<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Atum</id>
	<title>Atum - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Atum"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-09T14:49:07Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;diff=17655&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 22. 2. 2015, 21:09</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;diff=17655&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T21:09:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 21:09&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l12&quot; &gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stvořitel světa'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stvořitel světa'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jako stvořitelské božstvo se Atum objevuje již ve zmíněné hélipolské kosmogonii. Atum je v této verzi prvním bohem z božského '''Devatera''', a zjevuje se na počátku světa na prvotním pahorku ''benben'', který se vynořil z Nunu a s nímž bývá ztotožňován, případně podle jiných verzí v Nunu existoval již od počátku, a to v hadí podobě. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, J.: &lt;/del&gt;2009 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Staroegyptské náboženství I&lt;/del&gt;: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh&lt;/del&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jako stvořitelské božstvo se Atum objevuje již ve zmíněné hélipolské kosmogonii. Atum je v této verzi prvním bohem z božského '''Devatera''', a zjevuje se na počátku světa na prvotním pahorku ''benben'', který se vynořil z Nunu a s nímž bývá ztotožňován, případně podle jiných verzí v Nunu existoval již od počátku, a to v hadí podobě. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;2009 : &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;89 - 92.&lt;/ins&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Poséze Atum stvoří prvotní božský pár, dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]], a to buď skrze masturbaci či polknutím svého semene. Někdy se jako protějšek Atuma objevuje bohyně '''Nebethetepet''' nebo '''Iusaas''', která je v této roli ztotožňována s Atumovou rukou. V jiné verzi Atum ovšem stvoří Šua a Tefnut ze svých slin a kašle,&amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527 - 600 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung)&lt;/del&gt;, Texty rakví 77 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin text, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press)&lt;/del&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; což je etiologický mýtus, zakládající se na podobnosti jmen těchto bohů a sloves &amp;quot;kašlat&amp;quot; a &amp;quot;plivat.&amp;quot;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Poséze Atum stvoří prvotní božský pár, dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]], a to buď skrze masturbaci či polknutím svého semene. Někdy se jako protějšek Atuma objevuje bohyně '''Nebethetepet''' nebo '''Iusaas''', která je v této roli ztotožňována s Atumovou rukou. V jiné verzi Atum ovšem stvoří Šua a Tefnut ze svých slin a kašle,&amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527 - 600, Texty rakví 77.&amp;lt;/ref&amp;gt; což je etiologický mýtus, zakládající se na podobnosti jmen těchto bohů a sloves &amp;quot;kašlat&amp;quot; a &amp;quot;plivat.&amp;quot;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Sluneční bůh'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Sluneční bůh'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jelikož slunce a světo hrálo důežitou roli ve staroegyptských představách o stvoření světa, Atum je již od počátku spojován též se slunečními aspekty. V rámci slunečního koloběhu se objevoval jako večerní slunce, přičemž ranní slunce zastupuje božstvo '''Cheper/Cheprer''' v podobě skaraba, polední slunce pak bůh [[Re]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Pinch&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, G. &lt;/del&gt;2004 : &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press, s. &lt;/del&gt;111 - 112-&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jelikož slunce a světo hrálo důežitou roli ve staroegyptských představách o stvoření světa, Atum je již od počátku spojován též se slunečními aspekty. V rámci slunečního koloběhu se objevoval jako večerní slunce, přičemž ranní slunce zastupuje božstvo '''Cheper/Cheprer''' v podobě skaraba, polední slunce pak bůh [[Re]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Pinch 2004 : 111 - 112-&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Král bohů'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Král bohů'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Zásvětí'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Zásvětí'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jeikož Atum byl božstvem, nacházejícícm se v prvopočátečním chaosu, a také večerním sluncem, by vázán i na zásvětí a posmrtný život. V [[podsvětní knihy Nové říše|podsvětních knihách]] Nové říše bývá Atum zobrazen jako letitý bůh s beraní hlavou, opírající se o hůl, většinou dohlížející na potrestání nepřátel sunečního božstva a řádu [[maat(řád)|maat]]. V dalších textech se Atum objevuje také jako ochránce zemřelého. &amp;lt;ref&amp;gt;Wilkinson&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, Richard H. &lt;/del&gt;2003 :&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, s. &lt;/del&gt;99 - 101.