<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Zuzana.Fiserova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Zuzana.Fiserova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Zuzana.Fiserova"/>
	<updated>2026-05-11T19:38:06Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=29524</id>
		<title>Budování fondu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=29524"/>
		<updated>2016-01-13T19:42:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Veřejná knihovna]] má zajišťovat přístup k informacím široké veřejnosti, uspokojovat potřeby vzdělávání, rekreace a osobního rozvoje uživatelům knihovny a zpřístupňovat veřejnosti kulturní odkaz minulosti. K tomuto všemu jí napomáhá systematické budování fondu, který musí obsahovat informace uspokojující potřeby všech uživatelů a který by neměl být ze žádných důvodů cenzurován.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budování fondu probíhá v návaznosti na poskytované služby, ale výjimku tvoří konzervační fond. Důležitý je obsah fondu, nikoliv rozsah a fond by se měl obsahově zaměřovat na danou komunitu. Při budování fondu probíhá zařazování nových titulů, ale zároveň i vyřazování starých, poškozených či neaktuálních knih a informačních zdrojů. Měla by se zajistit provázanost mezi sekundárními a primárními zdroji a zpřístupnění virtuálních fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Strategie budování fondu''' ==&lt;br /&gt;
Při budování fondu by si měla každá instituce stanovit tzv. akviziční politiku &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;&amp;gt;KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [Praha] : Národní knihovna ČR, c2005 [cit.2009-10-10]. Dostupné na: http://aleph.nkp.cz/F/SM4TF7KUHN3F8GYRK1ALFJX31H2GSR5AUJ6HC8P2ITMXXEJNJD-18477?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000007649&amp;lt;/ref&amp;gt;- soubor zásad, které se uplatňují při doplňování knihovních fondů, která by měla být zpracována písemně a měla by zahrnovat tyto hlavní body:&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Hana. Akviziční politika městských knihoven se zaměřením na knihovnu Jiřího Mahena v Brně.[online]. Brno, 2010 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/166479/ff_b/. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Pro koho se knihovní fond buduje (charakteristika uživatelů – např. věk, vzdělání, zájmy)&lt;br /&gt;
* Jakým směrem se bude vyvíjet (tematika, jazyk, druhy dokumentů)&lt;br /&gt;
* Jakými způsoby a jaké [[dokument]]y v jakých formátech se budou doplňovat &lt;br /&gt;
* Jak se bude fond hodnotit (kvalitativně i kvantitativně)&lt;br /&gt;
* Jak a jestli se do budování fondu zapojí uživatelé&lt;br /&gt;
* Jak budeme plánovat a vytvářet rozpočet (peníze od zřizovatele, dary, granty)&lt;br /&gt;
* Jak budeme při budování fondu spolupracovat s jinými institucemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Stavění fondu ve volném výběru''' ==&lt;br /&gt;
Volný výběr je fond, ve kterém jsou dokumenty umístěny na regálech, ke kterým mají čtenáři volný přístup- může to být celý fond nebo jen jeho část. Výhodou tohoto fondu je bezprostřední kontakt s dokumentem- inspirace při výběru podobných děl a čtenář neztrácí čas. Nevýhodou jsou pak nároky na kontrolu stavění a na ochranu fondu a nároky na prostor. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Stavění věcné''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto stavění plní hlavní roli obsah dokumentu. &lt;br /&gt;
* '''Systematické'''&lt;br /&gt;
** Dokumenty mají svá místa určena pomocí daného systému (např. MDT), který daná knihovna používá &lt;br /&gt;
** Toto stavění je vhodné pro odbornou literaturu či speciální druhy dokumentů ([[patent]]y, normy,…)&lt;br /&gt;
* '''Systematicko-pořadové'''&lt;br /&gt;
** Dokumenty se třídí podle hlavních vědních oborů, uvnitř jsou pak stavěny v pořadí, v jakém byly do knihovny získány &lt;br /&gt;
** Toto stavění se hodí pro volný výběr, pro stavění odborné literatury, speciálních fondů (hudebnin) nebo pro příruční knihovny&lt;br /&gt;
* '''Systematicko-abecední''' &lt;br /&gt;
** Dokumenty jsou řazeny podle skupin použitého třídění podle oborů a uvnitř jednotlivé skupiny abecedně podle autora, u anonymních děl podle názvů&lt;br /&gt;
** Mezi výhody tohoto stavění patří, že všechna díla jednoho autora, která pojednávají o stejném tématu, najdeme u sebe&lt;br /&gt;
** Toto stavění se využívá ve volném výběru knih, ke stavění periodik, patentové či firemní literatury&lt;br /&gt;
* '''Tematické''' &lt;br /&gt;
** Dokumenty shodujících se tématem, či příbuzné dokumenty, které se staví podle témat, která jsou uspořádána abecedně &lt;br /&gt;
** Toto stavění je vhodné spíše pro knihovny menšího typy či pro vyčlenění určitého dílčího fondu &lt;br /&gt;
'''2. Stavění formální''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U stavění formálního je důležitý nějaký vnější znak dokumentu. Jde o stavění pevné, které je uzavřené posledním získaným dokumentem. Výhodou tohoto stavění může být úspora místa či vytváření jednoduchých signatur. Naopak nevýhodou formálního stavění je složité vyhledávání dokumentu v katalogu či roztroušení knih jednoho oboru po celém fondu.&lt;br /&gt;
* '''Abecední stavění'''&lt;br /&gt;
** Stavění podle jmen autorů či prvních slov z názvů v případě anonymních děl&lt;br /&gt;
** Výhodou tohoto stavění je seskupení všech děl jednoho autora k sobě, nevýhodou je pak náročnost na prostor&lt;br /&gt;
** Stavění vhodně pro beletrii ve veřejných knihovnách&lt;br /&gt;
* '''Názvové stavění'''&lt;br /&gt;
** Používá se zejména pro úzce oborově zaměřené fondy, hlavně u periodik &lt;br /&gt;
* '''Numerické stavění''' &lt;br /&gt;
** Stavění pro speciální druhy dokumentů, jako jsou normy, výzkumné zprávy, patentové dokumenty a mnoho dalších&lt;br /&gt;
* '''Geograficko-numerické stavění''' &lt;br /&gt;
** Stavění pro speciální druhy dokumentů, které se musí rozčlenit na dokumenty vydané v různých zemích či dokumenty o různých zemích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Stavění ve skladech, uzavřených fondech''' == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Formátové stavění'''&lt;br /&gt;
* Stavění podle formátu dokumentů &lt;br /&gt;
'''2. Přírůstkové stavění''' &lt;br /&gt;
* Stavění dokumentů podle přírůstkového čísla, které zároveň plní funkci signatury&lt;br /&gt;
* Toto stavění se může kombinovat se stavěním formátovým &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Věcné pořádání'''==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací je dílčí proces vstupního zpracování a pořádání informací podle jejich obsahu. Jedná se nejen o pořádání dokumentů, ale i pořádání záznamů o dokumentech. Obsah (téma, předmět) informací je vyjádřen obsahovými údaji, které se vyjadřují pomocí pořádacích znaků, tedy výrazy přirozeného jazyka či znaky umělého jazyka.&lt;br /&gt;
V nejjednodušší podobě se jedná o slova převzatá z názvu či podnázvu dokumentu, ale i o slova převzatá z jiných míst v dokumentu, z referátu či anotace dokumentu. Ve složitější podobě jde o znaky umělého jazyka a jejich různé kombinace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy věcného pořádání informací:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Systematické'''&lt;br /&gt;
* U tohoto pořádání jsou informace vřazovány do systému vědních oborů a oborů praxe&lt;br /&gt;
* Slovní formulace obsahu dokument bývá často nahrazena znaky umělého jazyka&lt;br /&gt;
* Příkladem je [[Mezinárodní desetinné třídění]] či Deweyho desetinné třídění &lt;br /&gt;
'''2. Předmětové'''&lt;br /&gt;
* U tohoto druhu věcného pořádání je obsahu dokumentu vyjádřen slovně v podobě hesla&lt;br /&gt;
* Tyto hesla jsou vřazována do systému abecedně, čímž se k sobě dostanou stejně znějící hesla&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Systémy notací'''== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Notace je symbol, který je vyjádřený posloupností znaků používaný k označení tříd klasifikačního schématu, popř. tzv. notační systém těchto symbolů zahrnující i pravidla pro jejich správné užívání. Je žádoucí, aby notace umožňovala začlenění nových entit do klasifikačního schématu, byla snadno srozumitelná a zapamatovatelná. Rozlišuje se mnoho druhů notací, např. podle použitých znaků se rozlišuje alfabetická, alfanumerická, čistá, numerická a smíšená notace, podle počtu použitých znaků např. notace binární a podle struktury se vyčleňuje notace strukturovaná, expanzivní, hierarchická a lineární.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním druhem notace je signatura neboli číselné či alfanumerické vyjádření místa uložení knihovní jednotky v knihovním fondu dané instituce.  Jedním druhem signatury je tzv. katerizace, kdy se k notaci přiřadí „klíč“ podle jména autora, tedy první písmeno + číslo (např. B4).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Cutterovo číslo'''==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přiřazování alfanumerických znaků dokumentům, které jsou uspořádány pomocí abecedního stavění. Cutterovo číslo obsahuje jedno či dvě počáteční písmena a arabské číslice. Ačkoliv se Cutterovo číslo používá většinou jen pro jména autorů, může se použít i pro názvy, předměty, geografické oblasti a další.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Odkazy'''==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Reference'''===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Použitá literatura'''===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z:http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVOŘÁKOVÁ, Hana. Akviziční politika městských knihoven se zaměřením na knihovnu Jiřího Mahena v Brně.[online]. Brno, 2010 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/166479/ff_b/. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [Praha] : Národní knihovna ČR, c2005 [cit.2016-10-11]. Dostupné na: http://aleph.nkp.cz/F/SM4TF7KUHN3F8GYRK1ALFJX31H2GSR5AUJ6HC8P2ITMXXEJNJD-11442?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000013358&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [Praha] : Národní knihovna ČR, c2005 [cit.2009-10-10]. Dostupné na: http://aleph.nkp.cz/F/SM4TF7KUHN3F8GYRK1ALFJX31H2GSR5AUJ6HC8P2ITMXXEJNJD-18477?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000007649&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven [online]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky- Knihovnický Institut, 2012 [cit. 2016-01-11]. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/series/147-cs.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Klíčová slova'''===&lt;br /&gt;
Budování fondu, Stavění fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=29522</id>
		<title>Budování fondu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=29522"/>
		<updated>2016-01-13T19:25:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Veřejná knihovna]] má zajišťovat přístup k informacím široké veřejnosti, uspokojovat potřeby vzdělávání, rekreace a osobního rozvoje uživatelům knihovny a zpřístupňovat veřejnosti kulturní odkaz minulosti. K tomuto všemu jí napomáhá systematické budování fondu, který musí obsahovat informace uspokojující potřeby všech uživatelů a který by neměl být ze žádných důvodů cenzurován.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budování fondu probíhá v návaznosti na poskytované služby, ale výjimku tvoří konzervační fond. Důležitý je obsah fondu, nikoliv rozsah a fond by se měl obsahově zaměřovat na danou komunitu. Při budování fondu probíhá zařazování nových titulů, ale zároveň i vyřazování starých, poškozených či neaktuálních knih a informačních zdrojů. Měla by se zajistit provázanost mezi sekundárními a primárními zdroji a zpřístupnění virtuálních fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Strategie budování fondu''' ==&lt;br /&gt;
Při budování fondu by si měla každá instituce stanovit tzv. akviziční politiku &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;&amp;gt;KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [Praha] : Národní knihovna ČR, c2005 [cit.2009-10-10]. Dostupné na: http://aleph.nkp.cz/F/SM4TF7KUHN3F8GYRK1ALFJX31H2GSR5AUJ6HC8P2ITMXXEJNJD-18477?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000007649&amp;lt;/ref&amp;gt;- soubor zásad, které se uplatňují při doplňování knihovních fondů, která by měla být zpracována písemně a měla by zahrnovat tyto hlavní body:&lt;br /&gt;
* Pro koho se knihovní fond buduje (charakteristika uživatelů – např. věk, vzdělání, zájmy)&lt;br /&gt;
* Jakým směrem se bude vyvíjet (tematika, jazyk, druhy dokumentů)&lt;br /&gt;
* Jakými způsoby a jaké [[dokument]]y v jakých formátech se budou doplňovat &lt;br /&gt;
* Jak se bude fond hodnotit (kvalitativně i kvantitativně)&lt;br /&gt;
* Jak a jestli se do budování fondu zapojí uživatelé&lt;br /&gt;
* Jak budeme plánovat a vytvářet rozpočet (peníze od zřizovatele, dary, granty)&lt;br /&gt;
* Jak budeme při budování fondu spolupracovat s jinými institucemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Stavění fondu ve volném výběru''' ==&lt;br /&gt;
Volný výběr je fond, ve kterém jsou dokumenty umístěny na regálech, ke kterým mají čtenáři volný přístup- může to být celý fond nebo jen jeho část. Výhodou tohoto fondu je bezprostřední kontakt s dokumentem- inspirace při výběru podobných děl a čtenář neztrácí čas. Nevýhodou jsou pak nároky na kontrolu stavění a na ochranu fondu a nároky na prostor. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Stavění věcné''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto stavění plní hlavní roli obsah dokumentu. &lt;br /&gt;
* '''Systematické'''&lt;br /&gt;
** Dokumenty mají svá místa určena pomocí daného systému (např. MDT), který daná knihovna používá &lt;br /&gt;
** Toto stavění je vhodné pro odbornou literaturu či speciální druhy dokumentů ([[patent]]y, normy,…)&lt;br /&gt;
* '''Systematicko-pořadové'''&lt;br /&gt;
** Dokumenty se třídí podle hlavních vědních oborů, uvnitř jsou pak stavěny v pořadí, v jakém byly do knihovny získány &lt;br /&gt;
** Toto stavění se hodí pro volný výběr, pro stavění odborné literatury, speciálních fondů (hudebnin) nebo pro příruční knihovny&lt;br /&gt;
* '''Systematicko-abecední''' &lt;br /&gt;
** Dokumenty jsou řazeny podle skupin použitého třídění podle oborů a uvnitř jednotlivé skupiny abecedně podle autora, u anonymních děl podle názvů&lt;br /&gt;
** Mezi výhody tohoto stavění patří, že všechna díla jednoho autora, která pojednávají o stejném tématu, najdeme u sebe&lt;br /&gt;
** Toto stavění se využívá ve volném výběru knih, ke stavění periodik, patentové či firemní literatury&lt;br /&gt;
* '''Tematické''' &lt;br /&gt;
** Dokumenty shodujících se tématem, či příbuzné dokumenty, které se staví podle témat, která jsou uspořádána abecedně &lt;br /&gt;
** Toto stavění je vhodné spíše pro knihovny menšího typy či pro vyčlenění určitého dílčího fondu &lt;br /&gt;
'''2. Stavění formální''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U stavění formálního je důležitý nějaký vnější znak dokumentu. Jde o stavění pevné, které je uzavřené posledním získaným dokumentem. Výhodou tohoto stavění může být úspora místa či vytváření jednoduchých signatur. Naopak nevýhodou formálního stavění je složité vyhledávání dokumentu v katalogu či roztroušení knih jednoho oboru po celém fondu.&lt;br /&gt;
* '''Abecední stavění'''&lt;br /&gt;
** Stavění podle jmen autorů či prvních slov z názvů v případě anonymních děl&lt;br /&gt;
** Výhodou tohoto stavění je seskupení všech děl jednoho autora k sobě, nevýhodou je pak náročnost na prostor&lt;br /&gt;
** Stavění vhodně pro beletrii ve veřejných knihovnách&lt;br /&gt;
* '''Názvové stavění'''&lt;br /&gt;
** Používá se zejména pro úzce oborově zaměřené fondy, hlavně u periodik &lt;br /&gt;
* '''Numerické stavění''' &lt;br /&gt;
** Stavění pro speciální druhy dokumentů, jako jsou normy, výzkumné zprávy, patentové dokumenty a mnoho dalších&lt;br /&gt;
* '''Geograficko-numerické stavění''' &lt;br /&gt;
** Stavění pro speciální druhy dokumentů, které se musí rozčlenit na dokumenty vydané v různých zemích či dokumenty o různých zemích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Stavění ve skladech, uzavřených fondech''' == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Formátové stavění'''&lt;br /&gt;
* Stavění podle formátu dokumentů &lt;br /&gt;
'''2. Přírůstkové stavění''' &lt;br /&gt;
* Stavění dokumentů podle přírůstkového čísla, které zároveň plní funkci signatury&lt;br /&gt;
* Toto stavění se může kombinovat se stavěním formátovým &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Věcné pořádání'''==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací je dílčí proces vstupního zpracování a pořádání informací podle jejich obsahu. Jedná se nejen o pořádání dokumentů, ale i pořádání záznamů o dokumentech. Obsah (téma, předmět) informací je vyjádřen obsahovými údaji, které se vyjadřují pomocí pořádacích znaků, tedy výrazy přirozeného jazyka či znaky umělého jazyka.&lt;br /&gt;
V nejjednodušší podobě se jedná o slova převzatá z názvu či podnázvu dokumentu, ale i o slova převzatá z jiných míst v dokumentu, z referátu či anotace dokumentu. Ve složitější podobě jde o znaky umělého jazyka a jejich různé kombinace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy věcného pořádání informací:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Systematické'''&lt;br /&gt;
* U tohoto pořádání jsou informace vřazovány do systému vědních oborů a oborů praxe&lt;br /&gt;
* Slovní formulace obsahu dokument bývá často nahrazena znaky umělého jazyka&lt;br /&gt;
* Příkladem je [[Mezinárodní desetinné třídění]] či Deweyho desetinné třídění &lt;br /&gt;
'''2. Předmětové'''&lt;br /&gt;
* U tohoto druhu věcného pořádání je obsahu dokumentu vyjádřen slovně v podobě hesla&lt;br /&gt;
* Tyto hesla jsou vřazována do systému abecedně, čímž se k sobě dostanou stejně znějící hesla&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Systémy notací'''== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Notace je symbol, který je vyjádřený posloupností znaků používaný k označení tříd klasifikačního schématu, popř. tzv. notační systém těchto symbolů zahrnující i pravidla pro jejich správné užívání. Je žádoucí, aby notace umožňovala začlenění nových entit do klasifikačního schématu, byla snadno srozumitelná a zapamatovatelná. Rozlišuje se mnoho druhů notací, např. podle použitých znaků se rozlišuje alfabetická, alfanumerická, čistá, numerická a smíšená notace, podle počtu použitých znaků např. notace binární a podle struktury se vyčleňuje notace strukturovaná, expanzivní, hierarchická a lineární.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním druhem notace je signatura neboli číselné či alfanumerické vyjádření místa uložení knihovní jednotky v knihovním fondu dané instituce.  Jedním druhem signatury je tzv. katerizace, kdy se k notaci přiřadí „klíč“ podle jména autora, tedy první písmeno + číslo (např. B4).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Cutterovo číslo'''==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přiřazování alfanumerických znaků dokumentům, které jsou uspořádány pomocí abecedního stavění. Cutterovo číslo obsahuje jedno či dvě počáteční písmena a arabské číslice. Ačkoliv se Cutterovo číslo používá většinou jen pro jména autorů, může se použít i pro názvy, předměty, geografické oblasti a další.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Odkazy'''==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Reference'''===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Použitá literatura'''===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z:http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [Praha] : Národní knihovna ČR, c2005 [cit.2016-10-11]. Dostupné na: http://aleph.nkp.cz/F/SM4TF7KUHN3F8GYRK1ALFJX31H2GSR5AUJ6HC8P2ITMXXEJNJD-11442?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000013358&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [Praha] : Národní knihovna ČR, c2005 [cit.2009-10-10]. Dostupné na: http://aleph.nkp.cz/F/SM4TF7KUHN3F8GYRK1ALFJX31H2GSR5AUJ6HC8P2ITMXXEJNJD-18477?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000007649&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven [online]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky- Knihovnický Institut, 2012 [cit. 2016-01-11]. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/series/147-cs.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Klíčová slova'''===&lt;br /&gt;
Budování fondu, Stavění fondu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=29518</id>
		<title>Budování fondu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=29518"/>
		<updated>2016-01-13T19:00:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Veřejná knihovna]] má zajišťovat přístup k informacím široké veřejnosti, uspokojovat potřeby vzdělávání, rekreace a osobního rozvoje uživatelům knihovny a zpřístupňovat veřejnosti kulturní odkaz minulosti. K tomuto všemu jí napomáhá systematické budování fondu, který musí obsahovat informace uspokojující potřeby všech uživatelů a který by neměl být ze žádných důvodů cenzurován.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budování fondu probíhá v návaznosti na poskytované služby, ale výjimku tvoří konzervační fond. Důležitý je obsah fondu, nikoliv rozsah a fond by se měl obsahově zaměřovat na danou komunitu. Při budování fondu probíhá zařazování nových titulů, ale zároveň i vyřazování starých, poškozených či neaktuálních knih a informačních zdrojů. Měla by se zajistit provázanost mezi sekundárními a primárními zdroji a zpřístupnění virtuálních fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Strategie budování fondu''' ==&lt;br /&gt;
Při budování fondu by si měla každá instituce stanovit tzv. akviziční politiku- soubor zásad, které se uplatňují při doplňování knihovních fondů, která by měla být zpracována písemně a měla by zahrnovat tyto hlavní body: &lt;br /&gt;
* Pro koho se knihovní fond buduje (charakteristika uživatelů – např. věk, vzdělání, zájmy)&lt;br /&gt;
* Jakým směrem se bude vyvíjet (tematika, jazyk, druhy dokumentů)&lt;br /&gt;
* Jakými způsoby a jaké [[dokument]]y v jakých formátech se budou doplňovat &lt;br /&gt;
* Jak se bude fond hodnotit (kvalitativně i kvantitativně)&lt;br /&gt;
* Jak a jestli se do budování fondu zapojí uživatelé&lt;br /&gt;
* Jak budeme plánovat a vytvářet rozpočet (peníze od zřizovatele, dary, granty)&lt;br /&gt;
* Jak budeme při budování fondu spolupracovat s jinými institucemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Stavění fondu ve volném výběru''' ==&lt;br /&gt;
Volný výběr je fond, ve kterém jsou dokumenty umístěny na regálech, ke kterým mají čtenáři volný přístup- může to být celý fond nebo jen jeho část. Výhodou tohoto fondu je bezprostřední kontakt s dokumentem- inspirace při výběru podobných děl a čtenář neztrácí čas. Nevýhodou jsou pak nároky na kontrolu stavění a na ochranu fondu a nároky na prostor. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Stavění věcné''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto stavění plní hlavní roli obsah dokumentu. &lt;br /&gt;
* '''Systematické'''&lt;br /&gt;
** Dokumenty mají svá místa určena pomocí daného systému (např. MDT), který daná knihovna používá &lt;br /&gt;
** Toto stavění je vhodné pro odbornou literaturu či speciální druhy dokumentů ([[patent]]y, normy,…)&lt;br /&gt;
* '''Systematicko-pořadové'''&lt;br /&gt;
** Dokumenty se třídí podle hlavních vědních oborů, uvnitř jsou pak stavěny v pořadí, v jakém byly do knihovny získány &lt;br /&gt;
** Toto stavění se hodí pro volný výběr, pro stavění odborné literatury, speciálních fondů (hudebnin) nebo pro příruční knihovny&lt;br /&gt;
* '''Systematicko-abecední''' &lt;br /&gt;
** Dokumenty jsou řazeny podle skupin použitého třídění podle oborů a uvnitř jednotlivé skupiny abecedně podle autora, u anonymních děl podle názvů&lt;br /&gt;
** Mezi výhody tohoto stavění patří, že všechna díla jednoho autora, která pojednávají o stejném tématu, najdeme u sebe&lt;br /&gt;
** Toto stavění se využívá ve volném výběru knih, ke stavění periodik, patentové či firemní literatury&lt;br /&gt;
* '''Tematické''' &lt;br /&gt;
