<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie</id>
	<title>Héliopolská kosmogonie - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-15T19:26:14Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=38863&amp;oldid=prev</id>
		<title>Ondrej.Novak v 1. 11. 2016, 16:31</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=38863&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-11-01T16:31:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 11. 2016, 16:31&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Héliopolská kosmogonie''' je zřejmě nejznámější a v samotném Egyptě asi nejrozšířenější kosmogonie. Svůj název získala od města [[Héliopolis|Héliopole]] (egyptsky Iunu), tradičního kultovního centra slunečního boha, a to v jeho různých podobách. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Héliopolská kosmogonie''' je zřejmě nejznámější a v samotném Egyptě asi nejrozšířenější kosmogonie. Svůj název získala od města [[Héliopolis|Héliopole]] (egyptsky Iunu), tradičního kultovního centra slunečního boha, a to v jeho různých podobách.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{?}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Souvislý text héliopolské kosmogonie se nedochoval, motivy tohoto konceptu nalezneme ovšem už v nejstarším souboru egyptských náboženských textů, [[Texty pyramid|Textech pyramid]], musí tedy jít o náboženské představy pocházející minimálně ze [[Stará říše|Staré říše]], velmi pravděpodobně však ještě mnohem starší. Tato kosmogonie byla populární až do pozdních období egyptských dějin, a jiná náboženská centra z ní nezřídka přejímala různé prvky.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Souvislý text héliopolské kosmogonie se nedochoval, motivy tohoto konceptu nalezneme ovšem už v nejstarším souboru egyptských náboženských textů, [[Texty pyramid|Textech pyramid]], musí tedy jít o náboženské představy pocházející minimálně ze [[Stará říše|Staré říše]], velmi pravděpodobně však ještě mnohem starší. Tato kosmogonie byla populární až do pozdních období egyptských dějin, a jiná náboženská centra z ní nezřídka přejímala různé prvky.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{?}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Počátek světa ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Počátek světa ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle této verze stvoření světa byl na počátku, podobně jako v dalších kosmogoniích, temný a nehybný praoceán Nu či [[Nun]]. Z této beztvaré vodní masy pak vystoupil prvotní pahorek benben, jehož název zřejmě souvisí se staroegyptským slovem weben, které znamená „zářit“. Kámen benben, který měl představovat tento pahorek, byl v Héliopoli uctíván jako významný kultovní předmět.&amp;lt;ref&amp;gt;Loo Van, A.; Bruwier, M. 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle této verze stvoření světa byl na počátku, podobně jako v dalších kosmogoniích, temný a nehybný praoceán Nu či [[Nun]]. Z této beztvaré vodní masy pak vystoupil prvotní pahorek benben, jehož název zřejmě souvisí se staroegyptským slovem weben, které znamená „zářit“. Kámen benben, který měl představovat tento pahorek, byl v Héliopoli uctíván jako významný kultovní předmět.&amp;lt;ref&amp;gt;Loo Van, A.; Bruwier, M. 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Atum ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Atum ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na prvotním pahorku se následně objevil sluneční bůh [[Atum]], který ovšem dle některých verzích už od prvopočátku existoval v Nunu v podobě hada, případně je ztotožňován přímo s pahorkem benben. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Janák 2009, 89 - 97.&amp;lt;/ref&amp;gt;Atum se v této kosmogonii objevuje jako prvotní božstvo, které následně stvoří všechno ostatní. Tomu napovídá i jeho jméno, odvozené od egyptského slova tem, které může znamenat „být celý“, „dokončený“, nebo „všechno“, stejně tak ale může mít význam „přestat“ nebo „zanikat“. Tento bůh tedy již svým jménem vyjadřuje to, že stál na počátku světa, kdy ještě nic neexistovalo, zároveň ale vyjadřuje možnost z této nicoty všechno stvořit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na prvotním pahorku se následně objevil sluneční bůh [[Atum]], který ovšem dle některých verzích už od prvopočátku existoval v Nunu v podobě hada, případně je ztotožňován přímo s pahorkem benben. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Janák 2009, 89 - 97.&amp;lt;/ref&amp;gt;Atum se v této kosmogonii objevuje jako prvotní božstvo, které následně stvoří všechno ostatní. Tomu napovídá i jeho jméno, odvozené od egyptského slova tem, které může znamenat „být celý“, „dokončený“, nebo „všechno“, stejně tak ale může mít význam „přestat“ nebo „zanikat“. Tento bůh tedy již svým jménem vyjadřuje to, že stál na počátku světa, kdy ještě nic neexistovalo, zároveň ale vyjadřuje možnost z této nicoty všechno stvořit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Šu a Tefnut ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Šu a Tefnut ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum následně oplodnil sám sebe, podle některých verzí tím, že spolkl své semeno a posléze zrodil božská dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]].&amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Šua měl Atum svořit tak, že je vykašlal, a Tefnut měl vyplivnout.&amp;lt;ref&amp;gt; Např. PT 600, CT 77.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o slovní hříčky se slovesy „kašlat“ (išeš) a „plivat“ (tef) – jde o prvek v egyptském myšlení celkem častý, kdy jsou vytvářeny třeba i celé (nejen) mytologické koncepty na základě zvukové podobnosti slov. Šu představuje vzduch, světlo a prostor, a Tefnut temnotu a vlhkost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Wilkinson 2003 : 129, 183. &amp;lt;/ref&amp;gt; Jelikož se jedná o první stvořený pár, symbolizují tato božstva také dualitu – mohou tedy představovat různé protiklady, jako například den a noc, včerejšek a zítřek, východ a západ atp.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Janák 2005: 171 - 172.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých lokálních verzích je první dvojice bohů odlišná, tak například v Abydu se namísto Tefnut v tomto mýtu objevuje žabí bohyně [[Heket]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Erman 1934.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle některých verzí (zmínky o tomto mýtu nalezneme například v určitých říkání [[Texty rakví|Textů rakví]] &amp;lt;ref&amp;gt;Např.  CT 76, 77. &amp;lt;/ref&amp;gt; )se Šu a Tefnut krátce po svém stvoření ztratili ve vodách Nunu. Atum následně vyslal své oko, aby je přivedlo zpět, což také učinilo, ale po jeho návratu s oběma božstvy se ukázalo, že Atum si mezitím stvořil nové oko. Původní oko se rozplakalo (rem) a z těchto slz (remu) vznikli lidé (remeč) – opět zde vidíme mýtus, ve kterém hraje klíčovou roli zvuková podoba slov. Nakonec bylo ale původní oko proměněno v uraeus, tedy kobru, která se nachází na Atumově čele a ochraňuje jej svou mocí. Příběh o zmizení a znovuobjevení slunečního oka je etiologickým mýtem o střídání dne a noci, a také o slunci a měsíci, kdy první oko symbolizuje slunce, které zmizí v temnotách praoceánu, a je stvořeno oko nové, tedy měsíc, aby se svět znovu nepropadl do počáteční temnoty. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum následně oplodnil sám sebe, podle některých verzí tím, že spolkl své semeno a posléze zrodil božská dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]].&amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Šua měl Atum svořit tak, že je vykašlal, a Tefnut měl vyplivnout.&amp;lt;ref&amp;gt; Např. PT 600, CT 77.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o slovní hříčky se slovesy „kašlat“ (išeš) a „plivat“ (tef) – jde o prvek v egyptském myšlení celkem častý, kdy jsou vytvářeny třeba i celé (nejen) mytologické koncepty na základě zvukové podobnosti slov. Šu představuje vzduch, světlo a prostor, a Tefnut temnotu a vlhkost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Wilkinson 2003 : 129, 183. &amp;lt;/ref&amp;gt; Jelikož se jedná o první stvořený pár, symbolizují tato božstva také dualitu – mohou tedy představovat různé protiklady, jako například den a noc, včerejšek a zítřek, východ a západ atp.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Janák 2005: 171 - 172.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých lokálních verzích je první dvojice bohů odlišná, tak například v Abydu se namísto Tefnut v tomto mýtu objevuje žabí bohyně [[Heket]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Erman 1934.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle některých verzí (zmínky o tomto mýtu nalezneme například v určitých říkání [[Texty rakví|Textů rakví]] &amp;lt;ref&amp;gt;Např.  