<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kognitivn%C3%AD_procesy</id>
	<title>Kognitivní procesy - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kognitivn%C3%AD_procesy"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-10T22:37:07Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57845&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik: /* Zdroj */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57845&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-22T11:09:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Zdroj&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 9. 2019, 11:09&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l58&quot; &gt;Řádek 58:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 58:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tvořivost coby jednu ze složek myšlení lze široce definovat jako proces produkce myšlenek (a případně na nich založených výtvorů)  které jsou jak originální, tak hodnotné. U tohoto procesu se zprav. rozlišuje několik fází ('''preparace''', '''inkubace''', '''iluminace''' a '''verifikace''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tvořivost coby jednu ze složek myšlení lze široce definovat jako proces produkce myšlenek (a případně na nich založených výtvorů)  které jsou jak originální, tak hodnotné. U tohoto procesu se zprav. rozlišuje několik fází ('''preparace''', '''inkubace''', '''iluminace''' a '''verifikace''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Zdroj &lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Externí zdroj &lt;/ins&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ke zpracování článku byly uplatněny také prezentace a poznámky z přednášek PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D. a PhDr. Daniela Hellera, resp. prof. PhDr. Vladimíra Kebzy, CSc., získané v rámci studia na Katedře psychologie FF UK.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ke zpracování článku byly uplatněny také prezentace a poznámky z přednášek PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D. a PhDr. Daniela Hellera, resp. prof. PhDr. Vladimíra Kebzy, CSc., získané v rámci studia na Katedře psychologie FF UK.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57627&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petra.Martinova v 1. 7. 2019, 19:48</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57627&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-07-01T19:48:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 7. 2019, 19:48&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l18&quot; &gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Spor mezi oběma směry pokračoval i v 17. století. K racionalismu se přikláněl např. [[René Descartes]] a k empirismu např. [[John Locke]]. V 18. století pak tento spor dosáhl svého vrcholu, kdy [[Immanuel Kant]] přiznal důležitost oběma zdrojům poznání – empirické zkušenosti i apriorním poznatkům, resp. apriorním poznávacím kategoriím obsaženým v našem rozumu (jako je např. prostor, čas, kauzalita a další pojmy), jež smyslově vnímanou a poznávanou skutečnost inherentně strukturují a organizují, čímž naše poznání rovněž podmiňují. Debata o významu jednotlivých směrů a jejich stanovisek však neutichá ani dnes.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Spor mezi oběma směry pokračoval i v 17. století. K racionalismu se přikláněl např. [[René Descartes]] a k empirismu např. [[John Locke]]. V 18. století pak tento spor dosáhl svého vrcholu, kdy [[Immanuel Kant]] přiznal důležitost oběma zdrojům poznání – empirické zkušenosti i apriorním poznatkům, resp. apriorním poznávacím kategoriím obsaženým v našem rozumu (jako je např. prostor, čas, kauzalita a další pojmy), jež smyslově vnímanou a poznávanou skutečnost inherentně strukturují a organizují, čímž naše poznání rovněž podmiňují. Debata o významu jednotlivých směrů a jejich stanovisek však neutichá ani dnes.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Před ustavením psychologie coby samostatného empirického vědeckého oboru se tématu vybraných kognitivních procesů výzkumně věnovala tzv. '''[[psychofyzika]]'''. Zkoumala kauzální vztahy mezi vnějšími stimuly působícími na smyslové receptory a subjektivními reakcemi jedince v reakci na ně v podobě jednotlivých smyslových počitků. Tyto procesy se snažila kvantifikovat a matematizovat. Formuloval a zkoumala různé podnětové prahy a zároveň na základě výzkumných zjištění postulovala několik zákonitostí – např. '''Weberův-Fechnerův zákon'''. Mezi její představitele patří [[Ernst Heinrich Weber]], [[Gustav Theodor Fechner]] a [[Hermann von Helmholz]].&amp;lt;ref&amp;gt;Plhákova Alena. (2011). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Před ustavením psychologie coby samostatného empirického vědeckého oboru se tématu vybraných kognitivních procesů výzkumně věnovala tzv. '''[[psychofyzika]]'''. Zkoumala kauzální vztahy mezi vnějšími stimuly působícími na smyslové receptory a subjektivními reakcemi jedince v reakci na ně v podobě jednotlivých smyslových počitků. Tyto procesy se snažila kvantifikovat a matematizovat. Formuloval a zkoumala různé podnětové prahy a zároveň na základě výzkumných zjištění postulovala několik zákonitostí – např. '''Weberův-Fechnerův zákon'''. Mezi její představitele patří [[Ernst Heinrich Weber]], [[Gustav Theodor Fechner]] a [[Hermann von Helmholz]].&amp;lt;ref &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;name=&amp;quot;:2&amp;quot;&lt;/ins&gt;&amp;gt;Plhákova Alena. (2011). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Studiu některých kognitivních fenoménů se před vznikem kognitivní psychologie, avšak již v rámci psychologie věnoval po psychofyzice '''asocianismus'''. Zabýval se zejm. počitky, jež chápal jako jakési základní elementy vědomí – základní psychické obsahy (vedle citů). A zkoumal přitom způsoby jejich spojování v mysli na základě tzv. [[asociační zákony|asociačních zákonů]]. Zároveň se také věnoval procesu učení. Zástupci asocianismu byli např. [[Herman Ebbinghaus]] a [[Wilhelm M. Wundt]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Studiu některých kognitivních fenoménů se před vznikem kognitivní psychologie, avšak již v rámci psychologie věnoval po psychofyzice '''asocianismus'''. Zabýval se zejm. počitky, jež chápal jako jakési základní elementy vědomí – základní psychické obsahy (vedle citů). A zkoumal přitom způsoby jejich spojování v mysli na základě tzv. [[asociační zákony|asociačních zákonů]]. Zároveň se také věnoval procesu učení. Zástupci asocianismu byli např. [[Herman Ebbinghaus]] a [[Wilhelm M. Wundt]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l40&quot; &gt;Řádek 40:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 40:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== [[Představivost]] (imaginace) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== [[Představivost]] (imaginace) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Představivost neboli imaginace rozlišuje mezi pamětními a fantazijními představami. '''Pamětní představy''' jsou mentální reprezentace dřívějších senzoricko-vjemových a citových zážitků. '''Fantazijní představy''' jsou mentální reprezentace, které nejsou pouhou produkcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco nového a pozměněného. Z hlediska kognitivní psychologie se v souvislosti s představivostí zmiňuje [[Paiviova teorie dvojího kódování|'''Paiviova teorie dvojího kódování''']], '''mentální rotace''', '''skenování představ''', '''porovnávání velikostí představ''', '''reintepretace dvojznačných obrazů''' nebo '''kognitivní mapy'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Představivost neboli imaginace rozlišuje mezi pamětními a fantazijními představami. '''Pamětní představy''' jsou mentální reprezentace dřívějších senzoricko-vjemových a citových zážitků. '''Fantazijní představy''' jsou mentální reprezentace, které nejsou pouhou produkcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco nového a pozměněného. Z hlediska kognitivní psychologie se v souvislosti s představivostí zmiňuje [[Paiviova teorie dvojího kódování|'''Paiviova teorie dvojího kódování''']], '''mentální rotace''', '''skenování představ''', '''porovnávání velikostí představ''', '''reintepretace dvojznačných obrazů''' nebo '''kognitivní mapy'''.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Paměť]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Paměť]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základní stádia paměťového procesu tvoří '''ukládání''', '''uchovávání''' a '''vybavování '''informací. Je možné rozlišit [[Krátkodobá paměť|krátkodobou]] či [[Pracovní paměť|pracovní]] a [[Dlouhodobá paměť|dlouhodobou paměť]]. V rámci dlouhodobé paměti pak [[implicitní paměť]], do které řadíme [[procedurální paměť]] a [[priming]] a [[Explicitní paměť|explicitní]] či [[deklarativní paměť]], která zahrnuje [[Sémantická paměť|sémantickou]] a [[Epizodická paměť|epizodickou paměť]]. Důležitým tématem, které souvisí s pamětí, je [[zapomínání]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základní stádia paměťového procesu tvoří '''ukládání''', '''uchovávání''' a '''vybavování '''informací. Je možné rozlišit [[Krátkodobá paměť|krátkodobou]] či [[Pracovní paměť|pracovní]] a [[Dlouhodobá paměť|dlouhodobou paměť]]. V rámci dlouhodobé paměti pak [[implicitní paměť]], do které řadíme [[procedurální paměť]] a [[priming]] a [[Explicitní paměť|explicitní]] či [[deklarativní paměť]], která zahrnuje [[Sémantická paměť|sémantickou]] a [[Epizodická paměť|epizodickou paměť]]. Důležitým tématem, které souvisí s pamětí, je [[zapomínání]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Martinova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57626&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petra.Martinova v 1. 7. 2019, 19:47</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57626&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-07-01T19:47:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 7. 