<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i</id>
	<title>Chrámová administrativa a hospodářství v Nové říši - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-13T20:56:07Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i&amp;diff=17283&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dana.Belohoubkova: Stránka vyprázdněna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i&amp;diff=17283&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-17T16:38:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Stránka vyprázdněna&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 17. 2. 2015, 16:38&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Egyptské chrámy disponovaly značnými pozemky, a fungovaly nikoliv jako plně autonomní, ale oddělené ekonomické jednotky. Chrámům teoreticky patřila velká část egyptské půdy, ovšem chrámový majetek zahrnoval jak polnosti, tak dílny, sklady, přístavy, a veškerý personál, který k tomu patřil. Už od [[Stará říše|Staré říše]] existují doklady o přidělování půdy chrámům a také jejich osvobozování od daní královskými dekrety, případně také o tom, že chrámový personál nebyl povoláván do služby v královské rezidenci.Tyto dary však mohly být chrámům i odebírány, neboť v některých dokumentech jsou některé starší chrámy zmiňovány jako chudší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Haring. B.:&amp;quot;Divine households 1997: Administrative and economicaspectsofthe New Kingdom royal memorial temples in western Thebes&amp;quot;, Egyptologische Uitgaven 12, Leiden.&amp;lt;/ref&amp;gt; Chrám mohl své pozemky dále propůjčovat individuálním majitelům, kteří pak platili chrámu určitou daň z jeho zisku. Nicméně tato půda byla spravována spolu s dalšími institucemi, stejně tak jako byla dále pronajímána, a vztahy mezi chrámovým, státním a soukromým hospodářstvím tak byly velice úzce propojené.  Role faraona jako nejvyššího kněze a teoretické hlavy všech chrámů, a tedy i jejich hospodářství, pak mohla mít i mnohem praktičtější stránku.&amp;lt;ref&amp;gt; Janseen, J.J. 1975: &amp;quot;Prolegomena to the study of Egypt´s economic history during the New Kingdom&amp;quot;, SAK 3, 1975, s.127 – 186.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Písemné prameny ===&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Z [[Nová říše|Nové říše]], především z ramessovské doby, se zachovalo mnoho administrativních dokumentů, které mohou tyto vztahy blíže objasnit. Jedním z nich je [[papyrus Valenҫay I]], pocházející z [[20.dynastie]], ze kterého se dozvídáme, že pozemky byly rozděleny na královské, chrámové a soukromé. Dalším textem, poskytujícím informace o správě pozemků v Nové říši je [[papyrus Wilbour]]. Dle tohoto dokumentu jsou pozemky chrámů rozděleny do několika skupin: první z nich jsou běžné pozemky, které vlastnil každý chrám a které byly pod dohledem státních nebo chrámových úředníků. Dále jsou zde zmiňovány pozemky, které byly ve správě soukromých osob, platících z nich daně. Zdá se, že těmto lidem byla půda přidělována přímo faraonem a její vlastnictví mohlo být dědičné, přesto se však zřejmě nejedná o soukromé vlastnictví, ale spíše o ,,propůjčení“. Dalším typem jsou malé pozemky, které skutečně patřily soukromým osobám, neboť tyto osoby zřejmě chrámu žádné poplatky neplatily a se svými pozemky dokonce mohly obchodovat. Jedná se především o kněze nebo písaře. Chrámy možná mohly pronajímat půdu i jiným chrámům nebo institucím. V další části dokumentu jsou zmiňovány královské pozemky, nacházející se v držení chrámu. &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Dalším, a zřejmě jedním z nejznámějších administrativních dokumentů Nové říše, je [[papyrus Harris I]], datovaný do 20.dynastie. Zde jsou chrámové příjmy rozděleny do několika skupin podle toho, jak a odkud do chrámu přicházely, z čehož lze rekonstruovat vzájemné vztahy mezi ekonomickými jednotkami. Velké chrámové komplexy jako chrámy v [[Karnaku]], [[Héliopolis|Héliopoli]] nebo [[Memfis|Memfidě]] zřejmě měly příjmy z jiných institucí, které na nich byly ekonomicky závislé. &amp;lt;ref&amp;gt;Warburton, D. 1997 : &amp;quot;State and economy in Ancient Egypt&amp;quot;, Fribourg/Göttingen, &amp;lt;/ref&amp;gt; Z Nové říše existuje však mnoho dalších písemných dokladů o chrámovém hospodářství,  zaznamenávajících dodávky obilí do Amonova chrámu v Karnaku z pozemků, které vlastnil po celém Egyptě,  dodávky obilí pro chod nekropole na západním břehu, výnosy z jednotlivých pozemků atp.  Některé dokumenty se týkají také vyplácení dávek – všem  osobám, které se podílely na hospodářství chrámů, byly tyto dávky vypláceny jako forma mezd, ať už se jednalo o pracovníky na polích, nebo vysoké úředníky. Tyto suroviny byly vypláceny z královské pokladnice, sýpek či skladů, ale také přímo z chrámů, a to i zádušních, například ve formě přerozdělovaných obětin.