<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Zdenka.Trnkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Zdenka.Trnkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Zdenka.Trnkova"/>
	<updated>2026-05-15T10:38:10Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Johannes_Gutenberg&amp;diff=21483</id>
		<title>Johannes Gutenberg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Johannes_Gutenberg&amp;diff=21483"/>
		<updated>2015-06-26T08:59:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Johannes-Gutenberg.png|Johannes-Gutenberg|thumb|Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
'''Johann Gutenberg''' ''(vlastním jménem Johann Gensfleisch)'' byl německý tiskař, vynálezce [[Vývoj knihtisku|knihtisku]]. Pocházel z Mohuče. Narodil se v patricijské rodině asi kolem roku 1400. &lt;br /&gt;
V mládí se Gutenberg věnoval zlatnictví a výrobě zrcadel. Za svého pobytu ve Štrasburku v letech 1434 až 1444 se začal zabývat možnostmi tisku knih. Kolem roku 1448 pokračuje ve své práci na vynálezu již v rodné Mohuči.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
První z Gutenbergových tisků neobsahují [[Impressum|impressum]], proto nelze s jistotou říci, který z jeho pokusů byla první tištěná kniha. Svou dílnu ztratil kvůli dluhům a sporu s Johannem Fustem. Ten vedl později se svým zetěm, bývalým Gutenbergovým žákem, tiskařkou dílnu sám. Dílem přičítaným Gutenbergovi je latinská dvousvazková Bible. Na každé straně bylo 42 řádků. Dokončená byla nejspíše v roce 1456. K prvním pokusům údajně patří &amp;quot;Zlomek knih Sibyliných&amp;quot; a za nejstarší Gutenbergovy tisky jsou dnes považovány odpustkový list a kalendář na rok 1455. Johann Gutenberg zemřel v roce 1468 v Mohuči.&amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kovové litery v počátcích knihtisku]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Johannes Gutenberg, knihtisk, tiskaři&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Johannes_Gutenberg&amp;diff=21482</id>
		<title>Johannes Gutenberg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Johannes_Gutenberg&amp;diff=21482"/>
		<updated>2015-06-26T08:58:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Johannes-Gutenberg.png|Johannes-Gutenberg|thumb|Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
'''Johann Gutenberg''' ''(vlastním jménem Johann Gensfleisch)'' byl německý tiskař, vynálezce [[Vývoj knihtisku|knihtisku]]. Pocházel z Mohuče. Narodil se v patricijské rodině asi kolem roku 1400. &lt;br /&gt;
V mládí se Gutenberg věnoval zlatnictví a výrobě zrcadel. Za svého pobytu ve Štrasburku v letech 1434 až 1444 se začal zabývat možnostmi tisku knih. Kolem roku 1448 pokračuje ve své práci na vynálezu již v rodné Mohuči.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
První z Gutenbergových tisků neobsahují [[Impressum|impressum]], proto nelze s jistotou říci, který z jeho pokusů byla první tištěná kniha. Svou dílnu ztratil kvůli dluhům a sporu s Johannem Fustem. Ten vedl později se svým zetěm, bývalým Gutenbergovým žákem, tiskařkou dílnu sám. Dílem přičítaným Gutenbergovi je latinská dvousvazková Bible. Na každé straně bylo 42 řádků. Dokončená byla nejspíše v roce 1456. K prvním pokusům údajně patří &amp;quot;Zlomek knih Sibyliných&amp;quot; a za nejstarší Gutenbergovy tisky jsou dnes považovány odpustkový list a kalendář na rok 1455. Johann Gutenberg zemřel v roce 1468 v Mohuči.&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kovové litery v počátcích knihtisku]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Johannes Gutenberg, knihtisk, tiskaři&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Johannes_Gutenberg&amp;diff=21481</id>
		<title>Johannes Gutenberg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Johannes_Gutenberg&amp;diff=21481"/>
		<updated>2015-06-26T08:57:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Johannes-Gutenberg.png|Johannes-Gutenberg|thumb|Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
'''Johann Gutenberg''' ''(vlastním jménem Johann Gensfleisch)'' byl německý tiskař, vynálezce [[Vývoj knihtisku|knihtisku]]. Pocházel z Mohuče. Narodil se v patricijské rodině asi kolem roku 1400. &lt;br /&gt;
V mládí se Gutenberg věnoval zlatnictví a výrobě zrcadel. Za svého pobytu ve Štrasburku v letech 1434 až 1444 se začal zabývat možnostmi tisku knih. Kolem roku 1448 pokračuje ve své práci na vynálezu již v rodné Mohuči.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
První z Gutenbergových tisků neobsahují [[Impressum|impressum]], proto nelze s jistotou říci, který z jeho pokusů byla první tištěná kniha. Svou dílnu ztratil kvůli dluhům a sporu s Johannem Fustem. Ten vedl později se svým zetěm, bývalým Gutenbergovým žákem, tiskařkou dílnu sám. Dílem přičítaným Gutenbergovi je latinská dvousvazková Bible. Na každé straně bylo 42 řádků. Dokončená byla nejspíše v roce 1456. K prvním pokusům údajně patří &amp;quot;Zlomek knih Sibyliných&amp;quot; a za nejstarší Gutenbergovy tisky jsou dnes považovány odpustkový list a kalendář na rok 1455.Johann Gutenberg zemřel v roce 1468 v Mohuči.&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihtisku]]&lt;br /&gt;
[[Kovové litery v počátcích knihtisku]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Johannes Gutenberg, knihtisk, tiskaři&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kovov%C3%A9_litery_v_po%C4%8D%C3%A1tc%C3%ADch_knihtisku&amp;diff=21480</id>
		<title>Kovové litery v počátcích knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kovov%C3%A9_litery_v_po%C4%8D%C3%A1tc%C3%ADch_knihtisku&amp;diff=21480"/>
		<updated>2015-06-26T08:49:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Metal movable type.jpg|Metal movable type |thumb|Kovové litery]]&lt;br /&gt;
Kovové litery sloužily k zhotovení ruční sazby při knihtisku. Jejich výrobou se zabývali písmolijci. Technologie písmolijectví se bez výraznějších změn užívala do počátku 19. století. Do dnešní doby jsou dochovány litery z konce 15. století nalezené v Lyonu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Výroba kovových liter ===&lt;br /&gt;
Výroba kovových liter může být rozdělena do několika úkonů. Tiskaři nejdříve vytvořili grafický návrh písmene. Písmolijec vyřezal negativně pro každé písmeno raznici označovanou jako patrice. Z měkkého kovu (lehce tavitelného olova) pak vytvořil tzv. matriční formu. Kovové hranolky vznikly odlitím z písmových matric. Písmolijci využívali k výrobě písmových hranolků slitinu olova, antimonu a cínu tzv. písmovinu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Části kovových liter ===&lt;br /&gt;
Horní část hranolku kovových liter je označována jako hlava. Obsahuje vyvýšený negativní obraz písmene. Každá písmová sada má účaří, které je definováno jako optická linka, jejíž vzdálenost ke spodnímu okraji hlavy je v každé sadě neměnná. Dolní část hranolku je popisována jako noha a její spodní plocha - pata. Písmová kuželka je vzdálenost mezi přední a zadní stranou hranolku. Určuje výšku písmového obrazu a zároveň počet řádků sazby na stránce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V počátku každý písmolijec upravoval rozměry hranolku zejména podle individuálního nastavení. Nebylo možné litery využívat v jiných zařízeních než ve své tiskárně. Kovové litery byly ukládány v písmovkách (v kasách) a sazeč je po řádcích skládal do tzv. sázítek.&amp;lt;ref&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura:&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s. &lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
písmolijectví, kovové litery, knihtisk, vývoj knihtisku, tiskařské technologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kovov%C3%A9_litery_v_po%C4%8D%C3%A1tc%C3%ADch_knihtisku&amp;diff=21479</id>
		<title>Kovové litery v počátcích knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kovov%C3%A9_litery_v_po%C4%8D%C3%A1tc%C3%ADch_knihtisku&amp;diff=21479"/>
		<updated>2015-06-26T08:47:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Metal movable type.jpg|Metal movable type |thumb|Kovové litery]]&lt;br /&gt;
Kovové litery sloužily k zhotovení ruční sazby při knihtisku. Jejich výrobou se zabývali písmolijci. Technologie písmolijectví se bez výraznějších změn užívala do počátku 19. století. Do dnešní doby jsou dochovány litery z konce 15. století nalezené v Lyonu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Výroba kovových liter ===&lt;br /&gt;
Výroba kovových liter může být rozdělena do několika úkonů. Tiskaři nejdříve vytvořili grafický návrh písmene. Písmolijec vyřezal negativně pro každé písmeno raznici označovanou jako patrice. Z měkkého kovu (lehce tavitelného olova) pak vytvořil tzv. matriční formu. Kovové hranolky vznikly odlitím z písmových matric. Písmolijci využívali k výrobě písmových hranolků slitinu olova, antimonu a cínu tzv. písmovinu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Části kovových liter ===&lt;br /&gt;
Horní část hranolku kovových liter je označována jako hlava. Obsahuje vyvýšený negativní obraz písmene. Každá písmová sada má účaří, které je definováno jako optická linka, jejíž vzdálenost ke spodnímu okraji hlavy je v každé sadě neměnná. Dolní část hranolku je popisována jako noha a její spodní plocha - pata. Písmová kuželka je vzdálenost mezi přední a zadní stranou hranolku. Určuje výšku písmového obrazu a zároveň počet řádků sazby na stránce.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V počátku každý písmolijec upravoval rozměry hranolku zejména podle individuálního nastavení. Nebylo možné litery využívat v jiných zařízeních než ve své tiskárně. Kovové litery byly ukládány v písmovkách (v kasách) a sazeč je po řádcích skládal do tzv. sázítek.&amp;lt;ref&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura:&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s. &lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
