<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese</id>
	<title>Poškozené vědomí - schizofrenie a deprese - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-27T18:07:45Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39729&amp;oldid=prev</id>
		<title>Barbora.Soldatova v 29. 11. 2016, 15:05</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39729&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-11-29T15:05:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 29. 11. 2016, 15:05&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l11&quot; &gt;Řádek 11:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 11:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Jáství a poruchy vědomí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Jáství a poruchy vědomí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Činnost [[implicitní systém|implicitního systému]], jež je považována za podklad [[jáství]], lze sledovat za použití [[funkční zobrazovací metody|funkčních zobrazovacích metod]], a to i při [[poruchy vědomí|poruchách vědomí]]. K zjištění poruch vědomí se používá [[řečový podnět]]. Osoby zdravé i osoby s poruchou vědomí slyší své jméno, řečené známým hlasem, či jméno jejich přítele řečené hlasem neznámým. První podnět má vztah k jáství, naopak druhý nikoliv. &amp;quot;Podněty oslovující jáství aktivují přední vnitřní kůru [[čelní lalok|čelních laloků]] včetně kůry přední části [[gyrus cingula|gyrus cinguly]], a to jak u lidí zdravých, tak u lidí s poruchami vědomí. Míra aktivace těchto částí mozku byla u lidí s poruchou vědomí úměrná poruše. Čím hlubší porucha vědomí, tím nižší aktivita&amp;quot; Koukolík, 2013, s. 191).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Činnost [[implicitní systém|implicitního systému]], jež je považována za podklad [[jáství]], lze sledovat za použití [[funkční zobrazovací metody|funkčních zobrazovacích metod]], a to i při [[poruchy vědomí|poruchách vědomí]]. K zjištění poruch vědomí se používá [[řečový podnět]]. Osoby zdravé i osoby s poruchou vědomí slyší své jméno, řečené známým hlasem, či jméno jejich přítele řečené hlasem neznámým. První podnět má vztah k jáství, naopak druhý nikoliv. &amp;quot;Podněty oslovující jáství aktivují přední vnitřní kůru [[čelní lalok|čelních laloků]] včetně kůry přední části [[gyrus cingula|gyrus cinguly]], a to jak u lidí zdravých, tak u lidí s poruchami vědomí. Míra aktivace těchto částí mozku byla u lidí s poruchou vědomí úměrná poruše. Čím hlubší porucha vědomí, tím nižší aktivita&amp;quot; &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(&lt;/ins&gt;Koukolík, 2013, s. 191).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Schizophrenia PET scan.jpg|thumb|150x150px]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Schizophrenia PET scan.jpg|thumb|150x150px]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Schizofrenie  ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Schizofrenie  ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Soldatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39429&amp;oldid=prev</id>
		<title>Barbora.Soldatova v 16. 11. 2016, 10:18</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39429&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-11-16T10:18:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 16. 11. 2016, 10:18&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l11&quot; &gt;Řádek 11:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 11:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Jáství a poruchy vědomí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Jáství a poruchy vědomí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Činnost [[implicitní systém|implicitního systému]], jež je považována za podklad [[jáství]], lze sledovat za použití [[funkční zobrazovací metody|funkčních zobrazovacích metod]], a to i při [[poruchy vědomí|poruchách vědomí]]. K zjištění poruch vědomí se používá [[řečový podnět]]. Osoby zdravé i osoby s poruchou vědomí slyší své jméno, řečené známým hlasem, či jméno jejich přítele řečené hlasem neznámým. První podnět má vztah k jáství, naopak druhý nikoliv. &amp;quot;Podněty oslovující jáství aktivují přední vnitřní kůru [[čelní lalok|čelních laloků]] včetně kůry přední části [[gyrus cingula|gyrus cinguly]], a to jak u lidí zdravých, tak u lidí s poruchami vědomí. Míra aktivace těchto částí mozku byla u lidí s poruchou vědomí úměrná poruše. Čím hlubší porucha vědomí, tím nižší aktivita&amp;quot; Koukolík, 2013, s. 191)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Činnost [[implicitní systém|implicitního systému]], jež je považována za podklad [[jáství]], lze sledovat za použití [[funkční zobrazovací metody|funkčních zobrazovacích metod]], a to i při [[poruchy vědomí|poruchách vědomí]]. K zjištění poruch vědomí se používá [[řečový podnět]]. Osoby zdravé i osoby s poruchou vědomí slyší své jméno, řečené známým hlasem, či jméno jejich přítele řečené hlasem neznámým. První podnět má vztah k jáství, naopak druhý nikoliv. &amp;quot;Podněty oslovující jáství aktivují přední vnitřní kůru [[čelní lalok|čelních laloků]] včetně kůry přední části [[gyrus cingula|gyrus cinguly]], a to jak u lidí zdravých, tak u lidí s poruchami vědomí. Míra aktivace těchto částí mozku byla u lidí s poruchou vědomí úměrná poruše. Čím hlubší porucha vědomí, tím nižší aktivita&amp;quot; Koukolík, 2013, s. 191)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Schizophrenia PET scan.jpg|thumb|150x150px]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Schizophrenia PET scan.jpg|thumb|150x150px]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Schizofrenie  ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Schizofrenie  ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l30&quot; &gt;Řádek 30:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 30:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Již v 19. století se objevila myšlenka, že by [[psychózy]] mohly vznikat důsledkem chybného propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku. Díky modernějším technickým možnostem tato myšlenka stále ožívá.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Již v 19. století se objevila myšlenka, že by [[psychózy]] mohly vznikat důsledkem chybného propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku. Díky modernějším technickým možnostem tato myšlenka stále ožívá.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z rozsáhlých studií velkého počtu pacientů provedených magnetickou rezonancí vyplývá, že v mozku osob se schizofrenií se objevují odchylky ve výstavbě [[Kůra mozková|kůry]] čelních a spánkových laloků mozku, kůry &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;insu   &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z rozsáhlých studií velkého počtu pacientů provedených magnetickou rezonancí vyplývá, že v mozku osob se schizofrenií se objevují odchylky ve výstavbě [[Kůra mozková|kůry]] čelních a spánkových laloků mozku, kůry &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;insuly &lt;/ins&gt;(ostrova), [[bazální ganglia|bazálních ganglií]] a [[thalamus|thalamů]]. Také stavba [[bílá hmota|bílé hmoty]] se značně liší, zvláště ve spánkových lalocích a v levém čelním laloku. Tyto odlišnosti v mozku lidí se schizofrenií doložily [[experiment|experimenty]] prováděné pomocí funkční magnetické rezonance. Zkoumané osoby byly podrobovány různým druhům zátěže, při kterých byla sledována mozková aktivita. U lidí trpících schizofrenií se aktivace kůry lišila od aktivace stejných oblasti u zdravých lidí (zvláště v prefrontálních oblastech, v kůře přední části opaskových závitů, ale i v zadních částech mozku). Z toho vyplývá, že mozek osob se schizofrenií má rozdílnou stavební i funkční architekturu. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;  &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[File:Enlarged lateral ventricles in schizophrenia.png|thumb|271x271px]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ly &lt;/del&gt;(ostrova), [[bazální ganglia|bazálních ganglií]] a [[thalamus|thalamů]]. Také stavba [[bílá hmota|bílé hmoty]] se značně liší, zvláště ve spánkových lalocích a v levém čelním laloku. Tyto odlišnosti v mozku lidí se schizofrenií doložily [[experiment|experimenty]] prováděné pomocí funkční magnetické rezonance. Zkoumané osoby byly podrobovány různým druhům zátěže, při kterých byla sledována mozková aktivita. U lidí trpících schizofrenií se aktivace kůry lišila od aktivace stejných oblasti u zdravých lidí (zvláště v prefrontálních oblastech, v kůře přední části opaskových závitů, ale i v zadních částech mozku). Z toho vyplývá, že mozek osob se schizofrenií má rozdílnou stavební i funkční architekturu. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;        &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V klasickém experimentu, který ověřuje činnost implicitního systému, je zkoumáno, co se v mozku lidí děje, jsou-li ponecháni sami sobě, a co se naopak děje, pokud tento jejich &amp;quot;vnitřní klid&amp;quot; je narušen zevním podnětem. V jednom z pokusů byla zevním podnětem nenáročná zátěž pracovní paměti. Testované osoby sledovaly řetěz podnětů a měly rozhodovat, zda se s tímto podnětem již v experimentu setkaly či nikoliv. Zátěž pracovní paměti u zdravých lidí utlumila činnost implicitního systému, a to v předním i zadním vnitřním uzlu, tedy ve vnitřní prefrontální kůře a v oblasti zadní cingulární kůry a přilehlé kůry vnitřní plochy temenních laloků. U osob se schizofrenií a u jejich příbuzných se utlumila jen činnost předního uzlu. V &amp;quot;klidu&amp;quot; i při zátěži bylo funkční propojení implicitního systému abnormálně vysoké. Bylo tím vyšší, čím byly příznaky schizofrenie závažnější. Tato [[hyperaktivace]] (nedostatečný útlum činnosti) odpovídá [[hyperkonektivita|hyperkonektivitě]] (nadměrně výkonnému propojení mezi vnitřní a zevní prefrontální kůrou).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V klasickém experimentu, který ověřuje činnost implicitního systému, je zkoumáno, co se v mozku lidí děje, jsou-li ponecháni sami sobě, a co se naopak děje, pokud tento jejich &amp;quot;vnitřní klid&amp;quot; je narušen zevním podnětem. V jednom z pokusů byla zevním podnětem nenáročná zátěž pracovní paměti. Testované osoby sledovaly řetěz podnětů a měly rozhodovat, zda se s tímto podnětem již v experimentu setkaly či nikoliv. Zátěž pracovní paměti u zdravých lidí utlumila činnost implicitního systému, a to v předním i zadním vnitřním uzlu, tedy ve vnitřní prefrontální kůře a v oblasti zadní cingulární kůry a přilehlé kůry vnitřní plochy temenních laloků. U osob se schizofrenií a u jejich příbuzných se utlumila jen činnost předního uzlu. V &amp;quot;klidu&amp;quot; i při zátěži bylo funkční propojení implicitního systému abnormálně vysoké. Bylo tím vyšší, čím byly příznaky schizofrenie závažnější. Tato [[hyperaktivace]] (nedostatečný útlum činnosti) odpovídá [[hyperkonektivita|hyperkonektivitě]] (nadměrně výkonnému propojení mezi vnitřní a zevní prefrontální kůrou).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:Enlarged lateral ventricles in schizophrenia.png|thumb|221x221px]]         &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Porucha pracovní paměti osoby se schizofrenií velmi sužuje. Bývá charakteristická také pro děti s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Porucha pracovní paměti osoby se schizofrenií velmi sužuje. Bývá charakteristická také pro děti s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Deprese ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Deprese ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Soldatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39428&amp;oldid=prev</id>