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Dalším důležitým dokumentem pro zkoumání chrámové administrativy jsou tzv. dedikační nápisy, nacházející se buď na stélách, nebo přímo na chrámových zdech. Tyto dokumenty nás informují především o zdrojích chrámových příjmů: většinou se týkají zajištění chrámového majetku, jejich výnosu, produkce a personálu. V těchto textech se většinou král obrací na božstvo toho kterého chrámu, vyjmenovává stavební či jiné úkoly, jejichž plnění se zhostil, a doporučuje chrám božské péči a ochraně. Stejnou pasáž nalezneme i v Harrisově papyru. Tyto texty zmiňují příjem chrámů z královských vojenských tažení, přičemž obzvláště důležití byli váleční zajatci, kteří sloužili jako chrámový personál.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Personál ===&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Počet osob, pracujících v chrámu, závisel samozřejmě na jeho velikosti. Většina personálu byla ,,dočasná“ – chrámový personál byl organizován do zvláštních jednotek - fýl, což však nebyla pouze chrámová záležitost, do podobných skupin byli rozdělováni např. i dělníci. Kromě členů fýl zde však byli také kněží, kteří v chrámu trávili celý rok. Někteří kněží byli dosazováni králem z prominentních rodin, a jejich úřady byly většinou dědičné. Obecně je však velmi těžké určit hranici sakrální a profánní funkce jednotlivých kněží, neboť se velmi těsně prolínaly.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Kontroly ===&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Pro ujištění se, že chrámy majetky jim propůjčené spravují tak, jak mají, byly do chrámů posílány vládní inspekce. Tato praxe je doložená už ve [[Střední říši]] ([[Amenemhet II.]]), a nadále byla vykonávána i v Nové říši.  Existují doklady o platbách, které musely chrámy vyplácet vládě – zřejmě se tedy jednalo o jakýsi druh daní.  Jako příklad mohou sloužit nejen některé papyry (BM 10401), ale i např. nápis [[Ramesse IX.]] v Karnaku, kde je Amonův velekněz faraonem vychvalován právě za řádné plnění této povinnosti. &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Redistribuce ===&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Komodity, které přicházely do chrámů jako obětiny pro bohy nebo krále, byly pak nadále rozdělovány kněžím. Tyto obětiny mohly ovšem nadále putovat do dalších chrámů, a jeden chrám tak mohl být ekonomicky závislý na jiném chrámu. Část z obětin však mohli však ve svém zádušním kultu přijímat i osoby, které nesloužily v chrámu, například jako kompenzaci toho, že chrámu darovaly půdu, dobytek nebo personál. &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Se systémem redistribuce je však spojeno mnoho nevyřešených otázek, například jak bylo dále nakládáno s velkým množstvím komodit, které dostávali vysoce postavení kněží a chrámoví úředníci. Předpokladem je, že je dále rozdělovali do svých domácností, ovšem tyto domácnosti obvykle měly své vlastní příjmy. Dalším sporným bodem je, zdali níže postavený personál vyžil s dávkami, které mu byly přidělovány, nebo co bylo příjmem členů hodinového kněžstva, když zrovna nebyli v chrámové službě.  &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Chrámy disponovaly surovinami, které byly nadále přerozdělovány, z královských darů skrze pokladnici Amonova chrámu. Z textů však spíše vyplývá, že většina chrámů byla soběstačnými a samostatnými ekonomickými jednotkami, které zvětšovaly svůj majetek díky královským darům – většinou se jednalo o zajatce nebo luxusní zboží z válečných tažení. &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Komodity, označované jako jn.w, které přijámal panovník. Král pak tyto komodity používal jak na soukromé účely, tak na chod vnitřního paláce, stejně tak jako je mohl dál přerozdělovat a dávat jako mzdu dělníkům nekropole,  nebo právě dary chrámům, což, zvláště když se jednalo o dary z cizích zemí, mohlo být prezentováno jako obětiny bohům za faraonova vítězství.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Podobně specifickým termínem jsou bAk.w(t), které jsou placeny zemí nebo oblastí  a jejich primárním cílem je chrám.Co se týče využívání těchto komodit, mohly být použity pro zařízení a vybavení chrámu, nebo jako (dále přerozdělované) obětiny, případně poskytovány nazpět králi k zajištění vojenských operací. V chrámech mohly být tyto prostředky užívány pro správu budovy, nebo za ně mohly být pořizovány různé rituální předměty, stejně jako např. sochy nebo nábytek.&amp;lt;ref&amp;gt; Bleiberg, E. 1996 : &amp;quot;The official gift in ancient Egypt&amp;quot;, Norman, London&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Zádušní chrámy ===&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Jedná se vlastně o nejlépe zdokumentované chrámy z Nové říše, jak kvůli archeologickému materiálu, tak díky tomu, že z ramessovské doby se dochovaly mnohé papyry i ostraka. Z porovnání s informacemi o ostatních chrámech se zdá být jejich administrativa a hospodářství celkem podobné jako u ostatních chrámů.  