<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Antropologie_pr%C3%A1va</id>
	<title>Antropologie práva - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Antropologie_pr%C3%A1va"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_pr%C3%A1va&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-11T15:41:56Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_pr%C3%A1va&amp;diff=55309&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Froncova v 17. 8. 2018, 13:30</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_pr%C3%A1va&amp;diff=55309&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-08-17T13:30:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 17. 8. 2018, 13:30&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l22&quot; &gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== [[Bronisław Malinowski]] ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== [[Bronisław Malinowski]] ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Významnou úlohu při budování základů moderní antropologie sehrál v první polovině 20. století britský sociální antropolog [[Bronisław Malinowski]]. [[Bronisław Malinowski|Malinowski]] kritizuje [[Henry James Sumner Maine|Mainovo]] evolucionistické pojetí práva pro jeho spekulativnost a neporozumění podstatě vlády a sociální kontroly v tzv. primitivních kulturách. Na rozdíl od něj považoval za adekvátní přístup studia práva v preliterárních společnostech [[terénní výzkum]], tedy formu přímého pozorování zvyků tak, jak fungují v reálném životě. Zásadní roli dle něj hraje princip [[reciprocita|reciprocity]], tedy princip dávání a přijímání. Reciprocita má dle něj pragmatický základ a zahrnuje explicitní pravidla založená na [[tradice|tradici]], [[rituále|rituálech]] a [[magie|magii]].&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Bronisław&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;M&lt;/del&gt;. (1926). &amp;lt;i&amp;gt;Crime and Custom in Savage Society&amp;lt;/i&amp;gt;. London: K. Paul, Trench, Trubner.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Významnou úlohu při budování základů moderní antropologie sehrál v první polovině 20. století britský sociální antropolog [[Bronisław Malinowski]]. [[Bronisław Malinowski|Malinowski]] kritizuje [[Henry James Sumner Maine|Mainovo]] evolucionistické pojetí práva pro jeho spekulativnost a neporozumění podstatě vlády a sociální kontroly v tzv. primitivních kulturách. Na rozdíl od něj považoval za adekvátní přístup studia práva v preliterárních společnostech [[terénní výzkum]], tedy formu přímého pozorování zvyků tak, jak fungují v reálném životě. Zásadní roli dle něj hraje princip [[reciprocita|reciprocity]], tedy princip dávání a přijímání. Reciprocita má dle něj pragmatický základ a zahrnuje explicitní pravidla založená na [[tradice|tradici]], [[rituále|rituálech]] a [[magie|magii]].&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Malinowski&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;B&lt;/ins&gt;. (1926). &amp;lt;i&amp;gt;Crime and Custom in Savage Society&amp;lt;/i&amp;gt;. London: K. Paul, Trench, Trubner.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== [[Edward Adamson Hoebel]] a [[Karl Nickerson Llewellyn]] ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== [[Edward Adamson Hoebel]] a [[Karl Nickerson Llewellyn]] ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Froncova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_pr%C3%A1va&amp;diff=55306&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Froncova v 15. 8. 2018, 20:22</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_pr%C3%A1va&amp;diff=55306&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-08-15T20:22:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 8. 