2019, 19:47&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l40&quot; &gt;Řádek 40:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 40:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== [[Představivost]] (imaginace) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== [[Představivost]] (imaginace) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Představivost neboli imaginace rozlišuje mezi pamětními a fantazijními představami. '''Pamětní představy''' jsou mentální reprezentace dřívějších senzoricko-vjemových a citových zážitků. '''Fantazijní představy''' jsou mentální reprezentace, které nejsou pouhou produkcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco nového a pozměněného. Z hlediska kognitivní psychologie se v souvislosti s představivostí zmiňuje [[Paiviova teorie dvojího kódování|'''Paiviova teorie dvojího kódování''']], '''mentální rotace''', '''skenování představ''', '''porovnávání velikostí představ''', '''reintepretace dvojznačných obrazů''' nebo '''kognitivní mapy'''.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Paměť]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Paměť]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základní stádia paměťového procesu tvoří '''ukládání''', '''uchovávání''' a '''vybavování '''informací. Je možné rozlišit [[Krátkodobá paměť|krátkodobou]] či [[Pracovní paměť|pracovní]] a [[Dlouhodobá paměť|dlouhodobou paměť]]. V rámci dlouhodobé paměti pak [[implicitní paměť]], do které řadíme [[procedurální paměť]] a [[priming]] a [[Explicitní paměť|explicitní]] či [[deklarativní paměť]], která zahrnuje [[Sémantická paměť|sémantickou]] a [[Epizodická paměť|epizodickou paměť]]. Důležitým tématem, které souvisí s pamětí, je [[zapomínání]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základní stádia paměťového procesu tvoří '''ukládání''', '''uchovávání''' a '''vybavování '''informací. Je možné rozlišit [[Krátkodobá paměť|krátkodobou]] či [[Pracovní paměť|pracovní]] a [[Dlouhodobá paměť|dlouhodobou paměť]]. V rámci dlouhodobé paměti pak [[implicitní paměť]], do které řadíme [[procedurální paměť]] a [[priming]] a [[Explicitní paměť|explicitní]] či [[deklarativní paměť]], která zahrnuje [[Sémantická paměť|sémantickou]] a [[Epizodická paměť|epizodickou paměť]]. Důležitým tématem, které souvisí s pamětí, je [[zapomínání]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Martinova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57625&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petra.Martinova v 1. 7. 2019, 10:45</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57625&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-07-01T10:45:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 7. 2019, 10:45&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l39&quot; &gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pozornost aktivuje a umožňuje '''selektivní''' zaměření vědomí na určité psychické procesy (a v rámci nich i kognitivní procesy). Selektivní aspekt pozornosti má důležitou adaptivní funkci, chrání jedince před zahlcením nadbytkem informací a umožňuje mu se zaměřit primárně na aktuálně relevantní informace. Existuje řada teorií pozornosti, které můžeme dělit na modely filtru a kapacitní modely.&amp;lt;ref&amp;gt;Vágnerová, M. (2016). Obecná psychologie: dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pozornost aktivuje a umožňuje '''selektivní''' zaměření vědomí na určité psychické procesy (a v rámci nich i kognitivní procesy). Selektivní aspekt pozornosti má důležitou adaptivní funkci, chrání jedince před zahlcením nadbytkem informací a umožňuje mu se zaměřit primárně na aktuálně relevantní informace. Existuje řada teorií pozornosti, které můžeme dělit na modely filtru a kapacitní modely.&amp;lt;ref&amp;gt;Vágnerová, M. (2016). Obecná psychologie: dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== [[Představivost]] ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== [[Představivost]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(imaginace) &lt;/ins&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Paměť]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Paměť]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základní stádia paměťového procesu tvoří '''ukládání''', '''uchovávání''' a '''vybavování '''informací. Je možné rozlišit [[Krátkodobá paměť|krátkodobou]] či [[Pracovní paměť|pracovní]] a [[Dlouhodobá paměť|dlouhodobou paměť]]. V rámci dlouhodobé paměti pak [[implicitní paměť]], do které řadíme [[procedurální paměť]] a [[priming]] a [[Explicitní paměť|explicitní]] či [[deklarativní paměť]], která zahrnuje [[Sémantická paměť|sémantickou]] a [[Epizodická paměť|epizodickou paměť]]. Důležitým tématem, které souvisí s pamětí, je [[zapomínání]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základní stádia paměťového procesu tvoří '''ukládání''', '''uchovávání''' a '''vybavování '''informací. Je možné rozlišit [[Krátkodobá paměť|krátkodobou]] či [[Pracovní paměť|pracovní]] a [[Dlouhodobá paměť|dlouhodobou paměť]]. V rámci dlouhodobé paměti pak [[implicitní paměť]], do které řadíme [[procedurální paměť]] a [[priming]] a [[Explicitní paměť|explicitní]] či [[deklarativní paměť]], která zahrnuje [[Sémantická paměť|sémantickou]] a [[Epizodická paměť|epizodickou paměť]]. Důležitým tématem, které souvisí s pamětí, je [[zapomínání]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Martinova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57624&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petra.Martinova v 1. 7. 2019, 10:38</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57624&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-07-01T10:38:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 7. 2019, 10:38&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní (poznávací) procesy můžeme charakterizovat jako '''děje, jejichž prostřednictvím člověk poznává svět i sám sebe'''. Pojem kognitivní pochází z latinského ''cognoscere'' neboli poznávat. Slouží ke zpracovávání informací (poznatků) z vnější a vnitřní reality – totiž k příjmu informací (vnímání), jejich ukládání, uchovávání (paměť, učení) a vyvolávání (paměť, představivost), jejich transformaci, organizaci, reorganizaci a další práci s nimi (myšlení). Také zahrnují přesouvání zaměření vědomí při práci s informacemi (pozornost) a procesy zapojené při sdělování či komunikování informací (řeč).&amp;lt;ref&amp;gt;Juklová, K. (2010). Základy obecné psychologie: studijní text (Vyd. 4). Hradec Králové: Gaudeamus.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní (poznávací) procesy můžeme charakterizovat jako '''děje, jejichž prostřednictvím člověk poznává svět i sám sebe'''. Pojem kognitivní pochází z latinského ''cognoscere'' neboli poznávat. Slouží ke zpracovávání informací (poznatků) z vnější a vnitřní reality – totiž k příjmu informací (vnímání), jejich ukládání, uchovávání (paměť, učení) a vyvolávání (paměť, představivost), jejich transformaci, organizaci, reorganizaci a další práci s nimi (myšlení). Také zahrnují přesouvání zaměření vědomí při práci s informacemi (pozornost) a procesy zapojené při sdělování či komunikování informací (řeč).&amp;lt;ref&amp;gt;Juklová, K. (2010). Základy obecné psychologie: studijní text (Vyd. 4). Hradec Králové: Gaudeamus.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Kognitivní systém''' čili soubor všech kognitivních procesů zahrnuje [[vnímání]], [[paměť]], [[učení]], [[představivost]], [[myšlení]] (a v rámci něj usuzování, posuzování, řešení problémů, rozhodování se, tvoření nových myšlenek a spolu s tím [[tvořivost]]) a také [[pozornost]] a řeč.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Kognitivní systém''' čili soubor všech kognitivních procesů zahrnuje [[vnímání]], [[paměť]], [[učení]], [[představivost]], [[myšlení]] (a v rámci něj usuzování, posuzování, řešení problémů, rozhodování se, tvoření nových myšlenek a spolu s tím [[tvořivost]]) a také [[pozornost]] a řeč.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l8&quot; &gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;S ohledem na uvedené rozlišení je poté terminologicky někdy také odlišováno čití (proces) od čivosti (dispozice), vnímání (proces) od vnímavosti (dispozice), představování si (proces) od představivosti (dispozice), zapamatovávání si (proces) od paměti (dispozice) atd. Jiní autoři však toto terminologické rozlišení striktně neuplatňují a např. paměť pojímají jak jako proces, tak jako dispozici.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;S ohledem na uvedené rozlišení je poté terminologicky někdy také odlišováno čití (proces) od čivosti (dispozice), vnímání (proces) od vnímavosti (dispozice), představování si (proces) od představivosti (dispozice), zapamatovávání si (proces) od paměti (dispozice) atd. Jiní autoři však toto terminologické rozlišení striktně neuplatňují a např. paměť pojímají jak jako proces, tak jako dispozici.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Historie==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Historie==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V dnešní době se studiem kognitivních procesů zabývá především [[kognitivní psychologie|'''kognitivní psychologie''']], která se objevila v '''50. – 60. letech 20. století'''. Ke vzniku kognitivní psychologie však přispěla řada filozofických i psychologických směrů.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V dnešní době se studiem kognitivních procesů zabývá především [[kognitivní psychologie|'''kognitivní psychologie''']], která se objevila v '''50. – 60. letech 20. století'''. Ke vzniku kognitivní psychologie však přispěla řada filozofických i psychologických směrů.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l29&quot; &gt;Řádek 29:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nakonec se studiu kognitivních procesů v dějinách psychologie před vznikem kognitivní psychologie věnovali také představitelé [[gestalt psychologie|'''gestalt psychologie''']], která přišla s myšlenkou, že psychologické jev nejlépe pochopíme, když je budeme vnímat jako uspořádané, strukturované celky, nikoli když je budeme rozkládat na části.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Sternberg, R. J. (2009). Kognitivní psychologie (Vydání 2). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Gestaltisté se zajímali především o vnímání, a to zrakovou percepci. Formulovali pro ni řadu tzv. [[Gestalt zákony|gestalt zákonů]], jež popisují, jakým způsobem se vnímané objekty v naší mysli organizují.