<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Globalizace</id>
	<title>Globalizace - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Globalizace"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Globalizace&amp;action=history"/>
	<updated>2026-06-23T13:20:59Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Globalizace&amp;diff=64363&amp;oldid=prev</id>
		<title>Viktorie.Housova.9 v 7. 3. 2021, 19:33</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Globalizace&amp;diff=64363&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-03-07T19:33:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 7. 3. 2021, 19:33&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l165&quot; &gt;Řádek 165:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 165:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Reference (zdroje)'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Reference (zdroje)'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Giddens, A. ''Sociologie''. Praha, Argo (2013).&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Doporučená literatura'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Globalizace. In ''Envi Wiki online''. Získáno 29. prosince 2020 z &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://www.enviwiki.cz/wiki/Globalizace&amp;lt;/nowiki&amp;gt;.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jeníček, V. ''Globalizace světového hospodářství''. Praha, C. H. Beck (2002). &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Doporučená literatura'''  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bauman, Z. ''Globalizace: důsledky pro člověka''. Praha, Mladá fronta (1999).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bauman, Z. ''Globalizace: důsledky pro člověka''. Praha, Mladá fronta (1999).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Viktorie.Housova.9</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Globalizace&amp;diff=64362&amp;oldid=prev</id>
		<title>Viktorie.Housova.9: Založena nová stránka s textem „'''Vymezení pojmu'''   Globalizace se týká skutečnosti, že '''svět''', v němž žijeme, se stává stále více propojeným. Což znamená že se je…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Globalizace&amp;diff=64362&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-03-07T19:32:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vymezení pojmu&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;   Globalizace se týká skutečnosti, že &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;svět&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, v němž žijeme, se stává stále více propojeným. Což znamená že se je…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Vymezení pojmu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Globalizace se týká skutečnosti, že '''svět''', v němž žijeme, se stává stále více propojeným. Což znamená že se jedinci, skupiny i národy na sobě stávají stále '''více vzájemně závislými'''. V posledních zhruba 30 letech se tempo a intenzita globalizace stává mnohem více překotnou, než jak tomu bylo dříve.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Globalizace. In Envi Wiki online. Získáno 29. prosince 2020 z &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://enviwiki.cz/wiki/Globalizace&amp;lt;/nowiki&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Globalizace je proces, který se děje převážně '''spontánně''' a týká se ve většině případů hospodářských procesů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ekonomika''' je jednou z hlavních hybných sil globalizace. Státy, kterým se daří zapojit do světové ekonomiky, '''rostou rychleji'''. Na druhé straně země, které nejsou schopné se do světové ekonomiky zapojit, '''zaostávají'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Jeníček, V. ''Globalizace světového hospodářství''. Praha, C. H. Beck (2002).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Globalizaci nelze považovat za výhradně pozitivní či negativní proces, přičemž globalizační procesy dopadají na celý svět a jeho různé dimenze. Mezi příklady můžeme zahrnout sociální, kulturní nebo environmentální globalizační dopady.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Historický globální vývoj'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímé počátky procesu globalizace nejsou přímo jasné a nemůžeme zcela přesně definovat, kdy globalizace započala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od 17. do 20. století zakládaly západní země '''kolonie''' v oblastech některých tradičních společnostech. Toto období kolonialismu bylo zásadní pro vývoj společností, jak je známe dnes. Například v oblastech Austrálie a Nového Zélandu převládla nadvláda evropské populace, čímž postupně změnila původní společnosti lovců a sběračů na '''industrializovanou společnost'''. Těmto společnostem se nyní často říká '''rozvinuté společnosti'''. Naopak v oblastech Asie, Afriky a Jižní Ameriky zůstalo převážně obyvatelstvo původní a vyskytuje se v nich mnohem méně průmyslového rozvoje. Tyto země se nyní většinou nazývají '''rozvojové země.'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Giddens, A. ''Sociologie''. Praha, Argo (2013).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjednodušeně se tyto oblasti rozdělovaly na '''globáln'''í '''sever''' a '''globální jih'''. Přičemž Sever je bohatší, industrializovanější a bohatší. Toto rozdělení je ovšem generalizované a postupným rozvojem a industrializací Jihu přestává toto zjednodušené rozdělení platit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tabulka globálního vývoje''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|Období&lt;br /&gt;
|Technologické změny&lt;br /&gt;
|Geografické centrum&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|1&lt;br /&gt;
|pára, textilní průmysl, železo&lt;br /&gt;
