná, opakovaná, která k informačnímu obsahu nepřidává nic nového, ale slouží často k lepšímu, srozumitelnějšímu porozumění či zapamatování textu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19. &lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35801</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35801"/>
		<updated>2016-06-13T12:06:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35800</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35800"/>
		<updated>2016-06-13T12:05:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35799</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35799"/>
		<updated>2016-06-13T12:05:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35798</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35798"/>
		<updated>2016-06-13T12:04:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35797</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35797"/>
		<updated>2016-06-13T12:02:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu, která zahrnuje metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Redukovaný text naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                                                &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v [[Odborný text|odborné literatuře]] přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Redukovaný text dokumentu ==&lt;br /&gt;
Text, který vznikne na základě '''obsahové analýzy '''dokumentu z plného textu dokumentu '''sémantickou redukcí''' informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje '''komprimace '''vybraných informací a jejich vyjádření v '''přirozeném''' nebo '''umělém jazyce''' formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci '''signální '''(upozornění na nový dokument), '''substituční''' (náhrada plného textu dokumentu) nebo '''selekční''' (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou '''referát, anotace, extrakt, resumé a synopse'''; někdy se mezi ně řadí i '''soubory [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcných selekčních údajů]]''' (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamnější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimace informací ===&lt;br /&gt;
Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimovaný text ===&lt;br /&gt;
Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundance ===&lt;br /&gt;
Míra relativní nadbytečnosti informací, kterou lze kvantifikovat jako relativní přebytek skutečně použitého počtu znaků oproti minimálnímu počtu, tj. takovému počtu, který by dostačoval k přenosu stejného množství. Určitá míra redundance není zcela samoúčelná, protože zabezpečuje přenos informace v případech, kdy dochází k šumu kanálu, který zkresluje přenášenou zprávu. Redundance slouží též často ke zvýšení srozumitelnosti textu. Absolutně neredundantní zprávu by mohla narušit ztráta jediného slova či znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundantní informace ===&lt;br /&gt;
Informace nadbytečná, opakovaná, která k informačnímu obsahu nepřidává nic nového, ale slouží často k lepšímu, srozumitelnějšímu porozumění či zapamatování textu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19. &lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22. &lt;br /&gt;
* VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35796</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35796"/>
		<updated>2016-06-13T12:01:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu, která zahrnuje metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Redukovaný text naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                                                &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v [[Odborný text|odborné literatuře]] přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Redukovaný text dokumentu ==&lt;br /&gt;
Text, který vznikne na základě '''obsahové analýzy '''dokumentu z plného textu dokumentu '''sémantickou redukcí''' informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje '''komprimace '''vybraných informací a jejich vyjádření v '''přirozeném''' nebo '''umělém jazyce''' formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci '''signální '''(upozornění na nový dokument), '''substituční''' (náhrada plného textu dokumentu) nebo '''selekční''' (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou '''referát, anotace, extrakt, resumé a synopse'''; někdy se mezi ně řadí i '''soubory [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcných selekčních údajů]]''' (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamnější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimace informací ===&lt;br /&gt;
Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimovaný text ===&lt;br /&gt;
Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundance ===&lt;br /&gt;
Míra relativní nadbytečnosti informací, kterou lze kvantifikovat jako relativní přebytek skutečně použitého počtu znaků oproti minimálnímu počtu, tj. takovému počtu, který by dostačoval k přenosu stejného množství. Určitá míra redundance není zcela samoúčelná, protože zabezpečuje přenos informace v případech, kdy dochází k šumu kanálu, který zkresluje přenášenou zprávu. Redundance slouží též často ke zvýšení srozumitelnosti textu. Absolutně neredundantní zprávu by mohla narušit ztráta jediného slova či znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundantní informace ===&lt;br /&gt;
Informace nadbytečná, opakovaná, která k informačnímu obsahu nepřidává nic nového, ale slouží často k lepšímu, srozumitelnějšímu porozumění či zapamatování textu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19. &lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22. &lt;br /&gt;
* VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35794</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35794"/>
		<updated>2016-06-13T11:46:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje &amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35793</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35793"/>
		<updated>2016-06-13T11:46:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje&amp;lt;ref&amp;gt;VYMĚTAL, Jan a VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 287 s. Studijní texty Orac. ISBN 80-86199-19-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35791</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35791"/>