CT 76, 77. &amp;lt;/ref&amp;gt; )se Šu a Tefnut krátce po svém stvoření ztratili ve vodách Nunu. Atum následně vyslal své oko, aby je přivedlo zpět, což také učinilo, ale po jeho návratu s oběma božstvy se ukázalo, že Atum si mezitím stvořil nové oko. Původní oko se rozplakalo (rem) a z těchto slz (remu) vznikli lidé (remeč) – opět zde vidíme mýtus, ve kterém hraje klíčovou roli zvuková podoba slov. Nakonec bylo ale původní oko proměněno v uraeus, tedy kobru, která se nachází na Atumově čele a ochraňuje jej svou mocí. Příběh o zmizení a znovuobjevení slunečního oka je etiologickým mýtem o střídání dne a noci, a také o slunci a měsíci, kdy první oko symbolizuje slunce, které zmizí v temnotách praoceánu, a je stvořeno oko nové, tedy měsíc, aby se svět znovu nepropadl do počáteční temnoty. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Geb a Nut ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Geb a Nut ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Potomky prvotního páru byla další božská dvojice, a to [[Geb]] a [[Nut]]. Geb symbolizuje zemi, zatímco Nut nebesa. Geb bývá tedy spojován s půdou, kovy a například také plazy, a objevuje se také ve spojitosti s královským úřadem. I když se ovšem jedná o personifikaci země, nikdy nebyl spojován s hojností nebo úrodou. Nut je naopak personifikací oblohy, která se klene od jednoho obzoru k druhému, po jejímž těle putují hvězdy a která také ráno vždy rodí slunečního boha, zatímco večer jej polyká. Často vystupuje jako matka různých božstev nebo egyptského krále, a také jako bohyně zajišťující znovuzrození a otevírající nebeské brány. V hrobkách tak Nut velmi často představoval sarkofág nebo rakev.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Původně ovšem byla nebesa a země spojena, Geb a Nut totiž byli tak těsně propleteni, že Nut nemohla porodit a pohlcovala své potomky. Aby tento stav netrval navěky, bůh Šu se vklínil mezi Geba a Nut, tedy mezi nebe a zemi, a ti tak byli odděleni – teprve tehdy se vlastně Nut stává nebeskou klenbou a Geb zemí.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Potomky prvotního páru byla další božská dvojice, a to [[Geb]] a [[Nut]]. Geb symbolizuje zemi, zatímco Nut nebesa. Geb bývá tedy spojován s půdou, kovy a například také plazy, a objevuje se také ve spojitosti s královským úřadem. I když se ovšem jedná o personifikaci země, nikdy nebyl spojován s hojností nebo úrodou. Nut je naopak personifikací oblohy, která se klene od jednoho obzoru k druhému, po jejímž těle putují hvězdy a která také ráno vždy rodí slunečního boha, zatímco večer jej polyká. Často vystupuje jako matka různých božstev nebo egyptského krále, a také jako bohyně zajišťující znovuzrození a otevírající nebeské brány. V hrobkách tak Nut velmi často představoval sarkofág nebo rakev.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Původně ovšem byla nebesa a země spojena, Geb a Nut totiž byli tak těsně propleteni, že Nut nemohla porodit a pohlcovala své potomky. Aby tento stav netrval navěky, bůh Šu se vklínil mezi Geba a Nut, tedy mezi nebe a zemi, a ti tak byli odděleni – teprve tehdy se vlastně Nut stává nebeskou klenbou a Geb zemí.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Devatero ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Devatero ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Potomci Geba a Nuty pak byli [[Usir]], [[Sutech]], [[Eset]], [[Nebthet]] a [[Hor Velký]] (jedná se o jinou formu, případně i o jiné božstvo, než je [[Hor]], syn Usira a Eset). Usir představoval řád, obnovu, vzkříšení a také úrodnost a zemi. Sutech představoval naopak nepokoje a zmatek, s „chaosem“ ([[isfet]]) byl však spojován až v pozdějších obdobích, ve starším podání zosobňoval spíše odvrácenou stranu řádu [[maat]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, neboť podle egyptských představ muselo vše občas z řádného uspořádání vystoupit, aby svět fungoval tak, jak měl, a mohl se opět do spořádaného stavu vrátit. Hor Velký byl spjat s nebesy, sluncem a měsícem. Eset byla spojována jak s ochranou života, tak zemřelých, stejně jako královského úřadu, neboť každý egyptský panovník byl vtělením Hora. Významná byla její magická moc, související mj. také s léčením. Přestože Nebthet představovala Esetin protiklad, tedy např. noc a západ, obě byly spojovány se vzkříšením, neboť se podílely na vzkříšení Usira poté, co byl zavražděn Sutechem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Atum, Šu, Tefnut, Geb, Nut, Usir, Sutech, Eset a Nebthet bývají v egyptské mytologii označováni jako '''Devatero''' (pesedžet). Opět se zde objevuje důležitost pojmenování, neboť sluneční bůh nejenže celé Devatero tvoří, ale také každého jeho člena pojmenovává.&amp;lt;ref&amp;gt;Např. BD 17.&amp;lt;/ref&amp;gt;Devatero zastupuje vlastně celý svět, a to jak proto, že symbolizuje jeho jednotlivé sféry, tak také díky svému počtu, neboť trojka se v egyptském pojetí používala pro vyjádření plurálu, 3x3 tedy symbolizovalo velké množství, nebo úplnost. Devět bohů z Héliopole je také označováno jako Velké Devatero (pesedžet weret), objevují se ale i devatera další – např. Malé Devatero, v němže vyskytují například [[Thovt]], [[Anup]] a Hor&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;, Obě Devatera, někdy ale také např. Sedm Devater.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Potomci Geba a Nuty pak byli [[Usir]], [[Sutech]], [[Eset]], [[Nebthet]] a [[Hor Velký]] (jedná se o jinou formu, případně i o jiné božstvo, než je [[Hor]], syn Usira a Eset). Usir představoval řád, obnovu, vzkříšení a také úrodnost a zemi. Sutech představoval naopak nepokoje a zmatek, s „chaosem“ ([[isfet]]) byl však spojován až v pozdějších obdobích, ve starším podání zosobňoval spíše odvrácenou stranu řádu [[maat]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, neboť podle egyptských představ muselo vše občas z řádného uspořádání vystoupit, aby svět fungoval tak, jak měl, a mohl se opět do spořádaného stavu vrátit. Hor Velký byl spjat s nebesy, sluncem a měsícem. Eset byla spojována jak s ochranou života, tak zemřelých, stejně jako královského úřadu, neboť každý egyptský panovník byl vtělením Hora. Významná byla její magická moc, související mj. také s léčením. Přestože Nebthet představovala Esetin protiklad, tedy např. noc a západ, obě byly spojovány se vzkříšením, neboť se podílely na vzkříšení Usira poté, co byl zavražděn Sutechem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Atum, Šu, Tefnut, Geb, Nut, Usir, Sutech, Eset a Nebthet bývají v egyptské mytologii označováni jako '''Devatero''' (pesedžet). Opět se zde objevuje důležitost pojmenování, neboť sluneční bůh nejenže celé Devatero tvoří, ale také každého jeho člena pojmenovává.&amp;lt;ref&amp;gt;Např. BD 17.&amp;lt;/ref&amp;gt;Devatero zastupuje vlastně celý svět, a to jak proto, že symbolizuje jeho jednotlivé sféry, tak také díky svému počtu, neboť trojka se v egyptském pojetí používala pro vyjádření plurálu, 3x3 tedy symbolizovalo velké množství, nebo úplnost. Devět bohů z Héliopole je také označováno jako Velké Devatero (pesedžet weret), objevují se ale i devatera další – např. Malé Devatero, v němže vyskytují například [[Thovt]], [[Anup]] a Hor&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;, Obě Devatera, někdy ale také např. Sedm Devater.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Reference ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Reference ===&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Literatura ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Literatura ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Allen, J. P., 1988 : &amp;quot;Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts&amp;quot;New Haven(Conn.): Yale University.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Baines, J., Lesko, L.H., Silverman D.P., Shafer, B. E.2009 : &amp;quot;Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Erman, Adolf 1934 : &amp;quot;Die Religion der Ägypter: ihr Werden und Vergehen in vier Jahrtausenden&amp;quot;, Berlin: Gruyter.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Kniha mrtvých(Naville, E. 1886 &amp;quot;Das aegyptische Todtenbuch der 18. bis 20. Dynastie&amp;quot;, Berlin: Verlag von A. Asher).&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Lesko, L. H. Ancient Egyptian cosmogonies and cosmology. In Baines, John, Leonard H. Lesko, and David P. Silverman, Religion in ancient Egypt: gods, myths, and personal practice, 88-122. Ithaca NY; London: Cornell University Press; Routledge.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Loo Van, A.; Bruwier, M.2010 :&amp;quot;Heliopolis&amp;quot; Brussels: Fonds Mercator.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Texty rakví(Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin texts, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press).