		<title>Barbora.Soldatova v 16. 11. 2016, 10:14</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39428&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-11-16T10:14:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 16. 11. 2016, 10:14&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l2&quot; &gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Definovat pojem [[vědomí]] není vůbec jednoduché. V různé literatuře můžeme nalézt odlišné definice tohoto pojmu. Mnoho autorů se dokonce domnívá, že vědomí definovat nelze. Uvádím zde některé z definicí:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Definovat pojem [[vědomí]] není vůbec jednoduché. V různé literatuře můžeme nalézt odlišné definice tohoto pojmu. Mnoho autorů se dokonce domnívá, že vědomí definovat nelze. Uvádím zde některé z definicí:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Vědomí není možno definovat, protože označuje nesdělitelný subjektivní aspekt psychické aktivity, v němž mohou být s výjimkou sobě samému poznány pouze vnější projevy chování.&amp;quot;'' (Piéron, 1951)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Vědomí není možno definovat, protože označuje nesdělitelný &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;subjektivní&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;aspekt &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[psychický|&lt;/ins&gt;psychické&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;aktivity, v němž mohou být s výjimkou sobě samému poznány pouze vnější projevy &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;chování&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;.&amp;quot;'' (Piéron, 1951)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Entita vědomí neexistuje, jsme si pouze okamžik od okamžiku různě vědomi.&amp;quot;'' (Jackson, 1932)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;Entita&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;vědomí neexistuje, jsme si pouze okamžik od okamžiku různě vědomi.&amp;quot;'' (Jackson, 1932)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Vědomí je systém kódů, jemuž lze vděčit za to, že podněty ze smyslových orgánů jsou proměněny ve znaky, které mají pro jednotlivce určitý význam. Mozkové kůře jsou prezentovány matrice elektrických signálů, které vznikají ve smyslových orgánech jako obraz vnější skutečnosti. Individuum je díky svému vědomí schopno toto poselství dešifrovat a zhodnotit. Vědomí dešifruje tedy obsah signálu pro jedince. Signály sice mohou  bez vědomí dosáhnout mozkové kůry, zůstávají však v tomto případě bez významu.&amp;quot;'' (Monnier, 1961)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Vědomí je systém kódů, jemuž lze vděčit za to, že &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[podnět|&lt;/ins&gt;podněty&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;ze &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[smyslové orgány|&lt;/ins&gt;smyslových orgánů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;jsou proměněny ve znaky, které mají pro jednotlivce určitý význam. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Mozková kůra|&lt;/ins&gt;Mozkové kůře&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;jsou prezentovány matrice &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[elektrický signál|&lt;/ins&gt;elektrických signálů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, které vznikají ve smyslových orgánech jako obraz vnější skutečnosti. Individuum je díky svému vědomí schopno toto poselství dešifrovat a zhodnotit. Vědomí dešifruje tedy obsah signálu pro jedince. Signály sice mohou  bez vědomí dosáhnout mozkové kůry, zůstávají však v tomto případě bez významu.&amp;quot;'' (Monnier, 1961)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Vědomí je stav bdělosti (wakefulnes), to je stav nebo stupeň vědomí, který se odlišuje od spánku, anestezie nebo komatu. Vědomí v tomto slova smyslu je stupňovité: můžeme být napůl bdělí, napůl ospalí. Nebo být v povrchní anestézii.&amp;quot;'' (Koukolík, 2013)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Vědomí je stav &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[bdělost|&lt;/ins&gt;bdělosti&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;wakefulnes&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;), to je stav nebo stupeň vědomí, který se odlišuje od &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[spánek|&lt;/ins&gt;spánku&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;anestezie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;nebo &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[koma|&lt;/ins&gt;komatu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;. Vědomí v tomto slova smyslu je stupňovité: můžeme být napůl bdělí, napůl ospalí. Nebo být v povrchní anestézii.&amp;quot;'' (Koukolík, 2013)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Jáství a poruchy vědomí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Jáství a poruchy vědomí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Činnost implicitního systému, jež je považována za podklad jáství, lze sledovat za použití &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;funk&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Činnost &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[implicitní systém|&lt;/ins&gt;implicitního systému&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, jež je považována za podklad &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;jáství&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, lze sledovat za použití &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[funkční zobrazovací metody|funkčních &lt;/ins&gt;zobrazovacích metod&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, a to i při &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[poruchy vědomí|&lt;/ins&gt;poruchách vědomí&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;. K zjištění poruch vědomí se používá &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;řečový podnět&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;. Osoby zdravé i osoby s poruchou vědomí slyší své jméno, řečené známým hlasem, či jméno jejich přítele řečené hlasem neznámým. První podnět má vztah k jáství, naopak druhý nikoliv. &amp;quot;Podněty oslovující jáství aktivují přední vnitřní kůru &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[čelní lalok|&lt;/ins&gt;čelních laloků&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;včetně kůry přední části &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[gyrus cingula|&lt;/ins&gt;gyrus cinguly&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, a to jak u lidí zdravých, tak u lidí s poruchami vědomí. Míra aktivace těchto částí mozku byla u lidí s poruchou vědomí úměrná poruše. Čím hlubší porucha vědomí, tím nižší aktivita&amp;quot; Koukolík, 2013, s. 191)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;čních &lt;/del&gt;zobrazovacích metod, a to i při poruchách vědomí. K zjištění poruch vědomí se používá řečový podnět. Osoby zdravé i osoby s poruchou vědomí slyší své jméno, řečené známým hlasem, či jméno jejich přítele řečené hlasem neznámým. První podnět má vztah k jáství, naopak druhý nikoliv. &amp;quot;Podněty oslovující jáství aktivují přední vnitřní kůru čelních laloků včetně kůry přední části gyrus cinguly, a to jak u lidí zdravých, tak u lidí s poruchami vědomí. Míra aktivace těchto částí mozku byla u lidí s poruchou vědomí úměrná poruše. Čím hlubší porucha vědomí, tím nižší aktivita&amp;quot; Koukolík, 2013, s. 191)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Schizophrenia PET scan.jpg|thumb|150x150px]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[File:Schizophrenia PET scan.jpg|thumb|150x150px]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Schizofrenie  ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Schizofrenie  ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l23&quot; &gt;Řádek 23:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Deprese]], v její těžké podobě, může být stejně vážným psychiatrickým onemocněním jako schizofrenie. Vyskytuje se celá řada klinických typů deprese. Při jednom typu, maniodepresivní poruše, se může deprese střídat s mánií, kterou lze charakterizovat nápadně dobrou náladou, myšlenkovým tryskem, čilostí, neúnavností.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Deprese]], v její těžké podobě, může být stejně vážným psychiatrickým onemocněním jako schizofrenie. Vyskytuje se celá řada klinických typů deprese. Při jednom typu, maniodepresivní poruše, se může deprese střídat s mánií, kterou lze charakterizovat nápadně dobrou náladou, myšlenkovým tryskem, čilostí, neúnavností.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Velká epizoda deprese bývá charakterizována na základě pěti a více příznaků, které se u člověka objevují v průběhu dvou týdnů a představují změnu oproti předchozímu stavu. Hlavním znakem musí být depresivní nálada, smutek nebo ztráta zájmu, příp. pocit radosti či slasti.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Velká epizoda deprese bývá charakterizována na základě pěti a více příznaků, které se u člověka objevují v průběhu dvou týdnů a představují změnu oproti předchozímu stavu. Hlavním znakem musí být &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;depresivní nálada&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, smutek nebo ztráta zájmu, příp. pocit radosti či slasti.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tyto příznaky jsou obvykle doprovázeny ztrátou nebo přibýváním na váze, nespavostí nebo naopak zvýšenou spavostí, pocitem napětí, neklidu, ztlumením, pozorováním druhými lidmi, únavou, pocitem bezcennosti, nepřiměřeným pocitem viny, sníženou schopností přemýšlet, soustředit se, rozhodovat se, myšlenkami na smrt, na sebevraždu. Tyto příznaky lidi obtěžují v zaměstnání, ve škole, ve vztazích k druhým lidem i k sobě samému. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tyto příznaky jsou obvykle doprovázeny ztrátou nebo přibýváním na váze, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[nespavost|&lt;/ins&gt;nespavostí&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;nebo naopak zvýšenou spavostí, pocitem napětí, neklidu, ztlumením, pozorováním druhými lidmi, únavou, pocitem bezcennosti, nepřiměřeným pocitem viny, sníženou schopností přemýšlet, soustředit se, rozhodovat se, myšlenkami na smrt, na sebevraždu. Tyto příznaky lidi obtěžují v zaměstnání, ve škole, ve vztazích k druhým lidem i k sobě samému. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;   &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Implicitní systém při schizofrenii a depresi ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Implicitní systém při schizofrenii a depresi ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Soldatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39427&amp;oldid=prev</id>
