<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Papyrus_Westcar</id>
	<title>Papyrus Westcar - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Papyrus_Westcar"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-11T17:03:08Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=17605&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 22. 2. 2015, 16:19</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=17605&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T16:19:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 16:19&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Papyrus Westcar''' (P.Berlin 3033)  je dokument datovaný do doby [[Střední říše]] (podle V.Lepper&amp;lt;ref&amp;gt;Lepper, Verena M. 2008 : &amp;quot;Untersuchungen zu pWestcar: eine philologische und literaturwissenschaftliche (Neu-)Analyse&amp;quot;,  Wiesbaden: Harrassowitz&amp;lt;/ref&amp;gt;) či  [[Druhé přechodné období|Druhého přechodného období]] (podle M. Lichtheim&amp;lt;ref&amp;gt;Lichtheim, M. 1975 : Ancient Egyptian literature: a book of readings&amp;quot;,  Berkeley: University of California Press&amp;lt;/ref&amp;gt;) . Je psaný [[klasická egyptština|klasickou egyptštinou]] v [[hieratika|hieratickém]] písmu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Papyrus Westcar''' (P.Berlin 3033)  je dokument datovaný do doby [[Střední říše]] (podle V.Lepper&amp;lt;ref&amp;gt;Lepper, Verena M. 2008 : &amp;quot;Untersuchungen zu pWestcar: eine philologische und literaturwissenschaftliche (Neu-)Analyse&amp;quot;,  Wiesbaden: Harrassowitz&amp;lt;/ref&amp;gt;) či  [[Druhé přechodné období|Druhého přechodného období]] (podle M. Lichtheim&amp;lt;ref&amp;gt;Lichtheim, M. 1975 : Ancient Egyptian literature: a book of readings&amp;quot;,  Berkeley: University of California Press&amp;lt;/ref&amp;gt;) . Je psaný [[klasická egyptština|klasickou egyptštinou]] v [[hieratika|hieratickém]] písmu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Objevení &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Objevení ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Papyrus objevil ve 20. letech 19. století britský dobrodruh Henry Westcar, o něco později jej egyptolog K.L. Lepsius získal od jeho neteře, nikdy jej ovšem nepublikoval. Po Lepsiově smrti dokument obdržel další egyptolog, A. Erman, který jej přenechal Berlínskému muzeu, kde se papyrus nachází dodnes.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Papyrus objevil ve 20. letech 19. století britský dobrodruh Henry Westcar, o něco později jej egyptolog K.L. Lepsius získal od jeho neteře, nikdy jej ovšem nepublikoval. Po Lepsiově smrti dokument obdržel další egyptolog, A. Erman, který jej přenechal Berlínskému muzeu, kde se papyrus nachází dodnes.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Obsah &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[File:PapyrusWestcar-AltesMuseum-Berlin.jpg|thumb|391x391px|Papyrus Westcar]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Obsah ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jedná se o cyklus povídek, odehrávajících se ve [[Stará říše|Staré říši]] za vlády faraona [[Chufu|Chufua]] (někdy se tento příběh také označují jako „Chufu a divotvůrci“). Text obsahuje celkem pět povídek.Rámec příběhu tvoří rozhovor faraona Chufua a jeho synů, kteří faraonovi postupně vyprávějí příběhy,přičemž každý z princů se snaží překonat toho, který vyprávěl před ním. Hlavním motivem příběhů jsou kouzla, a jako hlavní postavy ve všech povídkách vystupují vrchní kněží-přečitatelé, tedy osoby, které byly v Egyptě považováni za velké mudrce a mágy.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jedná se o cyklus povídek, odehrávajících se ve [[Stará říše|Staré říši]] za vlády faraona [[Chufu|Chufua]] (někdy se tento příběh také označují jako „Chufu a divotvůrci“). Text obsahuje celkem pět povídek.Rámec příběhu tvoří rozhovor faraona Chufua a jeho synů, kteří faraonovi postupně vyprávějí příběhy,přičemž každý z princů se snaží překonat toho, který vyprávěl před ním. Hlavním motivem příběhů jsou kouzla, a jako hlavní postavy ve všech povídkách vystupují vrchní kněží-přečitatelé, tedy osoby, které byly v Egyptě považováni za velké mudrce a mágy.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l13&quot; &gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čtvrtý příběh''' začíná posléze vyprávět nejmoudřejší z Chufuových synů Hardžedef, který na rozdíl od svých bratrů, jejichž vyprávění se vždy odehrávalo v minulosti, začně vyprávět příběh o mudrci Džedim, který je Chufuovým současníkem. Vypráví, že tento kněz-předčitatel žije ve městě Džed-Snofru, a dokáže znovu připevnit na krk useknutou hlavu, přimět šelmy, aby za ním hodili jako psi a dokonce zná podobu a počet tajných komnat ve svatyni boha Thovta, boha mudrců a mágu. Faraon vyšle Hardžedefa, aby Džediho přivedl, jelikož jej chce spatřit na vlastní oči. Když je mág přiveden před panovníka, Chufu se diví, jak je možné, že se s ním ještě nesetkal, a následně mu uloží, aby předvedl, že je pravda vše, co se o něm vypráví. Nejprve mu řekne, aby předvedl navrácení useknuté hlavy, a to na jednom z odsouzenců z věznice. Džedi však odmítne, a ke kouzlu použije husu. Posléze předvádí i své další schopnosti, až se nakonec faraon zeptá na tajemství Thovtovy svatyně. Džedi řekne, že sám tato tajemství nezná, ale zná místo, na kterém jsou uchovávána, a to v truhlici tajné komnatě ve městě [[Héliopolis|Héliopoli]]. Chufu Džedimu řekne, ať mu onu truhlici přinese, ale Džedi odmítne, že to není jeho úkolem, ale úkolem tří dosud nenarozených synů jisté ženy jménem Rudžedet, manželky Ravesera, kněze slunečního boha [[Re|Rea]] ve městě Sechebu. O nich Džedi také řekne, že postupně zaujmou nejvyšší úřady v zemi, včetně úřadu královského, a nahradí tak Chufuovu dynastii. Jelikož Džedi dostál své pověsti, král jej na konci příběhu bohatě odmění.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čtvrtý příběh''' začíná posléze vyprávět nejmoudřejší z Chufuových synů Hardžedef, který na rozdíl od svých bratrů, jejichž vyprávění se vždy odehrávalo v minulosti, začně vyprávět příběh o mudrci Džedim, který je Chufuovým současníkem. Vypráví, že tento kněz-předčitatel žije ve městě Džed-Snofru, a dokáže znovu připevnit na krk useknutou hlavu, přimět šelmy, aby za ním hodili jako psi a dokonce zná podobu a počet tajných komnat ve svatyni boha Thovta, boha mudrců a mágu. Faraon vyšle Hardžedefa, aby Džediho přivedl, jelikož jej chce spatřit na vlastní oči. Když je mág přiveden před panovníka, Chufu se diví, jak je možné, že se s ním ještě nesetkal, a následně mu uloží, aby předvedl, že je pravda vše, co se o něm vypráví. Nejprve mu řekne, aby předvedl navrácení useknuté hlavy, a to na jednom z odsouzenců z věznice. Džedi však odmítne, a ke kouzlu použije husu. Posléze předvádí i své další schopnosti, až se nakonec faraon zeptá na tajemství Thovtovy svatyně. Džedi řekne, že sám tato tajemství nezná, ale zná místo, na kterém jsou uchovávána, a to v truhlici tajné komnatě ve městě [[Héliopolis|Héliopoli]]. Chufu Džedimu řekne, ať mu onu truhlici přinese, ale Džedi odmítne, že to není jeho úkolem, ale úkolem tří dosud nenarozených synů jisté ženy jménem Rudžedet, manželky Ravesera, kněze slunečního boha [[Re|Rea]] ve městě Sechebu. O nich Džedi také řekne, že postupně zaujmou nejvyšší úřady v zemi, včetně úřadu královského, a nahradí tak Chufuovu dynastii. Jelikož Džedi dostál své pověsti, král jej na konci příběhu bohatě odmění.