<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Antropologie_m%C4%9Bsta</id>
	<title>Antropologie města - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Antropologie_m%C4%9Bsta"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_m%C4%9Bsta&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-14T17:30:24Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_m%C4%9Bsta&amp;diff=55316&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Froncova v 19. 8. 2018, 20:30</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_m%C4%9Bsta&amp;diff=55316&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-08-19T20:30:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 19. 8. 2018, 20:30&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l18&quot; &gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z perspektivy [[chicagská sociologická škola|chicagské sociologické školy]] na městský život pohlížel v první polovině 20. století také americký sociolog německého původu [[Louis Wirth]]. Ten přispěl významnou teorií [[urbanismus|urbanismu]]. Podle té determinuje sdílené lidské [[chování]] a [[prožívání]] právě městský život, který je specifickým sociálním fenoménem a typem sociálního soužití. Město tak není jen obydlím a pracovištěm moderního člověk, ale je stále více iniciačním a řídícím střediskem ekonomického, politického a kulturního života.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z perspektivy [[chicagská sociologická škola|chicagské sociologické školy]] na městský život pohlížel v první polovině 20. století také americký sociolog německého původu [[Louis Wirth]]. Ten přispěl významnou teorií [[urbanismus|urbanismu]]. Podle té determinuje sdílené lidské [[chování]] a [[prožívání]] právě městský život, který je specifickým sociálním fenoménem a typem sociálního soužití. Město tak není jen obydlím a pracovištěm moderního člověk, ale je stále více iniciačním a řídícím střediskem ekonomického, politického a kulturního života.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Městský ekosystém podle [[Louis Wirth|Wirtha]], zejména jeho velikost, hustota, trvalost a heterogenita, vytváří sociální svět neosobních, povrchních, nestálých a segmentovaných společenských vztahů, které mají podíl na vymanění se lidí z kontroly primárních [[instituce|institucí]], jako je [[tradiční rodina]] a [[sousedství]]. Lidé zažívají pocit větší svobody. Současně s tím však přicházejí o pevné ukotvení v rodinných a sousedských vazbách. O tom svědčí i skutečnost, že ve srovnání s tradiční venkovskou pospolitostí musí být ve městském prostředí sociální řád více udržován formálními institucemi nežli neformálními společenskými sankcemi. Lidem ve městech často chybí vazby k jakémukoli morálnímu kodexu, což se projevuje dezintegrací sociálního konsenzu a normativního řádu, růstem [[zločinnost|zločinnosti]], [[sebevražda|sebevraždami]], [[korupce|korupcí]] a [[Poruchy osobnosti|poruchami osobnosti]].&amp;lt;ref&amp;gt;Wirth, L. (1938). &amp;lt;i&amp;gt;Urbanism as a Way of Life&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Urbanism as a way of life)&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Městský ekosystém podle [[Louis Wirth|Wirtha]], zejména jeho velikost, hustota, trvalost a heterogenita, vytváří sociální svět neosobních, povrchních, nestálých a segmentovaných společenských vztahů, které mají podíl na vymanění se lidí z kontroly primárních [[instituce|institucí]], jako je [[tradiční rodina]] a [[sousedství]]. Lidé zažívají pocit větší svobody. Současně s tím však přicházejí o pevné ukotvení v rodinných a sousedských vazbách. O tom svědčí i skutečnost, že ve srovnání s tradiční venkovskou pospolitostí musí být ve městském prostředí sociální řád více udržován formálními institucemi nežli neformálními společenskými sankcemi. Lidem ve městech často chybí vazby k jakémukoli morálnímu kodexu, což se projevuje dezintegrací sociálního konsenzu a normativního řádu, růstem [[zločinnost|zločinnosti]], [[sebevražda|sebevraždami]], [[korupce|korupcí]] a [[Poruchy osobnosti|poruchami osobnosti]].&amp;lt;ref&amp;gt;Wirth, L. (1938). &amp;lt;i&amp;gt;Urbanism as a Way of Life&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;S odstupem času je evidentní, že [[Louis Wirth|Wirth]] tuto neosobnost a povrchnost městských vztahů příliš nadhodnocoval a generalizoval – výzkumy měst v mezikulturní perspektivě prokázaly také existenci měst, jejichž obyvatelé vykazovali úzké přátelské nebo příbuzenské svazky.&amp;lt;ref&amp;gt;Giddens, A. (1999). &amp;lt;i&amp;gt;Sociologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Argo.