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jeikož Atum byl božstvem, nacházejícícm se v prvopočátečním chaosu, a také večerním sluncem, by vázán i na zásvětí a posmrtný život. V [[podsvětní knihy Nové říše|podsvětních knihách]] Nové říše bývá Atum zobrazen jako letitý bůh s beraní hlavou, opírající se o hůl, většinou dohlížející na potrestání nepřátel sunečního božstva a řádu [[maat(řád)|maat]]. V dalších textech se Atum objevuje také jako ochránce zemřelého. &amp;lt;ref&amp;gt;Wilkinson 2003 : 99 - 101.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Atumovo oko'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Atumovo oko'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l39&quot; &gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Kult==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Kult==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum byl jako stvořitelské božstvo uctíván po celém Egyptě, centrem jeho kultu bylo ovšem město Iunu (Héliopolis), ale uctíván byl i na mnoha dalších místech, např. v Pithomu, [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]] nebo [[Médum|Médúmu]]. Byl ztotožňován s dalšími slunečními bohy, např. Reem, '''Harachtejem''' nebo Cheprerem, případně s nimi tvořil synkreze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Janák&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, J. &lt;/del&gt;2005: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri, s. &lt;/del&gt;35 - 37.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum byl jako stvořitelské božstvo uctíván po celém Egyptě, centrem jeho kultu bylo ovšem město Iunu (Héliopolis), ale uctíván byl i na mnoha dalších místech, např. v Pithomu, [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]] nebo [[Médum|Médúmu]]. Byl ztotožňován s dalšími slunečními bohy, např. Reem, '''Harachtejem''' nebo Cheprerem, případně s nimi tvořil synkreze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Janák 2005 : 35 - 37.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Reference ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Reference ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;diff=17024&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 8. 2. 2015, 09:49</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;diff=17024&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-08T09:49:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 2. 2015, 09:49&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Jméno ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Jméno ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jméno boha '''Atuma''', přepisované též jako '''Itemu''' nebo '''Tem(u)''', je odvozeno od staroegyptského slova tem, které může znamenat '''&amp;quot;zanikat&amp;quot;''' nebo '''&amp;quot;přestat&amp;quot;''', ale zároveň také '''&amp;quot;být celý, úplný, dokončený&amp;quot;''', nebo zkrátka '''&amp;quot;všechno&amp;quot;''' Atumovo jméno je vlastně slovní hříčkou, která vyjadřuje to, že Atum byl prvotním bohem, který stál na počátku světa, v nicotě, ale zároveň ten, který v sobě skrývá možnost &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;s &lt;/del&gt;moc vytvořit úplně vše&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, což posléze také vykoná&lt;/del&gt;. V této souvislosti je Atum v egyptských textech označován jako '''&amp;quot;Pán všeho.&amp;quot;'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jméno boha '''Atuma''', přepisované též jako '''Itemu''' nebo '''Tem(u)''', je odvozeno od staroegyptského slova &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;tem&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;, které může znamenat '''&amp;quot;zanikat&amp;quot;''' nebo '''&amp;quot;přestat&amp;quot;''', ale zároveň také '''&amp;quot;být celý, úplný, dokončený&amp;quot;''', nebo zkrátka '''&amp;quot;všechno&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;&amp;quot;''' Atumovo jméno je vlastně slovní hříčkou, která vyjadřuje to, že Atum byl prvotním bohem, který stál na počátku světa, v nicotě, ale zároveň &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je také &lt;/ins&gt;ten, který v sobě skrývá možnost &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a &lt;/ins&gt;moc vytvořit úplně vše. V této souvislosti je Atum v egyptských textech &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;často &lt;/ins&gt;označován jako '''&amp;quot;Pán všeho.&amp;quot;'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Ikonografie a sféry vlivu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Ikonografie a sféry vlivu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l6&quot; &gt;Řádek 6:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 6:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum byl jedním z nejstarších a nejdůležitějších egyptských božstev. Již během [[Stará říše|Staré říše]] byl jeho kult spojen s městem [[Héliopolis|Héliopolí]] a [[hélipolská kosmogonie|místní kosmogoniií]] a náboženskými představami. Velmi často se se zmínkami o něm setkáváme už v [[Texty pyramid|Textech pyramid.]] Atum se většinou objevuje jako stvořitelský bůh, který se na počátku světa vynořil z praoceánu [[Nun|Nu]] a poté vytvořil celý svět, včetně ostatních bohů.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum byl jedním z nejstarších a nejdůležitějších egyptských božstev. Již během [[Stará říše|Staré říše]] byl jeho kult spojen s městem [[Héliopolis|Héliopolí]] a [[hélipolská kosmogonie|místní kosmogoniií]] a náboženskými představami. Velmi často se se zmínkami o něm setkáváme už v [[Texty pyramid|Textech pyramid.]] Atum se většinou objevuje jako stvořitelský bůh, který se na počátku světa vynořil z praoceánu [[Nun|Nu]] a poté vytvořil celý svět, včetně ostatních bohů.