<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Politick%C3%A1_antropologie</id>
	<title>Politická antropologie - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Politick%C3%A1_antropologie"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A1_antropologie&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-14T13:16:38Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A1_antropologie&amp;diff=55308&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Froncova: /* Náčelnictví */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A1_antropologie&amp;diff=55308&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-08-16T14:58:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Náčelnictví&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 16. 8. 2018, 14:58&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l102&quot; &gt;Řádek 102:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 102:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Třetí typ politické organizace, která se od předcházejících liší stupněm své komplexnosti a jasnějším vymezením statusu vůdce, je označován jako [[struktura „velkého muže“]]. [[Status]] tohoto „velkého muže“ přitom není dědičný, ale je získaný. „Velký muž“ svého postavení dosáhl obzvláště dobře vykonávanými typicky mužskými aktivitami a [[organizační schopnosti|organizačními schopnostmi]]. Oceňovány jsou zejména schopnosti lovit, bojovat, chovat prasata a pěstovat dobytek, což mu umožňuje shromažďovat a produkovat [[majetek]]. Úspěch „velkého muže“ také souvisí s jeho [[Schopnosti|schopnostmi]] přesvědčit své přívržence, které jsou obvykle příslušníky jeho rodu, aby pro něj tvrdě pracovali a přispívali do jím shromažďovaného majetku. Politická moc „velkého muže“ je pak založena na obřadném předávání zboží, které nahromadili jeho přívrženci nebo jež získal výměnou od jiného „velkého muže“, a jeho práva dále distribuovat.&amp;lt;ref&amp;gt;Godelier, M., &amp;amp; Strathern, M. (1991). &amp;lt;i&amp;gt;Big Men and Great Men: Personifications of Power in Melanesia&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: Cambridge University Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Třetí typ politické organizace, která se od předcházejících liší stupněm své komplexnosti a jasnějším vymezením statusu vůdce, je označován jako [[struktura „velkého muže“]]. [[Status]] tohoto „velkého muže“ přitom není dědičný, ale je získaný. „Velký muž“ svého postavení dosáhl obzvláště dobře vykonávanými typicky mužskými aktivitami a [[organizační schopnosti|organizačními schopnostmi]]. Oceňovány jsou zejména schopnosti lovit, bojovat, chovat prasata a pěstovat dobytek, což mu umožňuje shromažďovat a produkovat [[majetek]]. Úspěch „velkého muže“ také souvisí s jeho [[Schopnosti|schopnostmi]] přesvědčit své přívržence, které jsou obvykle příslušníky jeho rodu, aby pro něj tvrdě pracovali a přispívali do jím shromažďovaného majetku. Politická moc „velkého muže“ je pak založena na obřadném předávání zboží, které nahromadili jeho přívrženci nebo jež získal výměnou od jiného „velkého muže“, a jeho práva dále distribuovat.&amp;lt;ref&amp;gt;Godelier, M., &amp;amp; Strathern, M. (1991). &amp;lt;i&amp;gt;Big Men and Great Men: Personifications of Power in Melanesia&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: Cambridge University Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Náčelnictví ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;Náčelnictví&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/ins&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Čtvrtým typem politické organizace je [[náčelnictví]]. To vzniklo transformací [[vůdcovství]] do podoby institucionalizovaného statusu, jehož nositel disponuje nezpochybnitelnou politickou autoritou. Na rozdíl od statusů [[vůdcovství]] nebo velkého muže, kteří mají pouze politický vliv, náčelníci disponují mocí i [[autorita|autoritou]] zaštítěnou úřadem, což jim umožňuje nejen vydávat rozhodnutí a příkazy, ale také zajistit jejich plnění. [[Náčelnictví]] představuje formální a centralizovaný [[politický systém]], ve kterém je [[status]] náčelníka obvykle dědičně předáván v [[rodová linie|rodové linii]]. Náčelníci zásadním způsobem řídí nebo ovlivňují ekonomický, politický i náboženský život lidí žijících na jimi spravovaném území nebo sociální skupiny, v jejímž čele stojí na vrcholku společenské hierarchie. Náčelnický systém je typický zejména pro zemědělské společnosti, v nichž existují řemesla nebo specializovaná výrobní činnost.