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nakonec se studiu kognitivních procesů v dějinách psychologie před vznikem kognitivní psychologie věnovali také představitelé [[gestalt psychologie|'''gestalt psychologie''']], která přišla s myšlenkou, že psychologické jev nejlépe pochopíme, když je budeme vnímat jako uspořádané, strukturované celky, nikoli když je budeme rozkládat na části.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Sternberg, R. J. (2009). Kognitivní psychologie (Vydání 2). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Gestaltisté se zajímali především o vnímání, a to zrakovou percepci. Formulovali pro ni řadu tzv. [[Gestalt zákony|gestalt zákonů]], jež popisují, jakým způsobem se vnímané objekty v naší mysli organizují.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na vznik kognitivismu měly vliv i další obory, např. psychobiologie, která se zabývá rolí fyziologických faktorů při konstituování psychických jevů, dále lingvistika, antropologie, ale i technologické obory.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na vznik kognitivismu měly vliv i další obory, např. psychobiologie, která se zabývá rolí fyziologických faktorů při konstituování psychických jevů, dále lingvistika, antropologie, ale i technologické obory.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Možné přístupy ke studiu kognitivních procesů==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Možné přístupy ke studiu kognitivních procesů==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Experimentální kognitivní psychologie''' studuje kognitivní procesy za pomoci reakčních časů, chyb a vzorců odpovědí zkoumaných probandů v příslušných experimentálních úlohách, u nichž se předpokládá, že se při jejich plnění zapojují, a tedy projevují příslušné kognitivní funkce a procesy. '''Kognitivní neurověda'''  využívá funkční a strukturální zobrazovací metody (počítačová tomografie, magnetická rezonance, evokované potenciály, magnetoencefalografie, pozitronová emisní tomografie), a to pro studium neurobiologického podkladu kognitivních procesů. Neuropsychologie studuje tyto neurobiologické koreláty na základě výzkumu mozkových lézí a jejich důsledků či projevů. Dále se ke studiu kognitivních procesů využívají také '''matematické modely''' a '''počítačové simulace'''.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Experimentální kognitivní psychologie''' studuje kognitivní procesy za pomoci reakčních časů, chyb a vzorců odpovědí zkoumaných probandů v příslušných experimentálních úlohách, u nichž se předpokládá, že se při jejich plnění zapojují, a tedy projevují příslušné kognitivní funkce a procesy. '''Kognitivní neurověda'''  využívá funkční a strukturální zobrazovací metody (počítačová tomografie, magnetická rezonance, evokované potenciály, magnetoencefalografie, pozitronová emisní tomografie), a to pro studium neurobiologického podkladu kognitivních procesů. Neuropsychologie studuje tyto neurobiologické koreláty na základě výzkumu mozkových lézí a jejich důsledků či projevů. Dále se ke studiu kognitivních procesů využívají také '''matematické modely''' a '''počítačové simulace'''.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vybrané kognitivní procesy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vybrané kognitivní procesy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l57&quot; &gt;Řádek 57:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 53:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''kategorizace''' neboli proces přiřazování jevů do určité kategorie jevů,   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''kategorizace''' neboli proces přiřazování jevů do určité kategorie jevů,   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''kategorie''' je pak třída jevů sdílející určité charakteristiky, které je řadí do stejné množiny jevů. Rozlišujeme různé teorie myšlení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''kategorie''' je pak třída jevů sdílející určité charakteristiky, které je řadí do stejné množiny jevů. Rozlišujeme různé teorie myšlení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== [[Tvořivost]] (kreativita) ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== [[Tvořivost]] (kreativita) ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tvořivost coby jednu ze složek myšlení lze široce definovat jako proces produkce myšlenek (a případně na nich založených výtvorů)  které jsou jak originální, tak hodnotné. U tohoto procesu se zprav. rozlišuje několik fází ('''preparace''', '''inkubace''', '''iluminace''' a '''verifikace''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tvořivost coby jednu ze složek myšlení lze široce definovat jako proces produkce myšlenek (a případně na nich založených výtvorů)  které jsou jak originální, tak hodnotné. U tohoto procesu se zprav. rozlišuje několik fází ('''preparace''', '''inkubace''', '''iluminace''' a '''verifikace''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Martinova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57623&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petra.Martinova v 1. 7. 2019, 10:34</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57623&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-07-01T10:34:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 7. 2019, 10:34&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l28&quot; &gt;Řádek 28:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 28:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dalšími předchůdci kognitivní psychologie s ohledem na jistý zájem o kognitivní jevy jsou také '''strukturalismus''' a''' funkcionalismus'''. Cílem strukturalismu bylo pochopit strukturu (uspořádání prvků) mysli – tzn. identifikovat hlavní elementární prvky, obsahy vědomí (v pojetí strukturalismu: počitky, představy a pocity) a jejich vzájemné vztahy. Zástupcem tohoto směru je např. [[Edward Titchener]]. Hlavní metoda tohoto směru, která byla užívána k získávání informací o uvedeném předmětu zájmu byla introspekce ve Wundtově pojetí – totiž kontrolované sebepozorování, které realizují probandi v rámci experimentu. Funkcionalismus upřednostňoval před obsahem myšlení procesy myšlení. Zajímal se tedy o to, jak psychické procesy (a v rámci nich i kognitivní procesy) pomáhají v procesu adaptace člověka na prostředí, v němž žije. Zástupci funkcionalismu jsou např. [[William James]] a [[John Dewey]].  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dalšími předchůdci kognitivní psychologie s ohledem na jistý zájem o kognitivní jevy jsou také '''strukturalismus''' a''' funkcionalismus'''. Cílem strukturalismu bylo pochopit strukturu (uspořádání prvků) mysli – tzn. identifikovat hlavní elementární prvky, obsahy vědomí (v pojetí strukturalismu: počitky, představy a pocity) a jejich vzájemné vztahy. Zástupcem tohoto směru je např. [[Edward Titchener]]. Hlavní metoda tohoto směru, která byla užívána k získávání informací o uvedeném předmětu zájmu byla introspekce ve Wundtově pojetí – totiž kontrolované sebepozorování, které realizují probandi v rámci experimentu. Funkcionalismus upřednostňoval před obsahem myšlení procesy myšlení. Zajímal se tedy o to, jak psychické procesy (a v rámci nich i kognitivní procesy) pomáhají v procesu adaptace člověka na prostředí, v němž žije. Zástupci funkcionalismu jsou např. [[William James]] a [[John Dewey]].  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nakonec se studiu kognitivních procesů v dějinách psychologie před vznikem kognitivní psychologie věnovali také představitelé [[gestalt psychologie]], která přišla s myšlenkou, že psychologické jev nejlépe pochopíme, když je budeme vnímat jako uspořádané, strukturované celky, nikoli když je budeme rozkládat na části.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Sternberg, R. J. (2009). Kognitivní psychologie (Vydání 2). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Gestaltisté se zajímali především o vnímání, a to zrakovou percepci. Formulovali pro ni řadu tzv. [[Gestalt zákony|gestalt zákonů]], jež popisují, jakým způsobem se vnímané objekty v naší mysli organizují.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nakonec se studiu kognitivních procesů v dějinách psychologie před vznikem kognitivní psychologie věnovali také představitelé [[gestalt psychologie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;|'''gestalt psychologie'''&lt;/ins&gt;]], která přišla s myšlenkou, že psychologické jev nejlépe pochopíme, když je budeme vnímat jako uspořádané, strukturované celky, nikoli když je budeme rozkládat na části.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Sternberg, R. J. (2009). Kognitivní psychologie (Vydání 2). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Gestaltisté se zajímali především o vnímání, a to zrakovou percepci. Formulovali pro ni řadu tzv. [[Gestalt zákony|gestalt zákonů]], jež popisují, jakým způsobem se vnímané objekty v naší mysli organizují.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dalším východiskem kognitivní psychologie je strukturalismus a funkcionalismus. Cílem '''stukturalismu''' bylo pochopit strukturu (uspořádání prvků) mysli a jejích vjemů až na jejich primární stavební součásti. Zástupci tohoto směru jsou [[Wilhelm Wundt]] a [[Edward Titchener]]. Hlavní metoda tohoto směru – '''introspekce '''– byla předmětem kritiky. '''Funkcionalismus''' upřednostňoval před obsahem myšlení procesy myšlení. Zajímal se tedy o to, jak a proč mysl pracuje právě tak, jak pracuje. Zástupci funkcionalismu jsou [[William James]] a [[John Dewey]].&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na vznik kognitivismu měly vliv i další obory, např. psychobiologie, která se zabývá rolí fyziologických faktorů při konstituování psychických jevů, dále lingvistika, antropologie, ale i technologické obory.