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento bůh bývá nejčastěji zobrazován v lidské podobě, s korunou Horního a Dolního Egypta na hlavě a dalšími královskými atributy. Někdy mívá namísto lidské hlavy hlavu berana. Obvykle sedí jako vládce bohů na trůně, nebo se opírá o hůl ve svém aspektu večerního slunce. Pokud je zobrazen ve zvířecí podobě, může se objevovat jako had, ale ve svém slunečním aspektu také jako lev nebo opice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento bůh bývá nejčastěji zobrazován v lidské podobě, s korunou Horního a Dolního Egypta na hlavě a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;s &lt;/ins&gt;dalšími královskými atributy. Někdy mívá namísto lidské hlavy hlavu berana. Obvykle sedí jako vládce bohů na trůně, nebo se opírá o hůl &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jako stařec &lt;/ins&gt;ve svém aspektu večerního slunce. Pokud je zobrazen ve zvířecí podobě, může se objevovat jako had, ale ve svém slunečním aspektu také jako lev nebo opice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Mýty a funkce==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Mýty a funkce==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l12&quot; &gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stvořitel světa'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stvořitel světa'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jako stvořitelské božstvo se Atum objevuje již ve zmíněné hélipolské kosmogonii. Atum je v této verzi prvním bohem z božského Devatera, a zjevuje se na počátku světa na prvotním pahorku benben, který se vynořil z Nunu a s nímž bývá ztotožňován, případně v Nunu existoval již od počátku, a to v hadí podobě. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jako stvořitelské božstvo se Atum objevuje již ve zmíněné hélipolské kosmogonii. Atum je v této verzi prvním bohem z božského &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Devatera&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, a zjevuje se na počátku světa na prvotním pahorku &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;benben&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;, který se vynořil z Nunu a s nímž bývá ztotožňován, případně &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;podle jiných verzí &lt;/ins&gt;v Nunu existoval již od počátku, a to v hadí podobě. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Poséze Atum stvoří prvotní božský pár, dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]], a to buď skrze masturbaci či polknutím svého semene. Někdy se jako protějšek Atuma objevuje bohyně Nebethetepet nebo Iusaas, která je v této roli ztotožňována s Atumovou rukou. V jiné verzi Atum stvoří Šua a Tefnut ze svých slin a kašle,&amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527 - 600 (Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung), Texty rakví 77 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin text, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press).&amp;lt;/ref&amp;gt; což je etiologický mýtus, zakládající se na podobnosti jmen těchto bohů a sloves &amp;quot;kašlat&amp;quot; a &amp;quot;plivat.&amp;quot;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Poséze Atum stvoří prvotní božský pár, dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]], a to buď skrze masturbaci či polknutím svého semene. Někdy se jako protějšek Atuma objevuje bohyně &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Nebethetepet&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;nebo &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Iusaas&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, která je v této roli ztotožňována s Atumovou rukou. V jiné verzi Atum &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ovšem &lt;/ins&gt;stvoří Šua a Tefnut ze svých slin a kašle,&amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527 - 600 (Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung), Texty rakví 77 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin text, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press).&amp;lt;/ref&amp;gt; což je etiologický mýtus, zakládající se na podobnosti jmen těchto bohů a sloves &amp;quot;kašlat&amp;quot; a &amp;quot;plivat.&amp;quot;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Sluneční bůh'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Sluneční bůh'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jelikož slunce a světo &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;hráo &lt;/del&gt;důežitou roli ve staroegyptských představách o stvoření světa&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;,  v rámci slunečního koloběhu se objevoval jako večerní slunce&lt;/del&gt;,Atum je již od počátku spojován též se slunečními aspekty. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;příčemž &lt;/del&gt;ranní slunce zastupuje &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sluneční &lt;/del&gt;božstvo '''Cheper/Cheprer''' v podobě skaraba, polední slunce pak bůh [[Re]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press, s. 111 - 112-&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jelikož slunce a světo &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;hrálo &lt;/ins&gt;důežitou roli ve staroegyptských představách o stvoření světa, Atum je již od počátku spojován též se slunečními aspekty. