<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Neuroembryologie</id>
	<title>Neuroembryologie - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Neuroembryologie"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neuroembryologie&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-13T19:38:10Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neuroembryologie&amp;diff=50074&amp;oldid=prev</id>
		<title>Barbora.Kojanova v 14. 11. 2017, 12:40</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neuroembryologie&amp;diff=50074&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-11-14T12:40:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 14. 11. 2017, 12:40&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Neuroembryologie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neuroembryologie&amp;diff=50073&amp;oldid=prev</id>
		<title>Barbora.Kojanova: Založena nová stránka s textem „&lt;big&gt;&lt;big&gt;&lt;big&gt;'''Neuroembryologie'''&lt;/big&gt;&lt;/big&gt; &lt;/big&gt;   Neuroembryologie se zabývá velikostí a tvarem nervové soustavy, která se postupně v průb…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neuroembryologie&amp;diff=50073&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-11-14T12:39:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Neuroembryologie&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt; &amp;lt;/big&amp;gt;   Neuroembryologie se zabývá velikostí a tvarem nervové soustavy, která se postupně v průb…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;&amp;lt;big&amp;gt;'''Neuroembryologie'''&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neuroembryologie se zabývá velikostí a tvarem nervové soustavy, která se postupně v průběhu embryonálního života vyvíjí a buduje spolu se zbytkem těla. Nervové buňky se s vývojem uspořádávají do oblastí strukturně a funkčně vymezených.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vývoj nervové soustavy probíhá na základě stejných obecných zákonitostí jako vývoj jiných částí těla. Nervová soustava se ale vyznačuje vysokou vnitřní specializací, složitým uspořádáním a proměnlivostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velká většina neuronů vzniká již v embryonálním období, později to není běžné. &lt;br /&gt;
* Konečný celkový počet neuronů závisí na intenzitě a délce buněčného dělení a také na přirozené smrti některých neuronů, ke které dochází až pozdě v zárodečném vývoji. &lt;br /&gt;
* Po zrození neuron putuje na své definitivní místo, které bývá od místa svého zrodu velmi vzdálené, diferencuje se a dokončuje odstředivá a dostředivá propojení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Lokalizace neuronů&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Buňky se pohybují zejména plazením po přilehlém povrchu. Jak neurony nacházejí svůj cíl, se stále přesně neví. Směr udávají povrchy lišící se svou přilnavostí, které buňky obklopují. Jeden z těchto povrchů představuje povrch gliových buněk. Migrace neuronů však není závislá pouze na gliích, ale i na jiných buňkách a adhezivních povrchách v mezibuněčné hmotě. Dále mohou mít na pohyb neuronů vliv i koncentrační gradienty chemických látek. Nicméně důkaz pro to neexistuje. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Diferenciace&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nervové buňky se rodí geneticky stejně založené, ale diferencují se v tvarově i funkčně rozlišné buňky. Vyvíjejí se buďto v neurony, nebo v glie. Neurony jsou jiné velikostí, tvarem, rozsahem, orientací axonů a dendritů, ale i nervovými přenašeči. Způsob, jakým tyto rozdíly vznikají, stále není zcela jasný. Jejich vlastnosti se vyvíjejí díky vzájemnému působení s jinými buňkami.&lt;br /&gt;
Když buňky doputují na své definitivní místo, nastává další krok a tím je diferenciace různých druhů neuronů. Ta probíhá v interakci s tkáněmi, které mají být inervovány současně s vytvářením nervových spojení. Jakmile začne buňka vystrkovat neurity, jeden z nich se vyvine jako axon a z ostatních se potom stanou dendrity. Dendritický strom (počet, umístění, povaha a rozsah dendritů a jejich větvení) je nejvýraznějším rozlišovacím znakem neuronu. Tvar dendritického stromu a celkově buněčného těla se ustavuje již v raných vývojových stádiích a v průběhu života se až na výjimky (např. velikost buněk) nemění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Přežívání a smrt&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož při buněčném dělení v raných vývojových stádiích vzniká asi 2-3x víc neuronů, než kolik jich je třeba, část z nich brzy po propojení s ostatními buňkami přirozeně odumírá. Přežívají jen ty neurony, které si našly svůj cíl. Nadbytečné buňky odumírají. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;big&amp;gt;Mezibuněčná spojení&amp;lt;/big&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Funkce jednotlivých neuronů je do značné míry určena uspořádáním s jinými buňkami a kontakty s nimi. V těchto spojeních dochází ke změnám po velmi dlouhou dobu, někdy i po celý život.&lt;br /&gt;
Za to, aby správně přirůstala membrána prodlužujícího se neuritu, a také aby neurity udržovaly směr ke svému cíli, odpovídá růstový kužel. Ten reaguje na podněty od okolních buněk a mezibuněčné hmoty. Na počátku vývoje neurity rostou velmi bujně a tvoří se větší počet větví, než je třeba. V průběhu zrání buňka větve eliminuje, některých se zbaví a jiné přetrvávají. Během období intenzivního růstu se nadbytečné dendritické a axonové větve ztrácí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje:&lt;br /&gt;
Michel, G. F., &amp;amp; Moore, C. L. (1999). ''Psychobiologie: Biologické základy vývoje chování.'' Praha: Portál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Kojanova</name></author>
		
	</entry>
</feed>