		<title>Barbora.Soldatova v 16. 11. 2016, 10:07</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39427&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-11-16T10:07:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 16. 11. 2016, 10:07&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l3&quot; &gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Vědomí není možno definovat, protože označuje nesdělitelný subjektivní aspekt psychické aktivity, v němž mohou být s výjimkou sobě samému poznány pouze vnější projevy chování.&amp;quot;'' (Piéron, 1951)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Vědomí není možno definovat, protože označuje nesdělitelný subjektivní aspekt psychické aktivity, v němž mohou být s výjimkou sobě samému poznány pouze vnější projevy chování.&amp;quot;'' (Piéron, 1951)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Entita vědomí neexistuje, jsme si pouze okamžik od okamžiku různě vědomi.&amp;quot;'' (Jackson, 1932)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Entita vědomí neexistuje, jsme si pouze okamžik od okamžiku různě vědomi.&amp;quot;'' (Jackson, 1932)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l10&quot; &gt;Řádek 10:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 11:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Jáství a poruchy vědomí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Jáství a poruchy vědomí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Činnost implicitního systému, jež je považována za podklad jáství, lze sledovat za použití &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;funkčních zobrazovacích metod, a to i při poruchách vědomí. K zjištění poruch vědomí se používá řečový podnět. Osoby zdravé i osoby s poruchou vědomí slyší své jméno, řečené známým hlasem, či jméno jejich přítele řečené hlasem neznámým. První podnět má vztah k jáství, naopak druhý nikoliv. &amp;quot;Podněty oslovující jáství aktivují přední vnitřní kůru čelních laloků včetně kůry přední části gyrus cinguly, a to jak u lidí zdravých, tak u lidí s poruchami vědomí. Míra aktivace těchto částí mozku byla u lidí s poruchou vědomí úměrná poruše. Čím hlubší porucha vědomí, tím nižší aktivita&amp;quot; Koukolík, 2013, s. 191)&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Činnost implicitního systému, jež je považována za podklad jáství, lze sledovat za použití &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;funk&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;čních zobrazovacích metod, a to i při poruchách vědomí. K zjištění poruch vědomí se používá řečový podnět. Osoby zdravé i osoby s poruchou vědomí slyší své jméno, řečené známým hlasem, či jméno jejich přítele řečené hlasem neznámým. První podnět má vztah k jáství, naopak druhý nikoliv. &amp;quot;Podněty oslovující jáství aktivují přední vnitřní kůru čelních laloků včetně kůry přední části gyrus cinguly, a to jak u lidí zdravých, tak u lidí s poruchami vědomí. Míra aktivace těchto částí mozku byla u lidí s poruchou vědomí úměrná poruše. Čím hlubší porucha vědomí, tím nižší aktivita&amp;quot; Koukolík, 2013, s. 191)&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:Schizophrenia PET scan.jpg|thumb|150x150px]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Schizofrenie  ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Schizofrenie  ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Schizofrenie]] je vážné psychiatrické onemocnění, jež je charakterizované poruchami [[myšlení]], citového života a poruchami poznávacích funkcí (např. orientované pozornosti, pracovní paměti).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Schizofrenie]] je vážné psychiatrické onemocnění, jež je charakterizované poruchami [[myšlení]], citového života a poruchami poznávacích funkcí (např. orientované pozornosti, pracovní paměti).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Schizofrenie bývá většinou diagnostikována na základě dvou a většího počtu příznaků, které trvají většinu jednoho měsíce a nejméně půl roku. Mezi takové příznaky patří bludy, halucinace, dezorganizovaná [[řeč]], dezorganizované [[chování]], katatonie a příznaky negativní (oploštění afektu, neschopnost rozhodnout se, porucha logického myšlení). Všechny tyto příznaky jsou doprovázeny obtížemi v zaměstnání, v rodině nebo ve škole, ale i ve vztahu k sobě.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Schizofrenie bývá většinou diagnostikována na základě dvou a většího počtu příznaků, které trvají většinu jednoho měsíce a nejméně půl roku. Mezi takové příznaky patří bludy, halucinace, dezorganizovaná [[řeč]], dezorganizované [[chování]], katatonie a příznaky negativní (oploštění afektu, neschopnost rozhodnout se, porucha logického myšlení). Všechny tyto příznaky jsou doprovázeny obtížemi v zaměstnání, v rodině nebo ve škole, ale i ve vztahu k sobě. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Deprese ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Deprese ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l25&quot; &gt;Řádek 25:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 28:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Implicitní systém při schizofrenii a depresi ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Implicitní systém při schizofrenii a depresi ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[File:Schizophrenia (Brain).png|thumb|268x268px]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Schizofrenie ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Schizofrenie ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Již v 19. století se objevila myšlenka, že by [[psychózy]] mohly vznikat důsledkem chybného propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku. Díky modernějším technickým možnostem tato myšlenka stále ožívá.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Již v 19. století se objevila myšlenka, že by [[psychózy]] mohly vznikat důsledkem chybného propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku. Díky modernějším technickým možnostem tato myšlenka stále ožívá.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z rozsáhlých studií velkého počtu pacientů provedených magnetickou rezonancí vyplývá, že v mozku osob se schizofrenií se objevují odchylky ve výstavbě [[Kůra mozková|kůry]] čelních a spánkových laloků mozku, kůry &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;insuly &lt;/del&gt;(ostrova), [[bazální ganglia|bazálních ganglií]] a [[thalamus|thalamů]]. Také stavba [[bílá hmota|bílé hmoty]] se značně liší, zvláště ve spánkových lalocích a v levém čelním laloku. Tyto odlišnosti v mozku lidí se schizofrenií doložily [[experiment|experimenty]] prováděné pomocí funkční magnetické rezonance. Zkoumané osoby byly podrobovány různým druhům zátěže, při kterých byla sledována mozková aktivita. U lidí trpících schizofrenií se aktivace kůry lišila od aktivace stejných oblasti u zdravých lidí (zvláště v prefrontálních oblastech, v kůře přední části opaskových závitů, ale i v zadních částech mozku). Z toho vyplývá, že mozek osob se schizofrenií má rozdílnou stavební i funkční architekturu. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;  &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z rozsáhlých studií velkého počtu pacientů provedených magnetickou rezonancí vyplývá, že v mozku osob se schizofrenií se objevují odchylky ve výstavbě [[Kůra mozková|kůry]] čelních a spánkových laloků mozku, kůry &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;insu   &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[File:Enlarged lateral ventricles in schizophrenia.png|thumb|271x271px]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ly &lt;/ins&gt;(ostrova), [[bazální ganglia|bazálních ganglií]] a [[thalamus|thalamů]]. Také stavba [[bílá hmota|bílé hmoty]] se značně liší, zvláště ve spánkových lalocích a v levém čelním laloku. Tyto odlišnosti v mozku lidí se schizofrenií doložily [[experiment|experimenty]] prováděné pomocí funkční magnetické rezonance. Zkoumané osoby byly podrobovány různým druhům zátěže, při kterých byla sledována mozková aktivita. U lidí trpících schizofrenií se aktivace kůry lišila od aktivace stejných oblasti u zdravých lidí (zvláště v prefrontálních oblastech, v kůře přední části opaskových závitů, ale i v zadních částech mozku). Z toho vyplývá, že mozek osob se schizofrenií má rozdílnou stavební i funkční architekturu. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;        &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V klasickém experimentu, který ověřuje činnost implicitního systému, je zkoumáno, co se v mozku lidí děje, jsou-li ponecháni sami sobě, a co se naopak děje, pokud tento jejich &amp;quot;vnitřní klid&amp;quot; je narušen zevním podnětem. V jednom z pokusů byla zevním podnětem nenáročná zátěž pracovní paměti. Testované osoby sledovaly řetěz podnětů a měly rozhodovat, zda se s tímto podnětem již v experimentu setkaly či nikoliv. Zátěž pracovní paměti u zdravých lidí utlumila činnost implicitního systému, a to v předním i zadním vnitřním uzlu, tedy ve vnitřní prefrontální kůře a v oblasti zadní cingulární kůry a přilehlé kůry vnitřní plochy temenních laloků. U osob se schizofrenií a u jejich příbuzných se utlumila jen činnost předního uzlu. V &amp;quot;klidu&amp;quot; i při zátěži bylo funkční propojení implicitního systému abnormálně vysoké. Bylo tím vyšší, čím byly příznaky schizofrenie závažnější. Tato [[hyperaktivace]] (nedostatečný útlum činnosti) odpovídá [[hyperkonektivita|hyperkonektivitě]] (nadměrně výkonnému propojení mezi vnitřní a zevní prefrontální kůrou).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V klasickém experimentu, který ověřuje činnost implicitního systému, je zkoumáno, co se v mozku lidí děje, jsou-li ponecháni sami sobě, a co se naopak děje, pokud tento jejich &amp;quot;vnitřní klid&amp;quot; je narušen zevním podnětem. V jednom z pokusů byla zevním podnětem nenáročná zátěž pracovní paměti. Testované osoby sledovaly řetěz podnětů a měly rozhodovat, zda se s tímto podnětem již v experimentu setkaly či nikoliv. Zátěž pracovní paměti u zdravých lidí utlumila činnost implicitního systému, a to v předním i zadním vnitřním uzlu, tedy ve vnitřní prefrontální kůře a v oblasti zadní cingulární kůry a přilehlé kůry vnitřní plochy temenních laloků. U osob se schizofrenií a u jejich příbuzných se utlumila jen činnost předního uzlu. V &amp;quot;klidu&amp;quot; i při zátěži bylo funkční propojení implicitního systému abnormálně vysoké. Bylo tím vyšší, čím byly příznaky schizofrenie závažnější. Tato [[hyperaktivace]] (nedostatečný útlum činnosti) odpovídá [[hyperkonektivita|hyperkonektivitě]] (nadměrně výkonnému propojení mezi vnitřní a zevní prefrontální kůrou).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l97&quot; &gt;Řádek 97:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 102:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Piéron, H. (1951). Vocabulaire de la Psychologie. Paris&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Piéron, H. (1951). Vocabulaire de la Psychologie. Paris&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie:Neuropsychologie]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie:Psychologie]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Soldatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39323&amp;oldid=prev</id>