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Čtvrtým typem politické organizace je [[náčelnictví]]. To vzniklo transformací [[vůdcovství]] do podoby institucionalizovaného statusu, jehož nositel disponuje nezpochybnitelnou politickou autoritou. Na rozdíl od statusů [[vůdcovství]] nebo velkého muže, kteří mají pouze politický vliv, náčelníci disponují mocí i [[autorita|autoritou]] zaštítěnou úřadem, což jim umožňuje nejen vydávat rozhodnutí a příkazy, ale také zajistit jejich plnění. [[Náčelnictví]] představuje formální a centralizovaný [[politický systém]], ve kterém je [[status]] náčelníka obvykle dědičně předáván v [[rodová linie|rodové linii]]. Náčelníci zásadním způsobem řídí nebo ovlivňují ekonomický, politický i náboženský život lidí žijících na jimi spravovaném území nebo sociální skupiny, v jejímž čele stojí na vrcholku společenské hierarchie. Náčelnický systém je typický zejména pro zemědělské společnosti, v nichž existují řemesla nebo specializovaná výrobní činnost.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Froncova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A1_antropologie&amp;diff=55307&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lucie.Froncova: Založena nová stránka s textem „Politická antropologie je jednou z nejvýznamnějších oblastí výzkumů sociální a kulturní antropologie. Zabývá s…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Politick%C3%A1_antropologie&amp;diff=55307&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-08-16T14:57:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „Politická antropologie je jednou z nejvýznamnějších oblastí výzkumů &lt;a href=&quot;/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_antropologie&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Sociální antropologie (stránka neexistuje)&quot;&gt;sociální&lt;/a&gt; a &lt;a href=&quot;/w/index.php?title=Kulturn%C3%AD_antropologie&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Kulturní antropologie (stránka neexistuje)&quot;&gt;kulturní antropologie&lt;/a&gt;. Zabývá s…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;Politická antropologie je jednou z nejvýznamnějších oblastí výzkumů [[sociální antropologie|sociální]] a [[kulturní antropologie]]. Zabývá se mezikulturní [[komparativní analýza|komparativní analýzou]] vzniku, vývoje a fungování [[politický systém|politických systémů]] a [[instituce|institucí]] v kontextu různých sociokulturních systémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Centrum zájmu politické antropologie ==&lt;br /&gt;
Původně se politická antropologie orientovala na klasifikaci a analýzu [[politický systém|politických systémů]] a [[instituce|institucí]] v [[preliterární společnosti|preliterárních společnostech]], v současné době ale zahrnuje rozsáhlou mezioborovou oblast [[srovnávací výzkum|srovnávacích výzkumů]] uplatňování moci a fungování politických systémů v předzemědělských, rolnických a industriálních společnostech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dnes v jejím centru zájmu stojí zejména studium [[vláda|vlády]], mocenských struktur, [[politická autorita|politické autority]], [[vůdcovství]], uplatňování [[moc|moci]], [[sociální kontrola|sociální kontroly]], politické správy, [[legislativa|legislativy]] a [[právo|práva]] v konkrétním kulturním kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V mezikulturní perspektivě jsou srovnávány zejména různé funkce politických institucí a politických činností, formy byrokratické organizace a typy [[sociální kontrola|sociální kontroly]], rozsah a specializace vládních i nevládních politických struktur aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významný problémový okruh dále představují výzkumy vzniku, vývoje a fungování státu v různých etapách evoluce lidské společnosti a studium vztahu mezi [[moc|mocí]], [[násilí|násilím]] a [[legitimní vláda|legitimní vlády]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při studiu politické [[moc|moci]] a [[autorita|autority]] je nezbytné věnovat pozornost jak analýze přijetí konkrétních politických rozhodnutí, tak rozhodnutím, jež přijata nebyla, přestože jim byla věnována pozornost. Jedná se totiž o dvě strany téže mince.&lt;br /&gt;
Zcela specifickou dimenzi pak představuje fenomén politické bezmoci. V situaci bezmoci se nacházejí lidé, kteří nedisponují organizačními strukturami, komunikačními kanály a sociopolitickými zdroji, jež by jim umožnily přístup k rozhodování a moci.&amp;lt;ref&amp;gt;Eriksen, T. H. (2008). &amp;lt;i&amp;gt;Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývojové proměny politické antropologie ==&lt;br /&gt;
Kořeny politické antropologie lze nalézt již v evolucionistické antropologii druhé poloviny 19. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Henry James Sumner Maine]] ===&lt;br /&gt;