|V. Británie, Francie, Belgie&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|2&lt;br /&gt;
|ocel, železnice&lt;br /&gt;
|USA, V. Británie, Německo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|3&lt;br /&gt;
|chemie, energetika, automobily&lt;br /&gt;
|Německo, USA, Švýcarsko, Nizozemí&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|4&lt;br /&gt;
|petrochemie, syntetika, elektronika&lt;br /&gt;
|Japonsko, Švédsko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|5&lt;br /&gt;
|informatika, mikroelektronika, telekomunikace&lt;br /&gt;
|USA, Japonsko, JV Asie&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''První, druhý a třetí svět'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto rozdělení světa se používalo především v druhé polovině 20. století. Některé jeho složky se uchytily, jsou stále aktuální a používají se i ve 21. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Země '''prvního světa''' jsou industrializované státy Evropy, USA, Kanada, Grónsko, Austrálie a Nový Zéland, Jižní Afrika a Japonsko. Tyto společnosti trvají od 18. století dodnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Země '''druhého světa''' se řadily komunistické země (tehdejší Sovětský svaz) a země východní Evropy (Československo, Polsko, NDR a Maďarsko). Tyto společnosti měly centrálně plánované hospodářství, tudíž zde docházelo k minimálnímu soukromému vlastnictví a konkurenčnímu ekonomickému podnikání. Tyto společnosti trvaly od poloviny 20. století do 90. let 20. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za země '''třetího světa''' byly považovány, jak již bylo výše zmíněno, rozvojové země. Tyto společnosti trvají rovněž od 18. století do současnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nově se začal používat pojem '''nově industrializované země''' (NIZ). Tento pojem se začal používat v 70. letech 20. století a používá se do současnosti. Řadí se sem Hongkong, Jižní Korea, Singapur, Tchaj-wan, Brazílie a Mexiko.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jádro, periferie a semiperiferie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle amerického sociologa Immanuela Wallersteina je '''světový systém''' územím propojeným ekonomickými vazbami s danou strukturou a funkcemi. Zjišťuje fungování kapitalistické společnosti a řeší otázky globálních nerovností a ekonomického rozvoje. Odmítá dělení na první, druhý a třetí svět a přichází s tezí, že existuje pouze jeden svět propojený pomocí kapitalistických a ekonomických vztahů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.     '''Jádro''' představuje nejrozvinutější, industrializované a bohaté země.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.     '''Semiperiferie''' je uprostřed pokud jde o blahobyt, s jistým stupněm autonomie a ekonomické diverzity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.     '''Periferie''' je nejchudší, s úzkou ekonomickou základnou v zemědělství a nerostech. Jedná se o zdroj levné pracovní síly pro nadnárodní korporace ze zemí jádra.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato Wallersteinova teorie se snaží vysvětlit, proč je pro některé rozvíjející se země tak těžké zlepšit své postavení a rozšiřuje Marxovu teorii třídního boje na globální rovinu. Periferie má představovat dělnickou třídu, zatímco jádro reprezentuje vykořisťovatelskou kapitalistickou třídu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typy společnosti'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typy společností souvisí s vývojem procesu globalizace a slouží k demonstraci toho, jak moc nebo naopak jak málo se globalizace v jednotlivých typech společností vyskytovala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Lovci a sběrači''' jsou typy společnosti, které se skládají z malých počtů lidí, živí se lovem, rybařením a sběrem rostlin. V tuto chvíli jsou na hranici '''úplného vymizení'''. V tomto typu společnosti se vyskytuje málo nerovností a k rozdílům dochází na základě věku a genderu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zemědělské společnosti''' jsou založeny na malých komunitách bez měst. Živí se zemědělstvím, které je někdy doplňováno lovem a sběračstvím. V tomto typu společnosti se vyskytují větší nerovnosti než mezi lovci a sběrači.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pastevecké společnosti''' jsou založeny na větším počtu jedinců, až po mnoho tisíc. Vyskytují se zde výrazné nerovnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Tradiční společnosti''' nebo civilizace jsou velmi rozsáhlé, některé až do milionu lidí. Na rozdíl od industrializovaných společností jsou ale stále relativně malé. Existují zde města, ve kterých se soustřeďuje obchod a řemeslná výroba. Jsou založeny v zásadě na zemědělství. Mezi třídami dochází k výrazným rozdílům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Faktory přispívající ke globalizaci'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jde především o vývoj pokroku '''informačních technologií''', komunikačních a počítačových technologií podporuje rychlost globalizace. Na základě těchto procesů dochází k lepšímu a jednoduššímu '''propojení celého světa'''. V důsledku rozvoje komunikačních technologií dochází k rozsahu interakce mezi lidmi po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kulturní faktory''' mají v prvé řadě vliv na globalizaci. Jde například o náboženství, komunikační systémy a vládnutí. Například některé náboženské systémy fungovaly jako „brzda“ pro globalizaci a vývoj. Podle Maxe Webera hrála náboženská přesvědčení v tlaku na sociální změnu často mobilizační roli. Velký vliv na kulturní faktory mají hlavně komunikační systémy. Od písma až po internet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Fyzické prostředí''', na které má vliv především vývoj lidské sociální organizace. Toto je patrné především