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Pátý a poslední příběh''' na tomto papyru tvoří právě legenda o podivuhodném narození králů, o kterých hovořil Džedi v předchozí povídce.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Pátý a poslední příběh''' na tomto papyru tvoří právě legenda o podivuhodném narození králů, o kterých hovořil Džedi v předchozí povídce.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Děj příběhu začíná v den zrození panovníků. Porod neprobíhá právě lehce, což zjistí i bůh Re, který se rozhodne čtyři bohyně, a to [[Eset]], [[Nebthet]], [[Meschenet]] a [[Heket]], a také boha [[Chnuma]], aby se vypravili na zem a Rudžedetě, matce budoucích panovníků, pomohli. Bohové se přestrojí za hudebíky, a vydají se k domu Rudžedet a jejího manžela Ravesera. Toho požádají, aby je za Rudžedet pustil, že mají zkušenosti s porodnictvím. Jsou vpuštěny dovnitř a následně je popisováno zrození všech tří králů. Bohové nejen že pomáhají králům na svět, ale také předpovédají jejich budoucnost a dávají jim jména, motiv, který byl v egyptském pojetí obzvláště důležitý, neboť jméno v sobě obsahovalo celou podstavu pojmenované věci nebo bytosti. Po narození trojčat Raveser odmění domnělé pomocníky pytlem ječmene. Po cestě však bohové rozpoutali bouři, a předstírali, že se před nečasem musejí ještě jednou uchýlil do domu Ravesera a Rudžedet. Přitom Ravesera požádají, aby jim vak s ječmenem ještě na chvíli uchoval u sebe. Raveser jim vyhoví a netuší, že do vaku bohové dali tři královské koruny.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Děj příběhu začíná v den zrození panovníků. Porod neprobíhá právě lehce, což zjistí i bůh Re, který se rozhodne čtyři bohyně, a to [[Eset]], [[Nebthet]], [[Meschenet]] a [[Heket]], a také boha [[Chnuma]], aby se vypravili na zem a Rudžedetě, matce budoucích panovníků, pomohli. Bohové se přestrojí za hudebíky, a vydají se k domu Rudžedet a jejího manžela Ravesera. Toho požádají, aby je za Rudžedet pustil, že mají zkušenosti s porodnictvím. Jsou vpuštěny dovnitř a následně je popisováno zrození všech tří králů. Bohové nejen že pomáhají králům na svět, ale také předpovédají jejich budoucnost a dávají jim jména, motiv, který byl v egyptském pojetí obzvláště důležitý, neboť jméno v sobě obsahovalo celou podstavu pojmenované věci nebo bytosti. Po narození trojčat Raveser odmění domnělé pomocníky pytlem ječmene. Po cestě však bohové rozpoutali bouři, a předstírali, že se před nečasem musejí ještě jednou uchýlil do domu Ravesera a Rudžedet. Přitom Ravesera požádají, aby jim vak s ječmenem ještě na chvíli uchoval u sebe. Raveser jim vyhoví a netuší, že do vaku bohové dali tři královské koruny.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za několik dní chtěla Rudžedet vařit pivo z ječmene, ale jediný pytel, ve kterém mohl být ječmen, byl ten, který Raveser schoval pro domnělé poutníky. Rudžedet se tedy rozhodla, že si ječmen z tohoto pytle vypůjčí, a následně jej tam opět vrátí, a vyslala pro něj služebnou. Jakmile služka pytel otevřela, zaslechla z něj hudbu, zpěv a provolávání slávy králi, což okamžitě pověděla Rudžedet, který to poté pověděla Raveserovi. Jelikož si z tohoto divu domysleli, co vše znamená, oslavovali. Po čase se ale Rudžedet rozzlobila na svou služku, a ta začala osnovat pomstu, a chtěla jít za faraonem Chufuem a oznámit mu, že v domě Rudžedet vyrůstají tři budoucí králové Egypta. Cestou potakala svého příbuzného, kterému svůj plán vylíčila, ten jí od toho ale zrazoval. I když konec papyru je opět poškozen, na konci se dozvídáme, že dívku, který šla k řece pro vodu, sežral krokodýl. Dívčin příbuzný se pak vydává za Rudžedet, která je nešťastná ze zrady své služebné, a poví jí, co se přihodilo.&amp;lt;ref&amp;gt;Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : &amp;quot;Egyptian reading book&amp;quot; Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za několik dní chtěla Rudžedet vařit pivo z ječmene, ale jediný pytel, ve kterém mohl být ječmen, byl ten, který Raveser schoval pro domnělé poutníky. Rudžedet se tedy rozhodla, že si ječmen z tohoto pytle vypůjčí, a následně jej tam opět vrátí, a vyslala pro něj služebnou. Jakmile služka pytel otevřela, zaslechla z něj hudbu, zpěv a provolávání slávy králi, což okamžitě pověděla Rudžedet, který to poté pověděla Raveserovi. Jelikož si z tohoto divu domysleli, co vše znamená, oslavovali. Po čase se ale Rudžedet rozzlobila na svou služku, a ta začala osnovat pomstu, a chtěla jít za faraonem Chufuem a oznámit mu, že v domě Rudžedet vyrůstají tři budoucí králové Egypta. Cestou potakala svého příbuzného, kterému svůj plán vylíčila, ten jí od toho ale zrazoval. I když konec papyru je opět poškozen, na konci se dozvídáme, že dívku, který šla k řece pro vodu, sežral krokodýl. Dívčin příbuzný se pak vydává za Rudžedet, která je nešťastná ze zrady své služebné, a poví jí, co se přihodilo.&amp;lt;ref&amp;gt;Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : &amp;quot;Egyptian reading book&amp;quot; Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l23&quot; &gt;Řádek 23:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Literatura ==&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Literatura ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Přepis originálního textu:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Přepis originálního textu:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : &amp;quot;Egyptian reading book&amp;quot; Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : &amp;quot;Egyptian reading book&amp;quot; Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Literatura:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Literatura:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Altenmüller, H. 2010 :Die Erzählungen des Papyrus Westcar: Geschichte am Hof des Königs Cheops und die Prophezeihung der Geburt der Könige der frühen 5. Dynastie als Söhne des Sonnengottes. In Brinkmann, Vinzenz (ed.), Sahure: Tod und Leben eines großen Pharao. Eine Ausstellung der Liebieghaus Skulpturensammlung, Frankfurt am Main, 24. Juni bis 28. November 2010, 264-273. Frankfurt; München: Liebieghaus Skulpturensammlung; Hirmer.