<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Fonotaktika_d%C4%9Btsk%C3%A9_%C5%99e%C4%8Di</id>
	<title>Fonotaktika dětské řeči - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Fonotaktika_d%C4%9Btsk%C3%A9_%C5%99e%C4%8Di"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fonotaktika_d%C4%9Btsk%C3%A9_%C5%99e%C4%8Di&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-11T18:54:06Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fonotaktika_d%C4%9Btsk%C3%A9_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=5990&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dita Lazárková (lazarkovadita@gmail.com): Založena nová stránka s textem „* pododdíl fonologie * '''kombinatorika jednotek stejné úrovně''' ('''× distribuce''' = jak se jednotky nižší úrovně vyskytuje v jednotkách vyš…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Fonotaktika_d%C4%9Btsk%C3%A9_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=5990&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-09-08T21:49:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „* pododdíl fonologie * &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;kombinatorika jednotek stejné úrovně&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;× distribuce&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; = jak se jednotky nižší úrovně vyskytuje v jednotkách vyš…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;* pododdíl fonologie&lt;br /&gt;
* '''kombinatorika jednotek stejné úrovně''' ('''× distribuce''' = jak se jednotky nižší úrovně vyskytuje v jednotkách vyšších)&lt;br /&gt;
* např. které kombinace nebo pozice hlásek jsou v jazyce zakázané&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* od kdy mluvíme u dětské řeči o fonologii?&lt;br /&gt;
: - dlouho názor, že dokud nejsou slova, nelze mluvit o fonologii&lt;br /&gt;
: - fonologii je možno hledat už i ve žvatlání, bo je i ve významech, vzorcích, pravidelnostech&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* otázka '''mimosystémových prvků''' – u dětské řeči musíme říct, co už bereme jako součást nějaké strukturace, a co je mimosystémové&lt;br /&gt;
* když dítě něco řekne jen jednou a nezopakuje to, je to ještě mimosystémové (jsou třeba '''aspoň tři doklady''')&lt;br /&gt;
* kolem 8 měsíců se začíná univerzalita ztrácet&lt;br /&gt;
* asi v 7 měsících je rozdíl mezi žvatláním anglických a francouzských dětí (více uzavřených slabik a konsonantů × více otevřených slabik a vokálů)&lt;br /&gt;
* kolem 10 měsíců se už odrážejí při žvatlání frekvence vokálů v daném jazyce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''ontogeneze opakuje fylogenezi''' – mechanický rámec řeči vznikal z nějakého pravidelného pohybu čelistí prvních savců při příjmu potravy → složitější pohyby čelistí byly využívány nejdříve k vizuální komunikaci, pak i verbální (pohyby doprovázeny fonací) → základ slabiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Teorie rámce a obsahu slabiky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* studují se chyby v rámcovém uspořádání ('''„spoonerismy“''' – ''svítíčko slunilo'')&lt;br /&gt;
* mění se jen pozice C/C či V/V, ale nemíchá se to&lt;br /&gt;
* např. když dostane dítě úkol vyměnit poslední písmena ve dvou slovech, koreluje tato schopnost s jinými jazykovými schopnostmi&lt;br /&gt;
* výměna kod je jeden z nejtěžších úkolů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== „Druhy dětí“ podle sklonů ve výslovnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* standardní&lt;br /&gt;
* palatální – objevuje se hodně [i], [j]&lt;br /&gt;
* velární&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nejčastější sledovaný jev je '''substituce''' (← artikulační obtížnost)&lt;br /&gt;
* obvyklé substituce:&lt;br /&gt;
: - '''okluze kontinuantů''' – frikativy → explozívy&lt;br /&gt;
: - '''anteriorizace velár''' (psal o tom už Quintilianus v Římě)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* u nemluvňat se počítá s minimální závislostí artikulátorů ve sledech CV (konsonat-vokál), takže v různých jazycích předpokládáme podobné postupy při žvatlání&lt;br /&gt;
* odráží se fonotaktika, mechanické restrikce&lt;br /&gt;