** Dokumenty shodujících se tématem, či příbuzné dokumenty, které se staví podle témat, která jsou uspořádána abecedně &lt;br /&gt;
** Toto stavění je vhodné spíše pro knihovny menšího typy či pro vyčlenění určitého dílčího fondu &lt;br /&gt;
'''2. Stavění formální''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U stavění formálního je důležitý nějaký vnější znak dokumentu. Jde o stavění pevné, které je uzavřené posledním získaným dokumentem. Výhodou tohoto stavění může být úspora místa či vytváření jednoduchých signatur. Naopak nevýhodou formálního stavění je složité vyhledávání dokumentu v katalogu či roztroušení knih jednoho oboru po celém fondu.&lt;br /&gt;
* '''Abecední stavění'''&lt;br /&gt;
** Stavění podle jmen autorů či prvních slov z názvů v případě anonymních děl&lt;br /&gt;
** Výhodou tohoto stavění je seskupení všech děl jednoho autora k sobě, nevýhodou je pak náročnost na prostor&lt;br /&gt;
** Stavění vhodně pro beletrii ve veřejných knihovnách&lt;br /&gt;
* '''Názvové stavění'''&lt;br /&gt;
** Používá se zejména pro úzce oborově zaměřené fondy, hlavně u periodik &lt;br /&gt;
* '''Numerické stavění''' &lt;br /&gt;
** Stavění pro speciální druhy dokumentů, jako jsou normy, výzkumné zprávy, patentové dokumenty a mnoho dalších&lt;br /&gt;
* '''Geograficko-numerické stavění''' &lt;br /&gt;
** Stavění pro speciální druhy dokumentů, které se musí rozčlenit na dokumenty vydané v různých zemích či dokumenty o různých zemích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Stavění ve skladech, uzavřených fondech''' == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Formátové stavění'''&lt;br /&gt;
* Stavění podle formátu dokumentů &lt;br /&gt;
'''2. Přírůstkové stavění''' &lt;br /&gt;
* Stavění dokumentů podle přírůstkového čísla, které zároveň plní funkci signatury&lt;br /&gt;
* Toto stavění se může kombinovat se stavěním formátovým &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Věcné pořádání'''==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací je dílčí proces vstupního zpracování a pořádání informací podle jejich obsahu. Jedná se nejen o pořádání dokumentů, ale i pořádání záznamů o dokumentech. Obsah (téma, předmět) informací je vyjádřen obsahovými údaji, které se vyjadřují pomocí pořádacích znaků, tedy výrazy přirozeného jazyka či znaky umělého jazyka.&lt;br /&gt;
V nejjednodušší podobě se jedná o slova převzatá z názvu či podnázvu dokumentu, ale i o slova převzatá z jiných míst v dokumentu, z referátu či anotace dokumentu. Ve složitější podobě jde o znaky umělého jazyka a jejich různé kombinace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy věcného pořádání informací:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Systematické'''&lt;br /&gt;
* U tohoto pořádání jsou informace vřazovány do systému vědních oborů a oborů praxe&lt;br /&gt;
* Slovní formulace obsahu dokument bývá často nahrazena znaky umělého jazyka&lt;br /&gt;
* Příkladem je [[Mezinárodní desetinné třídění]] či Deweyho desetinné třídění &lt;br /&gt;
'''2. Předmětové'''&lt;br /&gt;
* U tohoto druhu věcného pořádání je obsahu dokumentu vyjádřen slovně v podobě hesla&lt;br /&gt;
* Tyto hesla jsou vřazována do systému abecedně, čímž se k sobě dostanou stejně znějící hesla&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Systémy notací'''== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Notace je symbol, který je vyjádřený posloupností znaků používaný k označení tříd klasifikačního schématu, popř. tzv. notační systém těchto symbolů zahrnující i pravidla pro jejich správné užívání. Je žádoucí, aby notace umožňovala začlenění nových entit do klasifikačního schématu, byla snadno srozumitelná a zapamatovatelná. Rozlišuje se mnoho druhů notací, např. podle použitých znaků se rozlišuje alfabetická, alfanumerická, čistá, numerická a smíšená notace, podle počtu použitých znaků např. notace binární a podle struktury se vyčleňuje notace strukturovaná, expanzivní, hierarchická a lineární.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním druhem notace je signatura neboli číselné či alfanumerické vyjádření místa uložení knihovní jednotky v knihovním fondu dané instituce.  Jedním druhem signatury je tzv. katerizace, kdy se k notaci přiřadí „klíč“ podle jména autora, tedy první písmeno + číslo (např. B4).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Cutterovo číslo'''==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přiřazování alfanumerických znaků dokumentům, které jsou uspořádány pomocí abecedního stavění. Cutterovo číslo obsahuje jedno či dvě počáteční písmena a arabské číslice. Ačkoliv se Cutterovo číslo používá většinou jen pro jména autorů, může se použít i pro názvy, předměty, geografické oblasti a další.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Zdroje'''==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z:http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven [online]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky- Knihovnický Institut, 2012 [cit. 2016-01-11]. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/series/147-cs.pdf&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=29517</id>
		<title>Budování fondu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=29517"/>
		<updated>2016-01-13T18:58:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* Stavění fondu ve volném výběru */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Veřejná knihovna má zajišťovat přístup k informacím široké veřejnosti, uspokojovat potřeby vzdělávání, rekreace a osobního rozvoje uživatelům knihovny a zpřístupňovat veřejnosti kulturní odkaz minulosti. K tomuto všemu jí napomáhá systematické budování fondu, který musí obsahovat informace uspokojující potřeby všech uživatelů a který by neměl být ze žádných důvodů cenzurován.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budování fondu probíhá v návaznosti na poskytované služby, ale výjimku tvoří konzervační fond. Důležitý je obsah fondu, nikoliv rozsah a fond by se měl obsahově zaměřovat na danou komunitu. Při budování fondu probíhá zařazování nových titulů, ale zároveň i vyřazování starých, poškozených či neaktuálních knih a informačních zdrojů. Měla by se zajistit provázanost mezi sekundárními a primárními zdroji a zpřístupnění virtuálních fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Strategie budování fondu''' ==&lt;br /&gt;
Při budování fondu by si měla každá instituce stanovit tzv. akviziční politiku- soubor zásad, které se uplatňují při doplňování knihovních fondů, která by měla být zpracována písemně a měla by zahrnovat tyto hlavní body: &lt;br /&gt;
* Pro koho se knihovní fond buduje (charakteristika uživatelů – např. věk, vzdělání, zájmy)&lt;br /&gt;
* Jakým směrem se bude vyvíjet (tematika, jazyk, druhy dokumentů)&lt;br /&gt;
* Jakými způsoby a jaké [[dokument]]y v jakých formátech se budou doplňovat &lt;br /&gt;
* Jak se bude fond hodnotit (kvalitativně i kvantitativně)&lt;br /&gt;
* Jak a jestli se do budování fondu zapojí uživatelé&lt;br /&gt;
* Jak budeme plánovat a vytvářet rozpočet (peníze od zřizovatele, dary, granty)&lt;br /&gt;
* Jak budeme při budování fondu spolupracovat s jinými institucemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Stavění fondu ve volném výběru''' ==&lt;br /&gt;
Volný výběr je fond, ve kterém jsou dokumenty umístěny na regálech, ke kterým mají čtenáři volný přístup- může to být celý fond nebo jen jeho část. Výhodou tohoto fondu je bezprostřední kontakt s dokumentem- inspirace při výběru podobných děl a čtenář neztrácí čas. Nevýhodou jsou pak nároky na kontrolu stavění a na ochranu fondu a nároky na prostor. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Stavění věcné''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto stavění plní hlavní roli obsah dokumentu. &lt;br /&gt;
* '''Systematické'''&lt;br /&gt;
** Dokumenty mají svá místa určena pomocí daného systému (např. MDT), který daná knihovna používá &lt;br /&gt;
** Toto stavění je vhodné pro odbornou literaturu či speciální druhy dokumentů ([[patent]]y, normy,…)&lt;br /&gt;
* '''Systematicko-pořadové'''&lt;br /&gt;
** Dokumenty se třídí podle hlavních vědních oborů, uvnitř jsou pak stavěny v pořadí, v jakém byly do knihovny získány &lt;br /&gt;
** Toto stavění se hodí pro volný výběr, pro stavění odborné literatury, speciálních fondů (hudebnin) nebo pro příruční knihovny&lt;br /&gt;
* '''Systematicko-abecední''' &lt;br /&gt;
** Dokumenty jsou řazeny podle skupin použitého třídění podle oborů a uvnitř jednotlivé skupiny abecedně podle autora, u anonymních děl podle názvů&lt;br /&gt;
** Mezi výhody tohoto stavění patří, že všechna díla jednoho autora, která pojednávají o stejném tématu, najdeme u sebe&lt;br /&gt;
** Toto stavění se využívá ve volném výběru knih, ke stavění periodik, patentové či firemní literatury&lt;br /&gt;
* '''Tematické''' &lt;br /&gt;
** Dokumenty shodujících se tématem, či příbuzné dokumenty, které se staví podle témat, která jsou uspořádána abecedně &lt;br /&gt;
** Toto stavění je vhodné spíše pro knihovny menšího typy či pro vyčlenění určitého dílčího fondu &lt;br /&gt;
'''2. Stavění formální''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U stavění formálního je důležitý nějaký vnější znak dokumentu. Jde o stavění pevné, které je uzavřené posledním získaným dokumentem. Výhodou tohoto stavění může být úspora místa či vytváření jednoduchých signatur. Naopak nevýhodou formálního stavění je složité vyhledávání dokumentu v katalogu či roztroušení knih jednoho oboru po celém fondu.&lt;br /&gt;
* '''Abecední stavění'''&lt;br /&gt;
** Stavění podle jmen autorů či prvních slov z názvů v případě anonymních děl&lt;br /&gt;
** Výhodou tohoto stavění je seskupení všech děl jednoho autora k sobě, nevýhodou je pak náročnost na prostor&lt;br /&gt;
** Stavění vhodně pro beletrii ve veřejných knihovnách&lt;br /&gt;
* '''Názvové stavění'''&lt;br /&gt;
** Používá se zejména pro úzce oborově zaměřené fondy, hlavně u periodik &lt;br /&gt;
* '''Numerické stavění''' &lt;br /&gt;
** Stavění pro speciální druhy dokumentů, jako jsou normy, výzkumné zprávy, patentové dokumenty a mnoho dalších&lt;br /&gt;
* '''Geograficko-numerické stavění''' &lt;br /&gt;
** Stavění pro speciální druhy dokumentů, které se musí rozčlenit na dokumenty vydané v různých zemích či dokumenty o různých zemích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Stavění ve skladech, uzavřených fondech''' == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Formátové stavění'''&lt;br /&gt;
* Stavění podle formátu dokumentů &lt;br /&gt;
'''2. Přírůstkové stavění''' &lt;br /&gt;
* Stavění dokumentů podle přírůstkového čísla, které zároveň plní funkci signatury&lt;br /&gt;
* Toto stavění se může kombinovat se stavěním formátovým &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Věcné pořádání'''==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací je dílčí proces vstupního zpracování a pořádání informací podle jejich obsahu. Jedná se nejen o pořádání dokumentů, ale i pořádání záznamů o dokumentech. Obsah (téma, předmět) informací je vyjádřen obsahovými údaji, které se vyjadřují pomocí pořádacích znaků, tedy výrazy přirozeného jazyka či znaky umělého jazyka.&lt;br /&gt;
V nejjednodušší podobě se jedná o slova převzatá z názvu či podnázvu dokumentu, ale i o slova převzatá z jiných míst v dokumentu, z referátu či anotace dokumentu. Ve složitější podobě jde o znaky umělého jazyka a jejich různé kombinace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy věcného pořádání informací:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Systematické'''&lt;br /&gt;
* U tohoto pořádání jsou informace vřazovány do systému vědních oborů a oborů praxe&lt;br /&gt;
* Slovní formulace obsahu dokument bývá často nahrazena znaky umělého jazyka&lt;br /&gt;
* Příkladem je [[Mezinárodní desetinné třídění]] či Deweyho desetinné třídění &lt;br /&gt;
'''2. Předmětové'''&lt;br /&gt;
* U tohoto druhu věcného pořádání je obsahu dokumentu vyjádřen slovně v podobě hesla&lt;br /&gt;
* Tyto hesla jsou vřazována do systému abecedně, čímž se k sobě dostanou stejně znějící hesla&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Systémy notací'''== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Notace je symbol, který je vyjádřený posloupností znaků používaný k označení tříd klasifikačního schématu, popř. tzv. notační systém těchto symbolů zahrnující i pravidla pro jejich správné užívání. Je žádoucí, aby notace umožňovala začlenění nových entit do klasifikačního schématu, byla snadno srozumitelná a zapamatovatelná. Rozlišuje se mnoho druhů notací, např. podle použitých znaků se rozlišuje alfabetická, alfanumerická, čistá, numerická a smíšená notace, podle počtu použitých znaků např. notace binární a podle struktury se vyčleňuje notace strukturovaná, expanzivní, hierarchická a lineární.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním druhem notace je signatura neboli číselné či alfanumerické vyjádření místa uložení knihovní jednotky v knihovním fondu dané instituce.  Jedním druhem signatury je tzv. katerizace, kdy se k notaci přiřadí „klíč“ podle jména autora, tedy první písmeno + číslo (např. B4).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Cutterovo číslo'''==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přiřazování alfanumerických znaků dokumentům, které jsou uspořádány pomocí abecedního stavění. Cutterovo číslo obsahuje jedno či dvě počáteční písmena a arabské číslice. Ačkoliv se Cutterovo číslo používá většinou jen pro jména autorů, může se použít i pro názvy, předměty, geografické oblasti a další.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Zdroje'''==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z:http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven [online]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky- Knihovnický Institut, 2012 [cit. 2016-01-11]. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/series/147-cs.pdf&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=29516</id>
		<title>Budování fondu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=29516"/>
		<updated>2016-01-13T18:52:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* Strategie budování fondu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Veřejná knihovna má zajišťovat přístup k informacím široké veřejnosti, uspokojovat potřeby vzdělávání, rekreace a osobního rozvoje uživatelům knihovny a zpřístupňovat veřejnosti kulturní odkaz minulosti. K tomuto všemu jí napomáhá systematické budování fondu, který musí obsahovat informace uspokojující potřeby všech uživatelů a který by neměl být ze žádných důvodů cenzurován.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budování fondu probíhá v návaznosti na poskytované služby, ale výjimku tvoří konzervační fond. Důležitý je obsah fondu, nikoliv rozsah a fond by se měl obsahově zaměřovat na danou komunitu. Při budování fondu probíhá zařazování nových titulů, ale zároveň i vyřazování starých, poškozených či neaktuálních knih a informačních zdrojů. Měla by se zajistit provázanost mezi sekundárními a primárními zdroji a zpřístupnění virtuálních fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Strategie budování fondu''' ==&lt;br /&gt;
Při budování fondu by si měla každá instituce stanovit tzv. akviziční politiku- soubor zásad, které se uplatňují při doplňování knihovních fondů, která by měla být zpracována písemně a měla by zahrnovat tyto hlavní body: &lt;br /&gt;
* Pro koho se knihovní fond buduje (charakteristika uživatelů – např. věk, vzdělání, zájmy)&lt;br /&gt;
* Jakým směrem se bude vyvíjet (tematika, jazyk, druhy dokumentů)&lt;br /&gt;
* Jakými způsoby a jaké [[dokument]]y v jakých formátech se budou doplňovat &lt;br /&gt;
* Jak se bude fond hodnotit (kvalitativně i kvantitativně)&lt;br /&gt;
* Jak a jestli se do budování fondu zapojí uživatelé&lt;br /&gt;
* Jak budeme plánovat a vytvářet rozpočet (peníze od zřizovatele, dary, granty)&lt;br /&gt;
* Jak budeme při budování fondu spolupracovat s jinými institucemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Stavění fondu ve volném výběru''' ==&lt;br /&gt;
Volný výběr je fond, ve kterém jsou dokumenty umístěny na regálech, ke kterým mají čtenáři volný přístup- může to být celý fond nebo jen jeho část. Výhodou tohoto fondu je bezprostřední kontakt s dokumentem- inspirace při výběru podobných děl a čtenář neztrácí čas. Nevýhodou jsou pak nároky na kontrolu stavění a na ochranu fondu a nároky na prostor. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Stavění věcné''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto stavění plní hlavní roli obsah dokumentu. &lt;br /&gt;
* '''Systematické'''&lt;br /&gt;
** Dokumenty mají svá místa určena pomocí daného systému (např. MDT), který daná knihovna používá &lt;br /&gt;
** Toto stavění je vhodné pro odbornou literaturu či speciální druhy dokumentů (patenty, normy,…)&lt;br /&gt;
* '''Systematicko-pořadové'''&lt;br /&gt;
** Dokumenty se třídí podle hlavních vědních oborů, uvnitř jsou pak stavěny v pořadí, v jakém byly do knihovny získány &lt;br /&gt;
** Toto stavění se hodí pro volný výběr, pro stavění odborné literatury, speciálních fondů (hudebnin) nebo pro příruční knihovny&lt;br /&gt;
* '''Systematicko-abecední''' &lt;br /&gt;
** Dokumenty jsou řazeny podle skupin použitého třídění podle oborů a uvnitř jednotlivé skupiny abecedně podle autora, u anonymních děl podle názvů&lt;br /&gt;
** Mezi výhody tohoto stavění patří, že všechna díla jednoho autora, která pojednávají o stejném tématu, najdeme u sebe&lt;br /&gt;
** Toto stavění se využívá ve volném výběru knih, ke stavění periodik, patentové či firemní literatury&lt;br /&gt;
* '''Tematické''' &lt;br /&gt;
** Dokumenty shodujících se tématem, či příbuzné dokumenty, které se staví podle témat, která jsou uspořádána abecedně &lt;br /&gt;
** Toto stavění je vhodné spíše pro knihovny menšího typy či pro vyčlenění určitého dílčího fondu &lt;br /&gt;
'''2. Stavění formální''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U stavění formálního je důležitý nějaký vnější znak dokumentu. Jde o stavění pevné, které je uzavřené posledním získaným dokumentem. Výhodou tohoto stavění může být úspora místa či vytváření jednoduchých signatur. Naopak nevýhodou formálního stavění je složité vyhledávání dokumentu v katalogu či roztroušení knih jednoho oboru po celém fondu.&lt;br /&gt;
* '''Abecední stavění'''&lt;br /&gt;
** Stavění podle jmen autorů či prvních slov z názvů v případě anonymních děl&lt;br /&gt;
** Výhodou tohoto stavění je seskupení všech děl jednoho autora k sobě, nevýhodou je pak náročnost na prostor&lt;br /&gt;
** Stavění vhodně pro beletrii ve veřejných knihovnách&lt;br /&gt;
* '''Názvové stavění'''&lt;br /&gt;
** Používá se zejména pro úzce oborově zaměřené fondy, hlavně u periodik &lt;br /&gt;
* '''Numerické stavění''' &lt;br /&gt;
** Stavění pro speciální druhy dokumentů, jako jsou normy, výzkumné zprávy, patentové dokumenty a mnoho dalších&lt;br /&gt;
* '''Geograficko-numerické stavění''' &lt;br /&gt;
** Stavění pro speciální druhy dokumentů, které se musí rozčlenit na dokumenty vydané v různých zemích či dokumenty o různých zemích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Stavění ve skladech, uzavřených fondech''' == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Formátové stavění'''&lt;br /&gt;
* Stavění podle formátu dokumentů &lt;br /&gt;
'''2. Přírůstkové stavění''' &lt;br /&gt;
* Stavění dokumentů podle přírůstkového čísla, které zároveň plní funkci signatury&lt;br /&gt;
* Toto stavění se může kombinovat se stavěním formátovým &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Věcné pořádání'''==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací je dílčí proces vstupního zpracování a pořádání informací podle jejich obsahu. Jedná se nejen o pořádání dokumentů, ale i pořádání záznamů o dokumentech. Obsah (téma, předmět) informací je vyjádřen obsahovými údaji, které se vyjadřují pomocí pořádacích znaků, tedy výrazy přirozeného jazyka či znaky umělého jazyka.&lt;br /&gt;
V nejjednodušší podobě se jedná o slova převzatá z názvu či podnázvu dokumentu, ale i o slova převzatá z jiných míst v dokumentu, z referátu či anotace dokumentu. Ve složitější podobě jde o znaky umělého jazyka a jejich různé kombinace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy věcného pořádání informací:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Systematické'''&lt;br /&gt;
* U tohoto pořádání jsou informace vřazovány do systému vědních oborů a oborů praxe&lt;br /&gt;
* Slovní formulace obsahu dokument bývá často nahrazena znaky umělého jazyka&lt;br /&gt;
* Příkladem je [[Mezinárodní desetinné třídění]] či Deweyho desetinné třídění &lt;br /&gt;
'''2. Předmětové'''&lt;br /&gt;
* U tohoto druhu věcného pořádání je obsahu dokumentu vyjádřen slovně v podobě hesla&lt;br /&gt;
* Tyto hesla jsou vřazována do systému abecedně, čímž se k sobě dostanou stejně znějící hesla&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Systémy notací'''== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Notace je symbol, který je vyjádřený posloupností znaků používaný k označení tříd klasifikačního schématu, popř. tzv. notační systém těchto symbolů zahrnující i pravidla pro jejich správné užívání. Je žádoucí, aby notace umožňovala začlenění nových entit do klasifikačního schématu, byla snadno srozumitelná a zapamatovatelná. Rozlišuje se mnoho druhů notací, např. podle použitých znaků se rozlišuje alfabetická, alfanumerická, čistá, numerická a smíšená notace, podle počtu použitých znaků např. notace binární a podle struktury se vyčleňuje notace strukturovaná, expanzivní, hierarchická a lineární.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním druhem notace je signatura neboli číselné či alfanumerické vyjádření místa uložení knihovní jednotky v knihovním fondu dané instituce.  Jedním druhem signatury je tzv. katerizace, kdy se k notaci přiřadí „klíč“ podle jména autora, tedy první písmeno + číslo (např. B4).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Cutterovo číslo'''==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přiřazování alfanumerických znaků dokumentům, které jsou uspořádány pomocí abecedního stavění. Cutterovo číslo obsahuje jedno či dvě počáteční písmena a arabské číslice. Ačkoliv se Cutterovo číslo používá většinou jen pro jména autorů, může se použít i pro názvy, předměty, geografické oblasti a další.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Zdroje'''==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z:http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven [online]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky- Knihovnický Institut, 2012 [cit. 2016-01-11]. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/series/147-cs.pdf&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=29514</id>
		<title>Budování fondu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=29514"/>
		<updated>2016-01-13T18:47:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* Věcné pořádání */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Veřejná knihovna má zajišťovat přístup k informacím široké veřejnosti, uspokojovat potřeby vzdělávání, rekreace a osobního rozvoje uživatelům knihovny a zpřístupňovat veřejnosti kulturní odkaz minulosti. K tomuto všemu jí napomáhá systematické budování fondu, který musí obsahovat informace uspokojující potřeby všech uživatelů a který by neměl být ze žádných důvodů cenzurován.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budování fondu probíhá v návaznosti na poskytované služby, ale výjimku tvoří konzervační fond. Důležitý je obsah fondu, nikoliv rozsah a fond by se měl obsahově zaměřovat na danou komunitu. Při budování fondu probíhá zařazování nových titulů, ale zároveň i vyřazování starých, poškozených či neaktuálních knih a informačních zdrojů. Měla by se zajistit provázanost mezi sekundárními a primárními zdroji a zpřístupnění virtuálních fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Strategie budování fondu''' ==&lt;br /&gt;
Při budování fondu by si měla každá instituce stanovit tzv. akviziční politiku- soubor zásad, které se uplatňují při doplňování knihovních fondů, která by měla být zpracována písemně a měla by zahrnovat tyto hlavní body: &lt;br /&gt;
* Pro koho se knihovní fond buduje (charakteristika uživatelů – např. věk, vzdělání, zájmy)&lt;br /&gt;
* Jakým směrem se bude vyvíjet (tematika, jazyk, druhy dokumentů)&lt;br /&gt;
* Jakými způsoby a jaké dokumenty v jakých formátech se budou doplňovat &lt;br /&gt;
* Jak se bude fond hodnotit (kvalitativně i kvantitativně)&lt;br /&gt;
* Jak a jestli se do budování fondu zapojí uživatelé&lt;br /&gt;
* Jak budeme plánovat a vytvářet rozpočet (peníze od zřizovatele, dary, granty)&lt;br /&gt;