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Altenmüller, H. 2010 :Die Erzählungen des Papyrus Westcar: Geschichte am Hof des Königs Cheops und die Prophezeihung der Geburt der Könige der frühen 5. Dynastie als Söhne des Sonnengottes. In Brinkmann, Vinzenz (ed.), Sahure: Tod und Leben eines großen Pharao. Eine Ausstellung der Liebieghaus Skulpturensammlung, Frankfurt am Main, 24. Juni bis 28. November 2010, 264-273. Frankfurt; München: Liebieghaus Skulpturensammlung; Hirmer.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=17604&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 22. 2. 2015, 16:17</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=17604&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-22T16:17:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 22. 2. 2015, 16:17&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l22&quot; &gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Literatura ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Přepis originálního textu:&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : &amp;quot;Egyptian reading book&amp;quot; Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten).&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Literatura:&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Altenmüller, H. 2010 :Die Erzählungen des Papyrus Westcar: Geschichte am Hof des Königs Cheops und die Prophezeihung der Geburt der Könige der frühen 5. Dynastie als Söhne des Sonnengottes. In Brinkmann, Vinzenz (ed.), Sahure: Tod und Leben eines großen Pharao. Eine Ausstellung der Liebieghaus Skulpturensammlung, Frankfurt am Main, 24. Juni bis 28. November 2010, 264-273. Frankfurt; München: Liebieghaus Skulpturensammlung; Hirmer.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Bagnato, D. 2006 : The Westcar Papyrus: a transliteration, translation and language analysis. Wien: Edition Atelier.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Hays, Harold M. 2002. The historicity of Papyrus Westcar. Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 129, 20-30.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Jenni, H. 1998 : Der Papyrus Westcar. Studien zur Altägyptischen Kultur 25, 113-141.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Lepper, Verena M. 2008 : &amp;quot;Untersuchungen zu pWestcar: eine philologische und literaturwissenschaftliche (Neu-)Analyse&amp;quot;,  Wiesbaden: Harrassowitz.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Lepper, V. 2007 : New readings of an old text: papyrus Westcar. In Goyon, Jean-Claude and Christine Cardin (eds), Proceedings of the Ninth International Congress of Egyptologists: Grenoble, 6-12 septembre 2004 2, 1125-1136. Leuven: Peeters.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Lichtheim, M. 1975 : Ancient Egyptian literature: a book of readings&amp;quot;,  Berkeley: University of California Press.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Mathieu, B. 1999 : Les contes du Papyrus Westcar: une interprétation. Égypte, Afrique &amp;amp; Orient 15, 29-40.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Simpson, W. K.(ed.) 2003 : The literature of ancient Egypt: an anthology of stories, instructions, stelae, autobiographies, and poetry, third ed. New Haven; London: Yale University Press.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Narativní texty (Egypt)]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Narativní texty (Egypt)]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=16730&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dorotea.Wollnerova v 4. 2. 2015, 21:18</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=16730&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-02-04T21:18:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 2. 2015, 21:18&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l22&quot; &gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Egyptologie|Písemnictví|Literární &lt;/del&gt;texty]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Narativní &lt;/ins&gt;texty &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(Egypt)&lt;/ins&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dorotea.Wollnerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=14785&amp;oldid=prev</id>
		<title>Dorotea.Wollnerova v 21. 1. 2015, 01:42</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=14785&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-21T01:42:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 1. 2015, 01:42&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l22&quot; &gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Egyptologie|&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;*&lt;/del&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Egyptologie|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Písemnictví|Literární texty&lt;/ins&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Dorotea.Wollnerova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=9939&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 28. 11. 2014, 18:43</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=9939&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-11-28T18:43:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 11. 2014, 18:43&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l8&quot; &gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Text '''druhé povídky''' je stále poškozen, z čitelných částí lze ale rekonstruovat základní děj. Příběh vypráví princ [[Rachef]] (budoucí historický Chufuův nástupce),  a samotný děj se odehrává za časů faraona [[Nebka|Nebky]]. Hlavní postavou je kněz Webainer, který zjistí, že ho podvádí manželka, a rozhodne se jí a jejímu milenci pomstít. Vytvoří z vosku podobu krokodýla, nad kterou pronese magické fomule, a nakáže svému služebníkovi, aby tuto figurku hodil do jezera, ve kterém se každý den koupe malženčin milenec. Jakmile to služebník vykonal, figurka se proměnila ve skutečného krokodýla, který onoho milence stáhl do hlubin. Webainer mezitím trávil čas na královském dvoře. Vyprávěl králi, co se mu přihodilo, a přivolal zpět krokodýla, který se opět proměnil ve voskovou figurku. Král po vyslechnutí Webainera rozkázal, aby krokodýl dostal svou kořist, a nevěrná manželka byla odsouzena k smrti. Jendnou z vrstev příběhu je tam mravní ponaučení, v egyptské literatuře velmi oblíbené, stejně tak jako to, že kněz sám nebere spravedlnost do vlastních rukou, ale čeká na verdikt panovníka, nevěra totiž byla morálním prohřeškem, nikoliv však hrdelním zločinem. Hlavním záměrem Rachefova vyprávění je nicméně vypovídání o kouzlech a divech, kterých byl kněz-předčitatel Webainer schopen.