2018, 20:22&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Ideové zdroje a teoretická východiska ==&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Antropologie práva zkoumá vznik, vývoj a fungování [[právní systém|právních systémů]] v různých kulturách světa. Předmětem takto orientovaných výzkumů jsou [[instituce]], [[normy]], [[hodnoty]] a [[principy]], které zajišťují [[sociální kontrola|sociální kontrolu]] ve společnosti a zásadním způsobem tak ovlivňují způsob života příslušníků dané kultury. Pojem „sociální kultura“ poukazuje na skutečnost, že každá společnost disponuje prostředky a mechanismy, které umožňují prostřednictvím formálních i neformálních [[sankce|sankcí]] eliminovat [[deviace|deviantní]] projevy chování svých členů. Za zásadní formu [[sociální kontrola|sociální kontroly]] je možné považovat [[zákon]] a s ním spojené [[právní tresty]], které jsou užívány jako sankce pro nejvážnější porušení [[sociální normy|sociálních norem]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Antropologie práva zkoumá vznik, vývoj a fungování [[právní systém|právních systémů]] v různých kulturách světa. Předmětem takto orientovaných výzkumů jsou [[instituce]], [[normy]], [[hodnoty]] a [[principy]], které zajišťují [[sociální kontrola|sociální kontrolu]] ve společnosti a zásadním způsobem tak ovlivňují způsob života příslušníků dané kultury. Pojem „sociální kultura“ poukazuje na skutečnost, že každá společnost disponuje prostředky a mechanismy, které umožňují prostřednictvím formálních i neformálních [[sankce|sankcí]] eliminovat [[deviace|deviantní]] projevy chování svých členů. Za zásadní formu [[sociální kontrola|sociální kontroly]] je možné považovat [[zákon]] a s ním spojené [[právní tresty]], které jsou užívány jako sankce pro nejvážnější porušení [[sociální normy|sociálních norem]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Froncova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_pr%C3%A1va&amp;diff=55304&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Froncova v 15. 8. 2018, 16:59</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_pr%C3%A1va&amp;diff=55304&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-08-15T16:59:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 8. 2018, 16:59&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Ideové zdroje a teoretická východiska ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Ideové zdroje a teoretická východiska ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Antropologie práva zkoumá vznik, vývoj a fungování [[právní systém|právních systémů]] v různých kulturách světa. Předmětem takto orientovaných výzkumů jsou [[instituce]], [[normy]], [[hodnoty]] a [[principy]], které zajišťují [[sociální kontrola|sociální kontrolu]] ve společnosti a zásadním způsobem tak ovlivňují způsob života příslušníků dané kultury. Pojem „sociální kultura“ poukazuje na skutečnost, že každá společnost disponuje prostředky a mechanismy, které umožňují prostřednictvím formálních i neformálních [[sankce|sankcí]] eliminovat [[deviace|deviantní]] projevy chování svých členů. Za zásadní formu [[sociální kontrola|sociální kontroly]] je možné považovat [[zákon]] a s ním spojené [[právní tresty]], které jsou užívány jako sankce pro nejvážnější porušení [[sociální normy|sociálních norem]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Antropologie práva zkoumá vznik, vývoj a fungování [[právní systém|právních systémů]] v různých kulturách světa. Předmětem takto orientovaných výzkumů jsou [[instituce]], [[normy]], [[hodnoty]] a [[principy]], které zajišťují [[sociální kontrola|sociální kontrolu]] ve společnosti a zásadním způsobem tak ovlivňují způsob života příslušníků dané kultury. Pojem „sociální kultura“ poukazuje na skutečnost, že každá společnost disponuje prostředky a mechanismy, které umožňují prostřednictvím formálních i neformálních [[sankce|sankcí]] eliminovat [[deviace|deviantní]] projevy chování svých členů. Za zásadní formu [[sociální kontrola|sociální kontroly]] je možné považovat [[zákon]] a s ním spojené [[právní tresty]], které jsou užívány jako sankce pro nejvážnější porušení [[sociální normy|sociálních norem]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V současné antropologii již ale právo není chápáno pouze jako způsob sociální kontroly, ale také jako konstitutivní systém, který vytváří koncepci [[sociální řád|sociálního řádu]] a jako forma [[ideologie]] se podílí na kulturní konstrukci světa. Antropologie se tedy nezabývá jen tím, jak [[kultura]] vysvětluje právo, ale také tím, jak právo vysvětluje [[kultura|kulturu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Peter, J. (1992). &amp;lt;i&amp;gt;Review: History, Power, Ideology, and Culture&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V současné antropologii již ale právo není chápáno pouze jako způsob sociální kontroly, ale také jako konstitutivní systém, který vytváří koncepci [[sociální řád|sociálního řádu]] a jako forma [[ideologie]] se podílí na kulturní