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;S odstupem času je evidentní, že [[Louis Wirth|Wirth]] tuto neosobnost a povrchnost městských vztahů příliš nadhodnocoval a generalizoval – výzkumy měst v mezikulturní perspektivě prokázaly také existenci měst, jejichž obyvatelé vykazovali úzké přátelské nebo příbuzenské svazky.&amp;lt;ref&amp;gt;Giddens, A. (1999). &amp;lt;i&amp;gt;Sociologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Argo.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Froncova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_m%C4%9Bsta&amp;diff=55315&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Froncova: Založena nová stránka s textem „Charakteristickým rysem vývoje sociální a kulturní antropologie v průběhu 20. století je postupný přesun zájmu z…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_m%C4%9Bsta&amp;diff=55315&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-08-19T20:30:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „Charakteristickým rysem vývoje &lt;a href=&quot;/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_antropologie&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Sociální antropologie (stránka neexistuje)&quot;&gt;sociální&lt;/a&gt; a &lt;a href=&quot;/w/index.php?title=Kulturn%C3%AD_antropologie&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Kulturní antropologie (stránka neexistuje)&quot;&gt;kulturní antropologie&lt;/a&gt; v průběhu 20. století je postupný přesun zájmu z…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;Charakteristickým rysem vývoje [[sociální antropologie|sociální]] a [[kulturní antropologie]] v průběhu 20. století je postupný přesun zájmu z tradičního předmětu antropologických výzkumů, jímž byly jednoduché [[tradiční společnosti]], směrem k moderním kulturám městského typu. Tento trend lze sledovat v jedné z nejvýznamnějších oblastí současných antropologických výzkumů – antropologie města.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Antropologie města (neboli urbánní antropologie) představuje tematickou oblast a výzkumnou antropologickou orientaci, pro niž je typické využívání antropologických metod a technik ke studiu kultury současných městských společností. Představitelé antropologie města ponechávají stranou badatelského zájmu městské kultury [[preindustriální typ|preindustriálního typu]] a věnují pozornost především moderním městským společnostem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zrození antropologie města vyvolala potřebu vědecké reflexe růstu [[urbanizace]] a s ní spjatého způsobu života v industriálních zemích.&amp;lt;ref&amp;gt;Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývojové proměny antropologie města ==&lt;br /&gt;
Antropologie města nabývá významu v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století v souvislosti s populační explozí, živelným růstem městských [[aglomerace|aglomerací]] a prohlubováním ekonomických, sociálních a politických rozporů v [[rozvojové země|rozvojových zemích]]. Zvláštní pozornost je v tomto období věnována odlišnosti stylů života v různých městských čtvrtích a mezilidským vztahům v průmyslových podnicích. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Realizace antropologického [[terénní výzkum|terénního výzkumu]] v podmínkách městských společností ale znamenala novou technologickou i [[metodologie|metodologickou]] výzvu. Na rozdíl od tradičních antropologických výzkumů, které probíhaly v relativně homogenních jednoduchých kulturách, antropologové vstupovali do složitých a komplexních společností. To ve svých důsledcích vedlo ke zvýšení spolupráce s vědou, která se primárně zabývala studiem moderní společnosti, tedy sociologií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[chicagská sociologická škola|Chicagská škola]] ===&lt;br /&gt;
Ústředním tématem výzkumů urbánní antropologie je komplexní a holistický výzkum způsobu života lidských populací v kontextu různých typů městských sídel. Toto téma anticipovali ve dvacátých až čtyřicátých letech 20. století sociologové a antropologové působící v rámci c[[chicagská sociologická škola|hicagské sociologické školy]], mezi něž patří např. [[Robert Ezra Park]], [[Ernest Watson Burgess]] či [[Louis Wirth]]. Důraz kladli na [[kvantitativní metody]], jako jsou např. [[dotazníková šetření]], [[demografické údaje]] a data získaná ze [[sčítání lidu]], ale také na [[kvalitativní metody|kvalitativní]] [[zúčastněné pozorování]] spjatého s [[rozhovory]] s [[respondent|respondenty]], [[obsahová analýza|obsahovou analýzu]] dokumentů a využití historických faktů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristickým rysem teoretického paradigmatu [[chicagská sociologická