* Jak budeme při budování fondu spolupracovat s jinými institucemi &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Stavění fondu ve volném výběru''' ==&lt;br /&gt;
Volný výběr je fond, ve kterém jsou dokumenty umístěny na regálech, ke kterým mají čtenáři volný přístup- může to být celý fond nebo jen jeho část. Výhodou tohoto fondu je bezprostřední kontakt s dokumentem- inspirace při výběru podobných děl a čtenář neztrácí čas. Nevýhodou jsou pak nároky na kontrolu stavění a na ochranu fondu a nároky na prostor. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Stavění věcné''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto stavění plní hlavní roli obsah dokumentu. &lt;br /&gt;
* '''Systematické'''&lt;br /&gt;
** Dokumenty mají svá místa určena pomocí daného systému (např. MDT), který daná knihovna používá &lt;br /&gt;
** Toto stavění je vhodné pro odbornou literaturu či speciální druhy dokumentů (patenty, normy,…)&lt;br /&gt;
* '''Systematicko-pořadové'''&lt;br /&gt;
** Dokumenty se třídí podle hlavních vědních oborů, uvnitř jsou pak stavěny v pořadí, v jakém byly do knihovny získány &lt;br /&gt;
** Toto stavění se hodí pro volný výběr, pro stavění odborné literatury, speciálních fondů (hudebnin) nebo pro příruční knihovny&lt;br /&gt;
* '''Systematicko-abecední''' &lt;br /&gt;
** Dokumenty jsou řazeny podle skupin použitého třídění podle oborů a uvnitř jednotlivé skupiny abecedně podle autora, u anonymních děl podle názvů&lt;br /&gt;
** Mezi výhody tohoto stavění patří, že všechna díla jednoho autora, která pojednávají o stejném tématu, najdeme u sebe&lt;br /&gt;
** Toto stavění se využívá ve volném výběru knih, ke stavění periodik, patentové či firemní literatury&lt;br /&gt;
* '''Tematické''' &lt;br /&gt;
** Dokumenty shodujících se tématem, či příbuzné dokumenty, které se staví podle témat, která jsou uspořádána abecedně &lt;br /&gt;
** Toto stavění je vhodné spíše pro knihovny menšího typy či pro vyčlenění určitého dílčího fondu &lt;br /&gt;
'''2. Stavění formální''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U stavění formálního je důležitý nějaký vnější znak dokumentu. Jde o stavění pevné, které je uzavřené posledním získaným dokumentem. Výhodou tohoto stavění může být úspora místa či vytváření jednoduchých signatur. Naopak nevýhodou formálního stavění je složité vyhledávání dokumentu v katalogu či roztroušení knih jednoho oboru po celém fondu.&lt;br /&gt;
* '''Abecední stavění'''&lt;br /&gt;
** Stavění podle jmen autorů či prvních slov z názvů v případě anonymních děl&lt;br /&gt;
** Výhodou tohoto stavění je seskupení všech děl jednoho autora k sobě, nevýhodou je pak náročnost na prostor&lt;br /&gt;
** Stavění vhodně pro beletrii ve veřejných knihovnách&lt;br /&gt;
* '''Názvové stavění'''&lt;br /&gt;
** Používá se zejména pro úzce oborově zaměřené fondy, hlavně u periodik &lt;br /&gt;
* '''Numerické stavění''' &lt;br /&gt;
** Stavění pro speciální druhy dokumentů, jako jsou normy, výzkumné zprávy, patentové dokumenty a mnoho dalších&lt;br /&gt;
* '''Geograficko-numerické stavění''' &lt;br /&gt;
** Stavění pro speciální druhy dokumentů, které se musí rozčlenit na dokumenty vydané v různých zemích či dokumenty o různých zemích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Stavění ve skladech, uzavřených fondech''' == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Formátové stavění'''&lt;br /&gt;
* Stavění podle formátu dokumentů &lt;br /&gt;
'''2. Přírůstkové stavění''' &lt;br /&gt;
* Stavění dokumentů podle přírůstkového čísla, které zároveň plní funkci signatury&lt;br /&gt;
* Toto stavění se může kombinovat se stavěním formátovým &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Věcné pořádání'''==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací je dílčí proces vstupního zpracování a pořádání informací podle jejich obsahu. Jedná se nejen o pořádání dokumentů, ale i pořádání záznamů o dokumentech. Obsah (téma, předmět) informací je vyjádřen obsahovými údaji, které se vyjadřují pomocí pořádacích znaků, tedy výrazy přirozeného jazyka či znaky umělého jazyka.&lt;br /&gt;
V nejjednodušší podobě se jedná o slova převzatá z názvu či podnázvu dokumentu, ale i o slova převzatá z jiných míst v dokumentu, z referátu či anotace dokumentu. Ve složitější podobě jde o znaky umělého jazyka a jejich různé kombinace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy věcného pořádání informací:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Systematické'''&lt;br /&gt;
* U tohoto pořádání jsou informace vřazovány do systému vědních oborů a oborů praxe&lt;br /&gt;
* Slovní formulace obsahu dokument bývá často nahrazena znaky umělého jazyka&lt;br /&gt;
* Příkladem je [[Mezinárodní desetinné třídění]] či Deweyho desetinné třídění &lt;br /&gt;
'''2. Předmětové'''&lt;br /&gt;
* U tohoto druhu věcného pořádání je obsahu dokumentu vyjádřen slovně v podobě hesla&lt;br /&gt;
* Tyto hesla jsou vřazována do systému abecedně, čímž se k sobě dostanou stejně znějící hesla&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Systémy notací'''== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Notace je symbol, který je vyjádřený posloupností znaků používaný k označení tříd klasifikačního schématu, popř. tzv. notační systém těchto symbolů zahrnující i pravidla pro jejich správné užívání. Je žádoucí, aby notace umožňovala začlenění nových entit do klasifikačního schématu, byla snadno srozumitelná a zapamatovatelná. Rozlišuje se mnoho druhů notací, např. podle použitých znaků se rozlišuje alfabetická, alfanumerická, čistá, numerická a smíšená notace, podle počtu použitých znaků např. notace binární a podle struktury se vyčleňuje notace strukturovaná, expanzivní, hierarchická a lineární.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním druhem notace je signatura neboli číselné či alfanumerické vyjádření místa uložení knihovní jednotky v knihovním fondu dané instituce.  Jedním druhem signatury je tzv. katerizace, kdy se k notaci přiřadí „klíč“ podle jména autora, tedy první písmeno + číslo (např. B4).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Cutterovo číslo'''==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přiřazování alfanumerických znaků dokumentům, které jsou uspořádány pomocí abecedního stavění. Cutterovo číslo obsahuje jedno či dvě počáteční písmena a arabské číslice. Ačkoliv se Cutterovo číslo používá většinou jen pro jména autorů, může se použít i pro názvy, předměty, geografické oblasti a další.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Zdroje'''==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z:http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven [online]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky- Knihovnický Institut, 2012 [cit. 2016-01-11]. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/series/147-cs.pdf&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=29511</id>
		<title>Budování fondu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Budov%C3%A1n%C3%AD_fondu&amp;diff=29511"/>
		<updated>2016-01-13T18:27:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: Založena nová stránka s textem „Veřejná knihovna má zajišťovat přístup k informacím široké veřejnosti, uspokojovat potřeby vzdělávání, rekreace a osobního rozvoje uživat…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Veřejná knihovna má zajišťovat přístup k informacím široké veřejnosti, uspokojovat potřeby vzdělávání, rekreace a osobního rozvoje uživatelům knihovny a zpřístupňovat veřejnosti kulturní odkaz minulosti. K tomuto všemu jí napomáhá systematické budování fondu, který musí obsahovat informace uspokojující potřeby všech uživatelů a který by neměl být ze žádných důvodů cenzurován.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budování fondu probíhá v návaznosti na poskytované služby, ale výjimku tvoří konzervační fond. Důležitý je obsah fondu, nikoliv rozsah a fond by se měl obsahově zaměřovat na danou komunitu. Při budování fondu probíhá zařazování nových titulů, ale zároveň i vyřazování starých, poškozených či neaktuálních knih a informačních zdrojů. Měla by se zajistit provázanost mezi sekundárními a primárními zdroji a zpřístupnění virtuálních fondů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Strategie budování fondu''' ==&lt;br /&gt;
Při budování fondu by si měla každá instituce stanovit tzv. akviziční politiku- soubor zásad, které se uplatňují při doplňování knihovních fondů, která by měla být zpracována písemně a měla by zahrnovat tyto hlavní body: &lt;br /&gt;
* Pro koho se knihovní fond buduje (charakteristika uživatelů – např. věk, vzdělání, zájmy)&lt;br /&gt;
* Jakým směrem se bude vyvíjet (tematika, jazyk, druhy dokumentů)&lt;br /&gt;
* Jakými způsoby a jaké dokumenty v jakých formátech se budou doplňovat &lt;br /&gt;
* Jak se bude fond hodnotit (kvalitativně i kvantitativně)&lt;br /&gt;
* Jak a jestli se do budování fondu zapojí uživatelé&lt;br /&gt;
* Jak budeme plánovat a vytvářet rozpočet (peníze od zřizovatele, dary, granty)&lt;br /&gt;
* Jak budeme při budování fondu spolupracovat s jinými institucemi &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Stavění fondu ve volném výběru''' ==&lt;br /&gt;
Volný výběr je fond, ve kterém jsou dokumenty umístěny na regálech, ke kterým mají čtenáři volný přístup- může to být celý fond nebo jen jeho část. Výhodou tohoto fondu je bezprostřední kontakt s dokumentem- inspirace při výběru podobných děl a čtenář neztrácí čas. Nevýhodou jsou pak nároky na kontrolu stavění a na ochranu fondu a nároky na prostor. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Stavění věcné''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto stavění plní hlavní roli obsah dokumentu. &lt;br /&gt;
* '''Systematické'''&lt;br /&gt;
** Dokumenty mají svá místa určena pomocí daného systému (např. MDT), který daná knihovna používá &lt;br /&gt;
** Toto stavění je vhodné pro odbornou literaturu či speciální druhy dokumentů (patenty, normy,…)&lt;br /&gt;
* '''Systematicko-pořadové'''&lt;br /&gt;
** Dokumenty se třídí podle hlavních vědních oborů, uvnitř jsou pak stavěny v pořadí, v jakém byly do knihovny získány &lt;br /&gt;
** Toto stavění se hodí pro volný výběr, pro stavění odborné literatury, speciálních fondů (hudebnin) nebo pro příruční knihovny&lt;br /&gt;
* '''Systematicko-abecední''' &lt;br /&gt;
** Dokumenty jsou řazeny podle skupin použitého třídění podle oborů a uvnitř jednotlivé skupiny abecedně podle autora, u anonymních děl podle názvů&lt;br /&gt;
** Mezi výhody tohoto stavění patří, že všechna díla jednoho autora, která pojednávají o stejném tématu, najdeme u sebe&lt;br /&gt;
** Toto stavění se využívá ve volném výběru knih, ke stavění periodik, patentové či firemní literatury&lt;br /&gt;
* '''Tematické''' &lt;br /&gt;
** Dokumenty shodujících se tématem, či příbuzné dokumenty, které se staví podle témat, která jsou uspořádána abecedně &lt;br /&gt;
** Toto stavění je vhodné spíše pro knihovny menšího typy či pro vyčlenění určitého dílčího fondu &lt;br /&gt;
'''2. Stavění formální''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U stavění formálního je důležitý nějaký vnější znak dokumentu. Jde o stavění pevné, které je uzavřené posledním získaným dokumentem. Výhodou tohoto stavění může být úspora místa či vytváření jednoduchých signatur. Naopak nevýhodou formálního stavění je složité vyhledávání dokumentu v katalogu či roztroušení knih jednoho oboru po celém fondu.&lt;br /&gt;
* '''Abecední stavění'''&lt;br /&gt;
** Stavění podle jmen autorů či prvních slov z názvů v případě anonymních děl&lt;br /&gt;
** Výhodou tohoto stavění je seskupení všech děl jednoho autora k sobě, nevýhodou je pak náročnost na prostor&lt;br /&gt;
** Stavění vhodně pro beletrii ve veřejných knihovnách&lt;br /&gt;
* '''Názvové stavění'''&lt;br /&gt;
** Používá se zejména pro úzce oborově zaměřené fondy, hlavně u periodik &lt;br /&gt;
* '''Numerické stavění''' &lt;br /&gt;
** Stavění pro speciální druhy dokumentů, jako jsou normy, výzkumné zprávy, patentové dokumenty a mnoho dalších&lt;br /&gt;
* '''Geograficko-numerické stavění''' &lt;br /&gt;
** Stavění pro speciální druhy dokumentů, které se musí rozčlenit na dokumenty vydané v různých zemích či dokumenty o různých zemích&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Stavění ve skladech, uzavřených fondech''' == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Formátové stavění'''&lt;br /&gt;
* Stavění podle formátu dokumentů &lt;br /&gt;
'''2. Přírůstkové stavění''' &lt;br /&gt;
* Stavění dokumentů podle přírůstkového čísla, které zároveň plní funkci signatury&lt;br /&gt;
* Toto stavění se může kombinovat se stavěním formátovým &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Věcné pořádání'''==&lt;br /&gt;
Věcné pořádání informací je dílčí proces vstupního zpracování a pořádání informací podle jejich obsahu. Jedná se nejen o pořádání dokumentů, ale i pořádání záznamů o dokumentech. Obsah (téma, předmět) informací je vyjádřen obsahovými údaji, které se vyjadřují pomocí pořádacích znaků, tedy výrazy přirozeného jazyka či znaky umělého jazyka.&lt;br /&gt;
V nejjednodušší podobě se jedná o slova převzatá z názvu či podnázvu dokumentu, ale i o slova převzatá z jiných míst v dokumentu, z referátu či anotace dokumentu. Ve složitější podobě jde o znaky umělého jazyka a jejich různé kombinace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dva druhy věcného pořádání informací:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1. Systematické'''&lt;br /&gt;
* U tohoto pořádání jsou informace vřazovány do systému vědních oborů a oborů praxe&lt;br /&gt;
* Slovní formulace obsahu dokument bývá často nahrazena znaky umělého jazyka&lt;br /&gt;
* Příkladem je Mezinárodní desetinné třídění či Deweyho desetinné třídění &lt;br /&gt;
'''2. Předmětové'''&lt;br /&gt;
* U tohoto druhu věcného pořádání je obsahu dokumentu vyjádřen slovně v podobě hesla&lt;br /&gt;
* Tyto hesla jsou vřazována do systému abecedně, čímž se k sobě dostanou stejně znějící hesla&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Systémy notací'''== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Notace je symbol, který je vyjádřený posloupností znaků používaný k označení tříd klasifikačního schématu, popř. tzv. notační systém těchto symbolů zahrnující i pravidla pro jejich správné užívání. Je žádoucí, aby notace umožňovala začlenění nových entit do klasifikačního schématu, byla snadno srozumitelná a zapamatovatelná. Rozlišuje se mnoho druhů notací, např. podle použitých znaků se rozlišuje alfabetická, alfanumerická, čistá, numerická a smíšená notace, podle počtu použitých znaků např. notace binární a podle struktury se vyčleňuje notace strukturovaná, expanzivní, hierarchická a lineární.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním druhem notace je signatura neboli číselné či alfanumerické vyjádření místa uložení knihovní jednotky v knihovním fondu dané instituce.  Jedním druhem signatury je tzv. katerizace, kdy se k notaci přiřadí „klíč“ podle jména autora, tedy první písmeno + číslo (např. B4).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Cutterovo číslo'''==  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přiřazování alfanumerických znaků dokumentům, které jsou uspořádány pomocí abecedního stavění. Cutterovo číslo obsahuje jedno či dvě počáteční písmena a arabské číslice. Ačkoliv se Cutterovo číslo používá většinou jen pro jména autorů, může se použít i pro názvy, předměty, geografické oblasti a další.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=='''Zdroje'''==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z:http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven [online]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky- Knihovnický Institut, 2012 [cit. 2016-01-11]. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/series/147-cs.pdf&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=28211</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Tělesná výchova a sport, rekreace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=28211"/>
		<updated>2015-12-29T13:27:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* Metafora */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Fontána===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.nakladatelstvi-fontana.prodejce.cz/, http://www.fontana.ws/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Fontána působí v České republice již od roku 1994 a dnes se zaměřuje hlavně na alternativní medicínu, zdravý životní styl, duchovní a odbornou literaturu. V poslední době se Nakladatelství Fontána věnuje výrobě a prodeji prostředků alternativní medicíny, o kterých informuje ve svých knihách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologické, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== JOTA===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.jota.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství JOTA vzniklo v roce 1990 a za 25 let své existence vydalo 2000 titulů a to v téměř 6 milionech výtiscích. Nakladatelství JOTA vydává překlady světových autorů, překlady nejlépe hodnocených turistických průvodců britské řady Rough Guides, literaturu faktu, cestopisy, knihy pro děti či populárně-naučnou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafora===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.metafora.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Metafora bylo založeno v roce 2001. Metafora se zaměřuje hlavně na překladovou literaturu, přičemž autoři pocházejí ze všech koutů světa, například z Austrálie, Anglie, Itálie či Německa, ale samozřejmě vydává i domácí autory. U nakladatelství Metafora si tedy můžeme vybrat tituly ze všech možných žánrů od beletrie po kniy esoteriky a filozofie. Série Od A do Z, nakladatelství Metafora, je jednou z nejoblíbenějších a stále se rozrůstajících řad titulů, která zahrnuje mnoho zajímavých témat, jako jsou masáže, jóga, tarot, sny či mytologie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá fronta===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.mf.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Vydavatelství Mladá fronta vzniklo již v roce 1945 a v současné době se řadí mezi nejúspěšnější a největší vydavatelské domy České republiky. O své dobré jméno se Mladá fronta zasloužila nejen díky svým mnoholetým zkušenostem, ale hlavně díky profesionalitě, odbornosti a dynamickému růsti, čemuž odpovídá i pestrá škála vydávaných titulů. Mladá fronta se zaměřuje na vydávání časopisů pro nejmenší čtenáře, lifestylové magazíny či odbornou literaturu z oblasti ekonomiky, zdravotnictví, architektury a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pragma===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://pragma.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Pragma vydalo od roku 1989 přes 2000 titulů a dnes se řadí k tradičním a největším nakladatelstvím v České republice. Díky vydaným titulům se Pragma stala jedničkou na knižním trhu esoterické literatury, alternativní medicíny, osobního rozvoje a motivace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.rebo.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Rebo bylo založeno již v roce 1992 a bylo jedním z prvních nakladatelství, které přišlo na knižní trh s pestrou škálou titulů ze zahraničí. V současné době se Rebo věnuje produkci populárně-naučné literatury z mnoha oblastí, například z historie, umění, přírody, zahradničení či zdraví, al vydává také mnoho knih pro děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Slovart ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.slovart.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Slovart bylo založeno v roce 1994 jako dceřiné nakladatelství Vydavateľstva Slovart, s.r.o. sídlícího v Bratislavě. V posledních letech si Nakladatelství Slovart upevnilo pozici na knižním trhu, o jeho knihy je velký mediální zájem a v současné době patří k nejvyhledávanějším nakladatelstvím tuzemských i zahraničních obchodníků, běžných zákazníků a autorů. Slovart vydává licenční knihy předních světových nakladatelů, domácích autorů z oblasti dětské a populárně-naučné literatury.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.svojtka.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Svojtka působí v České republice od roku 1993. Vydává barevné obrazové publikace převážně přejaté od proslulých světových nakladatelství. Nakladatelství Svojtka nabízí velké množství non-fiction literatury, jako jsou encyklopedie pro děti i dospělé, atlasy, knihy o cestování, rostlinách, hudbě a umění či knihy pro předškoláky a školáky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.universum.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelská značka Universum vznikla z projektu všeobecné encyklopedie UNIVERSUM, Encyklopedie pro 21. století, vycházející v letech 2000-2011 v mnoha podobách. V současné době vychází pod značkou UNIVESUM kvalitní populárně-naučná literatura z různých oblastí, nejen pro děti, ale i pro dospělé. Jedná se o publikace původní, ale i překladové.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=28206</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Tělesná výchova a sport, rekreace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=28206"/>
		<updated>2015-12-29T13:22:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* JOTA */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Fontána===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.nakladatelstvi-fontana.prodejce.cz/, http://www.fontana.ws/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Fontána působí v České republice již od roku 1994 a dnes se zaměřuje hlavně na alternativní medicínu, zdravý životní styl, duchovní a odbornou literaturu. V poslední době se Nakladatelství Fontána věnuje výrobě a prodeji prostředků alternativní medicíny, o kterých informuje ve svých knihách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologické, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== JOTA===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.jota.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství JOTA vzniklo v roce 1990 a za 25 let své existence vydalo 2000 titulů a to v téměř 6 milionech výtiscích. Nakladatelství JOTA vydává překlady světových autorů, překlady nejlépe hodnocených turistických průvodců britské řady Rough Guides, literaturu faktu, cestopisy, knihy pro děti či populárně-naučnou literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafora===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.metafora.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá fronta===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.mf.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Vydavatelství Mladá fronta vzniklo již v roce 1945 a v současné době se řadí mezi nejúspěšnější a největší vydavatelské domy České republiky. O své dobré jméno se Mladá fronta zasloužila nejen díky svým mnoholetým zkušenostem, ale hlavně díky profesionalitě, odbornosti a dynamickému růsti, čemuž odpovídá i pestrá škála vydávaných titulů. Mladá fronta se zaměřuje na vydávání časopisů pro nejmenší čtenáře, lifestylové magazíny či odbornou literaturu z oblasti ekonomiky, zdravotnictví, architektury a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pragma===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://pragma.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Pragma vydalo od roku 1989 přes 2000 titulů a dnes se řadí k tradičním a největším nakladatelstvím v České republice. Díky vydaným titulům se Pragma stala jedničkou na knižním trhu esoterické literatury, alternativní medicíny, osobního rozvoje a motivace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.rebo.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Rebo bylo založeno již v roce 1992 a bylo jedním z prvních nakladatelství, které přišlo na knižní trh s pestrou škálou titulů ze zahraničí. V současné době se Rebo věnuje produkci populárně-naučné literatury z mnoha oblastí, například z historie, umění, přírody, zahradničení či zdraví, al vydává také mnoho knih pro děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Slovart ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.slovart.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Slovart bylo založeno v roce 1994 jako dceřiné nakladatelství Vydavateľstva Slovart, s.r.o. sídlícího v Bratislavě. V posledních letech si Nakladatelství Slovart upevnilo pozici na knižním trhu, o jeho knihy je velký mediální zájem a v současné době patří k nejvyhledávanějším nakladatelstvím tuzemských i zahraničních obchodníků, běžných zákazníků a autorů. Slovart vydává licenční knihy předních světových nakladatelů, domácích autorů z oblasti dětské a populárně-naučné literatury.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.svojtka.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Svojtka působí v České republice od roku 1993. Vydává barevné obrazové publikace převážně přejaté od proslulých světových nakladatelství. Nakladatelství Svojtka nabízí velké množství non-fiction literatury, jako jsou encyklopedie pro děti i dospělé, atlasy, knihy o cestování, rostlinách, hudbě a umění či knihy pro předškoláky a školáky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.universum.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelská značka Universum vznikla z projektu všeobecné encyklopedie UNIVERSUM, Encyklopedie pro 21. století, vycházející v letech 2000-2011 v mnoha podobách. V současné době vychází pod značkou UNIVESUM kvalitní populárně-naučná literatura z různých oblastí, nejen pro děti, ale i pro dospělé. Jedná se o publikace původní, ale i překladové.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=28205</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Tělesná výchova a sport, rekreace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=28205"/>