konstrukci světa. Antropologie se tedy nezabývá jen tím, jak [[kultura]] vysvětluje právo, ale také tím, jak právo vysvětluje [[kultura|kulturu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Peter, J. (1992). &amp;lt;i&amp;gt;Review: History, Power, Ideology, and Culture&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Antropologické výzkumy práva v transkulturní perspektivě prokázaly, že [[zákon|zákony]] představují základ společenské praxe a podstatu každé [[kultura|kultury]]. Analýza práva a s ním spjatého systému [[sociální kontrola|sociální kontroly]] proto umožňuje hlubší porozumění hodnotovému systému a normativnímu řádu studované [[kultura|kultury]]. Zákon totiž vymezuje občanskou identitu a stanovuje legitimní pravidla společenského soužití. Stejně tak také poskytuje různé možnosti výkladu konkrétního případu i zákonnou ochranu před zneužitím moci. Zákon tedy představuje základ společenského života ve všech lidských kulturách.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Antropologické výzkumy práva v transkulturní perspektivě prokázaly, že [[zákon|zákony]] představují základ společenské praxe a podstatu každé [[kultura|kultury]]. Analýza práva a s ním spjatého systému [[sociální kontrola|sociální kontroly]] proto umožňuje hlubší porozumění hodnotovému systému a normativnímu řádu studované [[kultura|kultury]]. Zákon totiž vymezuje občanskou identitu a stanovuje legitimní pravidla společenského soužití. Stejně tak také poskytuje různé možnosti výkladu konkrétního případu i zákonnou ochranu před zneužitím moci. Zákon tedy představuje základ společenského života ve všech lidských kulturách.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Současná antropologie práva představuje hraniční disciplínu, která sdílí své výzkumné pole s historií a teorií práva, [[politická antropologie|politickou antropologií]], filozofií práva a sociologií práva.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Současná antropologie práva představuje hraniční disciplínu, která sdílí své výzkumné pole s historií a teorií práva, [[politická antropologie|politickou antropologií]], filozofií práva a sociologií práva.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zdroje antropologie práva lze nalézt již v evolucionistické antropologii druhé poloviny 19. století, zejména v díle britského právníka a antropologa [[Henry James Sumner Maine|Henryho Jamese Sumnera Maina]]. Ten jako jeden z prvních věnoval pozornost problematice evoluce právních a politických institucí a rozpracoval komparativní metodu výzkumu právních systémů v mezikulturní perspektivě. Na rozdíl od tradiční společnosti, v níž byly subjektem práva [[rodina]] a příbuzenské systémy, které aktivně ovlivňovaly postavení člověka v dané [[komunita|komunitě]], se podle něj v moderní společnosti právním subjektem stal jednotlivec. Ten svůj právní status již sám aktivně vytvářel prostřednictvím dobrovolně uzavíraných smluvních dohod.&amp;lt;ref&amp;gt;Maine, H. J. S. (1908). &amp;lt;i&amp;gt;Ancient Law&amp;lt;/i&amp;gt;. London: John Murray Albemarle.&amp;lt;/ref&amp;gt;  (Starobylé právo, 1861) (Ancident Law, 1960).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zdroje antropologie práva lze nalézt již v evolucionistické antropologii druhé poloviny 19. století, zejména v díle britského právníka a antropologa [[Henry James Sumner Maine|Henryho Jamese Sumnera Maina]]. Ten jako jeden z prvních věnoval pozornost problematice evoluce právních a politických institucí a rozpracoval komparativní metodu výzkumu právních systémů v mezikulturní perspektivě. Na rozdíl od tradiční společnosti, v níž byly subjektem práva [[rodina]] a příbuzenské systémy, které aktivně ovlivňovaly postavení člověka v dané [[komunita|komunitě]], se podle něj v moderní společnosti právním subjektem stal jednotlivec. Ten svůj právní status již sám aktivně vytvářel prostřednictvím dobrovolně uzavíraných smluvních dohod.&amp;lt;ref&amp;gt;Maine, H. J. S. (1908). &amp;lt;i&amp;gt;Ancient Law&amp;lt;/i&amp;gt;. London: John Murray Albemarle.&amp;lt;/ref&amp;gt;  (Starobylé právo, 1861) (Ancident Law, 1960).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Froncova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_pr%C3%A1va&amp;diff=55303&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Froncova v 15. 8. 