<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Folklor</id>
	<title>Folklor - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Folklor"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Folklor&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-08T22:57:41Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Folklor&amp;diff=9588&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova v 25. 11. 2014, 18:21</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Folklor&amp;diff=9588&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-11-25T18:21:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 25. 11. 2014, 18:21&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l99&quot; &gt;Řádek 99:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 99:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Použitá literatura ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Použitá literatura ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;JANEČEK, Petr (ed.). ''Folklor atomového věku: Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti.'' Praha, 2011.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;JANEČEK, Petr (ed.). ''Folklor atomového věku: Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti.'' Praha, 2011.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;LEŠČÁK, Milan; SIROVÁTKA, Oldřich. ''Folklór a folkloristika: O ľudovej slovesnosti.'' Bratislava, 1982.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;LEŠČÁK, Milan; SIROVÁTKA, Oldřich. ''Folklór a folkloristika: O ľudovej slovesnosti.'' Bratislava, 1982.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;TYLLNER, Lubomír. ''Tradiční hudba: Hledání kořenů''. Praha, 2010.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;TYLLNER, Lubomír. ''Tradiční hudba: Hledání kořenů''. Praha, 2010.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Etnologie]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Etnologie]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Folklor&amp;diff=9587&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova v 25. 11. 2014, 18:20</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Folklor&amp;diff=9587&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-11-25T18:20:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 25. 11. 2014, 18:20&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l99&quot; &gt;Řádek 99:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 99:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Použitá literatura ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Použitá literatura ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;JANEČEK, Petr (ed.). ''Folklor atomového věku: Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti.'' Praha, 2011.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;LEŠČÁK, Milan; SIROVÁTKA, Oldřich. ''Folklór a folkloristika: O ľudovej slovesnosti.'' Bratislava, 1982.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;TYLLNER, Lubomír. ''Tradiční hudba: Hledání kořenů''. Praha, 2010.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;TYLLNER, Lubomír. ''Tradiční hudba: Hledání kořenů''. Praha, 2010.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== Zdroj ===&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Kategorie&lt;/ins&gt;:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Etnologie]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;TYLLNER, Lubomír. ''Tradiční hudba&lt;/del&gt;: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Hledání kořenů''. Praha, 2010.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== Doporučená literatura a další zdroje ===&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Folklor&amp;diff=9586&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova v 25. 11. 2014, 18:17</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Folklor&amp;diff=9586&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-11-25T18:17:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 25. 11. 2014, 18:17&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l7&quot; &gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Přesnost a věrnost záznamu bez úprav a doplňků&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Přesnost a věrnost záznamu bez úprav a doplňků&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Sběr a zápis v tzv. přirozené situaci&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# Sběr a zápis v tzv. přirozené situaci&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První systematické sbírky folkloru u nás vznikají v souvislosti se sběratelským hnutím při příležitosti [[Národopisná výstava českoslovanská|Národopisné výstavy českoslovanské]] konané v roce 1895.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První systematické sbírky folkloru u nás vznikají v souvislosti se sběratelským hnutím při příležitosti [[Národopisná výstava českoslovanská|Národopisné výstavy českoslovanské]] konané v roce 1895.