písmolijectví, kovové litery, knihtisk, vývoj knihtisku, tiskařské technologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kovov%C3%A9_litery_v_po%C4%8D%C3%A1tc%C3%ADch_knihtisku&amp;diff=21478</id>
		<title>Kovové litery v počátcích knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kovov%C3%A9_litery_v_po%C4%8D%C3%A1tc%C3%ADch_knihtisku&amp;diff=21478"/>
		<updated>2015-06-26T08:44:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Metal movable type.jpg|Metal movable type |thumb|Kovové litery]]&lt;br /&gt;
Kovové litery sloužily k zhotovení ruční sazby při knihtisku. Jejich výrobou se zabývali písmolijci. Technologie písmolijectví se bez výraznějších změn užívala do počátku 19. století. Do dnešní doby jsou dochovány litery z konce 15. století nalezené v Lyonu. &amp;lt;ref&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Výroba kovových liter ===&lt;br /&gt;
Výroba kovových liter může být rozdělena do několika úkonů. Tiskaři nejdříve vytvořili grafický návrh písmene. Písmolijec vyřezal negativně pro každé písmeno raznici označovanou jako patrice. Z měkkého kovu (lehce tavitelného olova) pak vytvořil tzv. matriční formu. Kovové hranolky vznikly odlitím z písmových matric. Písmolijci využívali k výrobě písmových hranolků slitinu olova, antimonu a cínu tzv. písmovinu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Části kovových liter ===&lt;br /&gt;
Horní část hranolku kovových liter je označována jako hlava. Obsahuje vyvýšený negativní obraz písmene. Každá písmová sada má účaří, které je definováno jako optická linka, jejíž vzdálenost ke spodnímu okraji hlavy je v každé sadě neměnná. Dolní část hranolku je popisována jako noha a její spodní plocha - pata. Písmová kuželka je vzdálenost mezi přední a zadní stranou hranolku. Určuje výšku písmového obrazu a zároveň počet řádků sazby na stránce. &lt;br /&gt;
V počátku každý písmolijec upravoval rozměry hranolku zejména podle individuálního nastavení. Nebylo možné litery využívat v jiných zařízeních než ve své tiskárně. Kovové litery byly ukládány v písmovkách (v kasách) a sazeč je po řádcích skládal do tzv. sázítek.&amp;lt;ref&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura:&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s. &lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
písmolijectví, kovové litery, knihtisk, vývoj knihtisku, tiskařské technologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=21477</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=21477"/>
		<updated>2015-06-26T07:58:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter.  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen [[Ofset|ofsetovým tiskem]] (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání [[Bibliofilie|bibliofilií]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předchůdci knihtisku&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy [[Disk z Faistu|„Disk z Faistu“]] nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Paper production.jpg|Paper production|thumb|Výroba papíru]]&lt;br /&gt;
====Význam papíru pro knihtisk&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením [[Výroba papíru (Pejchalová)|papíru]] byly zprvu kámen, [[Hliněné tabulky|hliněné tabulky]] a nejvíce známý [[Papyrus|papyrus]] a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Deskotisk&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se [[Diamantová sútra]] a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  [[Deskotisky]] ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Blokové knihy&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blokové knihy]] byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Tisk pomocí vyměnitelných liter&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů [[Sanden Remum]]. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihtisk v Evropě&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí [[Kovové litery v počátcích knihtisku|kovových liter]] dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského [[Klášter Pfüfening u Řezna|kláštera Pfüfening u Řezna]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev [[Johannes Gutenberg|Johanna Gutenberga]]. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Technologie knihtisku&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž [[Kovové litery v počátcích knihtisku|odléval jednotlivá písmena]], která se dala vyměňovat. Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Gutenbergův vynález&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rozšíření knihtisku&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|Stránka z Kroniky trojanské 1468|thumb|Ukázka prvotisku z Kroniky trojánské]]&lt;br /&gt;
====České prvotisky&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z [[Donáty|donátů]] a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná [[Statuta synodalia Arnesti]] (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další vývoj&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec [[Friedrich Koenig]]. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan [[William Bullock]] [[rotační tiskový stroj]]. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil [[Robert Hoe]] asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sázecí stroje&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) [[Otomar Mergenthaler|Otomara Mergenthalera]]. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je [[Tolbert Lanston]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
[[Johannes Gutenberg]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kovové litery v počátcích knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
knihtisk, vývoj knihtisku, historie, tiskařské technologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=21476</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=21476"/>
		<updated>2015-06-26T07:57:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter.  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen [[Ofset|ofsetovým tiskem]] (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání [[Bibliofilie|bibliofilií]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předchůdci knihtisku&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy [[Disk z Faistu|„Disk z Faistu“]] nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Paper production.jpg|Paper production|thumb|Výroba papíru]]&lt;br /&gt;
====Význam papíru pro knihtisk&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením [[Výroba papíru (Pejchalová)|papíru]] byly zprvu kámen, [[Hliněné tabulky|hliněné tabulky]] a nejvíce známý [[Papyrus|papyrus]] a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Deskotisk&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se [[Diamantová sútra]] a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  [[Deskotisky]] ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Blokové knihy&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blokové knihy]] byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Tisk pomocí vyměnitelných liter&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů [[Sanden Remum]]. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihtisk v Evropě&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí [[Kovové litery v počátcích knihtisku|kovových liter]] dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského [[Klášter Pfüfening u Řezna|kláštera Pfüfening u Řezna]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev [[Johannes Gutenberg|Johanna Gutenberga]]. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Technologie knihtisku&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž [[Kovové litery v počátcích knihtisku|odléval jednotlivá písmena]], která se dala vyměňovat. Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Gutenbergův vynález&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rozšíření knihtisku&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|Stránka z Kroniky trojanské 1468|thumb|Ukázka prvotisku z Kroniky trojánské]]&lt;br /&gt;
====České prvotisky&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z [[Donáty|donátů]] a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná [[Statuta synodalia Arnesti]] (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další vývoj&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec [[Friedrich Koenig]]. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan [[William Bullock]] [[rotační tiskový stroj]]. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil [[Robert Hoe]] asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sázecí stroje&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) [[Otomar Mergenthaler|Otomara Mergenthalera]]. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je [[Tolbert Lanston]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Johannes Gutenberg]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kovové litery v počátcích knihtisku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
knihtisk, vývoj knihtisku, historie, tiskařské technologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=21475</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=21475"/>