škola|chicagské sociologické školy]] byla aplikace ekologických modelů na studium procesů probíhajícího v městských komunitách. Předmětem výzkumů se stalo město diferenciované na přirozené oblasti, jakými jsou například dělnické, chudinské, přistěhovalecké nebo multikulturní čtvrti, jejichž rozvoj závisí na schopnosti obyvatel adaptovat se na dané podmínky a efektivně zápasit o své živobytí. Městský prostor byl studován jako „ekosystém“ rozdělený do různých „[[niky|nik]]“ působením takových faktorů, jako jsou [[kompetice]], [[invaze]] nebo [[sukcese]]. V ohnisku [[vědecká analýza|vědecké analýzy]] se tak ocitly sdílené sídelní vzorce chování různých skupin městské populace a s nimi spjatý způsob života. Preferovaným objektem výzkumů se pak staly rasově, etnicky, profesně a kulturně odlišné městské [[minority]]. Sdílená sociokulturní identita příslušníků těchto skupin obyvatel přitom buď existovala již předtím, než byly do města implementovány (např. v případě skupin etnických, náboženských či minoritních), nebo se zrodila jako sekundární produkt života v městském prostředí (to se týká např. skupin dělníků, zločinců nebo bezdomovců).&amp;lt;ref&amp;gt;Park, R. E., &amp;amp; Burgess., E. W. (1925). &amp;lt;i&amp;gt;The City&amp;lt;/i&amp;gt;. Chicago: University of Chicago Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Whyte, W. F. (1960). &amp;lt;i&amp;gt;Street corner society: the social structure of an italian slum&amp;lt;/i&amp;gt; (2nd enlarged ed). Chicago: University of Chicago Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teorie [[urbanismus|urbanismu]] ===&lt;br /&gt;
Z perspektivy [[chicagská sociologická škola|chicagské sociologické školy]] na městský život pohlížel v první polovině 20. století také americký sociolog německého původu [[Louis Wirth]]. Ten přispěl významnou teorií [[urbanismus|urbanismu]]. Podle té determinuje sdílené lidské [[chování]] a [[prožívání]] právě městský život, který je specifickým sociálním fenoménem a typem sociálního soužití. Město tak není jen obydlím a pracovištěm moderního člověk, ale je stále více iniciačním a řídícím střediskem ekonomického, politického a kulturního života. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Městský ekosystém podle [[Louis Wirth|Wirtha]], zejména jeho velikost, hustota, trvalost a heterogenita, vytváří sociální svět neosobních, povrchních, nestálých a segmentovaných společenských vztahů, které mají podíl na vymanění se lidí z kontroly primárních [[instituce|institucí]], jako je [[tradiční rodina]] a [[sousedství]]. Lidé zažívají pocit větší svobody. Současně s tím však přicházejí o pevné ukotvení v rodinných a sousedských vazbách. O tom svědčí i skutečnost, že ve srovnání s tradiční venkovskou pospolitostí musí být ve městském prostředí sociální řád více udržován formálními institucemi nežli neformálními společenskými sankcemi. Lidem ve městech často chybí vazby k jakémukoli morálnímu kodexu, což se projevuje dezintegrací sociálního konsenzu a normativního řádu, růstem [[zločinnost|zločinnosti]], [[sebevražda|sebevraždami]], [[korupce|korupcí]] a [[Poruchy osobnosti|poruchami osobnosti]].&amp;lt;ref&amp;gt;Wirth, L. (1938). &amp;lt;i&amp;gt;Urbanism as a Way of Life&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;(Urbanism as a way of life)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S odstupem času je evidentní, že [[Louis Wirth|Wirth]] tuto neosobnost a povrchnost městských vztahů příliš nadhodnocoval a generalizoval – výzkumy měst v mezikulturní perspektivě prokázaly také existenci měst, jejichž obyvatelé vykazovali úzké přátelské nebo příbuzenské svazky.&amp;lt;ref&amp;gt;Giddens, A. (1999). &amp;lt;i&amp;gt;Sociologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Argo.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Model lidového a městského kontinua]] ===&lt;br /&gt;
Ve čtyřicátých letech 20. století využil [[Louis Wirth|Wirthovy]] charakteristiky městského způsobu života americký antropolog [[Robert Redfield]] k vytvoření dichotomického [[Model lidového a městského kontinua|modelu lidového a městského kontinua]]. Do opozice k městským společnostem postavil jako protipól malé, homogenní, izolované tradiční venkovské komunity. Na města přitom pohlížel jako na nositele [[velká tradice|velké tradice]], zatímco lokální vesnice podle jeho názoru představují místa, pro než je typická [[malá tradice]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kritici [[Robert Redfield|Redfieldovy]] dichotomie upozornili na to, že tato typologie odráží eurocentrický způsob myšlení. Přesto je ale [[Robert Redfield|Redfieldovou]] velkou zásluhou, že zpochybnil hranici, která oddělovala předmět sociologických a antropologických výzkumů, a přispěl k budování antropologie jako vědy, jež se zabývá výzkumem všech typů lidských kultur a sídel. [[Sociologie]] již poté neměla výlučné právo na studium komplexních průmyslových společností západního typu a antropologie přestala být definována pouze jako věda zkoumající jednoduché [[preliterární společnosti]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Antropologie urbanizace]] ===&lt;br /&gt;
