<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Ekonomick%C3%A1_antropologie</id>
	<title>Ekonomická antropologie - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Ekonomick%C3%A1_antropologie"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A1_antropologie&amp;action=history"/>
	<updated>2026-06-24T18:45:04Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A1_antropologie&amp;diff=55311&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Froncova v 18. 8. 2018, 21:27</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A1_antropologie&amp;diff=55311&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-08-18T21:27:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 18. 8. 2018, 21:27&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l35&quot; &gt;Řádek 35:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 35:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== [[Mechanismus redistribuce]] ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== [[Mechanismus redistribuce]] ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Mechanismus redistribuce]] představuje centrálně řízený pohyb služeb a statků, jež jsou přerozdělovány například vůdcem nebo vládou, které její pravomoci umožňují uložit a vybrat daně apod.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Mechanismus redistribuce]] představuje centrálně řízený pohyb služeb a statků, jež jsou přerozdělovány například vůdcem nebo vládou, které její pravomoci umožňují uložit a vybrat daně apod.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== [[Mechanismus tržní směny]] ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Mechanismus tržní směny]] ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Mechanismus tržní směny]] je založen na lidské touze po zisku řízené cenovými signály. Cílem tržních aktivit je akumulace majetku a finanční profit. Podstatou trhu je potom [[soutěž]] – kupci soutěží o zboží a služby a prodejci soutěží o kupce. Jakožto soutěživá hra by pak měl trh umožňovat rovné příležitosti pro všechny účastníky ekonomických transakcí. Ve skutečnosti ale někteří aktéři vstupují do hry s vyššími finančními zdroji a větším ekonomickým zázemím a podmínky tak rovné nejsou.&amp;lt;ref&amp;gt;Polanyi, K., Arensberg, C. M., &amp;amp; Pearson, H. (1957). &amp;lt;i&amp;gt;Trade and Markets in the Early Empires&amp;lt;/i&amp;gt;. Glencoe: Free Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Mechanismus tržní směny]] je založen na lidské touze po zisku řízené cenovými signály. Cílem tržních aktivit je akumulace majetku a finanční profit. Podstatou trhu je potom [[soutěž]] – kupci soutěží o zboží a služby a prodejci soutěží o kupce. Jakožto soutěživá hra by pak měl trh umožňovat rovné příležitosti pro všechny účastníky ekonomických transakcí. Ve skutečnosti ale někteří aktéři vstupují do hry s vyššími finančními zdroji a větším ekonomickým zázemím a podmínky tak rovné nejsou.&amp;lt;ref&amp;gt;Polanyi, K., Arensberg, C. M., &amp;amp; Pearson, H. (1957). &amp;lt;i&amp;gt;Trade and Markets in the Early Empires&amp;lt;/i&amp;gt;. Glencoe: Free Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Froncova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A1_antropologie&amp;diff=55310&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Froncova: Založena nová stránka s textem „Předmětem ekonomické antropologie je komparativní výzkum ekonomických systémů, procesů a instituce|insti…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A1_antropologie&amp;diff=55310&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-08-18T21:26:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „Předmětem ekonomické antropologie je &lt;a href=&quot;/w/index.php?title=Komparativn%C3%AD_v%C3%BDzkum&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Komparativní výzkum (stránka neexistuje)&quot;&gt;komparativní výzkum&lt;/a&gt; &lt;a href=&quot;/w/index.php?title=Ekonomick%C3%A9_syst%C3%A9my&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Ekonomické systémy (stránka neexistuje)&quot;&gt;ekonomických systémů&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/w/index.php?title=Proces&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Proces (stránka neexistuje)&quot;&gt;procesů&lt;/a&gt; a instituce|insti…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;Předmětem ekonomické antropologie je [[komparativní výzkum]] [[ekonomické systémy|ekonomických systémů]], [[proces|procesů]] a [[instituce|institucí]] [[tradiční společnost|tradičních]] i [[moderní společnost|moderních společností]] v čase a prostoru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně byly v centru zájmu ekonomických antropologů [[analýza|analýzy]] ekonomických struktur a činností v tradičních rodových společnostech. Později, pod vlivem [[modernizace]] a [[industrializace]], které začaly probíhat také v [[rozvojové země|rozvojových zemích]], antropologové rozšířili spektrum zájmů na studium procesů ekonomické transformace lovecko-sběračských a rolnických společností ve [[společnosti industriálního typu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezikulturní komparace se opírají o předpoklad, že ve všech lidských společnostech lze identifikovat ekonomický systém, který institucionálním způsobem zajišťuje [[produkce|produkci]] a [[distribuce|distribuci]] ekonomických statků a služeb sloužících k uspokojení materiálních potřeb člověka. Konfrontovat tak lze různé způsoby využití přírodních zdrojů, formy lidské [[spolupráce]], [[organizace]] a [[dělba práce|dělby práce]], výrobní způsoby a typy technologií, organizaci obchodu a užití peněz, fungování [[tržní mechanismus|tržního mechanismu]] apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývojové proměny ekonomické psychologie ==&lt;br /&gt;
Již od svého vzniku nebyla ekonomická antropologie disciplínou čistě teoretickou a akademickou, ale představovala významnou oblast [[aplikovaná antropologie|antropologie aplikované]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Její kořeny lze spatřovat v dílech antropologů věnující se ekonomickým výzkumům v třicátých a čtyřicátých letech 20. století. Již v tomto [[meziválečné období|meziválečném období]] byly její výsledky aktivně využívány pracovníky koloniální správy při řízení a ovlivňování sociokulturních procesů v [[země třetího světa|zemích třetího světa]]. Význam ekonomické antropologie proto významně vzrostl v souvislosti s rozpadem koloniální soustavy po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] a se snahou západních zemí udržet svůj vliv na ekonomický vývoj v rozvojových zemích.&amp;lt;ref&amp;gt;Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Bronisław Malinowski]] ===&lt;br /&gt;
K rozvoji výzkumů distribuce, výměny a reciprocity jako základní tematické oblasti ekonomické antropologie přispěl zejména britský antropolog [[Bronisław Malinowski]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Marcel Mauss]] ===&lt;br /&gt;
Otázkám výměny ekonomických statků a služeb a problematice reciprocity se pak věnoval francouzský sociolog a etnolog [[Marcel Mauss]]. Ten je také autorem slavné Eseje o daru, která je dodnes považována za průkopnické dílo v oblasti ekonomické antropologie. Dary dle [[Marcel Mauss|Mausse]] představují [[reciprocita|reciproční]] systém, jenž zabezpečuje mír mezi sousedy, upevňuje stabilitu sociální struktury a legitimuje společenskou hierarchii. Formuloval v této souvislosti myšlenku [[závazek|závazku]], který je dle něj spojen se všemi dárkovými transakcemi. Tento [[závazek]] se přitom netýká jen povinnosti darovat, ale také dar přijmout a oplatit.&amp;lt;ref&amp;gt;Mauss, M. (1999). &amp;lt;i&amp;gt;Esej o daru, podobě a důvodech směny v archaických společnostech&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Sociologické nakladatelství.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po publikování [[Bronisław Malinowski|Malinowského]] a [[Marcel Mauss|Mausse]] se stala problematika [[distribuce]], [[výměna|výměny]] a [[reciprocita|reciprocity]] jedním z dominantních statků ekonomické antropologie. Naopak studiu způsobu produkce ekonomických statků byla věnována podstatně menší pozornost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Karl Paul Polanyi]] ===&lt;br /&gt;