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Ke vzniku kognitivní psychologie přispěl také''' asocianismus''', který se zabýval způsoby spojování myšlenek v mysli a učením. Zástupci asocianismu jsou [[Herman Ebbinghaus]] a [[Edward L. Thorndike]]. Na asocianismus navázal '''behaviorismus''', který můžeme považovat za extrémní verzi asocianismu, protože se zaměřuje výhradně na asociaci mezi prostředím a pozorovatelným chováním. Zástupci behaviorismu jsou [[John B. Watson]], [[Burrhus F. Skinner]], [[Edward Tolman]] a další. &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na vznik kognitivismu měly vliv i další obory, např. psychobiologie, která se zabývá rolí fyziologických faktorů při konstituování psychických jevů, dále lingvistika, antropologie, ale i technologické obory. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Možné přístupy ke studiu kognitivních procesů==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Možné přístupy ke studiu kognitivních procesů==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Experimentální kognitivní psychologie''' studuje kognitivní procesy za pomoci reakčních časů, chyb a vzorců odpovědí zkoumaných probandů v příslušných experimentálních úlohách, u nichž se předpokládá, že se při jejich plnění zapojují, a tedy projevují příslušné kognitivní funkce a procesy. '''Kognitivní neurověda'''  využívá funkční a strukturální zobrazovací metody (počítačová tomografie, magnetická rezonance, evokované potenciály, magnetoencefalografie, pozitronová emisní tomografie), a to pro studium neurobiologického podkladu kognitivních procesů. Neuropsychologie studuje tyto neurobiologické koreláty na základě výzkumu mozkových lézí a jejich důsledků či projevů. Dále se ke studiu kognitivních procesů využívají také '''matematické modely''' a '''počítačové simulace'''.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Experimentální kognitivní psychologie''' studuje kognitivní procesy za pomoci reakčních časů, chyb a vzorců odpovědí zkoumaných probandů v příslušných experimentálních úlohách, u nichž se předpokládá, že se při jejich plnění zapojují, a tedy projevují příslušné kognitivní funkce a procesy. '''Kognitivní neurověda'''  využívá funkční a strukturální zobrazovací metody (počítačová tomografie, magnetická rezonance, evokované potenciály, magnetoencefalografie, pozitronová emisní tomografie), a to pro studium neurobiologického podkladu kognitivních procesů. Neuropsychologie studuje tyto neurobiologické koreláty na základě výzkumu mozkových lézí a jejich důsledků či projevů. Dále se ke studiu kognitivních procesů využívají také '''matematické modely''' a '''počítačové simulace'''.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l42&quot; &gt;Řádek 42:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 38:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vybrané kognitivní procesy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vybrané kognitivní procesy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Vnímání]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Vnímání]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Studium vnímání se zabývá'' ''integrací jednotlivých počitků do celistvých vjemů objektů okolního světa a využitím těchto vjemů při orientaci v okolí'''. Důležitými tématy jsou '''vnímání vzdálenosti, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;p&lt;/del&gt;'''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ohybu &lt;/del&gt;'''a''' rozpoznávání'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. L., Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., Wagenaae, W. A., Hilgard, E. R., &amp;amp; Nolen-Hoeksema, S. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda(Vydání 3., přepracované). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Studium vnímání se zabývá'' ''integrací jednotlivých počitků do celistvých vjemů objektů okolního světa a využitím těchto vjemů při orientaci v okolí'''. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Důležitými tématy jsou '''vnímání vzdálenosti&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, '''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pohybu&lt;/ins&gt;''' a''' rozpoznávání'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. L., Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., Wagenaae, W. A., Hilgard, E. R., &amp;amp; Nolen-Hoeksema, S. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda(Vydání 3., přepracované). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Pozornost]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Pozornost]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pozornost aktivuje a umožňuje selektivní zaměření vědomí na určité psychické procesy (a v rámci nich i kognitivní procesy). Selektivní aspekt pozornosti má důležitou adaptivní funkci, chrání jedince před zahlcením nadbytkem informací a umožňuje mu se zaměřit primárně na aktuálně relevantní informace. Existuje řada teorií pozornosti, které můžeme dělit na modely filtru a kapacitní modely.&amp;lt;ref&amp;gt;Vágnerová, M. (2016). Obecná psychologie: dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pozornost aktivuje a umožňuje &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;selektivní&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;zaměření vědomí na určité psychické procesy (a v rámci nich i kognitivní procesy). Selektivní aspekt pozornosti má důležitou adaptivní funkci, chrání jedince před zahlcením nadbytkem informací a umožňuje mu se zaměřit primárně na aktuálně relevantní informace. Existuje řada teorií pozornosti, které můžeme dělit na modely filtru a kapacitní modely.&amp;lt;ref&amp;gt;Vágnerová, M. (2016). Obecná psychologie: dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== [[Představivost]] ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== [[Představivost]] ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Paměť]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Paměť]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základní stádia paměťového procesu tvoří ukládání, uchovávání a vybavování informací. Je možné rozlišit [[Krátkodobá paměť|krátkodobou]] či [[Pracovní paměť|pracovní]] a [[Dlouhodobá paměť|dlouhodobou paměť]]. V rámci dlouhodobé paměti pak [[implicitní paměť]], do které řadíme [[procedurální paměť]] a [[priming]] a [[Explicitní paměť|explicitní]] či [[deklarativní paměť]], která zahrnuje [[Sémantická paměť|sémantickou]] a [[Epizodická paměť|epizodickou paměť]]. Důležitým tématem, které souvisí s pamětí, je [[zapomínání]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základní stádia paměťového procesu tvoří &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;ukládání&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;uchovávání&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;vybavování &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;informací. Je možné rozlišit [[Krátkodobá paměť|krátkodobou]] či [[Pracovní paměť|pracovní]] a [[Dlouhodobá paměť|dlouhodobou paměť]]. V rámci dlouhodobé paměti pak [[implicitní paměť]], do které řadíme [[procedurální paměť]] a [[priming]] a [[Explicitní paměť|explicitní]] či [[deklarativní paměť]], která zahrnuje [[Sémantická paměť|sémantickou]] a [[Epizodická paměť|epizodickou paměť]]. Důležitým tématem, které souvisí s pamětí, je [[zapomínání]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Učení]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Učení]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Učení je proces spočívající v osvojování si informací či zkušeností a v rámci toho vědomostí, dovedností, ale také určitých specifických vzorců chování&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Rozlišujeme různé druhy učení, mezi které patří např. habituace a senzibilizace, imprinting, klasické a operantní podmiňování, komplexní učení (učení vhledem a sociální učení – např. observační učení). &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Učení je proces spočívající v osvojování si informací či zkušeností a v rámci toho vědomostí, dovedností, ale také určitých specifických vzorců chování. Rozlišujeme různé '''druhy učení''', mezi které patří např. habituace a senzibilizace, imprinting, klasické a operantní podmiňování, komplexní učení (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;učení vhledem &lt;/ins&gt;a sociální učení &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– např. &lt;/ins&gt;observační učení).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Učení je '''relativně trvalá změna chování, která vyplývá ze cvičení'''&lt;/del&gt;. Rozlišujeme různé '''druhy učení''', mezi které patří např. habituace a senzibilizace, imprinting, klasické a operantní podmiňování, komplexní učení (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vhled a kognitivní mapy) &lt;/del&gt;a sociální učení &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(&lt;/del&gt;observační učení).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Myšlení]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===[[Myšlení]]===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Myšlení představuje komplexní kognitivní proces zahrnující vícero dílčích procesů, a sice usuzování či vytváření logických soudů a úsudků, posuzování či vytváření pravděpodobnostních úsudků, řešení problémů, rozhodování a tvořivost či kreativitu. Uvedené procesy mohou být realizovány pomocí či na základě různých '''[[Mentální reprezentace|mentálních reprezentací]]'''. Podle toho rozlišujeme myšlení propoziční (realizované na základě propozičních mentálních reprezentací – pojmů, slov) a myšlení imaginativní (realizované na základě analogových či imaginativních mentálních reprezentací – představ).  V rámci studia propozičního myšlení se pracuje s následujícími pojmy:   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Myšlení představuje komplexní kognitivní proces zahrnující vícero dílčích procesů, a sice&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;usuzování&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;či vytváření logických soudů a úsudků, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;posuzování&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;či vytváření pravděpodobnostních úsudků, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;řešení problémů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;rozhodování&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;tvořivost&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;či kreativitu. Uvedené procesy mohou být realizovány pomocí či na základě různých '''[[Mentální reprezentace|mentálních reprezentací]]'''. Podle toho rozlišujeme &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;myšlení propoziční&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;(realizované na základě propozičních mentálních reprezentací – pojmů, slov) a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;myšlení imaginativní &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;(realizované na základě analogových či imaginativních mentálních reprezentací – představ).  