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V rámci slunečního koloběhu se objevoval jako večerní slunce, přičemž &lt;/ins&gt;ranní slunce zastupuje božstvo '''Cheper/Cheprer''' v podobě skaraba, polední slunce pak bůh [[Re]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press, s. 111 - 112-&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Král bohů'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Král bohů'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V synkrezi s dalším slunečním božstvem Reem se tento bůh objevuje pod jménem '''Re-Atum''' s dvojitou korunou na hlavě, která symbolizuje jeho poizici &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jako &lt;/del&gt;krále bohů. V rámci své role panovníka byl také předchůdcem či ochráncem pozemského panovníka Egypta.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V synkrezi s dalším slunečním božstvem Reem se tento bůh objevuje pod jménem '''Re-Atum''' s dvojitou korunou na hlavě, která symbolizuje jeho poizici krále bohů. V rámci své role panovníka byl také předchůdcem či ochráncem pozemského panovníka Egypta.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Zásvětí'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Zásvětí'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jeikož Atum byl božstvem, nacházejícícm se v prvopočátečním chaosu, a také večerním sluncem, by vázán i na zásvětí a posmrtný život. V [[podsvětní knihy Nové říše|podsvětních knihách]] Nové říše bývá Atum zobrazen jako letitý bůh s beraní hlavou, opírající se o hůl, většinou dohlížející na potrestání nepřátel sunečního božstva a řádu[[maat(řád)|maat]]. V dalších textech se Atum objevuje také jako ochránce zemřelého. &amp;lt;ref&amp;gt;Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, s. 99 - 101.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jeikož Atum byl božstvem, nacházejícícm se v prvopočátečním chaosu, a také večerním sluncem, by vázán i na zásvětí a posmrtný život. V [[podsvětní knihy Nové říše|podsvětních knihách]] Nové říše bývá Atum zobrazen jako letitý bůh s beraní hlavou, opírající se o hůl, většinou dohlížející na potrestání nepřátel sunečního božstva a řádu [[maat(řád)|maat]]. V dalších textech se Atum objevuje také jako ochránce zemřelého. &amp;lt;ref&amp;gt;Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, s. 99 - 101.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Atumovo oko'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Atumovo oko'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l39&quot; &gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Kult==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Kult==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum byl jako stvořitelské božstvo uctíván po celém &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Egyptěk &lt;/del&gt;centrem jeho kultu bylo ovšem město Iunu (Héliopolis), ale uctíván byl i na mnoha dalších místech, např. v Pithomu, [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]] nebo [[Médum|Médúmu]]. Byl ztotožňován s dalšími slunečními bohy, např. Reem, '''Harachtejem''' nebo Cheprerem, případně s nimi tvořil synkreze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri, s. 35 - 37.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum byl jako stvořitelské božstvo uctíván po celém &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Egyptě, &lt;/ins&gt;centrem jeho kultu bylo ovšem město Iunu (Héliopolis), ale uctíván byl i na mnoha dalších místech, např. v Pithomu, [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]] nebo [[Médum|Médúmu]]. Byl ztotožňován s dalšími slunečními bohy, např. Reem, '''Harachtejem''' nebo Cheprerem, případně s nimi tvořil synkreze.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri, s. 35 - 37.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Reference ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Reference ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;diff=17018&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 7. 2. 2015, 19:01</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;diff=17018&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-07T19:01:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 7. 2. 2015, 19:01&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l3&quot; &gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Ikonografie a sféry vlivu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Ikonografie a sféry vlivu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:Atum.svg|thumb|150x150px|Zobrazení Atuma]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum byl jedním z nejstarších a nejdůležitějších egyptských božstev. Již během [[Stará říše|Staré říše]] byl jeho kult spojen s městem [[Héliopolis|Héliopolí]] a [[hélipolská kosmogonie|místní kosmogoniií]] a náboženskými představami. Velmi často se se zmínkami o něm setkáváme už v [[Texty pyramid|Textech pyramid.]] Atum se většinou objevuje jako stvořitelský bůh, který se na počátku světa vynořil z praoceánu [[Nun|Nu]] a poté vytvořil celý svět, včetně ostatních bohů.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum byl jedním z nejstarších a nejdůležitějších egyptských božstev. Již během [[Stará říše|Staré říše]] byl jeho kult spojen s městem [[Héliopolis|Héliopolí]] a [[hélipolská kosmogonie|místní kosmogoniií]] a náboženskými představami. Velmi často se se zmínkami o něm setkáváme už v [[Texty pyramid|Textech pyramid.]] Atum se většinou objevuje jako stvořitelský bůh, který se na počátku světa vynořil z praoceánu [[Nun|Nu]] a poté vytvořil celý svět, včetně ostatních bohů.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;diff=17017&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 7. 2. 