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Text '''druhé povídky''' je stále poškozen, z čitelných částí lze ale rekonstruovat základní děj. Příběh vypráví princ [[Rachef]] (budoucí historický Chufuův nástupce),  a samotný děj se odehrává za časů faraona [[Nebka|Nebky]]. Hlavní postavou je kněz Webainer, který zjistí, že ho podvádí manželka, a rozhodne se jí a jejímu milenci pomstít. Vytvoří z vosku podobu krokodýla, nad kterou pronese magické fomule, a nakáže svému služebníkovi, aby tuto figurku hodil do jezera, ve kterém se každý den koupe malženčin milenec. Jakmile to služebník vykonal, figurka se proměnila ve skutečného krokodýla, který onoho milence stáhl do hlubin. Webainer mezitím trávil čas na královském dvoře. Vyprávěl králi, co se mu přihodilo, a přivolal zpět krokodýla, který se opět proměnil ve voskovou figurku. Král po vyslechnutí Webainera rozkázal, aby krokodýl dostal svou kořist, a nevěrná manželka byla odsouzena k smrti. Jendnou z vrstev příběhu je tam mravní ponaučení, v egyptské literatuře velmi oblíbené, stejně tak jako to, že kněz sám nebere spravedlnost do vlastních rukou, ale čeká na verdikt panovníka, nevěra totiž byla morálním prohřeškem, nikoliv však hrdelním zločinem. Hlavním záměrem Rachefova vyprávění je nicméně vypovídání o kouzlech a divech, kterých byl kněz-předčitatel Webainer schopen.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Konec papyru je též poškozen, nicméně jeho příběh je víceméně zachován do konce. &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Třetí povídku''' vypráví prince Bauefre a jeho vyprávění se odehráváa za vlády faraona [[Snofru|Snofrua]]. Děj příbehu začíná v královském paláci, kde se Snofru, podobně jako Chufu, nudí, a nemůže nalézt žádné povyražení. Na radu si tedy zavolá moudrého a kouzel znalého kněze-předčitatele Džadžaemancha. Ten mu poradí, aby král nechal přinést na jezero loď, ve které budou veslovat nejkrásnější ženy z paláce. Snofruovi se nápad zalíbil a také jej uskutečnil, nebavil se ovšem dlouho, protože představená dívek po chvíli přestala veslovat, jelikož jí do vody spadl její tyrkysový šperk. Panovník jí nabídne, že dostane šperk nový, ale ona odmítla. Snofru tedy opět zavolal Džadžaemancha, který pronese magickou formuli, a přesune vodu z jedné poloviny jezera na druhou. Ze dna je vytažen dívčin šperk, a mág opět vrátí vodu na původní místo.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Třetí povídku''' vypráví prince Bauefre a jeho vyprávění se odehráváa za vlády faraona [[Snofru|Snofrua]]. Děj příbehu začíná v královském paláci, kde se Snofru, podobně jako Chufu, nudí, a nemůže nalézt žádné povyražení. Na radu si tedy zavolá moudrého a kouzel znalého kněze-předčitatele Džadžaemancha. Ten mu poradí, aby král nechal přinést na jezero loď, ve které budou veslovat nejkrásnější ženy z paláce. Snofruovi se nápad zalíbil a také jej uskutečnil, nebavil se ovšem dlouho, protože představená dívek po chvíli přestala veslovat, jelikož jí do vody spadl její tyrkysový šperk. Panovník jí nabídne, že dostane šperk nový, ale ona odmítla. Snofru tedy opět zavolal Džadžaemancha, který pronese magickou formuli, a přesune vodu z jedné poloviny jezera na druhou. Ze dna je vytažen dívčin šperk, a mág opět vrátí vodu na původní místo.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=9899&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 28. 11. 2014, 11:44</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=9899&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-11-28T11:44:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 11. 2014, 11:44&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l7&quot; &gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''První příběh''' nelze kromě několika málo slov rekonstruovat, jelikož začátek papyru nedochoval.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''První příběh''' nelze kromě několika málo slov rekonstruovat, jelikož začátek papyru nedochoval.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Textt &lt;/del&gt;'''druhé povídky''' je stále poškozen, z čitelných částí lze ale rekonstruovat základní děj. Příběh vypráví princ [[Rachef]] (budoucí historický Chufuův nástupce),  a samotný děj se odehrává za časů faraona [[Nebka|Nebky]]. Hlavní postavou je kněz Webainer, který zjistí, že ho podvádí manželka, a rozhodne se jí a jejímu milenci pomstít. Vytvoří z vosku podobu krokodýla, nad kterou pronese magické fomule, a nakáže svému služebníkovi, aby tuto figurku hodil do jezera, ve kterém se každý den koupe malženčin milenec. Jakmile to služebník vykonal, figurka se proměnila ve skutečného krokodýla, který onoho milence stáhl do hlubin. Webainer mezitím trávil čas na královském dvoře. Vyprávěl králi, co se mu přihodilo, a přivolal zpět krokodýla, který se opět proměnil ve voskovou figurku. Král po vyslechnutí Webainera rozkázal, aby krokodýl dostal svou kořist, a nevěrná manželka byla odsouzena k smrti. Jendnou z vrstev příběhu je tam mravní ponaučení, v egyptské literatuře velmi oblíbené, stejně tak jako to, že kněz sám nebere spravedlnost do vlastních rukou, ale čeká na verdikt panovníka, nevěra totiž byla morálním prohřeškem, nikoliv však hrdelním zločinem. Hlavním záměrem Rachefova vyprávění je nicméně vypovídání o kouzlech a divech, kterých byl kněz-předčitatel Webainer schopen.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Text &lt;/ins&gt;'''druhé povídky''' je stále poškozen, z čitelných částí lze ale rekonstruovat základní děj. Příběh vypráví princ [[Rachef]] (budoucí historický Chufuův nástupce),  a samotný děj se odehrává za časů faraona [[Nebka|Nebky]]. Hlavní postavou je kněz Webainer, který zjistí, že ho podvádí manželka, a rozhodne se jí a jejímu milenci pomstít. Vytvoří z vosku podobu krokodýla, nad kterou pronese magické fomule, a nakáže svému služebníkovi, aby tuto figurku hodil do jezera, ve kterém se každý den koupe malženčin milenec. Jakmile to služebník vykonal, figurka se proměnila ve skutečného krokodýla, který onoho milence stáhl do hlubin. Webainer mezitím trávil čas na královském dvoře. Vyprávěl králi, co se mu přihodilo, a přivolal zpět krokodýla, který se opět proměnil ve voskovou figurku. Král po vyslechnutí Webainera rozkázal, aby krokodýl dostal svou kořist, a nevěrná manželka byla odsouzena k smrti. Jendnou z vrstev příběhu je tam mravní ponaučení, v egyptské literatuře velmi oblíbené, stejně tak jako to, že kněz sám nebere spravedlnost do vlastních rukou, ale čeká na verdikt panovníka, nevěra totiž byla morálním prohřeškem, nikoliv však hrdelním zločinem. Hlavním záměrem Rachefova vyprávění je nicméně vypovídání o kouzlech a divech, kterých byl kněz-předčitatel Webainer schopen.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Konec papyru je též poškozen, nicméně jeho příběh je víceméně zachován do konce.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Konec papyru je též poškozen, nicméně jeho příběh je víceméně zachován do konce.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=9898&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 28. 11. 2014, 11:44</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=9898&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-11-28T11:44:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 11. 