[[Robert Redfield|Redfieldovy]] výzkumy vztahu malých venkovských komunit k městským aglomeracím podnítily zájem antropologů o výzkum takových sociokulturních procesů, jako jsou [[migrace]] venkovanů do průmyslových měst a vliv městského způsobu života na život v rolnických vesnicích. Tato [[výzkumná orientace]] dala vzniknout přístupu, který je označován jako [[antropologie urbanizace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předmětem [[antropologie urbanizace]] je výzkum [[migrace|migrací]] mezi venkovem a městem a studium průběhu adaptace přistěhovalců na nové prostředí s cílem postihnout změny v sociální struktuře a proměny kulturní identity migrantů v rámci města. Rozvíjena byla především americkými antropology při studiu urbánních procesů na území Latinské Ameriky a britskými antropology v afrických antropologických studiích, kteří testovali hypotézu, zda u venkovských migrantů, kteří se usídlují ve městech, dochází k dezintegraci jejich kulturní identity a sociálního života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Kultura chudoby]] ===&lt;br /&gt;
V šedesátých letech se do centra zájmu antropologie města dostávala stále více problematika [[urbanizace]] a [[industrializace]] [[rozvojové země|rozvojových zemí]]. Negativním sociálním důsledkům těchto procesů, především [[kultura chudoby|kultuře chudoby]], se věnoval zejména americký antropolog [[Oscar Lewis]]. Podle něj je možné chápat chudobu a její doprovodné znaky jako kulturu, respektive [[subkultura|subkulturu]], která má vlastní strukturu a jako sdílený způsob života přechází z [[generace]] na generaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura chudoby]] se ekonomicky vyznačuje nízkými příjmy, [[nezaměstnanost|nezaměstnaností]], nekvalifikovanými pracovními příležitostmi, malým spořením a častým dáváním věcí do zástavy. Mezi její sociální projevy patří přeplněné obytné čtvrti, nedostatek soukromí, [[alkoholismus]], [[fyzické násilí]], sex v raném věku a domácnosti soustředěné kolem matky. [[Psychologie|Psychologický]] rozměr kultury chudoby tvoří [[nejistota]], [[nedůvěra]], [[fatalismus]], [[zoufalství]] a [[agresivita]]. Tyto [[pocity]] a [[hodnoty]] omezují šance na úspěch, limitují [[sociální mobilita|sociální mobilitu]] a odsouvají lidi na okraj společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [[Oscar Lewis|Lewise]] mezi příčiny existence kultury chudoby patří:&lt;br /&gt;
* peněžní ekonomika, námezdní práce a výroba pro zisk,&lt;br /&gt;
* trvale vysoká míra nezaměstnanosti,&lt;br /&gt;
* nízké mzdy,&lt;br /&gt;
* neschopnost poskytnout obyvatelům s nízkým příjmem sociální, politickou a ekonomickou organizaci,&lt;br /&gt;
* existence spíše bilaterárního než unilaterálního příbuzenského systému a&lt;br /&gt;
* hodnotový systém vládnoucí třídy založený na hromadění bohatství a majetku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problémem [[kultura chudoby|kultury chudoby]] je skutečnost, že jakmile začne existovat, má tendenci přenášet se z [[generace]] na generaci. Přesto podle [[Oscar Lewis|Lewise]] nemusí bída kulturu chudoby vytvářet vždy. Například v indických a afrických vesnicích se vzorce chování a hodnoty typické pro kulturu chudoby nevytváří, přestože je bída v těchto zemích obrovská. Je tomu zřejmě z toho důvodu, že indický [[kastovní systém]] poskytuje lidem pocit [[sounáležitost|sounáležitosti]] a [[solidarita|solidarity]]. V Africe pak hraje pozitivní roli descedenční příbuzenský systém, který chrání [[kulturní identita|kulturní identitu]], tradiční hodnoty a uchovává vědomí kulturní identity.&amp;lt;ref&amp;gt;Lewis, O. (1966). &amp;lt;i&amp;gt;La Vida: Puerto Rican Family in the Culture of Poverty&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: Random House.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná antropologie města ==&lt;br /&gt;