2018, 16:58</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_pr%C3%A1va&amp;diff=55303&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-08-15T16:58:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 8. 2018, 16:58&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l51&quot; &gt;Řádek 51:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 51:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Postmoderní přístup ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Postmoderní přístup ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V sedmdesátých letech 20. století se v antropologii práva postupně prosazovaly nové teoretické přístupy. Stále více antropologů kritizovalo tradiční důraz vědců na studium relativně statických právních norem a pravidel a akcentovalo ve svých výzkumech analýzu procesů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V sedmdesátých letech 20. století se v antropologii práva postupně prosazovaly nové teoretické přístupy. Stále více antropologů kritizovalo tradiční důraz vědců na studium relativně statických právních norem a pravidel a akcentovalo ve svých výzkumech analýzu procesů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na sklonku sedmdesátých a v průběhu osmdesátých let se antropologie práva, stejně jako jiné antropologické disciplíny, stala předmětem postmoderní kritiky. Zpochybňovány byly jak její epistemologické základy, tak pojmy a kategorie, které právní antropologové při studiu právních systémů a procesů používali.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na sklonku sedmdesátých a v průběhu osmdesátých let se antropologie práva, stejně jako jiné antropologické disciplíny, stala předmětem postmoderní kritiky. Zpochybňovány byly jak její epistemologické základy, tak pojmy a kategorie, které právní antropologové při studiu právních systémů a procesů používali.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Paralelně s postmoderním myšlením do antropologie práva pronikala také kritická ženská perspektiva, která nalezla své vyjádření ve [[feministická antropologie|feministické antropologii]] a následném [[Gender a sociologie|genderovém]] přehodnocování tradičních androcentricky koncipovaných antropologických výzkumů.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Paralelně s postmoderním myšlením do antropologie práva pronikala také kritická ženská perspektiva, která nalezla své vyjádření ve [[feministická antropologie|feministické antropologii]] a následném [[Gender a sociologie|genderovém]] přehodnocování tradičních androcentricky koncipovaných antropologických výzkumů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V neposlední řadě v uplynulých desetiletích výrazně ovlivňoval právní antropology požadavek [[metodologická interdisciplinarita|metodologické interdisciplinarity]], zejména využití [[lingvistika|lingvistiky]] jako nástroje analýzy role [[jazyk|jazyka]], [[symbol|symbolů]] a významů v kontextu právních procesů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V neposlední řadě v uplynulých desetiletích výrazně ovlivňoval právní antropology požadavek [[metodologická interdisciplinarita|metodologické interdisciplinarity]], zejména využití [[lingvistika|lingvistiky]] jako nástroje analýzy role [[jazyk|jazyka]], [[symbol|symbolů]] a významů v kontextu právních procesů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Současně s postmoderní a feministickou kritikou od osmdesátých let probíhal v antropologii práva i posun v oblasti preferovaných antropologických témat. V ohnisku výzkumného zájmu právních antropologů se stále více ocitaly rozvinuté komplexní společnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Současně s postmoderní a feministickou kritikou od osmdesátých let probíhal v antropologii práva i posun v oblasti preferovaných antropologických témat. V ohnisku výzkumného zájmu právních antropologů se stále více ocitaly rozvinuté komplexní společnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Trendy v současné antropologii práva výstižně shrnula americká antropoložka [[Sally Engle Merry|Sally Engle Merryová]]. Podle ní je pro antropology studující právní systémy v mezikulturní perspektivě typický:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Trendy v současné antropologii práva výstižně shrnula americká antropoložka [[Sally Engle Merry|Sally Engle Merryová]]. Podle ní je pro antropology studující právní systémy v mezikulturní perspektivě