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Sirovátka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Druhy a žánry fokloru ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Druhy a žánry fokloru ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l67&quot; &gt;Řádek 67:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 67:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Mýtus ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Mýtus ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Portál:Světové mytologie|Mýtus]], nebo také báj, vypráví o činech bohů a polobožských hrdinů. Některé mýty se odehrávají v dobách před začátkem dějin člověka. Typickým je mýtus kosmogonický, hovořící o vzniku světa.&amp;lt;ref&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;LEŠČÁK, SIROVÁTKA. Folklór a folkloristika&amp;lt;&lt;/del&gt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/del&gt;&amp;gt; Narozdíl od folklóru je mýtus sakrální záležitostí.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠALANDA, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přednáška &lt;/del&gt;Světové mytologie.&amp;lt;/ref&amp;gt; Mýtus tedy můžeme označit za posvátné vyprávění, které je (emicky) absolutně pravdivé a jehož aktéři jsou bohové nebo hrdinové. Na rozdíl od nich se obyčejní lidé v mýtech vyskytují v naprosto pasivní oblasti. Mýtus většinou bývá ritualizován - tedy vázán na nějaký konkrétní obřad (rituál).&amp;lt;ref&amp;gt;JANEČEK, Petr. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Přednáška &lt;/del&gt;ZS 2011/2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Portál:Světové mytologie|Mýtus]], nebo také báj, vypráví o činech bohů a polobožských hrdinů. Některé mýty se odehrávají v dobách před začátkem dějin člověka. Typickým je mýtus kosmogonický, hovořící o vzniku světa.&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;Sirovátka&amp;quot; &lt;/ins&gt;/&amp;gt; Narozdíl od folklóru je mýtus sakrální záležitostí.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠALANDA, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Bohuslav. ''&lt;/ins&gt;Světové mytologie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.'' Přednášky Ústavu etnologie FF UK, ZS 2013/2015&lt;/ins&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Mýtus tedy můžeme označit za posvátné vyprávění, které je (emicky) absolutně pravdivé a jehož aktéři jsou bohové nebo hrdinové. Na rozdíl od nich se obyčejní lidé v mýtech vyskytují v naprosto pasivní oblasti. Mýtus většinou bývá ritualizován - tedy vázán na nějaký konkrétní obřad (rituál).&amp;lt;ref&amp;gt;JANEČEK, Petr. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''Současný folklór a moderní narativita.'' Přednášky Ústavu etnologie FF UK, &lt;/ins&gt;ZS 2011/2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Psané druhy folkloru ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Psané druhy folkloru ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l80&quot; &gt;Řádek 80:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 80:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* O rodinném životě&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* O rodinném životě&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* O fyzických a psychických vlastnostech člověka&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* O fyzických a psychických vlastnostech člověka&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zvláštní skupinu přísloví tvoří '''pranostiky''', které jsou nejčastěji postavené na rolnické práci a vztahu k přírodním jevům a k počasí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zvláštní skupinu přísloví tvoří '''pranostiky''', které jsou nejčastěji postavené na rolnické práci a vztahu k přírodním jevům a k počasí.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Sirovátka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Znaky folkloru ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Znaky folkloru ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Všechny folklorní žánry dohromady spojuje několik aspektů, kterými můžeme folklor definovat. V první řadě je důležitým znakem veškeré folklorní tvorby fakt, že jejím '''nositelem je lid''', tedy sociálně nižší vrstvy venkovského obyvatelstva, které jsou do značné míry nezasažené vysokou kulturou a které tvoří nejkompaktnější vrstvu národa. Ve skutečnosti však existuje také folklor městský, takže bychom neměli folklor omezovat pouze na venkovské obyvatelstvo. Folklor je často považován za '''jev kolektivní''', tvořený lidem. Přesto, je každá folklorní skladba do jisté míry individuální, protože má svého autora a interprety, které ji dotvářejí a proměňují. Charakteristickým rysem však je, že autor časem přechází do '''anonymity''' a dílo přebírá kolektiv. Dalším důležitým aspektem folkloru je jeho '''orálnost''' neboli ústnost. Kulturní prvky jsou tak nejčastěji '''tradované''' z generace na generaci, i když v současnosti se toto kritérium folkloru stává vlivem masových médií relativní. Mezi další nezbytná kritéria folklornosti pak můžeme zařadit jeho '''variabilitu''', '''funkčnost''', '''znakovost''', '''normativnost''', '''typizaci''', '''synkretičnost''' a '''slohovost'''. Právě slohovost pak nejvíce odlišuje lidovou tvorbu od tvorby umělecké, protože na rozdíl od té se v lidové kultuře objevují vedle sebe různé styly, aniž by jeden vylučoval druhý.