		<updated>2016-06-13T11:45:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četba|četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35790</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35790"/>
		<updated>2016-06-13T11:43:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.  &lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35789</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35789"/>
		<updated>2016-06-13T11:19:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
Jako nejúčinnější se jeví rozdělení odborné literatury podle '''charakteru a účelu'''. Základním kritériem tohoto rozdělení odborné literatury je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* primární informační zdroje&lt;br /&gt;
* sekundární informační zdroje&lt;br /&gt;
* terciální informační zdroje&lt;br /&gt;
* ostatní informační zdroje&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35788</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35788"/>
		<updated>2016-06-13T10:05:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hlediska''' lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35787</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35787"/>
		<updated>2016-06-13T10:05:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Struktura odborné literatury ==&lt;br /&gt;
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''formy zpracování''' se odborná literatura dělí na:&lt;br /&gt;
* knihy&lt;br /&gt;
* časopisy&lt;br /&gt;
* patenty&lt;br /&gt;
* normy&lt;br /&gt;
* firemní zprávy&lt;br /&gt;
* ostatní odbornou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle '''bibliografického hledisk'''a lze uvedené formy odborné literatury dělit na:&lt;br /&gt;
* periodické (např. časopisy) &lt;br /&gt;
* neperiodické (např. knihy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska '''obsahu''' lze odbornou literaturu dělit na:&lt;br /&gt;
* vědeckou &lt;br /&gt;
* vědecko-technickou literaturu&lt;br /&gt;
* literaturu pro průmysl a praxi&lt;br /&gt;
* literaturu pro širokou obec odborníků i laiků &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35786</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35786"/>
		<updated>2016-06-13T09:35:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot;&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Práce s odbornou literaturou ==&lt;br /&gt;
Styk se zdroji informací zajišťují především knihovny a další specializované instituce, jejichž úkolem je informace shromažďovat, zpracovávat a zpřístupňovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;spousta&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot; /&amp;gt;  K orientaci v oblasti knižní produkce značně přispívají knihovny a další specializované instituce, které cíleně budují informační systémy. přispívají Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v '''procesech informačního systému'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35785</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35785"/>
		<updated>2016-06-13T09:31:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
== Odborná práce vs. vědecká práce ==&lt;br /&gt;
'''Odborná práce '''představuje ve své &amp;quot;špičkové&amp;quot; podobě dílo autora-znalce určitého oboru, tj. ''specialisty, experta v daném oboru''. Autor v ní pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své znalosti - tzn. svoji odbornost. Autoři odborných prací obvykle neusilují o učinění objevu, což ovšem neznamená, že by nemohli ve své práci přinést nové a objevné dílčí poznatky. Pokud se tak stane, nebývá to příliš často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vědecká práce '''má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém díle zcela ''nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy'' apod., čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji přírodních a společenských jevů tohoto světa a obohacuje tak poznatkový sytém a teorie svého oboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Práce s odbornou literaturou ==&lt;br /&gt;
Styk se zdroji informací zajišťují především knihovny a další specializované instituce, jejichž úkolem je informace shromažďovat, zpracovávat a zpřístupňovat. &amp;lt;ref&amp;gt;SPOUSTA, Vladimír et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce: (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot; /&amp;gt;  K orientaci v oblasti knižní produkce značně přispívají knihovny a další specializované instituce, které cíleně budují informační systémy. přispívají Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v '''procesech informačního systému'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35781</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35781"/>
		<updated>2016-06-13T08:26:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Odborný text''' '''je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
K [[četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot; /&amp;gt;  Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v '''procesech informačního systému'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35648</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35648"/>
		<updated>2016-06-10T20:16:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu, která zahrnuje metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Redukovaný text naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                                                &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v [[Odborný text|odborné literatuře]] přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Redukovaný text dokumentu ==&lt;br /&gt;
Text, který vznikne na základě '''obsahové analýzy '''dokumentu z plného textu dokumentu '''sémantickou redukcí''' informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje '''komprimace '''vybraných informací a jejich vyjádření v '''přirozeném''' nebo '''umělém jazyce''' formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci '''signální '''(upozornění na nový dokument), '''substituční''' (náhrada plného textu dokumentu) nebo '''selekční''' (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou '''referát, anotace, extrakt, resumé a synopse'''; někdy se mezi ně řadí i '''soubory věcných selekčních údajů''' (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamnější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimace informací ===&lt;br /&gt;
Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimovaný text ===&lt;br /&gt;
Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundance ===&lt;br /&gt;
Míra relativní nadbytečnosti informací, kterou lze kvantifikovat jako relativní přebytek skutečně použitého počtu znaků oproti minimálnímu počtu, tj. takovému počtu, který by dostačoval k přenosu stejného množství. Určitá míra redundance není zcela samoúčelná, protože zabezpečuje přenos informace v případech, kdy dochází k šumu kanálu, který zkresluje přenášenou zprávu. Redundance slouží též často ke zvýšení srozumitelnosti textu. Absolutně neredundantní zprávu by mohla narušit ztráta jediného slova či znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundantní informace ===&lt;br /&gt;
Informace nadbytečná, opakovaná, která k informačnímu obsahu nepřidává nic nového, ale slouží často k lepšímu, srozumitelnějšímu porozumění či zapamatování textu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19. &lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22. &lt;br /&gt;
* VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35647</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35647"/>
		<updated>2016-06-10T20:01:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Odborný text je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
K [[četbě]] přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot; /&amp;gt;  Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v '''procesech informačního systému'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35646</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35646"/>
		<updated>2016-06-10T20:01:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Odborný text je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
K [[četbě]]přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot; /&amp;gt;  Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v '''procesech informačního systému'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35645</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35645"/>
		<updated>2016-06-10T19:58:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Odborný text je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
K četbě přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem [[digitální objekt|elektronický dokument]] označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot; /&amp;gt;  Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v '''procesech informačního systému'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35644</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35644"/>
		<updated>2016-06-10T19:57:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Odborný text je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
K četbě přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem elektronický dokument označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot; /&amp;gt;  Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v '''procesech informačního systému'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35643</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35643"/>
		<updated>2016-06-10T19:50:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je '''výsledkem záměrné komunikační aktivity''' člověka a jehož '''cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie''' různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou '''odborná terminologie''' a '''pojmové syntaktické konstrukce'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ===&lt;br /&gt;
K četbě přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem elektronický dokument označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot; /&amp;gt;  Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v '''procesech informačního systému'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35642</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35642"/>
		<updated>2016-06-10T19:43:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Odborný text ==&lt;br /&gt;
Celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů. Je kódován jazykovými prostředky a komunikován prostředky zvukovými či grafickými. Charakteristickým znakem odborného textu jsou odborná terminologie a pojmové syntaktické konstrukce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ===&lt;br /&gt;
K četbě přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický dokument ===&lt;br /&gt;
Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem elektronický dokument označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot; /&amp;gt;  Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v '''procesech informačního systému'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odborná publikace ===&lt;br /&gt;
Publikace určená pro jakoukoli odbornou, specializovanou činnost. Patří sem publikace vědecké, odborné, populárně naučné, dále publikace pro potřeby určité profese, encyklopedické publikace všeobecné i speciální, slovníky všeho druhu, učebnice a jiné knižní učební pomůcky, publikace pro zájmovou činnost, sebevzdělání, sborníky ze seminářů, konferencí apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vědecká literatura ===&lt;br /&gt;
Literatura, jež přináší nejnovější vědecké poznatky z určitého vědního oboru či disciplíny nebo shrnuje výsledky dosavadního vědeckého bádání; je určena kvalifikovaným čtenářům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Naučná literatura ===&lt;br /&gt;
Souhrnné označení pro vědeckou, populárně naučnou a jinou odborně zaměřenou literaturu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35641</id>
		<title>Odborný text</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odborn%C3%BD_text&amp;diff=35641"/>
		<updated>2016-06-10T19:25:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== V čem jsou odborné texty jiné než ostatní ==&lt;br /&gt;
K četbě přistupujeme '''aktivně''' nebo '''pasivně'''. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme '''textu a problému porozumět''' a zároveň musíme '''číst efektivně (účinně)'''. Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:&lt;br /&gt;