&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Tolmatcheva, E. G : 2003. A reconsideration of the Benu-bird in Egyptian cosmogony. In Hawass, Zahi and Lyla Pinch Brock (eds), Egyptology at the dawn of the twenty-first century: proceedings of the Eighth International Congress of Egyptologists, Cairo, 2000 2, 522-526. Cairo; New York: American University in Cairo Press.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Velde, H. te 1984. Relations and conflicts between Egyptian gods, particularly in the divine ennead of Heliopolis. In Kippenberg, H. G. (ed.), Struggles of gods: papers of the Groningen work group for the study of the history of religions, 239-257. Berlin: Mouton.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Wilkinson, Richard H. 2003 :&amp;quot;The complete gods and goddesses of ancient Egypt&amp;quot;, London: Thames and Hudson.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Allen, J. P., 1988 : &amp;quot;Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts&amp;quot;New Haven(Conn.): Yale University.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Baines, J., Lesko, L.H., Silverman D.P., Shafer, B. E.2009 : &amp;quot;Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Erman, Adolf 1934 : &amp;quot;Die Religion der Ägypter: ihr Werden und Vergehen in vier Jahrtausenden&amp;quot;, Berlin: Gruyter.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Kniha mrtvých(Naville, E. 1886 &amp;quot;Das aegyptische Todtenbuch der 18. bis 20. Dynastie&amp;quot;, Berlin: Verlag von A. Asher).&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Lesko, L. H. Ancient Egyptian cosmogonies and cosmology. In Baines, John, Leonard H. Lesko, and David P. Silverman, Religion in ancient Egypt: gods, myths, and personal practice, 88-122. Ithaca NY; London: Cornell University Press; Routledge.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Loo Van, A.; Bruwier, M.2010 :&amp;quot;Heliopolis&amp;quot; Brussels: Fonds Mercator.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Texty rakví(Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin texts, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press).&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Tolmatcheva, E. G : 2003. A reconsideration of the Benu-bird in Egyptian cosmogony. In Hawass, Zahi and Lyla Pinch Brock (eds), Egyptology at the dawn of the twenty-first century: proceedings of the Eighth International Congress of Egyptologists, Cairo, 2000 2, 522-526. Cairo; New York: American University in Cairo Press.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Velde, H. te 1984. Relations and conflicts between Egyptian gods, particularly in the divine ennead of Heliopolis. In Kippenberg, H. G. (ed.), Struggles of gods: papers of the Groningen work group for the study of the history of religions, 239-257. Berlin: Mouton.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* &lt;/ins&gt;Wilkinson, Richard H. 2003 :&amp;quot;The complete gods and goddesses of ancient Egypt&amp;quot;, London: Thames and Hudson.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Stvoření světa (Egypt)]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Stvoření světa (Egypt)]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Ondrej.Novak</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=17708&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 23. 2. 2015, 11:36</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=17708&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-23T11:36:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 2. 2015, 11:36&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l4&quot; &gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Počátek světa ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Počátek světa ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle této verze stvoření světa byl na počátku, podobně jako v dalších kosmogoniích, temný a nehybný praoceán Nu či [[Nun]]. Z této beztvaré vodní masy pak vystoupil prvotní pahorek benben, jehož název zřejmě souvisí se staroegyptským slovem weben, které znamená „zářit“. Kámen benben, který měl představovat tento pahorek, byl v Héliopoli uctíván jako významný kultovní předmět.&amp;lt;ref&amp;gt;Loo Van, A.; Bruwier, M.2010 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;:&amp;quot;Heliopolis&amp;quot; Brussels: Fonds Mercator&lt;/del&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle této verze stvoření světa byl na počátku, podobně jako v dalších kosmogoniích, temný a nehybný praoceán Nu či [[Nun]]. Z této beztvaré vodní masy pak vystoupil prvotní pahorek benben, jehož název zřejmě souvisí se staroegyptským slovem weben, které znamená „zářit“. Kámen benben, který měl představovat tento pahorek, byl v Héliopoli uctíván jako významný kultovní předmět.&amp;lt;ref&amp;gt;Loo Van, A.; Bruwier, M. 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Atum ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Atum ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na prvotním pahorku se následně objevil sluneční bůh [[Atum]], který ovšem dle některých verzích už od prvopočátku existoval v Nunu v podobě hada, případně je ztotožňován přímo s pahorkem benben. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Janák&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, J.: &lt;/del&gt;2009 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Praha : Oikoymenh&lt;/del&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;Atum se v této kosmogonii objevuje jako prvotní božstvo, které následně stvoří všechno ostatní. Tomu napovídá i jeho jméno, odvozené od egyptského slova tem, které může znamenat „být celý“, „dokončený“, nebo „všechno“, stejně tak ale může mít význam „přestat“ nebo „zanikat“. Tento bůh tedy již svým jménem vyjadřuje to, že stál na počátku světa, kdy ještě nic neexistovalo, zároveň ale vyjadřuje možnost z této nicoty všechno stvořit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na prvotním pahorku se následně objevil sluneční bůh [[Atum]], který ovšem dle některých verzích už od prvopočátku existoval v Nunu v podobě hada, případně je ztotožňován přímo s pahorkem benben. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Janák 2009, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;89 - 97&lt;/ins&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;Atum se v této kosmogonii objevuje jako prvotní božstvo, které následně stvoří všechno ostatní. Tomu napovídá i jeho jméno, odvozené od egyptského slova tem, které může znamenat „být celý“, „dokončený“, nebo „všechno“, stejně tak ale může mít význam „přestat“ nebo „zanikat“. Tento bůh tedy již svým jménem vyjadřuje to, že stál na počátku světa, kdy ještě nic neexistovalo, zároveň ale vyjadřuje možnost z této nicoty všechno stvořit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Šu a Tefnut ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Šu a Tefnut ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum následně oplodnil sám sebe, podle některých verzí tím, že spolkl své semeno a posléze zrodil božská dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]].&amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung, 1248a - 1249d)&lt;/del&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Šua měl Atum svořit tak, že je vykašlal, a Tefnut měl vyplivnout.&amp;lt;ref&amp;gt; Např. PT 600 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1652a - 1659b); &lt;/del&gt;CT 77 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin text, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press)&lt;/del&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o slovní hříčky se slovesy „kašlat“ (išeš) a „plivat“ (tef) – jde o prvek v egyptském myšlení celkem častý, kdy jsou vytvářeny třeba i celé (nejen) mytologické koncepty na základě zvukové podobnosti slov. Šu představuje vzduch, světlo a prostor, a Tefnut temnotu a vlhkost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Wilkinson&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, Richard H. &lt;/del&gt;2003 :&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;quot;The complete gods and goddesses of ancient Egypt&amp;quot;&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;London: Thames and Hudson&lt;/del&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jelikož se jedná o první stvořený pár, symbolizují tato božstva také dualitu – mohou tedy představovat různé protiklady, jako například den a noc, včerejšek a zítřek, východ a západ atp.