		<updated>2015-12-29T13:19:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* Fontána */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Fontána===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.nakladatelstvi-fontana.prodejce.cz/, http://www.fontana.ws/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Fontána působí v České republice již od roku 1994 a dnes se zaměřuje hlavně na alternativní medicínu, zdravý životní styl, duchovní a odbornou literaturu. V poslední době se Nakladatelství Fontána věnuje výrobě a prodeji prostředků alternativní medicíny, o kterých informuje ve svých knihách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologické, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== JOTA===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.jota.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafora===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.metafora.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá fronta===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.mf.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Vydavatelství Mladá fronta vzniklo již v roce 1945 a v současné době se řadí mezi nejúspěšnější a největší vydavatelské domy České republiky. O své dobré jméno se Mladá fronta zasloužila nejen díky svým mnoholetým zkušenostem, ale hlavně díky profesionalitě, odbornosti a dynamickému růsti, čemuž odpovídá i pestrá škála vydávaných titulů. Mladá fronta se zaměřuje na vydávání časopisů pro nejmenší čtenáře, lifestylové magazíny či odbornou literaturu z oblasti ekonomiky, zdravotnictví, architektury a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pragma===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://pragma.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Pragma vydalo od roku 1989 přes 2000 titulů a dnes se řadí k tradičním a největším nakladatelstvím v České republice. Díky vydaným titulům se Pragma stala jedničkou na knižním trhu esoterické literatury, alternativní medicíny, osobního rozvoje a motivace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.rebo.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Rebo bylo založeno již v roce 1992 a bylo jedním z prvních nakladatelství, které přišlo na knižní trh s pestrou škálou titulů ze zahraničí. V současné době se Rebo věnuje produkci populárně-naučné literatury z mnoha oblastí, například z historie, umění, přírody, zahradničení či zdraví, al vydává také mnoho knih pro děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Slovart ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.slovart.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Slovart bylo založeno v roce 1994 jako dceřiné nakladatelství Vydavateľstva Slovart, s.r.o. sídlícího v Bratislavě. V posledních letech si Nakladatelství Slovart upevnilo pozici na knižním trhu, o jeho knihy je velký mediální zájem a v současné době patří k nejvyhledávanějším nakladatelstvím tuzemských i zahraničních obchodníků, běžných zákazníků a autorů. Slovart vydává licenční knihy předních světových nakladatelů, domácích autorů z oblasti dětské a populárně-naučné literatury.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.svojtka.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Svojtka působí v České republice od roku 1993. Vydává barevné obrazové publikace převážně přejaté od proslulých světových nakladatelství. Nakladatelství Svojtka nabízí velké množství non-fiction literatury, jako jsou encyklopedie pro děti i dospělé, atlasy, knihy o cestování, rostlinách, hudbě a umění či knihy pro předškoláky a školáky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.universum.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelská značka Universum vznikla z projektu všeobecné encyklopedie UNIVERSUM, Encyklopedie pro 21. století, vycházející v letech 2000-2011 v mnoha podobách. V současné době vychází pod značkou UNIVESUM kvalitní populárně-naučná literatura z různých oblastí, nejen pro děti, ale i pro dospělé. Jedná se o publikace původní, ale i překladové.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28204</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Fyzika a příbuzné vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28204"/>
		<updated>2015-12-29T13:16:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* Grada */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Academia ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Academia bylo založeno v roce 1953 jako nakladatelství Československé Akademie věd a současný název Academia si nese od roku 1966. V současné době zaujímá Academia přední místo mezi nakladatelstvími v České republice a vydává publikace různých žánrů, například práce českých vědců, populárně-naučnou literaturu, encyklopedie, překlady zahraničních autorů, jazykové a vysokoškolské učebnice, ale i českou a překladovou beletrii.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokořán ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.dokoran.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství Dokořán, které vzniklo v roce 2001, se zaměřuje na populárně-naučnou a odbornou literaturu, ale občas vydá i nějakou beletrii a poezii. Nakladatelství Dokořán vydává i překlady z mnoha jazyků, například z italštiny, polštiny, angličtiny či čínštiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.fragment.cz/uvod/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Fragment vzniklo v roce 1991 pod původním názvem Jan Eisler- Fragment a svůj současný název si nese od května 2007. Fragment se již dlouhodobě řadí k nejvýznamnějším nakladatelům v České republice a každý rok uvede na knižní trh přes 200 novinek všemožného druhu, tedy populárně-naučnou a odbornou literaturu, beletrii pro všechny věkové kategorie a učebnice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologické, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Karolinum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, které bylo založeno v roce 1990 a za dobu své existence vydalo již přes 5500 publikací. Karolinum se zaměřuje na vydávání vědeckých monografií, učebních textů, odborných časopisů a vědeckých sborníků týkajících se všech oborů univerzity. Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, knihovnami, archivy a dalšími kulturními institucemi nejen v České republice, ale i v zahraničí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství VUTIUM ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.vutium.vutbr.cz/aktuality.php&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství VUTIUM patřící ke škole Vysoké učení technické v Brně vzniklo v roce 1996 a dnes vydává především sborníky z konferencí a učební texty pro studenty. Jednou ze specifických činností Nakladatelství VUTIUM je dokumentační, archivní a historická funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prometheus ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.prometheus-nakl.cz/index.php&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Prometheus vzniklo v roce 1993. Prometheus vydává ucelené řady učebnic fyziky a matematiky pro všechny stupně škol, které jsou navíc doplněné o sbírky úloh, pracovní sešity s  testy a mnoho dalších metodických i odborných publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.rebo.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Rebo bylo založeno již v roce 1992 a bylo jedním z prvních nakladatelství, které přišlo na knižní trh s pestrou škálou titulů ze zahraničí. V současné době se Rebo věnuje produkci populárně-naučné literatury z mnoha oblastí, například z historie, umění, přírody, zahradničení či zdraví, al vydává také mnoho knih pro děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.svojtka.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Svojtka působí v České republice od roku 1993. Vydává barevné obrazové publikace převážně přejaté od proslulých světových nakladatelství. Nakladatelství Svojtka nabízí velké množství non-fiction literatury, jako jsou encyklopedie pro děti i dospělé, atlasy, knihy o cestování, rostlinách, hudbě a umění či knihy pro předškoláky a školáky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.universum.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelská značka Universum vznikla z projektu všeobecné encyklopedie UNIVERSUM, Encyklopedie pro 21. století, vycházející v letech 2000-2011 v mnoha podobách. V současné době vychází pod značkou UNIVESUM kvalitní populárně-naučná literatura z různých oblastí, nejen pro děti, ale i pro dospělé. Jedná se o publikace původní, ale i překladové.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=28203</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Tělesná výchova a sport, rekreace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=28203"/>
		<updated>2015-12-29T13:16:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* Grada */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Fontána===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.nakladatelstvi-fontana.prodejce.cz/, http://www.fontana.ws/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologické, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== JOTA===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.jota.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafora===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.metafora.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá fronta===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.mf.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Vydavatelství Mladá fronta vzniklo již v roce 1945 a v současné době se řadí mezi nejúspěšnější a největší vydavatelské domy České republiky. O své dobré jméno se Mladá fronta zasloužila nejen díky svým mnoholetým zkušenostem, ale hlavně díky profesionalitě, odbornosti a dynamickému růsti, čemuž odpovídá i pestrá škála vydávaných titulů. Mladá fronta se zaměřuje na vydávání časopisů pro nejmenší čtenáře, lifestylové magazíny či odbornou literaturu z oblasti ekonomiky, zdravotnictví, architektury a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pragma===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://pragma.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Pragma vydalo od roku 1989 přes 2000 titulů a dnes se řadí k tradičním a největším nakladatelstvím v České republice. Díky vydaným titulům se Pragma stala jedničkou na knižním trhu esoterické literatury, alternativní medicíny, osobního rozvoje a motivace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.rebo.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Rebo bylo založeno již v roce 1992 a bylo jedním z prvních nakladatelství, které přišlo na knižní trh s pestrou škálou titulů ze zahraničí. V současné době se Rebo věnuje produkci populárně-naučné literatury z mnoha oblastí, například z historie, umění, přírody, zahradničení či zdraví, al vydává také mnoho knih pro děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Slovart ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.slovart.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Slovart bylo založeno v roce 1994 jako dceřiné nakladatelství Vydavateľstva Slovart, s.r.o. sídlícího v Bratislavě. V posledních letech si Nakladatelství Slovart upevnilo pozici na knižním trhu, o jeho knihy je velký mediální zájem a v současné době patří k nejvyhledávanějším nakladatelstvím tuzemských i zahraničních obchodníků, běžných zákazníků a autorů. Slovart vydává licenční knihy předních světových nakladatelů, domácích autorů z oblasti dětské a populárně-naučné literatury.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.svojtka.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Svojtka působí v České republice od roku 1993. Vydává barevné obrazové publikace převážně přejaté od proslulých světových nakladatelství. Nakladatelství Svojtka nabízí velké množství non-fiction literatury, jako jsou encyklopedie pro děti i dospělé, atlasy, knihy o cestování, rostlinách, hudbě a umění či knihy pro předškoláky a školáky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.universum.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelská značka Universum vznikla z projektu všeobecné encyklopedie UNIVERSUM, Encyklopedie pro 21. století, vycházející v letech 2000-2011 v mnoha podobách. V současné době vychází pod značkou UNIVESUM kvalitní populárně-naučná literatura z různých oblastí, nejen pro děti, ale i pro dospělé. Jedná se o publikace původní, ale i překladové.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=28202</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Tělesná výchova a sport, rekreace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_T%C4%9Blesn%C3%A1_v%C3%BDchova_a_sport,_rekreace&amp;diff=28202"/>
		<updated>2015-12-29T13:15:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: Založena nová stránka s textem „=== Fontána=== * '''Odkaz''': http://www.nakladatelstvi-fontana.prodejce.cz/, http://www.fontana.ws/ * '''Anotace''':   === Grada=== * '''Odkaz''': http:/…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Fontána===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.nakladatelstvi-fontana.prodejce.cz/, http://www.fontana.ws/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== JOTA===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.jota.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Metafora===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.metafora.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá fronta===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.mf.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Vydavatelství Mladá fronta vzniklo již v roce 1945 a v současné době se řadí mezi nejúspěšnější a největší vydavatelské domy České republiky. O své dobré jméno se Mladá fronta zasloužila nejen díky svým mnoholetým zkušenostem, ale hlavně díky profesionalitě, odbornosti a dynamickému růsti, čemuž odpovídá i pestrá škála vydávaných titulů. Mladá fronta se zaměřuje na vydávání časopisů pro nejmenší čtenáře, lifestylové magazíny či odbornou literaturu z oblasti ekonomiky, zdravotnictví, architektury a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pragma===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://pragma.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Pragma vydalo od roku 1989 přes 2000 titulů a dnes se řadí k tradičním a největším nakladatelstvím v České republice. Díky vydaným titulům se Pragma stala jedničkou na knižním trhu esoterické literatury, alternativní medicíny, osobního rozvoje a motivace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.rebo.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Rebo bylo založeno již v roce 1992 a bylo jedním z prvních nakladatelství, které přišlo na knižní trh s pestrou škálou titulů ze zahraničí. V současné době se Rebo věnuje produkci populárně-naučné literatury z mnoha oblastí, například z historie, umění, přírody, zahradničení či zdraví, al vydává také mnoho knih pro děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Slovart ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.slovart.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Slovart bylo založeno v roce 1994 jako dceřiné nakladatelství Vydavateľstva Slovart, s.r.o. sídlícího v Bratislavě. V posledních letech si Nakladatelství Slovart upevnilo pozici na knižním trhu, o jeho knihy je velký mediální zájem a v současné době patří k nejvyhledávanějším nakladatelstvím tuzemských i zahraničních obchodníků, běžných zákazníků a autorů. Slovart vydává licenční knihy předních světových nakladatelů, domácích autorů z oblasti dětské a populárně-naučné literatury.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.svojtka.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Svojtka působí v České republice od roku 1993. Vydává barevné obrazové publikace převážně přejaté od proslulých světových nakladatelství. Nakladatelství Svojtka nabízí velké množství non-fiction literatury, jako jsou encyklopedie pro děti i dospělé, atlasy, knihy o cestování, rostlinách, hudbě a umění či knihy pro předškoláky a školáky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.universum.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelská značka Universum vznikla z projektu všeobecné encyklopedie UNIVERSUM, Encyklopedie pro 21. století, vycházející v letech 2000-2011 v mnoha podobách. V současné době vychází pod značkou UNIVESUM kvalitní populárně-naučná literatura z různých oblastí, nejen pro děti, ale i pro dospělé. Jedná se o publikace původní, ale i překladové.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28195</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Fyzika a příbuzné vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28195"/>
		<updated>2015-12-29T13:01:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* Universum */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Academia ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Academia bylo založeno v roce 1953 jako nakladatelství Československé Akademie věd a současný název Academia si nese od roku 1966. V současné době zaujímá Academia přední místo mezi nakladatelstvími v České republice a vydává publikace různých žánrů, například práce českých vědců, populárně-naučnou literaturu, encyklopedie, překlady zahraničních autorů, jazykové a vysokoškolské učebnice, ale i českou a překladovou beletrii.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokořán ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.dokoran.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství Dokořán, které vzniklo v roce 2001, se zaměřuje na populárně-naučnou a odbornou literaturu, ale občas vydá i nějakou beletrii a poezii. Nakladatelství Dokořán vydává i překlady z mnoha jazyků, například z italštiny, polštiny, angličtiny či čínštiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.fragment.cz/uvod/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Fragment vzniklo v roce 1991 pod původním názvem Jan Eisler- Fragment a svůj současný název si nese od května 2007. Fragment se již dlouhodobě řadí k nejvýznamnějším nakladatelům v České republice a každý rok uvede na knižní trh přes 200 novinek všemožného druhu, tedy populárně-naučnou a odbornou literaturu, beletrii pro všechny věkové kategorie a učebnice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologick=, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Karolinum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, které bylo založeno v roce 1990 a za dobu své existence vydalo již přes 5500 publikací. Karolinum se zaměřuje na vydávání vědeckých monografií, učebních textů, odborných časopisů a vědeckých sborníků týkajících se všech oborů univerzity. Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, knihovnami, archivy a dalšími kulturními institucemi nejen v České republice, ale i v zahraničí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství VUTIUM ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.vutium.vutbr.cz/aktuality.php&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství VUTIUM patřící ke škole Vysoké učení technické v Brně vzniklo v roce 1996 a dnes vydává především sborníky z konferencí a učební texty pro studenty. Jednou ze specifických činností Nakladatelství VUTIUM je dokumentační, archivní a historická funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prometheus ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.prometheus-nakl.cz/index.php&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Prometheus vzniklo v roce 1993. Prometheus vydává ucelené řady učebnic fyziky a matematiky pro všechny stupně škol, které jsou navíc doplněné o sbírky úloh, pracovní sešity s  testy a mnoho dalších metodických i odborných publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.rebo.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Rebo bylo založeno již v roce 1992 a bylo jedním z prvních nakladatelství, které přišlo na knižní trh s pestrou škálou titulů ze zahraničí. V současné době se Rebo věnuje produkci populárně-naučné literatury z mnoha oblastí, například z historie, umění, přírody, zahradničení či zdraví, al vydává také mnoho knih pro děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.svojtka.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Svojtka působí v České republice od roku 1993. Vydává barevné obrazové publikace převážně přejaté od proslulých světových nakladatelství. Nakladatelství Svojtka nabízí velké množství non-fiction literatury, jako jsou encyklopedie pro děti i dospělé, atlasy, knihy o cestování, rostlinách, hudbě a umění či knihy pro předškoláky a školáky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.universum.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelská značka Universum vznikla z projektu všeobecné encyklopedie UNIVERSUM, Encyklopedie pro 21. století, vycházející v letech 2000-2011 v mnoha podobách. V současné době vychází pod značkou UNIVESUM kvalitní populárně-naučná literatura z různých oblastí, nejen pro děti, ale i pro dospělé. Jedná se o publikace původní, ale i překladové.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28194</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Fyzika a příbuzné vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28194"/>