2014, 11:44&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l17&quot; &gt;Řádek 17:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 17:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Děj příběhu začíná v den zrození panovníků. Porod neprobíhá právě lehce, což zjistí i bůh Re, který se rozhodne čtyři bohyně, a to [[Eset]], [[Nebthet]], [[Meschenet]] a [[Heket]], a také boha [[Chnuma]], aby se vypravili na zem a Rudžedetě, matce budoucích panovníků, pomohli. Bohové se přestrojí za hudebíky, a vydají se k domu Rudžedet a jejího manžela Ravesera. Toho požádají, aby je za Rudžedet pustil, že mají zkušenosti s porodnictvím. Jsou vpuštěny dovnitř a následně je popisováno zrození všech tří králů. Bohové nejen že pomáhají králům na svět, ale také předpovédají jejich budoucnost a dávají jim jména, motiv, který byl v egyptském pojetí obzvláště důležitý, neboť jméno v sobě obsahovalo celou podstavu pojmenované věci nebo bytosti. Po narození trojčat Raveser odmění domnělé pomocníky pytlem ječmene. Po cestě však bohové rozpoutali bouři, a předstírali, že se před nečasem musejí ještě jednou uchýlil do domu Ravesera a Rudžedet. Přitom Ravesera požádají, aby jim vak s ječmenem ještě na chvíli uchoval u sebe. Raveser jim vyhoví a netuší, že do vaku bohové dali tři královské koruny.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Děj příběhu začíná v den zrození panovníků. Porod neprobíhá právě lehce, což zjistí i bůh Re, který se rozhodne čtyři bohyně, a to [[Eset]], [[Nebthet]], [[Meschenet]] a [[Heket]], a také boha [[Chnuma]], aby se vypravili na zem a Rudžedetě, matce budoucích panovníků, pomohli. Bohové se přestrojí za hudebíky, a vydají se k domu Rudžedet a jejího manžela Ravesera. Toho požádají, aby je za Rudžedet pustil, že mají zkušenosti s porodnictvím. Jsou vpuštěny dovnitř a následně je popisováno zrození všech tří králů. Bohové nejen že pomáhají králům na svět, ale také předpovédají jejich budoucnost a dávají jim jména, motiv, který byl v egyptském pojetí obzvláště důležitý, neboť jméno v sobě obsahovalo celou podstavu pojmenované věci nebo bytosti. Po narození trojčat Raveser odmění domnělé pomocníky pytlem ječmene. Po cestě však bohové rozpoutali bouři, a předstírali, že se před nečasem musejí ještě jednou uchýlil do domu Ravesera a Rudžedet. Přitom Ravesera požádají, aby jim vak s ječmenem ještě na chvíli uchoval u sebe. Raveser jim vyhoví a netuší, že do vaku bohové dali tři královské koruny.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za několik dní chtěla Rudžedet vařit pivo z ječmene, ale jediný pytel, ve kterém mohl být ječmen, byl ten, který Raveser schoval pro domnělé poutníky. Rudžedet se tedy rozhodla, že si ječmen z tohoto pytle vypůjčí, a následně jej tam opět vrátí, a vyslala pro něj služebnou. Jakmile služka pytel otevřela, zaslechla z něj hudbu, zpěv a provolávání slávy králi, což okamžitě pověděla Rudžedet, který to poté pověděla Raveserovi. Jelikož si z tohoto divu domysleli, co vše znamená, oslavovali. Po čase se ale Rudžedet rozzlobila na svou služku, a ta začala osnovat pomstu, a chtěla jít za faraonem Chufuem a oznámit mu, že v domě Rudžedet vyrůstají tři budoucí králové Egypta. Cestou potakala svého příbuzného, kterému svůj plán vylíčila, ten jí od toho ale zrazoval. I když konec papyru je opět poškozen, na konci se dozvídáme, že dívku, který šla k řece pro vodu, sežral krokodýl. Dívčin příbuzný se pak vydává za Rudžedet, která je nešťastná ze zrady své služebné, a poví jí, co se přihodilo.&amp;lt;ref&amp;gt;Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : &amp;quot;Egyptian reading book&amp;quot; Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za několik dní chtěla Rudžedet vařit pivo z ječmene, ale jediný pytel, ve kterém mohl být ječmen, byl ten, který Raveser schoval pro domnělé poutníky. Rudžedet se tedy rozhodla, že si ječmen z tohoto pytle vypůjčí, a následně jej tam opět vrátí, a vyslala pro něj služebnou. Jakmile služka pytel otevřela, zaslechla z něj hudbu, zpěv a provolávání slávy králi, což okamžitě pověděla Rudžedet, který to poté pověděla Raveserovi. Jelikož si z tohoto divu domysleli, co vše znamená, oslavovali. Po čase se ale Rudžedet rozzlobila na svou služku, a ta začala osnovat pomstu, a chtěla jít za faraonem Chufuem a oznámit mu, že v domě Rudžedet vyrůstají tři budoucí králové Egypta. Cestou potakala svého příbuzného, kterému svůj plán vylíčila, ten jí od toho ale zrazoval. I když konec papyru je opět poškozen, na konci se dozvídáme, že dívku, který šla k řece pro vodu, sežral krokodýl. Dívčin příbuzný se pak vydává za Rudžedet, která je nešťastná ze zrady své služebné, a poví jí, co se přihodilo.&amp;lt;ref&amp;gt;Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : &amp;quot;Egyptian reading book&amp;quot; Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento příbeh je zvláštní hned v několika ohledech. Celkem detailně jsou zde vylíčeny egyptské zvyky ohledně porodů, o kterých se jinde mnoho informací nedochovalo. Bohové, kteří zde vystupují, nejsou vybraní náhodně - Eset a Nebthet měly mnoho společného s lékařstvím a léčením, ale také znovuzrozením. Žabí bohyně Heket pomáhala jak při zrození člověka, tak při dosažení vzkříšení po smrti. Meschenet zastupuje patronku porodu,a je to také ona, která pronáší proroctví o budoucích osudech narozených dětí. Chnum je podle jedné z egyptských kosmogonií bohem stvořitelem, který vyráběl lidská těla na svém hrnčířském kruhu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento příbeh je zvláštní hned v několika ohledech. Celkem detailně jsou zde vylíčeny egyptské zvyky ohledně porodů, o kterých se jinde mnoho informací nedochovalo. Bohové, kteří zde vystupují, nejsou vybraní náhodně - Eset a Nebthet měly mnoho společného s lékařstvím a léčením, ale také znovuzrozením. Žabí bohyně Heket pomáhala jak při zrození člověka, tak při dosažení vzkříšení po smrti. Meschenet zastupuje patronku porodu,a je to také ona, která pronáší proroctví o budoucích osudech narozených dětí. Chnum je podle jedné z egyptských kosmogonií bohem stvořitelem, který vyráběl lidská těla na svém hrnčířském kruhu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další velmi zajímavou skutečností je to, že zde popisovaní budoucí králové jsou skutečné historické osobnosti. Jedná se o faraony [[Veserkaf|Veserkafa]], [[Sahure|Sahurea]] a [[Neferirkare|Neferirkarea]], panovníky egyptské [[5.dynastie]].  Tomuto příběhu dodává na zajímavosti i to, že dějiny konce 4. a počátku 5.dynastie jsou stále velmi nejasné - není totiž jasné, jak a proč se nástupcem posledního panovníka 4.dynastie [[Šepseskaf|Šepseskafa]] stal zakladatel 5.dynastie Veserkaf. Spojitost by zde mohla být přes královnu [[Chentkaus I.]], dcery panovníka [[Menkaurea]], a možné manželky Šepsekafa a matky některého krále či králů 5.dynastie.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další velmi zajímavou skutečností je to, že zde popisovaní budoucí králové jsou skutečné historické osobnosti. Jedná se o faraony [[Veserkaf|Veserkafa]], [[Sahure|Sahurea]] a [[Neferirkare|Neferirkarea]], panovníky egyptské [[5.dynastie]].  