typický:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Posun k nacionálnímu a transnacionálnímu kontextu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Posun k nacionálnímu a transnacionálnímu kontextu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Froncova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_pr%C3%A1va&amp;diff=55302&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Froncova: Založena nová stránka s textem „== Ideové zdroje a teoretická východiska == Antropologie práva zkoumá vznik, vývoj a fungování právních systémů v různýc…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Antropologie_pr%C3%A1va&amp;diff=55302&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-08-15T16:56:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „== Ideové zdroje a teoretická východiska == Antropologie práva zkoumá vznik, vývoj a fungování &lt;a href=&quot;/w/index.php?title=Pr%C3%A1vn%C3%AD_syst%C3%A9m&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Právní systém (stránka neexistuje)&quot;&gt;právních systémů&lt;/a&gt; v různýc…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;== Ideové zdroje a teoretická východiska ==&lt;br /&gt;
Antropologie práva zkoumá vznik, vývoj a fungování [[právní systém|právních systémů]] v různých kulturách světa. Předmětem takto orientovaných výzkumů jsou [[instituce]], [[normy]], [[hodnoty]] a [[principy]], které zajišťují [[sociální kontrola|sociální kontrolu]] ve společnosti a zásadním způsobem tak ovlivňují způsob života příslušníků dané kultury. Pojem „sociální kultura“ poukazuje na skutečnost, že každá společnost disponuje prostředky a mechanismy, které umožňují prostřednictvím formálních i neformálních [[sankce|sankcí]] eliminovat [[deviace|deviantní]] projevy chování svých členů. Za zásadní formu [[sociální kontrola|sociální kontroly]] je možné považovat [[zákon]] a s ním spojené [[právní tresty]], které jsou užívány jako sankce pro nejvážnější porušení [[sociální normy|sociálních norem]].&lt;br /&gt;
V současné antropologii již ale právo není chápáno pouze jako způsob sociální kontroly, ale také jako konstitutivní systém, který vytváří koncepci [[sociální řád|sociálního řádu]] a jako forma [[ideologie]] se podílí na kulturní konstrukci světa. Antropologie se tedy nezabývá jen tím, jak [[kultura]] vysvětluje právo, ale také tím, jak právo vysvětluje [[kultura|kulturu]].&amp;lt;ref&amp;gt;Peter, J. (1992). &amp;lt;i&amp;gt;Review: History, Power, Ideology, and Culture&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Antropologické výzkumy práva v transkulturní perspektivě prokázaly, že [[zákon|zákony]] představují základ společenské praxe a podstatu každé [[kultura|kultury]]. Analýza práva a s ním spjatého systému [[sociální kontrola|sociální kontroly]] proto umožňuje hlubší porozumění hodnotovému systému a normativnímu řádu studované [[kultura|kultury]]. Zákon totiž vymezuje občanskou identitu a stanovuje legitimní pravidla společenského soužití. Stejně tak také poskytuje různé možnosti výkladu konkrétního případu i zákonnou ochranu před zneužitím moci. Zákon tedy představuje základ společenského života ve všech lidských kulturách.&lt;br /&gt;
Současná antropologie práva představuje hraniční disciplínu, která sdílí své výzkumné pole s historií a teorií práva, [[politická antropologie|politickou antropologií]], filozofií práva a sociologií práva.&lt;br /&gt;
Zdroje antropologie práva lze nalézt již v evolucionistické antropologii druhé poloviny 19. století, zejména v díle britského právníka a antropologa [[Henry James Sumner Maine|Henryho Jamese Sumnera Maina]]. Ten jako jeden z prvních věnoval pozornost problematice evoluce právních a politických institucí a rozpracoval komparativní metodu výzkumu právních systémů v mezikulturní perspektivě. Na rozdíl od tradiční společnosti, v níž byly subjektem práva [[rodina]] a příbuzenské systémy, které aktivně ovlivňovaly postavení člověka v dané [[komunita|komunitě]], se podle něj v moderní společnosti právním subjektem stal jednotlivec. Ten svůj právní status již sám aktivně vytvářel prostřednictvím dobrovolně uzavíraných smluvních dohod.&amp;lt;ref&amp;gt;Maine, H. J. S. (1908). &amp;lt;i&amp;gt;Ancient Law&amp;lt;/i&amp;gt;. London: John Murray Albemarle.&amp;lt;/ref&amp;gt;  (Starobylé právo, 1861) (Ancident Law, 1960).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv [[sociologie]] na antropologii práva ==&lt;br /&gt;