&amp;lt;ref&amp;gt;TYLLNER. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přednáška - materiály k přednášce Pojem folklor&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;hudební folklor, jeho znaky&lt;/del&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Všechny folklorní žánry dohromady spojuje několik aspektů, kterými můžeme folklor definovat. V první řadě je důležitým znakem veškeré folklorní tvorby fakt, že jejím '''nositelem je lid''', tedy sociálně nižší vrstvy venkovského obyvatelstva, které jsou do značné míry nezasažené vysokou kulturou a které tvoří nejkompaktnější vrstvu národa. Ve skutečnosti však existuje také folklor městský, takže bychom neměli folklor omezovat pouze na venkovské obyvatelstvo. Folklor je často považován za '''jev kolektivní''', tvořený lidem. Přesto, je každá folklorní skladba do jisté míry individuální, protože má svého autora a interprety, které ji dotvářejí a proměňují. Charakteristickým rysem však je, že autor časem přechází do '''anonymity''' a dílo přebírá kolektiv. Dalším důležitým aspektem folkloru je jeho '''orálnost''' neboli ústnost. Kulturní prvky jsou tak nejčastěji '''tradované''' z generace na generaci, i když v současnosti se toto kritérium folkloru stává vlivem masových médií relativní. Mezi další nezbytná kritéria folklornosti pak můžeme zařadit jeho '''variabilitu''', '''funkčnost''', '''znakovost''', '''normativnost''', '''typizaci''', '''synkretičnost''' a '''slohovost'''. Právě slohovost pak nejvíce odlišuje lidovou tvorbu od tvorby umělecké, protože na rozdíl od té se v lidové kultuře objevují vedle sebe různé styly, aniž by jeden vylučoval druhý.&amp;lt;ref&amp;gt;TYLLNER&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, Lubomír. Etnomuzikologie&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Přednášky Ústavu etnologie FF UK&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ZS 2013/2014.&lt;/ins&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Současný folklor ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Současný folklor ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V současnosti můžeme za nositele folklorních tradic označit malé sociální skupiny a lokální společenství. Bohaté folklorní tradice je možné nalézt například v životě studentských skupin (např. při přijímání do studia atd.). Přestože v současné době není folklor svými nositeli velmi uvědomovaný, dochází k vědomému vytváření individuálního vztahu k folklóru, který žije mimo prostředí své původní existence.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V současnosti můžeme za nositele folklorních tradic označit malé sociální skupiny a lokální společenství. Bohaté folklorní tradice je možné nalézt například v životě studentských skupin (např. při přijímání do studia atd.). Přestože v současné době není folklor svými nositeli velmi uvědomovaný, dochází k vědomému vytváření individuálního vztahu k folklóru, který žije mimo prostředí své původní existence.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento jev je označovaný jako tzv. '''druhá existence folklóru''' nebo také jako '''folklorismus'''. Jako první použil tento pojem německý národopisec '''H. Moser''' roku 1962. Folklorismem jsou označované folklorní prvky vytržené z původního kontextu a prostředí a přenesené do literární, scénické nebo například filmové podoby. ''&amp;quot;Jevy folklorismu se opírají o autentický folklor nebo o lidovou kulturu, avšak vyvíjejí se z nich jevy, které patří do jiného systému - do vysokého umění nebo do masové kultury.&amp;quot;''&amp;lt;ref&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;gt;LEŠČÁK, SIROVÁTKA. Folklór a folkloristika&amp;lt;&lt;/del&gt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/del&gt;&amp;gt; První velký boom zažil folklorismus již na [[Zemská jubilejní výstava|Zemské jubilejní výstavě]] roku 1891 a na [[Národopisná výstava českoslovanská|Národopisné výstavě českoslovanské]] v roce 1895, která byla první masovou demonstrací folkloru v nepůvodním prostředí.&amp;lt;ref&amp;gt;TYLLNER. Tradiční hudba &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- hledání &lt;/del&gt;kořenů.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve větší míře se folklorismus začíná objevovat především v druhé polovině 20. století a často nese negativní konotace.