		<title>Barbora.Soldatova v 13. 11. 2016, 16:08</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39323&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-11-13T16:08:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 11. 2016, 16:08&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l29&quot; &gt;Řádek 29:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 29:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Již v 19. století se objevila myšlenka, že by [[psychózy]] mohly vznikat důsledkem chybného propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku. Díky modernějším technickým možnostem tato myšlenka stále ožívá.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Již v 19. století se objevila myšlenka, že by [[psychózy]] mohly vznikat důsledkem chybného propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku. Díky modernějším technickým možnostem tato myšlenka stále ožívá.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z rozsáhlých studií velkého počtu pacientů provedených magnetickou rezonancí vyplývá, že v mozku osob se schizofrenií se objevují odchylky ve výstavbě [[Kůra mozková|kůry]] čelních a spánkových laloků mozku, kůry insuly (ostrova), [[bazální ganglia|bazálních ganglií]] a [[thalamus|thalamů]]. Také stavba [[bílá hmota|bílé hmoty]] se značně liší, zvláště ve spánkových lalocích a v levém čelním laloku. Tyto odlišnosti v mozku lidí se schizofrenií doložily [[experiment|experimenty]] prováděné pomocí funkční magnetické rezonance. Zkoumané osoby byly podrobovány různým druhům zátěže, při kterých byla sledována mozková aktivita. U lidí trpících schizofrenií se aktivace kůry lišila od aktivace stejných oblasti u zdravých lidí (zvláště v prefrontálních oblastech, v kůře přední části opaskových závitů, ale i v zadních částech mozku). Z toho vyplývá, že mozek osob se schizofrenií má rozdílnou stavební i funkční architekturu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z rozsáhlých studií velkého počtu pacientů provedených magnetickou rezonancí vyplývá, že v mozku osob se schizofrenií se objevují odchylky ve výstavbě [[Kůra mozková|kůry]] čelních a spánkových laloků mozku, kůry insuly (ostrova), [[bazální ganglia|bazálních ganglií]] a [[thalamus|thalamů]]. Také stavba [[bílá hmota|bílé hmoty]] se značně liší, zvláště ve spánkových lalocích a v levém čelním laloku. Tyto odlišnosti v mozku lidí se schizofrenií doložily [[experiment|experimenty]] prováděné pomocí funkční magnetické rezonance. Zkoumané osoby byly podrobovány různým druhům zátěže, při kterých byla sledována mozková aktivita. U lidí trpících schizofrenií se aktivace kůry lišila od aktivace stejných oblasti u zdravých lidí (zvláště v prefrontálních oblastech, v kůře přední části opaskových závitů, ale i v zadních částech mozku). Z toho vyplývá, že mozek osob se schizofrenií má rozdílnou stavební i funkční architekturu. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;  &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;[[Soubor:Signifikant.jpg]]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;  &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V klasickém experimentu, který ověřuje činnost implicitního systému, je zkoumáno, co se v mozku lidí děje, jsou-li ponecháni sami sobě, a co se naopak děje, pokud tento jejich &amp;quot;vnitřní klid&amp;quot; je narušen zevním podnětem. V jednom z pokusů byla zevním podnětem nenáročná zátěž pracovní paměti. Testované osoby sledovaly řetěz podnětů a měly rozhodovat, zda se s tímto podnětem již v experimentu setkaly či nikoliv. Zátěž pracovní paměti u zdravých lidí utlumila činnost implicitního systému, a to v předním i zadním vnitřním uzlu, tedy ve vnitřní prefrontální kůře a v oblasti zadní cingulární kůry a přilehlé kůry vnitřní plochy temenních laloků. U osob se schizofrenií a u jejich příbuzných se utlumila jen činnost předního uzlu. V &amp;quot;klidu&amp;quot; i při zátěži bylo funkční propojení implicitního systému abnormálně vysoké. Bylo tím vyšší, čím byly příznaky schizofrenie závažnější. Tato [[hyperaktivace]] (nedostatečný útlum činnosti) odpovídá [[hyperkonektivita|hyperkonektivitě]] (nadměrně výkonnému propojení mezi vnitřní a zevní prefrontální kůrou).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V klasickém experimentu, který ověřuje činnost implicitního systému, je zkoumáno, co se v mozku lidí děje, jsou-li ponecháni sami sobě, a co se naopak děje, pokud tento jejich &amp;quot;vnitřní klid&amp;quot; je narušen zevním podnětem. V jednom z pokusů byla zevním podnětem nenáročná zátěž pracovní paměti. Testované osoby sledovaly řetěz podnětů a měly rozhodovat, zda se s tímto podnětem již v experimentu setkaly či nikoliv. Zátěž pracovní paměti u zdravých lidí utlumila činnost implicitního systému, a to v předním i zadním vnitřním uzlu, tedy ve vnitřní prefrontální kůře a v oblasti zadní cingulární kůry a přilehlé kůry vnitřní plochy temenních laloků. U osob se schizofrenií a u jejich příbuzných se utlumila jen činnost předního uzlu. V &amp;quot;klidu&amp;quot; i při zátěži bylo funkční propojení implicitního systému abnormálně vysoké. Bylo tím vyšší, čím byly příznaky schizofrenie závažnější. Tato [[hyperaktivace]] (nedostatečný útlum činnosti) odpovídá [[hyperkonektivita|hyperkonektivitě]] (nadměrně výkonnému propojení mezi vnitřní a zevní prefrontální kůrou).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l39&quot; &gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 37:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Deprese ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Deprese ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;I u lidí trpících depresemi se zkoumala činnost implicitního systému ve srovnání s lidmi zdravými. Badatel předložil testovaným osobám mezinárodně standardizované obrázky citových výrazů ve tváři. Zkoumané osoby měly dva úkoly. Prvním bylo pasivní pozorování obrázků, tím druhým pak posouzení, zda a jaký vztah má obrázek konkrétně k nim samotným. Výsledky [[experiment|experimentu]] ukazují obrovské rozdíly v činnosti [[implicitní systém|implicitního systému]] u depresivních pacientů a zdravých lidí, jak v přední, tak v zadní části vnitřní plochy čelních a [[temenní lalok|temenních laloků]] (ve vnitřní ploše čelních laloků, v retrosplenické kůře). Tyto rozdíly bývají vykládány jako porucha funkční rovnováhy mezi předním a zadním &amp;quot;uzlem&amp;quot; systému. Přední vnitřní uzel se aktivuje předvídáním osobní budoucnosti, zadní vnitřní uzel naopak vyvoláváním vzpomínek z paměti. Narušení funkční rovnováhy způsobuje typický znak deprese, tedy pocit beznaděje, trvalé vyvolávání vzpomínek na vše nezdařené a vyvolávající smutek. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;         &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;I u lidí trpících depresemi se zkoumala činnost implicitního systému ve srovnání s lidmi zdravými. Badatel předložil testovaným osobám mezinárodně standardizované &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;          &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Soubor:Mozek při depresi.jpeg|thumb|221x221px]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;obrázky citových výrazů ve tváři. Zkoumané osoby měly dva úkoly. Prvním bylo pasivní pozorování obrázků, tím druhým pak posouzení, zda a jaký vztah má obrázek konkrétně k nim samotným. Výsledky [[experiment|experimentu]] ukazují obrovské rozdíly v činnosti [[implicitní systém|implicitního systému]] u depresivních pacientů a zdravých lidí, jak v přední, tak v zadní části vnitřní plochy čelních a [[temenní lalok|temenních laloků]] (ve vnitřní ploše čelních laloků, v retrosplenické kůře). Tyto rozdíly bývají vykládány jako porucha funkční rovnováhy mezi předním a zadním &amp;quot;uzlem&amp;quot; systému. Přední vnitřní uzel se aktivuje předvídáním osobní budoucnosti, zadní vnitřní uzel naopak vyvoláváním vzpomínek z paměti. Narušení funkční rovnováhy způsobuje typický znak deprese, tedy pocit beznaděje, trvalé vyvolávání vzpomínek na vše nezdařené a vyvolávající smutek. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;                   &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Obvod nenávisti ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Obvod nenávisti ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Někdy se stává, že depresivní jedinec spáchá [[sebevražda|sebevraždu]]. Jsou prokázány také případy, kdy člověk trpící depresí zavraždil jiného člověka, jež se mu snažil zabránit v sebevraždě, a poté zabil i sám sebe. Výkladů, proč se takové události stávají, je celá řada. Některé uvádějí, že je to způsobené [[látková výměna|látkovou výměnou]] [[nervový přenašeč|nervových přenašečů]] (např. [[serotonin|serotoninu]]). Jiné, zejména novější výzkumy, zjistili, že se u osob trpících depresí může vymknout kontrole [[neuronální systém]], který bývá nazýván jako [[obvod nenávisti]]. Prožitek nenávisti aktivuje systém, jehož důležitými uzly jsou horní čelní závit, kůra [[insula|insuly]] a část [[bazální ganglia|bazálních ganglií]]. Tento obvod nenávisti je vysoce aktivní při depresi. Jeho aktivita omezuje kontrolu negativních pocitů směrovaných vůči sobě, ale i vůči ostatním lidem. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;  &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Někdy se stává, že depresivní jedinec spáchá [[sebevražda|sebevraždu]]. Jsou prokázány také případy, kdy člověk trpící depresí zavraždil jiného člověka, jež se mu snažil zabránit v sebevraždě, a poté zabil i sám sebe. Výkladů, proč se takové události stávají, je celá řada. Některé uvádějí, že je to způsobené [[látková výměna|látkovou výměnou]] [[nervový přenašeč|nervových přenašečů]] (např. [[serotonin|serotoninu]]). Jiné, zejména novější výzkumy, zjistili, že se u osob trpících depresí může vymknout kontrole [[neuronální systém]], který bývá nazýván jako [[obvod nenávisti]]. Prožitek nenávisti aktivuje systém, jehož důležitými uzly jsou horní čelní závit, kůra [[insula|insuly]] a část [[bazální ganglia|bazálních ganglií]]. Tento obvod nenávisti je vysoce aktivní při depresi. Jeho aktivita omezuje kontrolu negativních pocitů směrovaných vůči sobě, ale i vůči ostatním lidem. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;     &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Otázky ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Otázky ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Soldatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39322&amp;oldid=prev</id>