Tato [[Henry James Sumner Main|Mainova]] teorie nalezla v první polovině 20. století řadu kritiků, kteří se pokusili předložit alternativní výklad podstaty právních a mocenských systémů. Těmi byli zejména sociologové, kteří zpětně ovlivňovali antropologické výzkumy sociální kontroly a uplatňování moci v různých kulturách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Émile Durkheim]] ===&lt;br /&gt;
Podle [[Émile Durkehim|Émila Dourkehima]], zakladatele moderní francouzské sociologie, souvisí právní normy s převládajícím typem sociální solidarity ve společnosti.&lt;br /&gt;
==== Mechanická solidarita ====&lt;br /&gt;
Pro tradiční společnosti, v nichž převažuje [[mechanická solidarita|solidarita mechanická]], je typická nediferencovanost, vysoký stupeň [[homogenita|homogenity]] a sociální [[koherence]]. Lidé vzájemně sdílí své [[pocity]], [[hodnoty]] a [[postoje]], praktikují stejné [[rituály]] a mechanicky respektují kolektivně sdílené zájmy. Při řešení [[Konflikty|konfliktů]] a uchování sociálního řádu preferují [[represivní právní normy]], jejichž primárním cílem je potrestat viníka.&lt;br /&gt;
==== [[Organická solidarita]] ====&lt;br /&gt;
V průběhu evoluce lidských společností ale rozvoj dělby práce, narůstající sociální diferenciace a zvyšování počtu obyvatel vedly ke konstituování nového typu solidarity; [[mechanická solidarita]] byla nahrazena [[organická solidarita|solidaritou organickou]]. Ta byla založena na [[práva|právech]], závazcích a [[povinnosti|povinnostech]]. Je pro ni charakteristická vysoce funkční [[kooperace]] členů dané společnosti a [[restitutivní právní systém]], jehož primárním cílem již není trestat viníka, ale napravovat vzniklé škody a věci uvádět do původního stavu.&lt;br /&gt;
Touto svou koncepcí mechanické a organické solidarity [[Émile Durkheim|Durkheim]] zásadně ovlivnil a inspiroval další směr výzkumu v oblasti antropologie práva.&amp;lt;ref&amp;gt;Durkheim, É. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Společenská dělba práce&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývojové proměny antropologie práva ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Bronisław Malinowski]] ===&lt;br /&gt;
Významnou úlohu při budování základů moderní antropologie sehrál v první polovině 20. století britský sociální antropolog [[Bronisław Malinowski]]. [[Bronisław Malinowski|Malinowski]] kritizuje [[Henry James Sumner Maine|Mainovo]] evolucionistické pojetí práva pro jeho spekulativnost a neporozumění podstatě vlády a sociální kontroly v tzv. primitivních kulturách. Na rozdíl od něj považoval za adekvátní přístup studia práva v preliterárních společnostech [[terénní výzkum]], tedy formu přímého pozorování zvyků tak, jak fungují v reálném životě. Zásadní roli dle něj hraje princip [[reciprocita|reciprocity]], tedy princip dávání a přijímání. Reciprocita má dle něj pragmatický základ a zahrnuje explicitní pravidla založená na [[tradice|tradici]], [[rituále|rituálech]] a [[magie|magii]].&amp;lt;ref&amp;gt;Bronisław, M. (1926). &amp;lt;i&amp;gt;Crime and Custom in Savage Society&amp;lt;/i&amp;gt;. London: K. Paul, Trench, Trubner.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Edward Adamson Hoebel]] a [[Karl Nickerson Llewellyn]] ===&lt;br /&gt;
V americké kulturní antropologii přispěli ke konstituování antropologie práva jako relativně autonomní oblasti antropologického výzkumu kulturní antropolog [[Edward Adamson Hoebel]] a přední odborník na právní systémy [[Karl Nickerson Llewellyn]]. Podle nich existují tři přístupy a zdroje dat umožňující studium [[právní systém|právních systémů]]. Jsou jimi:	&lt;br /&gt;
# explicitní abstraktní [[pravidla]], která tvoří obsah právních kodifikací v psané nebo ústně předávané podobě,&lt;br /&gt;
# skutečné [[chování]] lidí a&lt;br /&gt;
# principy vyabstrahované z rozhodnutí právních autorit, které spory řeší (studium soudních případů).&amp;lt;ref&amp;gt;Llewellyn, K. N., &amp;amp; Hoebel, E. A. (1941). &amp;lt;i&amp;gt;The Cheyenne way: conflict and case law in primitive jurisprudence&amp;lt;/i&amp;gt;. Norman: University of Oklahoma Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Společně se pokusili prostřednictvím terénního výzkumu preliterárních společností vytvořit předpoklady pro objektivní komparaci právních systémů různých kultur. Dospěli k názoru, že existují 4 univerzální atributy práva:&lt;br /&gt;
# Síla imperativu, který příslušníky dané kultury nutí chovat se určitým způsobem.&lt;br /&gt;
# Nadřazenost práva, jež umožňuje v případě konfrontace s jinými hodnotami dané kultury vítezství právních norem.&lt;br /&gt;
# Systémová organizace prvků, které plní socioregulativní funkci.&lt;br /&gt;
# Oficiální publicita, jež legitimuje existenci právních systémů.&lt;br /&gt;
Klíčovou kategorií je dle nich [[autorita]]. A právem je poté každý princip obsažený v bezprecedentním rozhodnutí autority s úmyslem aplikovat jej na všechny podobné případy i v budoucnosti.&lt;br /&gt;