V průběhu sedmdesátých a osmdesátých let antropologové programově studovali všechny aspekty městského života a z antropologie města učinili uznávanou a legitimní součást širokého spektra antropologických disciplín.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s celosvětovou ekonomickou integrací a procesy [[globalizace]] antropologové studující městské společnosti dnes provádí komplexní výzkum systému měst včetně jejich vazeb na větší i menší území a populace jako součásti celosvětového systému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [[Robert V. Kemer|Roberta V. Kempera]] je možné rozdělit současné antropology, kteří studují město, na tři různé skupiny:&lt;br /&gt;
# antropology, kteří provádí výzkum v určitém městě, ale nezajímají se o městský kontext,&lt;br /&gt;
# antropology, kteří se zabývají strukturou městského života a jeho vlivem na lidské chování v lokální nebo transkulturní perspektivě, a&lt;br /&gt;
# antropology, kteří se zabývají mezinárodními městskými systémy jako svébytnou sociokulturní, politickou a ekonomickou entitou, jenž se vyvíjí v čase a prostoru.&amp;lt;ref&amp;gt;Kemper, R. V. (1991). &amp;lt;i&amp;gt;Trends in Urban Anthropological Research: An Analysis of the Journal Urban Anthropology, 1972-1991&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecně je možné konstatovat, že současná antropologie města usiluje o [[holistický výzkum]] obyvatel měst a jejich způsobu života na úrovni regionální, národní i nadnárodní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současná antropologie města zahrnuje široké spektrum zkoumaných problémových okruhů. Kromě tradičních výzkumných témat, jako jsou [[migrace]] z vesnice do města, způsoby [[adaptace]] lidí na život v městském prostředí, a městských problémů spjatých s [[kriminalita|kriminalitou]], [[kultura chudoby|kulturou chudoby]] a [[multikulturními vztahy]] antropologové města dnes studují ve stále větší míře vliv městských podmínek na [[kulturní pluralita|kulturní pluralitu]] a [[sociální stratifikace|sociální stratifikaci]], městské sociální sítě, funkce rodiny a příbuzenství v městském prostředí, růst měst, městskou [[infrastruktura|infrastrukturu]], [[architektura|architekturu]], [[demografie|demografii]], využití městského prostoru, genderové vztahy a další.&amp;lt;ref&amp;gt;Eriksen, T. H. (2008). &amp;lt;i&amp;gt;Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Kemper, R. V. (1991). &amp;lt;i&amp;gt;Trends in Urban Anthropological Research: An Analysis of the Journal Urban Anthropology, 1972-1991&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Sociální síť]] ===&lt;br /&gt;
Významným metodologickým nástrojem výzkumů antropologie města byla analýza [[sociální síť|sociálních sítí]]. Ta představuje sociální pole, v nichž existují proměnlivé vazby a vztahy vznikající mezi různými jednotlivci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V průběhu šedesátých a sedmdesátých letech se síťová analýza stala běžnou součástí antropologických výzkumů města. Jejím předmětem již ale nebyly pouze osoby a s nimi spjaté geocentrické sítě, ale také trhy, [[instituce]] nebo [[organizace]], jež mohou zahrnovat sociální vazby, informační toky, mocenské vztahy, ekonomické struktury, zbožní relace aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z této perspektivy je pak možné na město nahlížet jako na komplex více či méně trvalých institucionalizovaných nebo fluidních a proměnlivých sociálních sítí.&amp;lt;ref&amp;gt;Castells, M. (2000). &amp;lt;i&amp;gt;The rise of the network society&amp;lt;/i&amp;gt; (2nd ed). Malden: Blackwell.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Spillius, E. B. (1957). &amp;lt;i&amp;gt;Family and social network: roles, norms, and external relationships in ordinary urban families&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Tavistock publications limited.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Eriksen, T. H. (2008). &amp;lt;i&amp;gt;Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Giddens, A. (1999). &amp;lt;i&amp;gt;Sociologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Argo.&lt;br /&gt;
* Kemper, R. V. (1991). &amp;lt;i&amp;gt;Trends in Urban Anthropological Research: An Analysis of the Journal Urban Anthropology, 1972-1991&amp;lt;/i&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Lewis, O. (1966). &amp;lt;i&amp;gt;La Vida: Puerto Rican Family in the Culture of Poverty&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: Random House.&lt;br /&gt;
* Park, R. E., &amp;amp; Burgess., E. W. (1925). &amp;lt;i&amp;gt;The City&amp;lt;/i&amp;gt;. Chicago: University of Chicago Press.&lt;br /&gt;
* Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: Teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt; (1st ed.). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
antropologie, sociální a kulturní antropologie, výzkum, antropologie města&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Froncova</name></author>
		
	</entry>
</feed>