Na počátku Nové říše byly chrámy milionů let poměrně malé jednotky, závislé na Amonově chrámu v Karnaku a některé komodity jim byly dodávány přímo přes něj. Toto závislé postavení se však začíná měnit od doby [[Amenhotepa III.]] a v ramessovském období se tato role téměř obrací.  Papyry z 20.dynastie zmiňují  obrovské bohatství zádušních chrámů – některé z nich byly nejbohatšími institucemi v zemi.  Slabou stránkou této ekonomiky však bylo to, že takové hospodářské centrum se za vlády každého panovníka přesouvalo a starší chrámy postupně upadaly a většinou jim už nebyly přidělovány nové pozemky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Reference ===&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie: Nová říše (Egypt)]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dana.Belohoubkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i&amp;diff=15990&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dorotea.Wollnerova v 28. 1. 2015, 22:03</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i&amp;diff=15990&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-28T22:03:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 1. 2015, 22:03&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l31&quot; &gt;Řádek 31:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 31:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Egyptologie|*&lt;/del&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Nová říše (Egypt)&lt;/ins&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dorotea.Wollnerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i&amp;diff=11097&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 1. 12. 2014, 19:48</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i&amp;diff=11097&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-12-01T19:48:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 12. 2014, 19:48&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l8&quot; &gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Personál ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Personál ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Počet osob, pracujících v chrámu, závisel samozřejmě na jeho velikosti. Většina personálu byla ,,dočasná“ – chrámový personál byl organizován do zvláštních jednotek - fýl, což však nebyla pouze chrámová záležitost, do podobných skupin byli rozdělováni např. i dělníci. Kromě členů fýl zde však byli také kněží, kteří v chrámu trávili celý rok. Někteří kněží byli dosazováni králem z prominentních rodin, a jejich úřady byly většinou dědičné. Obecně je však velmi těžké určit hranici sakrální a profánní funkce jednotlivých kněží, neboť se velmi těsně prolínaly.&amp;lt;ref&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;Haring. B.:&lt;/del&gt;&amp;quot;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Divine households 1997&lt;/del&gt;: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Administrative and economicaspectsofthe New Kingdom royal memorial temples in western Thebes&lt;/del&gt;&amp;quot;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, Egyptologische Uitgaven 12, Leiden.&amp;lt;&lt;/del&gt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/del&gt;&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Počet osob, pracujících v chrámu, závisel samozřejmě na jeho velikosti. Většina personálu byla ,,dočasná“ – chrámový personál byl organizován do zvláštních jednotek - fýl, což však nebyla pouze chrámová záležitost, do podobných skupin byli rozdělováni např. i dělníci. Kromě členů fýl zde však byli také kněží, kteří v chrámu trávili celý rok. Někteří kněží byli dosazováni králem z prominentních rodin, a jejich úřady byly většinou dědičné. Obecně je však velmi těžké určit hranici sakrální a profánní funkce jednotlivých kněží, neboť se velmi těsně prolínaly.&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&lt;/ins&gt;&amp;quot;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;0&lt;/ins&gt;&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l24&quot; &gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Zádušní chrámy ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Zádušní chrámy ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jedná se vlastně o nejlépe zdokumentované chrámy z Nové říše, jak kvůli archeologickému materiálu, tak díky tomu, že z ramessovské doby se dochovaly mnohé papyry i ostraka. Z porovnání s informacemi o ostatních chrámech se zdá být jejich administrativa a hospodářství celkem podobné jako u ostatních chrámů.  Na počátku Nové říše byly chrámy milionů let poměrně malé jednotky, závislé na Amonově chrámu v Karnaku a některé komodity jim byly dodávány přímo přes něj. Toto závislé postavení se však začíná měnit od doby [[Amenhotepa III.]] a v ramessovském období se tato role téměř obrací.  Papyry z 20.dynastie zmiňují  obrovské bohatství zádušních chrámů – některé z nich byly nejbohatšími institucemi v zemi.  