<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD</id>
	<title>Kojenecké období - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-14T15:36:58Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68114&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Teorie psychosociálního vývoje – Erik H. Erikson (1902–1994) */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68114&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-05T21:23:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Teorie psychosociálního vývoje – Erik H. Erikson (1902–1994)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 11. 2021, 21:23&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l201&quot; &gt;Řádek 201:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 201:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Erik Erikson]] byl německý neopsychoanalytik proslulý svou koncepcí periodizace vývoje lidské psychiky, jež popsal ve své knize 8 věků člověka. V rámci své teorie popisoval jednotlivá stadia jako psychosociální konflikty, jež je třeba si uvnitř sebe vyřešit. V případě, že je konflikt úspěšně vyřešen, osvojí si dotyčný vlastnost Eriksonem nazývanou jako ctnost a následně čelí konfliktu další vývojové fáze. V opačném případě dochází k ustrnutí v aktuálním vývojovém stadiu, což se negativně odráží v životě dotčeného člověka. Kojeneckému období odpovídá v Eriksonově koncepci konflikt základní důvěry a nedůvěry.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Erik Erikson]] byl německý neopsychoanalytik proslulý svou koncepcí periodizace vývoje lidské psychiky, jež popsal ve své knize 8 věků člověka. V rámci své teorie popisoval jednotlivá stadia jako psychosociální konflikty, jež je třeba si uvnitř sebe vyřešit. V případě, že je konflikt úspěšně vyřešen, osvojí si dotyčný vlastnost Eriksonem nazývanou jako ctnost a následně čelí konfliktu další vývojové fáze. V opačném případě dochází k ustrnutí v aktuálním vývojovém stadiu, což se negativně odráží v životě dotčeného člověka. Kojeneckému období odpovídá v Eriksonově koncepci konflikt základní důvěry a nedůvěry.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Důvěra × nedůvěra''' je prvním vývojovým stadiem dle Eriksona a konflikt prvního roku života. Toto období je klíčové pro to, jaký pohled na svět si dítě odnese do svého života. Jde o období vzniku základní důvěry v sebe a okolí. Pakliže důvěra nevzniká, dítě prožívá pocity nejistoty a má problém orientovat se v lidech a v okolí. Zásadní vliv na úspěšné vyřešení konfliktu má pečující osoba a čitelnost jejího chování pro dítě, její citlivost vůči potřebám dítěte a celkově kvalita péče zahrnující zralost, stabilitu, ale i chtěnost dítěte. V případě úspěšného vyřešení konfliktu si dítě osvojuje ctnost naděje, kterou Erikson považuje jako klíčovou pro přežití dítěte. (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019&lt;/del&gt;)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Důvěra × nedůvěra''' je prvním vývojovým stadiem dle Eriksona a konflikt prvního roku života. Toto období je klíčové pro to, jaký pohled na svět si dítě odnese do svého života. Jde o období vzniku základní důvěry v sebe a okolí. Pakliže důvěra nevzniká, dítě prožívá pocity nejistoty a má problém orientovat se v lidech a v okolí. Zásadní vliv na úspěšné vyřešení konfliktu má pečující osoba a čitelnost jejího chování pro dítě, její citlivost vůči potřebám dítěte a celkově kvalita péče zahrnující zralost, stabilitu, ale i chtěnost dítěte. V případě úspěšného vyřešení konfliktu si dítě osvojuje ctnost naděje, kterou Erikson považuje jako klíčovou pro přežití dítěte&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;Erikson, E. H&lt;/ins&gt;. (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2015&lt;/ins&gt;)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Životní cyklus rozšířený a dokončený. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie socioemocionálního vývoje – Margaret Mahlerová (1897–1985)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie socioemocionálního vývoje – Margaret Mahlerová (1897–1985)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l234&quot; &gt;Řádek 234:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 234:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Úzkostně vyhýbavá''' vazba je ta, kde mezi matkou a dítětem nedošlo k jejímu plnému rozvinutí a dítě k ní není skutečně připoutáno. Tento typ vazby se projevuje nezávislostí na matce, někdy i vyhýbání se její přítomnosti. Když matka odejde, dítě s úzkostně vyhýbavou vazbou její odchod sotva zaznamená, jelikož ji bere jako kohokoli jiného – nedošlo ve druhé fázi k vytvoření specifických reakcí na její osobu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Úzkostně vyhýbavá''' vazba je ta, kde mezi matkou a dítětem nedošlo k jejímu plnému rozvinutí a dítě k ní není skutečně připoutáno. Tento typ vazby se projevuje nezávislostí na matce, někdy i vyhýbání se její přítomnosti. Když matka odejde, dítě s úzkostně vyhýbavou vazbou její odchod sotva zaznamená, jelikož ji bere jako kohokoli jiného – nedošlo ve druhé fázi k vytvoření specifických reakcí na její osobu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Nejistá''' či '''ambivalentní''' se rozvine tehdy, když ze strany matky nepřichází dostatečné množství láskyplných projevů a kdy dítě nemá dostatek jistoty a pocitů bezpečí. Chování vůči matce je pak ambivalentní. Střídá se snaha o blízký tělesný kontakt a zároveň odmítavé projevy vůči jakékoli interakci. (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Šulová&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;přednáška z Vývojové psychologie&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2019)&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Nejistá''' či '''ambivalentní''' se rozvine tehdy, když ze strany matky nepřichází dostatečné množství láskyplných projevů a kdy dítě nemá dostatek jistoty a pocitů bezpečí. Chování vůči matce je pak ambivalentní. Střídá se snaha o blízký tělesný kontakt a zároveň odmítavé projevy vůči jakékoli interakci&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;How Attachment Theory Works&lt;/ins&gt;. (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2019&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;July 17). Retrieved November 5&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2021, from &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://www.verywellmind.com/what-is-attachment-theory-2795337&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie raných sociálních vztahů – René Spitz (1887–1974)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie raných sociálních vztahů – René Spitz (1887–1974)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68113&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Výzkumníci, kteří přispěli ke studiu kojeneckého období */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68113&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-05T21:17:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Výzkumníci, kteří přispěli ke studiu kojeneckého období&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 11. 