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento jev je označovaný jako tzv. '''druhá existence folklóru''' nebo také jako '''folklorismus'''. Jako první použil tento pojem německý národopisec '''H. Moser''' roku 1962. Folklorismem jsou označované folklorní prvky vytržené z původního kontextu a prostředí a přenesené do literární, scénické nebo například filmové podoby. ''&amp;quot;Jevy folklorismu se opírají o autentický folklor nebo o lidovou kulturu, avšak vyvíjejí se z nich jevy, které patří do jiného systému - do vysokého umění nebo do masové kultury.&amp;quot;''&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;Sirovátka&amp;quot; &lt;/ins&gt;/&amp;gt; První velký boom zažil folklorismus již na [[Zemská jubilejní výstava|Zemské jubilejní výstavě]] roku 1891 a na [[Národopisná výstava českoslovanská|Národopisné výstavě českoslovanské]] v roce 1895, která byla první masovou demonstrací folkloru v nepůvodním prostředí.&amp;lt;ref&amp;gt;TYLLNER&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, Lubomír&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Tradiční hudba&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;: Hledání &lt;/ins&gt;kořenů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.'' Praha, 2010&lt;/ins&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve větší míře se folklorismus začíná objevovat především v druhé polovině 20. století a často nese negativní konotace.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Někdy se pak také hovoří o tzv. třetí existenci folkloru a to v případech, kdy se folklor dostane zpět mezi lid. Příkladem třetí existence folklóru může být například kozinovská pověst na Chodsku, která se dočkala své folklorizace prostřednictvím Jiráskova podání, díky němuž se však po čase mohla opět těšit oživení v lidovém podání.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Někdy se pak také hovoří o tzv. třetí existenci folkloru a to v případech, kdy se folklor dostane zpět mezi lid. Příkladem třetí existence folklóru může být například kozinovská pověst na Chodsku, která se dočkala své folklorizace prostřednictvím Jiráskova podání, díky němuž se však po čase mohla opět těšit oživení v lidovém podání.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Sirovátka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Přesto v souvislosti se současnou společností nemůžeme hovořit jen o folklorismu, protože folklór žije a šíří se i v dnešní době televize, internetu a populární kultury. Nalezneme jej například ''&amp;quot;v podobě soudobých folklórních žánrů, jako jsou nápisy na zdech, latrinálie (nápisy na veřejných toaletách), verše a texty v dětských památnících a dívčích i vojenských zápisnících, novinové pověsti a fámy, řetězové poplašné zprávy (hoaxy) či přeposílané přílohy k e-mailům&amp;quot;''.&amp;lt;ref&amp;gt;JANEČEK, Petr (ed.). ''Folklor atomového věku: Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti.'' Praha, 2011. Str. 8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Přesto v souvislosti se současnou společností nemůžeme hovořit jen o folklorismu, protože folklór žije a šíří se i v dnešní době televize, internetu a populární kultury. Nalezneme jej například ''&amp;quot;v podobě soudobých folklórních žánrů, jako jsou nápisy na zdech, latrinálie (nápisy na veřejných toaletách), verše a texty v dětských památnících a dívčích i vojenských zápisnících, novinové pověsti a fámy, řetězové poplašné zprávy (hoaxy) či přeposílané přílohy k e-mailům&amp;quot;''.&amp;lt;ref&amp;gt;JANEČEK, Petr (ed.). ''Folklor atomového věku: Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti.'' Praha, 2011. Str. 8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Folklor&amp;diff=9585&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova v 25. 11. 2014, 18:06</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Folklor&amp;diff=9585&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-11-25T18:06:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 25. 11. 2014, 18:06&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Folklor''' je součástí širšího systému kultury označované jako [[Lidová kultura|lidová kultura]] a je vázaný především na nižší vrstvy obyvatelstva, jejichž ekonomická a společenská situace je udržovala do značné míry izolované. Tyto nižší vrstvy obyvatelstva setrvávaly na elementárních principech tvorby a uchovávání kultury. Tvorba se pak nejvíce opírala o kulturu všedního dne, základ kterého tvořila práce. Umělecká tvorba se vázala především na praktické potřeby člověka a stala se užitkovou. Ve folklorní tvorbě se objevují projevy poznání okolního světa, které obsahují vědomosti a názory na přírodu, práci, vztahy atd. Poprvé použil pojem folklor Angličan '''Walter J. Thoms''' roku 1846 a označoval jím &amp;quot;to, co lid zná&amp;quot; (folk - lid, lore - vědomosti). Původně byla tímto termínem označovaná široká oblast lidové kultury jako celku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Folklor''' je součástí širšího systému kultury označované jako [[Lidová kultura|lidová kultura]] a je vázaný především na nižší vrstvy obyvatelstva, jejichž ekonomická a společenská situace je udržovala do značné míry izolované. Tyto nižší vrstvy obyvatelstva setrvávaly na elementárních principech tvorby a uchovávání kultury. Tvorba se pak nejvíce opírala o kulturu všedního dne, základ kterého tvořila práce. Umělecká tvorba se vázala především na praktické potřeby člověka a stala se užitkovou. Ve folklorní tvorbě se objevují projevy poznání okolního světa, které obsahují vědomosti a názory na přírodu, práci, vztahy atd. Poprvé použil pojem folklor Angličan '''Walter J. Thoms''' roku 1846 a označoval jím &amp;quot;to, co lid zná&amp;quot; (folk - lid, lore - vědomosti). Původně byla tímto termínem označovaná široká oblast lidové kultury jako celku.