2015, 18:59</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;diff=17017&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-07T18:59:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 7. 2. 2015, 18:59&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Jméno ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Jméno ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jméno boha '''Atuma''', přepisované též jako '''Itemu''' nebo '''Tem(u)''', je odvozeno od staroegyptského slova tem, které může znamenat '''&amp;quot;zanikat&amp;quot;''' nebo '''&amp;quot;přestat&amp;quot;''', ale zároveň také '''&amp;quot;být celý, úplný, dokončený&amp;quot;''', nebo zkrátka '''&amp;quot;všechno&amp;quot;''' Atumovo jméno je vlastně slovní hříčkou, která vyjadřuje to, že Atum byl prvotním bohem, který stál na počátku světa, v nicotě, ale zároveň ten, který v sobě skrývá možnost s moc vytvořit úplně vše, což posléze také vykoná. V této souvislosti je Atum v egyptských textech označován jako &amp;quot;Pán všeho.&amp;quot;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jméno boha '''Atuma''', přepisované též jako '''Itemu''' nebo '''Tem(u)''', je odvozeno od staroegyptského slova tem, které může znamenat '''&amp;quot;zanikat&amp;quot;''' nebo '''&amp;quot;přestat&amp;quot;''', ale zároveň také '''&amp;quot;být celý, úplný, dokončený&amp;quot;''', nebo zkrátka '''&amp;quot;všechno&amp;quot;''' Atumovo jméno je vlastně slovní hříčkou, která vyjadřuje to, že Atum byl prvotním bohem, který stál na počátku světa, v nicotě, ale zároveň ten, který v sobě skrývá možnost s moc vytvořit úplně vše, což posléze také vykoná. V této souvislosti je Atum v egyptských textech označován jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;&amp;quot;Pán všeho.&amp;quot;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Ikonografie a sféry vlivu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Ikonografie a sféry vlivu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum byl jedním z nejstarších a nejdůležitějších egyptských božstev. Již během [[Stará říše|Staré říše]] byl jeho kult spojen s městem [[Héliopolis|Héliopolí]] a [[hélipolská kosmogonie|místní kosmogoniií]] a náboženskými představami. Velmi často se se zmínkami o něm setkáváme už v [[Texty pyramid|Textech pyramid.]] Atum se většinou objevuje jako stvořitelský bůh, který se na počátku světa vynořil z praoceánu [[Nun|Nu]] a poté vytvořil celý svět, včetně ostatních bohů.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum byl jedním z nejstarších a nejdůležitějších egyptských božstev. Již během [[Stará říše|Staré říše]] byl jeho kult spojen s městem [[Héliopolis|Héliopolí]] a [[hélipolská kosmogonie|místní kosmogoniií]] a náboženskými představami. Velmi často se se zmínkami o něm setkáváme už v [[Texty pyramid|Textech pyramid.]] Atum se většinou objevuje jako stvořitelský bůh, který se na počátku světa vynořil z praoceánu [[Nun|Nu]] a poté vytvořil celý svět, včetně ostatních bohů. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;  &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento bůh bývá nejčastěji zobrazován v lidské podobě, s korunou Horního a Dolního Egypta na hlavě a dalšími královskými atributy. Někdy mívá namísto lidské hlavy hlavu berana. Obvykle sedí jako vládce bohů na trůně, nebo se opírá o hůl ve svém aspektu večerního slunce. Pokud je zobrazen ve zvířecí podobě, může se objevovat jako had, ale ve svém slunečním aspektu také jako lev nebo opice.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento bůh bývá nejčastěji zobrazován v lidské podobě, s korunou Horního a Dolního Egypta na hlavě a dalšími královskými atributy. Někdy mívá namísto lidské hlavy hlavu berana. Obvykle sedí jako vládce bohů na trůně, nebo se opírá o hůl ve svém aspektu večerního slunce. Pokud je zobrazen ve zvířecí podobě, může se objevovat jako had, ale ve svém slunečním aspektu také jako lev nebo opice.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;/ins&gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Mýty a funkce==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Mýty a funkce==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stvořitel světa'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stvořitel světa'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jako stvořitelské božstvo se Atum objevuje již ve zmíněné hélipolské kosmogonii. Atum je v této verzi prvním bohem z božského Devatera, a zjevuje se na počátku světa na prvotním pahorku benben, který se vynořil z Nunu a s nímž bývá ztotožňován, případně v Nunu existoval již od počátku, a to v hadí podobě. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh&amp;lt;/ref&amp;gt; Poséze Atum stvoří prvotní božský pár, dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]], a to buď skrze masturbaci či polknutím svého semene. Někdy se jako protějšek Atuma objevuje bohyně Nebethetepet nebo Iusaas, která je v této roli ztotožňována s Atumovou rukou. V jiné verzi Atum stvoří Šua a Tefnut ze svých slin a kašle, &amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527 - 600 (Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung), Texty rakví 77 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin text, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press).&amp;lt;/ref&amp;gt; což je etiologický mýtus, zakládající se na podobnosti jmen těchto bohů a sloves &amp;quot;kašlat&amp;quot; a &amp;quot;plivat.&amp;quot;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jako stvořitelské božstvo se Atum objevuje již ve zmíněné hélipolské kosmogonii. Atum je v této verzi prvním bohem z božského Devatera, a zjevuje se na počátku světa na prvotním pahorku benben, který se vynořil z Nunu a s nímž bývá ztotožňován, případně v Nunu existoval již od počátku, a to v hadí podobě. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Poséze Atum stvoří prvotní božský pár, dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]], a to buď skrze masturbaci či polknutím svého semene. Někdy se jako protějšek Atuma objevuje bohyně Nebethetepet nebo Iusaas, která je v této roli ztotožňována s Atumovou rukou. V jiné verzi Atum stvoří Šua a Tefnut ze svých slin a kašle,&amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527 - 600 (Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung), Texty rakví 77 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin text, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press).&amp;lt;/ref&amp;gt; což je etiologický mýtus, zakládající se na podobnosti jmen těchto bohů a sloves &amp;quot;kašlat&amp;quot; a &amp;quot;plivat.&amp;quot;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Sluneční bůh'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Sluneční bůh'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Jelikož slunce a světo hráo důežitou roli ve staroegyptských představách o stvoření světa,  v rámci slunečního koloběhu se objevoval jako večerní slunce,Atum je již od počátku spojován též se slunečními aspekty. příčemž ranní slunce zastupuje sluneční božstvo '''Cheper/Cheprer''' v podobě skaraba, polední slunce pak bůh [[Re]]. &amp;lt;ref&amp;gt;Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press, s. 111 - 112-&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Král bohů'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jelikož slunce a světo hráo důežitou roli ve staroegyptských představách o stvoření světa,  v rámci slunečního koloběhu se objevoval jako večerní slunce,Atum je již od počátku spojován též se slunečními aspekty. příčemž ranní slunce zastupuje sluneční božstvo '''Cheper/Cheprer''' v podobě skaraba, polední slunce pak bůh [[Re]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press, s. 111 - 112-&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Král bohů'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V synkrezi s dalším slunečním božstvem Reem se tento bůh objevuje pod jménem '''Re-Atum''' s dvojitou korunou na hlavě, která symbolizuje jeho poizici jako krále bohů. V rámci své role panovníka byl také předchůdcem či ochráncem pozemského panovníka Egypta.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V synkrezi s dalším slunečním božstvem Reem se tento bůh objevuje pod jménem '''Re-Atum''' s dvojitou korunou na hlavě, která symbolizuje jeho poizici jako krále bohů. V rámci své role panovníka byl také předchůdcem či ochráncem pozemského panovníka Egypta.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Zásvětí'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Zásvětí'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jeikož Atum byl božstvem, nacházejícícm se v prvopočátečním chaosu, a také večerním sluncem, by vázán i na zásvětí a posmrtný život. V [[podsvětní knihy Nové říše|podsvětních knihách]] Nové říše bývá Atum zobrazen jako letitý bůh s beraní hlavou, opírající se o hůl, většinou dohlížející na potrestání nepřátel sunečního božstva a řádu[[maat(řád)|maat]]. V dalších textech se Atum objevuje také jako ochránce zemřelého. &amp;lt;ref&amp;gt;Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, s. 99 - 101.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jeikož Atum byl božstvem, nacházejícícm se v prvopočátečním chaosu, a také večerním sluncem, by vázán i na zásvětí a posmrtný život. V [[podsvětní knihy Nové říše|podsvětních knihách]] Nové říše bývá Atum zobrazen jako letitý bůh s beraní hlavou, opírající se o hůl, většinou dohlížející na potrestání nepřátel sunečního božstva a řádu[[maat(řád)|maat]]. V dalších textech se Atum objevuje také jako ochránce zemřelého. &amp;lt;ref&amp;gt;Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, s. 99 - 101.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Atumovo oko'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Atumovo oko'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle jednoho egyptského mýtu se Šu a Tefnut krátce po svém stvoření ztratili v praoceánu, a Atum vyslal své oko, aby je nalezlo. Oko svůj úkol splnilo, ale po jeho návratu měl již Atum oko nové. Původní oko tedy pozvedl na své čelo, a to se stalo uraeem, posvántou kobrou, jejíž moc chránila bohy a faraony.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle jednoho egyptského mýtu se Šu a Tefnut krátce po svém stvoření ztratili v praoceánu, a Atum vyslal své oko, aby je nalezlo. Oko svůj úkol splnilo, ale po jeho návratu měl již Atum oko nové. Původní oko tedy pozvedl na své čelo, a to se stalo uraeem, posvántou kobrou, jejíž moc chránila bohy a faraony. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V personifikované podobě se Atumovo oko často objevuje jako některá bohyně, která v této funkci vystupuje jako Atumova dcera či manželka.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V personifikované podobě se Atumovo oko často objevuje jako některá bohyně, která v této funkci vystupuje jako Atumova dcera či manželka.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Atum na konci světa'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Atum na konci světa'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V některých egyptských textech, které bývají interpretovány jako představy o konči světa (viz. Texty rakví 1130, Kniha mrtvých 175), Atum promlouvá o tom, že až vše zanikne a svět se vrátí na počátek, v Nunu zůstanou pouze dva bohové, on sám a [[Usir]], a to v hadí podobě. Co přesně tyto náboženské představy znamenají je ovšem stále předmětem spekulací.