V rámci studia propozičního myšlení se pracuje s následujícími pojmy:   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''propozice (výrok)''', která je definována jako nejmenší jednotka znalostí, která může stát jako samostatné tvrzení a být smysluplně hodnocena jako pravdivá nebo nepravdivá,   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''propozice (výrok)''', která je definována jako nejmenší jednotka znalostí, která může stát jako samostatné tvrzení a být smysluplně hodnocena jako pravdivá nebo nepravdivá,   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Martinova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57622&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petra.Martinova v 1. 7. 2019, 10:27</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57622&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-07-01T10:27:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;amp;diff=57622&amp;amp;oldid=57621&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Martinova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57621&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petra.Martinova v 1. 7. 2019, 10:11</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57621&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-07-01T10:11:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 7. 2019, 10:11&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l71&quot; &gt;Řádek 71:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 71:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Tvořivost (kreativita) ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Tvořivost (kreativita) ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tvořivost coby jednu ze složek myšlení lze široce definovat jako proces produkce myšlenek (a případně na nich založených výtvorů)  které jsou jak originální, tak hodnotné. U tohoto procesu se zprav. rozlišuje několik fází ('''preparace''', '''inkubace''', '''iluminace''' a '''verifikace''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tvořivost coby jednu ze složek myšlení lze široce definovat jako proces produkce myšlenek (a případně na nich založených výtvorů)  které jsou jak originální, tak hodnotné. U tohoto procesu se zprav. rozlišuje několik fází ('''preparace''', '''inkubace''', '''iluminace''' a '''verifikace''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Zdroj ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Ke zpracování článku byly uplatněny také prezentace a poznámky z přednášek PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D. a PhDr. Daniela Hellera, resp. prof. PhDr. Vladimíra Kebzy, CSc., získané v rámci studia na Katedře psychologie FF UK.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Odkazy ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l87&quot; &gt;Řádek 87:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 94:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Psychologie Osobnosti|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Psychologie Osobnosti|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie: Kognitivní psychologie|*]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Martinova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57620&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petra.Martinova v 1. 7. 2019, 10:08</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57620&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-07-01T10:08:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 7. 2019, 10:08&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l44&quot; &gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vybrané kognitivní procesy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vybrané kognitivní procesy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Vnímání===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Vnímání===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Studium vnímání se zabývá''' integrací jednotlivých počitků do celistvých vjemů objektů okolního světa a využitím těchto vjemů při orientaci v okolí'''. Důležitými tématy jsou '''vnímání vzdálenosti,'''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' pohybu &lt;/del&gt;'''a''' rozpoznávání'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. L., Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., Wagenaae, W. A., Hilgard, E. R., &amp;amp; Nolen-Hoeksema, S. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda(Vydání 3., přepracované). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Studium vnímání se zabývá&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'&lt;/ins&gt;' ''integrací jednotlivých počitků do celistvých vjemů objektů okolního světa a využitím těchto vjemů při orientaci v okolí'''. Důležitými tématy jsou '''vnímání vzdálenosti, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;p&lt;/ins&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ohybu &lt;/ins&gt;'''a''' rozpoznávání'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. L., Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., Wagenaae, W. A., Hilgard, E. R., &amp;amp; Nolen-Hoeksema, S. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda(Vydání 3., přepracované). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Pozornost===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Pozornost===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pozornost aktivuje a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;umožňuje selektivní zaměření na &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;určitou oblast, které dokáže podle potřeby regulovat'''&lt;/del&gt;. Selektivní aspekt pozornosti má důležitou adaptivní funkci. Existuje řada teorií pozornosti, které můžeme dělit na &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;modely filtru&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/del&gt;a&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/del&gt;kapacitní modely&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Vágnerová, M. (2016). Obecná psychologie: dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pozornost aktivuje a umožňuje selektivní zaměření &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vědomí &lt;/ins&gt;na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;určité psychické procesy (a v rámci nich i kognitivní procesy)&lt;/ins&gt;. Selektivní aspekt pozornosti má důležitou adaptivní funkci&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, chrání jedince před zahlcením nadbytkem informací a umožňuje mu se zaměřit primárně na aktuálně relevantní informace&lt;/ins&gt;. Existuje řada teorií pozornosti, které můžeme dělit na modely filtru a kapacitní modely.&amp;lt;ref&amp;gt;Vágnerová, M. (2016). Obecná psychologie: dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Představivost ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Paměť===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Paměť===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základní stádia paměťového procesu tvoří &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;ukládání&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;uchovávání &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;vybavování informací.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/del&gt;Je možné rozlišit &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;pracovní&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;dlouhodobou paměť&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Případně '''&lt;/del&gt;implicitní paměť&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;, do které řadíme procedurální paměť a priming a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;explicitní paměť&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;, která zahrnuje sémantickou a epizodickou paměť. Důležitým tématem, které souvisí s pamětí, je&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/del&gt;zapomínání&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''. Paměť je možné procvičovat&lt;/del&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základní stádia paměťového procesu tvoří ukládání, uchovávání a vybavování informací. Je možné rozlišit &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Krátkodobá paměť|krátkodobou]] či [[Pracovní paměť|&lt;/ins&gt;pracovní&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Dlouhodobá paměť|&lt;/ins&gt;dlouhodobou paměť&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V rámci dlouhodobé paměti pak [[&lt;/ins&gt;implicitní paměť&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, do které řadíme &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;procedurální paměť&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;priming&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Explicitní paměť|&lt;/ins&gt;explicitní&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] či [[deklarativní &lt;/ins&gt;paměť&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, která zahrnuje &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Sémantická paměť|&lt;/ins&gt;sémantickou&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Epizodická paměť|&lt;/ins&gt;epizodickou paměť&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;. Důležitým tématem, které souvisí s pamětí, je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;zapomínání&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Učení===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Učení===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Učení je proces spočívající v osvojování si informací či zkušeností a v rámci toho vědomostí, dovedností, ale také určitých specifických vzorců chování. Rozlišujeme různé druhy učení, mezi které patří např. habituace a senzibilizace, imprinting, klasické a operantní podmiňování, komplexní učení (učení vhledem a sociální učení – např. observační učení). &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Učení je '''relativně trvalá změna chování, která vyplývá ze cvičení'''. Rozlišujeme různé '''druhy učení''', mezi které patří např. habituace a senzibilizace, imprinting, klasické a operantní podmiňování, komplexní učení (vhled a kognitivní mapy) a sociální učení (observační učení).