V šedesátých letech 20. století dostala ekonomická antropologie nový teoretický impulz ze strany teoretické ekonomie. Velkou zásluhu na tom měl originální myslitel a učitel [[Karl Paul Polanyi]]. Ten interdisciplinárně spojoval poznatky z oblasti [[ekonomie]], [[historie]] a [[antropologie]]. Předložil nadčasovou analýzu „vzestupu a pádu“ tržní ekonomiky v kontextu [[průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]], [[třídní konflikty|třídních konfliktů]] a sociokulturních proměn moderní společnosti, kdy výchozím [[axiom|axiomem]] jeho úvah byla teze, že moc a ekonomická hodnota jsou paradigmatem společenské reality.&amp;lt;ref&amp;gt;Polanyi, K. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Velká transformace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významně také zapůsobil na výzkum dějin ekonomických systémů ve starověku a na další rozvoj ekonomické antropologie. Vystoupil totiž proti aplikování teorií a pojmů neoklasické ekonomiky na studium předkapitalistických ekonomických formací, které se od sebe liší nejen stupněm ekonomického rozvoje, ale také typem distribuce [[materiální statky|materiálních statků]]. Zatímco v kapitalistické ekonomice je totiž distribuce spjatá s tržní výměnou, v tradičních a rodových společnostech převládá výměna ceremoniální a dar.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Polanyi tedy rozdělil systémy distribuce na tři typy:&lt;br /&gt;
# reciprocitu,&lt;br /&gt;
# redistribuci a&lt;br /&gt;
# tržní výměnu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl přitom přesvědčen, že každý z těchto typů by měl být studován v odlišné perspektivě prostřednictvím různé třídy analytických pojmů a kategorií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [[Mechanismus reciprocity]] ====&lt;br /&gt;
[[Mechanismus reciprocity]] je založen na pohybu statků a služeb mezi jedinci a skupinami v [[symetrické postavení|symetrickém postavení]], jako jsou například příbuzenské systémy nebo sousedství. [[Reciprocita]] je realizována prostřednictvím obdarování, které lidi uvádí do vzájemné závislosti a podporuje jejich integraci. [[Reciprocita]] jako princip vzájemnosti málokdy souvisí se ziskem a jen v krajních případech nabývá formy přinucení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== [[Mechanismus redistribuce]] ====&lt;br /&gt;
[[Mechanismus redistribuce]] představuje centrálně řízený pohyb služeb a statků, jež jsou přerozdělovány například vůdcem nebo vládou, které její pravomoci umožňují uložit a vybrat daně apod.&lt;br /&gt;
==== &lt;br /&gt;
[[Mechanismus tržní směny]] ====&lt;br /&gt;
[[Mechanismus tržní směny]] je založen na lidské touze po zisku řízené cenovými signály. Cílem tržních aktivit je akumulace majetku a finanční profit. Podstatou trhu je potom [[soutěž]] – kupci soutěží o zboží a služby a prodejci soutěží o kupce. Jakožto soutěživá hra by pak měl trh umožňovat rovné příležitosti pro všechny účastníky ekonomických transakcí. Ve skutečnosti ale někteří aktéři vstupují do hry s vyššími finančními zdroji a větším ekonomickým zázemím a podmínky tak rovné nejsou.&amp;lt;ref&amp;gt;Polanyi, K., Arensberg, C. M., &amp;amp; Pearson, H. (1957). &amp;lt;i&amp;gt;Trade and Markets in the Early Empires&amp;lt;/i&amp;gt;. Glencoe: Free Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Substantivistická a formalistická antropologie ===&lt;br /&gt;
[[Karl Paul Polanyi|Polanyiho]] názory vyvolaly v šedesátých letech 20. století ostrou polemiku mezi jeho přívrženci, představiteli [[substantivistická antropologie|substantivistické antropologie]], a jeho odpůrci reprezentujícími [[formalistická antropologii|formalistickou antropologii]].&lt;br /&gt;
Mezi představitele [[substanivitstická antropologie|substanivitstické antropologie]] řadíme např. [[Paul Bohannan|P. Bohannana]], [[George Dalton|G. Daltona]], [[Alan V. Oppenheim|A. L. Oppenheima]] a [[Michael John Finley|M. J. Finleye]].&lt;br /&gt;
Mezi představitele [[formalistická antropologie|formalistické antropologie]] pak řadíme např. [[T. Scarlett Epstein|T. S. Epsetinovou]], [[H. K. Schneider|H. K. Schneidera]] a [[D. Goodfellow|D. Goodfellowa]].&lt;br /&gt;
Jádro jejich sporu lze spatřovat v odlišném chápání podstaty ekonomiky v tradičních a moderních společnostech. Stanovisko substantivistů vychází z předpokladu, že ekonomika sice existuje ve všech společnostech, ale v rodových a tradičních kulturách je založena na principu [[reciprocita|reciprocity]] a [[redistribuce]], zatímco v kapitalistických formacích je založena na [[tržní mechanismus|tržním mechanismu]]. Oproti tomu se vyhrazovali formalisté, kteří považovali ekonomické principy, na kterých tradiční a moderní společnosti fungují, za analogické. Na to substantivisté reagovali, že mechanismus trhu a ekonomického zájmu se v rodových společnostech vyskytuje na kvalitativně jiné úrovni než v moderních společnostech, a nehraje proto tak významnou roli jako v ekonomikách kapitalistické formace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento spor na sklonku šedesátých let ztratit na ostrosti. Přetrval však jeho pozitivní rys, a to fakt, že ekonomičtí antropologové začali v mnohem větší míře než dosud soustavně studovat elementy [[tržní ekonomika|tržní ekonomiky]] v [[rozvojové země|rozvojových zemích]] a přihlížet k tomu, jak zde [[tržní mechanismus]] postupně vytlačuje tradiční ekonomické systém založené na [[reciprocita|reciprocitě]], [[distribuce|distribuci]] a [[redistribuce|redistribuci]].&amp;lt;ref&amp;gt;Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Neomarxistická ekonomická antropologie]] ===&lt;br /&gt;