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Sirovátka&amp;quot;&amp;gt;LEŠČÁK, Milan; SIROVÁTKA, Oldřich. ''Folklór a folkloristika: O ľudovej slovesnosti''. Bratislava, 1982.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Výzkum folkloru ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Výzkum folkloru ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Folklor&amp;diff=9584&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova: Založena nová stránka s textem „'''Folklor''' je součástí širšího systému kultury označované jako lidová kultura a je vázaný především na nižší vrstv…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Folklor&amp;diff=9584&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-11-25T17:55:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Folklor&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je součástí širšího systému kultury označované jako &lt;a href=&quot;/w/index.php?title=Lidov%C3%A1_kultura&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Lidová kultura (stránka neexistuje)&quot;&gt;lidová kultura&lt;/a&gt; a je vázaný především na nižší vrstv…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Folklor''' je součástí širšího systému kultury označované jako [[Lidová kultura|lidová kultura]] a je vázaný především na nižší vrstvy obyvatelstva, jejichž ekonomická a společenská situace je udržovala do značné míry izolované. Tyto nižší vrstvy obyvatelstva setrvávaly na elementárních principech tvorby a uchovávání kultury. Tvorba se pak nejvíce opírala o kulturu všedního dne, základ kterého tvořila práce. Umělecká tvorba se vázala především na praktické potřeby člověka a stala se užitkovou. Ve folklorní tvorbě se objevují projevy poznání okolního světa, které obsahují vědomosti a názory na přírodu, práci, vztahy atd. Poprvé použil pojem folklor Angličan '''Walter J. Thoms''' roku 1846 a označoval jím &amp;quot;to, co lid zná&amp;quot; (folk - lid, lore - vědomosti). Původně byla tímto termínem označovaná široká oblast lidové kultury jako celku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum folkloru ==&lt;br /&gt;
Foklor je předmětem zájmu vědní disciplíny nazývané [[Folkloristika|folkloristika]], ta se pak dělí podle folklorních vyjadření na '''folkloristiku slovesnou''' zabývající se slovesnými a dramatickými projevy, '''folkloristiku hudební''' a '''folkloristiku taneční'''. V našem prostředí je folklor chápán především jako '''lidová slovesnost''' nebo '''také ústní slovesnost''' a studoval se především jako součást literární vědy. Folkloristika je tedy vědou stojící na jakémsi pomezí mezi literární vědou a etnografií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Východiskem studia folkloru jsou v první řadě již '''fixované prameny''', mezi nimiž jsou nejdůležitější starší tištěné zápisy písní, pohádek atd. v samostatných sbírkách; rukopisné záznamy v centrálních i místních archivech; místní prameny a dokumenty. Hlavní těžiště folklorně-dokumentační práce je však ve výzkumu '''živého ústního podání'''. K takovémuto terénnímu výzkumu se vážou dva základní postuláty, které by měl každý sběratel dodržovat:&lt;br /&gt;
# Přesnost a věrnost záznamu bez úprav a doplňků&lt;br /&gt;
# Sběr a zápis v tzv. přirozené situaci&lt;br /&gt;
První systematické sbírky folkloru u nás vznikají v souvislosti se sběratelským hnutím při příležitosti [[Národopisná výstava českoslovanská|Národopisné výstavy českoslovanské]] konané v roce 1895.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy a žánry fokloru ==&lt;br /&gt;
Neoddělitelnými prvky folkloru, které ho formují a uchovávají jsou: '''interpret''', '''posluchač''' a '''folklorní situace'''. Zároveň se ale folklor dělí na základě jeho žánrů a druhů. V rámci folkloru se tak setkáme s [[Folklor#Obřadový folklor|obřadovým folklorem]], s [[Folklor#Lidová hra a divadlo|lidovou hrou a divadlem]], s [[Folklor#Dětský folklor|dětským folklorem]], s [[Folklor#Píseň a zpěv|písní a zpěvem]], s [[Folklor#Povídky ze života|povídkami ze života]], s [[Folklor#humoristická vyprávění a anekdoty|humoristickým vyprávěním a anekdotami]], s [[Folklor#Místní a historické pověsti|místními a historickými pověstmi]], s [[Folklor#Démonologické povídky|démonologickými povídkami]], s [[Folklor#Pohádky|pohádkami]], s [[Folklor#Legendy|legendami]] a [[Folklor#Mýtus|mýty]], s [[Folklor#Psané formy folkloru|psanými formami folkloru]] nebo s [[Folklor#Krátké slovesné útvary|krátkými slovesnými útvary]], jako jsou hádanky nebo přísloví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obřadový foklor ===&lt;br /&gt;