v extrémnějších environmentálních podmínkách, kde musí lidé organizovat svůj způsob života s ohledem na podnebí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ekonomické faktory''' nemají prvořadě buď zemědělský nebo průmyslový základ. Nýbrž dominuje jí stále více nedefinovatelná aktivita, která je jakoby v beztížném stavu. Nový ekonomický kontext je popisován termíny jako postindustriální společnost či informační věk. Vznik společnosti, která je založena na vědění, souvisí s rozvojem široké základny konzumentů, kteří jsou technologicky gramotní a projevují zájem o začleňování moderních technologií do svých každodenních životů. Mnohé ekonomické aspekty dnes fungují prostřednictvím sítí a tím překračují velice jednoduše hranice. Globální trh se rapidně proměňuje, s čímž se staly výrobní praxe pružnějšími a partnerské s jinými firmami jsou nyní samozřejmostí a účast ve světových distribučních sítích nabyla zásadního významu. Nadnárodní korporace se staly jádrem ekonomické globalizace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jazykové propojení světa'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na světě existuje 5000-6000 jazyků, avšak 90 % z těchto jazyků mluví pouze 10 % populace. Globálnímu jazykovému systému nyní dominuje '''12 jazyků'''. Každým z těchto jazyků hovoří více než 100 miliónů mluvčích. Jsou to angličtina, arabština, čínština, francouzština, hindština, japonština, malajština, němčina, portugalština, ruština, svahilština a španělština. Jeden z těchto jazyků se stal '''hypercentrálním''', jedná se o angličtinu, která se stala dominantním světovým jazykem a má přednostní volbu být „druhým jazykem“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Síly produkující globální kulturu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.     '''Televize''', která přivádí americkou a britskou kulturu každý den do domácností po celém světě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.     '''Vznik sjednocené globální ekonomiky a obchodu''', továrny a trhy často přesahují jednotlivé země i kontinenty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.     '''Globální občanství''', které je typické například pro management velkých korporací, který tráví hodně času cestováním a ztotožňuje se spíše s globální kosmopolitní kulturou více než s kulturou svého národa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.     '''Množství mezinárodních organizací včetně OSN''', mezinárodní organizace práce a zdravotnictví a další globální finanční instituce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.     '''Elektronické komunikace''' jako například telefon, fax, elektronická pošta, internet a další, které jsou schopné zprostředkovat okamžitou komunikaci téměř s libovolnou částí planety a je každodenní součástí obchodního života&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dopady globalizace'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Industrializované a rozvíjející se společnosti se vyvíjely ruku v ruce a dnes jsou na sebe '''vázány''' více než kdy v minulosti. Industrializované společnosti jsou často '''závislé''' na surovinách a výrobcích z rozvojových zemí. Abychom mohli pochopit '''industrializovaný řád''', musíme pochopit jeho pozadí v rozvojových zemích, ve kterých žije mnohem větší procento populace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kulturní mapa světa''' se velmi rychle mění v důsledku rozvíjející se ekonomie, která začíná směřovat k jedné jednotné '''celosvětové ekonomice''' v důsledku obchodování napříč celým světem a hledáním různých nových ekonomických příležitostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kultury, které '''žijí mimo''', je stále '''těžší''' existovat. Na Zemi je již málo míst, kam se nedostane rozhlas, televize, počítače či letecká doprava. V minulé generaci ještě existovaly kmeny, které byly zcela oddělené okolnímu světu, ovšem dnes tyto kmeny používají například zápalky z USA či oblečení vyrobené v Guatemale a berou léky z Německa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference (zdroje)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Giddens, A. ''Sociologie''. Praha, Argo (2013).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Globalizace. In ''Envi Wiki online''. Získáno 29. prosince 2020 z &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://www.enviwiki.cz/wiki/Globalizace&amp;lt;/nowiki&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeníček, V. ''Globalizace světového hospodářství''. Praha, C. H. Beck (2002). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Doporučená literatura''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bauman, Z. ''Globalizace: důsledky pro člověka''. Praha, Mladá fronta (1999). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beck, U. ''Co je to globalizace? Omyly a odpovědi''. Praha, Sociologická řada (2007).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eichler, J. ''Mezinárodní bezpečnost v době globalizace''. Praha, Portál (2009).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hobsbawm, E. ''Globalizace, demokracie a terorismus''. Praha, Academia (2009).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezřický V. ''Globalizace.'' Praha, Portál (2003).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Norberg, J. ''Globalizace''. Praha, Alfa Publishing (2006).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pichanič, M. ''Mezinárodní management a globalizace''. Praha, C. H. Beck (2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
sociologie, globalizace, hospodářství, vývoj, Giddens&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kategorie'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sociologie | Obecná sociologie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Viktorie.Housova.9</name></author>
		
	</entry>
</feed>