		<updated>2015-06-26T07:51:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter.  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen [[Ofset|ofsetovým tiskem]] (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání [[Bibliofilie|bibliofilií]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předchůdci knihtisku&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy [[Disk z Faistu|„Disk z Faistu“]] nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Paper production.jpg|Paper production|thumb|Výroba papíru]]&lt;br /&gt;
====Význam papíru pro knihtisk&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením [[Výroba papíru (Pejchalová)|papíru]] byly zprvu kámen, [[Hliněné tabulky|hliněné tabulky]] a nejvíce známý [[Papyrus|papyrus]] a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Deskotisk&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se [[Diamantová sútra]] a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  [[Deskotisky]] ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Blokové knihy&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blokové knihy]] byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Tisk pomocí vyměnitelných liter&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů [[Sanden Remum]]. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihtisk v Evropě&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí [[Kovové litery v počátcích knihtisku|kovových liter]] dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského [[Klášter Pfüfening u Řezna|kláštera Pfüfening u Řezna]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev [[Johannes Gutenberg|Johanna Gutenberga]]. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Technologie knihtisku&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž [[Kovové litery v počátcích knihtisku|odléval jednotlivá písmena]], která se dala vyměňovat. Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Gutenbergův vynález&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rozšíření knihtisku&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|Stránka z Kroniky trojanské 1468|thumb|Ukázka prvotisku z Kroniky trojánské]]&lt;br /&gt;
====České prvotisky&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z [[Donáty|donátů]] a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná [[Statuta synodalia Arnesti]] (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další vývoj&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec [[Friedrich Koenig]]. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan [[William Bullock]] [[rotační tiskový stroj]]. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil [[Robert Hoe]] asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sázecí stroje&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) [[Otomar Mergenthaler|Otomara Mergenthalera]]. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je [[Tolbert Lanston]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=21474</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=21474"/>
		<updated>2015-06-26T07:47:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter.  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen [[Ofset|ofsetovým tiskem]] (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání [[Bibliofilie|bibliofilií]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Předchůdci knihtisku&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy [[Disk z Faistu|„Disk z Faistu“]] nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Paper production.jpg|Paper production|thumb|Výroba papíru]]&lt;br /&gt;
====Význam papíru pro knihtisk&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením [[Výroba papíru (Pejchalová)|papíru]] byly zprvu kámen, [[Hliněné tabulky|hliněné tabulky]] a nejvíce známý [[Papyrus|papyrus]] a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Deskotisk&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se [[Diamantová sútra]] a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  [[Deskotisky]] ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Blokové knihy&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blokové knihy]] byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Tisk pomocí vyměnitelných liter&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů [[Sanden Remum]]. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihtisk v Evropě&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí kovových liter dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského [[Klášter Pfüfening u Řezna|kláštera Pfüfening u Řezna]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev [[Johannes Gutenberg|Johanna Gutenberga]]. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Technologie knihtisku&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž [[Kovové litery v počátcích knihtisku|odléval jednotlivá písmena]], která se dala vyměňovat. Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Gutenbergův vynález&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Rozšíření knihtisku&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|Stránka z Kroniky trojanské 1468|thumb|Ukázka prvotisku z Kroniky trojánské]]&lt;br /&gt;
====České prvotisky&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z [[Donáty|donátů]] a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná [[Statuta synodalia Arnesti]] (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Další vývoj&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec [[Friedrich Koenig]]. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan [[William Bullock]] [[rotační tiskový stroj]]. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil [[Robert Hoe]] asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sázecí stroje&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) [[Otomar Mergenthaler|Otomara Mergenthalera]]. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je [[Tolbert Lanston]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20432</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20432"/>
		<updated>2015-06-13T22:45:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter.  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen [[Ofset|ofsetovým tiskem]] (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání [[Bibliofilie|bibliofilií]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Předchůdci knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy [[Disk z Faistu|„Disk z Faistu“]] nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Paper production.jpg|Paper production|thumb|Výroba papíru]]&lt;br /&gt;
==== '''Význam papíru pro knihtisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením [[Výroba papíru (Pejchalová)|papíru]] byly zprvu kámen, [[Hliněné tabulky|hliněné tabulky]] a nejvíce známý [[Papyrus|papyrus]] a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Deskotisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se [[Diamantová sútra]] a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  [[Deskotisky]] ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Blokové knihy'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blokové knihy]] byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Tisk pomocí vyměnitelných liter'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů [[Sanden Remum]]. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Knihtisk v Evropě'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí kovových liter dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského [[Klášter Pfüfening u Řezna|kláštera Pfüfening u Řezna]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev [[Johannes Gutenberg|Johanna Gutenberga]]. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Technologie knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž [[Kovové litery v počátcích knihtisku|odléval jednotlivá písmena]], která se dala vyměňovat. Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Gutenbergův vynález'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Rozšíření knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|Stránka z Kroniky trojanské 1468|thumb|Ukázka prvotisku z Kroniky trojánské]]&lt;br /&gt;
==== '''České prvotisky'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z [[Donáty|donátů]] a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná [[Statuta synodalia Arnesti]] (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Další vývoj'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec [[Friedrich Koenig]]. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan [[William Bullock]] [[rotační tiskový stroj]]. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil [[Robert Hoe]] asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Sázecí stroje'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) [[Otomar Mergenthaler|Otomara Mergenthalera]]. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je [[Tolbert Lanston]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=20431</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=20431"/>