[[Edward Adamson Hoebel|Hoebel]] se dále zabýval [[sociální norma|sociální normou]], která je dle jeho názoru zákonná v případě, jestliže je její zanedbání či porušení spojeno se skutečnou hrozbou fyzického nátlaku na jednotlivce nebo skupinový majetek. Uplatňované [[sankce]] se přitom nutně musí opírat o existenci již známých pravidel. Na základě studia různých typů právních systémů došel posléze k názoru, že zákony v sobě zahrnují 3 základní principy:&lt;br /&gt;
# Legitimní použití síly umožňující vynutit žádoucí [[chování]] nebo potrestat zlo.&lt;br /&gt;
# Distribuce moci na jednotlivé osoby za účelem vynucování.&lt;br /&gt;
# Úcta k [[tradice|tradici]] a potlačování přechodných deviací a různých sociálních výstřelů.&amp;lt;ref&amp;gt;Hoebel, E. A. (1954). &amp;lt;i&amp;gt;The law of primitive man: a study in comparative legal dynamics&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: Harvard University Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Leopold Jaroslav Pospíšil]] ===&lt;br /&gt;
V padesátých a šedesátých letech 20. století na [[Edward Adamson Hoebel|Hoebelovy]] a [[Karl Nickerson Llewellyn|Llewellynovy]] výzkumy navázal americký kulturní antropolog českého původu [[Leopold Jaroslav Pospíšil]]. Ten prosazoval [[hypotéza|hypotézu]], že neexistují žádné společnosti, které by byly bez práva, a to ani na úrovni nejjednodušších loveckých a sběračských kultur. Za základní atributy práva pak [[Leopold Jaroslav Pospíšil|Pospíšil]] považuje [[autorita|autoritu]], úmysl univerzální použitelnosti, [[závazek]] a [[sankce|sankci]].&amp;lt;ref&amp;gt;Pospíšil, L. J. (1997). &amp;lt;i&amp;gt;Etnologie práva: teze ke studiu práva z mezikulturní perspektivy&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Set Out.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Antropologické teorie [[Konflikty|konfliktů]] ===&lt;br /&gt;
Antropologické teorie [[Konflikty|konfliktů]] jsou významným zdrojem moderně koncipované antropologie práva. Mezi významné jedince zabývající se konflikty patří např. britskýý sociální antropolog [[Max Gluckman]], který na základě svého výzkumu došel k závěru, že pokud vzájemně znesvářené strany chtějí i nadále mezi sebou zachovat vztahy, jsou mnohem ochotnější ke [[kompromis|kompromisu]] a přátelskému řešení daného sporu.&amp;lt;ref&amp;gt;Gluckman, M. (1967). &amp;lt;i&amp;gt;The judicial process among the Barotse of Northern Rhodesia&amp;lt;/i&amp;gt; (2nd ed). Manchester: published on behalf of the Institute for Social Research, University of Zambia, by Manchester U.P.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
K podobnému závěru došla také americká antropoložka [[Elizabeth Florence Colson|Elizabeth Florence Colsonová]]. Ta formulovala teorii, podle níž lidé hledají smířlivé řešení svých konfliktů, pokud jsou mezi nimi četné a průběžné vztahy. V opačném případě, tedy kdy jsou vztahy nečetné a prchavé, mají soupeři tendenci mnohem více uplatňovat více konfrontační způsoby vedení sporu.&amp;lt;ref&amp;gt;Colson, E. F. (1953). &amp;lt;i&amp;gt;Social Control and Vengeance among the Plateau Tonga&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech 20. století přispěla k rozvoji výzkumu práva jako procesu řešení konfliktů zejména americká antropoložka [[Laura Nader|Laura Naderová]] a [[Harry Todd]]. Podle nich hrají při řešení [[konflikty|konfliktů]] rozhodující roli čas a postup. Právní spor dle nich prochází třemi stadii:&lt;br /&gt;