		<title>Barbora.Soldatova v 13. 11. 2016, 16:06</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39322&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-11-13T16:06:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 11. 2016, 16:06&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l31&quot; &gt;Řádek 31:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 31:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z rozsáhlých studií velkého počtu pacientů provedených magnetickou rezonancí vyplývá, že v mozku osob se schizofrenií se objevují odchylky ve výstavbě [[Kůra mozková|kůry]] čelních a spánkových laloků mozku, kůry insuly (ostrova), [[bazální ganglia|bazálních ganglií]] a [[thalamus|thalamů]]. Také stavba [[bílá hmota|bílé hmoty]] se značně liší, zvláště ve spánkových lalocích a v levém čelním laloku. Tyto odlišnosti v mozku lidí se schizofrenií doložily [[experiment|experimenty]] prováděné pomocí funkční magnetické rezonance. Zkoumané osoby byly podrobovány různým druhům zátěže, při kterých byla sledována mozková aktivita. U lidí trpících schizofrenií se aktivace kůry lišila od aktivace stejných oblasti u zdravých lidí (zvláště v prefrontálních oblastech, v kůře přední části opaskových závitů, ale i v zadních částech mozku). Z toho vyplývá, že mozek osob se schizofrenií má rozdílnou stavební i funkční architekturu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z rozsáhlých studií velkého počtu pacientů provedených magnetickou rezonancí vyplývá, že v mozku osob se schizofrenií se objevují odchylky ve výstavbě [[Kůra mozková|kůry]] čelních a spánkových laloků mozku, kůry insuly (ostrova), [[bazální ganglia|bazálních ganglií]] a [[thalamus|thalamů]]. Také stavba [[bílá hmota|bílé hmoty]] se značně liší, zvláště ve spánkových lalocích a v levém čelním laloku. Tyto odlišnosti v mozku lidí se schizofrenií doložily [[experiment|experimenty]] prováděné pomocí funkční magnetické rezonance. Zkoumané osoby byly podrobovány různým druhům zátěže, při kterých byla sledována mozková aktivita. U lidí trpících schizofrenií se aktivace kůry lišila od aktivace stejných oblasti u zdravých lidí (zvláště v prefrontálních oblastech, v kůře přední části opaskových závitů, ale i v zadních částech mozku). Z toho vyplývá, že mozek osob se schizofrenií má rozdílnou stavební i funkční architekturu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;[[Soubor:Signifikant.jpg&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;|thumb|left|Signifikantní úbytek šedé kůry mozkové při schizofrenii&lt;/del&gt;]]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;[[Soubor:Signifikant.jpg]]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V klasickém experimentu, který ověřuje činnost implicitního systému, je zkoumáno, co se v mozku lidí děje, jsou-li ponecháni sami sobě, a co se naopak děje, pokud tento jejich &amp;quot;vnitřní klid&amp;quot; je narušen zevním podnětem. V jednom z pokusů byla zevním podnětem nenáročná zátěž pracovní paměti. Testované osoby sledovaly řetěz podnětů a měly rozhodovat, zda se s tímto podnětem již v experimentu setkaly či nikoliv. Zátěž pracovní paměti u zdravých lidí utlumila činnost implicitního systému, a to v předním i zadním vnitřním uzlu, tedy ve vnitřní prefrontální kůře a v oblasti zadní cingulární kůry a přilehlé kůry vnitřní plochy temenních laloků. U osob se schizofrenií a u jejich příbuzných se utlumila jen činnost předního uzlu. V &amp;quot;klidu&amp;quot; i při zátěži bylo funkční propojení implicitního systému abnormálně vysoké. Bylo tím vyšší, čím byly příznaky schizofrenie závažnější. Tato [[hyperaktivace]] (nedostatečný útlum činnosti) odpovídá [[hyperkonektivita|hyperkonektivitě]] (nadměrně výkonnému propojení mezi vnitřní a zevní prefrontální kůrou).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V klasickém experimentu, který ověřuje činnost implicitního systému, je zkoumáno, co se v mozku lidí děje, jsou-li ponecháni sami sobě, a co se naopak děje, pokud tento jejich &amp;quot;vnitřní klid&amp;quot; je narušen zevním podnětem. V jednom z pokusů byla zevním podnětem nenáročná zátěž pracovní paměti. Testované osoby sledovaly řetěz podnětů a měly rozhodovat, zda se s tímto podnětem již v experimentu setkaly či nikoliv. Zátěž pracovní paměti u zdravých lidí utlumila činnost implicitního systému, a to v předním i zadním vnitřním uzlu, tedy ve vnitřní prefrontální kůře a v oblasti zadní cingulární kůry a přilehlé kůry vnitřní plochy temenních laloků. U osob se schizofrenií a u jejich příbuzných se utlumila jen činnost předního uzlu. V &amp;quot;klidu&amp;quot; i při zátěži bylo funkční propojení implicitního systému abnormálně vysoké. Bylo tím vyšší, čím byly příznaky schizofrenie závažnější. Tato [[hyperaktivace]] (nedostatečný útlum činnosti) odpovídá [[hyperkonektivita|hyperkonektivitě]] (nadměrně výkonnému propojení mezi vnitřní a zevní prefrontální kůrou).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Soldatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39321&amp;oldid=prev</id>
		<title>Barbora.Soldatova v 13. 11. 2016, 16:05</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39321&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-11-13T16:05:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 11. 2016, 16:05&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l30&quot; &gt;Řádek 30:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 30:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z rozsáhlých studií velkého počtu pacientů provedených magnetickou rezonancí vyplývá, že v mozku osob se schizofrenií se objevují odchylky ve výstavbě [[Kůra mozková|kůry]] čelních a spánkových laloků mozku, kůry insuly (ostrova), [[bazální ganglia|bazálních ganglií]] a [[thalamus|thalamů]]. Také stavba [[bílá hmota|bílé hmoty]] se značně liší, zvláště ve spánkových lalocích a v levém čelním laloku. Tyto odlišnosti v mozku lidí se schizofrenií doložily [[experiment|experimenty]] prováděné pomocí funkční magnetické rezonance. Zkoumané osoby byly podrobovány různým druhům zátěže, při kterých byla sledována mozková aktivita. U lidí trpících schizofrenií se aktivace kůry lišila od aktivace stejných oblasti u zdravých lidí (zvláště v prefrontálních oblastech, v kůře přední části opaskových závitů, ale i v zadních částech mozku). Z toho vyplývá, že mozek osob se schizofrenií má rozdílnou stavební i funkční architekturu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z rozsáhlých studií velkého počtu pacientů provedených magnetickou rezonancí vyplývá, že v mozku osob se schizofrenií se objevují odchylky ve výstavbě [[Kůra mozková|kůry]] čelních a spánkových laloků mozku, kůry insuly (ostrova), [[bazální ganglia|bazálních ganglií]] a [[thalamus|thalamů]]. Také stavba [[bílá hmota|bílé hmoty]] se značně liší, zvláště ve spánkových lalocích a v levém čelním laloku. Tyto odlišnosti v mozku lidí se schizofrenií doložily [[experiment|experimenty]] prováděné pomocí funkční magnetické rezonance. Zkoumané osoby byly podrobovány různým druhům zátěže, při kterých byla sledována mozková aktivita. U lidí trpících schizofrenií se aktivace kůry lišila od aktivace stejných oblasti u zdravých lidí (zvláště v prefrontálních oblastech, v kůře přední části opaskových závitů, ale i v zadních částech mozku). Z toho vyplývá, že mozek osob se schizofrenií má rozdílnou stavební i funkční architekturu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;[[Soubor:Signifikant.jpg|thumb|left|Signifikantní úbytek šedé kůry mozkové při schizofrenii]]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;  &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V klasickém experimentu, který ověřuje činnost implicitního systému, je zkoumáno, co se v mozku lidí děje, jsou-li ponecháni sami sobě, a co se naopak děje, pokud tento jejich &amp;quot;vnitřní klid&amp;quot; je narušen zevním podnětem. V jednom z pokusů byla zevním podnětem nenáročná zátěž pracovní paměti. Testované osoby sledovaly řetěz podnětů a měly rozhodovat, zda se s tímto podnětem již v experimentu setkaly či nikoliv. Zátěž pracovní paměti u zdravých lidí utlumila činnost implicitního systému, a to v předním i zadním vnitřním uzlu, tedy ve vnitřní prefrontální kůře a v oblasti zadní cingulární kůry a přilehlé kůry vnitřní plochy temenních laloků. U osob se schizofrenií a u jejich příbuzných se utlumila jen činnost předního uzlu. V &amp;quot;klidu&amp;quot; i při zátěži bylo funkční propojení implicitního systému abnormálně vysoké. Bylo tím vyšší, čím byly příznaky schizofrenie závažnější. Tato [[hyperaktivace]] (nedostatečný útlum činnosti) odpovídá [[hyperkonektivita|hyperkonektivitě]] (nadměrně výkonnému propojení mezi vnitřní a zevní prefrontální kůrou).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V klasickém experimentu, který ověřuje činnost implicitního systému, je zkoumáno, co se v mozku lidí děje, jsou-li ponecháni sami sobě, a co se naopak děje, pokud tento jejich &amp;quot;vnitřní klid&amp;quot; je narušen zevním podnětem. V jednom z pokusů byla zevním podnětem nenáročná zátěž pracovní paměti. Testované osoby sledovaly řetěz podnětů a měly rozhodovat, zda se s tímto podnětem již v experimentu setkaly či nikoliv. Zátěž pracovní paměti u zdravých lidí utlumila činnost implicitního systému, a to v předním i zadním vnitřním uzlu, tedy ve vnitřní prefrontální kůře a v oblasti zadní cingulární kůry a přilehlé kůry vnitřní plochy temenních laloků. U osob se schizofrenií a u jejich příbuzných se utlumila jen činnost předního uzlu. V &amp;quot;klidu&amp;quot; i při zátěži bylo funkční propojení implicitního systému abnormálně vysoké. Bylo tím vyšší, čím byly příznaky schizofrenie závažnější. Tato [[hyperaktivace]] (nedostatečný útlum činnosti) odpovídá [[hyperkonektivita|hyperkonektivitě]] (nadměrně výkonnému propojení mezi vnitřní a zevní prefrontální kůrou).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l36&quot; &gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 38:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Deprese ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Deprese ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;I u lidí trpících depresemi se zkoumala činnost implicitního systému ve srovnání s lidmi zdravými. Badatel předložil testovaným osobám mezinárodně standardizované obrázky citových výrazů ve tváři. Zkoumané osoby měly dva úkoly. Prvním bylo pasivní pozorování obrázků, tím druhým pak posouzení, zda a jaký vztah má obrázek konkrétně k nim samotným. Výsledky [[experiment|experimentu]] ukazují obrovské rozdíly v činnosti [[implicitní systém|implicitního systému]] u depresivních pacientů a zdravých lidí, jak v přední, tak v zadní části vnitřní plochy čelních a [[temenní lalok|temenních laloků]] (ve vnitřní ploše čelních laloků, v retrosplenické kůře). Tyto rozdíly bývají vykládány jako porucha funkční rovnováhy mezi předním a zadním &amp;quot;uzlem&amp;quot; systému. Přední vnitřní uzel se aktivuje předvídáním osobní budoucnosti, zadní vnitřní uzel naopak vyvoláváním vzpomínek z paměti. Narušení funkční rovnováhy způsobuje typický znak deprese, tedy pocit beznaděje, trvalé vyvolávání vzpomínek na vše nezdařené a vyvolávající smutek.