<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Definice_a_v%C3%BDvoj_oboru</id>
	<title>Definice a vývoj oboru - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Definice_a_v%C3%BDvoj_oboru"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_v%C3%BDvoj_oboru&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-14T09:50:45Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_v%C3%BDvoj_oboru&amp;diff=50100&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Vavrova: dokončení hesla</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_v%C3%BDvoj_oboru&amp;diff=50100&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-11-18T21:01:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;dokončení hesla&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_v%C3%BDvoj_oboru&amp;amp;diff=50100&amp;amp;oldid=50099&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Vavrova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_v%C3%BDvoj_oboru&amp;diff=50099&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Vavrova v 18. 11. 2017, 19:19</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_v%C3%BDvoj_oboru&amp;diff=50099&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-11-18T19:19:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 18. 11. 2017, 19:19&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{Pracuje se}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Chronologie'''(z řeckého ''chrónos'' = čas a ''logos'' = slovo, nauka, věda), česky '''časomíra''' je nauka o měření času, jeho způsobech a prostředcích k tomu používaných. Chronologii lze dělit na dvě oblasti:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Chronologie'''(z řeckého ''chrónos'' = čas a ''logos'' = slovo, nauka, věda), česky '''časomíra''' je nauka o měření času, jeho způsobech a prostředcích k tomu používaných. Chronologii lze dělit na dvě oblasti:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# '''Chronologie matematická (astronomická)''' - využívá poznatků astronomie a jiných příbuzných věd, sleduje pohyby nebeských těles, zkoumá, do jaké míry přicházejí v úvahu pro stanovení časových jednotek a stanoví na jejich základě objektivní jednotky měření času.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# '''Chronologie matematická (astronomická)''' - využívá poznatků astronomie a jiných příbuzných věd, sleduje pohyby nebeských těles, zkoumá, do jaké míry přicházejí v úvahu pro stanovení časových jednotek a stanoví na jejich základě objektivní jednotky měření času.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l35&quot; &gt;Řádek 35:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základní znalosti v oblasti chronologie vyžadovala rovněž profese pražského orlojníka, kteří často sami vytvářeli příručky o základech astronomie a chodu orloje. V tomto směru zvláště vynikl '''Jan Táborský z Klokotské Hory''', správcem orloje ve třetí čtvrtině 16. století, který pro pražskou městskou radu zpracoval podrobný výklad o chodu a údržbě orloje i o základech kalendáře.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základní znalosti v oblasti chronologie vyžadovala rovněž profese pražského orlojníka, kteří často sami vytvářeli příručky o základech astronomie a chodu orloje. V tomto směru zvláště vynikl '''Jan Táborský z Klokotské Hory''', správcem orloje ve třetí čtvrtině 16. století, který pro pražskou městskou radu zpracoval podrobný výklad o chodu a údržbě orloje i o základech kalendáře.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Chronologie jako pomocná věda historická ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Chronologie jako pomocná věda historická ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{Pracuje se}}&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Vavrova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_v%C3%BDvoj_oboru&amp;diff=50098&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Vavrova: Založena nová stránka s textem „'''Chronologie'''(z řeckého ''chrónos'' = čas a ''logos'' = slovo, nauka, věda), česky '''časomíra''' je nauka o měření času, jeho způsobech a…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Definice_a_v%C3%BDvoj_oboru&amp;diff=50098&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-11-18T19:18:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chronologie&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;(z řeckého &amp;#039;&amp;#039;chrónos&amp;#039;&amp;#039; = čas a &amp;#039;&amp;#039;logos&amp;#039;&amp;#039; = slovo, nauka, věda), česky &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;časomíra&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je nauka o měření času, jeho způsobech a…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Chronologie'''(z řeckého ''chrónos'' = čas a ''logos'' = slovo, nauka, věda), česky '''časomíra''' je nauka o měření času, jeho způsobech a prostředcích k tomu používaných. Chronologii lze dělit na dvě oblasti:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Chronologie matematická (astronomická)''' - využívá poznatků astronomie a jiných příbuzných věd, sleduje pohyby nebeských těles, zkoumá, do jaké míry přicházejí v úvahu pro stanovení časových jednotek a stanoví na jejich základě objektivní jednotky měření času.&lt;br /&gt;