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Učení je '''relativně trvalá změna chování, která vyplývá ze cvičení'''. Rozlišujeme různé '''druhy učení''', mezi které patří např. habituace a senzibilizace, imprinting, klasické a operantní podmiňování, komplexní učení (vhled a kognitivní mapy) a sociální učení (observační učení).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Tvořivost (kreativita) &lt;/del&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tvořivost lze široce definovat jako '''proces vytváření něčeho, co je jak originální, tak hodnotné'''. Tento proces má několik fází (preparace, inkubace, iluminace a verifikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tvořivost lze široce definovat jako '''proces vytváření něčeho, co je jak originální, tak hodnotné'''. Tento proces má několik fází (preparace, inkubace, iluminace a verifikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Myšlení===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Myšlení===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Myšlení &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;můžeme chápat jako „jazyk mysli“&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Myšlení pak můžeme dělit &lt;/del&gt;na '''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;propoziční&lt;/del&gt;''' (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vyjadřuje výrok)&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''imaginativní''' (odpovídá představám&lt;/del&gt;) a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''motorické '''&lt;/del&gt;(&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;má vztah k představám pohybů v mysli&lt;/del&gt;). &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Studium &lt;/del&gt;myšlení pracuje s pojmy &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''propozice (výrok)''', která je definována jako nejmenší jednotka znalostí, která může stát jako samostatné tvrzení a být smysluplně hodnocena jako pravdivá nebo nepravdivá, dále '''pojem''' (mentální reprezentace kategorie jevů) a '''kategorizace''' neboli proces přiřazování jevů do určité kategorie jevů. '''Kategorie''' je pak třída jevů sdílející určité charakteristiky, které je řadí do stejné množiny jevů. Rozlišujeme různé teorie myšlení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;&lt;/del&gt;:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1&amp;quot; /&amp;gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Myšlení &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;představuje komplexní kognitivní proces zahrnující vícero dílčích procesů, a sice usuzování či vytváření logických soudů a úsudků, posuzování či vytváření pravděpodobnostních úsudků, řešení problémů, rozhodování a tvořivost či kreativitu&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Uvedené procesy mohou být realizovány pomocí či &lt;/ins&gt;na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;základě různých &lt;/ins&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Mentální reprezentace|mentálních reprezentací]]&lt;/ins&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Podle toho rozlišujeme myšlení propoziční &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;realizované na základě propozičních mentálních reprezentací – pojmů&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;slov&lt;/ins&gt;) a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;myšlení imaginativní &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;realizované na základě analogových či imaginativních mentálních reprezentací – představ&lt;/ins&gt;). &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; V rámci studia propozičního &lt;/ins&gt;myšlení &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;se &lt;/ins&gt;pracuje s &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;následujícími &lt;/ins&gt;pojmy: &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;= Odkazy ==&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* '''propozice (výrok)''', která je definována jako nejmenší jednotka znalostí, která může stát jako samostatné tvrzení a být smysluplně hodnocena jako pravdivá nebo nepravdivá,  &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* '''pojem''' neboli mentální reprezentace kategorie jevů, &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* '''kategorizace''' neboli proces přiřazování jevů do určité kategorie jevů,  &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* '''kategorie''' je pak třída jevů sdílející určité charakteristiky, které je řadí do stejné množiny jevů. Rozlišujeme různé teorie myšlení.&amp;lt;ref name&lt;/ins&gt;=&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;  &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;==== Tvořivost (kreativita) ====&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Tvořivost coby jednu ze složek myšlení lze široce definovat jako proces produkce myšlenek (a případně na nich založených výtvorů)  které jsou jak originální, tak hodnotné. U tohoto procesu se zprav. rozlišuje několik fází ('''preparace''', '''inkubace''', '''iluminace''' a '''verifikace''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Martinova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57619&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petra.Martinova v 1. 7. 2019, 09:54</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_procesy&amp;diff=57619&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-07-01T09:54:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 1. 7. 2019, 09:54&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní (poznávací) procesy můžeme charakterizovat jako '''děje, jejichž prostřednictvím člověk poznává svět i sám sebe'''. Pojem kognitivní pochází z latinského ''cognoscere'' neboli poznávat. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kognitivními procesy organismus získává nové poznatky &lt;/del&gt;(vnímání), &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;uchovává poznatky &lt;/del&gt;(paměť, představivost) a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zpracovává poznatky &lt;/del&gt;(myšlení).&amp;lt;ref&amp;gt;Juklová, K. (2010). Základy obecné psychologie: studijní text (Vyd. 4). Hradec Králové: Gaudeamus.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní (poznávací) procesy můžeme charakterizovat jako '''děje, jejichž prostřednictvím člověk poznává svět i sám sebe'''. Pojem kognitivní pochází z latinského ''cognoscere'' neboli poznávat. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Slouží ke zpracovávání informací (poznatků) z vnější a vnitřní reality – totiž k příjmu informací &lt;/ins&gt;(vnímání), &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jejich ukládání, uchovávání (paměť, učení) a vyvolávání &lt;/ins&gt;(paměť, představivost)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, jejich transformaci, organizaci, reorganizaci &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;další práci s nimi &lt;/ins&gt;(myšlení&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;). Také zahrnují přesouvání zaměření vědomí při práci s informacemi (pozornost) a procesy zapojené při sdělování či komunikování informací (řeč&lt;/ins&gt;).&amp;lt;ref&amp;gt;Juklová, K. (2010). Základy obecné psychologie: studijní text (Vyd. 4). Hradec Králové: Gaudeamus.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní systém zahrnuje [[vnímání]], [[paměť]], [[učení]], [[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tvořivost&lt;/del&gt;]], [[myšlení]] a [[pozornost]]&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, ale i &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jazyk&lt;/del&gt;]], [[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;usuzování&lt;/del&gt;]], &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[řešení problémů]] &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;další procesy&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kognitivní systém &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;čili soubor všech kognitivních procesů &lt;/ins&gt;zahrnuje [[vnímání]], [[paměť]], [[učení]], [[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;představivost&lt;/ins&gt;]], [[myšlení]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(&lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v rámci něj usuzování, posuzování, řešení problémů, rozhodování se, tvoření nových myšlenek a spolu s tím tvořivost) a také &lt;/ins&gt;[[pozornost]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a řeč.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Někdy je činěno rozlišení mezi kognitivními procesy a '''&lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kognitivní dispozice|kognitivními dispozicemi&lt;/ins&gt;]]&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''',''' '''funkcemi či schopnostmi. Kognitivní procesy poté zahrnují v prožívání nám do určité míry introspektivně dostupné (byť také do významné míry mimo dosah našeho vědomí probíhající) děje, při kterých je zpracovávání informací příjímaných z vnější a vnitřní reality realizováno. Jde o proměnlivé a přechodné děje, které vedou ke vzniku dílčích psychických&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a to &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kognitivní obsahy|kognitivních obsahů&lt;/ins&gt;]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(např. počitků, vjemů, představ&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vzpomínek, myšlenek,…). Kognitivní dispozice představují proti tomu relativně stabilní předpoklady umožňující výkon jednotlivých kognitivních procesů – dávající jedinci schopnost je realizovat. Jde o hypotetické proměnné, projevující se nicméně objektivně v relativní stabilitě či konzistenci jedincova výkonu v různých úlohách, jež zaměstnávají příslušné kognitivní funkce.  &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;S ohledem na uvedené rozlišení je poté terminologicky někdy také odlišováno čití (proces) od čivosti (dispozice), vnímání (proces) od vnímavosti (dispozice), představování si (proces) od představivosti (dispozice), zapamatovávání si (proces) od paměti (dispozice) atd. Jiní autoři však toto terminologické rozlišení striktně neuplatňují &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;např. paměť pojímají jak jako proces, tak jako dispozici&lt;/ins&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l8&quot; &gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V dnešní době se studiem kognitivních procesů zabývá především [[kognitivní psychologie]], která se objevila v 50. – 60. letech 20. století. Ke vzniku kognitivní psychologie však přispěla řada filozofických i psychologických směrů&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Ke vzniku kognitivní psychologie přispěli filozofové [[Platón]] (racionalismus) a [[Aristoteles]] (empirismus). '''Racionalismus''' považuje za cestu k vědomostem logickou analýzu a upřednostňuje introspekci, zatímco '''empirismus''' chápe jako cestu k vědomostem získávání empirických důkazů, k nimž dospíváme na základě zkušeností a pozorování. Tento spor pokračoval i v 17. století, kdy se k racionalismu přikláněl [[René Descartes]] a k empirismu [[John Locke]]. V 18. století pak tento spor dosáhl svého vrcholu, kdy [[Immanuel Kant]] přiznal důležitou roli empirismu i racionalismu a navrhl spolupráci obou směrů. Debata o významu jednotlivých směrů však neutichá ani dnes&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V dnešní době se studiem kognitivních procesů zabývá především [[kognitivní psychologie]], která se objevila v 50. – 60. letech 20. století. Ke vzniku kognitivní psychologie však přispěla řada filozofických i psychologických směrů.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Filozofické směry, které se významně zabývaly otázkou poznání – resp. zejména tím, jaké jsou zdroje našich poznatků, jaká je jejich platnost a jaké jsou vůbec limity našeho poznání, byly v novověku směry racionalismus a empirismus. Svým zaměřením se tedy věnovaly tématu poznávání jako kognitivní psychologie, avšak z jiné, totiž filozofické perspektivy; navíc spíše než vlastní procesy zpracovávání informací, které v mysli probíhají a kterým se věnuje kognitivní psychologie, je zajímalo to, jaké jsou vůbec zdroje, ze kterých primárně tyto informace, poznatky o vnějším a vnitřním světě pocházejí.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dalším východiskem kognitivní psychologie je strukturalismus a funkcionalismus. Cílem &lt;/del&gt;'''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;stukturalismu&lt;/del&gt;''' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;bylo pochopit strukturu &lt;/del&gt;(&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;uspořádání prvků&lt;/del&gt;) &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;mysli a jejích vjemů až &lt;/del&gt;na &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jejich primární stavební součásti&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Zástupci tohoto směru jsou [[Wilhelm Wundt]] &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Edward Titchener]]&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Hlavní metoda tohoto směru – &lt;/del&gt;'''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;introspekce &lt;/del&gt;'''– &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;byla předmětem kritiky&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''Funkcionalismus''' upřednostňoval před obsahem myšlení procesy myšlení&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Zajímal &lt;/del&gt;se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tedy &lt;/del&gt;o &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;to&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jak &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;proč mysl pracuje právě tak&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jak pracuje&lt;/del&gt;. Zástupci &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;funkcionalismu jsou &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;William James&lt;/del&gt;]] a [[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;John Dewey&lt;/del&gt;]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Racionalismus&lt;/ins&gt;''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kladl důraz na rozum coby hlavní zdroj poznání. Poznatky člověk podle něj získává na základě intuice ve smyslu evidentního zření určitých pravd &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;axiomů&lt;/ins&gt;) &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;o skutečnosti, které jsou přitom dle racionalistického stanoviska lidskému rozumu apriorně dány. Spolu s tím poznatky člověk také získává dedukcí dalších dílčích pravd &lt;/ins&gt;na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;základě nazřených axiomů. Smyslovou zkušenost chápe také jako relevantní zdroj poznání, ale považuji ji za méně spolehlivou&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Předpokládá přitom, že rozumem získané poznání může být dokonalé – totiž definitivně platné &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;že k němu jedinec může dospět i nezávisle na zkušenosti, totiž právě na základě nazření apriorních poznatků&lt;/ins&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Empirismus&lt;/ins&gt;''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;naproti tomu kladl důraz na smyslovou zkušenost coby hlavní zdroj poznání. Odmítl existenci jakýchkoliv apriorních poznatků, které by byly v rozumu, resp. naší mysli přítomny před veškerou naší smyslovou zkušeností &lt;/ins&gt;– &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;které by byly vrozené. Odmítá představu a možnost absolutně dokonalého poznání, protože stále (podobně jako racionalismus) počítá s tím, že smyslová zkušenost je nespolehlivá; zároveň také vychází z toho, že různá smyslová zkušenost nás může vést k různým závěrům, a tak mohou být vždy předchozí poznatky na základě nového materiálu získaného ze smyslové zkušenosti vyvráceny&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Spor mezi oběma směry pokračoval i v 17. století&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;K racionalismu &lt;/ins&gt;se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přikláněl např. René Descartes a k empirismu např. John Locke. V 18. století pak tento spor dosáhl svého vrcholu, kdy Immanuel Kant přiznal důležitost oběma zdrojům poznání – empirické zkušenosti i apriorním poznatkům, resp. apriorním poznávacím kategoriím obsaženým v našem rozumu (jako je např. prostor, čas, kauzalita a další pojmy), jež smyslově vnímanou a poznávanou skutečnost inherentně strukturují a organizují, čímž naše poznání rovněž podmiňují. Debata &lt;/ins&gt;o &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;významu jednotlivých směrů a jejich stanovisek však neutichá ani dnes. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Před ustavením psychologie coby samostatného empirického vědeckého oboru se tématu vybraných kognitivních procesů výzkumně věnovala tzv. psychofyzika. Zkoumala kauzální vztahy mezi vnějšími stimuly působícími na smyslové receptory a subjektivními reakcemi jedince v reakci na ně v podobě jednotlivých smyslových počitků. Tyto procesy se snažila kvantifikovat a matematizovat. Formuloval a zkoumala různé podnětové prahy a zároveň na základě výzkumných zjištění postulovala několik zákonitostí – např. Weberův-Fechnerův zákon. Mezi její představitele patří Ernst Heinrich Weber&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Gutav Theodor Fechner &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Hermann von Helmholz. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Studiu některých kognitivních fenoménů se před vznikem kognitivní psychologie, avšak již v rámci psychologie věnoval po psychofyzice asocianismus. Zabýval se zejm. počitky&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jež chápal jako jakési základní elementy vědomí – základní psychické obsahy (vedle citů). A zkoumal přitom způsoby jejich spojování v mysli na základě tzv. [[asociační zákony|asociačních zákonů]]. Zároveň se také věnoval procesu učení&lt;/ins&gt;. Zástupci &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;asocianismu byli např. &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Herman Ebbinghaus&lt;/ins&gt;]] a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Wilhelm M. Wundt.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Na asocianismus navázal behaviorismus, který se také věnoval vytváření tzv. asociací – spojů, nikoliv však mezi jednotlivými mentálními obsahy, ale mezi vnějšími podněty a určitým chováním. Samotný raný behaviorismus studiu kognitivních procesů příliš nepřispěl, spíše naopak. Mysl a procesy v ní probíhající, a tedy i kognitivní procesy, vnímal jako černou skříňku, k níž není možné vědeckými metodami proniknout. Neobehaviorismus, coby určitá vývojová fáze behaviorismu v cca 30.