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Janák&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, J. &lt;/del&gt;2005: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vyd. Praha: Libri&lt;/del&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých lokálních verzích je první dvojice bohů odlišná, tak například v Abydu se namísto Tefnut v tomto mýtu objevuje žabí bohyně [[Heket]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Erman&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, Adolf &lt;/del&gt;1934 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;: &amp;quot;Die Religion der Ägypter: ihr Werden und Vergehen in vier Jahrtausenden&amp;quot;, Berlin: Gruyter&lt;/del&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle některých verzí (zmínky o tomto mýtu nalezneme například v určitých říkání [[Texty rakví|Textů rakví]] &amp;lt;ref&amp;gt;Např.  CT 76, 77 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin texts, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press)&lt;/del&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; )se Šu a Tefnut krátce po svém stvoření ztratili ve vodách Nunu. Atum následně vyslal své oko, aby je přivedlo zpět, což také učinilo, ale po jeho návratu s oběma božstvy se ukázalo, že Atum si mezitím stvořil nové oko. Původní oko se rozplakalo (rem) a z těchto slz (remu) vznikli lidé (remeč) – opět zde vidíme mýtus, ve kterém hraje klíčovou roli zvuková podoba slov. Nakonec bylo ale původní oko proměněno v uraeus, tedy kobru, která se nachází na Atumově čele a ochraňuje jej svou mocí. Příběh o zmizení a znovuobjevení slunečního oka je etiologickým mýtem o střídání dne a noci, a také o slunci a měsíci, kdy první oko symbolizuje slunce, které zmizí v temnotách praoceánu, a je stvořeno oko nové, tedy měsíc, aby se svět znovu nepropadl do počáteční temnoty. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, J.: &lt;/del&gt;2012 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh&lt;/del&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum následně oplodnil sám sebe, podle některých verzí tím, že spolkl své semeno a posléze zrodil božská dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]].&amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Šua měl Atum svořit tak, že je vykašlal, a Tefnut měl vyplivnout.&amp;lt;ref&amp;gt; Např. PT 600, CT 77.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o slovní hříčky se slovesy „kašlat“ (išeš) a „plivat“ (tef) – jde o prvek v egyptském myšlení celkem častý, kdy jsou vytvářeny třeba i celé (nejen) mytologické koncepty na základě zvukové podobnosti slov. Šu představuje vzduch, světlo a prostor, a Tefnut temnotu a vlhkost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Wilkinson 2003 : &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;129&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;183&lt;/ins&gt;. &amp;lt;/ref&amp;gt; Jelikož se jedná o první stvořený pár, symbolizují tato božstva také dualitu – mohou tedy představovat různé protiklady, jako například den a noc, včerejšek a zítřek, východ a západ atp.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Janák 2005: &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;171 - 172&lt;/ins&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých lokálních verzích je první dvojice bohů odlišná, tak například v Abydu se namísto Tefnut v tomto mýtu objevuje žabí bohyně [[Heket]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Erman 1934&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle některých verzí (zmínky o tomto mýtu nalezneme například v určitých říkání [[Texty rakví|Textů rakví]] &amp;lt;ref&amp;gt;Např.  CT 76, 77&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. &lt;/ins&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; )se Šu a Tefnut krátce po svém stvoření ztratili ve vodách Nunu. Atum následně vyslal své oko, aby je přivedlo zpět, což také učinilo, ale po jeho návratu s oběma božstvy se ukázalo, že Atum si mezitím stvořil nové oko. Původní oko se rozplakalo (rem) a z těchto slz (remu) vznikli lidé (remeč) – opět zde vidíme mýtus, ve kterém hraje klíčovou roli zvuková podoba slov. Nakonec bylo ale původní oko proměněno v uraeus, tedy kobru, která se nachází na Atumově čele a ochraňuje jej svou mocí. Příběh o zmizení a znovuobjevení slunečního oka je etiologickým mýtem o střídání dne a noci, a také o slunci a měsíci, kdy první oko symbolizuje slunce, které zmizí v temnotách praoceánu, a je stvořeno oko nové, tedy měsíc, aby se svět znovu nepropadl do počáteční temnoty. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Geb a Nut ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Geb a Nut ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l16&quot; &gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Devatero ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Devatero ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Potomci Geba a Nuty pak byli [[Usir]], [[Sutech]], [[Eset]], [[Nebthet]] a [[Hor Velký]] (jedná se o jinou formu, případně i o jiné božstvo, než je [[Hor]], syn Usira a Eset). Usir představoval řád, obnovu, vzkříšení a také úrodnost a zemi. Sutech představoval naopak nepokoje a zmatek, s „chaosem“ ([[isfet]]) byl však spojován až v pozdějších obdobích, ve starším podání zosobňoval spíše odvrácenou stranu řádu [[maat]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, neboť podle egyptských představ muselo vše občas z řádného uspořádání vystoupit, aby svět fungoval tak, jak měl, a mohl se opět do spořádaného stavu vrátit. Hor Velký byl spjat s nebesy, sluncem a měsícem. Eset byla spojována jak s ochranou života, tak zemřelých, stejně jako královského úřadu, neboť každý egyptský panovník byl vtělením Hora. Významná byla její magická moc, související mj. také s léčením. Přestože Nebthet představovala Esetin protiklad, tedy např. noc a západ, obě byly spojovány se vzkříšením, neboť se podílely na vzkříšení Usira poté, co byl zavražděn Sutechem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Atum, Šu, Tefnut, Geb, Nut, Usir, Sutech, Eset a Nebthet bývají v egyptské mytologii označováni jako '''Devatero''' (pesedžet). Opět se zde objevuje důležitost pojmenování, neboť sluneční bůh nejenže celé Devatero tvoří, ale také každého jeho člena pojmenovává.&amp;lt;ref&amp;gt;Např. BD 17 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Naville, E. 1886 &amp;quot;Das aegyptische Todtenbuch der 18. bis 20. Dynastie&amp;quot;, Berlin: Verlag von A. Asher)&lt;/del&gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;Devatero zastupuje vlastně celý svět, a to jak proto, že symbolizuje jeho jednotlivé sféry, tak také díky svému počtu, neboť trojka se v egyptském pojetí používala pro vyjádření plurálu, 3x3 tedy symbolizovalo velké množství, nebo úplnost. Devět bohů z Héliopole je také označováno jako Velké Devatero (pesedžet weret), objevují se ale i devatera další – např. Malé Devatero, v němže vyskytují například [[Thovt]], [[Anup]] a Hor&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;, Obě Devatera, někdy ale také např. Sedm Devater.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Potomci Geba a Nuty pak byli [[Usir]], [[Sutech]], [[Eset]], [[Nebthet]] a [[Hor Velký]] (jedná se o jinou formu, případně i o jiné božstvo, než je [[Hor]], syn Usira a Eset). Usir představoval řád, obnovu, vzkříšení a také úrodnost a zemi. Sutech představoval naopak nepokoje a zmatek, s „chaosem“ ([[isfet]]) byl však spojován až v pozdějších obdobích, ve starším podání zosobňoval spíše odvrácenou stranu řádu [[maat]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, neboť podle egyptských představ muselo vše občas z řádného uspořádání vystoupit, aby svět fungoval tak, jak měl, a mohl se opět do spořádaného stavu vrátit. Hor Velký byl spjat s nebesy, sluncem a měsícem. Eset byla spojována jak s ochranou života, tak zemřelých, stejně jako královského úřadu, neboť každý egyptský panovník byl vtělením Hora. Významná byla její magická moc, související mj. také s léčením. Přestože Nebthet představovala Esetin protiklad, tedy např. noc a západ, obě byly spojovány se vzkříšením, neboť se podílely na vzkříšení Usira poté, co byl zavražděn Sutechem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Atum, Šu, Tefnut, Geb, Nut, Usir, Sutech, Eset a Nebthet bývají v egyptské mytologii označováni jako '''Devatero''' (pesedžet). Opět se zde objevuje důležitost pojmenování, neboť sluneční bůh nejenže celé Devatero tvoří, ale také každého jeho člena pojmenovává.&amp;lt;ref&amp;gt;Např. BD 17.&amp;lt;/ref&amp;gt;Devatero zastupuje vlastně celý svět, a to jak proto, že symbolizuje jeho jednotlivé sféry, tak také díky svému počtu, neboť trojka se v egyptském pojetí používala pro vyjádření plurálu, 3x3 tedy symbolizovalo velké množství, nebo úplnost. Devět bohů z Héliopole je také označováno jako Velké Devatero (pesedžet weret), objevují se ale i devatera další – např. Malé Devatero, v němže vyskytují například [[Thovt]], [[Anup]] a Hor&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;, Obě Devatera, někdy ale také např. Sedm Devater.