		<updated>2015-12-29T12:58:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* Svojtka */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Academia ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Academia bylo založeno v roce 1953 jako nakladatelství Československé Akademie věd a současný název Academia si nese od roku 1966. V současné době zaujímá Academia přední místo mezi nakladatelstvími v České republice a vydává publikace různých žánrů, například práce českých vědců, populárně-naučnou literaturu, encyklopedie, překlady zahraničních autorů, jazykové a vysokoškolské učebnice, ale i českou a překladovou beletrii.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokořán ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.dokoran.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství Dokořán, které vzniklo v roce 2001, se zaměřuje na populárně-naučnou a odbornou literaturu, ale občas vydá i nějakou beletrii a poezii. Nakladatelství Dokořán vydává i překlady z mnoha jazyků, například z italštiny, polštiny, angličtiny či čínštiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.fragment.cz/uvod/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Fragment vzniklo v roce 1991 pod původním názvem Jan Eisler- Fragment a svůj současný název si nese od května 2007. Fragment se již dlouhodobě řadí k nejvýznamnějším nakladatelům v České republice a každý rok uvede na knižní trh přes 200 novinek všemožného druhu, tedy populárně-naučnou a odbornou literaturu, beletrii pro všechny věkové kategorie a učebnice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologick=, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Karolinum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, které bylo založeno v roce 1990 a za dobu své existence vydalo již přes 5500 publikací. Karolinum se zaměřuje na vydávání vědeckých monografií, učebních textů, odborných časopisů a vědeckých sborníků týkajících se všech oborů univerzity. Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, knihovnami, archivy a dalšími kulturními institucemi nejen v České republice, ale i v zahraničí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství VUTIUM ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.vutium.vutbr.cz/aktuality.php&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství VUTIUM patřící ke škole Vysoké učení technické v Brně vzniklo v roce 1996 a dnes vydává především sborníky z konferencí a učební texty pro studenty. Jednou ze specifických činností Nakladatelství VUTIUM je dokumentační, archivní a historická funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prometheus ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.prometheus-nakl.cz/index.php&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Prometheus vzniklo v roce 1993. Prometheus vydává ucelené řady učebnic fyziky a matematiky pro všechny stupně škol, které jsou navíc doplněné o sbírky úloh, pracovní sešity s  testy a mnoho dalších metodických i odborných publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.rebo.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Rebo bylo založeno již v roce 1992 a bylo jedním z prvních nakladatelství, které přišlo na knižní trh s pestrou škálou titulů ze zahraničí. V současné době se Rebo věnuje produkci populárně-naučné literatury z mnoha oblastí, například z historie, umění, přírody, zahradničení či zdraví, al vydává také mnoho knih pro děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.svojtka.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Svojtka působí v České republice od roku 1993. Vydává barevné obrazové publikace převážně přejaté od proslulých světových nakladatelství. Nakladatelství Svojtka nabízí velké množství non-fiction literatury, jako jsou encyklopedie pro děti i dospělé, atlasy, knihy o cestování, rostlinách, hudbě a umění či knihy pro předškoláky a školáky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28193</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Fyzika a příbuzné vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28193"/>
		<updated>2015-12-29T12:54:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* Rebo */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Academia ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Academia bylo založeno v roce 1953 jako nakladatelství Československé Akademie věd a současný název Academia si nese od roku 1966. V současné době zaujímá Academia přední místo mezi nakladatelstvími v České republice a vydává publikace různých žánrů, například práce českých vědců, populárně-naučnou literaturu, encyklopedie, překlady zahraničních autorů, jazykové a vysokoškolské učebnice, ale i českou a překladovou beletrii.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokořán ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.dokoran.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství Dokořán, které vzniklo v roce 2001, se zaměřuje na populárně-naučnou a odbornou literaturu, ale občas vydá i nějakou beletrii a poezii. Nakladatelství Dokořán vydává i překlady z mnoha jazyků, například z italštiny, polštiny, angličtiny či čínštiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.fragment.cz/uvod/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Fragment vzniklo v roce 1991 pod původním názvem Jan Eisler- Fragment a svůj současný název si nese od května 2007. Fragment se již dlouhodobě řadí k nejvýznamnějším nakladatelům v České republice a každý rok uvede na knižní trh přes 200 novinek všemožného druhu, tedy populárně-naučnou a odbornou literaturu, beletrii pro všechny věkové kategorie a učebnice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologick=, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Karolinum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, které bylo založeno v roce 1990 a za dobu své existence vydalo již přes 5500 publikací. Karolinum se zaměřuje na vydávání vědeckých monografií, učebních textů, odborných časopisů a vědeckých sborníků týkajících se všech oborů univerzity. Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, knihovnami, archivy a dalšími kulturními institucemi nejen v České republice, ale i v zahraničí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství VUTIUM ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.vutium.vutbr.cz/aktuality.php&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství VUTIUM patřící ke škole Vysoké učení technické v Brně vzniklo v roce 1996 a dnes vydává především sborníky z konferencí a učební texty pro studenty. Jednou ze specifických činností Nakladatelství VUTIUM je dokumentační, archivní a historická funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prometheus ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.prometheus-nakl.cz/index.php&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Prometheus vzniklo v roce 1993. Prometheus vydává ucelené řady učebnic fyziky a matematiky pro všechny stupně škol, které jsou navíc doplněné o sbírky úloh, pracovní sešity s  testy a mnoho dalších metodických i odborných publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.rebo.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Rebo bylo založeno již v roce 1992 a bylo jedním z prvních nakladatelství, které přišlo na knižní trh s pestrou škálou titulů ze zahraničí. V současné době se Rebo věnuje produkci populárně-naučné literatury z mnoha oblastí, například z historie, umění, přírody, zahradničení či zdraví, al vydává také mnoho knih pro děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28191</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Fyzika a příbuzné vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28191"/>
		<updated>2015-12-29T12:51:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* Prometheus */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Academia ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Academia bylo založeno v roce 1953 jako nakladatelství Československé Akademie věd a současný název Academia si nese od roku 1966. V současné době zaujímá Academia přední místo mezi nakladatelstvími v České republice a vydává publikace různých žánrů, například práce českých vědců, populárně-naučnou literaturu, encyklopedie, překlady zahraničních autorů, jazykové a vysokoškolské učebnice, ale i českou a překladovou beletrii.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokořán ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.dokoran.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství Dokořán, které vzniklo v roce 2001, se zaměřuje na populárně-naučnou a odbornou literaturu, ale občas vydá i nějakou beletrii a poezii. Nakladatelství Dokořán vydává i překlady z mnoha jazyků, například z italštiny, polštiny, angličtiny či čínštiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.fragment.cz/uvod/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Fragment vzniklo v roce 1991 pod původním názvem Jan Eisler- Fragment a svůj současný název si nese od května 2007. Fragment se již dlouhodobě řadí k nejvýznamnějším nakladatelům v České republice a každý rok uvede na knižní trh přes 200 novinek všemožného druhu, tedy populárně-naučnou a odbornou literaturu, beletrii pro všechny věkové kategorie a učebnice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologick=, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Karolinum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, které bylo založeno v roce 1990 a za dobu své existence vydalo již přes 5500 publikací. Karolinum se zaměřuje na vydávání vědeckých monografií, učebních textů, odborných časopisů a vědeckých sborníků týkajících se všech oborů univerzity. Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, knihovnami, archivy a dalšími kulturními institucemi nejen v České republice, ale i v zahraničí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství VUTIUM ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.vutium.vutbr.cz/aktuality.php&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství VUTIUM patřící ke škole Vysoké učení technické v Brně vzniklo v roce 1996 a dnes vydává především sborníky z konferencí a učební texty pro studenty. Jednou ze specifických činností Nakladatelství VUTIUM je dokumentační, archivní a historická funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prometheus ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.prometheus-nakl.cz/index.php&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Prometheus vzniklo v roce 1993. Prometheus vydává ucelené řady učebnic fyziky a matematiky pro všechny stupně škol, které jsou navíc doplněné o sbírky úloh, pracovní sešity s  testy a mnoho dalších metodických i odborných publikací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28187</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Fyzika a příbuzné vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28187"/>
		<updated>2015-12-29T12:47:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* Nakladatelství VUTIUM */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Academia ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Academia bylo založeno v roce 1953 jako nakladatelství Československé Akademie věd a současný název Academia si nese od roku 1966. V současné době zaujímá Academia přední místo mezi nakladatelstvími v České republice a vydává publikace různých žánrů, například práce českých vědců, populárně-naučnou literaturu, encyklopedie, překlady zahraničních autorů, jazykové a vysokoškolské učebnice, ale i českou a překladovou beletrii.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokořán ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.dokoran.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství Dokořán, které vzniklo v roce 2001, se zaměřuje na populárně-naučnou a odbornou literaturu, ale občas vydá i nějakou beletrii a poezii. Nakladatelství Dokořán vydává i překlady z mnoha jazyků, například z italštiny, polštiny, angličtiny či čínštiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.fragment.cz/uvod/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Fragment vzniklo v roce 1991 pod původním názvem Jan Eisler- Fragment a svůj současný název si nese od května 2007. Fragment se již dlouhodobě řadí k nejvýznamnějším nakladatelům v České republice a každý rok uvede na knižní trh přes 200 novinek všemožného druhu, tedy populárně-naučnou a odbornou literaturu, beletrii pro všechny věkové kategorie a učebnice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologick=, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Karolinum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, které bylo založeno v roce 1990 a za dobu své existence vydalo již přes 5500 publikací. Karolinum se zaměřuje na vydávání vědeckých monografií, učebních textů, odborných časopisů a vědeckých sborníků týkajících se všech oborů univerzity. Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, knihovnami, archivy a dalšími kulturními institucemi nejen v České republice, ale i v zahraničí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství VUTIUM ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.vutium.vutbr.cz/aktuality.php&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství VUTIUM patřící ke škole Vysoké učení technické v Brně vzniklo v roce 1996 a dnes vydává především sborníky z konferencí a učební texty pro studenty. Jednou ze specifických činností Nakladatelství VUTIUM je dokumentační, archivní a historická funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prometheus ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28184</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Fyzika a příbuzné vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28184"/>
		<updated>2015-12-29T12:45:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* Karolinum */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Academia ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Academia bylo založeno v roce 1953 jako nakladatelství Československé Akademie věd a současný název Academia si nese od roku 1966. V současné době zaujímá Academia přední místo mezi nakladatelstvími v České republice a vydává publikace různých žánrů, například práce českých vědců, populárně-naučnou literaturu, encyklopedie, překlady zahraničních autorů, jazykové a vysokoškolské učebnice, ale i českou a překladovou beletrii.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokořán ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.dokoran.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství Dokořán, které vzniklo v roce 2001, se zaměřuje na populárně-naučnou a odbornou literaturu, ale občas vydá i nějakou beletrii a poezii. Nakladatelství Dokořán vydává i překlady z mnoha jazyků, například z italštiny, polštiny, angličtiny či čínštiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.fragment.cz/uvod/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Fragment vzniklo v roce 1991 pod původním názvem Jan Eisler- Fragment a svůj současný název si nese od května 2007. Fragment se již dlouhodobě řadí k nejvýznamnějším nakladatelům v České republice a každý rok uvede na knižní trh přes 200 novinek všemožného druhu, tedy populárně-naučnou a odbornou literaturu, beletrii pro všechny věkové kategorie a učebnice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologick=, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Karolinum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, které bylo založeno v roce 1990 a za dobu své existence vydalo již přes 5500 publikací. Karolinum se zaměřuje na vydávání vědeckých monografií, učebních textů, odborných časopisů a vědeckých sborníků týkajících se všech oborů univerzity. Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, knihovnami, archivy a dalšími kulturními institucemi nejen v České republice, ale i v zahraničí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství VUTIUM ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prometheus ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28181</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Fyzika a příbuzné vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=28181"/>
		<updated>2015-12-29T12:39:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: Založena nová stránka s textem „=== Academia === * '''Odkaz''': http://www.academia.cz/ * '''Anotace''': Nakladatelství Academia bylo založeno v roce 1953 jako nakladatelství Českoslo…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Academia ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.academia.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Academia bylo založeno v roce 1953 jako nakladatelství Československé Akademie věd a současný název Academia si nese od roku 1966. V současné době zaujímá Academia přední místo mezi nakladatelstvími v České republice a vydává publikace různých žánrů, například práce českých vědců, populárně-naučnou literaturu, encyklopedie, překlady zahraničních autorů, jazykové a vysokoškolské učebnice, ale i českou a překladovou beletrii.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokořán ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''':http://www.dokoran.cz/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''':Nakladatelství Dokořán, které vzniklo v roce 2001, se zaměřuje na populárně-naučnou a odbornou literaturu, ale občas vydá i nějakou beletrii a poezii. Nakladatelství Dokořán vydává i překlady z mnoha jazyků, například z italštiny, polštiny, angličtiny či čínštiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.fragment.cz/uvod/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Nakladatelství Fragment vzniklo v roce 1991 pod původním názvem Jan Eisler- Fragment a svůj současný název si nese od května 2007. Fragment se již dlouhodobě řadí k nejvýznamnějším nakladatelům v České republice a každý rok uvede na knižní trh přes 200 novinek všemožného druhu, tedy populárně-naučnou a odbornou literaturu, beletrii pro všechny věkové kategorie a učebnice. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz''': http://www.grada.cz/katalog/&lt;br /&gt;
* '''Anotace''': Již od roku 1991 vycházejí v České republice knižní tituly se značkou GRADA. Za dobu svého působení se GRADA vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury nejen u nás v Česku, ale i na Slovensku. Každoročně GRADA produkuje přes 400 novinek z více než 29 oborů. V její nabídce můžeme najít tituly z oblasti financí a účetnictví, knihy psychologick=, zdravotnické, technické, odborné publikace a mnoho dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Karolinum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství VUTIUM ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prometheus ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rebo ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svojtka ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Universum ===&lt;br /&gt;
* '''Odkaz'''&lt;br /&gt;
* '''Anotace'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Selek%C4%8Dn%C3%AD_jazyk&amp;diff=17011</id>
		<title>Selekční jazyk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Selek%C4%8Dn%C3%AD_jazyk&amp;diff=17011"/>
		<updated>2015-02-07T11:03:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Selekční jazyk''' je umělý informační jazyk, který se používá k vyjádření identifikačních či obsahových selekčních údajů. Účelem je pořádání, ukládání a vyhledávání [[dokument|dokumentů]]. Selekční jazyk je také prostředkem pro pořádání a vyhledávání [[informace|informací]]. &amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rysy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
* Formalizace&lt;br /&gt;
* Zvláštní syntaktická pravidla&lt;br /&gt;
* Řízená slovní zásoba (řízený slovník - tezaurus)&lt;br /&gt;
* Používání symbolů ([[notace]])&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Selekční jazyky. Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4 [online]. 2013 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/sjazyky.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
Selekční jazyky se dělí na identifikační selekční jazyky a věcné selekční jazyky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikační selekční jazyky''' slouží pro popis formálních charakteristik dokumentu. Používají se v bibliografickém popisu a jmenné katalogizaci. Příkladem identifikačních selekčních jazyků jsou např. Jmenné autority ČR. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Věcné selekční jazyky''' se používají ke zpracování dokumentů prostřednictvím věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dokumentů podle '''obsahu'''. Věcné selekční jazyky se dělí na základní dva druhy, a to na '''systematické selekční jazyky a předmětové selekční jazyky'''. V praxi se pak používají další důležité typy selekčních jazyků:'''prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky'''- oba dva druhy mohou být jak systematické, tak předmětové, a dále '''univerzální a speciální selekční jazyky'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Selekční_jazyk&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematické selekční jazyky''' jsou výrazové a vyjadřovací prostředky systematického pořádání informací, jejichž struktura je prezentovány hierarchickými vztahy, tedy nadřazeností a podřazeností jednotlivých tříd. Mezi systematické selekční jazyky patří [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Deweyho desetinné třídění]] nebo [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinné třídění]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Předmětové selekční jazyky''' jsou výrazové a vyjadřovací prostředky předmětového pořádání informací, které „pracují“ na bázi přirozeného jazyka. Příkladem předmětových selekčních jazyků jsou klíčová slova, předmětová hesla, nebo deskriptory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Prekoordinované selekční jazyky''' mají pro dokument vytvořené kategorie, které jsou vytvořeny ještě před vyhledáváním dokumentu. Příkladem prekoordinovaných selekčních jazyků je například Mezinárodní desetinné třídění (systematické) nebo předmětové heslo (předmětové).&amp;lt;ref&amp;gt;Prekoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prekoordinovaný_selekční_jazyk&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Postkoordinované selekční jazyky''' vytvářejí pojmy odpovídající obsahu dokumentu na základě indexace daného dokumentu. Příkladem postkoordinovaných selekčních jazyků je například [[S. R. Ranganathan|Ranganathanovo]] [[dvojtečkové třídění]] (systematické) nebo klíčové slovo (předmětové).&amp;lt;ref&amp;gt;Postkoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Postkoordinovaný_selekční_jazyk&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Univerzální selekční jazyky''' umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z celého celku lidské poznání a praxe. Příkladem je Mezinárodní desetinné třídění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Speciální selekční jazyky''' umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z určitého vymezeného výseku celku lidského poznání a třídění. Příkladem je Mezinárodní patentové třídění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Selekční jazyky. Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4 [online]. 2013 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/sjazyky.htm&lt;br /&gt;
* Postkoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Postkoordinovaný_selekční_jazyk&lt;br /&gt;
* Prekoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prekoordinovaný_selekční_jazyk&lt;br /&gt;
* Selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Selekční_jazyk&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
selekční jazyk, informační jazyk, Mezinárodní desetinné třídění&lt;br /&gt;
=== Odborné zdroje ===&lt;br /&gt;
* BAKO, Michal. Informačné selekčné jazyky/III. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1984.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna ČR [online]. 2001, č. 3 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/0103/nk0103175.pdf&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha: Univerzita Karlova, 1976&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Základy obecné metodiky věcného pořádání informací. Praha: ÚVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1978. 65 s. Metodické letáky, sv. 130.&lt;br /&gt;
* SECHSER, Otto, MOJŽÍŠEK, Josef, KÖNIGOVÁ, Marie. Selekční jazyk a jeho popis. Praha: ÚVTEI, 1968. 219 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenzura_internetu&amp;diff=17010</id>
		<title>Cenzura internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenzura_internetu&amp;diff=17010"/>
		<updated>2015-02-07T10:59:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenzura internetu''' je kontrola a filtrace informací. Tato [[cenzura]] také potlačuje nevhodný obsah, který koluje po internetu. Cenzura internetu je na rozdíl od jiných forem cenzury vnímána velmi negativně. Také se spojuje se snahou utajit nechtěné [[informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;&amp;gt;Cenzura na internetu. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenzura_na_internetu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O prosazení cenzury internetu usiluje nejedna zájmová skupina a vláda.&lt;br /&gt;
==Hlavní znaky internetové cenzury==&lt;br /&gt;
* Povaha samotného prostředí internetu, v kontrastu s ostatními médii&lt;br /&gt;
* Fakt, že jde o decentralizované [[médium]], které nemá jedno jediné ústředí&lt;br /&gt;
* Na rozdíl od většiny ostatních médií je internet taktéž interaktivní, s rolí návštěvníků, čtenářů, apod.&lt;br /&gt;
* Otázka hranic u putování informací z a do jiných zemí&lt;br /&gt;
* Problém, kdo se může pasovat do role cenzora&lt;br /&gt;
* Co cenzora k cenzuře informací opravňuje&lt;br /&gt;
* Podle jakého klíče má být cenzura opravňována&lt;br /&gt;
* Komplikovaný (právní) vztah mezi cenzorem, majitelem stránek, uživateli, poskytovateli připojen&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Druhy cenzury internetu==&lt;br /&gt;
* Blokování obsahu&lt;br /&gt;
** Blokování obsahu může mít různou řadu aktivit, a to např. blokování jednotlivých webových míst, blokování celých serverů, blokování konkrétních služeb webových aplikací nebo blokování klíčových slov či výsledků vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Postihování lidí, kteří šíří „závadný“ obsah &lt;br /&gt;
* Zákaz internetu jako celek&lt;br /&gt;