Přívrženci [[neomarxistická ekonomické antropologie|neomarxistické ekonomické antropologie]] (mezi které řadíme např. [[Maurice Godelier|M. Godeliera]] a [[Ruth Frankenberg|R. Frankenbergovou]]) preferovali primární výzkum produkce materiálních statků. Neoklasické dělení ekonomických sfér na [[produkce|produkci]], [[distribuce|distribuci]] a [[spotřeba|spotřebu]] v podstatě odmítli a zařadili tyto oblasti do všeobecné, integrující kategorie výrobního způsobu. Rozhodující determinantu vývoje lidských společností podle nich představuje výrobní způsob zahrnující dialekticky spjaté výrobní síly ([[pracovní síla|pracovní sílu]], [[pracovní předmět]] a [[pracovní prostředek]]) a výrobní vztahy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kulturistické paradigma ===&lt;br /&gt;
V opozici k substantivistům, formalistům i neomarxistům se zformovalo kulturistické paradigma výkladu ekonomických jevů a procesů. Jeho stoupenci považují za zavádějící užívat při studiu cizích kultur ekonomické teorie, které jsou produktem vývoje západní židovsko-křesťanské kultury. Důraz kladou na jedinečnost kulturního kontextu, ve kterém daný ekonomický systém existuje, a na interperetační rozmanitost [[ideje|idejí]], [[hodnoty|hodnot]] a [[metafory|metafor]] sdílených členy lokálních kultur. Za adekvátní tedy považují porozumění významu ekonomických jevů z perspektivy studovaných domorodců.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předmětem jejich výzkumu se tak stávají ekonomické modely, [[folktaxonomie]] a [[ideje]] sdílené členy dané společnosti.&lt;br /&gt;
Tito antropologové jsou si samozřejmě vědomi toho, že koloniální expanze západní kultury a současná [[globalizace]] světa narušily identitu lokálních kultur. Přesto ale vývoz euroamerických idejí nevedl k nastolení kulturní homogenity. V jednotlivých lokalitách totiž došlo ke vzniku nových unikátních kulturních konfigurací zahrnujících kombinace původního a nového, lokálního a globálního. Stejné produkty ekonomické činnosti tedy v různých zemích nabývají odlišného významu – stávají se kulturními konstrukcemi, které přetvářejí nebo modifikují jejich původní funkci nebo smysl.&amp;lt;ref&amp;gt;Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná ekonomická antropologie ==&lt;br /&gt;
Zájem o procesy [[distribuce]], [[směna|směny]] a [[reciprocita|reciprocity]] stojí i nadále v centru výzkumů ekonomických antropologů, zatímco otázky vlastní produkce materiálních statků zůstávají spíše na okraji výzkumného zájmu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně se dnešní ekonomičtí antropologové zaměřují zejména na [[komparativní výzkum]] transformace ekonomických systémů v [[rozvojové země|rozvojových zemích]]. Velmi aktuální výzkumnou oblastí je stále narůstající proces ekonomické integrace vyspělých zemí světa a socioekonomické důsledky [[globalizace]] světové kultury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Firth, R. (1967). &amp;lt;i&amp;gt;Themes in Ecomonic Anthropology.&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Tavistock.&lt;br /&gt;
* Mauss, M. (1999). &amp;lt;i&amp;gt;Esej o daru, podobě a důvodech směny v archaických společnostech&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Sociologické nakladatelství.&lt;br /&gt;
* Polanyi, K. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Velká transformace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK).&lt;br /&gt;
* Polanyi, K., Arensberg, C. M., &amp;amp; Pearson, H. (1957). &amp;lt;i&amp;gt;Trade and Markets in the Early Empires&amp;lt;/i&amp;gt;. Glencoe: Free Press.&lt;br /&gt;
* Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: Teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt; (1st ed.). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
antropologie, sociální a kulturní antropologie, výzkum, ekonomická antropologie, ekonomie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Froncova</name></author>
		
	</entry>
</feed>