# '''Chronologie technická (historická)''' - studuje způsoby měření času a jejich vývoj u různých národů, zaměřuje se na konkrétní chronologické kategorie a jejich užívání v každodenním životě společnosti. Má dvě základní funkce, '''praktickou''' (převádění dat historických pramenů na současný způsob datování) a '''teoretickou''' (sledování jednotlivých chronologických kategorií v jejich historickém vývoji jako instituce kulturních dějin).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj studia historické chronologie ==&lt;br /&gt;
=== Středověká komputistika ===&lt;br /&gt;
Základy středověké komputistiky byly položeny v souvislosti se snahami o stanovení &amp;quot;správného&amp;quot; data hlavního křesťanského svátku - [[Velikonoce|Velikonoc]] ''(computus ecclesiasticus, computus paschalis)''.  Narozdíl od pouhého počítání dat velikonočních svátků se však středověká církevní komputistika zabývala i teoretickými výklady podstaty tohoto výpočtu a jednotlivých chronologických kategorií. Středověcí komputisté definovali tuto vědu jako ''&amp;quot;vědu, která rozděluje čas podle určitého systému&amp;quot;''. Věda se rozvíjela od 3. století n. l.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Významné osobnosti středověké církevní komputistiky ====&lt;br /&gt;
'''Hyppolytos''' (okolo 170 - 235/236) - římský kněz, od roku 217 protipapež. Zřejmě autor jednoho z prvních spisů věnovaných výpočtu Velikonoc.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Dionysius Exiguus''' - skytský mnich působící v Římě. Stanovení a teoretické zdůvodnění devatenáctiletého velikonočního cyklu a rovněž původce křesťanského letopočtu. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Isidor Sevilský''' (asi 561 – 636) - sevillský arcibiskup. Astronomické a komputistické poznatky své doby shromáždil ve dvou spisech ''Etymologiae'' a ''De natura rerum''.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Beda Ctihodný''' (672/3 - 735) - středověký učenec a mnich, považován za vlastního zakladatele středověké komputistiky. Jeho spisy ''De temporibus'' a ''De temporum ratione'', ve kterých shromáždil a kriticky zhodnotil dosavadní poznatky o základních komputistických kategoriích a dalších pojmech souvisejících s církevních komputistikou, se staly základní příručkou, užívanou až do 13. století. Upozornil rovněž na některé chyby ve výpočtu křesťanského kalendáře.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Herimann z Reichenau''' (1013/14 - 1054) - zaujal kritické stanovisko vůči závěrům Bedy Ctihodného.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Jan z Holywoodu''' (''Johannes de Sacrobosco'', 1200 - 1256) -  člověk, který &amp;quot;rozdělil čas&amp;quot;, nejproslulejší komputista po Bedovi Ctihodném. Ve svém spisu ''Libellus de anni ratione, seu ut vocatur vulgo computus ecclesiasticus'' (1244) věnoval pozornost přesnému dělení času (užíval staré babylonské dělení jednotek na šedesát částí - minut, sekund) a dále upozorňoval na dosavadní komputistické chyby a problémy. Jeho spisek se stal nadlouho základní komputistickou příručkou, která ještě v 16. století několikrát vyšla tiskem.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Od 13. století bylo studium komputistiky stále více spojováno se snahami o opravu kalendáře. Způsob počítání data Velikonoc a pomůcky, které k tomu byly využívány, podrobovali přísné kritice nejrůznější učenci, matematikové, astronomové i teologové, jako např. '''Mikuláš Kusánský''' (1400/1401 - 1464), '''Georg Peuerbach''' (1423 - 1461), '''Jan Müller z Královce''' (1436 - 1476), '''Pavel z Middelburku''' (1445 - 1504) nebo '''Mikuláš Koperník''' (1471 - 1543).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V souvislosti s přípravou gregoriánské reformy kalendáře se studiem měření času a chronologických kategorií zabýval především španělský františkán '''Juan Salón''' (spis ''De romani calendarii nova emendatione, ac paschalis solemnitatis reductione'' vydaný roku 1576) a '''Aloigio Giglio''', samotný autor gregoriánské reformy kalendáře (návrh reformy ve spise ''Comndium novae rationis restituendi kalendarium'').&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Vědecké základy studia chronologie ====&lt;br /&gt;
'''Joseph Justus Scaliger''' (1540 - 1609) - francouzský klasický filolog, protestant a odpůrce gregoriánské reformy kalendáře. Seřadil veškerý materiál profánních i církevních pramenů do nového systematického pořádku, což mu umožnilo zařadit historické události do přesné časové posloupnosti a vytvořit tak &amp;quot;absolutní chronologii&amp;quot; ''(chronicon absolutissimum)''. Obsáhl celý komplex chronologie, její astronomickou i historickou podobu, a učinil z ní čistě numerickou disciplínu. Základní informace o dělení času u různých národů i vlastní zásady počítání a převádění dat vyložil ve svém hlavním díle ''Opus novum de emendatione temporum'' (1583). Kritické stanovisko vůči způsobu provedení gregoriánské reformy kalendáře sepsal v práci ''Thesaurus temporum'' (1606).&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Denis Pétau''' (''Dionysius Petavius,'' 1583 - 1652) - člen jezuitského řádu, hlavní kritik Scaligerova díla a obhájce gregoriánské reformy kalendáře. Jeho hlavním dílem se stalo dvousvazkové ''Opus de doctrina temporum'' (1627): v prvním svazku vyložil základy technické chronologie, výklad astronomických pravidel a užívaných cyklů a ve druhém svazku technickou chronologii aplikoval na konkrétní historické problémy. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Chronologie jako pomocná věda historická ====&lt;br /&gt;