Slabou stránkou této ekonomiky však bylo to, že takové hospodářské centrum se za vlády každého panovníka přesouvalo a starší chrámy postupně upadaly a většinou jim už nebyly přidělovány nové pozemky.&amp;lt;ref&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;Haring. B.:&lt;/del&gt;&amp;quot;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Divine households 1997&lt;/del&gt;: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Administrative and economicaspectsofthe New Kingdom royal memorial temples in western Thebes&lt;/del&gt;&amp;quot;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, Egyptologische Uitgaven 12, Leiden.&amp;lt;&lt;/del&gt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/del&gt;&amp;gt;    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jedná se vlastně o nejlépe zdokumentované chrámy z Nové říše, jak kvůli archeologickému materiálu, tak díky tomu, že z ramessovské doby se dochovaly mnohé papyry i ostraka. Z porovnání s informacemi o ostatních chrámech se zdá být jejich administrativa a hospodářství celkem podobné jako u ostatních chrámů.  Na počátku Nové říše byly chrámy milionů let poměrně malé jednotky, závislé na Amonově chrámu v Karnaku a některé komodity jim byly dodávány přímo přes něj. Toto závislé postavení se však začíná měnit od doby [[Amenhotepa III.]] a v ramessovském období se tato role téměř obrací.  Papyry z 20.dynastie zmiňují  obrovské bohatství zádušních chrámů – některé z nich byly nejbohatšími institucemi v zemi.  Slabou stránkou této ekonomiky však bylo to, že takové hospodářské centrum se za vlády každého panovníka přesouvalo a starší chrámy postupně upadaly a většinou jim už nebyly přidělovány nové pozemky.&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&lt;/ins&gt;&amp;quot;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;0&lt;/ins&gt;&amp;quot; /&amp;gt;    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i&amp;diff=7705&amp;oldid=prev</id>
		<title>Nikola.Frollova v 8. 11. 2014, 09:18</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i&amp;diff=7705&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-11-08T09:18:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 11. 2014, 09:18&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l31&quot; &gt;Řádek 31:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 31:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie: Egyptologie|*]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Nikola.Frollova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i&amp;diff=7684&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dorotea.Wollnerova v 7. 11. 2014, 12:34</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i&amp;diff=7684&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-11-07T12:34:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 7. 11. 2014, 12:34&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Egyptské chrámy disponovaly značnými pozemky, a fungovaly nikoliv jako plně autonomní, ale oddělené ekonomické jednotky. Chrámům teoreticky patřila velká část egyptské půdy, ovšem chrámový majetek zahrnoval jak polnosti, tak dílny, sklady, přístavy, a veškerý personál, který k tomu patřil. Už od [[Stará říše|Staré říše]] existují doklady o přidělování půdy chrámům a také jejich osvobozování od daní královskými dekrety, případně také o tom, že chrámový personál nebyl povoláván do služby v královské rezidenci.Tyto dary však mohly být chrámům i odebírány, neboť v některých dokumentech jsou některé starší chrámy zmiňovány jako chudší.&amp;lt;ref&amp;gt;Haring. B.:&amp;quot;Divine households 1997: Administrative and economicaspectsofthe New Kingdom royal memorial temples in western Thebes&amp;quot;, Egyptologische Uitgaven 12, Leiden.&amp;lt;/ref&amp;gt; Chrám mohl své pozemky dále propůjčovat individuálním majitelům, kteří pak platili chrámu určitou daň z jeho zisku. Nicméně tato půda byla spravována spolu s dalšími institucemi, stejně tak jako byla dále pronajímána, a vztahy mezi chrámovým, státním a soukromým hospodářstvím tak byly velice úzce propojené.  Role faraona jako nejvyššího kněze a teoretické hlavy všech chrámů, a tedy i jejich hospodářství, pak mohla mít i mnohem praktičtější stránku.&amp;lt;ref&amp;gt; Janseen, J.J. 1975: &amp;quot;Prolegomena to the study of Egypt´s economic history during the New Kingdom&amp;quot;, SAK 3, 1975, s.127 – 186.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Egyptské chrámy disponovaly značnými pozemky, a fungovaly nikoliv jako plně autonomní, ale oddělené ekonomické jednotky. Chrámům teoreticky patřila velká část egyptské půdy, ovšem chrámový majetek zahrnoval jak polnosti, tak dílny, sklady, přístavy, a veškerý personál, který k tomu patřil. Už od [[Stará říše|Staré říše]] existují doklady o přidělování půdy chrámům a také jejich osvobozování od daní královskými dekrety, případně také o tom, že chrámový personál nebyl povoláván do služby v královské rezidenci.Tyto dary však mohly být chrámům i odebírány, neboť v některých dokumentech jsou některé starší chrámy zmiňovány jako chudší.