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=17654&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 22. 2. 2015, 21:04</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=17654&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T21:04:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 21:04&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l22&quot; &gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Literatur &lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Literatura &lt;/ins&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Allen, J. P., 1988 : &amp;quot;Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts&amp;quot;New Haven(Conn.): Yale University.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Allen, J. P., 1988 : &amp;quot;Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts&amp;quot;New Haven(Conn.): Yale University.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=17514&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 21. 2. 2015, 09:55</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=17514&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-21T09:55:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 2. 2015, 09:55&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l22&quot; &gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Literatura &lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Literatur &lt;/ins&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Allen, J. P., 1988 : &amp;quot;Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts&amp;quot;New Haven(Conn.): Yale University.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Allen, J. P., 1988 : &amp;quot;Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts&amp;quot;New Haven(Conn.): Yale University.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l28&quot; &gt;Řádek 28:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 28:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Erman, Adolf 1934 : &amp;quot;Die Religion der Ägypter: ihr Werden und Vergehen in vier Jahrtausenden&amp;quot;, Berlin: Gruyter.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Erman, Adolf 1934 : &amp;quot;Die Religion der Ägypter: ihr Werden und Vergehen in vier Jahrtausenden&amp;quot;, Berlin: Gruyter.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Kniha mrtvých(Naville, E. 1886 &amp;quot;Das aegyptische Todtenbuch der 18. bis 20. Dynastie&amp;quot;, Berlin: Verlag von A. Asher).&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l36&quot; &gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 34:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Kniha mrtvých(Naville, E. 1886 &amp;quot;Das aegyptische Todtenbuch der 18. bis 20. Dynastie&amp;quot;, Berlin: Verlag von A. Asher).&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lesko, L. H. Ancient Egyptian cosmogonies and cosmology. In Baines, John, Leonard H. Lesko, and David P. Silverman, Religion in ancient Egypt: gods, myths, and personal practice, 88-122. Ithaca NY; London: Cornell University Press; Routledge.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lesko, L. H. Ancient Egyptian cosmogonies and cosmology. In Baines, John, Leonard H. Lesko, and David P. Silverman, Religion in ancient Egypt: gods, myths, and personal practice, 88-122. Ithaca NY; London: Cornell University Press; Routledge.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=17512&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 21. 2. 2015, 09:53</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=17512&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-21T09:53:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 2. 2015, 09:53&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l3&quot; &gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Souvislý text héliopolské kosmogonie se nedochoval, motivy tohoto konceptu nalezneme ovšem už v nejstarším souboru egyptských náboženských textů, [[Texty pyramid|Textech pyramid]], musí tedy jít o náboženské představy pocházející minimálně ze [[Stará říše|Staré říše]], velmi pravděpodobně však ještě mnohem starší. Tato kosmogonie byla populární až do pozdních období egyptských dějin, a jiná náboženská centra z ní nezřídka přejímala různé prvky.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Souvislý text héliopolské kosmogonie se nedochoval, motivy tohoto konceptu nalezneme ovšem už v nejstarším souboru egyptských náboženských textů, [[Texty pyramid|Textech pyramid]], musí tedy jít o náboženské představy pocházející minimálně ze [[Stará říše|Staré říše]], velmi pravděpodobně však ještě mnohem starší. Tato kosmogonie byla populární až do pozdních období egyptských dějin, a jiná náboženská centra z ní nezřídka přejímala různé prvky.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==Počátek světa&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Počátek světa ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle této verze stvoření světa byl na počátku, podobně jako v dalších kosmogoniích, temný a nehybný praoceán Nu či [[Nun]]. Z této beztvaré vodní masy pak vystoupil prvotní pahorek benben, jehož název zřejmě souvisí se staroegyptským slovem weben, které znamená „zářit“. Kámen benben, který měl představovat tento pahorek, byl v Héliopoli uctíván jako významný kultovní předmět.&amp;lt;ref&amp;gt;Loo Van, A.; Bruwier, M.2010 :&amp;quot;Heliopolis&amp;quot; Brussels: Fonds Mercator.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle této verze stvoření světa byl na počátku, podobně jako v dalších kosmogoniích, temný a nehybný praoceán Nu či [[Nun]]. Z této beztvaré vodní masy pak vystoupil prvotní pahorek benben, jehož název zřejmě souvisí se staroegyptským slovem weben, které znamená „zářit“. Kámen benben, který měl představovat tento pahorek, byl v Héliopoli uctíván jako významný kultovní předmět.&amp;lt;ref&amp;gt;Loo Van, A.; Bruwier, M.2010 :&amp;quot;Heliopolis&amp;quot; Brussels: Fonds Mercator.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Atum &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Atum ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na prvotním pahorku se následně objevil sluneční bůh [[Atum]], který ovšem dle některých verzích už od prvopočátku existoval v Nunu v podobě hada, případně je ztotožňován přímo s pahorkem benben. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh.&amp;lt;/ref&amp;gt;Atum se v této kosmogonii objevuje jako prvotní božstvo, které následně stvoří všechno ostatní. Tomu napovídá i jeho jméno, odvozené od egyptského slova tem, které může znamenat „být celý“, „dokončený“, nebo „všechno“, stejně tak ale může mít význam „přestat“ nebo „zanikat“. Tento bůh tedy již svým jménem vyjadřuje to, že stál na počátku světa, kdy ještě nic neexistovalo, zároveň ale vyjadřuje možnost z této nicoty všechno stvořit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na prvotním pahorku se následně objevil sluneční bůh [[Atum]], který ovšem dle některých verzích už od prvopočátku existoval v Nunu v podobě hada, případně je ztotožňován přímo s pahorkem benben. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh.&amp;lt;/ref&amp;gt;Atum se v této kosmogonii objevuje jako prvotní božstvo, které následně stvoří všechno ostatní. Tomu napovídá i jeho jméno, odvozené od egyptského slova tem, které může znamenat „být celý“, „dokončený“, nebo „všechno“, stejně tak ale může mít význam „přestat“ nebo „zanikat“. Tento bůh tedy již svým jménem vyjadřuje to, že stál na počátku světa, kdy ještě nic neexistovalo, zároveň ale vyjadřuje možnost z této nicoty všechno stvořit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==Šu a Tefnut&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Šu a Tefnut ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum následně oplodnil sám sebe, podle některých verzí tím, že spolkl své semeno a posléze zrodil božská dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]].&amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527(Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung, 1248a - 1249d).&amp;lt;/ref&amp;gt;. Šua měl Atum svořit tak, že je vykašlal, a Tefnut měl vyplivnout.&amp;lt;ref&amp;gt; Např. PT 600 (Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung, 1652a - 1659b); CT 77 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin text, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press).&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o slovní hříčky se slovesy „kašlat“ (išeš) a „plivat“ (tef) – jde o prvek v egyptském myšlení celkem častý, kdy jsou vytvářeny třeba i celé (nejen) mytologické koncepty na základě zvukové podobnosti slov. Šu představuje vzduch, světlo a prostor, a Tefnut temnotu a vlhkost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Wilkinson, Richard H. 2003 :&amp;quot;The complete gods and goddesses of ancient Egypt&amp;quot;, London: Thames and Hudson.