* Restrikce internetu a kontrola, jakým způsobem ho uživatelé používají &lt;br /&gt;
** Kontrola webových stránek, které uživatelé na internetu navštěvují a shromažďování údajů o těchto návštěvách. Tyto údaje se pak shromažďují po dobu půl roku, kdyby bylo potřeba „služeb“ policie.&lt;br /&gt;
** Těmito kontrolami se zabývají i tajné služby, jako je americká NSA.&amp;lt;ref&amp;gt;Cenzura Internetu. In: Jak na internet [online]. 2012-2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady cenzur internetu v některých zemích==&lt;br /&gt;
Nejznámějšími cenzory jsou Čína a Rusko. Čínská lidová republika cenzuruje výsledky vyhledávání ve vyhledávači [[Google]], program Skype, a také odmítá názvy příspěvků, které obsahují slovo „[[demokracie]]“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt; Rusko se snaží bojovat především proti webovým stránkám, které šíří dětskou pornografii, podporují užívání drog nebo uživatelům radí, jak spáchat sebevraždu.&amp;lt;ref&amp;gt;Rusko začalo cenzurovat internet podobně jako Čína. Závadné weby zmizí. In: Technet.cz[online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/v-rusku-vstoupil-v-platnost-sporny-zakon-o-internetu-pp0-/sw_internet.aspx?c=A120731_155514_sw_internet_kuz&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše sousední země Německo, ale také Francie filtruje a kontroluje stránky, které zpochybňují holocaust. Vzdálená Sýrie například filtruje známé servery jako Youtube, [[Facebook]] a Amazon. V některých zemích je blokováno vyhledávání určitých slov, například „sex“, „nahota“ nebo „osel“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je veškerá cenzura, tedy i internetová, zakázaná!&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Dopad==&lt;br /&gt;
V současnosti a v minulosti bylo v souvislosti s cenzurou internetu trestně stíháno několik desítek lidí. &lt;br /&gt;
Známý případ pochází z Čínské lidové republiky, kde byl [[blogger]] a novinář Shi Tao odsouzen na 10 let vězení za činnost proti státu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dalším známým případem je případ novináře z Afghánistánu, který byl popraven za to, že pomocí internetu šířil informace o právech žen.&amp;lt;ref&amp;gt;Cenzura Internetu. In: Jak na internet [online]. 2012-2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Cenzura na internetu. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenzura_na_internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cenzura Internetu. In: Jak na internet [online]. 2012-2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁZOR: Všem nám zcenzurují internet. Je jen otázkou, kdy to bude. In: Technet.cz [online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/cenzura-internetu-0np-/sw_internet.aspx?c=A121128_113028_sw_internet_kuz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Rusko začalo cenzurovat internet podobně jako Čína. Závadné weby zmizí. In: Technet.cz[online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/v-rusku-vstoupil-v-platnost-sporny-zakon-o-internetu-pp0-/sw_internet.aspx?c=A120731_155514_sw_internet_kuz&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Cenzura, internet, kontrola internetu&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyber%C5%A1ikana&amp;diff=16364</id>
		<title>Kyberšikana</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyber%C5%A1ikana&amp;diff=16364"/>
		<updated>2015-02-01T11:49:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberšikana''' je forma '''psychické šikany''', kdy pachatel využívá moderní komunikační a [[informační technologie]], a to zejména mobilní telefony, počítače, internet a sociální sítě. Kyberšikana nemusí být vždy úmyslná, z pouhého vtipu se stane útok. Podle odborníků lze za útoky kyberšikany považovat jen ty, které:&lt;br /&gt;
# jsou agresivní a záměrně ubližují (uskutečňované individuálně nebo skupinou)&lt;br /&gt;
# jsou opakované &lt;br /&gt;
# staví oběť do situace, v níž se [[online]] útokům nedokáže bránit (je tedy přítomna mocenská nerovnováha)&lt;br /&gt;
# se odehrávají prostřednictvím internetu či mobilních telefonů&lt;br /&gt;
# oběť vnímá jako zraňující&amp;lt;ref&amp;gt;Online obtěžování a kyberšikana. CyberBullying [online]. 2012 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://www.cyberpsychology.eu/team/storage/2012-Machackova-Online_obtezovani_a_kybersikana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Kyberšikana x klasická šikana ==&lt;br /&gt;
Zatímco klasická šikana označuje fyzické i psychické týrání, ponižování, zastrašování či omezení jedince, za kyberšikanu se považuje jen psychické omezování. Společným cílem kyberšikany a klasické šikany je někomu ublížit. Znaky klasické šikany:&lt;br /&gt;
* [[šikana]] je záměrná&lt;br /&gt;
* opakuje se (ne vždy)&lt;br /&gt;
* většinou probíhá dlouhodobě&lt;br /&gt;
* agrese je samoúčelná&lt;br /&gt;
* útoky jsou obětem nepříjemné&lt;br /&gt;
* projevuje se nepoměr sil&amp;lt;ref&amp;gt;RŮŽIČKA, Miroslav. Problematika kyberšikany u žáků základních a středních škol [online]. Brno, 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/368097/pedf_b/Bakalarska_prace_-_Kybersikana.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Projevy kyberšikany ==&lt;br /&gt;
Mnoho projevů kyberšikany se pokládá za kriminální čin. Mezi nejobvyklejší projevy kyberšikany patří:&lt;br /&gt;
* zasílání výhružných emailů či [[SMS]] zpráv&lt;br /&gt;
* výhružné telefony&lt;br /&gt;
* fotografování a nahrávání těchto fotografií oběti na [[sociální sítě]] bez jejího vědomí&lt;br /&gt;
* vytváření webových stránek, na kterých je oběť urážena a zesměšňována &lt;br /&gt;
* šíření nepravdivých či citlivých informací&amp;lt;ref&amp;gt;RŮŽIČKA, Miroslav. Problematika kyberšikany u žáků základních a středních škol [online]. Brno, 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/368097/pedf_b/Bakalarska_prace_-_Kybersikana.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Známé případy kyberšikany ==&lt;br /&gt;
Nejznámějším případem kyberšikany je případ studentky polského gymnázia, Anny Halmanové. Anna spáchala sebevraždu po té, co její spolužák zveřejnil na internetu video, na kterém Annu jiní spolužáci sexuálně obtěžují a ponižují před celou třídou. Anna se druhý den ráno oběsila na švihadle. Po půl roce byli všichni aktéři šikanováni umístěni do nápravných ústavů pro mladistvé. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;&amp;gt;BYSTROŇ, Marcel. Kyberšikana zabíjí!. Blog.iDNES.cz [online]. 2009, - [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://bystron.blog.idnes.cz/c/64160/Kybersikana-zabiji.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším známým případem je případ třináctileté Megan Meireové, která se na sociální síti [[MySpace]] seznámila se šestnáctiletým chlapcem Joshem, se kterým si po nějaký čas dopisovala a posílala fotografie. Po té, co ji chlapec „opustil“ a napsal osudovou větu „Svět by byl bez tebe daleko lepší!“ se třináctiletá Megan oběsí. Od Meganiny smrti uběhne několik týdnů a její rodiče se dozvědí šokující zprávu. Za šestnáctiletého Joshe se vydávala padesátiletá Lori Drewová, která se chtěla Megan pomstít za to, že přestala kamarádit s její dcerou. Lori Drewová uvedla, že se jednalo jen o nevinný žert. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejedná se jen o případy dívek. Obětí kyberšikany se stal i třináctiletý Patrick Ryan Halligan, který se oběsil po té, co již nemohl vydržet kolující pomluvy ve škole a po internetu o tom, že je gay. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Případy kyberšikany se objevují i v České republice. Úplně nejznámějším je případ tzv. roztahovaček, kdy jsou stovky dívek ponižovány na sociální síti [[Facebook]]. V tomto případě se nejde jen o kyberšikanu, ale i o [[sexting]], což je termín, kterým se označuje online rozesílání fotografií či videí se sexuálním obsahem. &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BYSTROŇ, Marcel. Kyberšikana zabíjí!. Blog.iDNES.cz [online]. 2009, - [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://bystron.blog.idnes.cz/c/64160/Kybersikana-zabiji.html&lt;br /&gt;
* Kyberšikana. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberšikana&lt;br /&gt;
* Nebezpečné komunikační praktiky. Ebezpečí [online]. 2009 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/14/39/lang,czech/&lt;br /&gt;
* Nejznámější případy kyberšikany. Prevence kyberšik@ny [online]. 2011, - [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://www.kybersikana.eu/2011/01/nejznamejsi-pripady-kybersikany.html&lt;br /&gt;
* Online obtěžování a kyberšikana. CyberBullying [online]. 2012 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://www.cyberpsychology.eu/team/storage/2012-Machackova-Online_obtezovani_a_kybersikana.pdf&lt;br /&gt;
* RŮŽIČKA, Miroslav. Problematika kyberšikany u žáků základních a středních škol [online]. Brno, 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/368097/pedf_b/Bakalarska_prace_-_Kybersikana.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.&lt;br /&gt;
* Sexting. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Sexting&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Agrese a násilí]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Šikana]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kyberšikana, šikana, ponižování, zastrašování, týrání&lt;br /&gt;
=== Odborné zdroje ===&lt;br /&gt;
* ČERNÁ, Alena a kolektiv. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. Vyd. 1. -: Grada, 2013. ISBN ISBN 978-80-247-4577-0.&lt;br /&gt;
* ECKERTOVÁ, Lenka. Bezpečnost dětí na internetu: rádce zodpovědného rodiče. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013. ISBN 978-80-251-3804-5.&lt;br /&gt;
* HOLLÁ, Katarína. Kyberšikana. 1. vyd. -: Iris, 2014. ISBN 978-80-8153-011-1.&lt;br /&gt;
* HULANOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech: psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality. 1. vyd. Praha: Triton, 2012. ISBN 978-80-7387-545-9.&lt;br /&gt;
* CHROMÝ, Jakub. Kriminalita páchaná na mládeži. Praha: Linde, 2010. ISBN 978-80-7201-825-3.&lt;br /&gt;
* ROGERS, Vanessa. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-736-7984-2.&lt;br /&gt;
* ŠMAHAJ, Jan. Kyberšikana jako společenský problém. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2014. ISBN 978-80-244-4227-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyber%C5%A1ikana&amp;diff=15960</id>
		<title>Kyberšikana</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyber%C5%A1ikana&amp;diff=15960"/>
		<updated>2015-01-28T20:07:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberšikana''' je forma '''psychické šikany''', kdy pachatel využívá moderní komunikační a [[informační technologie]], a to zejména mobilní telefony, počítače, internet a sociální sítě. Kyberšikana nemusí být vždy úmyslná, z pouhého vtipu se stane útok. Podle odborníků lze za útoky kyberšikany považovat jen ty, které:&lt;br /&gt;
# jsou agresivní a záměrně ubližují (uskutečňované individuálně nebo skupinou)&lt;br /&gt;
# jsou opakované &lt;br /&gt;
# staví oběť do situace, v níž se [[online]] útokům nedokáže bránit (je tedy přítomna mocenská nerovnováha)&lt;br /&gt;
# se odehrávají prostřednictvím internetu či mobilních telefonů&lt;br /&gt;
# oběť vnímá jako zraňující&amp;lt;ref&amp;gt;Online obtěžování a kyberšikana. CyberBullying [online]. 2012 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://www.cyberpsychology.eu/team/storage/2012-Machackova-Online_obtezovani_a_kybersikana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Kyberšikana x klasická šikana ==&lt;br /&gt;
Zatímco klasická šikana označuje fyzické i psychické týrání, ponižování, zastrašování či omezení jedince, za kyberšikanu se považuje jen psychické omezování. Společným cílem kyberšikany a klasické šikany je někomu ublížit. Znaky klasické šikany:&lt;br /&gt;
* [[šikana]] je záměrná&lt;br /&gt;
* opakuje se (ne vždy)&lt;br /&gt;
* většinou probíhá dlouhodobě&lt;br /&gt;
* agrese je samoúčelná&lt;br /&gt;
* útoky jsou obětem nepříjemné&lt;br /&gt;
* projevuje se nepoměr sil&amp;lt;ref&amp;gt;RŮŽIČKA, Miroslav. Problematika kyberšikany u žáků základních a středních škol [online]. Brno, 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/368097/pedf_b/Bakalarska_prace_-_Kybersikana.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Projevy kyberšikany ==&lt;br /&gt;
Mnoho projevů kyberšikany se pokládá za kriminální čin. Mezi nejobvyklejší projevy kyberšikany patří:&lt;br /&gt;
* zasílání výhružných emailů či [[SMS]] zpráv&lt;br /&gt;
* výhružné telefony&lt;br /&gt;
* fotografování a nahrávání těchto fotografií oběti na [[sociální sítě]] bez jejího vědomí&lt;br /&gt;
* vytváření webových stránek, na kterých je oběť urážena a zesměšňována &lt;br /&gt;
* šíření nepravdivých či citlivých informací&amp;lt;ref&amp;gt;RŮŽIČKA, Miroslav. Problematika kyberšikany u žáků základních a středních škol [online]. Brno, 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/368097/pedf_b/Bakalarska_prace_-_Kybersikana.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Známé případy kyberšikany ==&lt;br /&gt;
Nejznámějším případem kyberšikany je případ studentky polského gymnázia, Anny Halmanové. Anna spáchala sebevraždu po té, co její spolužák zveřejnil na internetu video, na kterém Annu jiní spolužáci sexuálně obtěžují a ponižují před celou třídou. Anna se druhý den ráno oběsila na švihadle. Po půl roce byli všichni aktéři šikanováni umístěni do nápravných ústavů pro mladistvé. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;&amp;gt;BYSTROŇ, Marcel. Kyberšikana zabíjí!. Blog.iDNES.cz [online]. 2009, - [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://bystron.blog.idnes.cz/c/64160/Kybersikana-zabiji.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším známým případem je případ třináctileté Megan Meireové, která se na sociální síti [[MySpace]] seznámila se šestnáctiletým chlapcem Joshem, se kterým si po nějaký čas dopisovala a posílala fotografie. Po té, co ji chlapec „opustil“ a napsal osudovou větu „Svět by byl bez tebe daleko lepší!“ se třináctiletá Megan oběsí. Od Meganiny smrti uběhne několik týdnů a její rodiče se dozvědí šokující zprávu. Za šestnáctiletého Joshe se vydávala padesátiletá Lori Drewová, která se chtěla Megan pomstít za to, že přestala kamarádit s její dcerou. Lori Drewová uvedla, že se jednalo jen o nevinný žert. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejedná se jen o případy dívek. Obětí kyberšikany se stal i třináctiletý Patrick Ryan Halligan, který se oběsil po té, co již nemohl vydržet kolující pomluvy ve škole a po internetu o tom, že je gay. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Případy kyberšikany se objevují i v České republice. Úplně nejznámějším je případ tzv. roztahovaček, kdy jsou stovky dívek ponižovány na sociální síti [[Facebook]]. V tomto případě se nejde jen o kyberšikanu, ale i o [[sexting]], což je termín, kterým se označuje online rozesílání fotografií či videí se sexuálním obsahem. &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BYSTROŇ, Marcel. Kyberšikana zabíjí!. Blog.iDNES.cz [online]. 2009, - [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://bystron.blog.idnes.cz/c/64160/Kybersikana-zabiji.html&lt;br /&gt;
* Kyberšikana. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberšikana&lt;br /&gt;
* Nebezpečné komunikační praktiky. Ebezpečí [online]. 2009 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/14/39/lang,czech/&lt;br /&gt;
* Nejznámější případy kyberšikany. Prevence kyberšik@ny [online]. 2011, - [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://www.kybersikana.eu/2011/01/nejznamejsi-pripady-kybersikany.html&lt;br /&gt;
* Online obtěžování a kyberšikana. CyberBullying [online]. 2012 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://www.cyberpsychology.eu/team/storage/2012-Machackova-Online_obtezovani_a_kybersikana.pdf&lt;br /&gt;
* RŮŽIČKA, Miroslav. Problematika kyberšikany u žáků základních a středních škol [online]. Brno, 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/368097/pedf_b/Bakalarska_prace_-_Kybersikana.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.&lt;br /&gt;
* Sexting. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Sexting&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Agrese a násilí]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
* [[Grooming]]&lt;br /&gt;
* [[Ohrožení dětí na internetu]]&lt;br /&gt;
* [[Sexting]]&lt;br /&gt;
* [[Šikana]]&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kyberšikana, šikana, ponižování, zastrašování, týrání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenzura_internetu&amp;diff=15946</id>
		<title>Cenzura internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenzura_internetu&amp;diff=15946"/>
		<updated>2015-01-28T19:51:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenzura internetu''' je kontrola a filtrace informací. Tato [[cenzura]] také potlačuje nevhodný obsah, který koluje po internetu. Cenzura internetu je na rozdíl od jiných forem cenzury vnímána velmi negativně. Také se spojuje se snahou utajit nechtěné [[informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;&amp;gt;Cenzura na internetu. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenzura_na_internetu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O prosazení cenzury internetu usiluje nejedna zájmová skupina a vláda.&lt;br /&gt;
==Hlavní znaky internetové cenzury==&lt;br /&gt;
* Povaha samotného prostředí internetu, v kontrastu s ostatními médii&lt;br /&gt;
* Fakt, že jde o decentralizované [[médium]], které nemá jedno jediné ústředí&lt;br /&gt;
* Na rozdíl od většiny ostatních médií je internet taktéž interaktivní, s rolí návštěvníků, čtenářů, apod.&lt;br /&gt;
* Otázka hranic u putování informací z a do jiných zemí&lt;br /&gt;
* Problém, kdo se může pasovat do role cenzora&lt;br /&gt;
* Co cenzora k cenzuře informací opravňuje&lt;br /&gt;
* Podle jakého klíče má být cenzura opravňována&lt;br /&gt;
* Komplikovaný (právní) vztah mezi cenzorem, majitelem stránek, uživateli, poskytovateli připojen&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Druhy cenzury internetu==&lt;br /&gt;
* Blokování obsahu&lt;br /&gt;
** Blokování obsahu může mít různou řadu aktivit, a to např. blokování jednotlivých webových míst, blokování celých serverů, blokování konkrétních služeb webových aplikací nebo blokování klíčových slov či výsledků vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Postihování lidí, kteří šíří „závadný“ obsah &lt;br /&gt;
* Zákaz internetu jako celek&lt;br /&gt;
* Restrikce internetu a kontrola, jakým způsobem ho uživatelé používají &lt;br /&gt;
** Kontrola webových stránek, které uživatelé na internetu navštěvují a shromažďování údajů o těchto návštěvách. Tyto údaje se pak shromažďují po dobu půl roku, kdyby bylo potřeba „služeb“ policie.&lt;br /&gt;
** Těmito kontrolami se zabývají i tajné služby, jako je americká NSA.&amp;lt;ref&amp;gt;Cenzura Internetu. In: Jak na internet [online]. 2012-2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady cenzur internetu v některých zemích==&lt;br /&gt;
Nejznámějšími cenzory jsou Čína a Rusko. Čínská lidová republika cenzuruje výsledky vyhledávání ve vyhledávači [[Google]], program Skype, a také odmítá názvy příspěvků, které obsahují slovo „[[demokracie]]“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt; Rusko se snaží bojovat především proti webovým stránkám, které šíří dětskou pornografii, podporují užívání drog nebo uživatelům radí, jak spáchat sebevraždu.&amp;lt;ref&amp;gt;Rusko začalo cenzurovat internet podobně jako Čína. Závadné weby zmizí. In: Technet.cz[online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/v-rusku-vstoupil-v-platnost-sporny-zakon-o-internetu-pp0-/sw_internet.aspx?c=A120731_155514_sw_internet_kuz&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše sousední země Německo, ale také Francie filtruje a kontroluje stránky, které zpochybňují [[holocaust]]. Vzdálená Sýrie například filtruje známé servery jako Youtube, [[Facebook]] a Amazon. V některých zemích je blokováno vyhledávání určitých slov, například „sex“, „nahota“ nebo „osel“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je veškerá cenzura, tedy i internetová, zakázaná!&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Dopad==&lt;br /&gt;
V současnosti a v minulosti bylo v souvislosti s cenzurou internetu trestně stíháno několik desítek lidí. &lt;br /&gt;
Známý případ pochází z Čínské lidové republiky, kde byl [[blogger]] a novinář Shi Tao odsouzen na 10 let vězení za činnost proti státu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dalším známým případem je případ novináře z Afghánistánu, který byl popraven za to, že pomocí internetu šířil informace o právech žen.&amp;lt;ref&amp;gt;Cenzura Internetu. In: Jak na internet [online]. 2012-2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Cenzura na internetu. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenzura_na_internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cenzura Internetu. In: Jak na internet [online]. 2012-2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁZOR: Všem nám zcenzurují internet. Je jen otázkou, kdy to bude. In: Technet.cz [online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/cenzura-internetu-0np-/sw_internet.aspx?c=A121128_113028_sw_internet_kuz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Rusko začalo cenzurovat internet podobně jako Čína. Závadné weby zmizí. In: Technet.cz[online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/v-rusku-vstoupil-v-platnost-sporny-zakon-o-internetu-pp0-/sw_internet.aspx?c=A120731_155514_sw_internet_kuz&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Cenzura, internet, kontrola internetu&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Selek%C4%8Dn%C3%AD_jazyk&amp;diff=15738</id>
		<title>Selekční jazyk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Selek%C4%8Dn%C3%AD_jazyk&amp;diff=15738"/>
		<updated>2015-01-27T09:51:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Selekční jazyk''' je umělý informační jazyk, který se používá k vyjádření identifikačních či obsahových selekčních údajů. Účelem je pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů. Selekční jazyk je také prostředkem pro pořádání a vyhledávání informací. &amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rysy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
* [[Formalizace]]&lt;br /&gt;
* Zvláštní syntaktická pravidla&lt;br /&gt;
* Řízená slovní zásoba (řízený slovník- tezaurus)&lt;br /&gt;
* Používání symbolů ([[notace]])&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Selekční jazyky. Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4 [online]. 2013 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/sjazyky.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