&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;:0&amp;quot;&lt;/ins&gt;&amp;gt;Haring. B.:&amp;quot;Divine households 1997: Administrative and economicaspectsofthe New Kingdom royal memorial temples in western Thebes&amp;quot;, Egyptologische Uitgaven 12, Leiden.&amp;lt;/ref&amp;gt; Chrám mohl své pozemky dále propůjčovat individuálním majitelům, kteří pak platili chrámu určitou daň z jeho zisku. Nicméně tato půda byla spravována spolu s dalšími institucemi, stejně tak jako byla dále pronajímána, a vztahy mezi chrámovým, státním a soukromým hospodářstvím tak byly velice úzce propojené.  Role faraona jako nejvyššího kněze a teoretické hlavy všech chrámů, a tedy i jejich hospodářství, pak mohla mít i mnohem praktičtější stránku.&amp;lt;ref&amp;gt; Janseen, J.J. 1975: &amp;quot;Prolegomena to the study of Egypt´s economic history during the New Kingdom&amp;quot;, SAK 3, 1975, s.127 – 186.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Písemné prameny ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Písemné prameny ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z [[Nová říše|Nové říše]], především z ramessovské doby, se zachovalo mnoho administrativních dokumentů, které mohou tyto vztahy blíže objasnit. Jedním z nich je [[papyrus Valenҫay I]], pocházející z [[20.dynastie]], ze kterého se dozvídáme, že pozemky byly rozděleny na královské, chrámové a soukromé. Dalším textem, poskytujícím informace o správě pozemků v Nové říši je [[papyrus Wilbour]]. Dle tohoto dokumentu jsou pozemky chrámů rozděleny do několika skupin: první z nich jsou běžné pozemky, které vlastnil každý chrám a které byly pod dohledem státních nebo chrámových úředníků. Dále jsou zde zmiňovány pozemky, které byly ve správě soukromých osob, platících z nich daně. Zdá se, že těmto lidem byla půda přidělována přímo faraonem a její vlastnictví mohlo být dědičné, přesto se však zřejmě nejedná o soukromé vlastnictví, ale spíše o ,,propůjčení“. Dalším typem jsou malé pozemky, které skutečně patřily soukromým osobám, neboť tyto osoby zřejmě chrámu žádné poplatky neplatily a se svými pozemky dokonce mohly obchodovat. Jedná se především o kněze nebo písaře. Chrámy možná mohly pronajímat půdu i jiným chrámům nebo institucím. V další části dokumentu jsou zmiňovány královské pozemky, nacházející se v držení chrámu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z [[Nová říše|Nové říše]], především z ramessovské doby, se zachovalo mnoho administrativních dokumentů, které mohou tyto vztahy blíže objasnit. Jedním z nich je [[papyrus Valenҫay I]], pocházející z [[20.dynastie]], ze kterého se dozvídáme, že pozemky byly rozděleny na královské, chrámové a soukromé. Dalším textem, poskytujícím informace o správě pozemků v Nové říši je [[papyrus Wilbour]]. Dle tohoto dokumentu jsou pozemky chrámů rozděleny do několika skupin: první z nich jsou běžné pozemky, které vlastnil každý chrám a které byly pod dohledem státních nebo chrámových úředníků. Dále jsou zde zmiňovány pozemky, které byly ve správě soukromých osob, platících z nich daně. Zdá se, že těmto lidem byla půda přidělována přímo faraonem a její vlastnictví mohlo být dědičné, přesto se však zřejmě nejedná o soukromé vlastnictví, ale spíše o ,,propůjčení“. Dalším typem jsou malé pozemky, které skutečně patřily soukromým osobám, neboť tyto osoby zřejmě chrámu žádné poplatky neplatily a se svými pozemky dokonce mohly obchodovat. Jedná se především o kněze nebo písaře. Chrámy možná mohly pronajímat půdu i jiným chrámům nebo institucím. V další části dokumentu jsou zmiňovány královské pozemky, nacházející se v držení chrámu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dalším, a zřejmě jedním z nejznámějších administrativních dokumentů Nové říše, je [[papyrus Harris I]], datovaný do 20.dynastie. Zde jsou chrámové příjmy rozděleny do několika skupin podle toho, jak a odkud do chrámu přicházely, z čehož lze rekonstruovat vzájemné vztahy mezi ekonomickými jednotkami. Velké chrámové komplexy jako chrámy v [[Karnaku]], [[Héliopolis|Héliopoli]] nebo [[Memfis|Memfidě]] zřejmě měly příjmy z jiných institucí, které na nich byly ekonomicky závislé. &amp;lt;ref&amp;gt;Warburton, D. 1997 : &amp;quot;State and economy in Ancient Egypt&amp;quot;, Fribourg/Göttingen, &amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dalším, a zřejmě jedním z nejznámějších administrativních dokumentů Nové říše, je [[papyrus Harris I]], datovaný do 20.dynastie. Zde jsou chrámové příjmy rozděleny do několika skupin podle toho, jak a odkud do chrámu přicházely, z čehož lze rekonstruovat vzájemné vztahy mezi ekonomickými jednotkami. Velké chrámové komplexy jako chrámy v [[Karnaku]], [[Héliopolis|Héliopoli]] nebo [[Memfis|Memfidě]] zřejmě měly příjmy z jiných institucí, které na nich byly ekonomicky závislé. &amp;lt;ref&amp;gt;Warburton, D. 1997 : &amp;quot;State and economy in Ancient Egypt&amp;quot;, Fribourg/Göttingen, &amp;lt;/ref&amp;gt; Z Nové říše existuje však mnoho dalších písemných dokladů o chrámovém hospodářství,  zaznamenávajících dodávky obilí do Amonova chrámu v Karnaku z pozemků, které vlastnil po celém Egyptě,  dodávky obilí pro chod nekropole na západním břehu, výnosy z jednotlivých pozemků atp.  