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;I u lidí trpících depresemi se zkoumala činnost implicitního systému ve srovnání s lidmi zdravými. Badatel předložil testovaným osobám mezinárodně standardizované obrázky citových výrazů ve tváři. Zkoumané osoby měly dva úkoly. Prvním bylo pasivní pozorování obrázků, tím druhým pak posouzení, zda a jaký vztah má obrázek konkrétně k nim samotným. Výsledky [[experiment|experimentu]] ukazují obrovské rozdíly v činnosti [[implicitní systém|implicitního systému]] u depresivních pacientů a zdravých lidí, jak v přední, tak v zadní části vnitřní plochy čelních a [[temenní lalok|temenních laloků]] (ve vnitřní ploše čelních laloků, v retrosplenické kůře). Tyto rozdíly bývají vykládány jako porucha funkční rovnováhy mezi předním a zadním &amp;quot;uzlem&amp;quot; systému. Přední vnitřní uzel se aktivuje předvídáním osobní budoucnosti, zadní vnitřní uzel naopak vyvoláváním vzpomínek z paměti. Narušení funkční rovnováhy způsobuje typický znak deprese, tedy pocit beznaděje, trvalé vyvolávání vzpomínek na vše nezdařené a vyvolávající smutek. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;         &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Obvod nenávisti ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Obvod nenávisti ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Soldatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39318&amp;oldid=prev</id>
		<title>Barbora.Soldatova v 13. 11. 2016, 15:22</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39318&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-11-13T15:22:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 11. 2016, 15:22&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vědomí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vědomí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Definovat pojem vědomí není vůbec jednoduché. V různé literatuře můžeme nalézt odlišné definice tohoto pojmu. Mnoho autorů se dokonce domnívá, že vědomí definovat nelze. Uvádím zde některé z definicí:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Definovat pojem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;vědomí&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;není vůbec jednoduché. V různé literatuře můžeme nalézt odlišné definice tohoto pojmu. Mnoho autorů se dokonce domnívá, že vědomí definovat nelze. Uvádím zde některé z definicí:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Vědomí není možno definovat, protože označuje nesdělitelný subjektivní aspekt psychické aktivity, v němž mohou být s výjimkou sobě samému poznány pouze vnější projevy chování.&amp;quot;'' (Piéron, 1951)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Vědomí není možno definovat, protože označuje nesdělitelný subjektivní aspekt psychické aktivity, v němž mohou být s výjimkou sobě samému poznány pouze vnější projevy chování.&amp;quot;'' (Piéron, 1951)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l13&quot; &gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Schizofrenie  ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Schizofrenie  ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Schizofrenie je vážné psychiatrické onemocnění, jež je charakterizované poruchami myšlení, citového života a poruchami poznávacích funkcí (např. orientované pozornosti, pracovní paměti).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;Schizofrenie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;je vážné psychiatrické onemocnění, jež je charakterizované poruchami &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;myšlení&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, citového života a poruchami poznávacích funkcí (např. orientované pozornosti, pracovní paměti).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Schizofrenie bývá většinou diagnostikována na základě dvou a většího počtu příznaků, které trvají většinu jednoho měsíce. Mezi takové příznaky patří bludy, halucinace, dezorganizovaná řeč, dezorganizované chování, katatonie a příznaky negativní (oploštění afektu, neschopnost rozhodnout se, porucha logického myšlení). Všechny tyto příznaky jsou doprovázeny obtížemi v zaměstnání, v rodině nebo ve škole, ale i ve vztahu k sobě.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Schizofrenie bývá většinou diagnostikována na základě dvou a většího počtu příznaků, které trvají většinu jednoho měsíce &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a nejméně půl roku&lt;/ins&gt;. Mezi takové příznaky patří bludy, halucinace, dezorganizovaná &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;řeč&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, dezorganizované &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;chování&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, katatonie a příznaky negativní (oploštění afektu, neschopnost rozhodnout se, porucha logického myšlení). Všechny tyto příznaky jsou doprovázeny obtížemi v zaměstnání, v rodině nebo ve škole, ale i ve vztahu k sobě.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Deprese ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Deprese ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Deprese, v její těžké podobě, může být stejně vážným psychiatrickým onemocněním jako schizofrenie. Vyskytuje se celá řada klinických typů deprese. Při jednom typu, maniodepresivní poruše, se může deprese střídat s mánií, kterou lze charakterizovat nápadně dobrou náladou, myšlenkovým tryskem, čilostí, neúnavností.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;Deprese&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, v její těžké podobě, může být stejně vážným psychiatrickým onemocněním jako schizofrenie. Vyskytuje se celá řada klinických typů deprese. Při jednom typu, maniodepresivní poruše, se může deprese střídat s mánií, kterou lze charakterizovat nápadně dobrou náladou, myšlenkovým tryskem, čilostí, neúnavností.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Velká epizoda deprese bývá charakterizována na základě pěti a více příznaků, které se u člověka objevují v průběhu dvou týdnů a představují změnu oproti předchozímu stavu. Hlavním znakem musí být depresivní nálada, smutek nebo ztráta zájmu, příp. pocit radosti či slasti.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Velká epizoda deprese bývá charakterizována na základě pěti a více příznaků, které se u člověka objevují v průběhu dvou týdnů a představují změnu oproti předchozímu stavu. Hlavním znakem musí být depresivní nálada, smutek nebo ztráta zájmu, příp. pocit radosti či slasti.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l27&quot; &gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 27:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Schizofrenie ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Schizofrenie ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Již v 19. století se objevila myšlenka, že by psychózy mohly vznikat důsledkem chybného propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku. Díky modernějším technickým možnostem tato myšlenka stále ožívá.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Již v 19. století se objevila myšlenka, že by &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;psychózy&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;mohly vznikat důsledkem chybného propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku. Díky modernějším technickým možnostem tato myšlenka stále ožívá.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z rozsáhlých studií velkého počtu pacientů provedených magnetickou rezonancí vyplývá, že v mozku osob se schizofrenií se objevují odchylky ve výstavbě kůry čelních a spánkových laloků mozku, kůry insuly (ostrova), bazálních ganglií a thalamů. Také stavba bílé hmoty se značně liší, zvláště ve spánkových lalocích a v levém čelním laloku. Tyto odlišnosti v mozku lidí se schizofrenií doložily experimenty prováděné pomocí funkční magnetické rezonance. Zkoumané osoby byly podrobovány různým druhům zátěže, při kterých byla sledována mozková aktivita. U lidí trpících schizofrenií se aktivace kůry lišila od aktivace stejných oblasti u zdravých lidí (zvláště v prefrontálních oblastech, v kůře přední části opaskových závitů, ale i v zadních částech mozku). Z toho vyplývá, že mozek osob se schizofrenií má rozdílnou stavební i funkční architekturu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z rozsáhlých studií velkého počtu pacientů provedených magnetickou rezonancí vyplývá, že v mozku osob se schizofrenií se objevují odchylky ve výstavbě &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Kůra mozková|&lt;/ins&gt;kůry&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;čelních a spánkových laloků mozku, kůry insuly (ostrova), &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[bazální ganglia|&lt;/ins&gt;bazálních ganglií&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[thalamus|&lt;/ins&gt;thalamů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;. Také stavba &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[bílá hmota|&lt;/ins&gt;bílé hmoty&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;se značně liší, zvláště ve spánkových lalocích a v levém čelním laloku. Tyto odlišnosti v mozku lidí se schizofrenií doložily &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[experiment|&lt;/ins&gt;experimenty&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;prováděné pomocí funkční magnetické rezonance. Zkoumané osoby byly podrobovány různým druhům zátěže, při kterých byla sledována mozková aktivita. U lidí trpících schizofrenií se aktivace kůry lišila od aktivace stejných oblasti u zdravých lidí (zvláště v prefrontálních oblastech, v kůře přední části opaskových závitů, ale i v zadních částech mozku). Z toho vyplývá, že mozek osob se schizofrenií má rozdílnou stavební i funkční architekturu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V klasickém experimentu, který ověřuje činnost implicitního systému, je zkoumáno, co se v mozku lidí děje, jsou-li ponecháni sami sobě, a co se naopak děje, pokud tento jejich &amp;quot;vnitřní klid&amp;quot; je narušen zevním podnětem. V jednom z pokusů byla zevním podnětem nenáročná zátěž pracovní paměti. Testované osoby sledovaly řetěz podnětů a měly rozhodovat, zda se s tímto podnětem již v experimentu setkaly či nikoliv. Zátěž pracovní paměti u zdravých lidí utlumila činnost implicitního systému, a to v předním i zadním vnitřním uzlu, tedy ve vnitřní prefrontální kůře a v oblasti zadní cingulární kůry a přilehlé kůry vnitřní plochy temenních laloků. U osob se schizofrenií a u jejich příbuzných se utlumila jen činnost předního uzlu. V &amp;quot;klidu&amp;quot; i při zátěži bylo funkční propojení implicitního systému abnormálně vysoké. Bylo tím vyšší, čím byly příznaky schizofrenie závažnější. Tato hyperaktivace (nedostatečný útlum činnosti) odpovídá hyperkonektivitě (nadměrně výkonnému propojení mezi vnitřní a zevní prefrontální kůrou).