<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Komunikace_v_prenat%C3%A1ln%C3%ADm_obdob%C3%AD</id>
	<title>Komunikace v prenatálním období - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Komunikace_v_prenat%C3%A1ln%C3%ADm_obdob%C3%AD"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunikace_v_prenat%C3%A1ln%C3%ADm_obdob%C3%AD&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-11T22:54:18Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunikace_v_prenat%C3%A1ln%C3%ADm_obdob%C3%AD&amp;diff=5074&amp;oldid=prev</id>
		<title>Kristina.Sarisova: Založena nová stránka: * lékaři považují za prvotní komunikaci to, že nedojde k imunitní reakci proti zárodku (biochemická příčina spontánních potratů) * spojení neurohumoráln…</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunikace_v_prenat%C3%A1ln%C3%ADm_obdob%C3%AD&amp;diff=5074&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-06-27T08:46:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka: * lékaři považují za prvotní komunikaci to, že nedojde k imunitní reakci proti zárodku (biochemická příčina spontánních potratů) * spojení neurohumoráln…&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;* lékaři považují za prvotní komunikaci to, že nedojde k imunitní reakci proti zárodku (biochemická příčina spontánních potratů)&lt;br /&gt;
* spojení neurohumorální - zahajuje ho matka, jejíž mozek zachytí vnější podnět a vyvolá to emoci, hypothalamus zpracuje emoci a vyšle signál pro endokrinní systém a hypothalamus plodu reaguje na tu emoci, smyslová komunikace = behaviorální&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''důkazy:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* fetus je schopen donutit matku měnit polohu&lt;br /&gt;
* zklidnění plodu při masážích břicha&lt;br /&gt;
* spotřeba plodové vody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* fyziologicky - krví procházející placentou převážně prostřednictvím hormonů &lt;br /&gt;
* smysly - masírováním břicha, změnou polohy, hlasem matky &lt;br /&gt;
* postojem emocionálním či racionálním, tím, že se matka soustředí na určitou část svého těla ji ovlivňuje, nechtěné děti bývají častěji samovolně potraceny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* interakce matky a dítěte začíná již v době těhotenství&lt;br /&gt;
* na fyziologické úrovni je jejich vzájemná komunikace zprostředkována krví, a protože různé prožitky a emoční stavy matky mají určitou biochemickou odezvu, pocítí je i plod&lt;br /&gt;
* matka stimuluje dítě rovněž svými pohyby a hlasem&lt;br /&gt;
* již plod je schopen se učit a pracovat s pamětí; svědčí o tom empiricky dokázaná skutečnost, že novorozené dítě pozná hlas své matky - umí jej odlišit od hlasů jiných lidí&lt;br /&gt;
* prenatální vývoj může být ovlivněn celou řadou dalších okolností - např. alkoholismem, kouřením nebo diabetem matky, chorobami, které matka v těhotenství prodělala, slunečním a ionizačním zářením aj.&lt;br /&gt;
* na duševní i tělesný vývoj dítěte mohou mít negativní vliv případné porodní komplikace&lt;br /&gt;
* přítomnost otce u porodu je ve světě běžným jevem již mnoho desetiletí, u nás se tato záležitost začala prosazovat krátce před rokem 1989, mezi její hlavní pozitiva patří snížení nejistoty a úzkosti obou partnerů a fakt, že porod jako společný prožitek prohlubuje jejich vzájemný citový vztah&lt;br /&gt;
* dřívější praxe, kdy právě narozené děti byly umisťovány separátně od matky na novorozenecké oddělení, je již také překonána - a to metodou zvanou rooming in, kdy dítě je od počátku ve společném pokoji s matkou, za těchto podmínek mezi nimi vzniká snáze a rychleji emoční pouto. Za velké plus se považuje i fakt, že tyto děti jsou rovněž déle kojeny (a v důsledku toho průměrně méně nemocné) &lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Vývojová psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristina.Sarisova</name></author>
		
	</entry>
</feed>