Některé dokumenty se týkají také vyplácení dávek – všem  osobám, které se podílely na hospodářství chrámů, byly tyto dávky vypláceny jako forma mezd, ať už se jednalo o pracovníky na polích, nebo vysoké úředníky. Tyto suroviny byly vypláceny z královské pokladnice, sýpek či skladů, ale také přímo z chrámů, a to i zádušních, například ve formě přerozdělovaných obětin.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z Nové říše existuje však mnoho dalších písemných dokladů o chrámovém hospodářství,  zaznamenávajících dodávky obilí do Amonova chrámu v Karnaku z pozemků, které vlastnil po celém Egyptě,  dodávky obilí pro chod nekropole na západním břehu, výnosy z jednotlivých pozemků atp.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Některé dokumenty se týkají také vyplácení dávek – všem  osobám, které se podílely na hospodářství chrámů, byly tyto dávky vypláceny jako forma mezd, ať už se jednalo o pracovníky na polích, nebo vysoké úředníky. Tyto suroviny byly vypláceny z královské pokladnice, sýpek či skladů, ale také přímo z chrámů, a to i zádušních, například ve formě přerozdělovaných obětin.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dalším důležitým dokumentem pro zkoumání chrámové administrativy jsou tzv. dedikační nápisy, nacházející se buď na stélách, nebo přímo na chrámových zdech. Tyto dokumenty nás informují především o zdrojích chrámových příjmů: většinou se týkají zajištění chrámového majetku, jejich výnosu, produkce a personálu. V těchto textech se většinou král obrací na božstvo toho kterého chrámu, vyjmenovává stavební či jiné úkoly, jejichž plnění se zhostil, a doporučuje chrám božské péči a ochraně. Stejnou pasáž nalezneme i v Harrisově papyru. Tyto texty zmiňují příjem chrámů z královských vojenských tažení, přičemž obzvláště důležití byli váleční zajatci, kteří sloužili jako chrámový personál. &amp;lt;ref&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;Haring. B.:&lt;/del&gt;&amp;quot;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Divine households 1997&lt;/del&gt;: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Administrative and economicaspectsofthe New Kingdom royal memorial temples in western Thebes&lt;/del&gt;&amp;quot;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, Egyptologische Uitgaven 12, Leiden.&amp;lt;&lt;/del&gt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/del&gt;&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dalším důležitým dokumentem pro zkoumání chrámové administrativy jsou tzv. dedikační nápisy, nacházející se buď na stélách, nebo přímo na chrámových zdech. Tyto dokumenty nás informují především o zdrojích chrámových příjmů: většinou se týkají zajištění chrámového majetku, jejich výnosu, produkce a personálu. V těchto textech se většinou král obrací na božstvo toho kterého chrámu, vyjmenovává stavební či jiné úkoly, jejichž plnění se zhostil, a doporučuje chrám božské péči a ochraně. Stejnou pasáž nalezneme i v Harrisově papyru. Tyto texty zmiňují příjem chrámů z královských vojenských tažení, přičemž obzvláště důležití byli váleční zajatci, kteří sloužili jako chrámový personál.&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&lt;/ins&gt;&amp;quot;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;0&lt;/ins&gt;&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Personál ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Personál ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dorotea.Wollnerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i&amp;diff=7081&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova: Založena nová stránka s textem „Egyptské chrámy disponovaly značnými pozemky, a fungovaly nikoliv jako plně autonomní, ale oddělené ekonomické jednotky. Chrámům teoreticky pat…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chr%C3%A1mov%C3%A1_administrativa_a_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Nov%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1i&amp;diff=7081&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-10-22T21:20:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „Egyptské chrámy disponovaly značnými pozemky, a fungovaly nikoliv jako plně autonomní, ale oddělené ekonomické jednotky. Chrámům teoreticky pat…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;Egyptské chrámy disponovaly značnými pozemky, a fungovaly nikoliv jako plně autonomní, ale oddělené ekonomické jednotky. Chrámům teoreticky patřila velká část egyptské půdy, ovšem chrámový majetek zahrnoval jak polnosti, tak dílny, sklady, přístavy, a veškerý personál, který k tomu patřil. Už od [[Stará říše|Staré říše]] existují doklady o přidělování půdy chrámům a také jejich osvobozování od daní královskými dekrety, případně také o tom, že chrámový personál nebyl povoláván do služby v královské rezidenci.Tyto dary však mohly být chrámům i odebírány, neboť v některých dokumentech jsou některé starší chrámy zmiňovány jako chudší.