V případě obřadového fokloru se za základní rozlišovací kritérium nepovažují slovesné znaky (tedy zda se jedná o píseň, prózu, malé folklorní žánry nebo např. divadlo) ale hlavní roli hraje funkce a kontext skladby. Obřadový folklor se omezuje jen na některé formy lidové slovesnosti. Nejčastěji se objevuje v podobě písní, recitační lidové poezie i některých druhů prózy. Volné slovesné formy se však v obřadovém folkloru objevují jen zřídka. Typické je však také zaříkání, zaklínání nebo zažehnávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obřadový folklor se vyskytuje ve [[Portál:Výroční obyčeje a zvyky|výročních obyčejích]], kde má zabezpečit dobrou úrodu a v [[Portál:Rodinná obřadnost|rodinných obřadech]], kde se váže na přelomové okamžiky v osobním životě člověka, jako je například narození, svatba nebo pohřeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lidová hra a divadlo ===&lt;br /&gt;
První samostatná sbírka lidových divadelních her byla od '''J. Fejfalika''' a vznikla roku 1864, což bylo oproti jiným folklorním sběrům dosti pozdě. Divadelní folklor však ve skutečnosti patří mezi nejbohatší a nejpestřejší složky folkloru a divadelní prvky se objevují téměř všude - v rodinné i výroční obřadnosti nebo třeba i v dětských hrách. Nejživější a nejstarší vrstvu folklorního divadla představují hry obřadové, které se nejvýrazněji objevují například '''ve svatebních rituálech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Děj a postavy''' divadelních her často zrcadlí venkovský život 19. století, mezi nejčastější patří například sedlák, řemeslník, kněz, učitel, žid, dráb nebo měšťan.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V této kategorii zaujímají důležité místo také '''obchůzkové''' nebo '''koledové hry'''. Náměty těchto her mají nejčastěji původ v umělých a poloumělých hrách z 16. až 19. století - v tvorbě knězů, rychtářů, písmáků a studentů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimořádný význam na českém a slovenském venkově získalo od 18. století také '''loutkové divadlo''', které se rozvíjelo především v době [[Národní obrození|Národního obrození]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dětský folklor ===&lt;br /&gt;
Dětským folklorem se zabýval především folklorista '''František Bartoš''', který vydal významnou sbírku, zabývající se dětským folklorem na Moravě, nazvanou ''Naše děti''. Dětský folklor patří k nejvýznamnějším složkám lidové slovesnosti a rozlišujeme u něj především dvě vrstvy:&lt;br /&gt;
* Folklor pro děti - tvorba dospělých, která je adresovaná dětem.&lt;br /&gt;
* Folklor dětí - folklorní tvorba dětí (říkanky, písně, hry atd.)&lt;br /&gt;
Významným prvkem dětského folkloru je fakt, že se v něm propojuje praktická a výchovná funkce spolu s uměním.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Píseň a zpěv ===&lt;br /&gt;
Od začátku romantického zájmu o folklor byla pozornost koncentrovaná především na píseň. V té byl hledán umělecký, estetický a ideový vzor. Písněmi a zpěvem se zabýval například '''O. Hostinský''', '''J. Horák''' nebo '''A. Melicharčík'''. V písňovém repertoáru se objevují dva nejčastější momenty:&lt;br /&gt;
* Láska a erotika, svatba, tanec&lt;br /&gt;
* Rekrutský a vojenský život&lt;br /&gt;
Jednou z nejvýznamnějších sbírek písňového folkloru je monumentální sbírka '''K. J. Erbena''' ''Prostonárodní české písně a říkadla'' vydaná roku 1864. Nebo potom novější sbírka od J. Horáka ''Naše lidová píseň'' z roku 1946. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Písňový a zpěvní folklorní žánr se nejčastěji člení na '''historické písně''', '''baladické písně''', '''jarmareční písně''', '''společenskou píseň''' a '''dělnickou píseň'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Povídky ze života ===&lt;br /&gt;
Tento folklorní žánr se také často nazývá jako '''memorát'''. Na rozdíl od ostatní folklorní tvorby žijí memoráty v individuální paměti a nebývají převzaté vícerými vypravěči. Vypravěč memorátu má za cíl zaujmout a pobavit, aniž by se snažil odevzdat nějakou věcnou informaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Humoristické vyprávění a anekdota ===&lt;br /&gt;
V případě humoristických vyprávění a anekdot se žánrovou dominantou stává '''komika'''. Rozlišujeme od sebe humorku a anekdotu - zatímco humorka představuje delší žertovné povídky vznikající především ve venkovském prostředí, anekdota je vypravěčskou miniaturou vázanou především na industriální a intelektuální městské společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Místní a historické pověsti ===&lt;br /&gt;
Základní definicí pověstí je, že vyprávějí o něčem pamětihodném, co se odehrávalo v minulosti. Nejčastěji rozlišujeme mezi historickou a místní pověstí:&lt;br /&gt;