Od první poloviny 18. století se začaly objevovat první příručky k převádění dat, ustavení chronologie jako [[pomocné vědy historické]] je však spojeno se členy kongregace sv. Maura v Paříži, '''Maurem d'Antine,''' '''Charlesem Clémencetem''' a '''Ursinem Durandem.''' Ti ve svém díle ''L'art de vérifier les dates des faites historiques, des chartes, des chroniques et autres ancients monuments depuis la Naissance de notre Seigneur'' podali informace o matematické i historické chronologii, výklady pojmů a seznamy církevních a světských hodnostářů pro období středověku.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezníkem ve vývoji chronologie a vrcholným dílem první poloviny 19. století se stal dvousvazkový ''Handbuch der mathematischen und technischen Chronologie'' (1825-1826) autora '''Ludwiga Idelera''' (1766-1846). Jeho úplný a podrobný výklad matematické a historické chronologie na základě dobových znalostí byl překonán až na počátku 20. století. &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na rozvoj historické chronologie měl příznivý vliv rozvoj odborného školství. Z profesorů odborných škol, kteří se zasloužili o rozvoj chronologie jako pomocné vědy historické, lze jmenovat především ředitele vídeňského [[Institut pro rakouský dějezpyt|Institutu pro rakouský dějezpyt]] '''Theodora von Sickela''' (1826 - 1908).&lt;br /&gt;
Praktickým potřebám historiků a archivářů byla určena práce schwerinského archiváře '''Hermanna Grotefenda''' (1845 - 1931) ''Handbuch der historischen Chronologie des deutschen Mittelalters und der Neuzeit'' (1872) a její pozdější přepracování ''Zeitrechnung des deutschen Mittelalters und der Neuzeit''.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na přelomové dílo L. Idelera navázal '''Franz Rühl''', který připravil přehled chronologie středověku a novověku odpovídající nejnovějším výzkumům a navíc neomezený pouze na chronologie jednotlivých území. Těžiště jeho příručky ''Chronologie des Mittelalters und der Neuzeit'' (1897) leží v chronologii západoevropského a středoevropského středověku a novověku, avšak kniha přináší i poučení o chronologii antické, byzantské, islámské, židovské i o chronologii dalších oblastí.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Souhrnné zpracování nejrůznějších chronologických systémů na základě výzkumů a objevů 19. století přinesl '''Friedrich Karl Ginzel''' (1850-1926) v třísvazkovém díle ''Handbuch der mathematischen und technischen Chronologie. Das Zeitrechnungswesen der Völker'' (1906-1914). Z této práce čerpala poučení většina pozdějších autorů specializovaných příruček chronologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dvacáté století přineslo řadu analytických i syntetických prací o chronologii, určených specialistům i široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
== Studium chronologie v českých zemích ==&lt;br /&gt;
=== Středověká komputistika ===&lt;br /&gt;
Hlavní zásady počítání času a uspořádání kalendáře byly v českých zemích přijaty společně s křesťanstvím v 9. a 10. století. Rozvíjení obecných znalostí v oblasti komputistiky bylo vázáno na studium a užívání převzatých komputistických prací. Teprve se zřízením univerzity v Praze byly vytvořeny lepší podmínky pro rozvoj samostatného vědeckého studia. Mezi hlavní představitele české středověké komputistiky patří např. osobní lékař Karla IV. '''Havel ze Strahova''', autor prvního známého spisu českého původu (1393) '''Jan z Březnice''', dále profesor matematiky na pražské univerzitě '''Křišťan z Prachatic''' (rovněž autor několika spisů o astrolábu) nebo '''Jan Ondřejův''' zvaný Šindel (asi 1375 - 1449/1456), osobní lékař Václava IV. &lt;br /&gt;
==== Vědecké základy studia chronologie ====&lt;br /&gt;
První náznaky vědeckého studia astronomie a měření času lze v českém prostředí sledovat ve druhé polovině 16. a na počátku 17. století a jsou spojeny především se jménem '''Tadeáše Hájka z Hájku''' (1525 - 1600). Ve svých astronomických spisech se věnoval pohybu a poloze nebeských těles, dále také sestavoval a vydával kalendáře. Velký význam měl rovněž jeho výklad gregoriánské reformy kalendáře v českém jazyce, určený moravským stavům jako podklad k projednávání reformy. Přes určité námitky, jež vůči reformě vznesl, její provedení stavům doporučil.&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Základní znalosti v oblasti chronologie vyžadovala rovněž profese pražského orlojníka, kteří často sami vytvářeli příručky o základech astronomie a chodu orloje. V tomto směru zvláště vynikl '''Jan Táborský z Klokotské Hory''', správcem orloje ve třetí čtvrtině 16. století, který pro pražskou městskou radu zpracoval podrobný výklad o chodu a údržbě orloje i o základech kalendáře.&lt;br /&gt;
==== Chronologie jako pomocná věda historická ====&lt;br /&gt;
{{Pracuje se}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Vavrova</name></author>
		
	</entry>
</feed>