&amp;lt;ref&amp;gt;Haring. B.:&amp;quot;Divine households 1997: Administrative and economicaspectsofthe New Kingdom royal memorial temples in western Thebes&amp;quot;, Egyptologische Uitgaven 12, Leiden.&amp;lt;/ref&amp;gt; Chrám mohl své pozemky dále propůjčovat individuálním majitelům, kteří pak platili chrámu určitou daň z jeho zisku. Nicméně tato půda byla spravována spolu s dalšími institucemi, stejně tak jako byla dále pronajímána, a vztahy mezi chrámovým, státním a soukromým hospodářstvím tak byly velice úzce propojené.  Role faraona jako nejvyššího kněze a teoretické hlavy všech chrámů, a tedy i jejich hospodářství, pak mohla mít i mnohem praktičtější stránku.&amp;lt;ref&amp;gt; Janseen, J.J. 1975: &amp;quot;Prolegomena to the study of Egypt´s economic history during the New Kingdom&amp;quot;, SAK 3, 1975, s.127 – 186.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Písemné prameny ===&lt;br /&gt;
Z [[Nová říše|Nové říše]], především z ramessovské doby, se zachovalo mnoho administrativních dokumentů, které mohou tyto vztahy blíže objasnit. Jedním z nich je [[papyrus Valenҫay I]], pocházející z [[20.dynastie]], ze kterého se dozvídáme, že pozemky byly rozděleny na královské, chrámové a soukromé. Dalším textem, poskytujícím informace o správě pozemků v Nové říši je [[papyrus Wilbour]]. Dle tohoto dokumentu jsou pozemky chrámů rozděleny do několika skupin: první z nich jsou běžné pozemky, které vlastnil každý chrám a které byly pod dohledem státních nebo chrámových úředníků. Dále jsou zde zmiňovány pozemky, které byly ve správě soukromých osob, platících z nich daně. Zdá se, že těmto lidem byla půda přidělována přímo faraonem a její vlastnictví mohlo být dědičné, přesto se však zřejmě nejedná o soukromé vlastnictví, ale spíše o ,,propůjčení“. Dalším typem jsou malé pozemky, které skutečně patřily soukromým osobám, neboť tyto osoby zřejmě chrámu žádné poplatky neplatily a se svými pozemky dokonce mohly obchodovat. Jedná se především o kněze nebo písaře. Chrámy možná mohly pronajímat půdu i jiným chrámům nebo institucím. V další části dokumentu jsou zmiňovány královské pozemky, nacházející se v držení chrámu. &lt;br /&gt;
Dalším, a zřejmě jedním z nejznámějších administrativních dokumentů Nové říše, je [[papyrus Harris I]], datovaný do 20.dynastie. Zde jsou chrámové příjmy rozděleny do několika skupin podle toho, jak a odkud do chrámu přicházely, z čehož lze rekonstruovat vzájemné vztahy mezi ekonomickými jednotkami. Velké chrámové komplexy jako chrámy v [[Karnaku]], [[Héliopolis|Héliopoli]] nebo [[Memfis|Memfidě]] zřejmě měly příjmy z jiných institucí, které na nich byly ekonomicky závislé. &amp;lt;ref&amp;gt;Warburton, D. 1997 : &amp;quot;State and economy in Ancient Egypt&amp;quot;, Fribourg/Göttingen, &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Z Nové říše existuje však mnoho dalších písemných dokladů o chrámovém hospodářství,  zaznamenávajících dodávky obilí do Amonova chrámu v Karnaku z pozemků, které vlastnil po celém Egyptě,  dodávky obilí pro chod nekropole na západním břehu, výnosy z jednotlivých pozemků atp.  &lt;br /&gt;
Některé dokumenty se týkají také vyplácení dávek – všem  osobám, které se podílely na hospodářství chrámů, byly tyto dávky vypláceny jako forma mezd, ať už se jednalo o pracovníky na polích, nebo vysoké úředníky. Tyto suroviny byly vypláceny z královské pokladnice, sýpek či skladů, ale také přímo z chrámů, a to i zádušních, například ve formě přerozdělovaných obětin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším důležitým dokumentem pro zkoumání chrámové administrativy jsou tzv. dedikační nápisy, nacházející se buď na stélách, nebo přímo na chrámových zdech. Tyto dokumenty nás informují především o zdrojích chrámových příjmů: většinou se týkají zajištění chrámového majetku, jejich výnosu, produkce a personálu. V těchto textech se většinou král obrací na božstvo toho kterého chrámu, vyjmenovává stavební či jiné úkoly, jejichž plnění se zhostil, a doporučuje chrám božské péči a ochraně. Stejnou pasáž nalezneme i v Harrisově papyru. Tyto texty zmiňují příjem chrámů z královských vojenských tažení, přičemž obzvláště důležití byli váleční zajatci, kteří sloužili jako chrámový personál. &amp;lt;ref&amp;gt;Haring. B.:&amp;quot;Divine households 1997: Administrative and economicaspectsofthe New Kingdom royal memorial temples in western Thebes&amp;quot;, Egyptologische Uitgaven 12, Leiden.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Personál ===&lt;br /&gt;