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V některých egyptských textech, které bývají interpretovány jako představy o konči světa (viz. Texty rakví 1130, Kniha mrtvých 175), Atum promlouvá o tom, že až vše zanikne a svět se vrátí na počátek, v Nunu zůstanou pouze dva bohové, on sám a [[Usir]], a to v hadí podobě. Co přesně tyto náboženské představy znamenají je ovšem stále předmětem spekulací.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Kult==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Kult==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum byl jako stvořitelské božstvo uctíván po celém Egyptěk centrem jeho kultu bylo ovšem město Iunu (Héliopolis), ale uctíván byl i na mnoha dalších místech, např. v Pithomu, [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]] nebo [[Médum|Médúmu]]. Byl ztotožňován s dalšími slunečními bohy, např. Reem, '''Harachtejem''' nebo Cheprerem, případně s nimi tvořil synkreze.&amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri, s. 35 - 37.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum byl jako stvořitelské božstvo uctíván po celém Egyptěk centrem jeho kultu bylo ovšem město Iunu (Héliopolis), ale uctíván byl i na mnoha dalších místech, např. v Pithomu, [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]] nebo [[Médum|Médúmu]]. Byl ztotožňován s dalšími slunečními bohy, např. Reem, '''Harachtejem''' nebo Cheprerem, případně s nimi tvořil synkreze.&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;:0&amp;quot;&lt;/ins&gt;&amp;gt;Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri, s. 35 - 37.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Reference ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Reference ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;diff=17016&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 7. 2. 2015, 18:56</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;diff=17016&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-07T18:56:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 7. 2. 2015, 18:56&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l45&quot; &gt;Řádek 45:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 45:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kniha mrtvých (Naville, E. 1886 &amp;quot;Das aegyptische Todtenbuch der 18. bis 20. Dynastie&amp;quot;, Berlin: Verlag von A. Asher).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kniha mrtvých (Naville, E. 1886 &amp;quot;Das aegyptische Todtenbuch der 18. bis 20. Dynastie&amp;quot;, Berlin: Verlag von A. Asher).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Myśliwiec, K. 1978: Studien zum Gott Atum. Band I, Die heiligen Tiere des Atum. Gerstenberg. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Myśliwiec, K. 1979 : Studien zum Gott Atum. Band II, Name, Epitheta, Ikonographie. Gerstenberg.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Texty pyramid (Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Texty pyramid (Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;diff=17015&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 7. 2. 2015, 18:54</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;diff=17015&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-07T18:54:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 7. 2. 2015, 18:54&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l39&quot; &gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;diff=17014&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova: Založena nová stránka s textem „== Jméno == Jméno boha '''Atuma''', přepisované též jako '''Itemu''' nebo '''Tem(u)''', je odvozeno od staroegyptského slova tem, které může znam…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Atum&amp;diff=17014&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-07T18:53:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „== Jméno == Jméno boha &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Atuma&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, přepisované též jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Itemu&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; nebo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tem(u)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, je odvozeno od staroegyptského slova tem, které může znam…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;== Jméno ==&lt;br /&gt;
Jméno boha '''Atuma''', přepisované též jako '''Itemu''' nebo '''Tem(u)''', je odvozeno od staroegyptského slova tem, které může znamenat '''&amp;quot;zanikat&amp;quot;''' nebo '''&amp;quot;přestat&amp;quot;''', ale zároveň také '''&amp;quot;být celý, úplný, dokončený&amp;quot;''', nebo zkrátka '''&amp;quot;všechno&amp;quot;''' Atumovo jméno je vlastně slovní hříčkou, která vyjadřuje to, že Atum byl prvotním bohem, který stál na počátku světa, v nicotě, ale zároveň ten, který v sobě skrývá možnost s moc vytvořit úplně vše, což posléze také vykoná. V této souvislosti je Atum v egyptských textech označován jako &amp;quot;Pán všeho.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ikonografie a sféry vlivu ==&lt;br /&gt;
Atum byl jedním z nejstarších a nejdůležitějších egyptských božstev. Již během [[Stará říše|Staré říše]] byl jeho kult spojen s městem [[Héliopolis|Héliopolí]] a [[hélipolská kosmogonie|místní kosmogoniií]] a náboženskými představami. Velmi často se se zmínkami o něm setkáváme už v [[Texty pyramid|Textech pyramid.]] Atum se většinou objevuje jako stvořitelský bůh, který se na počátku světa vynořil z praoceánu [[Nun|Nu]] a poté vytvořil celý svět, včetně ostatních bohů. &lt;br /&gt;