		<updated>2015-06-13T22:38:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || Pavel Schamberger&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| Marta Ibrahimová-Kolárová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]|| Eva Hryzbylová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Lenka Krsová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Jana Ada Kubíčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| Michal Bílý&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| Lukáš Vávra&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| František Sion&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| Karel Nejedlý&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || Vojtěch Šafránek&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || Dmitrij Popov&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Kateřina Šafářová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace &lt;br /&gt;
||  Ventluková, Martina&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  Frýdlová, Dana&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || Martina Slachová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || Tůmová, Markéta&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kovov%C3%A9_litery_v_po%C4%8D%C3%A1tc%C3%ADch_knihtisku&amp;diff=20430</id>
		<title>Kovové litery v počátcích knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kovov%C3%A9_litery_v_po%C4%8D%C3%A1tc%C3%ADch_knihtisku&amp;diff=20430"/>
		<updated>2015-06-13T22:31:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Metal movable type.jpg|Metal movable type |thumb|Kovové litery]]&lt;br /&gt;
'''Výrobou kovových liter''' se zabývali '''písmolijci'''. Litery v počátku [[Vývoj knihtisku|knihtisku]] vznikaly vyrytím negativního obrazu písmene, tzv. patrice. Otiskem v měkčím kovu se vytvořila matrice. Ta sloužila k odlévání jednotlivých liter. K výrobě písmene pro sazbu byla třeba slitina z olova, cínu a antimonu, tzv. písmovina. Kovové litery byly ukládány v písmovkách (v kasách) a sazeč je po řádcích skládal do tzv. sázítek. &amp;lt;ref&amp;gt;PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;,&amp;lt;ref&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference:'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura:'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s. &lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kovov%C3%A9_litery_v_po%C4%8D%C3%A1tc%C3%ADch_knihtisku&amp;diff=20429</id>
		<title>Kovové litery v počátcích knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kovov%C3%A9_litery_v_po%C4%8D%C3%A1tc%C3%ADch_knihtisku&amp;diff=20429"/>
		<updated>2015-06-13T22:28:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Metal movable type.jpg|Metal movable type |thumb|Kovové litery]]&lt;br /&gt;
'''Výrobou kovových liter''' se zabývali '''písmolijci'''. Litery v počátku [[Vývoj knihtisku|knihtisku]] vznikaly vyrytím negativního obrazu písmene, tzv. patrice. Otiskem v měkčím kovu se vytvořila matrice. Ta sloužila k odlévání jednotlivých liter. K výrobě písmene pro sazbu byla třeba slitina z olova, cínu a antimonu, tzv. písmovina.&amp;lt;ref&amp;gt;PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;,&amp;lt;ref&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference:'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura:'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s. &lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kovov%C3%A9_litery_v_po%C4%8D%C3%A1tc%C3%ADch_knihtisku&amp;diff=20428</id>
		<title>Kovové litery v počátcích knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kovov%C3%A9_litery_v_po%C4%8D%C3%A1tc%C3%ADch_knihtisku&amp;diff=20428"/>
		<updated>2015-06-13T22:24:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: Založena nová stránka s textem „Výrobou kovových liter se zabývali písmolijci. Litery v počátku knihtisku vznikaly vyrytím negativního obrazu písmene, tzv. p…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Výrobou kovových liter se zabývali písmolijci. Litery v počátku [[Vývoj knihtisku|knihtisku]] vznikaly vyrytím negativního obrazu písmene, tzv. patrice. Otiskem v měkčím kovu se vytvořila matrice. Ta sloužila k odlévání jednotlivých liter. K výrobě písmene pro sazbu byla třeba slitina z olova, cínu a antimonu, tzv. písmovina. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference:'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura:'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s. &lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20427</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20427"/>
		<updated>2015-06-13T22:19:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter.  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen [[Ofset|ofsetovým tiskem]] (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání [[Bibliofilie|bibliofilií]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Předchůdci knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy [[Disk z Faistu|„Disk z Faistu“]] nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Paper production.jpg|Paper production|thumb|Výroba papíru]]&lt;br /&gt;
==== '''Význam papíru pro knihtisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením [[Výroba papíru (Pejchalová)|papíru]] byly zprvu kámen, [[Hliněné tabulky|hliněné tabulky]] a nejvíce známý [[Papyrus|papyrus]] a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Deskotisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se [[Diamantová sútra]] a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  [[Deskotisky]] ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Blokové knihy'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blokové knihy]] byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Tisk pomocí vyměnitelných liter'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů [[Sanden Remum]]. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Knihtisk v Evropě'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí kovových liter dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského [[Klášter Pfüfening u Řezna|kláštera Pfüfening u Řezna]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev [[Johannes Gutenberg|Johanna Gutenberga]]. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Technologie knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž [[Kovové litery v počátcích knihtisku|odléval jednotlivá písmena]], která se dala vyměňovat. Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Gutenbergův vynález'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Rozšíření knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|Stránka z Kroniky trojanské 1468|thumb|Ukázka prvotisku z Kroniky trojánské]]&lt;br /&gt;
==== '''České prvotisky'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z [[Donáty|donátů]] a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná [[Statuta synodalia Arnesti]] (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Další vývoj'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec [[Friedrich Koenig]]. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan [[William Bullock]] [[rotační tiskový stroj]]. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil [[Robert Hoe]] asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Sázecí stroje'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) [[Otomar Mergenthaler|Otomara Mergenthalera]]. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je [[Tolbert Lanston]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Johannes_Gutenberg&amp;diff=20426</id>
		<title>Johannes Gutenberg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Johannes_Gutenberg&amp;diff=20426"/>
		<updated>2015-06-13T22:15:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Johannes-Gutenberg.png|Johannes-Gutenberg|thumb|Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
'''Johann Gutenberg''' ''(vlastním jménem Johann Gensfleisch)'' byl německý tiskař, vynálezce [[Vývoj knihtisku|knihtisku]]. Pocházel z Mohuče. Narodil se v patricijské rodiny asi kolem roku 1400. V mládí se Gutenberg věnoval zlatnictví a výrobě zrcadel. Za svého pobytu ve Štrasburku v letech 1434 až 1444 se začal zabývat možnostmi tisku knih. Kolem roku 1448 pokračuje ve své práci na vynálezu již v rodné Mohuči. &lt;br /&gt;
První z Gutenbergových tisků neobsahují [[Impressum|impressum]], proto nelze s jistotou říci, který z jeho pokusů byla první tištěná kniha. Svou dílnu ztratil kvůli dluhům a sporu s Johannem Fustem. Ten vedl později se svým zetěm, bývalým Gutenbergovým žákem, tiskařkou dílnu sám. Dílem přičítaným Gutenbergovi je latinská dvousvazková Bible. Na každé straně bylo 42 řádků. Dokončená byla nejspíše v roce 1456. K prvním pokusům údajně patří &amp;quot;Zlomek knih Sibyliných&amp;quot; a za nejstarší Gutenbergovy tisky jsou dnes považovány odpustkový list a kalendář na rok 1455.&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference:'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura:''' &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Johannes_Gutenberg&amp;diff=20425</id>
		<title>Johannes Gutenberg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Johannes_Gutenberg&amp;diff=20425"/>
		<updated>2015-06-13T22:13:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: Založena nová stránka s textem „ '''Johann Gutenberg''' ''(vlastním jménem Johann Gensfleisch)'' byl německý tiskař, vynálezce knihtisku. Pocházel z Mohuče. N…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Johann Gutenberg''' ''(vlastním jménem Johann Gensfleisch)'' byl německý tiskař, vynálezce [[Vývoj knihtisku|knihtisku]]. Pocházel z Mohuče. Narodil se v patricijské rodiny asi kolem roku 1400. V mládí se Gutenberg věnoval zlatnictví a výrobě zrcadel. Za svého pobytu ve Štrasburku v letech 1434 až 1444 se začal zabývat možnostmi tisku knih. Kolem roku 1448 pokračuje ve své práci na vynálezu již v rodné Mohuči. &lt;br /&gt;