# Jakým problémem se autor zabývá&lt;br /&gt;
# K jakým závěrům dospěl&lt;br /&gt;
# O co své závěry opírá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke '''kritickému čtení'''. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.&lt;br /&gt;
Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika online čtení, elektronický text versus tištěný text ===&lt;br /&gt;
Velkou část nabídky elektronických informačních zdrojů tvoří databáze licencovaných elektronických časopisů a knih. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji citované '''přednosti elektronického textu''' jsou:&lt;br /&gt;
* archivace &lt;br /&gt;
* vyhledávání v textu &lt;br /&gt;
* snazší citování &lt;br /&gt;
* možnost práce s několika texty najednou (okna) &lt;br /&gt;
* text lze zvětšit/zmenšit &lt;br /&gt;
* celkově snazší manipulace s textem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot; /&amp;gt;  Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Informační systém]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35617</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35617"/>
		<updated>2016-06-10T13:41:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu, která zahrnuje metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Redukovaný text naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                                                &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v [[Odborný text|odborné literatuře]] přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Redukovaný text dokumentu ==&lt;br /&gt;
Text, který vznikne na základě '''obsahové analýzy dokumentu''' z plného textu dokumentu '''sémantickou redukcí''' informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje '''komprimace vybraných informací''' a jejich vyjádření v přirozeném nebo umělém jazyce formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou referát, anotace, extrakt, resumé a synopse; někdy se mezi ně řadí i soubory věcných selekčních údajů (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamnější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimace informací ===&lt;br /&gt;
Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimovaný text ===&lt;br /&gt;
Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundance ===&lt;br /&gt;
Míra relativní nadbytečnosti informací, kterou lze kvantifikovat jako relativní přebytek skutečně použitého počtu znaků oproti minimálnímu počtu, tj. takovému počtu, který by dostačoval k přenosu stejného množství. Určitá míra redundance není zcela samoúčelná, protože zabezpečuje přenos informace v případech, kdy dochází k šumu kanálu, který zkresluje přenášenou zprávu. Redundance slouží též často ke zvýšení srozumitelnosti textu. Absolutně neredundantní zprávu by mohla narušit ztráta jediného slova či znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundantní informace ===&lt;br /&gt;
Informace nadbytečná, opakovaná, která k informačnímu obsahu nepřidává nic nového, ale slouží často k lepšímu, srozumitelnějšímu porozumění či zapamatování textu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19. &lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22. &lt;br /&gt;
* VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35614</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35614"/>
		<updated>2016-06-10T13:36:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu, která spočívá v metodách a pravidlech pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Redukovaný text naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                                                &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v [[Odborný text|odborné literatuře]] přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Redukovaný text dokumentu ==&lt;br /&gt;
Text, který vznikne na základě '''obsahové analýzy dokumentu''' z plného textu dokumentu '''sémantickou redukcí''' informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje '''komprimace vybraných informací''' a jejich vyjádření v přirozeném nebo umělém jazyce formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou referát, anotace, extrakt, resumé a synopse; někdy se mezi ně řadí i soubory věcných selekčních údajů (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamnější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimace informací ===&lt;br /&gt;
Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimovaný text ===&lt;br /&gt;
Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundance ===&lt;br /&gt;
Míra relativní nadbytečnosti informací, kterou lze kvantifikovat jako relativní přebytek skutečně použitého počtu znaků oproti minimálnímu počtu, tj. takovému počtu, který by dostačoval k přenosu stejného množství. Určitá míra redundance není zcela samoúčelná, protože zabezpečuje přenos informace v případech, kdy dochází k šumu kanálu, který zkresluje přenášenou zprávu. Redundance slouží též často ke zvýšení srozumitelnosti textu. Absolutně neredundantní zprávu by mohla narušit ztráta jediného slova či znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundantní informace ===&lt;br /&gt;
Informace nadbytečná, opakovaná, která k informačnímu obsahu nepřidává nic nového, ale slouží často k lepšímu, srozumitelnějšímu porozumění či zapamatování textu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22.&lt;br /&gt;
* VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35612</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35612"/>
		<updated>2016-06-10T13:34:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu. Redukovaný text naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                                                &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v [[Odborný text|odborné literatuře]] přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Redukovaný text dokumentu ==&lt;br /&gt;
Text, který vznikne na základě '''obsahové analýzy dokumentu''' z plného textu dokumentu '''sémantickou redukcí''' informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje '''komprimace vybraných informací''' a jejich vyjádření v přirozeném nebo umělém jazyce formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou referát, anotace, extrakt, resumé a synopse; někdy se mezi ně řadí i soubory věcných selekčních údajů (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamnější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimace informací ===&lt;br /&gt;
Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimovaný text ===&lt;br /&gt;
Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundance ===&lt;br /&gt;
Míra relativní nadbytečnosti informací, kterou lze kvantifikovat jako relativní přebytek skutečně použitého počtu znaků oproti minimálnímu počtu, tj. takovému počtu, který by dostačoval k přenosu stejného množství. Určitá míra redundance není zcela samoúčelná, protože zabezpečuje přenos informace v případech, kdy dochází k šumu kanálu, který zkresluje přenášenou zprávu. Redundance slouží též často ke zvýšení srozumitelnosti textu. Absolutně neredundantní zprávu by mohla narušit ztráta jediného slova či znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundantní informace ===&lt;br /&gt;
Informace nadbytečná, opakovaná, která k informačnímu obsahu nepřidává nic nového, ale slouží často k lepšímu, srozumitelnějšímu porozumění či zapamatování textu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22.&lt;br /&gt;
* VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35610</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35610"/>
		<updated>2016-06-10T13:32:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu. Redukovaný text naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                                                &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Redukovaný text dokumentu ==&lt;br /&gt;
Text, který vznikne na základě '''obsahové analýzy dokumentu''' z plného textu dokumentu '''sémantickou redukcí''' informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje '''komprimace vybraných informací''' a jejich vyjádření v přirozeném nebo umělém jazyce formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou referát, anotace, extrakt, resumé a synopse; někdy se mezi ně řadí i soubory věcných selekčních údajů (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamnější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimace informací ===&lt;br /&gt;
Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimovaný text ===&lt;br /&gt;
Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundance ===&lt;br /&gt;
Míra relativní nadbytečnosti informací, kterou lze kvantifikovat jako relativní přebytek skutečně použitého počtu znaků oproti minimálnímu počtu, tj. takovému počtu, který by dostačoval k přenosu stejného množství. Určitá míra redundance není zcela samoúčelná, protože zabezpečuje přenos informace v případech, kdy dochází k šumu kanálu, který zkresluje přenášenou zprávu. Redundance slouží též často ke zvýšení srozumitelnosti textu. Absolutně neredundantní zprávu by mohla narušit ztráta jediného slova či znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundantní informace ===&lt;br /&gt;
Informace nadbytečná, opakovaná, která k informačnímu obsahu nepřidává nic nového, ale slouží často k lepšímu, srozumitelnějšímu porozumění či zapamatování textu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22.&lt;br /&gt;
* VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35608</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35608"/>
		<updated>2016-06-10T13:30:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu. ''''''Redukovaný text naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                                                &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Redukovaný text dokumentu ==&lt;br /&gt;
Text, který vznikne na základě '''obsahové analýzy dokumentu''' z plného textu dokumentu '''sémantickou redukcí''' informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje '''komprimace vybraných informací''' a jejich vyjádření v přirozeném nebo umělém jazyce formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou referát, anotace, extrakt, resumé a synopse; někdy se mezi ně řadí i soubory věcných selekčních údajů (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamnější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimace informací ===&lt;br /&gt;
Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimovaný text ===&lt;br /&gt;
Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundance ===&lt;br /&gt;
Míra relativní nadbytečnosti informací, kterou lze kvantifikovat jako relativní přebytek skutečně použitého počtu znaků oproti minimálnímu počtu, tj. takovému počtu, který by dostačoval k přenosu stejného množství. Určitá míra redundance není zcela samoúčelná, protože zabezpečuje přenos informace v případech, kdy dochází k šumu kanálu, který zkresluje přenášenou zprávu. Redundance slouží též často ke zvýšení srozumitelnosti textu. Absolutně neredundantní zprávu by mohla narušit ztráta jediného slova či znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundantní informace ===&lt;br /&gt;
Informace nadbytečná, opakovaná, která k informačnímu obsahu nepřidává nic nového, ale slouží často k lepšímu, srozumitelnějšímu porozumění či zapamatování textu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22.&lt;br /&gt;
* VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35607</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35607"/>
		<updated>2016-06-10T13:29:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu. ''''''Redukovaný text naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                                                &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt; Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Redukovaný text dokumentu ==&lt;br /&gt;
Text, který vznikne na základě '''obsahové analýzy dokumentu''' z plného textu dokumentu '''sémantickou redukcí''' informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje '''komprimace vybraných informací''' a jejich vyjádření v přirozeném nebo umělém jazyce formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou referát, anotace, extrakt, resumé a synopse; někdy se mezi ně řadí i soubory věcných selekčních údajů (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamnější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimace informací ===&lt;br /&gt;
Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimovaný text ===&lt;br /&gt;
Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundance ===&lt;br /&gt;
Míra relativní nadbytečnosti informací, kterou lze kvantifikovat jako relativní přebytek skutečně použitého počtu znaků oproti minimálnímu počtu, tj. takovému počtu, který by dostačoval k přenosu stejného množství. Určitá míra redundance není zcela samoúčelná, protože zabezpečuje přenos informace v případech, kdy dochází k šumu kanálu, který zkresluje přenášenou zprávu. Redundance slouží též často ke zvýšení srozumitelnosti textu. Absolutně neredundantní zprávu by mohla narušit ztráta jediného slova či znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundantní informace ===&lt;br /&gt;
Informace nadbytečná, opakovaná, která k informačnímu obsahu nepřidává nic nového, ale slouží často k lepšímu, srozumitelnějšímu porozumění či zapamatování textu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22.&lt;br /&gt;
* VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35606</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35606"/>
		<updated>2016-06-10T13:28:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu. ''''''Redukovaný text naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                                                &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt;  Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Redukovaný text dokumentu ==&lt;br /&gt;
Text, který vznikne na základě '''obsahové analýzy dokumentu''' z plného textu dokumentu '''sémantickou redukcí''' informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje '''komprimace vybraných informací''' a jejich vyjádření v přirozeném nebo umělém jazyce formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou referát, anotace, extrakt, resumé a synopse; někdy se mezi ně řadí i soubory věcných selekčních údajů (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantická redukce textu ===&lt;br /&gt;
Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamnější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimace informací ===&lt;br /&gt;
Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Komprimovaný text ===&lt;br /&gt;
Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundance ===&lt;br /&gt;
Míra relativní nadbytečnosti informací, kterou lze kvantifikovat jako relativní přebytek skutečně použitého počtu znaků oproti minimálnímu počtu, tj. takovému počtu, který by dostačoval k přenosu stejného množství. Určitá míra redundance není zcela samoúčelná, protože zabezpečuje přenos informace v případech, kdy dochází k šumu kanálu, který zkresluje přenášenou zprávu. Redundance slouží též často ke zvýšení srozumitelnosti textu. Absolutně neredundantní zprávu by mohla narušit ztráta jediného slova či znaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redundantní informace ===&lt;br /&gt;
Informace nadbytečná, opakovaná, která k informačnímu obsahu nepřidává nic nového, ale slouží často k lepšímu, srozumitelnějšímu porozumění či zapamatování textu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22.&lt;br /&gt;
* VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35597</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35597"/>
		<updated>2016-06-10T13:09:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu z plného textu dokumentu sémantickou redukcí informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje komprimace vybraných informací a jejich vyjádření v přirozeném nebo umělém jazyce formou vět, klíčový slov nebo znaků. '''                        &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                        &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt;  Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza jako druh informační analýzy ==&lt;br /&gt;
Celek [[informační analýzy dokumentu]] lze rozložit na dva druhy analýzy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Identifikační analýza dokumentu''' ===&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|Identifikační analýza]] dokumentu vychází z identifikačních údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem '''identifikačního pořádání informací''' a jeho konkrétních forem (všechny druhy [[Informační zdroje, podpora, kanály|katalogů]], bibliografických [[Informační fond|kartoték]], [[bibliografií]], [[Rešerše|rešerší]], referátů apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do jeho popisné části. Jsou to ve stručnosti – název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Každý z těchto identifikačních údajů plní funkci [[Selekční jazyk|selekčního údaje]], podle něhož jsou vyhledávány odpovídající dokumenty a jednotlivé informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Obsahová analýza dokumentu''' ===&lt;br /&gt;
Vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem '''věcného pořádání informací''' a jeho konkrétních forem. Obsahová (tematická) analýza dokumentu vyžaduje rozbor a pečlivou prohlídku těch míst a prvků dokumentu, které obsahují důležité obsahové (tematické) údaje. Jimi jsou název a podnázev dokumentu, původce, nakladatelské údaje, vročení, úvod, předmluva, doslov, obsah, rejstříky a výběrové podrobné čtení dokumentu. Cílem je odhalit v dokumentu soubor slov přirozeného jazyka, který formuluje obsah (předmět, téma) dokumentu a použít tento soubor k formulaci textu referátu, anotace, případně recenze, které jsou vytvářeny na objednávku specialistů při adresních rešerších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza se dále uplatňuje u '''předmětových pořádacích soustav''' k formulaci předmětových hesel, k výběru deskriptorů z tezaurů, které představují selekční jazyk značně formalizovaný a u '''systematických pořádacích soustav''' jej převést do znaků (symbolů) zvoleného pořádacího systému, které představují umělý selekční jazyk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výsledky obsahové analýzy dokumentu ==&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;Referování a anotování&amp;lt;/u&amp;gt;'''  &lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;Věcné pořádání informací&amp;lt;/u&amp;gt;'''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Věcné pořádání informací''' ===&lt;br /&gt;