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jelikož se jedná o první stvořený pár, symbolizují tato božstva také dualitu – mohou tedy představovat různé protiklady, jako například den a noc, včerejšek a zítřek, východ a západ atp.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých lokálních verzích je první dvojice bohů odlišná, tak například v Abydu se namísto Tefnut v tomto mýtu objevuje žabí bohyně [[Heket]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Erman, Adolf 1934 : &amp;quot;Die Religion der Ägypter: ihr Werden und Vergehen in vier Jahrtausenden&amp;quot;, Berlin: Gruyter&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle některých verzí (zmínky o tomto mýtu nalezneme například v určitých říkání [[Texty rakví|Textů rakví]] &amp;lt;ref&amp;gt;Např.  CT 76, 77 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin texts, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press)&amp;lt;/ref&amp;gt; )se Šu a Tefnut krátce po svém stvoření ztratili ve vodách Nunu. Atum následně vyslal své oko, aby je přivedlo zpět, což také učinilo, ale po jeho návratu s oběma božstvy se ukázalo, že Atum si mezitím stvořil nové oko. Původní oko se rozplakalo (rem) a z těchto slz (remu) vznikli lidé (remeč) – opět zde vidíme mýtus, ve kterém hraje klíčovou roli zvuková podoba slov. Nakonec bylo ale původní oko proměněno v uraeus, tedy kobru, která se nachází na Atumově čele a ochraňuje jej svou mocí. Příběh o zmizení a znovuobjevení slunečního oka je etiologickým mýtem o střídání dne a noci, a také o slunci a měsíci, kdy první oko symbolizuje slunce, které zmizí v temnotách praoceánu, a je stvořeno oko nové, tedy měsíc, aby se svět znovu nepropadl do počáteční temnoty. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum následně oplodnil sám sebe, podle některých verzí tím, že spolkl své semeno a posléze zrodil božská dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]].&amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527(Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung, 1248a - 1249d).&amp;lt;/ref&amp;gt;. Šua měl Atum svořit tak, že je vykašlal, a Tefnut měl vyplivnout.&amp;lt;ref&amp;gt; Např. PT 600 (Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung, 1652a - 1659b); CT 77 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin text, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press).&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o slovní hříčky se slovesy „kašlat“ (išeš) a „plivat“ (tef) – jde o prvek v egyptském myšlení celkem častý, kdy jsou vytvářeny třeba i celé (nejen) mytologické koncepty na základě zvukové podobnosti slov. Šu představuje vzduch, světlo a prostor, a Tefnut temnotu a vlhkost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Wilkinson, Richard H. 2003 :&amp;quot;The complete gods and goddesses of ancient Egypt&amp;quot;, London: Thames and Hudson.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jelikož se jedná o první stvořený pár, symbolizují tato božstva také dualitu – mohou tedy představovat různé protiklady, jako například den a noc, včerejšek a zítřek, východ a západ atp.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých lokálních verzích je první dvojice bohů odlišná, tak například v Abydu se namísto Tefnut v tomto mýtu objevuje žabí bohyně [[Heket]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Erman, Adolf 1934 : &amp;quot;Die Religion der Ägypter: ihr Werden und Vergehen in vier Jahrtausenden&amp;quot;, Berlin: Gruyter&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle některých verzí (zmínky o tomto mýtu nalezneme například v určitých říkání [[Texty rakví|Textů rakví]] &amp;lt;ref&amp;gt;Např.  CT 76, 77 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin texts, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press)&amp;lt;/ref&amp;gt; )se Šu a Tefnut krátce po svém stvoření ztratili ve vodách Nunu. Atum následně vyslal své oko, aby je přivedlo zpět, což také učinilo, ale po jeho návratu s oběma božstvy se ukázalo, že Atum si mezitím stvořil nové oko. Původní oko se rozplakalo (rem) a z těchto slz (remu) vznikli lidé (remeč) – opět zde vidíme mýtus, ve kterém hraje klíčovou roli zvuková podoba slov. Nakonec bylo ale původní oko proměněno v uraeus, tedy kobru, která se nachází na Atumově čele a ochraňuje jej svou mocí. Příběh o zmizení a znovuobjevení slunečního oka je etiologickým mýtem o střídání dne a noci, a také o slunci a měsíci, kdy první oko symbolizuje slunce, které zmizí v temnotách praoceánu, a je stvořeno oko nové, tedy měsíc, aby se svět znovu nepropadl do počáteční temnoty. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==Geb a Nut&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Geb a Nut ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Potomky prvotního páru byla další božská dvojice, a to [[Geb]] a [[Nut]]. Geb symbolizuje zemi, zatímco Nut nebesa. Geb bývá tedy spojován s půdou, kovy a například také plazy, a objevuje se také ve spojitosti s královským úřadem. I když se ovšem jedná o personifikaci země, nikdy nebyl spojován s hojností nebo úrodou. Nut je naopak personifikací oblohy, která se klene od jednoho obzoru k druhému, po jejímž těle putují hvězdy a která také ráno vždy rodí slunečního boha, zatímco večer jej polyká. Často vystupuje jako matka různých božstev nebo egyptského krále, a také jako bohyně zajišťující znovuzrození a otevírající nebeské brány. V hrobkách tak Nut velmi často představoval sarkofág nebo rakev.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Původně ovšem byla nebesa a země spojena, Geb a Nut totiž byli tak těsně propleteni, že Nut nemohla porodit a pohlcovala své potomky. Aby tento stav netrval navěky, bůh Šu se vklínil mezi Geba a Nut, tedy mezi nebe a zemi, a ti tak byli odděleni – teprve tehdy se vlastně Nut stává nebeskou klenbou a Geb zemí.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Potomky prvotního páru byla další božská dvojice, a to [[Geb]] a [[Nut]]. Geb symbolizuje zemi, zatímco Nut nebesa. Geb bývá tedy spojován s půdou, kovy a například také plazy, a objevuje se také ve spojitosti s královským úřadem. I když se ovšem jedná o personifikaci země, nikdy nebyl spojován s hojností nebo úrodou. Nut je naopak personifikací oblohy, která se klene od jednoho obzoru k druhému, po jejímž těle putují hvězdy a která také ráno vždy rodí slunečního boha, zatímco večer jej polyká. Často vystupuje jako matka různých božstev nebo egyptského krále, a také jako bohyně zajišťující znovuzrození a otevírající nebeské brány. V hrobkách tak Nut velmi často představoval sarkofág nebo rakev.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt; Původně ovšem byla nebesa a země spojena, Geb a Nut totiž byli tak těsně propleteni, že Nut nemohla porodit a pohlcovala své potomky. Aby tento stav netrval navěky, bůh Šu se vklínil mezi Geba a Nut, tedy mezi nebe a zemi, a ti tak byli odděleni – teprve tehdy se vlastně Nut stává nebeskou klenbou a Geb zemí.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==Devatero&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Devatero ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Potomci Geba a Nuty pak byli [[Usir]], [[Sutech]], [[Eset]], [[Nebthet]] a [[Hor Velký]] (jedná se o jinou formu, případně i o jiné božstvo, než je [[Hor]], syn Usira a Eset). Usir představoval řád, obnovu, vzkříšení a také úrodnost a zemi. Sutech představoval naopak nepokoje a zmatek, s „chaosem“ ([[isfet]]) byl však spojován až v pozdějších obdobích, ve starším podání zosobňoval spíše odvrácenou stranu řádu [[maat]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, neboť podle egyptských představ muselo vše občas z řádného uspořádání vystoupit, aby svět fungoval tak, jak měl, a mohl se opět do spořádaného stavu vrátit. Hor Velký byl spjat s nebesy, sluncem a měsícem. Eset byla spojována jak s ochranou života, tak zemřelých, stejně jako královského úřadu, neboť každý egyptský panovník byl vtělením Hora. Významná byla její magická moc, související mj. také s léčením. Přestože Nebthet představovala Esetin protiklad, tedy např. noc a západ, obě byly spojovány se vzkříšením, neboť se podílely na vzkříšení Usira poté, co byl zavražděn Sutechem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Atum, Šu, Tefnut, Geb, Nut, Usir, Sutech, Eset a Nebthet bývají v egyptské mytologii označováni jako '''Devatero''' (pesedžet). Opět se zde objevuje důležitost pojmenování, neboť sluneční bůh nejenže celé Devatero tvoří, ale také každého jeho člena pojmenovává.&amp;lt;ref&amp;gt;Např. BD 17 (Naville, E. 1886 &amp;quot;Das aegyptische Todtenbuch der 18. bis 20. Dynastie&amp;quot;, Berlin: Verlag von A. Asher).