Tomuto příběhu dodává na zajímavosti i to, že dějiny konce 4. a počátku 5.dynastie jsou stále velmi nejasné - není totiž jasné, jak a proč se nástupcem posledního panovníka 4.dynastie [[Šepseskaf|Šepseskafa]] stal zakladatel 5.dynastie Veserkaf. Spojitost by zde mohla být přes královnu [[Chentkaus I.]], dcery panovníka [[Menkaurea]], a možné manželky Šepsekafa a matky některého krále či králů 5.dynastie.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=9897&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 28. 11. 2014, 11:42</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=9897&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-11-28T11:42:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 11. 2014, 11:42&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l18&quot; &gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za několik dní chtěla Rudžedet vařit pivo z ječmene, ale jediný pytel, ve kterém mohl být ječmen, byl ten, který Raveser schoval pro domnělé poutníky. Rudžedet se tedy rozhodla, že si ječmen z tohoto pytle vypůjčí, a následně jej tam opět vrátí, a vyslala pro něj služebnou. Jakmile služka pytel otevřela, zaslechla z něj hudbu, zpěv a provolávání slávy králi, což okamžitě pověděla Rudžedet, který to poté pověděla Raveserovi. Jelikož si z tohoto divu domysleli, co vše znamená, oslavovali. Po čase se ale Rudžedet rozzlobila na svou služku, a ta začala osnovat pomstu, a chtěla jít za faraonem Chufuem a oznámit mu, že v domě Rudžedet vyrůstají tři budoucí králové Egypta. Cestou potakala svého příbuzného, kterému svůj plán vylíčila, ten jí od toho ale zrazoval. I když konec papyru je opět poškozen, na konci se dozvídáme, že dívku, který šla k řece pro vodu, sežral krokodýl. Dívčin příbuzný se pak vydává za Rudžedet, která je nešťastná ze zrady své služebné, a poví jí, co se přihodilo.&amp;lt;ref&amp;gt;Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : &amp;quot;Egyptian reading book&amp;quot; Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za několik dní chtěla Rudžedet vařit pivo z ječmene, ale jediný pytel, ve kterém mohl být ječmen, byl ten, který Raveser schoval pro domnělé poutníky. Rudžedet se tedy rozhodla, že si ječmen z tohoto pytle vypůjčí, a následně jej tam opět vrátí, a vyslala pro něj služebnou. Jakmile služka pytel otevřela, zaslechla z něj hudbu, zpěv a provolávání slávy králi, což okamžitě pověděla Rudžedet, který to poté pověděla Raveserovi. Jelikož si z tohoto divu domysleli, co vše znamená, oslavovali. Po čase se ale Rudžedet rozzlobila na svou služku, a ta začala osnovat pomstu, a chtěla jít za faraonem Chufuem a oznámit mu, že v domě Rudžedet vyrůstají tři budoucí králové Egypta. Cestou potakala svého příbuzného, kterému svůj plán vylíčila, ten jí od toho ale zrazoval. I když konec papyru je opět poškozen, na konci se dozvídáme, že dívku, který šla k řece pro vodu, sežral krokodýl. Dívčin příbuzný se pak vydává za Rudžedet, která je nešťastná ze zrady své služebné, a poví jí, co se přihodilo.&amp;lt;ref&amp;gt;Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : &amp;quot;Egyptian reading book&amp;quot; Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento příbeh je zvláštní hned v několika ohledech. Celkem detailně jsou zde vylíčeny egyptské zvyky ohledně porodů, o kterých se jinde mnoho informací nedochovalo. Bohové, kteří zde vystupují, nejsou vybraní náhodně - Eset a Nebthet měly mnoho společného s lékařstvím a léčením, ale také znovuzrozením. Žabí bohyně Heket pomáhala jak při zrození člověka, tak při dosažení vzkříšení po smrti. Meschenet zastupuje patronku porodu,a je to také ona, která pronáší proroctví o budoucích osudech narozených dětí. Chnum je podle jedné z egyptských kosmogonií bohem stvořitelem, který vyráběl lidská těla na svém hrnčířském kruhu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento příbeh je zvláštní hned v několika ohledech. Celkem detailně jsou zde vylíčeny egyptské zvyky ohledně porodů, o kterých se jinde mnoho informací nedochovalo. Bohové, kteří zde vystupují, nejsou vybraní náhodně - Eset a Nebthet měly mnoho společného s lékařstvím a léčením, ale také znovuzrozením. Žabí bohyně Heket pomáhala jak při zrození člověka, tak při dosažení vzkříšení po smrti. Meschenet zastupuje patronku porodu,a je to také ona, která pronáší proroctví o budoucích osudech narozených dětí. Chnum je podle jedné z egyptských kosmogonií bohem stvořitelem, který vyráběl lidská těla na svém hrnčířském kruhu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další velmi zajímavou skutečností je to, že zde popisovaní budoucí králové jsou skutečné historické osobnosti. Jedná se o faraony [[Veserkaf|Veserkafa]], [[Sahure|Sahurea]] a [[Neferirkare|Neferirkarea]], panovníky egyptské [[5.dynastie]].  Tomuto příběhu dodává na zajímavosti i to, že dějiny konce 4. a počátku 5.dynastie jsou stále velmi nejasné - není totiž jasné, jak a proč se nástupcem posledního panovníka 4.dynastie [[Šepseskaf|Šepseskafa]] stal zakladatel 5.dynastie Veserkaf.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další velmi zajímavou skutečností je to, že zde popisovaní budoucí králové jsou skutečné historické osobnosti. Jedná se o faraony [[Veserkaf|Veserkafa]], [[Sahure|Sahurea]] a [[Neferirkare|Neferirkarea]], panovníky egyptské [[5.dynastie]].  Tomuto příběhu dodává na zajímavosti i to, že dějiny konce 4. a počátku 5.dynastie jsou stále velmi nejasné - není totiž jasné, jak a proč se nástupcem posledního panovníka 4.dynastie [[Šepseskaf|Šepseskafa]] stal zakladatel 5.dynastie Veserkaf&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Spojitost by zde mohla být přes královnu [[Chentkaus I.]], dcery panovníka [[Menkaurea]], a možné manželky Šepsekafa a matky některého krále či králů 5.dynastie&lt;/ins&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Egyptologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Egyptologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=9896&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 28. 11. 2014, 11:39</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=9896&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-11-28T11:39:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 11. 