Selekční jazyky se dělí na identifikační selekční jazyky a věcné selekční jazyky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikační selekční jazyky''' slouží pro popis formálních charakteristik dokumentu. Používají se v bibliografickém popisu a jmenné katalogizaci. Příkladem identifikačních selekčních jazyků jsou např. Jmenné autority ČR. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Věcné selekční jazyky''' se používají ke zpracování dokumentů prostřednictvím věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dokumentů podle '''obsahu'''. Věcné selekční jazyky se dělí na základní dva druhy, a to na '''systematické selekční jazyky a předmětové selekční jazyky'''. V praxi se pak používají další důležité typy selekčních jazyků:'''prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky'''- oba dva druhy mohou být jak systematické, tak předmětové, a dále '''univerzální a speciální selekční jazyky'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Selekční_jazyk&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematické selekční jazyky''' jsou výrazové a vyjadřovací prostředky systematického pořádání informací, jejichž struktura je prezentovány hierarchickými vztahy, tedy nadřazeností a podřazeností jednotlivých tříd. Mezi systematické selekční jazyky patří [[Deweyho desetinné třídění]] nebo Mezinárodní desetinné třídění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Předmětové selekční jazyky''' jsou výrazové a vyjadřovací prostředky předmětového pořádání informací, které „pracují“ na bázi přirozeného jazyka. Příkladem předmětových selekčních jazyků jsou klíčová slova, předmětová hesla, nebo deskriptory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Prekoordinované selekční jazyky''' mají pro dokument vytvořené kategorie, které jsou vytvořeny ještě před vyhledáváním dokumentu. Příkladem prekoordinovaných selekčních jazyků je například Mezinárodní desetinné třídění (systematické) nebo předmětové heslo (předmětové).&amp;lt;ref&amp;gt;Prekoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prekoordinovaný_selekční_jazyk&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Postkoordinované selekční jazyky''' vytvářejí pojmy odpovídající obsahu dokumentu na základě indexace daného dokumentu. Příkladem postkoordinovaných selekčních jazyků je například Ranganathanovo [[dvojtečkové třídění]] (systematické) nebo klíčové slovo (předmětové).&amp;lt;ref&amp;gt;Postkoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Postkoordinovaný_selekční_jazyk&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Univerzální selekční jazyky''' umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z celého celku lidské poznání a praxe. Příkladem je [[Mezinárodní desetinné třídění]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Speciální selekční jazyky''' umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z určitého vymezeného výseku celku lidského poznání a třídění. Příkladem je Mezinárodní patentové třídění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Selekční jazyky. Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4 [online]. 2013 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/sjazyky.htm&lt;br /&gt;
* Postkoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Postkoordinovaný_selekční_jazyk&lt;br /&gt;
* Prekoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prekoordinovaný_selekční_jazyk&lt;br /&gt;
* Selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Selekční_jazyk&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Selekční jazyk, informační jazyk, Mezinárodní desetinné třídění&lt;br /&gt;
=== Odborné zdroje ===&lt;br /&gt;
* BAKO, Michal. Informačné selekčné jazyky/III. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1984.&lt;br /&gt;
* BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna ČR [online]. 2001, č. 3 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/pdf/0103/nk0103175.pdf&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha: Univerzita Karlova, 1976&lt;br /&gt;
* KOVÁŘ, Blahoslav. Základy obecné metodiky věcného pořádání informací. Praha: ÚVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1978. 65 s. Metodické letáky, sv. 130.&lt;br /&gt;
* SECHSER, Otto, MOJŽÍŠEK, Josef, KÖNIGOVÁ, Marie. Selekční jazyk a jeho popis. Praha: ÚVTEI, 1968. 219 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Selek%C4%8Dn%C3%AD_jazyk&amp;diff=15467</id>
		<title>Selekční jazyk</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Selek%C4%8Dn%C3%AD_jazyk&amp;diff=15467"/>
		<updated>2015-01-24T13:01:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: Založena nová stránka s textem „'''Selekční jazyk''' je umělý informační jazyk, který se používá k vyjádření identifikačních či obsahových selekčních údajů. Účelem …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Selekční jazyk''' je umělý informační jazyk, který se používá k vyjádření identifikačních či obsahových selekčních údajů. Účelem je pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů. Selekční jazyk je také prostředkem pro pořádání a vyhledávání informací. &amp;lt;ref&amp;gt;KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Rysy selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
* [[Formalizace]]&lt;br /&gt;
* Zvláštní syntaktická pravidla&lt;br /&gt;
* Řízená slovní zásoba (řízený slovník- tezaurus)&lt;br /&gt;
* Používání symbolů ([[notace]])&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Selekční jazyky. Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4 [online]. 2013 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/sjazyky.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dělení selekčních jazyků ==&lt;br /&gt;
Selekční jazyky se dělí na identifikační selekční jazyky a věcné selekční jazyky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikační selekční jazyky''' slouží pro popis formálních charakteristik dokumentu. Používají se v bibliografickém popisu a jmenné katalogizaci. Příkladem identifikačních selekčních jazyků jsou např. Jmenné autority ČR. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Věcné selekční jazyky''' se používají ke zpracování dokumentů prostřednictvím věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dokumentů podle '''obsahu'''. Věcné selekční jazyky se dělí na základní dva druhy, a to na '''systematické selekční jazyky a předmětové selekční jazyky'''. V praxi se pak používají další důležité typy selekčních jazyků:'''prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky'''- oba dva druhy mohou být jak systematické, tak předmětové, a dále '''univerzální a speciální selekční jazyky'''.&amp;lt;ref&amp;gt;Selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Selekční_jazyk&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Systematické selekční jazyky''' jsou výrazové a vyjadřovací prostředky systematického pořádání informací, jejichž struktura je prezentovány hierarchickými vztahy, tedy nadřazeností a podřazeností jednotlivých tříd. Mezi systematické selekční jazyky patří [[Deweyho desetinné třídění]] nebo Mezinárodní desetinné třídění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Předmětové selekční jazyky''' jsou výrazové a vyjadřovací prostředky předmětového pořádání informací, které „pracují“ na bázi přirozeného jazyka. Příkladem předmětových selekčních jazyků jsou klíčová slova, předmětová hesla, nebo deskriptory. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Prekoordinované selekční jazyky''' mají pro dokument vytvořené kategorie, které jsou vytvořeny ještě před vyhledáváním dokumentu. Příkladem prekoordinovaných selekčních jazyků je například Mezinárodní desetinné třídění (systematické) nebo předmětové heslo (předmětové).&amp;lt;ref&amp;gt;Prekoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prekoordinovaný_selekční_jazyk&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Postkoordinované selekční jazyky''' vytvářejí pojmy odpovídající obsahu dokumentu na základě indexace daného dokumentu. Příkladem postkoordinovaných selekčních jazyků je například Ranganathanovo [[dvojtečkové třídění]] (systematické) nebo klíčové slovo (předmětové).&amp;lt;ref&amp;gt;Postkoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Postkoordinovaný_selekční_jazyk&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Univerzální selekční jazyky''' umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z celého celku lidské poznání a praxe. Příkladem je [[Mezinárodní desetinné třídění]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Speciální selekční jazyky''' umožňují indexovat, ukládat a vyhledávat informace z určitého vymezeného výseku celku lidského poznání a třídění. Příkladem je Mezinárodní patentové třídění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&amp;amp;file_name=find-a&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Selekční jazyky. Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4 [online]. 2013 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/sjazyky.htm&lt;br /&gt;
* Postkoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Postkoordinovaný_selekční_jazyk&lt;br /&gt;
* Prekoordinovaný selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prekoordinovaný_selekční_jazyk&lt;br /&gt;
* Selekční jazyk. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Selekční_jazyk&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Selekční jazyk, informační jazyk, Mezinárodní desetinné třídění&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_architektura&amp;diff=15464</id>
		<title>Informační architektura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_architektura&amp;diff=15464"/>
		<updated>2015-01-24T12:37:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: Založena nová stránka s textem „'''Informační architektura''' je obor, který se zabývá tříděním, uspořádáním a pojmenováním informací. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační architektura. Adap…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační architektura''' je obor, který se zabývá tříděním, uspořádáním a pojmenováním informací. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační architektura. Adaptic [online]. 2015 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://www.adaptic.cz/znalosti/efektivni-web/informacni-architektura/&amp;lt;/ref&amp;gt;Podle Petera Morvilla a Louise Rosenfelda, autorů knihy Information Architecture for the [[World Wide Web]], je informační architektura definována jako: &lt;br /&gt;
# Strukturální provedení sdílených informačních prostředí.&lt;br /&gt;
# Kombinace organizačních, pojmenovávacích, vyhledávacích a navigačních systémů v rámci webových stránek a intranetů.&lt;br /&gt;
# Umění a věda uzpůsobování informačních produktů a dojmů za účelem podpořit použitelnost a náležitost obsahu.&lt;br /&gt;
# Vznikající [[disciplína]] a seskupení praktik zaměřených na přenos principů designu a architektury do digitálního prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;&amp;gt;MORVILLE, Peter a ROSENFELD, Louis. Information Architecture for the World Wide Web [online]. 3rd Edition. USA: O’Reilly Media, Inc., 2006 [cit. 2015-01-11]. ISBN 978-0-596-52734-1. Dostupné z:http://yunus.hacettepe.edu.tr/~tonta/courses/fall2010/bby607/IAWWW.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;, &amp;lt;ref&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura webového rozhraní vybraných digitálních knihoven. Praha, 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hlavním cílem informační architektury usnadnit zpětné vyhledávání relevantních informací jejich vhodnou organizací, navigací a reprezentací. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační architektura. Adaptic [online]. 2015 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://www.adaptic.cz/znalosti/efektivni-web/informacni-architektura/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Informační architektura a okolní disciplíny ==&lt;br /&gt;
Informační architektura je v rámci sítě WWW spjata s okolními disciplínami. Nemůže existovat sama o sobě, proto je vždy ovlivňována dalšími obory, a to hlavně z oblasti web designu.  &lt;br /&gt;
* '''použitelnost''' &lt;br /&gt;
** [[použitelnost webu]] je obor zabývající se chováním uživatele v prostředí webu&lt;br /&gt;
* '''grafický design'''&lt;br /&gt;
** vizuální aspekty webových stránek &lt;br /&gt;
* '''interakční design'''&lt;br /&gt;
** obor zabývající se vztahem mezi lidmi a produkty, které používají&lt;br /&gt;
* '''experience design'''&lt;br /&gt;
** pojem zahrnující dovednosti z doposud uvedených disciplín a informační architektury vedoucí k uživatelskému prožitku &lt;br /&gt;
* '''knowledge managment'''- znalostní managment &lt;br /&gt;
** znalostní management se zabývá získáním znalostí, kterými lidé disponují a následným zpracováním a uložením za podpory informačních a komunikačních technologií tak, aby bylo možné je vyhledat, prezentovat a sdílet&lt;br /&gt;
** to umožňuje jejich využití v rozhodovacích a řídících procesech &lt;br /&gt;
* '''content managment''' &lt;br /&gt;
** soubor procesů a technologií zabývající se mi digitálními informacemi v rámci časového hlediska &lt;br /&gt;
** informační architektura se naopak zabývá informacemi z hlediska prostorového &amp;lt;ref&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura: teorie, metodiky. Praha, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prvky informační architektury ==&lt;br /&gt;
Základní dělení prvků podle P. Morville a L. Rosenfeld: &lt;br /&gt;
* '''organizační systémy'''- třídění informací (např. chronologické, předmětové) &lt;br /&gt;
* '''označovací systémy'''- reprezentace informací (použití terminologie) &lt;br /&gt;
* '''navigační systémy'''- pohyb v systému, procházení informací &lt;br /&gt;
* '''vyhledávací systémy'''- vyhledávání informací &lt;br /&gt;
* [[tezaury]], řízené slovníky, [[metadata]], atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Informační architektura. Adaptic [online]. 2015 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://www.adaptic.cz/znalosti/efektivni-web/informacni-architektura/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KAHOUN, Peter. Informační architektura současných webových stránek [online]. Brno, 2010 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217789/ff_b/DP_-_IA_-_WWW__Kahoun__final.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura webového rozhraní vybraných digitálních knihoven. Praha, 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura: teorie, metodiky. Praha, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* MORVILLE, Peter a ROSENFELD, Louis. Information Architecture for the World Wide Web [online]. 3rd Edition. USA: O’Reilly Media, Inc., 2006 [cit. 2015-01-11]. ISBN 978-0-596-52734-1. Dostupné z:http://yunus.hacettepe.edu.tr/~tonta/courses/fall2010/bby607/IAWWW.pdf&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
 Informační architektura, informační prostředí, použitelnost webu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyber%C5%A1ikana&amp;diff=15456</id>
		<title>Kyberšikana</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyber%C5%A1ikana&amp;diff=15456"/>
		<updated>2015-01-24T12:03:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberšikana''' je forma '''psychické šikany''', kdy pachatel využívá moderní komunikační a [[informační technologie]], a to zejména mobilní telefony, počítače, internet a sociální sítě. Kyberšikana nemusí být vždy úmyslná, z pouhého vtipu se stane útok. Podle odborníků lze za útoky kyberšikany považovat jen ty, které:&lt;br /&gt;
# jsou agresivní a záměrně ubližují (uskutečňované individuálně nebo skupinou)&lt;br /&gt;
# jsou opakované &lt;br /&gt;
# staví oběť do situace, v níž se [[online]] útokům nedokáže bránit (je tedy přítomna mocenská nerovnováha)&lt;br /&gt;
# se odehrávají prostřednictvím internetu či mobilních telefonů&lt;br /&gt;
# oběť vnímá jako zraňující&amp;lt;ref&amp;gt;Online obtěžování a kyberšikana. CyberBullying [online]. 2012 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://www.cyberpsychology.eu/team/storage/2012-Machackova-Online_obtezovani_a_kybersikana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Kyberšikana x klasická šikana ==&lt;br /&gt;
Zatímco klasická šikana označuje fyzické i psychické týrání, ponižování, zastrašování či omezení jedince, za kyberšikanu se považuje jen psychické omezování. Společným cílem kyberšikany a klasické šikany je někomu ublížit. Znaky klasické šikany:&lt;br /&gt;
* [[šikana]] je záměrná&lt;br /&gt;
* opakuje se (ne vždy)&lt;br /&gt;
* většinou probíhá dlouhodobě&lt;br /&gt;
* agrese je samoúčelná&lt;br /&gt;
* útoky jsou obětem nepříjemné&lt;br /&gt;
* projevuje se nepoměr sil&amp;lt;ref&amp;gt;RŮŽIČKA, Miroslav. Problematika kyberšikany u žáků základních a středních škol [online]. Brno, 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/368097/pedf_b/Bakalarska_prace_-_Kybersikana.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
== Projevy kyberšikany ==&lt;br /&gt;
Mnoho projevů kyberšikany se pokládá za kriminální čin. Mezi nejobvyklejší projevy kyberšikany patří:&lt;br /&gt;
* zasílání výhružných emailů či [[SMS]] zpráv&lt;br /&gt;
* výhružné telefony&lt;br /&gt;
* fotografování a nahrávání těchto fotografií oběti na [[sociální síť]] bez jejího vědomí&lt;br /&gt;
* vytváření webových stránek, na kterých je oběť urážena a zesměšňována &lt;br /&gt;
* šíření nepravdivých či citlivých informací&amp;lt;ref&amp;gt;RŮŽIČKA, Miroslav. Problematika kyberšikany u žáků základních a středních škol [online]. Brno, 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/368097/pedf_b/Bakalarska_prace_-_Kybersikana.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Známé případy kyberšikany ==&lt;br /&gt;
Nejznámějším případem kyberšikany je případ studentky polského gymnázia, Anny Halmanové. Anna spáchala sebevraždu po té, co její spolužák zveřejnil na internetu video, na kterém Annu jiní spolužáci sexuálně obtěžují a ponižují před celou třídou. Anna se druhý den ráno oběsila na švihadle. Po půl roce byli všichni aktéři šikanováni umístěni do nápravných ústavů pro mladistvé. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;&amp;gt;BYSTROŇ, Marcel. Kyberšikana zabíjí!. Blog.iDNES.cz [online]. 2009, - [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://bystron.blog.idnes.cz/c/64160/Kybersikana-zabiji.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším známým případem je případ třináctileté Megan Meireové, která se na sociální síti [[MySpace]] seznámila se šestnáctiletým chlapcem Joshem, se kterým si po nějaký čas dopisovala a posílala fotografie. Po té, co ji chlapec „opustil“ a napsal osudovou větu „Svět by byl bez tebe daleko lepší!“ se třináctiletá Megan oběsí. Od Meganiny smrti uběhne několik týdnů a její rodiče se dozvědí šokující zprávu. Za šestnáctiletého Joshe se vydávala padesátiletá Lori Drewová, která se chtěla Megan pomstít za to, že přestala kamarádit s její dcerou. Lori Drewová uvedla, že se jednalo jen o nevinný žert. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejedná se jen o případy dívek. Obětí kyberšikany se stal i třináctiletý Patrick Ryan Halligan, který se oběsil po té, co již nemohl vydržet kolující pomluvy ve škole a po internetu o tom, že je gay. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Případy kyberšikany se objevují i v České republice. Úplně nejznámějším je případ tzv. roztahovaček, kdy jsou stovky dívek ponižovány na sociální síti [[Facebook]]. V tomto případě se nejde jen o kyberšikanu, ale i o [[sexting]], což je termín, kterým se označuje online rozesílání fotografií či videí se sexuálním obsahem. &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* BYSTROŇ, Marcel. Kyberšikana zabíjí!. Blog.iDNES.cz [online]. 2009, - [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://bystron.blog.idnes.cz/c/64160/Kybersikana-zabiji.html&lt;br /&gt;
* Kyberšikana. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberšikana&lt;br /&gt;
* Nebezpečné komunikační praktiky. Ebezpečí [online]. 2009 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/14/39/lang,czech/&lt;br /&gt;
* Nejznámější případy kyberšikany. Prevence kyberšik@ny [online]. 2011, - [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://www.kybersikana.eu/2011/01/nejznamejsi-pripady-kybersikany.html&lt;br /&gt;
* Online obtěžování a kyberšikana. CyberBullying [online]. 2012 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://www.cyberpsychology.eu/team/storage/2012-Machackova-Online_obtezovani_a_kybersikana.pdf&lt;br /&gt;
* RŮŽIČKA, Miroslav. Problematika kyberšikany u žáků základních a středních škol [online]. Brno, 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/368097/pedf_b/Bakalarska_prace_-_Kybersikana.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.&lt;br /&gt;
* Sexting. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Sexting&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kyberšikana, šikana, ponižování, zastrašování, týrání&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyber%C5%A1ikana&amp;diff=15453</id>
		<title>Kyberšikana</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyber%C5%A1ikana&amp;diff=15453"/>
		<updated>2015-01-24T11:31:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: Založena nová stránka s textem „'''Kyberšikana''' je forma '''psychické šikany''', kdy pachatel využívá moderní komunikační a informační technologie, a to zejména mobilní…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kyberšikana''' je forma '''psychické šikany''', kdy pachatel využívá moderní komunikační a [[informační technologie]], a to zejména mobilní telefony, počítače, internet a sociální sítě. Kyberšikana nemusí být vždy úmyslná, z pouhého vtipu se stane útok. Podle odborníků lze za útoky kyberšikany považovat jen ty, které:&lt;br /&gt;
# jsou agresivní a záměrně ubližují (uskutečňované individuálně nebo skupinou)&lt;br /&gt;
# jsou opakované &lt;br /&gt;
# staví oběť do situace, v níž se [[online]] útokům nedokáže bránit (je tedy přítomna mocenská nerovnováha)&lt;br /&gt;
# se odehrávají prostřednictvím internetu či mobilních telefonů&lt;br /&gt;
# oběť vnímá jako zraňující&amp;lt;ref&amp;gt;Online obtěžování a kyberšikana. CyberBullying [online]. 2012 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://www.cyberpsychology.eu/team/storage/2012-Machackova-Online_obtezovani_a_kybersikana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Kyberšikana x klasická šikana ==&lt;br /&gt;
Zatímco klasická šikana označuje fyzické i psychické týrání, ponižování, zastrašování či omezení jedince, za kyberšikanu se považuje jen psychické omezování. Společným cílem kyberšikany a klasické šikany je někomu ublížit. Znaky klasické šikany:&lt;br /&gt;
* [[šikana]] je záměrná&lt;br /&gt;
* opakuje se (ne vždy)&lt;br /&gt;
* většinou probíhá dlouhodobě&lt;br /&gt;
* agrese je samoúčelná&lt;br /&gt;
* útoky jsou obětem nepříjemné&lt;br /&gt;
* projevuje se nepoměr sil &lt;br /&gt;
== Projevy kyberšikany ==&lt;br /&gt;
Mnoho projevů kyberšikany se pokládá za kriminální čin. Mezi nejobvyklejší projevy kyberšikany patří:&lt;br /&gt;
* zasílání výhružných emailů či [[SMS]] zpráv&lt;br /&gt;
* výhružné telefony&lt;br /&gt;
* fotografování a nahrávání těchto fotografií oběti na sociální síť bez jejího vědomí&lt;br /&gt;
* vytváření webových stránek, na kterých je oběť urážena a zesměšňována &lt;br /&gt;
* šíření nepravdivých či citlivých informací&amp;lt;ref&amp;gt;RŮŽIČKA, Miroslav. Problematika kyberšikany u žáků základních a středních škol [online]. Brno, 2013 [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/368097/pedf_b/Bakalarska_prace_-_Kybersikana.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Známé případy kyberšikany ==&lt;br /&gt;
Nejznámějším případem kyberšikany je případ studentky polského gymnázia, Anny Halmanové. Anna spáchala sebevraždu po té, co její spolužák zveřejnil na internetu video, na kterém Annu jiní spolužáci sexuálně obtěžují a ponižují před celou třídou. Anna se druhý den ráno oběsila na švihadle. Po půl roce byli všichni aktéři šikanováni umístěni do nápravných ústavů pro mladistvé. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším známým případem je případ třináctileté Megan Meireové, která se na sociální síti MySpace seznámila se šestnáctiletým chlapcem Joshem, se kterým si po nějaký čas dopisovala a posílala fotografie. Po té, co ji chlapec „opustil“ a napsal osudovou větu „Svět by byl bez tebe daleko lepší!“ se třináctiletá Megan oběsí. Od Meganiny smrti uběhne několik týdnů a její rodiče se dozvědí šokující zprávu. Za šestnáctiletého Joshe se vydávala padesátiletá Lori Drewová, která se chtěla Megan pomstít za to, že přestala kamarádit s její dcerou. Lori Drewová uvedla, že se jednalo jen o nevinný žert. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejedná se jen o případy dívek. Obětí kyberšikany se stal i třináctiletý Patrick Ryan Halligan, který se oběsil po té, co již nemohl vydržet kolující pomluvy ve škole a po internetu o tom, že je gay. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Případy kyberšikany se objevují i v České republice. Úplně nejznámějším je případ tzv. roztahovaček, kdy jsou stovky dívek ponižovány na sociální síti [[Facebook]]. V tomto případě se nejde jen o kyberšikanu, ale i o [[sexting]], což je termín, kterým se označuje online rozesílání fotografií či videí se sexuálním obsahem. &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Online obtěžování a kyberšikana. CyberBullying [online]. 2012 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://www.cyberpsychology.eu/team/storage/2012-Machackova-Online_obtezovani_a_kybersikana.pdf&lt;br /&gt;
* RŮŽIČKA, Miroslav. Problematika kyberšikany u žáků základních a středních škol [online]. Brno, 2013 [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/368097/pedf_b/Bakalarska_prace_-_Kybersikana.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.&lt;br /&gt;