# [[Prekonfliktní stadium|Prekonfliktním stadiem]], které je dobou rozhořčení a stížností. Dotyčná osoba má dojem, že je s ní zacházeno nespravedlivě. &lt;br /&gt;
# [[Stadium přímého konfliktu]], kterého se účastní oba účastníci sporu. &lt;br /&gt;
# [[Stadium veřejné konfrontace]], která zahrnuje již i třetí stranu.&amp;lt;ref&amp;gt;Nader, L., &amp;amp; Todd, H. F. (1978). &amp;lt;i&amp;gt;The Disputing process: law in ten societies&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: Columbia University Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postmoderní přístup ===&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech 20. století se v antropologii práva postupně prosazovaly nové teoretické přístupy. Stále více antropologů kritizovalo tradiční důraz vědců na studium relativně statických právních norem a pravidel a akcentovalo ve svých výzkumech analýzu procesů.&lt;br /&gt;
Na sklonku sedmdesátých a v průběhu osmdesátých let se antropologie práva, stejně jako jiné antropologické disciplíny, stala předmětem postmoderní kritiky. Zpochybňovány byly jak její epistemologické základy, tak pojmy a kategorie, které právní antropologové při studiu právních systémů a procesů používali. &lt;br /&gt;
Paralelně s postmoderním myšlením do antropologie práva pronikala také kritická ženská perspektiva, která nalezla své vyjádření ve [[feministická antropologie|feministické antropologii]] a následném [[Gender a sociologie|genderovém]] přehodnocování tradičních androcentricky koncipovaných antropologických výzkumů. &lt;br /&gt;
V neposlední řadě v uplynulých desetiletích výrazně ovlivňoval právní antropology požadavek [[metodologická interdisciplinarita|metodologické interdisciplinarity]], zejména využití [[lingvistika|lingvistiky]] jako nástroje analýzy role [[jazyk|jazyka]], [[symbol|symbolů]] a významů v kontextu právních procesů.&lt;br /&gt;
Současně s postmoderní a feministickou kritikou od osmdesátých let probíhal v antropologii práva i posun v oblasti preferovaných antropologických témat. V ohnisku výzkumného zájmu právních antropologů se stále více ocitaly rozvinuté komplexní společnosti.&lt;br /&gt;
Trendy v současné antropologii práva výstižně shrnula americká antropoložka [[Sally Engle Merry|Sally Engle Merryová]]. Podle ní je pro antropology studující právní systémy v mezikulturní perspektivě typický:&lt;br /&gt;
# Posun k nacionálnímu a transnacionálnímu kontextu. &lt;br /&gt;
# Větší zájem o způsob, jakým právní aktéři a instituce vytvářejí význam, jaký vliv mají tyto významy na okolní sociální vztahy a jaký je vliv kulturního kontextu na podstatu právních procedur. &lt;br /&gt;
# Oživený zájem o právní pluralismus a způsob, jak jsou propojeny multiplicitní právní systémy. &lt;br /&gt;
# Rostoucí zájem o moc včetně způsobů, jakými právo konstruuje a dekonstruuje mocenské vztahy.&amp;lt;ref&amp;gt;Sally, E. M. (1990). &amp;lt;i&amp;gt;Getting Justice and Getting Even&amp;lt;/i&amp;gt;. Chicago: University of Chicago Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Colson, E. F. (1953). &amp;lt;i&amp;gt;Social Control and Vengeance among the Plateau Tonga&amp;lt;/i&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Durkheim, É. (2004). &amp;lt;i&amp;gt;Společenská dělba práce&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.&lt;br /&gt;
* Gluckman, M. (1967). &amp;lt;i&amp;gt;The judicial process among the Barotse of Northern Rhodesia&amp;lt;/i&amp;gt; (2nd ed). Manchester: published on behalf of the Institute for Social Research, University of Zambia, by Manchester U.P.&lt;br /&gt;
* Hoebel, E. A. (1954). &amp;lt;i&amp;gt;The law of primitive man: a study in comparative legal dynamics&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: Harvard University Press.&lt;br /&gt;
* Maine, H. J. S. (1908). &amp;lt;i&amp;gt;Ancient Law&amp;lt;/i&amp;gt;. London: John Murray Albemarle.&lt;br /&gt;
* Nader, L., &amp;amp; Todd, H. F. (1978). &amp;lt;i&amp;gt;The Disputing process: law in ten societies&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: Columbia University Press.&lt;br /&gt;
* Peter, J. (1992). &amp;lt;i&amp;gt;Review: History, Power, Ideology, and Culture&amp;lt;/i&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Sally, E. M. (1990). &amp;lt;i&amp;gt;Getting Justice and Getting Even&amp;lt;/i&amp;gt;. Chicago: University of Chicago Press.&lt;br /&gt;
* Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: Teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt; (1st ed.). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
antropologie, sociální a kulturní antropologie, výzkum, antropologie práva, právo&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Froncova</name></author>
		
	</entry>
</feed>