2021, 21:17&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l12&quot; &gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Hanuš Papoušek (1922–2000)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Hanuš Papoušek (1922–2000)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Hanuš Papoušek byl významný český pediatr a vývojový psycholog oceněný za svůj výzkum a jeho přínosy Americkou psychologickou asociací. Významná je jeho koncepce '''intuitivního rodičovství''', adaptivní funkce objevující se u pečujících osob. Intuitivní rodičovství spočívá v naladění se na dítě a nevědomém uzpůsobení vlastního chování tak, aby bylo dítěti přístupnější a vzbuzovalo v něm pocity bezpečí (typicky například používání citoslovcí, krátkých vět, změna tónu hlasu,…). Přestože emigroval, hrdě se hlásil k počátkům kariéry v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Hanuš Papoušek byl významný český pediatr a vývojový psycholog oceněný za svůj výzkum a jeho přínosy Americkou psychologickou asociací. Významná je jeho koncepce '''intuitivního rodičovství''', adaptivní funkce objevující se u pečujících osob. Intuitivní rodičovství spočívá v naladění se na dítě a nevědomém uzpůsobení vlastního chování tak, aby bylo dítěti přístupnější a vzbuzovalo v něm pocity bezpečí (typicky například používání citoslovcí, krátkých vět, změna tónu hlasu,…). Přestože emigroval, hrdě se hlásil k počátkům kariéry v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Raná péče a její domácí kořeny. (n.d.). Retrieved November 5, 2021, from &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://www.rodice-a-deti.cz/rana-pece-jeji-domaci-koreny&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l204&quot; &gt;Řádek 204:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 204:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie socioemocionálního vývoje – Margaret Mahlerová (1897–1985)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie socioemocionálního vývoje – Margaret Mahlerová (1897–1985)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Margaret Mahlerová]] byla americká pediatrička a psychoanalytička známá zejména svou teorií socioemocionálního vývoje. Jako cíl socioemocionálního vývoje vnímá '''separaci''', tedy oddělení se od matky, a '''individuaci''', tedy vznik nového unikátního jedince. Tato vývojová teorie popisuje vývoj pouze do 4 let věku. Jakmile se již dítě oddělí od matky a začne samo sebe vnímat jako osobnost, je tento vývojový úkol podle Mahlerové dokončený. Teorie je rozdělená do 3 fází – autistické, normální symbiotické a separačně-individuační. Poslední jmenovaná se dále dělí na 4 subfáze, z nichž jsou však pro kojenecké období relevantní pouze první 2 z nich.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Margaret Mahlerová]] byla americká pediatrička a psychoanalytička známá zejména svou teorií socioemocionálního vývoje. Jako cíl socioemocionálního vývoje vnímá '''separaci''', tedy oddělení se od matky, a '''individuaci''', tedy vznik nového unikátního jedince. Tato vývojová teorie popisuje vývoj pouze do 4 let věku. Jakmile se již dítě oddělí od matky a začne samo sebe vnímat jako osobnost, je tento vývojový úkol podle Mahlerové dokončený. Teorie je rozdělená do 3 fází – &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;normální &lt;/ins&gt;autistické, normální symbiotické a separačně-individuační. Poslední jmenovaná se dále dělí na 4 subfáze, z nichž jsou však pro kojenecké období relevantní pouze první 2 z nich&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''Normální autistická fáze''' popisuje období 1. měsíce života, kdy se dítě zabývá zejména samo sebou. Není schopné odlišovat sebe od matky nebo okolí. Jde o období velmi egocentrické. Vzhledem k časovému vymezení odpovídá spíše období novorozeneckému&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Normální symbiotická fáze''' odpovídá období mezi 2. a 4. měsícem života dítěte. Je pro ni typický pocit splynutí dítěte s matkou v jednu bytost. Sebe a matku zkrátka dítě vnímá jako nerozdělitelný celek, který dokáže rozlišit od dalšího okolí. Nepostrádá matku v případě, že není nablízku, ale pouze v případě neuspokojení vlastních potřeb. Nechává-li matka dítě dlouho plakat a nenaplňuje-li jeho potřeby, dochází k '''infantilní symbiotické psychóze''', kdy si dítě uvědomí, že matka není jeho součástí v době, kdy na to není připraveno.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Normální symbiotická fáze''' odpovídá období mezi 2. a 4. měsícem života dítěte. Je pro ni typický pocit splynutí dítěte s matkou v jednu bytost. Sebe a matku zkrátka dítě vnímá jako nerozdělitelný celek, který dokáže rozlišit od dalšího okolí. Nepostrádá matku v případě, že není nablízku, ale pouze v případě neuspokojení vlastních potřeb. Nechává-li matka dítě dlouho plakat a nenaplňuje-li jeho potřeby, dochází k '''infantilní symbiotické psychóze''', kdy si dítě uvědomí, že matka není jeho součástí v době, kdy na to není připraveno.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68112&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Teorie raných sociálních vztahů – René Spitz (1887–1974) */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68112&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-05T19:32:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Teorie raných sociálních vztahů – René Spitz (1887–1974)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 11. 2021, 19:32&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l16&quot; &gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Jaroslav Koch (1910–1979)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Jaroslav Koch (1910–1979)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jaroslav Koch byl další významnou osobností české psychologie &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zabývající &lt;/del&gt;se zejména vývojem dítěte v prvním roce života &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pracující &lt;/del&gt;v Ústavu pro péči o matku a dítě. Jeho teorie založená na „'''výchově pohybem'''“ spočívala v zapojení různých pohybových aktivit do hry již s dítětem kojeneckého věku. Podle Kocha jsou miminka díky pohybu spokojenější, a tím pádem i lépe prospívají. Na základě svých výzkumů vytvořil tzv. '''Pražský program cvičení s dětmi''' (PEKiP), který se v jistých úpravách dodnes používá.&amp;lt;ref&amp;gt;Koch, J. (1977). ''Výchova kojence v rodině''. Praha: Avicenum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jaroslav Koch byl další významnou osobností české psychologie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Zabýval &lt;/ins&gt;se zejména vývojem dítěte v prvním roce života &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a řadu let pracoval &lt;/ins&gt;v Ústavu pro péči o matku a dítě. Jeho teorie založená na „'''výchově pohybem'''“ spočívala v zapojení různých pohybových aktivit do hry již s dítětem kojeneckého věku. Podle Kocha jsou miminka díky pohybu spokojenější, a tím pádem i lépe prospívají. Na základě svých výzkumů vytvořil tzv. '''Pražský program cvičení s dětmi''' (PEKiP), který se v jistých úpravách dodnes používá.&amp;lt;ref&amp;gt;Koch, J. (1977). ''Výchova kojence v rodině''. Praha: Avicenum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l241&quot; &gt;Řádek 241:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 241:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stadium preobjektální''' trvá od narození do 3 měsíců věku. Dítě v tomto období získává podněty především z vnitřního prostředí a zkušenosti, že osoby z okolí, a to především matka, reagují jinak než ostatní objekty. Rozlišuje tedy živé a neživé objekty.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stadium preobjektální''' trvá od narození do 3 měsíců věku. Dítě v tomto období získává podněty především z vnitřního prostředí a zkušenosti, že osoby z okolí, a to především matka, reagují jinak než ostatní objekty. Rozlišuje tedy živé a neživé objekty.