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V klasickém experimentu, který ověřuje činnost implicitního systému, je zkoumáno, co se v mozku lidí děje, jsou-li ponecháni sami sobě, a co se naopak děje, pokud tento jejich &amp;quot;vnitřní klid&amp;quot; je narušen zevním podnětem. V jednom z pokusů byla zevním podnětem nenáročná zátěž pracovní paměti. Testované osoby sledovaly řetěz podnětů a měly rozhodovat, zda se s tímto podnětem již v experimentu setkaly či nikoliv. Zátěž pracovní paměti u zdravých lidí utlumila činnost implicitního systému, a to v předním i zadním vnitřním uzlu, tedy ve vnitřní prefrontální kůře a v oblasti zadní cingulární kůry a přilehlé kůry vnitřní plochy temenních laloků. U osob se schizofrenií a u jejich příbuzných se utlumila jen činnost předního uzlu. V &amp;quot;klidu&amp;quot; i při zátěži bylo funkční propojení implicitního systému abnormálně vysoké. Bylo tím vyšší, čím byly příznaky schizofrenie závažnější. Tato &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;hyperaktivace&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;(nedostatečný útlum činnosti) odpovídá &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[hyperkonektivita|&lt;/ins&gt;hyperkonektivitě&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;(nadměrně výkonnému propojení mezi vnitřní a zevní prefrontální kůrou).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Porucha pracovní paměti osoby se schizofrenií velmi sužuje. Bývá charakteristická také pro děti s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Porucha pracovní paměti osoby se schizofrenií velmi sužuje. Bývá charakteristická také pro děti s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Deprese ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Deprese ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;I u lidí trpících depresemi se zkoumala činnost implicitního systému ve srovnání s lidmi zdravými. Badatel předložil testovaným osobám mezinárodně standardizované obrázky citových výrazů ve tváři. Zkoumané osoby měly dva úkoly. Prvním bylo pasivní pozorování obrázků, tím druhým pak posouzení, zda a jaký vztah má obrázek konkrétně k nim samotným. Výsledky experimentu ukazují obrovské rozdíly v činnosti implicitního systému u depresivních pacientů a zdravých lidí, jak v přední, tak v zadní části vnitřní plochy čelních a temenních laloků (ve vnitřní ploše čelních laloků, v retrosplenické kůře). Tyto rozdíly bývají vykládány jako porucha funkční rovnováhy mezi předním a zadním &amp;quot;uzlem&amp;quot; systému. Přední vnitřní uzel se aktivuje předvídáním osobní budoucnosti, zadní vnitřní uzel naopak vyvoláváním vzpomínek z paměti. Narušení funkční rovnováhy způsobuje typický znak deprese, tedy pocit beznaděje, trvalé vyvolávání vzpomínek na vše nezdařené a vyvolávající smutek.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;I u lidí trpících depresemi se zkoumala činnost implicitního systému ve srovnání s lidmi zdravými. Badatel předložil testovaným osobám mezinárodně standardizované obrázky citových výrazů ve tváři. Zkoumané osoby měly dva úkoly. Prvním bylo pasivní pozorování obrázků, tím druhým pak posouzení, zda a jaký vztah má obrázek konkrétně k nim samotným. Výsledky &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[experiment|&lt;/ins&gt;experimentu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;ukazují obrovské rozdíly v činnosti &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[implicitní systém|&lt;/ins&gt;implicitního systému&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;u depresivních pacientů a zdravých lidí, jak v přední, tak v zadní části vnitřní plochy čelních a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[temenní lalok|&lt;/ins&gt;temenních laloků&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;(ve vnitřní ploše čelních laloků, v retrosplenické kůře). Tyto rozdíly bývají vykládány jako porucha funkční rovnováhy mezi předním a zadním &amp;quot;uzlem&amp;quot; systému. Přední vnitřní uzel se aktivuje předvídáním osobní budoucnosti, zadní vnitřní uzel naopak vyvoláváním vzpomínek z paměti. Narušení funkční rovnováhy způsobuje typický znak deprese, tedy pocit beznaděje, trvalé vyvolávání vzpomínek na vše nezdařené a vyvolávající smutek.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Obvod nenávisti ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==== Obvod nenávisti ====&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Někdy se stává, že depresivní jedinec spáchá sebevraždu. Jsou prokázány také případy, kdy člověk trpící depresí zavraždil jiného člověka, jež se mu snažil zabránit v sebevraždě, a poté zabil i sám sebe. Výkladů, proč se takové události stávají, je celá řada. Některé uvádějí, že je to způsobené látkovou výměnou nervových přenašečů (např. serotoninu). Jiné, zejména novější výzkumy, zjistili, že se u osob trpících depresí může vymknout kontrole neuronální systém, který bývá nazýván jako obvod nenávisti. Prožitek nenávisti aktivuje systém, jehož důležitými uzly jsou horní čelní závit, kůra insuly a část bazálních ganglií. Tento obvod nenávisti je vysoce aktivní při depresi. Jeho aktivita omezuje kontrolu negativních pocitů směrovaných vůči sobě, ale i vůči ostatním lidem.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Někdy se stává, že depresivní jedinec spáchá &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[sebevražda|&lt;/ins&gt;sebevraždu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;. Jsou prokázány také případy, kdy člověk trpící depresí zavraždil jiného člověka, jež se mu snažil zabránit v sebevraždě, a poté zabil i sám sebe. Výkladů, proč se takové události stávají, je celá řada. Některé uvádějí, že je to způsobené &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[látková výměna|&lt;/ins&gt;látkovou výměnou&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] [[nervový přenašeč|&lt;/ins&gt;nervových přenašečů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;(např. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[serotonin|&lt;/ins&gt;serotoninu&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;). Jiné, zejména novější výzkumy, zjistili, že se u osob trpících depresí může vymknout kontrole &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;neuronální systém&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, který bývá nazýván jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;obvod nenávisti&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;. Prožitek nenávisti aktivuje systém, jehož důležitými uzly jsou horní čelní závit, kůra &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[insula|&lt;/ins&gt;insuly&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;a část &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[bazální ganglia|&lt;/ins&gt;bazálních ganglií&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;. Tento obvod nenávisti je vysoce aktivní při depresi. Jeho aktivita omezuje kontrolu negativních pocitů směrovaných vůči sobě, ale i vůči ostatním lidem.    &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Otázky ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;1. Je možné jednoznačně definovat vědomí?&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;2. Čím je charakterizována schizofrenie?&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;3. Kolik nejméně znaků je třeba k diagnostikování schizofrenie a po jak dlouhou dobu se musí vyskytovat?&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;4. Co mezi tyto znaky patří?&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;5. Kolik nejméně znaků je třeba k diagnostikování deprese?&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;6. Jaké znaky to jsou?&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;7. Díky čemu pravděpodobně vznikají psychózy?&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;8. Kde se nachází odchylky ve stavbě mozku osob se schizofrenií oproti zdravým lidem?&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;9. Čím se aktivuje přední vnitřní uzel a čím zadní vnitřní uzel? &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;10. Který obvod je vysoce aktivní při depresi?&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Odpovědi&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;1. Ne, vědomí nelze jednoduše definovat. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;2. Poruchami myšlení, citového života, poruchami poznávacích funkcí...&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;3. Nejméně 2, vyskytující se většinu měsíce, nejméně půl roku. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;4. Bludy, halucinace, dezorganizovaná řeč, dezorganizované chování, katatonie a některé negativní příznaky. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;5. Nejméně pět.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;6. Depresivní nálada, smutek, ztráta zájmu, nespavost, zvýšená spavost, pocit napětí, neklidu... &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;7. Důsledkem chybného propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;8. Ve výstavbě kůry čelních a spánkových laloků mozku, kůry insuly, bazálních ganglií a thalamů.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;9. Přední vnitřní uzel se aktivuje předvídáním osobní budoucnosti, zadní vnitřní uzel naopak vyvoláváním vzpomínek z paměti.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;10. Obvod nenávisti&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Zdroje: ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Zdroje: ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Soldatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39313&amp;oldid=prev</id>