* Sexting. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Sexting&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kyberšikana, šikana, ponižování, zastrašování, týrání&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenzura_internetu&amp;diff=15446</id>
		<title>Cenzura internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenzura_internetu&amp;diff=15446"/>
		<updated>2015-01-24T10:49:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenzura internetu''' je kontrola a filtrace informací. [[Tato cenzura]] také potlačuje nevhodný obsah, který koluje po internetu. Cenzura internetu je na rozdíl od jiných forem cenzury vnímána velmi negativně. Také se spojuje se snahou utajit nechtěné [[informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;&amp;gt;Cenzura na internetu. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenzura_na_internetu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O prosazení cenzury internetu usiluje nejedna zájmová skupina a vláda.&lt;br /&gt;
==Hlavní znaky internetové cenzury==&lt;br /&gt;
* Povaha samotného prostředí internetu, v kontrastu s ostatními médii&lt;br /&gt;
* Fakt, že jde o decentralizované [[médium]], které nemá jedno jediné ústředí&lt;br /&gt;
* Na rozdíl od většiny ostatních médií je internet taktéž interaktivní, s rolí návštěvníků, čtenářů, apod.&lt;br /&gt;
* Otázka hranic u putování informací z a do jiných zemí&lt;br /&gt;
* Problém, kdo se může pasovat do role cenzora&lt;br /&gt;
* Co cenzora k cenzuře informací opravňuje&lt;br /&gt;
* Podle jakého klíče má být cenzura opravňována&lt;br /&gt;
* Komplikovaný (právní) vztah mezi cenzorem, majitelem stránek, uživateli, poskytovateli připojen&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Druhy cenzury internetu==&lt;br /&gt;
* Blokování obsahu&lt;br /&gt;
** Blokování obsahu může mít různou řadu aktivit, a to např. blokování jednotlivých webových míst, blokování celých serverů, blokování konkrétních služeb webových aplikací nebo blokování klíčových slov či výsledků vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Postihování lidí, kteří šíří „závadný“ obsah &lt;br /&gt;
* Zákaz internetu jako celek&lt;br /&gt;
* Restrikce internetu a kontrola, jakým způsobem ho uživatelé používají &lt;br /&gt;
** Kontrola webových stránek, které uživatelé na internetu navštěvují a shromažďování údajů o těchto návštěvách. Tyto údaje se pak shromažďují po dobu půl roku, kdyby bylo potřeba „služeb“ policie.&lt;br /&gt;
** Těmito kontrolami se zabývají i tajné služby, jako je americká NSA.&amp;lt;ref&amp;gt;Cenzura Internetu. In: Jak na internet [online]. 2012-2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady cenzur internetu v některých zemích==&lt;br /&gt;
Nejznámějšími cenzory jsou Čína a Rusko. Čínská lidová republika cenzuruje výsledky vyhledávání ve vyhledávači [[Google]], program Skype, a také odmítá názvy příspěvků, které obsahují slovo „[[demokracie]]“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt; Rusko se snaží bojovat především proti webovým stránkám, které šíří dětskou pornografii, podporují užívání drog nebo uživatelům radí, jak spáchat sebevraždu.&amp;lt;ref&amp;gt;Rusko začalo cenzurovat internet podobně jako Čína. Závadné weby zmizí. In: Technet.cz[online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/v-rusku-vstoupil-v-platnost-sporny-zakon-o-internetu-pp0-/sw_internet.aspx?c=A120731_155514_sw_internet_kuz&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše sousední země Německo, ale také Francie filtruje a kontroluje stránky, které zpochybňují [[holocaust]]. Vzdálená Sýrie například filtruje známé servery jako Youtube, [[Facebook]] a Amazon. V některých zemích je blokováno vyhledávání určitých slov, například „sex“, „nahota“ nebo „osel“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je veškerá cenzura, tedy i internetová, zakázaná!&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Dopad==&lt;br /&gt;
V současnosti a v minulosti bylo v souvislosti s cenzurou internetu trestně stíháno několik desítek lidí. &lt;br /&gt;
Známý případ pochází z Čínské lidové republiky, kde byl [[blogger]] a novinář Shi Tao odsouzen na 10 let vězení za činnost proti státu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dalším známým případem je případ novináře z Afghánistánu, který byl popraven za to, že pomocí internetu šířil informace o právech žen.&amp;lt;ref&amp;gt;Cenzura Internetu. In: Jak na internet [online]. 2012-2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Cenzura na internetu. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenzura_na_internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cenzura Internetu. In: Jak na internet [online]. 2012-2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁZOR: Všem nám zcenzurují internet. Je jen otázkou, kdy to bude. In: Technet.cz [online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/cenzura-internetu-0np-/sw_internet.aspx?c=A121128_113028_sw_internet_kuz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Rusko začalo cenzurovat internet podobně jako Čína. Závadné weby zmizí. In: Technet.cz[online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/v-rusku-vstoupil-v-platnost-sporny-zakon-o-internetu-pp0-/sw_internet.aspx?c=A120731_155514_sw_internet_kuz&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Cenzura, internet, kontrola internetu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenzura_internetu&amp;diff=15445</id>
		<title>Cenzura internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenzura_internetu&amp;diff=15445"/>
		<updated>2015-01-24T10:47:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cenzura internetu''' je kontrola a filtrace informací. [[Tato cenzura]] také potlačuje nevhodný obsah, který koluje po internetu. Cenzura internetu je na rozdíl od jiných forem cenzury vnímána velmi negativně. Také se spojuje se snahou utajit nechtěné [[informace]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;&amp;gt;Cenzura na internetu. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenzura_na_internetu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O prosazení cenzury internetu usiluje nejedna zájmová skupina a vláda.&lt;br /&gt;
==Hlavní znaky internetové cenzury==&lt;br /&gt;
* Povaha samotného prostředí internetu, v kontrastu s ostatními médii&lt;br /&gt;
* Fakt, že jde o decentralizované [[médium]], které nemá jedno jediné ústředí&lt;br /&gt;
* Na rozdíl od většiny ostatních médií je internet taktéž interaktivní, s rolí návštěvníků, čtenářů, apod.&lt;br /&gt;
* Otázka hranic u putování informací z a do jiných zemí&lt;br /&gt;
* Problém, kdo se může pasovat do role cenzora&lt;br /&gt;
* Co cenzora k cenzuře informací opravňuje&lt;br /&gt;
* Podle jakého klíče má být cenzura opravňována&lt;br /&gt;
* Komplikovaný (právní) vztah mezi cenzorem, majitelem stránek, uživateli, poskytovateli připojen&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Druhy cenzury internetu==&lt;br /&gt;
* Blokování obsahu&lt;br /&gt;
** Blokování obsahu může mít různou řadu aktivit, a to např. blokování jednotlivých webových míst, blokování celých serverů, blokování konkrétních služeb webových aplikací nebo blokování klíčových slov či výsledků vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Postihování lidí, kteří šíří „závadný“ obsah &lt;br /&gt;
* Zákaz internetu jako celek&lt;br /&gt;
* Restrikce internetu a kontrola, jakým způsobem ho uživatelé používají &lt;br /&gt;
** Kontrola webových stránek, které uživatelé na internetu navštěvují a shromažďování údajů o těchto návštěvách. Tyto údaje se pak shromažďují po dobu půl roku, kdyby bylo potřeba „služeb“ policie.&lt;br /&gt;
** Těmito kontrolami se zabývají i tajné služby, jako je americká NSA.&amp;lt;ref&amp;gt;Cenzura Internetu. In: Jak na internet [online]. 2012-2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Příklady cenzur internetu v některých zemích==&lt;br /&gt;
Nejznámějšími cenzory jsou Čína a Rusko. Čínská lidová republika cenzuruje výsledky vyhledávání ve vyhledávači [[Google]], program Skype, a také odmítá názvy příspěvků, které obsahují slovo „[[demokracie]]“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt; Rusko se snaží bojovat především proti webovým stránkám, které šíří dětskou pornografii, podporují užívání drog nebo uživatelům radí, jak spáchat sebevraždu.&amp;lt;ref&amp;gt;Rusko začalo cenzurovat internet podobně jako Čína. Závadné weby zmizí. In: Technet.cz[online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/v-rusku-vstoupil-v-platnost-sporny-zakon-o-internetu-pp0-/sw_internet.aspx?c=A120731_155514_sw_internet_kuz&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše sousední země Německo, ale také Francie filtruje a kontroluje stránky, které zpochybňují[[holocaust]]. Vzdálená Sýrie například filtruje známé servery jako Youtube, [[Facebook]] a Amazon. V některých zemích je blokováno vyhledávání určitých slov, například „sex“, „nahota“ nebo „osel“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je veškerá cenzura, tedy i internetová, zakázaná!&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Dopad==&lt;br /&gt;
V současnosti a v minulosti bylo v souvislosti s cenzurou internetu trestně stíháno několik desítek lidí. &lt;br /&gt;
Známý případ pochází z Čínské lidové republiky, kde byl [[blogger]] a novinář Shi Tao odsouzen na 10 let vězení za činnost proti státu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dalším známým případem je případ novináře z Afghánistánu, který byl popraven za to, že pomocí internetu šířil informace o právech žen.&amp;lt;ref&amp;gt;Cenzura Internetu. In: Jak na internet [online]. 2012-2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
* Cenzura na internetu. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenzura_na_internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Cenzura Internetu. In: Jak na internet [online]. 2012-2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* NÁZOR: Všem nám zcenzurují internet. Je jen otázkou, kdy to bude. In: Technet.cz [online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/cenzura-internetu-0np-/sw_internet.aspx?c=A121128_113028_sw_internet_kuz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Rusko začalo cenzurovat internet podobně jako Čína. Závadné weby zmizí. In: Technet.cz[online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/v-rusku-vstoupil-v-platnost-sporny-zakon-o-internetu-pp0-/sw_internet.aspx?c=A120731_155514_sw_internet_kuz&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Cenzura, internet, kontrola internetu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenzura_internetu&amp;diff=15429</id>
		<title>Cenzura internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenzura_internetu&amp;diff=15429"/>
		<updated>2015-01-23T23:20:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* Cenzura internetu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Definice==&lt;br /&gt;
[[Cenzura]] internetu je kontrola a filtrace informací. Tato cenzura také potlačuje nevhodný obsah, který koluje po internetu. Cenzura internetu je na rozdíl od jiných forem cenzury vnímána velmi negativně. Také se spojuje se snahou utajit nechtěné informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O prosazení cenzury internetu usiluje nejedna zájmová skupina a vláda. &lt;br /&gt;
==Příklady odlišností od jiných typů cenzury==&lt;br /&gt;
* Povaha samotného prostředí internetu, v kontrastu s ostatními médii&lt;br /&gt;
* Fakt, že jde o decentralizované [[médium]], které nemá jedno jediné ústředí&lt;br /&gt;
* Na rozdíl od většiny ostatních médií je internet taktéž interaktivní, s rolí návštěvníků, čtenářů, apod.&lt;br /&gt;
* Otázka hranic u putování informací z a do jiných zemí&lt;br /&gt;
* Problém, kdo se může pasovat do role cenzora&lt;br /&gt;
* Co cenzora k cenzuře informací opravňuje&lt;br /&gt;
* Podle jakého klíče má být cenzura opravňována&lt;br /&gt;
* Komplikovaný (právní) vztah mezi cenzorem, majitelem stránek, uživateli, poskytovateli připojen&lt;br /&gt;
==Druhy==&lt;br /&gt;
* Blokování obsahu&lt;br /&gt;
** Blokování obsahu může mít různou řadu aktivit, a to např. blokování jednotlivých webových míst, blokování celých serverů, blokování konkrétních služeb webových aplikací nebo blokování klíčových slov či výsledků vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Postihování lidí, kteří šíří „závadný“ obsah &lt;br /&gt;
* Zákaz internetu jako celek&lt;br /&gt;
* Restrikce internetu a kontrola, jakým způsobem ho uživatelé používají &lt;br /&gt;
** Kontrola webových stránek, které uživatelé na internetu navštěvují a shromažďování údajů o těchto návštěvách. Tyto údaje se pak shromažďují po dobu půl roku, kdyby bylo potřeba „služeb“ policie.&lt;br /&gt;
** Těmito kontrolami se zabývají i tajné služby, jako je americká NSA.&lt;br /&gt;
==Příklady cenzur internetu v některých zemích==&lt;br /&gt;
Nejznámějšími cenzory jsou Čína a Rusko. Čínská lidová republika cenzuruje výsledky vyhledávání ve vyhledávači Google, program Skype, a také odmítá názvy příspěvků, které obsahují slovo „[[demokracie]]“. Rusko se snaží bojovat především proti webovým stránkám, které šíří dětskou pornografii, podporují užívání drog nebo uživatelům radí, jak spáchat sebevraždu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše sousední země Německo, ale také Francie filtruje a kontroluje stránky, které zpochybňují holocaust. Vzdálená Sýrie například filtruje známé servery jako Youtube, [[Facebook]] a Amazon. V některých zemích je blokováno vyhledávání určitých slov, například „sex“, „nahota“ nebo „osel“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je veškerá cenzura, tedy i internetová, zakázaná!&lt;br /&gt;
==Dopad==&lt;br /&gt;
V současnosti a v minulosti bylo v souvislosti s cenzurou internetu trestně stíháno několik desítek lidí. &lt;br /&gt;
Známý případ pochází z Čínské lidové republiky, kde byl [[blogger]] a novinář Shi Tao odsouzen na 10 let vězení za činnost proti státu. &lt;br /&gt;
Dalším známým případem je případ novináře z Afghánistánu, který byl popraven za to, že pomocí internetu šířil informace o právech žen.&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
Cenzura na internetu. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenzura_na_internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenzura Internetu. In: Jak na internet [online]. 2012-2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NÁZOR: Všem nám zcenzurují internet. Je jen otázkou, kdy to bude. In: Technet.cz [online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/cenzura-internetu-0np-/sw_internet.aspx?c=A121128_113028_sw_internet_kuz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rusko začalo cenzurovat internet podobně jako Čína. Závadné weby zmizí. In: Technet.cz[online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/v-rusku-vstoupil-v-platnost-sporny-zakon-o-internetu-pp0-/sw_internet.aspx?c=A120731_155514_sw_internet_kuz&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Cenzura, internet&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenzura_internetu&amp;diff=15428</id>
		<title>Cenzura internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenzura_internetu&amp;diff=15428"/>
		<updated>2015-01-23T23:04:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Cenzura internetu==&lt;br /&gt;
===Definice===&lt;br /&gt;
[[Cenzura]] internetu je kontrola a filtrace informací. Tato cenzura také potlačuje nevhodný obsah, který koluje po internetu. Cenzura internetu je na rozdíl od jiných forem cenzury vnímána velmi negativně. Také se spojuje se snahou utajit nechtěné informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O prosazení cenzury internetu usiluje nejedna zájmová skupina a vláda. &lt;br /&gt;
===Příklady odlišností od jiných typů cenzury=== &lt;br /&gt;
* Povaha samotného prostředí internetu, v kontrastu s ostatními médii&lt;br /&gt;
* Fakt, že jde o decentralizované [[médium]], které nemá jedno jediné ústředí&lt;br /&gt;
* Na rozdíl od většiny ostatních médií je internet taktéž interaktivní, s rolí návštěvníků, čtenářů, apod.&lt;br /&gt;
* Otázka hranic u putování informací z a do jiných zemí&lt;br /&gt;
* Problém, kdo se může pasovat do role cenzora&lt;br /&gt;
* Co cenzora k cenzuře informací opravňuje&lt;br /&gt;
* Podle jakého klíče má být cenzura opravňována&lt;br /&gt;
* Komplikovaný (právní) vztah mezi cenzorem, majitelem stránek, uživateli, poskytovateli připojen&lt;br /&gt;
===Druhy===&lt;br /&gt;
* Blokování obsahu&lt;br /&gt;
** Blokování obsahu může mít různou řadu aktivit, a to např. blokování jednotlivých webových míst, blokování celých serverů, blokování konkrétních služeb webových aplikací nebo blokování klíčových slov či výsledků vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Postihování lidí, kteří šíří „závadný“ obsah &lt;br /&gt;
* Zákaz internetu jako celek&lt;br /&gt;
* Restrikce internetu a kontrola, jakým způsobem ho uživatelé používají &lt;br /&gt;
** Kontrola webových stránek, které uživatelé na internetu navštěvují a shromažďování údajů o těchto návštěvách. Tyto údaje se pak shromažďují po dobu půl roku, kdyby bylo potřeba „služeb“ policie.&lt;br /&gt;
** Těmito kontrolami se zabývají i tajné služby, jako je americká NSA.&lt;br /&gt;
===Příklady cenzur internetu v některých zemích===&lt;br /&gt;
Nejznámějšími cenzory jsou Čína a Rusko. Čínská lidová republika cenzuruje výsledky vyhledávání ve vyhledávači Google, program Skype, a také odmítá názvy příspěvků, které obsahují slovo „[[demokracie]]“. Rusko se snaží bojovat především proti webovým stránkám, které šíří dětskou pornografii, podporují užívání drog nebo uživatelům radí, jak spáchat sebevraždu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše sousední země Německo, ale také Francie filtruje a kontroluje stránky, které zpochybňují holocaust. Vzdálená Sýrie například filtruje známé servery jako Youtube, [[Facebook]] a Amazon. V některých zemích je blokováno vyhledávání určitých slov, například „sex“, „nahota“ nebo „osel“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je veškerá cenzura, tedy i internetová, zakázaná!&lt;br /&gt;
===Dopad===&lt;br /&gt;
V současnosti a v minulosti bylo v souvislosti s cenzurou internetu trestně stíháno několik desítek lidí. &lt;br /&gt;
Známý případ pochází z Čínské lidové republiky, kde byl [[blogger]] a novinář Shi Tao odsouzen na 10 let vězení za činnost proti státu. &lt;br /&gt;
Dalším známým případem je případ novináře z Afghánistánu, který byl popraven za to, že pomocí internetu šířil informace o právech žen.&lt;br /&gt;
===Odkazy===&lt;br /&gt;
====Reference====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Použitá literatura====&lt;br /&gt;
Cenzura na internetu. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenzura_na_internetu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenzura Internetu. In: Jak na internet [online]. 2012-2014 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.jaknainternet.cz/page/2540/cenzura-internetu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NÁZOR: Všem nám zcenzurují internet. Je jen otázkou, kdy to bude. In: Technet.cz [online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/cenzura-internetu-0np-/sw_internet.aspx?c=A121128_113028_sw_internet_kuz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rusko začalo cenzurovat internet podobně jako Čína. Závadné weby zmizí. In: Technet.cz[online]. 2012 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/v-rusku-vstoupil-v-platnost-sporny-zakon-o-internetu-pp0-/sw_internet.aspx?c=A120731_155514_sw_internet_kuz&lt;br /&gt;
====Klíčová slova====&lt;br /&gt;
Cenzura, internet&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenzura_internetu&amp;diff=15427</id>
		<title>Cenzura internetu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cenzura_internetu&amp;diff=15427"/>
		<updated>2015-01-23T22:47:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: Založena nová stránka s textem „==Cenzura internetu== ===Definice=== Cenzura internetu je kontrola a filtrace informací. Tato cenzura také potlačuje nevhodný obsah, který koluje po i…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Cenzura internetu==&lt;br /&gt;
===Definice===&lt;br /&gt;
Cenzura internetu je kontrola a filtrace informací. Tato cenzura také potlačuje nevhodný obsah, který koluje po internetu. Cenzura internetu je na rozdíl od jiných forem cenzury vnímána velmi negativně. Také se spojuje se snahou utajit nechtěné informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O prosazení cenzury internetu usiluje nejedna zájmová skupina a vláda. &lt;br /&gt;
===Příklady odlišností od jiných typů cenzury===&lt;br /&gt;
* Povaha samotného prostředí internetu, v kontrastu s ostatními médii&lt;br /&gt;
* Fakt, že jde o decentralizované médium, které nemá jedno jediné ústředí&lt;br /&gt;
* Na rozdíl od většiny ostatních médií je internet taktéž interaktivní, s rolí návštěvníků, čtenářů, apod.&lt;br /&gt;
* Otázka hranic u putování informací z a do jiných zemí&lt;br /&gt;
* Problém, kdo se může pasovat do role cenzora&lt;br /&gt;
* Co cenzora k cenzuře informací opravňuje&lt;br /&gt;
* Podle jakého klíče má být cenzura opravňována&lt;br /&gt;
* Komplikovaný (právní) vztah mezi cenzorem, majitelem stránek, uživateli, poskytovateli připojen&lt;br /&gt;
===Druhy===&lt;br /&gt;
* Blokování obsahu&lt;br /&gt;
** Blokování obsahu může mít různou řadu aktivit, a to např. blokování jednotlivých webových míst, blokování celých serverů, blokování konkrétních služeb webových aplikací nebo blokování klíčových slov či výsledků vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Postihování lidí, kteří šíří „závadný“ obsah &lt;br /&gt;
* Zákaz internetu jako celek&lt;br /&gt;
* Restrikce internetu a kontrola, jakým způsobem ho uživatelé používají &lt;br /&gt;
** Kontrola webových stránek, které uživatelé na internetu navštěvují a shromažďování údajů o těchto návštěvách. Tyto údaje se pak shromažďují po dobu půl roku, kdyby bylo potřeba „služeb“ policie.&lt;br /&gt;
** Těmito kontrolami se zabývají i tajné služby, jako je americká NSA.&lt;br /&gt;
===Příklady cenzur internetu v některých zemích===&lt;br /&gt;
Nejznámějšími cenzory jsou Čína a Rusko. Čínská lidová republika cenzuruje výsledky vyhledávání ve vyhledávači Google, program Skype, a také odmítá názvy příspěvků, které obsahují slovo „demokracie“. Rusko se snaží bojovat především proti webovým stránkám, které šíří dětskou pornografii, podporují užívání drog nebo uživatelům radí, jak spáchat sebevraždu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše sousední země Německo, ale také Francie filtruje a kontroluje stránky, které zpochybňují holocaust. Vzdálená Sýrie například filtruje známé servery jako Youtube, Facebook a Amazon. V některých zemích je blokováno vyhledávání určitých slov, například „sex“, „nahota“ nebo „osel“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V České republice je veškerá cenzura, tedy i internetová, zakázaná!&lt;br /&gt;
===Dopad===&lt;br /&gt;
V současnosti a v minulosti bylo v souvislosti s cenzurou internetu trestně stíháno několik desítek lidí. &lt;br /&gt;
Známý případ pochází z Čínské lidové republiky, kde byl blogger a novinář Shi Tao odsouzen na 10 let vězení za činnost proti státu. &lt;br /&gt;
Dalším známým případem je případ novináře z Afghánistánu, který byl popraven za to, že pomocí internetu šířil informace o právech žen.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15426</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15426"/>
		<updated>2015-01-23T22:34:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15186</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15186"/>
		<updated>2015-01-22T16:34:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla sexting - přidání právních úprav]]|| Jan Dobiášovský &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarianship]]||Jan Dobiášovský&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9500</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9500"/>
		<updated>2014-11-24T15:04:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Moorův zákon]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9495</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9495"/>
		<updated>2014-11-24T15:00:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Zuzana.Fiserova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Moorův zákon]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zuzana.Fiserova</name></author>
		
	</entry>
</feed>