&amp;lt;/ref&amp;gt;Devatero zastupuje vlastně celý svět, a to jak proto, že symbolizuje jeho jednotlivé sféry, tak také díky svému počtu, neboť trojka se v egyptském pojetí používala pro vyjádření plurálu, 3x3 tedy symbolizovalo velké množství, nebo úplnost. Devět bohů z Héliopole je také označováno jako Velké Devatero (pesedžet weret), objevují se ale i devatera další – např. Malé Devatero, v němže vyskytují například [[Thovt]], [[Anup]] a Hor&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;, Obě Devatera, někdy ale také např. Sedm Devater.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Potomci Geba a Nuty pak byli [[Usir]], [[Sutech]], [[Eset]], [[Nebthet]] a [[Hor Velký]] (jedná se o jinou formu, případně i o jiné božstvo, než je [[Hor]], syn Usira a Eset). Usir představoval řád, obnovu, vzkříšení a také úrodnost a zemi. Sutech představoval naopak nepokoje a zmatek, s „chaosem“ ([[isfet]]) byl však spojován až v pozdějších obdobích, ve starším podání zosobňoval spíše odvrácenou stranu řádu [[maat]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;, neboť podle egyptských představ muselo vše občas z řádného uspořádání vystoupit, aby svět fungoval tak, jak měl, a mohl se opět do spořádaného stavu vrátit. Hor Velký byl spjat s nebesy, sluncem a měsícem. Eset byla spojována jak s ochranou života, tak zemřelých, stejně jako královského úřadu, neboť každý egyptský panovník byl vtělením Hora. Významná byla její magická moc, související mj. také s léčením. Přestože Nebthet představovala Esetin protiklad, tedy např. noc a západ, obě byly spojovány se vzkříšením, neboť se podílely na vzkříšení Usira poté, co byl zavražděn Sutechem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Atum, Šu, Tefnut, Geb, Nut, Usir, Sutech, Eset a Nebthet bývají v egyptské mytologii označováni jako '''Devatero''' (pesedžet). Opět se zde objevuje důležitost pojmenování, neboť sluneční bůh nejenže celé Devatero tvoří, ale také každého jeho člena pojmenovává.&amp;lt;ref&amp;gt;Např. BD 17 (Naville, E. 1886 &amp;quot;Das aegyptische Todtenbuch der 18. bis 20. Dynastie&amp;quot;, Berlin: Verlag von A. Asher).&amp;lt;/ref&amp;gt;Devatero zastupuje vlastně celý svět, a to jak proto, že symbolizuje jeho jednotlivé sféry, tak také díky svému počtu, neboť trojka se v egyptském pojetí používala pro vyjádření plurálu, 3x3 tedy symbolizovalo velké množství, nebo úplnost. Devět bohů z Héliopole je také označováno jako Velké Devatero (pesedžet weret), objevují se ale i devatera další – např. Malé Devatero, v němže vyskytují například [[Thovt]], [[Anup]] a Hor&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;, Obě Devatera, někdy ale také např. Sedm Devater.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l21&quot; &gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Literatura ==&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Literatura ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Allen, J. P., 1988 : &amp;quot;Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts&amp;quot;New Haven(Conn.): Yale University.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Allen, J. P., 1988 : &amp;quot;Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts&amp;quot;New Haven(Conn.): Yale University.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=17510&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 21. 2. 2015, 09:52</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=17510&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-21T09:52:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 2. 2015, 09:52&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l21&quot; &gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Další literatura &lt;/del&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Literatura &lt;/ins&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Allen, J. P., 1988 : &amp;quot;Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts&amp;quot;New Haven(Conn.): Yale University.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Allen, J. P., 1988 : &amp;quot;Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts&amp;quot;New Haven(Conn.): Yale University.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=17509&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 21. 2. 2015, 09:51</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=17509&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-21T09:51:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 2. 2015, 09:51&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l9&quot; &gt;Řádek 9:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 9:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na prvotním pahorku se následně objevil sluneční bůh [[Atum]], který ovšem dle některých verzích už od prvopočátku existoval v Nunu v podobě hada, případně je ztotožňován přímo s pahorkem benben. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh.&amp;lt;/ref&amp;gt;Atum se v této kosmogonii objevuje jako prvotní božstvo, které následně stvoří všechno ostatní. Tomu napovídá i jeho jméno, odvozené od egyptského slova tem, které může znamenat „být celý“, „dokončený“, nebo „všechno“, stejně tak ale může mít význam „přestat“ nebo „zanikat“. Tento bůh tedy již svým jménem vyjadřuje to, že stál na počátku světa, kdy ještě nic neexistovalo, zároveň ale vyjadřuje možnost z této nicoty všechno stvořit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na prvotním pahorku se následně objevil sluneční bůh [[Atum]], který ovšem dle některých verzích už od prvopočátku existoval v Nunu v podobě hada, případně je ztotožňován přímo s pahorkem benben. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh.&amp;lt;/ref&amp;gt;Atum se v této kosmogonii objevuje jako prvotní božstvo, které následně stvoří všechno ostatní. Tomu napovídá i jeho jméno, odvozené od egyptského slova tem, které může znamenat „být celý“, „dokončený“, nebo „všechno“, stejně tak ale může mít význam „přestat“ nebo „zanikat“. Tento bůh tedy již svým jménem vyjadřuje to, že stál na počátku světa, kdy ještě nic neexistovalo, zároveň ale vyjadřuje možnost z této nicoty všechno stvořit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Šu a Tefnut===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Šu a Tefnut===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum následně oplodnil sám sebe, podle některých verzí tím, že spolkl své semeno a posléze zrodil božská dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]].&amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/del&gt;(Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung, 1248a - 1249d).&amp;lt;/ref&amp;gt;. Šua měl Atum svořit tak, že je vykašlal, a Tefnut měl vyplivnout.&amp;lt;ref&amp;gt; Např. PT 600 (Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung, 1652a - 1659b); CT 77 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin text, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press).&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o slovní hříčky se slovesy „kašlat“ (išeš) a „plivat“ (tef) – jde o prvek v egyptském myšlení celkem častý, kdy jsou vytvářeny třeba i celé (nejen) mytologické koncepty na základě zvukové podobnosti slov. Šu představuje vzduch, světlo a prostor, a Tefnut temnotu a vlhkost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Wilkinson, Richard H. 2003 :&amp;quot;The complete gods and goddesses of ancient Egypt&amp;quot;, London: Thames and Hudson.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jelikož se jedná o první stvořený pár, symbolizují tato božstva také dualitu – mohou tedy představovat různé protiklady, jako například den a noc, včerejšek a zítřek, východ a západ atp.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých lokálních verzích je první dvojice bohů odlišná, tak například v Abydu se namísto Tefnut v tomto mýtu objevuje žabí bohyně [[Heket]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Erman, Adolf 1934 : &amp;quot;Die Religion der Ägypter: ihr Werden und Vergehen in vier Jahrtausenden&amp;quot;, Berlin: Gruyter&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle některých verzí (zmínky o tomto mýtu nalezneme například v určitých říkání [[Texty rakví|Textů rakví]] &amp;lt;ref&amp;gt;Např.  CT 76, 77 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin texts, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press)&amp;lt;/ref&amp;gt; )se Šu a Tefnut krátce po svém stvoření ztratili ve vodách Nunu. Atum následně vyslal své oko, aby je přivedlo zpět, což také učinilo, ale po jeho návratu s oběma božstvy se ukázalo, že Atum si mezitím stvořil nové oko. Původní oko se rozplakalo (rem) a z těchto slz (remu) vznikli lidé (remeč) – opět zde vidíme mýtus, ve kterém hraje klíčovou roli zvuková podoba slov. Nakonec bylo ale původní oko proměněno v uraeus, tedy kobru, která se nachází na Atumově čele a ochraňuje jej svou mocí. Příběh o zmizení a znovuobjevení slunečního oka je etiologickým mýtem o střídání dne a noci, a také o slunci a měsíci, kdy první oko symbolizuje slunce, které zmizí v temnotách praoceánu, a je stvořeno oko nové, tedy měsíc, aby se svět znovu nepropadl do počáteční temnoty. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Atum následně oplodnil sám sebe, podle některých verzí tím, že spolkl své semeno a posléze zrodil božská dvojčata [[Šu|Šua]] a [[Tefnut]].&amp;lt;ref&amp;gt;Viz např. Texty Pyramid 527(Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung, 1248a - 1249d).&amp;lt;/ref&amp;gt;. Šua měl Atum svořit tak, že je vykašlal, a Tefnut měl vyplivnout.&amp;lt;ref&amp;gt; Např. PT 600 (Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung, 1652a - 1659b); CT 77 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin text, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press).&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se o slovní hříčky se slovesy „kašlat“ (išeš) a „plivat“ (tef) – jde o prvek v egyptském myšlení celkem častý, kdy jsou vytvářeny třeba i celé (nejen) mytologické koncepty na základě zvukové podobnosti slov. Šu představuje vzduch, světlo a prostor, a Tefnut temnotu a vlhkost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Wilkinson, Richard H. 2003 :&amp;quot;The complete gods and goddesses of ancient Egypt&amp;quot;, London: Thames and Hudson.&amp;lt;/ref&amp;gt; Jelikož se jedná o první stvořený pár, symbolizují tato božstva také dualitu – mohou tedy představovat různé protiklady, jako například den a noc, včerejšek a zítřek, východ a západ atp.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri&amp;lt;/ref&amp;gt; V některých lokálních verzích je první dvojice bohů odlišná, tak například v Abydu se namísto Tefnut v tomto mýtu objevuje žabí bohyně [[Heket]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Erman, Adolf 1934 : &amp;quot;Die Religion der Ägypter: ihr Werden und Vergehen in vier Jahrtausenden&amp;quot;, Berlin: Gruyter&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle některých verzí (zmínky o tomto mýtu nalezneme například v určitých říkání [[Texty rakví|Textů rakví]] &amp;lt;ref&amp;gt;Např.  CT 76, 77 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin texts, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press)&amp;lt;/ref&amp;gt; )se Šu a Tefnut krátce po svém stvoření ztratili ve vodách Nunu. Atum následně vyslal své oko, aby je přivedlo zpět, což také učinilo, ale po jeho návratu s oběma božstvy se ukázalo, že Atum si mezitím stvořil nové oko. Původní oko se rozplakalo (rem) a z těchto slz (remu) vznikli lidé (remeč) – opět zde vidíme mýtus, ve kterém hraje klíčovou roli zvuková podoba slov. Nakonec bylo ale původní oko proměněno v uraeus, tedy kobru, která se nachází na Atumově čele a ochraňuje jej svou mocí. Příběh o zmizení a znovuobjevení slunečního oka je etiologickým mýtem o střídání dne a noci, a také o slunci a měsíci, kdy první oko symbolizuje slunce, které zmizí v temnotách praoceánu, a je stvořeno oko nové, tedy měsíc, aby se svět znovu nepropadl do počáteční temnoty. &amp;lt;ref&amp;gt;Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Geb a Nut===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Geb a Nut===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Baines, J., Lesko, L.H., Silverman D.P., Shafer, B. E.2009 : &amp;quot;Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Baines, J., Lesko, L.H., Silverman D.P., Shafer, B. E.2009 : &amp;quot;Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Erman, Adolf 1934 : &amp;quot;Die Religion der Ägypter: ihr Werden und Vergehen in vier Jahrtausenden&amp;quot;, Berlin: Gruyter.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Kniha mrtvých(Naville, E. 1886 &amp;quot;Das aegyptische Todtenbuch der 18. bis 20. Dynastie&amp;quot;, Berlin: Verlag von A. Asher).&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích&amp;quot;, Praha : Oikoymenh.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Janák, J. 2005: &amp;quot;Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta&amp;quot;, 1. vyd. Praha: Libri.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Lesko, L. H. Ancient Egyptian cosmogonies and cosmology. In Baines, John, Leonard H. Lesko, and David P. Silverman, Religion in ancient Egypt: gods, myths, and personal practice, 88-122. Ithaca NY; London: Cornell University Press; Routledge.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Loo Van, A.; Bruwier, M.2010 :&amp;quot;Heliopolis&amp;quot; Brussels: Fonds Mercator.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 &amp;quot;Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV&amp;quot; Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Texty rakví(Buck, Adriaan de 1935 – 61 : &amp;quot;The Egyptian Coffin texts, I – VII&amp;quot;, Chicago: University of Chicago Press).&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Tolmatcheva, E. G : 2003. A reconsideration of the Benu-bird in Egyptian cosmogony. In Hawass, Zahi and Lyla Pinch Brock (eds), Egyptology at the dawn of the twenty-first century: proceedings of the Eighth International Congress of Egyptologists, Cairo, 2000 2, 522-526. Cairo; New York: American University in Cairo Press.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Velde, H. te 1984. Relations and conflicts between Egyptian gods, particularly in the divine ennead of Heliopolis. In Kippenberg, H. G. (ed.), Struggles of gods: papers of the Groningen work group for the study of the history of religions, 239-257. Berlin: Mouton.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Wilkinson, Richard H. 2003 :&amp;quot;The complete gods and goddesses of ancient Egypt&amp;quot;, London: Thames and Hudson.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Stvoření světa (Egypt)]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Stvoření světa (Egypt)]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=17363&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dorotea.Wollnerova v 18. 2. 2015, 21:54</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=17363&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-18T21:54:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 18. 2. 2015, 21:54&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l27&quot; &gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Baines, J., Lesko, L.H., Silverman D.P., Shafer, B. E.2009 : &amp;quot;Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Baines, J., Lesko, L.H., Silverman D.P., Shafer, B. E.2009 : &amp;quot;Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Egyptské mýty a teologie&lt;/del&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Stvoření světa (Egypt)&lt;/ins&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dorotea.Wollnerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=14926&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dorotea.Wollnerova v 21. 1. 2015, 14:10</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=14926&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-21T14:10:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 1. 2015, 14:10&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l27&quot; &gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Baines, J., Lesko, L.H., Silverman D.P., Shafer, B. E.2009 : &amp;quot;Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Baines, J., Lesko, L.H., Silverman D.P., Shafer, B. E.2009 : &amp;quot;Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Egyptologie|Náboženství&lt;/del&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Egyptské mýty a teologie&lt;/ins&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dorotea.Wollnerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=14798&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dorotea.Wollnerova v 21. 1. 2015, 02:01</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=H%C3%A9liopolsk%C3%A1_kosmogonie&amp;diff=14798&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-21T02:01:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 1. 2015, 02:01&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l27&quot; &gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Baines, J., Lesko, L.H., Silverman D.P., Shafer, B. E.2009 : &amp;quot;Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Baines, J., Lesko, L.H., Silverman D.P., Shafer, B. E.2009 : &amp;quot;Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Egyptologie|&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;*&lt;/del&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Egyptologie|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Náboženství&lt;/ins&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dorotea.Wollnerova</name></author>
		
	</entry>
</feed>