* mluvíme o '''kombinačních preferencích''' v rámci slabiky&lt;br /&gt;
* zjistilo se, že '''labiály''' se nejčastěji pojí '''se středními vokály''', '''koronály s předními''' a '''dorzály se zadními''' (uvádí se až 1:8 – osm slabik takovýchhle, jedna je jiná)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 1941 '''Jakobson''' – ''„Dětská řeč, afázie...“'' – ukazoval „zrcadlový“ vývoj řeči&lt;br /&gt;
: - koronály + [e, i]&lt;br /&gt;
: - labiály + [o, u]&lt;br /&gt;
: - všechny konsonanty s [a]&lt;br /&gt;
: - říkal, že když má vědec nějaký předpoklad, vidí jeho důkazy i tam, kde nejsou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* v tzv. úplných jazycích preference pro CV zůstávají, ale pro VC už ne&lt;br /&gt;
* jsou nějaké preference i z hlediska otevřenosti? – zatím se potvrdilo jen u anglických dětí (v úplných jazycích už se nevyskytuje)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typická fonotaktika dětské řeči ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjednodušování konsonantických shluků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ve žvatlání a v prvních slovech se shluky vůbec nevyskytují&lt;br /&gt;
* většina jazyků žádné konsonantické shluky v rámci slabiky nemá (až 2/3)&lt;br /&gt;
* většinou mizí ten složitější konsonant, někdy ten méně výrazný&lt;br /&gt;
* ''knížka → kíta'', ''uličnice → ulitite'', ''vlak → lat''&lt;br /&gt;
* pokud se shluky objeví, pak na hranicích morfémů (''sponka → ponta'')&lt;br /&gt;
* pro praetury i kody převládají u dětí 3–4× shluky těch konsonantů, které mají stejné místo tvoření&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reduplikace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vyslovování stejného segmentu dvakrát (''mama, dudu, abubus, popože'')&lt;br /&gt;
* dají se sledovat i abstraktní reduplikace, kdy se neopakuje tentýž konsonant, ale třeba jen stejné místo tvoření&lt;br /&gt;
* v úplných jazycích se nevyskytuje, objevují se hluboko pod hranicí náhody&lt;br /&gt;
: ← porozumění opakovaným segmentům je těžší (→ např. jazykolamy)&lt;br /&gt;
: - '''„princip obligatorní kontury“''' – aby nebylo transvokalické opakování konsonantů a transkonsonantické opakování vokálů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Preference ve složitějších skupinách (CVC) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* kolem 1,5 roku přestávají děti reduplikovat, ale začíná se objevovat '''preference sledu labiála–vokál–koronála''' oproti sledu opačnému (např. i v úplném jazyce je ''„pes“'', ale nemá protějšek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tendence zakončovat slova vysokým vokálem ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* × je to spíš kvůli tomu, že v anglické pečovatelštině se hodně slov zakončuje na [i] → dítě napodobuje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Fonotaktika s ohledem na percepci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* děti 3–5 let – jak budou opakovat pseudoslova? – hodnotí se chybovost a pohotovost&lt;br /&gt;
* když tam je třeba neobvyklý shluk konsonantů, vyslovuje se jim to hůř (← teorie prozodické samoorganizace)&lt;br /&gt;
* u sporných případů, kde nelze některou hlásku rozlišit, hádají lidé tu, která je v jazyce častější&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* když dítě neumí [r] a říká [l] – jednoduše substituce, žádný zvláštní termín&lt;br /&gt;
* např. v angličtině je délka suprasegmentální – nerozlišuje význam, slouží např. ke zdůraznění slov&lt;br /&gt;
* děti možná nejdříve používají délku stejně&lt;br /&gt;
* transpozice v rámci jednoho slova = '''metateze''' (''vohýnek → hovýnek'')&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN. &lt;br /&gt;
* Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4) &lt;br /&gt;
* Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&amp;amp;Bacon. (kap. 2, 4, a 8) &lt;br /&gt;
* Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267. &lt;br /&gt;
* Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpět na rozcestník: [[Osvojování_řeči|Osvojování řeči]] | [[Portál:Fonetika|Fonetika]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dita Lazárková (lazarkovadita@gmail.com)</name></author>
		
	</entry>
</feed>