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stadium předběžného objektu''' nastává mezi 3. a 6. měsícem. Pro toto období je typický úsměv jako reakce na lidskou tvář. Dítě také začíná reagovat na vnější stimuly a začíná si &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;uvědomění &lt;/del&gt;výsadní pozici matky, kterou bezpečně odlišuje od ostatních osob.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stadium předběžného objektu''' nastává mezi 3. a 6. měsícem. Pro toto období je typický úsměv jako reakce na lidskou tvář. Dítě také začíná reagovat na vnější stimuly a začíná si &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;uvědomovat &lt;/ins&gt;výsadní pozici matky, kterou bezpečně odlišuje od ostatních osob.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stadium''' '''specifického objektu''' přichází kolem 6. měsíce. V tomto období dítě rozlišuje známé a neznámé lidi a rozdílně na ně reaguje. Objevuje se strach z cizích lidí a situací, kdy dítě vyhledává blízkost matky – specifického objektu přinášejícího pocit bezpečí. Jde zároveň o období, kdy se objevuje separační úzkost. Postupné oddalování se od matky je však nezbytné pro další pokroky dítěte. S úzkostnými pocity &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;s &lt;/del&gt;odloučení se podle Spitze dítě vyrovnává za pomoci náhradních předmětů, například plyšových hraček, či představ matky ve vlastní mysli. (Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stadium''' '''specifického objektu''' přichází kolem 6. měsíce. V tomto období dítě rozlišuje známé a neznámé lidi a rozdílně na ně reaguje. Objevuje se strach z cizích lidí a situací, kdy dítě vyhledává blízkost matky – specifického objektu přinášejícího pocit bezpečí. Jde zároveň o období, kdy se objevuje separační úzkost. Postupné oddalování se od matky je však nezbytné pro další pokroky dítěte. S úzkostnými pocity &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;z &lt;/ins&gt;odloučení se podle Spitze dítě vyrovnává za pomoci náhradních předmětů, například plyšových hraček, či představ matky ve vlastní mysli. (Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;----&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;----&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68111&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Thomas Berry Brazelton (1918–2018) */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68111&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-05T19:12:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Thomas Berry Brazelton (1918–2018)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 11. 2021, 19:12&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l42&quot; &gt;Řádek 42:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 42:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Thomas Berry Brazelton (1918–2018)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Thomas Berry Brazelton (1918–2018)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Thomas Brazelton byl americký pediatr a autor '''[[Brazeltonova neonatální škála|Brazeltonovy neonatální škály]]''' (NBAS) dodnes používané pro vyšetřování novorozenců a kojenců do věku 2 měsíců. V rámci škály jsou '''4 hodnocené oblasti''', mezi které patří '''interakční chování''', '''motorické funkce''' a '''behaviorální''' a '''fyziologická stabilita'''. Vyšetření má být prováděno během klidného bdělého stavu za přítomnosti pečující osoby. Klidné bdění Brazelton popisuje v rámci vlastní teorie jako jeden ze '''6 neurobehaviorálních stavů novorozence'''. V souvislosti s vyšetřením hovořil také o pojmu '''synchronní komunikace'''. Tu popisuje jako přirozenou zvýšenou citlivost matky na informace od dítěte a naopak. V některých případech (je-li matka pro mateřství nezralá, je-li drogově závislá, dítě nechtěné, …) se synchronní komunikace nerozvine, což má na vývoj dítěte negativní dopady (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;spánkové poruchy&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;poruchy &lt;/del&gt;příjmu potravy&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;,…&lt;/del&gt;). (Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Thomas Brazelton byl americký pediatr a autor '''[[Brazeltonova neonatální škála|Brazeltonovy neonatální škály]]''' (NBAS) dodnes používané pro vyšetřování novorozenců a kojenců do věku 2 měsíců. V rámci škály jsou '''4 hodnocené oblasti''', mezi které patří '''interakční chování''', '''motorické funkce''' a '''behaviorální''' a '''fyziologická stabilita'''. Vyšetření má být prováděno během klidného bdělého stavu za přítomnosti pečující osoby. Klidné bdění Brazelton popisuje v rámci vlastní teorie jako jeden ze '''6 neurobehaviorálních stavů novorozence'''. V souvislosti s vyšetřením hovořil také o pojmu '''synchronní komunikace'''. Tu popisuje jako přirozenou zvýšenou citlivost matky na informace od dítěte a naopak. V některých případech (je-li matka pro mateřství nezralá, je-li drogově závislá, dítě nechtěné, …) se synchronní komunikace nerozvine, což má na vývoj dítěte negativní dopady (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;které mohou ústit kupř. k rozvoji spánkových poruch&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;poruchám &lt;/ins&gt;příjmu potravy &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;apod.&lt;/ins&gt;). (Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68110&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Thomas Berry Brazelton (1918–2018) */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68110&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-05T19:11:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Thomas Berry Brazelton (1918–2018)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 11. 2021, 19:11&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l42&quot; &gt;Řádek 42:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 42:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Thomas Berry Brazelton (1918–2018)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Thomas Berry Brazelton (1918–2018)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Thomas Brazelton byl americký pediatr a autor '''[[Brazeltonova neonatální škála|Brazeltonovy neonatální škály]]''' (NBAS) dodnes používané pro vyšetřování novorozenců a kojenců do věku 2 měsíců. V rámci škály jsou '''4 hodnocené oblasti''', mezi které patří '''interakční chování''', '''motorické funkce''' a '''behaviorální''' a '''fyziologická stabilita'''. Vyšetření má být prováděno během klidného bdělého stavu za přítomnosti pečující osoby. Klidné bdění Brazelton popisuje v rámci vlastní teorie jako jeden ze '''6 neurobehaviorálních stavů novorozence'''. V souvislosti s vyšetřením hovořil také o pojmu '''synchronní komunikace'''. Tu popisuje jako přirozenou zvýšenou citlivost matky na informace od dítěte a naopak. V některých případech (je-li matka pro mateřství nezralá, je-li závislá, dítě nechtěné, …) se synchronní komunikace nerozvine, což má na vývoj dítěte negativní dopady (spánkové poruchy, poruchy příjmu potravy,…). (Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Thomas Brazelton byl americký pediatr a autor '''[[Brazeltonova neonatální škála|Brazeltonovy neonatální škály]]''' (NBAS) dodnes používané pro vyšetřování novorozenců a kojenců do věku 2 měsíců. V rámci škály jsou '''4 hodnocené oblasti''', mezi které patří '''interakční chování''', '''motorické funkce''' a '''behaviorální''' a '''fyziologická stabilita'''. Vyšetření má být prováděno během klidného bdělého stavu za přítomnosti pečující osoby. Klidné bdění Brazelton popisuje v rámci vlastní teorie jako jeden ze '''6 neurobehaviorálních stavů novorozence'''. V souvislosti s vyšetřením hovořil také o pojmu '''synchronní komunikace'''. Tu popisuje jako přirozenou zvýšenou citlivost matky na informace od dítěte a naopak. V některých případech (je-li matka pro mateřství nezralá, je-li &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;drogově &lt;/ins&gt;závislá, dítě nechtěné, …) se synchronní komunikace nerozvine, což má na vývoj dítěte negativní dopady (spánkové poruchy, poruchy příjmu potravy,…). (Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68109&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Josef Langmeier (2021–2007) */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68109&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-05T19:04:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Josef Langmeier (2021–2007)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 11. 2021, 19:04&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l27&quot; &gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Josef Langmeier (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2021–2007&lt;/del&gt;)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Josef Langmeier (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1921–2007&lt;/ins&gt;)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Josef Langmeier patřil k nejvýznamnějším představitelům české psychologie. Je autorem řady významných publikací a odborníkem na vývojovou psychologii. Byl dlouhodobým spolupracovníkem Zdeňka Matějčka, se kterým pracoval zejména na výzkumech v oblasti '''psychické''' '''deprivace'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Josef Langmeier patřil k nejvýznamnějším představitelům české psychologie. Je autorem řady významných publikací a odborníkem na vývojovou psychologii. Byl dlouhodobým spolupracovníkem Zdeňka Matějčka, se kterým pracoval zejména na výzkumech v oblasti '''psychické''' '''deprivace'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68108&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Hrubá motorika */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68108&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-05T19:02:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Hrubá motorika&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 11. 2021, 19:02&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l50&quot; &gt;Řádek 50:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 50:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Charlotte Bühlerová (1893–1974)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Charlotte Bühlerová (1893–1974)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charlotte Bühlerová, původem rakouská psycholožka, která později emigrovala do USA, byla jednou z prvních, kdo se věnoval studiu celého vývoje člověka a ne pouze dětství a dospívání. Je také jedním ze zakladatelů '''Vídeňského psychologického ústavu''' – jednoho z nejvýznamnějších výzkumných středisek dětské psychologie. Zabývala se raným vývojem za různých sociálních a výchovných podmínek, deprivací u dětí v ústavní péči a rovněž přispěla k vývoji diagnostických metod. Vytvořila revidovanou verzi '''Testu světa''' (Welt-testu) a je spoluautorkou '''Kleinkindertestu''' posuzujícího vývojovou úroveň dětí od narození do 6 let věku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Charlotte Bühlerová, původem rakouská psycholožka, která později emigrovala do USA, byla jednou z prvních, kdo se věnoval studiu celého vývoje člověka&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;a ne pouze dětství a dospívání. Je také jedním ze zakladatelů '''Vídeňského psychologického ústavu''' – jednoho z nejvýznamnějších výzkumných středisek dětské psychologie. Zabývala se raným vývojem za různých sociálních a výchovných podmínek, deprivací u dětí v ústavní péči a rovněž přispěla k vývoji diagnostických metod. Vytvořila revidovanou verzi '''Testu světa''' (Welt-testu) a je spoluautorkou '''Kleinkindertestu''' posuzujícího vývojovou úroveň dětí od narození do 6 let věku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Charakteristika v jednotlivých vývojových oblastech==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Charakteristika v jednotlivých vývojových oblastech==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l69&quot; &gt;Řádek 69:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 69:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''V 5. měsíci''' se vleže převaluje nejen na bok, ale už i na bříško. V poloze na bříšku je zapřené o lokty a zvládá si v této poloze hrát s hračkami. V tomto období se také již spontánně '''posazuje do sedu''', v němž však bez opory dlouho nevydrží.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''V 5. měsíci''' se vleže převaluje nejen na bok, ale už i na bříško. V poloze na bříšku je zapřené o lokty a zvládá si v této poloze hrát s hračkami. V tomto období se také již spontánně '''posazuje do sedu''', v němž však bez opory dlouho nevydrží.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''V 6 měsících''' se dítě dostává do tzv. '''vysokého zdvihu''', kdy se vleže na bříšku zapírá dlaněmi o podložku a prohýbá v bederní oblasti. Z této polohy se později dostává do polohy na čtyřech, kdy z polohy vleže na bříšku pod sebe dokáže podsunout kolena a postavit se na ně. V této době obvykle ale ještě neleze, pouze se pohupuje dopředu a dozadu a upevňuje nově nabitou dovednost. Vleže na zádech si hraje se svýma nohama a chytá &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ze &lt;/del&gt;za prsty u nohou. Zároveň se již oboustranně přetáčí vleže kolem své osy ze zad na bříško a zpátky. Dokáže se samo dostat do sedu a vydržet v tzv. '''žabím sedu''' (sezení v předklonu) i bez opory. Při zvednutí dítěte do vzduchu čelem k zemi se objevuje '''střemhlavý reflex''', kdy dítě natáhne ruce směrem k zemi, aby zabránilo úrazu hlavy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''V 6 měsících''' se dítě dostává do tzv. '''vysokého zdvihu''', kdy se vleže na bříšku zapírá dlaněmi o podložku a prohýbá v bederní oblasti. Z této polohy se později dostává do polohy na čtyřech, kdy z polohy vleže na bříšku pod sebe dokáže podsunout kolena a postavit se na ně. V této době obvykle ale ještě neleze, pouze se pohupuje dopředu a dozadu a upevňuje nově nabitou dovednost. Vleže na zádech si hraje se svýma nohama a chytá &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;se &lt;/ins&gt;za prsty u nohou. Zároveň se již oboustranně přetáčí vleže kolem své osy ze zad na bříško a zpátky. Dokáže se samo dostat do sedu a vydržet v tzv. '''žabím sedu''' (sezení v předklonu) i bez opory. Při zvednutí dítěte do vzduchu čelem k zemi se objevuje '''střemhlavý reflex''', kdy dítě natáhne ruce směrem k zemi, aby zabránilo úrazu hlavy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''V 8 měsících''' již na zádech v bdělém stavu nebývá. Z polohy vleže se téměř okamžitě přetočí na břicho a do polohy na čtyři, v níž se houpe zepředu dozadu, ale objevují se i '''první pokusy o lezení''' po čtyřech. Předtím, než je lezení osvojeno, používá dítě k pohybu '''plazení'''. Má-li dítě čeho se držet, je schopno dostat se i &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;to &lt;/del&gt;polohy vkleče, případně se i postavit, drží-li se opory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''V 8 měsících''' již na zádech v bdělém stavu nebývá. Z polohy vleže se téměř okamžitě přetočí na břicho a do polohy na čtyři, v níž se houpe zepředu dozadu, ale objevují se i '''první pokusy o lezení''' po čtyřech. Předtím, než je lezení osvojeno, používá dítě k pohybu '''plazení'''. Má-li dítě čeho se držet, je schopno dostat se i &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;do &lt;/ins&gt;polohy vkleče, případně se i postavit, drží-li se opory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''V 9. měsíci''' má již dítě pevně osvojené '''samostatné sezení bez potřeby opory''' a variuje mezi několika druhy posedu – překážkový, na patách, přímý,… Stejně tak lezení již bývá pevně osvojené a dobře koordinované. Ve výjimečných případech jsou však i děti, které během vývoje přeskočí lezení a volí jiné způsoby pohybu vpřed, například šoupání po zadečku. Ne příliš ojedinělé je ale i to, že se některé děti dříve postaví, než začnou lézt. Stoj je možný stále pouze s oporou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''V 9. měsíci''' má již dítě pevně osvojené '''samostatné sezení bez potřeby opory''' a variuje mezi několika druhy posedu – překážkový, na patách, přímý,… Stejně tak lezení již bývá pevně osvojené a dobře koordinované. Ve výjimečných případech jsou však i děti, které během vývoje přeskočí lezení a volí jiné způsoby pohybu vpřed, například šoupání po zadečku. Ne příliš ojedinělé je ale i to, že se některé děti dříve postaví, než začnou lézt. Stoj je možný stále pouze s oporou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68107&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Hanuš Papoušek (1922 - 2000) */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=68107&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-11-05T18:54:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Hanuš Papoušek (1922 - 2000)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;amp;diff=68107&amp;amp;oldid=67836&quot;&gt;Ukázat změny&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=67836&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Teorie raných sociálních vztahů – René Spitz (1887-1974) */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=67836&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-10-19T21:22:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Teorie raných sociálních vztahů – René Spitz (1887-1974)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 19. 10. 2021, 21:22&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l42&quot; &gt;Řádek 42:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 42:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Thomas Berry Brazelton (1918 - 2018)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Thomas Berry Brazelton (1918 - 2018)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Thomas Brazelton byl americký pediatr a autor '''[[Brazeltonova neonatální škála|Brazeltonovy neonatální škály]]''' (NBAS) dodnes používané pro vyšetřování novorozenců a kojenců do věku 2 měsíců. V rámci škály jsou '''4 hodnocené oblasti''', mezi které patří '''interakční chování''', '''motorické funkce''' a '''behaviorální''' a '''fyziologická stabilita'''. Vyšetření má být prováděno během klidného bdělého stavu za přítomnosti pečující osoby. Klidné bdění Brazelton popisuje v rámci vlastní teorie jako jeden ze '''6 neurobehaviorálních stavů novorozence'''. V souvislosti s vyšetřením hovořil také o pojmu '''synchronní komunikace'''. Tu popisuje jako přirozenou zvýšenou citlivost matky na informace od dítěte a naopak. V některých případech (je-li matka pro mateřství nezralá, je-li závislá, dítě nechtěné, …) se synchronní komunikace nerozvine, což má na vývoj dítěte negativní dopady (spánkové poruchy, poruchy příjmu potravy,…).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Thomas Brazelton byl americký pediatr a autor '''[[Brazeltonova neonatální škála|Brazeltonovy neonatální škály]]''' (NBAS) dodnes používané pro vyšetřování novorozenců a kojenců do věku 2 měsíců. V rámci škály jsou '''4 hodnocené oblasti''', mezi které patří '''interakční chování''', '''motorické funkce''' a '''behaviorální''' a '''fyziologická stabilita'''. Vyšetření má být prováděno během klidného bdělého stavu za přítomnosti pečující osoby. Klidné bdění Brazelton popisuje v rámci vlastní teorie jako jeden ze '''6 neurobehaviorálních stavů novorozence'''. V souvislosti s vyšetřením hovořil také o pojmu '''synchronní komunikace'''. Tu popisuje jako přirozenou zvýšenou citlivost matky na informace od dítěte a naopak. V některých případech (je-li matka pro mateřství nezralá, je-li závislá, dítě nechtěné, …) se synchronní komunikace nerozvine, což má na vývoj dítěte negativní dopady (spánkové poruchy, poruchy příjmu potravy,…). &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Arnold Gesell (1880 - 1961)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Arnold Gesell (1880 - 1961)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Arnold Gesell byl americký pediatr a klinický psycholog, který se jako jeden z prvních systematicky zabýval vývojem kojenců. Mezi jeho hlavní přínosy patří tzv. „'''[[Gesellovy vývojové škály|Gesellova maturační teorie]]'''“ popisující '''5 vývojových zákonitostí''' odvozených z kojenecké motoriky. Gesell svou teorii vztahuje primárně ke '''zrání nervového systému''' – ve chvíli, kdy nervový systém dostatečně dozraje, je dítě schopno zvládat náročnější úkoly. Každé dítě má vlastní tempo vývoje, všechny ale prochází stejnými fázemi a ve stejném pořadí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Arnold Gesell byl americký pediatr a klinický psycholog, který se jako jeden z prvních systematicky zabýval vývojem kojenců. Mezi jeho hlavní přínosy patří tzv. „'''[[Gesellovy vývojové škály|Gesellova maturační teorie]]'''“ popisující '''5 vývojových zákonitostí''' odvozených z kojenecké motoriky. Gesell svou teorii vztahuje primárně ke '''zrání nervového systému''' – ve chvíli, kdy nervový systém dostatečně dozraje, je dítě schopno zvládat náročnější úkoly. Každé dítě má vlastní tempo vývoje, všechny ale prochází stejnými fázemi a ve stejném pořadí. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l55&quot; &gt;Řádek 55:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 55:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Motorika===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Motorika===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lokomotorický vývoj je nezbytný pro rozvoj veškerých psychických funkcí. Správný vývoj lokomoce je zároveň ukazatelem zdravé nervové soustavy a zdravého dítěte obecně. I to je důvodem, proč většina diagnostických metod pro kojence cílí zejména na lokomotorický vývoj a kvalitu smyslového vnímání.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lokomotorický vývoj je nezbytný pro rozvoj veškerých psychických funkcí. Správný vývoj lokomoce je zároveň ukazatelem zdravé nervové soustavy a zdravého dítěte obecně. I to je důvodem, proč většina diagnostických metod pro kojence cílí zejména na lokomotorický vývoj a kvalitu smyslového vnímání. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Asymmetrical tonic neck reflex (ATNR) in a two-week-old female.jpg|náhled|220x220pixelů|Tonicko-šíjový reflex, tzv. šermířská poloha]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Asymmetrical tonic neck reflex (ATNR) in a two-week-old female.jpg|náhled|220x220pixelů|Tonicko-šíjový reflex, tzv. šermířská poloha]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l120&quot; &gt;Řádek 120:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 120:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V 8. Měsíci se objevuje také '''bezhlasý šepot''', který je již možné považovat za '''přechod k řečovým projevům'''. Opět probíhá '''v dialogu s rodičem''', kdy rodič nabádá dítě k vyslovení nějakého slova a dítě ho „říká“ pohybem rtů, ale bez hlasu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V 8. Měsíci se objevuje také '''bezhlasý šepot''', který je již možné považovat za '''přechod k řečovým projevům'''. Opět probíhá '''v dialogu s rodičem''', kdy rodič nabádá dítě k vyslovení nějakého slova a dítě ho „říká“ pohybem rtů, ale bez hlasu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V 11. měsíci se již objevuje '''první smysluplné slovo''' a ve 12. měsících přichází „'''naming explosion'''“, kdy slovní zásoba začne velmi rychle narůstat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V 11. měsíci se již objevuje '''první smysluplné slovo''' a ve 12. měsících přichází „'''naming explosion'''“, kdy slovní zásoba začne velmi rychle narůstat. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Sociální dovednosti===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Sociální dovednosti===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l189&quot; &gt;Řádek 189:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 189:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Substadium sekundárních cirkulárních reakcí''' navazuje na primární a objevují se nejčastěji mezi 4. a 8. měsícem života. Ani v tomto období není činnost záměrná a dítě není schopno odhadnout, k čemu jeho počínání povede. Pozornost však již není zaměřená pouze na vlastní tělo, ale přesměrovává se i na vnější podněty. Stejně jako v předchozím období, narazí-li dítě na nějakou činnost, která ho zaujme, začne ji opakovat (chrastění chrastítkem, mačkání věcí, apod.). V tomto věku také, podle Piageta, nechápe stálost objektů, tudíž pokud například schováme hračku, přestává pro něj existovat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Substadium sekundárních cirkulárních reakcí''' navazuje na primární a objevují se nejčastěji mezi 4. a 8. měsícem života. Ani v tomto období není činnost záměrná a dítě není schopno odhadnout, k čemu jeho počínání povede. Pozornost však již není zaměřená pouze na vlastní tělo, ale přesměrovává se i na vnější podněty. Stejně jako v předchozím období, narazí-li dítě na nějakou činnost, která ho zaujme, začne ji opakovat (chrastění chrastítkem, mačkání věcí, apod.). V tomto věku také, podle Piageta, nechápe stálost objektů, tudíž pokud například schováme hračku, přestává pro něj existovat.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Substadium koordinace sekundárních schémat''' přichází mezi 8. a 12. měsícem. V tomto období jsou činnosti poprvé prováděné s konkrétním záměrem a přestávají být náhodné. Dítě tedy nejprve ví, že něco chce a poté provede kroky k realizaci (například vidí hračku, chce ji uchopit a poté tak provede). Snaží se koordinovat schémata naučená v předchozích 3 obdobích. Zároveň již chápe stálost objektu, tedy že objekt nepřestává existovat pouhým schováním, a percepční konstanty, tedy neměnnost tvaru, barvy a velikosti. Na této úrovni se již začíná hovořit o skutečné inteligenci.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Substadium koordinace sekundárních schémat''' přichází mezi 8. a 12. měsícem. V tomto období jsou činnosti poprvé prováděné s konkrétním záměrem a přestávají být náhodné. Dítě tedy nejprve ví, že něco chce a poté provede kroky k realizaci (například vidí hračku, chce ji uchopit a poté tak provede). Snaží se koordinovat schémata naučená v předchozích 3 obdobích. Zároveň již chápe stálost objektu, tedy že objekt nepřestává existovat pouhým schováním, a percepční konstanty, tedy neměnnost tvaru, barvy a velikosti. Na této úrovni se již začíná hovořit o skutečné inteligenci. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie psychosexuálního vývoje – Sigmund Freud (1856-1939)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie psychosexuálního vývoje – Sigmund Freud (1856-1939)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Sigmund Freud]] byl významným česko-rakouským lékařem a psychologem, proslulým zejména pro položení základů '''[[Psychoanalýza|psychoanalýzy]]'''. Neoddiskutovatelný přínos pro vývojovou psychologii má zejména jeho upozorňování na obrovský význam dětství v životě člověka. Během svého života přišel s celou řadou teorií a klinických metod. Freud se domníval, že psychický vývoj končí kolem 15. roku života, jeho teorie psychosexuálního vývoje se proto zaměřuje pouze na dětství a dospívání. Vývoj v tomto období člení do 5 stádií (orální, anální, falické, období latence a genitální) pojmenovaných podle erotogenní zóny, v níž dochází k uspokojování '''sexuálních pudů''' a z níž v daném stadiu vývoje přichází největší slast – tedy místo sloužící jako zdroj '''libida'''. V každém stadiu dítě čelí konfliktům pudů a vědomých aktivit mysli. Není-li sexuální pud sycen, nebo je-li sycen až příliš, může dojít k ustrnutí či '''fixaci''' na dané období. Kojeneckému období odpovídá první – orální stadium.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Sigmund Freud]] byl významným česko-rakouským lékařem a psychologem, proslulým zejména pro položení základů '''[[Psychoanalýza|psychoanalýzy]]'''. Neoddiskutovatelný přínos pro vývojovou psychologii má zejména jeho upozorňování na obrovský význam dětství v životě člověka. Během svého života přišel s celou řadou teorií a klinických metod. Freud se domníval, že psychický vývoj končí kolem 15. roku života, jeho teorie psychosexuálního vývoje se proto zaměřuje pouze na dětství a dospívání. Vývoj v tomto období člení do 5 stádií (orální, anální, falické, období latence a genitální) pojmenovaných podle erotogenní zóny, v níž dochází k uspokojování '''sexuálních pudů''' a z níž v daném stadiu vývoje přichází největší slast – tedy místo sloužící jako zdroj '''libida'''. V každém stadiu dítě čelí konfliktům pudů a vědomých aktivit mysli. Není-li sexuální pud sycen, nebo je-li sycen až příliš, může dojít k ustrnutí či '''fixaci''' na dané období. Kojeneckému období odpovídá první – orální stadium.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Orální stadium''' psychosexuálního vývoje odpovídá prvnímu roku života. V tomto období jsou zdrojem slasti ústa. Dítě pomocí úst poznává svět, přijímá jimi potravu a udržuje intimní kontakt s matkou. Toto stadium se dále dělí na 2 fáze – první, '''orálně-sací''', kdy dítě nachází uspokojení právě v přijímání potravy sáním matčina prsu či cumláním vlastních prstů a okolních předmětů, a druhou, '''orálně-agresivní''', která se pojí s růstem prvních zubů, kousáním a odstavením od sání z prsu. Ve druhé fázi se objevuje kromě sexuálního pudu také pud destruktivní a to v podobě kousání, v němž dítě pokračuje, přestože mu působí bolest.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Orální stadium''' psychosexuálního vývoje odpovídá prvnímu roku života. V tomto období jsou zdrojem slasti ústa. Dítě pomocí úst poznává svět, přijímá jimi potravu a udržuje intimní kontakt s matkou. Toto stadium se dále dělí na 2 fáze – první, '''orálně-sací''', kdy dítě nachází uspokojení právě v přijímání potravy sáním matčina prsu či cumláním vlastních prstů a okolních předmětů, a druhou, '''orálně-agresivní''', která se pojí s růstem prvních zubů, kousáním a odstavením od sání z prsu. Ve druhé fázi se objevuje kromě sexuálního pudu také pud destruktivní a to v podobě kousání, v němž dítě pokračuje, přestože mu působí bolest. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pakliže nedojde k úspěšnému vyřešení jedné ze dvou fází orálního stadia, dojde k ustrnutí člověka v některém z nich. O takovém člověku pak hovoříme jako o člověku '''orálního charakteru''', který se projevuje velkou rozpolceností, závislostí na druhých a netrpělivostí. Často se u těchto lidí v náročných situacích objevuje orální stimulace v podobě kousání tužky, cucání prstů, zahánění smutku jídlem a podobně.&amp;lt;ref&amp;gt;Fonagy, P., Target, M., &amp;amp; Klimentová, E. (2005). ''Psychoanalytické'' ''teorie''. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pakliže nedojde k úspěšnému vyřešení jedné ze dvou fází orálního stadia, dojde k ustrnutí člověka v některém z nich. O takovém člověku pak hovoříme jako o člověku '''orálního charakteru''', který se projevuje velkou rozpolceností, závislostí na druhých a netrpělivostí. Často se u těchto lidí v náročných situacích objevuje orální stimulace v podobě kousání tužky, cucání prstů, zahánění smutku jídlem a podobně.&amp;lt;ref&amp;gt;Fonagy, P., Target, M., &amp;amp; Klimentová, E. (2005). ''Psychoanalytické'' ''teorie''. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie psychosociálního vývoje – Erik H. Erikson (1902-1994)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie psychosociálního vývoje – Erik H. Erikson (1902-1994)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Erik Erikson]] byl německý neopsychoanalytik proslulý svou koncepcí periodizace vývoje lidské psychiky, jež popsal ve své knize 8 věků člověka. V rámci své teorie popisoval jednotlivá stadia jako psychosociální konflikty, jež je třeba si uvnitř sebe vyřešit. V případě, že je konflikt úspěšně vyřešen, osvojí si dotyčný vlastnost Eriksonem nazývanou jako ctnost a následně čelí konfliktu další vývojové fáze. V opačném případě dochází k ustrnutí v aktuálním vývojovém stadiu, což se negativně odráží v životě dotčeného člověka. Kojeneckému období odpovídá v Eriksonově koncepci konflikt základní důvěry a nedůvěry.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Erik Erikson]] byl německý neopsychoanalytik proslulý svou koncepcí periodizace vývoje lidské psychiky, jež popsal ve své knize 8 věků člověka. V rámci své teorie popisoval jednotlivá stadia jako psychosociální konflikty, jež je třeba si uvnitř sebe vyřešit. V případě, že je konflikt úspěšně vyřešen, osvojí si dotyčný vlastnost Eriksonem nazývanou jako ctnost a následně čelí konfliktu další vývojové fáze. V opačném případě dochází k ustrnutí v aktuálním vývojovém stadiu, což se negativně odráží v životě dotčeného člověka. Kojeneckému období odpovídá v Eriksonově koncepci konflikt základní důvěry a nedůvěry.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Důvěra × nedůvěra''' je prvním vývojovým stadiem dle Eriksona a konflikt prvního roku života. Toto období je klíčové pro to, jaký pohled na svět si dítě odnese do svého života. Jde o období vzniku základní důvěry v sebe a okolí. Pakliže důvěra nevzniká, dítě prožívá pocity nejistoty a má problém orientovat se v lidech a v okolí. Zásadní vliv na úspěšné vyřešení konfliktu má pečující osoba a čitelnost jejího chování pro dítě, její citlivost vůči potřebám dítěte a celkově kvalita péče zahrnující zralost, stabilitu, ale i chtěnost dítěte. V případě úspěšného vyřešení konfliktu si dítě osvojuje ctnost naděje, kterou Erikson považuje jako klíčovou pro přežití dítěte.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Důvěra × nedůvěra''' je prvním vývojovým stadiem dle Eriksona a konflikt prvního roku života. Toto období je klíčové pro to, jaký pohled na svět si dítě odnese do svého života. Jde o období vzniku základní důvěry v sebe a okolí. Pakliže důvěra nevzniká, dítě prožívá pocity nejistoty a má problém orientovat se v lidech a v okolí. Zásadní vliv na úspěšné vyřešení konfliktu má pečující osoba a čitelnost jejího chování pro dítě, její citlivost vůči potřebám dítěte a celkově kvalita péče zahrnující zralost, stabilitu, ale i chtěnost dítěte. V případě úspěšného vyřešení konfliktu si dítě osvojuje ctnost naděje, kterou Erikson považuje jako klíčovou pro přežití dítěte. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie socioemocionálního vývoje  - Margaret Mahlerová (1897-1985)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie socioemocionálního vývoje  - Margaret Mahlerová (1897-1985)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l212&quot; &gt;Řádek 212:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 212:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Diferenciační subfáze''' trvá přibližně od 4. do 10. měsíce života dítěte. Jde o období, kdy dítě bezpečně odlišuje matku od ostatních lidí a začíná diferencovat mezi lidmi, rozlišuje známé od neznámých. Koncem tohoto období se také objevuje '''separační úzkost''', tedy úzkost z odloučení od matky. Objevuje se tehdy, když si dítě začne uvědomovat, že s matkou nejsou jedna bytost. Na úzkost z tohoto zjištění dítě reaguje úzkostlivým lpěním na neustálé fyzické blízkosti matky. Ve stejném období dítě také začíná mít strach z neznámých lidí a situací, což je však důležitým ukazatelem normálního vývoje.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Diferenciační subfáze''' trvá přibližně od 4. do 10. měsíce života dítěte. Jde o období, kdy dítě bezpečně odlišuje matku od ostatních lidí a začíná diferencovat mezi lidmi, rozlišuje známé od neznámých. Koncem tohoto období se také objevuje '''separační úzkost''', tedy úzkost z odloučení od matky. Objevuje se tehdy, když si dítě začne uvědomovat, že s matkou nejsou jedna bytost. Na úzkost z tohoto zjištění dítě reaguje úzkostlivým lpěním na neustálé fyzické blízkosti matky. Ve stejném období dítě také začíná mít strach z neznámých lidí a situací, což je však důležitým ukazatelem normálního vývoje.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Praktikující subfáze''' probíhá mezi 10. a 16. měsícem. Typická je obdobím tzv. „'''elastického pouta'''“, kdy má dítě tendenci se fyzicky vzdalovat od matky a prozkoumávat okolí, a následně se vracet zpět k matce, aby se ujistilo, že jejich vztah je stále stejný a že zde má stále svou jistotu. Někdy dítě dokonce zkouší utíkat a čeká, že bude chyceno, čímž opět testuje pevnost pouta. Pokud se vzdálí od matky příliš, reaguje strnulostí či pláčem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Praktikující subfáze''' probíhá mezi 10. a 16. měsícem. Typická je obdobím tzv. „'''elastického pouta'''“, kdy má dítě tendenci se fyzicky vzdalovat od matky a prozkoumávat okolí, a následně se vracet zpět k matce, aby se ujistilo, že jejich vztah je stále stejný a že zde má stále svou jistotu. Někdy dítě dokonce zkouší utíkat a čeká, že bude chyceno, čímž opět testuje pevnost pouta. Pokud se vzdálí od matky příliš, reaguje strnulostí či pláčem. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie attachmentu – John Bowlby (1907-1990) &amp;amp; Mary Ainsworthová (1913-1999)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie attachmentu – John Bowlby (1907-1990) &amp;amp; Mary Ainsworthová (1913-1999)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l232&quot; &gt;Řádek 232:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 232:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Úzkostně vyhýbavá''' vazba je ta, kde mezi matkou a dítětem nedošlo k jejímu plnému rozvinutí a dítě k ní není skutečně připoutáno. Tento typ vazby se projevuje nezávislostí na matce, někdy i vyhýbání se její přítomnosti. Když matka odejde, dítě s úzkostně vyhýbavou vazbou její odchod sotva zaznamená, jelikož ji bere jako kohokoli jiného – nedošlo ve druhé fázi k vytvoření specifických reakcí na její osobu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Úzkostně vyhýbavá''' vazba je ta, kde mezi matkou a dítětem nedošlo k jejímu plnému rozvinutí a dítě k ní není skutečně připoutáno. Tento typ vazby se projevuje nezávislostí na matce, někdy i vyhýbání se její přítomnosti. Když matka odejde, dítě s úzkostně vyhýbavou vazbou její odchod sotva zaznamená, jelikož ji bere jako kohokoli jiného – nedošlo ve druhé fázi k vytvoření specifických reakcí na její osobu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Nejistá''' či '''ambivalentní''' se rozvine tehdy, když ze strany matky nepřichází dostatečné množství láskyplných projevů a kdy dítě nemá dostatek jistoty a pocitů bezpečí. Chování vůči matce je pak ambivalentní. Střídá se snaha o blízký tělesný kontakt a zároveň odmítavé projevy vůči jakékoli interakci.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Nejistá''' či '''ambivalentní''' se rozvine tehdy, když ze strany matky nepřichází dostatečné množství láskyplných projevů a kdy dítě nemá dostatek jistoty a pocitů bezpečí. Chování vůči matce je pak ambivalentní. Střídá se snaha o blízký tělesný kontakt a zároveň odmítavé projevy vůči jakékoli interakci. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie raných sociálních vztahů – René Spitz (1887-1974)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Teorie raných sociálních vztahů – René Spitz (1887-1974)===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l243&quot; &gt;Řádek 243:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 243:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stadium předběžného objektu''' nastává mezi 3. a 6. měsícem. Pro toto období je typický úsměv jako reakce na lidskou tvář. Dítě také začíná reagovat na vnější stimuly a začíná si uvědomění výsadní pozici matky, kterou bezpečně odlišuje od ostatních osob.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stadium předběžného objektu''' nastává mezi 3. a 6. měsícem. Pro toto období je typický úsměv jako reakce na lidskou tvář. Dítě také začíná reagovat na vnější stimuly a začíná si uvědomění výsadní pozici matky, kterou bezpečně odlišuje od ostatních osob.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stadium''' '''specifického objektu''' přichází kolem 6. měsíce. V tomto období dítě rozlišuje známé a neznámé lidi a rozdílně na ně reaguje. Objevuje se strach z cizích lidí a situací, kdy dítě vyhledává blízkost matky – specifického objektu přinášejícího pocit bezpečí. Jde zároveň o období, kdy se objevuje separační úzkost. Postupné oddalování se od matky je však nezbytné pro další pokroky dítěte. S úzkostnými pocity s odloučení se podle Spitze dítě vyrovnává za pomoci náhradních předmětů, například plyšových hraček, či představ matky ve vlastní mysli.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Stadium''' '''specifického objektu''' přichází kolem 6. měsíce. V tomto období dítě rozlišuje známé a neznámé lidi a rozdílně na ně reaguje. Objevuje se strach z cizích lidí a situací, kdy dítě vyhledává blízkost matky – specifického objektu přinášejícího pocit bezpečí. Jde zároveň o období, kdy se objevuje separační úzkost. Postupné oddalování se od matky je však nezbytné pro další pokroky dítěte. S úzkostnými pocity s odloučení se podle Spitze dítě vyrovnává za pomoci náhradních předmětů, například plyšových hraček, či představ matky ve vlastní mysli. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Šulová, přednáška z Vývojové psychologie, 2019)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;----&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;----&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=67794&amp;oldid=prev</id>
		<title>Eliska.Muronova: /* Výzkumníci, kteří přispěli ke studiu kojeneckého období */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kojeneck%C3%A9_obdob%C3%AD&amp;diff=67794&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-10-19T13:43:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Výzkumníci, kteří přispěli ke studiu kojeneckého období&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 19. 10. 2021, 13:43&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l24&quot; &gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Zdeněk Matějček (1922 - 2004)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====Zdeněk Matějček (1922 - 2004)====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Zdeněk Matějček]] byl jedním z předních českých a celosvětově uznávaných psychologů. Věnoval se výzkumu '''dyslexie''', '''psychické''' '''deprivace''', náhradní rodinné péče, nechtěných dětí i rodičovství obecně. Svými výzkumy významně přispěl ke zlepšení úrovně ústavní péče. V rámci své klinické praxe vyšetřil přes 35 000 dětí. Sám je autorem projektivních testů – '''kresby rodiny''' a '''kresby začarované rodiny'''. Spolu s Josefem Langmeierem napsal knihu '''Psychická deprivace v dětství''' a později také natočil film Děti bez lásky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Zdeněk Matějček]] byl jedním z předních českých a celosvětově uznávaných psychologů. Věnoval se výzkumu '''dyslexie''', '''psychické''' '''deprivace''', náhradní rodinné péče, nechtěných dětí i rodičovství obecně. Svými výzkumy významně přispěl ke zlepšení úrovně ústavní péče. V rámci své klinické praxe vyšetřil přes 35 000 dětí. Sám je autorem projektivních testů – '''kresby rodiny''' a '''kresby začarované rodiny'''. Spolu s Josefem Langmeierem napsal knihu '''Psychická deprivace v dětství''' a později také natočil film Děti bez lásky.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Zdeněk Matějček (n. d.) Retrieved October 10, 2021, from &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://www.learned.cz/cz/clenove-ucene-spolecnosti/zesnuli-clenove/zdenek-matejcek.html&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l256&quot; &gt;Řádek 256:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 256:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Zdroje obrázků===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Zdroje obrázků===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[:Soubor:Asymmetrical tonic neck reflex (ATNR) in a two-week-old female.jpg|Soubor:Asymmetrical tonic neck reflex (ATNR) in a two-week-old female.jpg]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*[[:Soubor:Asymmetrical tonic neck reflex (ATNR) in a two-week-old female.jpg|Soubor:Asymmetrical tonic neck reflex (ATNR) in a two-week-old female.jpg]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Klíčová slova===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Klíčová slova===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kojenec, kojenecké období&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kojenec, kojenecké období&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Vývojová psychologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Vývojová psychologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Muronova</name></author>
		
	</entry>
</feed>