představuje větší stupeň redukce (kondenzace) textu dokumentu než referování a anotování. Různé druhy věcného pořádání informací jsou závislé na tom, k jakému účelu bude verbální formulace obsahu dokumentu použita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Systematické pořádání'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První druh věcného pořádání, který spočívá ve vřazování verbálně vyjádřeného dokumentu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací do systému lidského poznání ve smyslu celého universa tohoto poznání nebo jeho speciální části. Velmi dlouho v dějinách knihovnictví bylo jediným druhem pořádání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětové pořádání''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhý druh věcného pořádání, který spočívá v abecedním uspořádání verbálně vyjádřeného obsahu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formy systematického pořádání informací  ===&lt;br /&gt;
[[Mezinárodní desetinné třídění|Univerzální systematické pořádací soustavy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Speciální systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborové systémy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formy předmětového pořádání informací  ===&lt;br /&gt;
[[Předmětové heslo|Předmětová hesla]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Deskriptorové selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použití slov z názvu nebo podnázvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podstatný rozdíl mezi systematickým a předmětovým pořádáním informací spočívá v tom, že znaky umělého jazyka, jimiž je zástupně vyjádřen obsah dokumentu, nejsou u systematického pořádání uspořádány podle takových formálních principů jako je abecední princip, ale systematicky.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22.&lt;br /&gt;
* VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35596</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35596"/>
		<updated>2016-06-10T13:08:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu z plného textu dokumentu sémantickou redukcí informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje komprimace vybraných informací a jejich vyjádření v přirozeném nebo umělém jazyce formou vět, klíčový slov nebo znaků. '''                        &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                        &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt;  Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;  [[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza jako druh informační analýzy ==&lt;br /&gt;
Celek [[informační analýzy dokumentu]] lze rozložit na dva druhy analýzy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Identifikační analýza dokumentu''' ===&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|Identifikační analýza]] dokumentu vychází z identifikačních údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem '''identifikačního pořádání informací''' a jeho konkrétních forem (všechny druhy [[Informační zdroje, podpora, kanály|katalogů]], bibliografických [[Informační fond|kartoték]], [[bibliografií]], [[Rešerše|rešerší]], referátů apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do jeho popisné části. Jsou to ve stručnosti – název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Každý z těchto identifikačních údajů plní funkci [[Selekční jazyk|selekčního údaje]], podle něhož jsou vyhledávány odpovídající dokumenty a jednotlivé informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Obsahová analýza dokumentu''' ===&lt;br /&gt;
Vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem '''věcného pořádání informací''' a jeho konkrétních forem. Obsahová (tematická) analýza dokumentu vyžaduje rozbor a pečlivou prohlídku těch míst a prvků dokumentu, které obsahují důležité obsahové (tematické) údaje. Jimi jsou název a podnázev dokumentu, původce, nakladatelské údaje, vročení, úvod, předmluva, doslov, obsah, rejstříky a výběrové podrobné čtení dokumentu. Cílem je odhalit v dokumentu soubor slov přirozeného jazyka, který formuluje obsah (předmět, téma) dokumentu a použít tento soubor k formulaci textu referátu, anotace, případně recenze, které jsou vytvářeny na objednávku specialistů při adresních rešerších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza se dále uplatňuje u '''předmětových pořádacích soustav''' k formulaci předmětových hesel, k výběru deskriptorů z tezaurů, které představují selekční jazyk značně formalizovaný a u '''systematických pořádacích soustav''' jej převést do znaků (symbolů) zvoleného pořádacího systému, které představují umělý selekční jazyk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výsledky obsahové analýzy dokumentu ==&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;Referování a anotování&amp;lt;/u&amp;gt;'''  &lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;Věcné pořádání informací&amp;lt;/u&amp;gt;'''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Věcné pořádání informací''' ===&lt;br /&gt;
představuje větší stupeň redukce (kondenzace) textu dokumentu než referování a anotování. Různé druhy věcného pořádání informací jsou závislé na tom, k jakému účelu bude verbální formulace obsahu dokumentu použita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Systematické pořádání'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První druh věcného pořádání, který spočívá ve vřazování verbálně vyjádřeného dokumentu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací do systému lidského poznání ve smyslu celého universa tohoto poznání nebo jeho speciální části. Velmi dlouho v dějinách knihovnictví bylo jediným druhem pořádání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětové pořádání''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhý druh věcného pořádání, který spočívá v abecedním uspořádání verbálně vyjádřeného obsahu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formy systematického pořádání informací  ===&lt;br /&gt;
[[Mezinárodní desetinné třídění|Univerzální systematické pořádací soustavy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Speciální systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborové systémy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formy předmětového pořádání informací  ===&lt;br /&gt;