* '''Historická pověst''' se zabývá nějakou konkrétní dějinnou událostí nebo historickou postavou&lt;br /&gt;
* '''Místní pověst''' bývá vázaná na nějakou lokalitu - strom, horu nebo např. hrad&lt;br /&gt;
Hlavní charakteristikou pověsti je, že si ji lidé vyprávějí jako něco '''pravdivého''' nebo alespoň '''pravděpodobného'''. Známý německý folklorista H. Bausinger označil lidovou pověst za '''dějiny viděné zespodu''', očima prostého člověka. Většina pověstí na českém a slovenském území pochází z doby 17. a 18. století a odráží proměny vrcholného feudalismu. V popředí pověstí stojí vždy informační funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Démonologické povídky ===&lt;br /&gt;
Tento žánr tvořil nejrozšířenější a nejbohatší vrstvu tradičního vypravěčského repertoáru. Démonologické povídky vyprávějí nadpřirozených bytostech a úkazech, které jsou však na rozdíl od pohádek '''chápané jako skutečné'''. U démonologických povídek často dochází k synkrezi předkřesťanských představ s pozdějšími křesťanskými motivy. Jejich děj se odehrává nejčastěji v noci nebo na pomezí dne a noci, prostorově jsou zasazeny na zvláštní, většinou hraniční místa. Démonologické povídky nejčastěji dělíme na 3 typy:&lt;br /&gt;
* Pověsti o démonických bytostech - divoženky, víly, ohnivý muž, světlonoši...&lt;br /&gt;
* Pověsti spojené se životem a osudem člověka - o smrti, revenantech...&lt;br /&gt;
* Pověsti o lidech s nadpřirozenými schopnostmi - čarodějnice...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pohádky ===&lt;br /&gt;
Pohádky, lidově nazývané také bajky, jsou nejpopulárnější ze všech forem lidového vyprávění a mimořádný vědecký zájem jim byl věnován již od počátku 19. st. Pohádkami se zabývali sběratelé jako '''Erben''' či '''Dobšinský''' nebo později '''Polívka''' a '''Tille'''. Charakteristickým pro tento žánr je fakt, že vypravěči i posluchači jej '''vnímají jako fikci'''. Lidé v pohádkách v souladu se svými představami nacházeli harmonizovaný život a idealizovaný svět, ve kterém platí sociální a mravní hodnoty, ve které věřili.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pohádkou v užším slova smyslu je pohádka '''čarodějná''', '''fantastická'''. V tomto typu pohádky se stereotypně opakují některé motivy, jako je putování do světa, plnění úkolů, překonávání překážek, zakletí, zaslíbení. Čarodějná pohádka má většinou dvoudílnou nebo třídílnou kompozici a často se v ní opakují symbolická čísla tři nebo sedm. Dále pohádku členíme na '''pohádku realistickou''', které chybí fantastické bytosti či předměty, '''pohádku o zvířatech''' nebo '''legendární pohádku''', která mívá postavy a náměty převzaté z církevní tématiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legenda ===&lt;br /&gt;
Legenda, nebo také legendární pověst, je folklorním žánrem, který do popředí staví náboženské téma. Legendu charakterizuje '''víra v její pravdivost''' a mezi její základní prvky patří náboženské idey, nadpřirozené události, zázraky a další témata a prvky vycházející z populární náboženské (barokní) literatury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mýtus ===&lt;br /&gt;
[[Portál:Světové mytologie|Mýtus]], nebo také báj, vypráví o činech bohů a polobožských hrdinů. Některé mýty se odehrávají v dobách před začátkem dějin člověka. Typickým je mýtus kosmogonický, hovořící o vzniku světa.&amp;lt;ref&amp;gt;LEŠČÁK, SIROVÁTKA. Folklór a folkloristika&amp;lt;/ref&amp;gt; Narozdíl od folklóru je mýtus sakrální záležitostí.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠALANDA, přednáška Světové mytologie.&amp;lt;/ref&amp;gt; Mýtus tedy můžeme označit za posvátné vyprávění, které je (emicky) absolutně pravdivé a jehož aktéři jsou bohové nebo hrdinové. Na rozdíl od nich se obyčejní lidé v mýtech vyskytují v naprosto pasivní oblasti. Mýtus většinou bývá ritualizován - tedy vázán na nějaký konkrétní obřad (rituál).&amp;lt;ref&amp;gt;JANEČEK, Petr. Přednáška ZS 2011/2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psané druhy folkloru ===&lt;br /&gt;
Zájmu folkloristů se těší také psané druhy folkloru, které jsou do jisté míry specifickým folklorním žánrem. Do této kategorie patří například nápisy na domech a na různých částech staveb, nápisy a verše na velikonočních vejcích, náhrobní nápisy a epigrafy nebo listy, především milostné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Krátké slovesné útvary ===&lt;br /&gt;
Mezi krátké slovesné útvary řadíme '''přísloví''', '''pořekadla''', '''pranostiky''', '''hádanky''' a jiné. Tyto folklorní žánry studuje speciální vědní obor, nazývaný '''paremiologie'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přísloví''' jsou žánrem založeným především na biblických motivech, vtipu, rozmarnosti. Velké oblibě se také těší latinská přísloví. Nejdůležitější sbírku přísloví vydal roku 1852 '''F. L. Čelakovský''' pod názvem ''Mudrosloví národu slovanského v příslovích''. V této sbírce dělí přísloví tématicky do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