Tento bůh bývá nejčastěji zobrazován v lidské podobě, s korunou Horního a Dolního Egypta na hlavě a dalšími královskými atributy. Někdy mívá namísto lidské hlavy hlavu berana. Obvykle sedí jako vládce bohů na trůně, nebo se opírá o hůl ve svém aspektu večerního slunce. Pokud je zobrazen ve zvířecí podobě, může se objevovat jako had, ale ve svém slunečním aspektu také jako lev nebo opice.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Mýty a funkce==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Stvořitel světa'''&lt;br /&gt;
Jako stvořitelské božstvo se Atum objevuje již ve zmíněné hélipolské kosmogonii. Atum je v této verzi prvním bohem z božského Devatera, a zjevuje se na počátku světa na prvotním pahorku benben, který se vynořil z Nunu a s nímž bývá ztotožňován, případně v Nunu existoval již od počátku, a to v hadí podobě. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh&amp;lt;/ref&amp;gt; Poséze Atum stvoří prvotní božský pár, dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]], a to buď skrze masturbaci či polknutím svého semene. Někdy se jako protějšek Atuma objevuje bohyně Nebethetepet nebo Iusaas, která je v této roli ztotožňována s Atumovou rukou. V jiné verzi Atum stvoří Šua a Tefnut ze svých slin a kašle, &amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527 - 600 (Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung), Texty rakví 77 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin text, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press).&amp;lt;/ref&amp;gt; což je etiologický mýtus, zakládající se na podobnosti jmen těchto bohů a sloves &amp;quot;kašlat&amp;quot; a &amp;quot;plivat.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sluneční bůh'''&lt;br /&gt;
Jelikož slunce a světo hráo důežitou roli ve staroegyptských představách o stvoření světa,  v rámci slunečního koloběhu se objevoval jako večerní slunce,Atum je již od počátku spojován též se slunečními aspekty. příčemž ranní slunce zastupuje sluneční božstvo '''Cheper/Cheprer''' v podobě skaraba, polední slunce pak bůh [[Re]]. &amp;lt;ref&amp;gt;Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press, s. 111 - 112-&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Král bohů'''&lt;br /&gt;
V synkrezi s dalším slunečním božstvem Reem se tento bůh objevuje pod jménem '''Re-Atum''' s dvojitou korunou na hlavě, která symbolizuje jeho poizici jako krále bohů. V rámci své role panovníka byl také předchůdcem či ochráncem pozemského panovníka Egypta. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zásvětí'''&lt;br /&gt;
Jeikož Atum byl božstvem, nacházejícícm se v prvopočátečním chaosu, a také večerním sluncem, by vázán i na zásvětí a posmrtný život. V [[podsvětní knihy Nové říše|podsvětních knihách]] Nové říše bývá Atum zobrazen jako letitý bůh s beraní hlavou, opírající se o hůl, většinou dohlížející na potrestání nepřátel sunečního božstva a řádu[[maat(řád)|maat]]. V dalších textech se Atum objevuje také jako ochránce zemřelého. &amp;lt;ref&amp;gt;Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, s. 99 - 101.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Atumovo oko'''&lt;br /&gt;
Podle jednoho egyptského mýtu se Šu a Tefnut krátce po svém stvoření ztratili v praoceánu, a Atum vyslal své oko, aby je nalezlo. Oko svůj úkol splnilo, ale po jeho návratu měl již Atum oko nové. Původní oko tedy pozvedl na své čelo, a to se stalo uraeem, posvántou kobrou, jejíž moc chránila bohy a faraony. &lt;br /&gt;
V personifikované podobě se Atumovo oko často objevuje jako některá bohyně, která v této funkci vystupuje jako Atumova dcera či manželka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Atum na konci světa'''&lt;br /&gt;
V některých egyptských textech, které bývají interpretovány jako představy o konči světa (viz. Texty rakví 1130, Kniha mrtvých 175), Atum promlouvá o tom, že až vše zanikne a svět se vrátí na počátek, v Nunu zůstanou pouze dva bohové, on sám a [[Usir]], a to v hadí podobě. Co přesně tyto náboženské představy znamenají je ovšem stále předmětem spekulací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kult==&lt;br /&gt;
Atum byl jako stvořitelské božstvo uctíván po celém Egyptěk centrem jeho kultu bylo ovšem město Iunu (Héliopolis), ale uctíván byl i na mnoha dalších místech, např. v Pithomu, [[Hérákleopolis|Hérákleopoli]] nebo [[Médum|Médúmu]]. Byl ztotožňován s dalšími slunečními bohy, např. Reem, '''Harachtejem''' nebo Cheprerem, případně s nimi tvořil synkreze.&amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri, s. 35 - 37.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Allen, J. P., 1988 : &amp;quot;Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts&amp;quot;New Haven(Conn.): Yale University. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha mrtvých (Naville, E. 1886 &amp;quot;Das aegyptische Todtenbuch der 18. bis 20. Dynastie&amp;quot;, Berlin: Verlag von A. Asher).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Texty pyramid (Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Texty rakví(Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin text, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zandee, J. 1992 : The Birth-giving Creator-god in Ancient Egypt, In: Lloyd A. B. (ed.) :Studies in Pharaonic Religion and Society, 169 - 185.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Egyptští bohové]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
</feed>