První z Gutenbergových tisků neobsahují [[Impressum|impressum]], proto nelze s jistotou říci, který z jeho pokusů byla první tištěná kniha. Svou dílnu ztratil kvůli dluhům a sporu s Johannem Fustem. Ten vedl později se svým zetěm, bývalým Gutenbergovým žákem, tiskařkou dílnu sám. Dílem přičítaným Gutenbergovi je latinská dvousvazková Bible. Na každé straně bylo 42 řádků. Dokončená byla nejspíše v roce 1456. K prvním pokusům údajně patří &amp;quot;Zlomek knih Sibyliných&amp;quot; a za nejstarší Gutenbergovy tisky jsou dnes považovány odpustkový list a kalendář na rok 1455.&amp;lt;br /&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference:'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura:''' &amp;lt;br /&amp;gt;===&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20424</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20424"/>
		<updated>2015-06-13T22:01:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter.  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen [[Ofset|ofsetovým tiskem]] (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání [[Bibliofilie|bibliofilií]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Předchůdci knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy [[Disk z Faistu|„Disk z Faistu“]] nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Paper production.jpg|Paper production|thumb|Výroba papíru]]&lt;br /&gt;
==== '''Význam papíru pro knihtisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením [[Výroba papíru (Pejchalová)|papíru]] byly zprvu kámen, [[Hliněné tabulky|hliněné tabulky]] a nejvíce známý [[Papyrus|papyrus]] a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Deskotisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se [[Diamantová sútra]] a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  [[Deskotisky]] ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Blokové knihy'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blokové knihy]] byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Tisk pomocí vyměnitelných liter'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů [[Sanden Remum]]. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Knihtisk v Evropě'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí kovových liter dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského [[Klášter Pfüfening u Řezna|kláštera Pfüfening u Řezna]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev [[Johannes Gutenberg|Johanna Gutenberga]]. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Technologie knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž odléval jednotlivá písmena, která se dala vyměňovat. Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Gutenbergův vynález'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Rozšíření knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|Stránka z Kroniky trojanské 1468|thumb|Ukázka prvotisku z Kroniky trojánské]]&lt;br /&gt;
==== '''České prvotisky'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z [[Donáty|donátů]] a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná [[Statuta synodalia Arnesti]] (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Další vývoj'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec [[Friedrich Koenig]]. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan [[William Bullock]] [[rotační tiskový stroj]]. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil [[Robert Hoe]] asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Sázecí stroje'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) [[Otomar Mergenthaler|Otomara Mergenthalera]]. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je [[Tolbert Lanston]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20422</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20422"/>
		<updated>2015-06-13T21:50:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter (písmenových kuželek).  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen ofsetovým tiskem (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání [[Bibliofilie|bibliofilií]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Předchůdci knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy „Disk z Faistu“ nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Paper production.jpg|Paper production|thumb|Výroba papíru]]&lt;br /&gt;
==== '''Význam papíru pro knihtisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením papíru byly zprvu kámen, hliněné tabulky a nejvíce známý papyrus a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Deskotisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se Diamantová sútra a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  Deskotisky ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Blokové knihy'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové knihy byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Tisk pomocí vyměnitelných liter'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů Sanden Remum. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Knihtisk v Evropě'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí kovových liter dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského kláštera Pfüfening u Řezna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev  Johanna  Gutenberga. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Technologie knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž odléval jednotlivá písmena, která se dala vyměňovat.  Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Gutenbergův vynález'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Rozšíření knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|Stránka z Kroniky trojanské 1468|thumb|Ukázka prvotisku z Kroniky trojánské]]&lt;br /&gt;
==== '''České prvotisky'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z donátů a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná Statuta synodalia Arnesti (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Další vývoj'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec Friedrich Koenig. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan William Bullock rotační tiskový stroj. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil Robert Hoe asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Sázecí stroje'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) Otomara Mergenthalera. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je Tolbert Lanston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20421</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20421"/>
		<updated>2015-06-13T21:46:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter (písmenových kuželek).  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen ofsetovým tiskem (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání [[bibliofilií]]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Předchůdci knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy „Disk z Faistu“ nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Paper production.jpg|Paper production|thumb|Výroba papíru]]&lt;br /&gt;
==== '''Význam papíru pro knihtisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením papíru byly zprvu kámen, hliněné tabulky a nejvíce známý papyrus a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Deskotisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se Diamantová sútra a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  Deskotisky ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Blokové knihy'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové knihy byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Tisk pomocí vyměnitelných liter'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů Sanden Remum. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Knihtisk v Evropě'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí kovových liter dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského kláštera Pfüfening u Řezna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev  Johanna  Gutenberga. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Technologie knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž odléval jednotlivá písmena, která se dala vyměňovat.  Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Gutenbergův vynález'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Rozšíření knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|Stránka z Kroniky trojanské 1468|thumb|Ukázka prvotisku z Kroniky trojánské]]&lt;br /&gt;
==== '''České prvotisky'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z donátů a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná Statuta synodalia Arnesti (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Další vývoj'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec Friedrich Koenig. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan William Bullock rotační tiskový stroj. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil Robert Hoe asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Sázecí stroje'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) Otomara Mergenthalera. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je Tolbert Lanston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20420</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20420"/>