[[Předmětové heslo|Předmětová hesla]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Deskriptorové selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použití slov z názvu nebo podnázvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podstatný rozdíl mezi systematickým a předmětovým pořádáním informací spočívá v tom, že znaky umělého jazyka, jimiž je zástupně vyjádřen obsah dokumentu, nejsou u systematického pořádání uspořádány podle takových formálních principů jako je abecední princip, ale systematicky.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22.&lt;br /&gt;
* VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35595</id>
		<title>Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typy_redukovan%C3%A9ho_textu_%E2%80%93_pracovn%C3%AD_postupy_a_vyu%C5%BEit%C3%AD&amp;diff=35595"/>
		<updated>2016-06-10T13:07:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Plundrichova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu z plného textu dokumentu sémantickou redukcí informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje komprimace vybraných informací a jejich vyjádření v přirozeném nebo umělém jazyce formou vět, klíčový slov nebo znaků. '''                        &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                        &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==&lt;br /&gt;
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;šanderová&amp;quot;&amp;gt;ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;nowiki/&amp;gt;  Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;  [[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=====  =====&lt;br /&gt;
== Obsahová analýza jako druh informační analýzy ==&lt;br /&gt;
Celek [[informační analýzy dokumentu]] lze rozložit na dva druhy analýzy.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Identifikační analýza dokumentu''' ===&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|Identifikační analýza]] dokumentu vychází z identifikačních údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem '''identifikačního pořádání informací''' a jeho konkrétních forem (všechny druhy [[Informační zdroje, podpora, kanály|katalogů]], bibliografických [[Informační fond|kartoték]], [[bibliografií]], [[Rešerše|rešerší]], referátů apod.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do jeho popisné části. Jsou to ve stručnosti – název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Každý z těchto identifikačních údajů plní funkci [[Selekční jazyk|selekčního údaje]], podle něhož jsou vyhledávány odpovídající dokumenty a jednotlivé informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Obsahová analýza dokumentu''' ===&lt;br /&gt;
Vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem '''věcného pořádání informací''' a jeho konkrétních forem. Obsahová (tematická) analýza dokumentu vyžaduje rozbor a pečlivou prohlídku těch míst a prvků dokumentu, které obsahují důležité obsahové (tematické) údaje. Jimi jsou název a podnázev dokumentu, původce, nakladatelské údaje, vročení, úvod, předmluva, doslov, obsah, rejstříky a výběrové podrobné čtení dokumentu. Cílem je odhalit v dokumentu soubor slov přirozeného jazyka, který formuluje obsah (předmět, téma) dokumentu a použít tento soubor k formulaci textu referátu, anotace, případně recenze, které jsou vytvářeny na objednávku specialistů při adresních rešerších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza se dále uplatňuje u '''předmětových pořádacích soustav''' k formulaci předmětových hesel, k výběru deskriptorů z tezaurů, které představují selekční jazyk značně formalizovaný a u '''systematických pořádacích soustav''' jej převést do znaků (symbolů) zvoleného pořádacího systému, které představují umělý selekční jazyk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výsledky obsahové analýzy dokumentu ==&lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;Referování a anotování&amp;lt;/u&amp;gt;'''  &lt;br /&gt;
* '''&amp;lt;u&amp;gt;Věcné pořádání informací&amp;lt;/u&amp;gt;'''    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Věcné pořádání informací''' ===&lt;br /&gt;
představuje větší stupeň redukce (kondenzace) textu dokumentu než referování a anotování. Různé druhy věcného pořádání informací jsou závislé na tom, k jakému účelu bude verbální formulace obsahu dokumentu použita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Systematické pořádání'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První druh věcného pořádání, který spočívá ve vřazování verbálně vyjádřeného dokumentu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací do systému lidského poznání ve smyslu celého universa tohoto poznání nebo jeho speciální části. Velmi dlouho v dějinách knihovnictví bylo jediným druhem pořádání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětové pořádání''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhý druh věcného pořádání, který spočívá v abecedním uspořádání verbálně vyjádřeného obsahu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formy systematického pořádání informací  ===&lt;br /&gt;
[[Mezinárodní desetinné třídění|Univerzální systematické pořádací soustavy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Speciální systémy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oborové systémy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Formy předmětového pořádání informací  ===&lt;br /&gt;
[[Předmětové heslo|Předmětová hesla]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Deskriptorové selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použití slov z názvu nebo podnázvu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podstatný rozdíl mezi systematickým a předmětovým pořádáním informací spočívá v tom, že znaky umělého jazyka, jimiž je zástupně vyjádřen obsah dokumentu, nejsou u systematického pořádání uspořádány podle takových formálních principů jako je abecední princip, ale systematicky.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovář&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.&lt;br /&gt;
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22.&lt;br /&gt;
* VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.&lt;br /&gt;
* ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Odborný text]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Plundrichova</name></author>
		
	</entry>
</feed>