–50. letech 20. stol., do určité míry původní stanovisko behaviorismu nicméně přehodnotila. Začal počítat s tím, že výslednou podobu chování člověka ovlivňují nejen podněty působící z vnějšího prostředí, ale také určité vnitřní intervenující proměnné spojené na straně organismu. Spolu s tím &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Edward Ch. Tolman&lt;/ins&gt;]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;coby jeden z představitelů neobehaviorismu rozpracoval koncepci tzv. kognitivních map coby určitých vnitřních představ prostředí a prostoru, v němž se jedinec pohybuje. Tím byl v psychologii učiněn jistý krok směrem k obnovení zájmu o vědecké studium rovněž mentálních, totiž kognitivních fenoménů, a nikoliv pouze vnějších behaviorálních projevů člověka&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Ke vzniku &lt;/del&gt;kognitivní psychologie &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přispěl &lt;/del&gt;také''' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;asocianismus&lt;/del&gt;'''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, který se zabýval způsoby spojování myšlenek v mysli a učením. Zástupci asocianismu jsou [[Herman Ebbinghaus]] &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Edward L. Thorndike]]. Na asocianismus navázal &lt;/del&gt;'''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;behaviorismus&lt;/del&gt;''', &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;který můžeme považovat za extrémní verzi asocianismu&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;protože &lt;/del&gt;se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zaměřuje výhradně &lt;/del&gt;na &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;asociaci mezi prostředím a pozorovatelným chováním&lt;/del&gt;. Zástupci &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;behaviorismu &lt;/del&gt;jsou &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[John B. Watson]], [[Burrhus F&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Skinner]], [[Edward Tolman]] &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;další&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dalšími předchůdci &lt;/ins&gt;kognitivní psychologie &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;s ohledem na jistý zájem o kognitivní jevy jsou &lt;/ins&gt;také '''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;strukturalismus&lt;/ins&gt;''' a''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;funkcionalismus&lt;/ins&gt;'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Cílem strukturalismu bylo pochopit strukturu (uspořádání prvků) mysli – tzn. identifikovat hlavní elementární prvky&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;obsahy vědomí (v pojetí strukturalismu: počitky&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;představy a pocity) a jejich vzájemné vztahy. Zástupcem tohoto směru je např. Edward Titchener. Hlavní metoda tohoto směru, která byla užívána k získávání informací o uvedeném předmětu zájmu byla introspekce ve Wundtově pojetí – totiž kontrolované sebepozorování, které realizují probandi v rámci experimentu. Funkcionalismus upřednostňoval před obsahem myšlení procesy myšlení. Zajímal &lt;/ins&gt;se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tedy o to, jak psychické procesy (a v rámci nich i kognitivní procesy) pomáhají v procesu adaptace člověka &lt;/ins&gt;na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;prostředí, v němž žije&lt;/ins&gt;. Zástupci &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;funkcionalismu &lt;/ins&gt;jsou &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;např&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;William James &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;John Dewey&lt;/ins&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Nakonec se studiu kognitivních procesů v dějinách psychologie před vznikem kognitivní psychologie věnovali také představitelé [[gestalt psychologie]], která přišla s myšlenkou, že psychologické jev nejlépe pochopíme, když je budeme vnímat jako uspořádané, strukturované celky, nikoli když je budeme rozkládat na části.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Sternberg, R. J. (2009). Kognitivní psychologie (Vydání 2). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Gestaltisté se zajímali především o vnímání, a to zrakovou percepci. Formulovali pro ni řadu tzv. [[Gestalt zákony|gestalt zákonů]], jež popisují, jakým způsobem se vnímané objekty v naší mysli organizují.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Beehaviorismus měl však řadu kritiků, jedním z největších byla '''gestalt psychologie'''. Gestalt psychologie přišla s myšlenkou, že psychologické jev nejlépe pochopíme, když je budeme vnímat jako uspořádané, strukturované celky, nikoli když je budeme rozkládat na části.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Sternberg, R. J. (2009). Kognitivní psychologie (Vydání 2). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Na vznik kognitivismu měly vliv i další obory, např&lt;/del&gt;. [[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;psychofyzika&lt;/del&gt;]]&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, která se snažila vystihnout psychické děje fyzikálními zákony, &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;psycholobiologie|psychobiologie&lt;/del&gt;]], &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;která se zabývá rolí fyziologických faktorů při konstituování psychických jevů&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dále &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;lingvistika&lt;/del&gt;]]&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;antropologie&lt;/del&gt;]]&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, ale i technologické obory&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dalším východiskem kognitivní psychologie je strukturalismus a funkcionalismus. Cílem '''stukturalismu''' bylo pochopit strukturu (uspořádání prvků) mysli a jejích vjemů až na jejich primární stavební součásti&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Zástupci tohoto směru jsou &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Wilhelm Wundt&lt;/ins&gt;]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Edward Titchener&lt;/ins&gt;]]&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Hlavní metoda tohoto směru – '''introspekce '''– byla předmětem kritiky. '''Funkcionalismus''' upřednostňoval před obsahem myšlení procesy myšlení. Zajímal se tedy o to&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jak a proč mysl pracuje právě tak&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jak pracuje. Zástupci funkcionalismu jsou &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;William James&lt;/ins&gt;]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;John Dewey&lt;/ins&gt;]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Ke vzniku kognitivní psychologie přispěl také''' asocianismus''', který se zabýval způsoby spojování myšlenek v mysli a učením. Zástupci asocianismu jsou [[Herman Ebbinghaus]] a [[Edward L. Thorndike]]. Na asocianismus navázal '''behaviorismus''', který můžeme považovat za extrémní verzi asocianismu, protože se zaměřuje výhradně na asociaci mezi prostředím a pozorovatelným chováním. Zástupci behaviorismu jsou [[John B. Watson]], [[Burrhus F. Skinner]], [[Edward Tolman]] a další. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Studium &lt;/del&gt;kognitivních procesů==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Na vznik kognitivismu měly vliv i další obory, např. psychobiologie, která se zabývá rolí fyziologických faktorů při konstituování psychických jevů, dále lingvistika, antropologie, ale i technologické obory.  &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Experimentální kognitivní psychologie''' studuje kognitivní procesy za pomoci reakčních časů, chyb a vzorců odpovědí. '''Kognitivní neurověda &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a neuropsychologie&lt;/del&gt;''' využívá funkční a strukturální zobrazovací metody (počítačová tomografie, magnetická rezonance, evokované potenciály, magnetoencefalografie, pozitronová emisní tomografie) a studium mozkových lézí. Dále se využívají také '''matematické modely '''a''' počítačové simulace'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Možné přístupy ke studiu &lt;/ins&gt;kognitivních procesů==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Experimentální kognitivní psychologie''' studuje kognitivní procesy za pomoci reakčních časů, chyb a vzorců odpovědí &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zkoumaných probandů v příslušných experimentálních úlohách, u nichž se předpokládá, že se při jejich plnění zapojují, a tedy projevují příslušné kognitivní funkce a procesy&lt;/ins&gt;. '''Kognitivní neurověda''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;využívá funkční a strukturální zobrazovací metody (počítačová tomografie, magnetická rezonance, evokované potenciály, magnetoencefalografie, pozitronová emisní tomografie)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;to pro &lt;/ins&gt;studium &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;neurobiologického podkladu kognitivních procesů. Neuropsychologie studuje tyto neurobiologické koreláty na základě výzkumu &lt;/ins&gt;mozkových lézí &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a jejich důsledků či projevů&lt;/ins&gt;. Dále se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ke studiu kognitivních procesů &lt;/ins&gt;využívají také '''matematické modely''' a '''počítačové simulace'''.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vybrané kognitivní procesy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Vybrané kognitivní procesy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Vnímání===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Vnímání===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Studium vnímání se zabývá''' integrací jednotlivých počitků do celistvých vjemů objektů okolního světa a využitím těchto vjemů při orientaci v okolí'''. Důležitými tématy jsou '''vnímání vzdálenosti''' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a&lt;/del&gt;''' pohybu '''a''' rozpoznávání'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. L., Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., Wagenaae, W. A., Hilgard, E. R., &amp;amp; Nolen-Hoeksema, S. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda(Vydání 3., přepracované). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Studium vnímání se zabývá''' integrací jednotlivých počitků do celistvých vjemů objektů okolního světa a využitím těchto vjemů při orientaci v okolí'''. Důležitými tématy jsou '''vnímání vzdálenosti&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;,&lt;/ins&gt;'''''' pohybu '''a''' rozpoznávání'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Atkinson, R. L., Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., Wagenaae, W. A., Hilgard, E. R., &amp;amp; Nolen-Hoeksema, S. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda(Vydání 3., přepracované). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Pozornost===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Pozornost===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Petra.Martinova</name></author>
		
	</entry>
</feed>