* O vztahu člověka k práci a k morálním hodnotám&lt;br /&gt;
* O vztahu mezi člověkem a společností&lt;br /&gt;
* O rodinném životě&lt;br /&gt;
* O fyzických a psychických vlastnostech člověka&lt;br /&gt;
Zvláštní skupinu přísloví tvoří '''pranostiky''', které jsou nejčastěji postavené na rolnické práci a vztahu k přírodním jevům a k počasí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Znaky folkloru ==&lt;br /&gt;
Všechny folklorní žánry dohromady spojuje několik aspektů, kterými můžeme folklor definovat. V první řadě je důležitým znakem veškeré folklorní tvorby fakt, že jejím '''nositelem je lid''', tedy sociálně nižší vrstvy venkovského obyvatelstva, které jsou do značné míry nezasažené vysokou kulturou a které tvoří nejkompaktnější vrstvu národa. Ve skutečnosti však existuje také folklor městský, takže bychom neměli folklor omezovat pouze na venkovské obyvatelstvo. Folklor je často považován za '''jev kolektivní''', tvořený lidem. Přesto, je každá folklorní skladba do jisté míry individuální, protože má svého autora a interprety, které ji dotvářejí a proměňují. Charakteristickým rysem však je, že autor časem přechází do '''anonymity''' a dílo přebírá kolektiv. Dalším důležitým aspektem folkloru je jeho '''orálnost''' neboli ústnost. Kulturní prvky jsou tak nejčastěji '''tradované''' z generace na generaci, i když v současnosti se toto kritérium folkloru stává vlivem masových médií relativní. Mezi další nezbytná kritéria folklornosti pak můžeme zařadit jeho '''variabilitu''', '''funkčnost''', '''znakovost''', '''normativnost''', '''typizaci''', '''synkretičnost''' a '''slohovost'''. Právě slohovost pak nejvíce odlišuje lidovou tvorbu od tvorby umělecké, protože na rozdíl od té se v lidové kultuře objevují vedle sebe různé styly, aniž by jeden vylučoval druhý.&amp;lt;ref&amp;gt;TYLLNER. přednáška - materiály k přednášce Pojem folklor, hudební folklor, jeho znaky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Současný folklor ==&lt;br /&gt;
V současnosti můžeme za nositele folklorních tradic označit malé sociální skupiny a lokální společenství. Bohaté folklorní tradice je možné nalézt například v životě studentských skupin (např. při přijímání do studia atd.). Přestože v současné době není folklor svými nositeli velmi uvědomovaný, dochází k vědomému vytváření individuálního vztahu k folklóru, který žije mimo prostředí své původní existence. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento jev je označovaný jako tzv. '''druhá existence folklóru''' nebo také jako '''folklorismus'''. Jako první použil tento pojem německý národopisec '''H. Moser''' roku 1962. Folklorismem jsou označované folklorní prvky vytržené z původního kontextu a prostředí a přenesené do literární, scénické nebo například filmové podoby. ''&amp;quot;Jevy folklorismu se opírají o autentický folklor nebo o lidovou kulturu, avšak vyvíjejí se z nich jevy, které patří do jiného systému - do vysokého umění nebo do masové kultury.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;LEŠČÁK, SIROVÁTKA. Folklór a folkloristika&amp;lt;/ref&amp;gt; První velký boom zažil folklorismus již na [[Zemská jubilejní výstava|Zemské jubilejní výstavě]] roku 1891 a na [[Národopisná výstava českoslovanská|Národopisné výstavě českoslovanské]] v roce 1895, která byla první masovou demonstrací folkloru v nepůvodním prostředí.&amp;lt;ref&amp;gt;TYLLNER. Tradiční hudba - hledání kořenů.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve větší míře se folklorismus začíná objevovat především v druhé polovině 20. století a často nese negativní konotace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Někdy se pak také hovoří o tzv. třetí existenci folkloru a to v případech, kdy se folklor dostane zpět mezi lid. Příkladem třetí existence folklóru může být například kozinovská pověst na Chodsku, která se dočkala své folklorizace prostřednictvím Jiráskova podání, díky němuž se však po čase mohla opět těšit oživení v lidovém podání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesto v souvislosti se současnou společností nemůžeme hovořit jen o folklorismu, protože folklór žije a šíří se i v dnešní době televize, internetu a populární kultury. Nalezneme jej například ''&amp;quot;v podobě soudobých folklórních žánrů, jako jsou nápisy na zdech, latrinálie (nápisy na veřejných toaletách), verše a texty v dětských památnících a dívčích i vojenských zápisnících, novinové pověsti a fámy, řetězové poplašné zprávy (hoaxy) či přeposílané přílohy k e-mailům&amp;quot;''.&amp;lt;ref&amp;gt;JANEČEK, Petr (ed.). ''Folklor atomového věku: Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti.'' Praha, 2011. Str. 8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
TYLLNER, Lubomír. ''Tradiční hudba: Hledání kořenů''. Praha, 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
TYLLNER, Lubomír. ''Tradiční hudba: Hledání kořenů''. Praha, 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura a další zdroje ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>