Počet osob, pracujících v chrámu, závisel samozřejmě na jeho velikosti. Většina personálu byla ,,dočasná“ – chrámový personál byl organizován do zvláštních jednotek - fýl, což však nebyla pouze chrámová záležitost, do podobných skupin byli rozdělováni např. i dělníci. Kromě členů fýl zde však byli také kněží, kteří v chrámu trávili celý rok. Někteří kněží byli dosazováni králem z prominentních rodin, a jejich úřady byly většinou dědičné. Obecně je však velmi těžké určit hranici sakrální a profánní funkce jednotlivých kněží, neboť se velmi těsně prolínaly.&amp;lt;ref&amp;gt;Haring. B.:&amp;quot;Divine households 1997: Administrative and economicaspectsofthe New Kingdom royal memorial temples in western Thebes&amp;quot;, Egyptologische Uitgaven 12, Leiden.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kontroly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro ujištění se, že chrámy majetky jim propůjčené spravují tak, jak mají, byly do chrámů posílány vládní inspekce. Tato praxe je doložená už ve [[Střední říši]] ([[Amenemhet II.]]), a nadále byla vykonávána i v Nové říši.  Existují doklady o platbách, které musely chrámy vyplácet vládě – zřejmě se tedy jednalo o jakýsi druh daní.  Jako příklad mohou sloužit nejen některé papyry (BM 10401), ale i např. nápis [[Ramesse IX.]] v Karnaku, kde je Amonův velekněz faraonem vychvalován právě za řádné plnění této povinnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Redistribuce ===&lt;br /&gt;
Komodity, které přicházely do chrámů jako obětiny pro bohy nebo krále, byly pak nadále rozdělovány kněžím. Tyto obětiny mohly ovšem nadále putovat do dalších chrámů, a jeden chrám tak mohl být ekonomicky závislý na jiném chrámu. Část z obětin však mohli však ve svém zádušním kultu přijímat i osoby, které nesloužily v chrámu, například jako kompenzaci toho, že chrámu darovaly půdu, dobytek nebo personál. &lt;br /&gt;
Se systémem redistribuce je však spojeno mnoho nevyřešených otázek, například jak bylo dále nakládáno s velkým množstvím komodit, které dostávali vysoce postavení kněží a chrámoví úředníci. Předpokladem je, že je dále rozdělovali do svých domácností, ovšem tyto domácnosti obvykle měly své vlastní příjmy. Dalším sporným bodem je, zdali níže postavený personál vyžil s dávkami, které mu byly přidělovány, nebo co bylo příjmem členů hodinového kněžstva, když zrovna nebyli v chrámové službě.  &lt;br /&gt;
Chrámy disponovaly surovinami, které byly nadále přerozdělovány, z královských darů skrze pokladnici Amonova chrámu. Z textů však spíše vyplývá, že většina chrámů byla soběstačnými a samostatnými ekonomickými jednotkami, které zvětšovaly svůj majetek díky královským darům – většinou se jednalo o zajatce nebo luxusní zboží z válečných tažení. &lt;br /&gt;
Komodity, označované jako jn.w, které přijámal panovník. Král pak tyto komodity používal jak na soukromé účely, tak na chod vnitřního paláce, stejně tak jako je mohl dál přerozdělovat a dávat jako mzdu dělníkům nekropole,  nebo právě dary chrámům, což, zvláště když se jednalo o dary z cizích zemí, mohlo být prezentováno jako obětiny bohům za faraonova vítězství.&lt;br /&gt;
Podobně specifickým termínem jsou bAk.w(t), které jsou placeny zemí nebo oblastí  a jejich primárním cílem je chrám.Co se týče využívání těchto komodit, mohly být použity pro zařízení a vybavení chrámu, nebo jako (dále přerozdělované) obětiny, případně poskytovány nazpět králi k zajištění vojenských operací. V chrámech mohly být tyto prostředky užívány pro správu budovy, nebo za ně mohly být pořizovány různé rituální předměty, stejně jako např. sochy nebo nábytek.&amp;lt;ref&amp;gt; Bleiberg, E. 1996 : &amp;quot;The official gift in ancient Egypt&amp;quot;, Norman, London&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zádušní chrámy ===&lt;br /&gt;
Jedná se vlastně o nejlépe zdokumentované chrámy z Nové říše, jak kvůli archeologickému materiálu, tak díky tomu, že z ramessovské doby se dochovaly mnohé papyry i ostraka. Z porovnání s informacemi o ostatních chrámech se zdá být jejich administrativa a hospodářství celkem podobné jako u ostatních chrámů.  Na počátku Nové říše byly chrámy milionů let poměrně malé jednotky, závislé na Amonově chrámu v Karnaku a některé komodity jim byly dodávány přímo přes něj. Toto závislé postavení se však začíná měnit od doby [[Amenhotepa III.]] a v ramessovském období se tato role téměř obrací.  Papyry z 20.dynastie zmiňují  obrovské bohatství zádušních chrámů – některé z nich byly nejbohatšími institucemi v zemi.  Slabou stránkou této ekonomiky však bylo to, že takové hospodářské centrum se za vlády každého panovníka přesouvalo a starší chrámy postupně upadaly a většinou jim už nebyly přidělovány nové pozemky.&amp;lt;ref&amp;gt;Haring. B.:&amp;quot;Divine households 1997: Administrative and economicaspectsofthe New Kingdom royal memorial temples in western Thebes&amp;quot;, Egyptologische Uitgaven 12, Leiden.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
</feed>