2014, 11:39&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l14&quot; &gt;Řádek 14:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 14:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čtvrtý příběh''' začíná posléze vyprávět nejmoudřejší z Chufuových synů Hardžedef, který na rozdíl od svých bratrů, jejichž vyprávění se vždy odehrávalo v minulosti, začně vyprávět příběh o mudrci Džedim, který je Chufuovým současníkem. Vypráví, že tento kněz-předčitatel žije ve městě Džed-Snofru, a dokáže znovu připevnit na krk useknutou hlavu, přimět šelmy, aby za ním hodili jako psi a dokonce zná podobu a počet tajných komnat ve svatyni boha Thovta, boha mudrců a mágu. Faraon vyšle Hardžedefa, aby Džediho přivedl, jelikož jej chce spatřit na vlastní oči. Když je mág přiveden před panovníka, Chufu se diví, jak je možné, že se s ním ještě nesetkal, a následně mu uloží, aby předvedl, že je pravda vše, co se o něm vypráví. Nejprve mu řekne, aby předvedl navrácení useknuté hlavy, a to na jednom z odsouzenců z věznice. Džedi však odmítne, a ke kouzlu použije husu. Posléze předvádí i své další schopnosti, až se nakonec faraon zeptá na tajemství Thovtovy svatyně. Džedi řekne, že sám tato tajemství nezná, ale zná místo, na kterém jsou uchovávána, a to v truhlici tajné komnatě ve městě [[Héliopolis|Héliopoli]]. Chufu Džedimu řekne, ať mu onu truhlici přinese, ale Džedi odmítne, že to není jeho úkolem, ale úkolem tří dosud nenarozených synů jisté ženy jménem Rudžedet, manželky Ravesera, kněze slunečního boha [[Re|Rea]] ve městě Sechebu. O nich Džedi také řekne, že postupně zaujmou nejvyšší úřady v zemi, včetně úřadu královského, a nahradí tak Chufuovu dynastii. Jelikož Džedi dostál své pověsti, král jej na konci příběhu bohatě odmění.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čtvrtý příběh''' začíná posléze vyprávět nejmoudřejší z Chufuových synů Hardžedef, který na rozdíl od svých bratrů, jejichž vyprávění se vždy odehrávalo v minulosti, začně vyprávět příběh o mudrci Džedim, který je Chufuovým současníkem. Vypráví, že tento kněz-předčitatel žije ve městě Džed-Snofru, a dokáže znovu připevnit na krk useknutou hlavu, přimět šelmy, aby za ním hodili jako psi a dokonce zná podobu a počet tajných komnat ve svatyni boha Thovta, boha mudrců a mágu. Faraon vyšle Hardžedefa, aby Džediho přivedl, jelikož jej chce spatřit na vlastní oči. Když je mág přiveden před panovníka, Chufu se diví, jak je možné, že se s ním ještě nesetkal, a následně mu uloží, aby předvedl, že je pravda vše, co se o něm vypráví. Nejprve mu řekne, aby předvedl navrácení useknuté hlavy, a to na jednom z odsouzenců z věznice. Džedi však odmítne, a ke kouzlu použije husu. Posléze předvádí i své další schopnosti, až se nakonec faraon zeptá na tajemství Thovtovy svatyně. Džedi řekne, že sám tato tajemství nezná, ale zná místo, na kterém jsou uchovávána, a to v truhlici tajné komnatě ve městě [[Héliopolis|Héliopoli]]. Chufu Džedimu řekne, ať mu onu truhlici přinese, ale Džedi odmítne, že to není jeho úkolem, ale úkolem tří dosud nenarozených synů jisté ženy jménem Rudžedet, manželky Ravesera, kněze slunečního boha [[Re|Rea]] ve městě Sechebu. O nich Džedi také řekne, že postupně zaujmou nejvyšší úřady v zemi, včetně úřadu královského, a nahradí tak Chufuovu dynastii. Jelikož Džedi dostál své pověsti, král jej na konci příběhu bohatě odmění.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Pátý a poslední příběh''' na tomto papyru tvoří právě legenda o podivuhodném narození králů, o kterých hovořil Džedi v předchozí povídce. Jedná se o faraony [[Veserkaf|Veserkafa]], [[Sahure|Sahurea]] a [[Neferirkare|Neferirkarea]], &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;což jsou skuteční panovníci &lt;/del&gt;egyptské [[5.dynastie]].  Tomuto příběhu dodává na zajímavosti i to, že dějiny konce 4. a počátku 5.dynastie jsou stále velmi nejasné.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Pátý a poslední příběh''' na tomto papyru tvoří právě legenda o podivuhodném narození králů, o kterých hovořil Džedi v předchozí povídce&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Děj příběhu začíná v den zrození panovníků. Porod neprobíhá právě lehce, což zjistí i bůh Re, který se rozhodne čtyři bohyně, a to [[Eset]], [[Nebthet]], [[Meschenet]] a [[Heket]], a také boha [[Chnuma]], aby se vypravili na zem a Rudžedetě, matce budoucích panovníků, pomohli. Bohové se přestrojí za hudebíky, a vydají se k domu Rudžedet a jejího manžela Ravesera. Toho požádají, aby je za Rudžedet pustil, že mají zkušenosti s porodnictvím. Jsou vpuštěny dovnitř a následně je popisováno zrození všech tří králů. Bohové nejen že pomáhají králům na svět, ale také předpovédají jejich budoucnost a dávají jim jména, motiv, který byl v egyptském pojetí obzvláště důležitý, neboť jméno v sobě obsahovalo celou podstavu pojmenované věci nebo bytosti. Po narození trojčat Raveser odmění domnělé pomocníky pytlem ječmene. Po cestě však bohové rozpoutali bouři, a předstírali, že se před nečasem musejí ještě jednou uchýlil do domu Ravesera a Rudžedet. Přitom Ravesera požádají, aby jim vak s ječmenem ještě na chvíli uchoval u sebe. Raveser jim vyhoví a netuší, že do vaku bohové dali tři královské koruny. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Za několik dní chtěla Rudžedet vařit pivo z ječmene, ale jediný pytel, ve kterém mohl být ječmen, byl ten, který Raveser schoval pro domnělé poutníky. Rudžedet se tedy rozhodla, že si ječmen z tohoto pytle vypůjčí, a následně jej tam opět vrátí, a vyslala pro něj služebnou. Jakmile služka pytel otevřela, zaslechla z něj hudbu, zpěv a provolávání slávy králi, což okamžitě pověděla Rudžedet, který to poté pověděla Raveserovi. Jelikož si z tohoto divu domysleli, co vše znamená, oslavovali. Po čase se ale Rudžedet rozzlobila na svou služku, a ta začala osnovat pomstu, a chtěla jít za faraonem Chufuem a oznámit mu, že v domě Rudžedet vyrůstají tři budoucí králové Egypta. Cestou potakala svého příbuzného, kterému svůj plán vylíčila, ten jí od toho ale zrazoval. I když konec papyru je opět poškozen, na konci se dozvídáme, že dívku, který šla k řece pro vodu, sežral krokodýl. Dívčin příbuzný se pak vydává za Rudžedet, která je nešťastná ze zrady své služebné, a poví jí, co se přihodilo.&amp;lt;ref&amp;gt;Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : &amp;quot;Egyptian reading book&amp;quot; Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Tento příbeh je zvláštní hned v několika ohledech. Celkem detailně jsou zde vylíčeny egyptské zvyky ohledně porodů, o kterých se jinde mnoho informací nedochovalo. Bohové, kteří zde vystupují, nejsou vybraní náhodně - Eset a Nebthet měly mnoho společného s lékařstvím a léčením, ale také znovuzrozením. Žabí bohyně Heket pomáhala jak při zrození člověka, tak při dosažení vzkříšení po smrti. Meschenet zastupuje patronku porodu,a je to také ona, která pronáší proroctví o budoucích osudech narozených dětí. Chnum je podle jedné z egyptských kosmogonií bohem stvořitelem, který vyráběl lidská těla na svém hrnčířském kruhu. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Další velmi zajímavou skutečností je to, že zde popisovaní budoucí králové jsou skutečné historické osobnosti&lt;/ins&gt;. Jedná se o faraony [[Veserkaf|Veserkafa]], [[Sahure|Sahurea]] a [[Neferirkare|Neferirkarea]], &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;panovníky &lt;/ins&gt;egyptské [[5.dynastie]].  Tomuto příběhu dodává na zajímavosti i to, že dějiny konce 4. a počátku 5.dynastie jsou stále velmi nejasné &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- není totiž jasné, jak a proč se nástupcem posledního panovníka 4.dynastie [[Šepseskaf|Šepseskafa]] stal zakladatel 5.dynastie Veserkaf&lt;/ins&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : &amp;quot;Egyptian readingbook&amp;quot; Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Egyptologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Egyptologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=9893&amp;oldid=prev</id>