		<updated>2015-06-13T21:36:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter (písmenových kuželek).  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen ofsetovým tiskem (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání bibliofilií. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Předchůdci knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy „Disk z Faistu“ nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Paper production.jpg|Paper production|thumb|Výroba papíru]]&lt;br /&gt;
==== '''Význam papíru pro knihtisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením papíru byly zprvu kámen, hliněné tabulky a nejvíce známý papyrus a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Deskotisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se Diamantová sútra a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  Deskotisky ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Blokové knihy'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové knihy byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Tisk pomocí vyměnitelných liter'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů Sanden Remum. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Knihtisk v Evropě'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí kovových liter dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského kláštera Pfüfening u Řezna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev  Johanna  Gutenberga. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Technologie knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž odléval jednotlivá písmena, která se dala vyměňovat.  Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Gutenbergův vynález'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Rozšíření knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|Stránka z Kroniky trojanské 1468|thumb|Ukázka prvotisku z Kroniky trojánské]]&lt;br /&gt;
==== '''České prvotisky'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z donátů a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná Statuta synodalia Arnesti (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Další vývoj'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec Friedrich Koenig. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan William Bullock rotační tiskový stroj. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil Robert Hoe asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Sázecí stroje'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) Otomara Mergenthalera. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je Tolbert Lanston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20419</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20419"/>
		<updated>2015-06-13T21:27:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter (písmenových kuželek).  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen ofsetovým tiskem (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání bibliofilií. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Předchůdci knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy „Disk z Faistu“ nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Význam papíru pro knihtisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením papíru byly zprvu kámen, hliněné tabulky a nejvíce známý papyrus a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Deskotisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se Diamantová sútra a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  Deskotisky ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Blokové knihy'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové knihy byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Tisk pomocí vyměnitelných liter'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů Sanden Remum. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Knihtisk v Evropě'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí kovových liter dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského kláštera Pfüfening u Řezna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev  Johanna  Gutenberga. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Technologie knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž odléval jednotlivá písmena, která se dala vyměňovat.  Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Gutenbergův vynález'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Rozšíření knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|Stránka z Kroniky trojanské 1468|thumb|Ukázka prvotisku z Kroniky trojánské]]&lt;br /&gt;
==== '''České prvotisky'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z donátů a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná Statuta synodalia Arnesti (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Další vývoj'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec Friedrich Koenig. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan William Bullock rotační tiskový stroj. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil Robert Hoe asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Sázecí stroje'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) Otomara Mergenthalera. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je Tolbert Lanston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20418</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20418"/>
		<updated>2015-06-13T21:25:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|Stránka z Kroniky trojanské 1468|thumb|Ukázka prvotisku z Kroniky trojánské]]&lt;br /&gt;
'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter (písmenových kuželek).  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen ofsetovým tiskem (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání bibliofilií. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Předchůdci knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy „Disk z Faistu“ nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Význam papíru pro knihtisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením papíru byly zprvu kámen, hliněné tabulky a nejvíce známý papyrus a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Deskotisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se Diamantová sútra a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  Deskotisky ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Blokové knihy'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové knihy byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Tisk pomocí vyměnitelných liter'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů Sanden Remum. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Knihtisk v Evropě'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí kovových liter dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského kláštera Pfüfening u Řezna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev  Johanna  Gutenberga. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Technologie knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž odléval jednotlivá písmena, která se dala vyměňovat.  Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Gutenbergův vynález'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Rozšíření knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''České prvotisky'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z donátů a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná Statuta synodalia Arnesti (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Další vývoj'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec Friedrich Koenig. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan William Bullock rotační tiskový stroj. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil Robert Hoe asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Sázecí stroje'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) Otomara Mergenthalera. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je Tolbert Lanston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20417</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20417"/>
		<updated>2015-06-13T21:24:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Vývoj knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter (písmenových kuželek).  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen ofsetovým tiskem (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání bibliofilií. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Stránka z Kroniky trojanské 1468.gif|Stránka z Kroniky trojanské 1468|thumb|Ukázka prvotisku z Kroniky trojánské]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Předchůdci knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy „Disk z Faistu“ nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Význam papíru pro knihtisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením papíru byly zprvu kámen, hliněné tabulky a nejvíce známý papyrus a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Deskotisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se Diamantová sútra a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  Deskotisky ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Blokové knihy'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové knihy byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Tisk pomocí vyměnitelných liter'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů Sanden Remum. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Knihtisk v Evropě'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí kovových liter dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského kláštera Pfüfening u Řezna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev  Johanna  Gutenberga. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Technologie knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž odléval jednotlivá písmena, která se dala vyměňovat.  Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Gutenbergův vynález'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Rozšíření knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''České prvotisky'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z donátů a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná Statuta synodalia Arnesti (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Další vývoj'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec Friedrich Koenig. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan William Bullock rotační tiskový stroj. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil Robert Hoe asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Sázecí stroje'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) Otomara Mergenthalera. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je Tolbert Lanston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20416</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20416"/>