		<title>Barbora.Soldatova v 13. 11. 2016, 13:57</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39313&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-11-13T13:57:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 11. 2016, 13:57&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l25&quot; &gt;Řádek 25:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 25:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Implicitní systém při schizofrenii a depresi ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Implicitní systém při schizofrenii a depresi ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Schizofrenie ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Již v 19. století se objevila myšlenka, že by psychózy mohly vznikat důsledkem chybného propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku. Díky modernějším technickým možnostem tato myšlenka stále ožívá. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Z rozsáhlých studií velkého počtu pacientů provedených magnetickou rezonancí vyplývá, že v mozku osob se schizofrenií se objevují odchylky ve výstavbě kůry čelních a spánkových laloků mozku, kůry insuly (ostrova), bazálních ganglií a thalamů. Také stavba bílé hmoty se značně liší, zvláště ve spánkových lalocích a v levém čelním laloku. Tyto odlišnosti v mozku lidí se schizofrenií doložily experimenty prováděné pomocí funkční magnetické rezonance. Zkoumané osoby byly podrobovány různým druhům zátěže, při kterých byla sledována mozková aktivita. U lidí trpících schizofrenií se aktivace kůry lišila od aktivace stejných oblasti u zdravých lidí (zvláště v prefrontálních oblastech, v kůře přední části opaskových závitů, ale i v zadních částech mozku). Z toho vyplývá, že mozek osob se schizofrenií má rozdílnou stavební i funkční architekturu. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;V klasickém experimentu, který ověřuje činnost implicitního systému, je zkoumáno, co se v mozku lidí děje, jsou-li ponecháni sami sobě, a co se naopak děje, pokud tento jejich &amp;quot;vnitřní klid&amp;quot; je narušen zevním podnětem. V jednom z pokusů byla zevním podnětem nenáročná zátěž pracovní paměti. Testované osoby sledovaly řetěz podnětů a měly rozhodovat, zda se s tímto podnětem již v experimentu setkaly či nikoliv. Zátěž pracovní paměti u zdravých lidí utlumila činnost implicitního systému, a to v předním i zadním vnitřním uzlu, tedy ve vnitřní prefrontální kůře a v oblasti zadní cingulární kůry a přilehlé kůry vnitřní plochy temenních laloků. U osob se schizofrenií a u jejich příbuzných se utlumila jen činnost předního uzlu. V &amp;quot;klidu&amp;quot; i při zátěži bylo funkční propojení implicitního systému abnormálně vysoké. Bylo tím vyšší, čím byly příznaky schizofrenie závažnější. Tato hyperaktivace (nedostatečný útlum činnosti) odpovídá hyperkonektivitě (nadměrně výkonnému propojení mezi vnitřní a zevní prefrontální kůrou). &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Porucha pracovní paměti osoby se schizofrenií velmi sužuje. Bývá charakteristická také pro děti s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Deprese ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;I u lidí trpících depresemi se zkoumala činnost implicitního systému ve srovnání s lidmi zdravými. Badatel předložil testovaným osobám mezinárodně standardizované obrázky citových výrazů ve tváři. Zkoumané osoby měly dva úkoly. Prvním bylo pasivní pozorování obrázků, tím druhým pak posouzení, zda a jaký vztah má obrázek konkrétně k nim samotným. Výsledky experimentu ukazují obrovské rozdíly v činnosti implicitního systému u depresivních pacientů a zdravých lidí, jak v přední, tak v zadní části vnitřní plochy čelních a temenních laloků (ve vnitřní ploše čelních laloků, v retrosplenické kůře). Tyto rozdíly bývají vykládány jako porucha funkční rovnováhy mezi předním a zadním &amp;quot;uzlem&amp;quot; systému. Přední vnitřní uzel se aktivuje předvídáním osobní budoucnosti, zadní vnitřní uzel naopak vyvoláváním vzpomínek z paměti. Narušení funkční rovnováhy způsobuje typický znak deprese, tedy pocit beznaděje, trvalé vyvolávání vzpomínek na vše nezdařené a vyvolávající smutek. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;==== Obvod nenávisti ====&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Někdy se stává, že depresivní jedinec spáchá sebevraždu. Jsou prokázány také případy, kdy člověk trpící depresí zavraždil jiného člověka, jež se mu snažil zabránit v sebevraždě, a poté zabil i sám sebe. Výkladů, proč se takové události stávají, je celá řada. Některé uvádějí, že je to způsobené látkovou výměnou nervových přenašečů (např. serotoninu). Jiné, zejména novější výzkumy, zjistili, že se u osob trpících depresí může vymknout kontrole neuronální systém, který bývá nazýván jako obvod nenávisti. Prožitek nenávisti aktivuje systém, jehož důležitými uzly jsou horní čelní závit, kůra insuly a část bazálních ganglií. Tento obvod nenávisti je vysoce aktivní při depresi. Jeho aktivita omezuje kontrolu negativních pocitů směrovaných vůči sobě, ale i vůči ostatním lidem.   &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Zdroje: ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Zdroje: ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Soldatova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39308&amp;oldid=prev</id>
		<title>Barbora.Soldatova v 13. 11. 2016, 11:34</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C5%A1kozen%C3%A9_v%C4%9Bdom%C3%AD_-_schizofrenie_a_deprese&amp;diff=39308&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-11-13T11:34:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 11. 2016, 11:34&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;Vědomí&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vědomí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Definovat pojem vědomí není vůbec jednoduché. V různé literatuře můžeme nalézt odlišné definice tohoto pojmu. Mnoho autorů se dokonce domnívá, že vědomí definovat nelze. Uvádím zde některé z definicí:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Definovat pojem vědomí není vůbec jednoduché. V různé literatuře můžeme nalézt odlišné definice tohoto pojmu. Mnoho autorů se dokonce domnívá, že vědomí definovat nelze. Uvádím zde některé z definicí:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l10&quot; &gt;Řádek 10:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 9:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Vědomí je stav bdělosti (wakefulnes), to je stav nebo stupeň vědomí, který se odlišuje od spánku, anestezie nebo komatu. Vědomí v tomto slova smyslu je stupňovité: můžeme být napůl bdělí, napůl ospalí. Nebo být v povrchní anestézii.&amp;quot;'' (Koukolík, 2013)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''&amp;quot;Vědomí je stav bdělosti (wakefulnes), to je stav nebo stupeň vědomí, který se odlišuje od spánku, anestezie nebo komatu. Vědomí v tomto slova smyslu je stupňovité: můžeme být napůl bdělí, napůl ospalí. Nebo být v povrchní anestézii.&amp;quot;'' (Koukolík, 2013)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Jáství a poruchy vědomí &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Jáství a poruchy vědomí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Činnost implicitního systému, jež je považována za podklad jáství, lze sledovat za použití funkčních zobrazovacích metod, a to i při poruchách vědomí. K zjištění poruch vědomí se používá řečový podnět. Osoby zdravé i osoby s poruchou vědomí slyší své jméno, řečené známým hlasem, či jméno jejich přítele řečené hlasem neznámým. První podnět má vztah k jáství, naopak druhý nikoliv. &amp;quot;Podněty oslovující jáství aktivují přední vnitřní kůru čelních laloků včetně kůry přední části gyrus cinguly, a to jak u lidí zdravých, tak u lidí s poruchami vědomí. Míra aktivace těchto částí mozku byla u lidí s poruchou vědomí úměrná poruše. Čím hlubší porucha vědomí, tím nižší aktivita&amp;quot; Koukolík, 2013, s. 191)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Činnost implicitního systému, jež je považována za podklad jáství, lze sledovat za použití funkčních zobrazovacích metod, a to i při poruchách vědomí. K zjištění poruch vědomí se používá řečový podnět. Osoby zdravé i osoby s poruchou vědomí slyší své jméno, řečené známým hlasem, či jméno jejich přítele řečené hlasem neznámým. První podnět má vztah k jáství, naopak druhý nikoliv. &amp;quot;Podněty oslovující jáství aktivují přední vnitřní kůru čelních laloků včetně kůry přední části gyrus cinguly, a to jak u lidí zdravých, tak u lidí s poruchami vědomí. Míra aktivace těchto částí mozku byla u lidí s poruchou vědomí úměrná poruše. Čím hlubší porucha vědomí, tím nižší aktivita&amp;quot; Koukolík, 2013, s. 191)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l25&quot; &gt;Řádek 25:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tyto příznaky jsou obvykle doprovázeny ztrátou nebo přibýváním na váze, nespavostí nebo naopak zvýšenou spavostí, pocitem napětí, neklidu, ztlumením, pozorováním druhými lidmi, únavou, pocitem bezcennosti, nepřiměřeným pocitem viny, sníženou schopností přemýšlet, soustředit se, rozhodovat se, myšlenkami na smrt, na sebevraždu. Tyto příznaky lidi obtěžují v zaměstnání, ve škole, ve vztazích k druhým lidem i k sobě samému.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tyto příznaky jsou obvykle doprovázeny ztrátou nebo přibýváním na váze, nespavostí nebo naopak zvýšenou spavostí, pocitem napětí, neklidu, ztlumením, pozorováním druhými lidmi, únavou, pocitem bezcennosti, nepřiměřeným pocitem viny, sníženou schopností přemýšlet, soustředit se, rozhodovat se, myšlenkami na smrt, na sebevraždu. Tyto příznaky lidi obtěžují v zaměstnání, ve škole, ve vztazích k druhým lidem i k sobě samému.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;====== Zdroje: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;====&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Implicitní systém při schizofrenii a depresi &lt;/ins&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Piéron, H. (1951). Vocabulaire de la Psychologie. Paris&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Zdroje: ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jackson, J. H. (1932). Selected writings of J. H. J. London: Taylor.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jackson, J. H. (1932). Selected writings of J. H. J. London: Taylor.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Koukolík, F. (2013). Já. O mozku, vědomí a sebeuvědomování.Praha: Karolinum.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Kulišťák, P. (2003). Neuropsychologie. Praha: Portál.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Monnier, M. (1961). Die Regulierung der Bewusstseinsstörungen. Bewusstseinsstörungen. H. Staub und H. Thölen.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Monnier, M. (1961). Die Regulierung der Bewusstseinsstörungen. Bewusstseinsstörungen. H. Staub und H. Thölen.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kulišťák&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;P&lt;/del&gt;. (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2003&lt;/del&gt;). &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Neuropsychologie. Praha: Portál&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Piéron&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;H&lt;/ins&gt;. (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1951&lt;/ins&gt;). &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vocabulaire de la Psychologie&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Paris&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Soldatova</name></author>
		
	</entry>
</feed>