		<title>Diana.Mickova v 28. 11. 2014, 11:18</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Papyrus_Westcar&amp;diff=9893&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-11-28T11:18:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 11. 2014, 11:18&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l12&quot; &gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Třetí povídku''' vypráví prince Bauefre a jeho vyprávění se odehráváa za vlády faraona [[Snofru|Snofrua]]. Děj příbehu začíná v královském paláci, kde se Snofru, podobně jako Chufu, nudí, a nemůže nalézt žádné povyražení. Na radu si tedy zavolá moudrého a kouzel znalého kněze-předčitatele Džadžaemancha. Ten mu poradí, aby král nechal přinést na jezero loď, ve které budou veslovat nejkrásnější ženy z paláce. Snofruovi se nápad zalíbil a také jej uskutečnil, nebavil se ovšem dlouho, protože představená dívek po chvíli přestala veslovat, jelikož jí do vody spadl její tyrkysový šperk. Panovník jí nabídne, že dostane šperk nový, ale ona odmítla. Snofru tedy opět zavolal Džadžaemancha, který pronese magickou formuli, a přesune vodu z jedné poloviny jezera na druhou. Ze dna je vytažen dívčin šperk, a mág opět vrátí vodu na původní místo.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Třetí povídku''' vypráví prince Bauefre a jeho vyprávění se odehráváa za vlády faraona [[Snofru|Snofrua]]. Děj příbehu začíná v královském paláci, kde se Snofru, podobně jako Chufu, nudí, a nemůže nalézt žádné povyražení. Na radu si tedy zavolá moudrého a kouzel znalého kněze-předčitatele Džadžaemancha. Ten mu poradí, aby král nechal přinést na jezero loď, ve které budou veslovat nejkrásnější ženy z paláce. Snofruovi se nápad zalíbil a také jej uskutečnil, nebavil se ovšem dlouho, protože představená dívek po chvíli přestala veslovat, jelikož jí do vody spadl její tyrkysový šperk. Panovník jí nabídne, že dostane šperk nový, ale ona odmítla. Snofru tedy opět zavolal Džadžaemancha, který pronese magickou formuli, a přesune vodu z jedné poloviny jezera na druhou. Ze dna je vytažen dívčin šperk, a mág opět vrátí vodu na původní místo.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čtvrtý příběh''' začíná posléze vyprávět nejmoudřejší z Chufuových synů Hardžedef, který na rozdíl od svých bratrů, jejichž vyprávění se vždy odehrávalo v minulosti, začně vyprávět příběh o mudrci Džedim, který je Chufuovým současníkem.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Čtvrtý příběh''' začíná posléze vyprávět nejmoudřejší z Chufuových synů Hardžedef, který na rozdíl od svých bratrů, jejichž vyprávění se vždy odehrávalo v minulosti, začně vyprávět příběh o mudrci Džedim, který je Chufuovým současníkem. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vypráví, že tento kněz-předčitatel žije ve městě Džed-Snofru, a dokáže znovu připevnit na krk useknutou hlavu, přimět šelmy, aby za ním hodili jako psi a dokonce zná podobu a počet tajných komnat ve svatyni boha Thovta, boha mudrců a mágu. &lt;/ins&gt;Faraon &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vyšle Hardžedefa, aby Džediho přivedl&lt;/ins&gt;, jelikož jej chce spatřit na vlastní oči. Když je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;mág &lt;/ins&gt;přiveden před panovníka, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Chufu se diví, jak je možné, že se s ním ještě nesetkal, a následně mu uloží, aby předvedl, že je pravda vše, co se o něm vypráví. Nejprve mu řekne, aby předvedl navrácení useknuté hlavy, a to na jednom z odsouzenců z věznice. Džedi však odmítne, a ke kouzlu použije husu. Posléze &lt;/ins&gt;předvádí &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;i své další schopnosti, až se nakonec faraon zeptá na tajemství Thovtovy svatyně. Džedi řekne, že sám tato tajemství nezná, ale zná místo, na kterém jsou uchovávána, a to v truhlici tajné komnatě ve městě [[Héliopolis|Héliopoli]]. Chufu Džedimu řekne, ať mu onu truhlici přinese, ale Džedi odmítne, že to není jeho úkolem, ale úkolem tří dosud nenarozených synů jisté ženy jménem Rudžedet, manželky Ravesera, kněze slunečního boha [[Re|Rea]] ve městě Sechebu. O nich Džedi také řekne, že postupně zaujmou nejvyšší úřady v zemi, včetně úřadu královského&lt;/ins&gt;, a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nahradí tak Chufuovu dynastii. Jelikož Džedi dostál své pověsti&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;král jej na konci příběhu bohatě odmění.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Faraon &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;svého syna pro tohoto mága pošle&lt;/del&gt;, jelikož jej chce spatřit na vlastní oči. Když je &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Džedi &lt;/del&gt;přiveden před panovníka, předvádí &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;různá kouzla&lt;/del&gt;, a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nakonec vyřkne proroctví&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;které tvoří &lt;/del&gt;poslední příběh na tomto papyru. Jedná se o &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;legendární popis zrození tří budoucích králů Egypta – &lt;/del&gt;[[Veserkaf|Veserkafa]], [[Sahure|Sahurea]] a [[Neferirkare|Neferirkarea]], což jsou skuteční panovníci egyptské [[5.dynastie]]. &amp;lt;ref&amp;gt;Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : &amp;quot;Egyptian readingbook&amp;quot; Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Tomuto příběhu dodává na zajímavosti i to, že dějiny konce 4. a počátku 5.dynastie jsou stále velmi nejasné.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''Pátý a &lt;/ins&gt;poslední příběh&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;na tomto papyru &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tvoří právě legenda o podivuhodném narození králů, o kterých hovořil Džedi v předchozí povídce&lt;/ins&gt;. Jedná se o &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;faraony &lt;/ins&gt;[[Veserkaf|Veserkafa]], [[Sahure|Sahurea]] a [[Neferirkare|Neferirkarea]], což jsou skuteční panovníci egyptské [[5.dynastie]]. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; Tomuto příběhu dodává na zajímavosti i to, že dějiny konce 4. a počátku 5.dynastie jsou stále velmi nejasné.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : &amp;quot;Egyptian readingbook&amp;quot; Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reference ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Egyptologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Egyptologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Diana.Mickova</name></author>
		
	</entry>
</feed>