		<updated>2015-06-13T20:53:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Vývoj knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter (písmenových kuželek).  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen ofsetovým tiskem (tiskem z plochy)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot;&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání bibliofilií. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Předchůdci knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot;&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy „Disk z Faistu“ nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot;&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Význam papíru pro knihtisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením papíru byly zprvu kámen, hliněné tabulky a nejvíce známý papyrus a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot;&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Deskotisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se Diamantová sútra a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;  Deskotisky ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Blokové knihy'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové knihy byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot;&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Tisk pomocí vyměnitelných liter'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů Sanden Remum. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Knihtisk v Evropě'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí kovových liter dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského kláštera Pfüfening u Řezna.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kneidl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev  Johanna  Gutenberga. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Technologie knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž odléval jednotlivá písmena, která se dala vyměňovat.  Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Gutenbergův vynález'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Rozšíření knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt; Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''České prvotisky'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z donátů a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná Statuta synodalia Arnesti (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bohatcova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Další vývoj'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec Friedrich Koenig. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan William Bullock rotační tiskový stroj. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil Robert Hoe asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;smetacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu&amp;lt;ref name=&amp;quot;voit&amp;quot; /&amp;gt;. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Sázecí stroje'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) Otomara Mergenthalera. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je Tolbert Lanston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bann&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20415</id>
		<title>Vývoj knihtisku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDvoj_knihtisku&amp;diff=20415"/>
		<updated>2015-06-13T20:31:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: Založena nová stránka s textem „== '''Vývoj knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ==  '''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí mís…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Vývoj knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihtisk''' je nejstarší technikou tisku z výšky. Principem je vyzvednout tištěný prvek nad netisknoucí místa. Následně je na vyvýšený povrch nanesena barva a přitlačením povrchu tiskové formy k papíru je vytvořen otisk.  V tradičním knihtisku se užívá pro tisk textu kovových liter (písmenových kuželek).  Desítky let byl základní tiskařskou technologií. V dnešní době je nahrazen ofsetovým tiskem (tiskem z plochy)&amp;lt;ref&amp;gt;BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nadále se využívá pro vydávání bibliofilií. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Předchůdci knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za pradávné předky knihtisku by se dala považovat i razítka a pečetítka z oblasti sumersko – asyrsko – babylonské kolem 3. tisíciletí př.n.l. Z této doby se dochovaly miniaturní kamenné válečky sloužící na pečetění ještě nevypálených hliněných destiček.&amp;lt;ref&amp;gt;VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou známé také nápisy na cihlách vytvořené razítky z pálené hlíny. Důkazem užití razidel je hliněný kotouč z dosud nerozluštěnými hyeroglyfy „Disk z Faistu“ nalezený na Krétě. Vznikl mezi roky 1700 až 1600 př.n.l.&amp;lt;ref&amp;gt;KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Význam papíru pro knihtisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Materiály pro psaní a tisk před rozšířením papíru byly zprvu kámen, hliněné tabulky a nejvíce známý papyrus a pergamen. Tyto materiály byly komplikované na výrobu, a proto jejich použití bylo omezené.  Výroba papíru z bavlněných hadrů byla v Číně známá již od roku 100 př. n. l. Do Evropy se dostává až v polovině 12. století. Do střední Evropy pak ve 14. století.&amp;lt;ref&amp;gt;SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Význam papíru byl doceněn později. Stal se jedním z důležitých mezníků k tomu, aby se knihtisk mohl vůbec uplatnit. Vývoj výroby papíru ovlivnil i tiskařské technologie později, zejména začátkem 19. století.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Deskotisk'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí dřevěných bloků se začaly vytvářet knihy v Číně asi v 6. století. Doklad o mechanickém tisku je z Číny z roku 868. Jedná se o buddhistický text tištěný z dřevěných desek. Nazývá se Diamantová sútra a byl objeven v jeskyních kláštera Tisíce Buddhů.  Deskotisky ze dřeva - dřevotisky vznikly vyřezáním zrcadlově převrácených znaků a poté tiskem na papír. Staré deskotisky jsou také známé z Koreje a Japonska. V Evropě se tato technika používala později, a to na tisk svatých obrázků nebo hracích karet. Slepením jednotlivých listů vznikaly blokové knihy, které byly potištěny z jedné strany.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Blokové knihy'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blokové knihy byly vyráběny krátce před vynálezem knihtisku. Výrobou těchto knih se zabýval v první polovině 15. století Laurens Janszoon de Coster z Haarlemu. Někdy právě jemu býval přisuzován vynález knihtisku.&amp;lt;ref&amp;gt;BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Tisk pomocí vyměnitelných liter'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 11. století je v Číně znám tisk pomocí vyměnitelných, znovupoužitelných liter. Za objevitele tohoto způsobu tisku je považován čínský kovář Pi -Sheng. Ten zhotovoval ručně písmena z pálené hlíny a poté je voskem lepil na kovové desky.  Po rozmnožení naskládaných písmen se deska rozehřála. Voskový tmel povolil a písmena se dala přeskupit. V Koreji zkoušeli využívat keramické litery, potom je odlévali z mosazných, bronzových a olověných směsí. V roce 1234 byla vytištěna kovovými literami celá kniha – svod zákonů Sanden Remum. Avšak vývoj technologie v těchto oblastech upadl, neboť nebyla vhodná pro tisk složitého charakteru tamních písem. Lépe vyhovoval uvedený deskotisk.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Knihtisk v Evropě'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do Evropy se tisk pomocí kovových liter dostal jen okrajově. Ve 12. století vznikl sedmnáctiřádkový nápis do hliněné desky z roku 1119, vytlačený jednotlivými písmenovými razidly, u příležitosti zasvěcení kostela sv. Jiří v benediktinského kláštera Pfüfening u Řezna. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Evropě je považován za klíčový mezník vývoje knihtisku objev  Johanna  Gutenberga. První doklad Gutenbergova způsobu tisku pocházejí z konce 40. let 15. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Technologie knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byla vytvořena forma, v níž odléval jednotlivá písmena, která se dala vyměňovat.  Gutenberg o užití kovových liter v Číně a Koreji s největší pravděpodobností nevěděl.  Byl vyučený brusič drahokamů a zlatník. V těchto řemeslech bylo zvykem užívat kovových razidel, stejně jako knihvazači, kteří si usnadňovali ruční řezbu při výrobě nápisů knižní vazby. Gutenberg pro tisk využíval dřevěného lisu, jehož konstrukce vycházela údajně z mechanizmu lisu vinařského. Sazba byla do lisu upevněna v rámu. Barva se na formu nanášela pomocí dřevěných držadel s polštářky z ovčí kůže (později se barva nanášela válečky). Před tiskem se navlhčoval papírový arch.  Lis se ovládal otáčením kola, které pohybovalo dřevěným šroubem a přibližoval tak desku k tiskové formě s barvou a papírem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Gutenbergův vynález'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„ Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá však ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces, jehož hlavními složkami byly: pohyblivé litery, konstrukce licího strojku, vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu, vhodné tiskové barvy a neposledně konstrukce tiskařského lisu.“'' (Bohatcová, str. 120)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Rozšíření knihtisku'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihtisk se po Evropě rychle rozšířil. Zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století. Do roku 1500 je uváděno přes 1100 dílen ve více než 250 evropských městech. * Podle odhadů bylo do konce 15. století vytištěno 27 000 tisků; z hoho 77,5 % tvořily tisky latinské, 22% tisky v národních jazycích a nepatrnou část tisky hebrejské, řecké, staroslověnské.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''České prvotisky'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Čechách do roku 1500 vzniklo asi 44 tisků, na Moravě je známo asi 23 tisků. Jedná se o kalendáře, listy z donátů a formuláře z odpustkových listů.&lt;br /&gt;
Badatelé se neshodují, zda prvenství v tisku první české knihy patří často citované Kronice trojánské. V jejím vydání je uveden datum 1468, ten však je odborníky považován za datum převzatý z rukopisné předlohy a nikoliv za datum tisku. K nejstarším tiskům (inkunábulím) patří také latinsky psaná Statuta synodalia Arnesti (Statuta Arnošta z Pardubic). Jedná se o tisk vydaný v Plzni v roce 1476.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Další vývoj'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Po celá tři staletí zůstal Gutenbergův lis téměř bez větší změny. Na konci 18. století nahradil Angličan Charles Stanhope původní dřevěný lis železným s pákovým ovládáním.  &lt;br /&gt;
* Noviny The Times byly v roce 1814 tištěny na rychlém válcovém lisu s parním pohonem.  Tento tiskařský lis sestavil Němec Friedrich Koenig. Rychlost lisu byla desetkrát větší, proto bylo možné vydávat noviny ve velkém.&lt;br /&gt;
* V roce 1865 představil Američan William Bullock rotační tiskový stroj. Vznikl na základě rotačního stroje, který postavil Robert Hoe asi v roce 1846. Ten tiskl na papír, který se odvíjel z kotouče. Mezi válci s matricemi procházel pruh papíru.&lt;br /&gt;
* Známý je také šlapací lis, který byl určený pro tisk menších nákladů.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Vývoj sazby písma'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně skládal sazeč kovové litery po řádcích do tzv. sázítek. Hotové řádky vkládal na připravenou desku. Následovala práce s barvou a lisem. Sazba se po tisku mohla znovu rozmetat a použít na jiné dílo. Uvádí se, že sazeč seřadil až 1000 znaků za hodinu. Pro potřeby rychlejšího tisku, to pro tiskařskou dílnu znamenalo několik dalších sazečů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Sázecí stroje'''&amp;lt;br /&amp;gt; ====&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V roce 1886 byl použit k rychlejšímu tisku sázecí stroj (linotyp) Otomara Mergenthalera. Tiskař využívá klávesnici podobně jako u psacího stroje a stroj sám odléval z kovu celé řádky. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O čtyři roky později v roce 1890 byl představen systém Monotype jehož autorem je Tolbert Lanston.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Sázecí přístroje byly dalším mezníkem v oblasti tisku. Přinesly možnost sázení liter stejně rychle jako psát daný text na stroji.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zmíněné technologie byly využívány až do osmdesátých let dvacátého století. Byly nahrazeny fotosazbou, kterou následovala digitální sazba.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Použitá literatura'''&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BANN, David. Polygrafická příručka. V Praze: Slovart, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7391-029-7.&lt;br /&gt;
* VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.&lt;br /&gt;
* KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.&lt;br /&gt;
* SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. 1. vyd. Praha: Albatros, 1981, 337 s.&lt;br /&gt;
* BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
* PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. 2. (přeprac. a dopl.) vyd. Praha: Albatros, 1988, 269 s.&lt;br /&gt;
* Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18009</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18009"/>
		<updated>2015-03-01T14:03:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zdenka.Trnkova: /* Knihovnické zaměření */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kvantitativní metody informační vědy || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uchopení informační společnosti informační vědou || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitalizace a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovnické služby a duševní vlastnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Znalosti, vědění a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| HCI || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Teorie nových médií: přístupy a perspektivy || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo) mediální archeologie a genealogie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hypertextové teorie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studium softwaru a teorie kódu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Politické aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studia kyberkultury a kyberpunk|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vizuální studia a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Filozofie techniky a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média || || ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační politiky USA a EU|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Chápání informační politiky|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Současné nástroje informační politiky na úrovni EU|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Řízení informační politiky na národní úrovni|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Současný vývoj a výzkum|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Monitoring a hodnocení|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Komunikační proces|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské rozhraní (user interface)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| || || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A1 Východiska informační vědy a teorie informace || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A18 Základní extenzionální model: popis a příklady || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A23 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy ||Kovaříková, Lenka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A24 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Informační asymetrie, pojem, typologie || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Efekty podnikové informatiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Princip, struktura a typy expertních systémů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Popište roli cenového mechanismu v ekonomice a uveďte v čem spočívá informační funkce ceny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22. Typologie knižní obálky, autorská kniha. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23. Hlavní zásady typografie. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Základní druhy knihoven v evropském středověku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození). || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Jiří Melantrich z Aventýnu. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Daniel Adam z Veleslavína. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17. Karel František Rosenmüller. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19. Josef Čapek a kniha || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Kontrola !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. Kniha v exilu a samizdatu|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).|| ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zdenka.Trnkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>