Ve Velké Británii anticipoval vznik zrození politické antropologie [[Henry James Sumner Maine]], který věnoval pozornost vývoji politických a právních [[instituce|institucí]]. Podle [[Henry James Sumner Maine|Maina]] byla evoluční transformace primitivních pospolitostí v komplexní společnosti spjata se změnou sociální organizace, která již nebyla primárně založena na příbuzenských svazcích, ale na příslušnosti k určitému geografickému teritoriu. Tento proces znamenal posun od příbuzenských vztahů k [[občanství]], od [[despocie]] ke [[svoboda|svobodě]] a od osobních vztahů k formálním, neosobním smluvním vztahům typických pro moderní společnost – [[kontrakt|kontraktům]].&amp;lt;ref&amp;gt;Maine, H. J. S. (1908). &amp;lt;i&amp;gt;Ancient Law&amp;lt;/i&amp;gt;. London: John Murray Albemarle.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Lewis Henry Morgan]] ===&lt;br /&gt;
Ve Spojených státech patřil ve druhé polovině 19. století k průkopníkům politické antropologie [[Lewis Henry Morgan]], který věnoval pozornost vývoji a fungování politických institucí a sociálních organizací. Zastával názor, že politické nebo společenské uspořádání je založené buď na principu [[příbuzenství]] (→ rodová společnost), nebo na principu teritoriality (→ stát).&amp;lt;ref&amp;gt;Morgan, L. H. (1954). &amp;lt;i&amp;gt;Pravěká společnost neboli Výzkumy o průběhu lidského pokroku od divošství přes barbarství k civilisaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Robert Harry Lowie]] ===&lt;br /&gt;
K systematickému budování základů moderní americké politické antropologie ve dvacátých letech 20. století přispěl americký antropolog [[Robert Harry Lowie]], který definoval [[politika|politiku]] jako systém legislativních, výkonných a právních funkcí [[společnost|společnosti]]. Upozornil také na rozdíly v sociální struktuře primitivních pospolitostí, které jsou organizací založenou na systému příbuzenství, a v sociální struktuře vývojově vyšších společností, které jsou organizací založenou na politickém základě.&amp;lt;ref&amp;gt;Lowie, R. H. (1962). &amp;lt;i&amp;gt;The origin of the state&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Bronisław Malinowski]] ===&lt;br /&gt;
V britské sociální antropologii přispěl ke konstituování politické antropologie [[Bronisław Malinowski]], který se se svými žáky věnoval transformaci tradičních afrických politických institucí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Edward E. Evans-Pritchard]] ===&lt;br /&gt;
Za éru „zlatého věku“ britské politické antropologie jsou pak považována léta 1940-1960, jejíž klíčovou osobností byl britský antropolog [[Edward E. Evans-Pritchard]], který prováděl vlastní [[terénní výzkum|terénní výzkumy]] domorodých společností. U nich objevil základní integrační princip, který spojuje jednotlivce s ostatními členy [[společnost|společnosti]], kterým jsou povinnosti a závazky vůči vlastnímu [[patrilineární rod|patrilineárnímu rodu]], iniciační a příbuzenské svazky a vztahy k obchodním partnerům.&amp;lt;ref&amp;gt;Evans-Pritchard, E. E. (1954). &amp;lt;i&amp;gt;The meaning of sacrifice among the nuer: the Henry Myers Lecture, 1954&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Royal Anthropological Institute of Great Britain and Ireland.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Významný je také jeho příspěvek k [[typologický přístup|typologickému přístupu]], který rozpracoval se svým bratrem [[Meyer Fortes|Meyerem Fortesem]], jenž umožnil identifikovat a klasifikovat různé organizační formy politického života.&amp;lt;ref&amp;gt;Fortes, M., &amp;amp; Evans-Pritchard, E. E. (1975). &amp;lt;i&amp;gt;African political systems&amp;lt;/i&amp;gt;. London: Oxford University Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Elman Rogers Service]] ===&lt;br /&gt;
Nástup neoevolucionistické antropologie a kulturní etologie v šedesátých letech 20. století obrátil pozornost antropologů ke komparaci politických systémů a institucí v historické perspektivě. Problematikou evolučních proměn politického uspořádání lidských společností se zabýval např. americký antropolog [[Elman Rogers Service]]. Ten vymezil 4 základní typy sociální a politické organizace společnosti: [[tlupa|tlupu]], [[kmen]], [[náčelnictví]] a [[stát]]. V upravené podobě tyto typy stále slouží jako nástroj výzkumu evolučních transformací kulturních systémů.&lt;br /&gt;
==== [[Tlupa]] ====&lt;br /&gt;
[[Tlupa|Tlupy]] jsou malé, převážně sběračské [[společnost|společnosti]] čítající 50 a méně členů. [[Dělba práce]] uvnitř tlupy je organizována podle věku a pohlaví. Přístup k majetku, [[moc|moci]] a [[prestiž|prestiži]] je umožněn všem členům společnosti.&lt;br /&gt;
==== [[Kmen]] ====&lt;br /&gt;
[[Kmen|Kmeny]] jsou obvykle větší než [[tlupa|tlupy]]. Tento typ společenského uspořádání je typický pro pastevecké a zemědělské kultury organizované na principu [[příbuzenství]]. [[Kmen|Kmenu]] chybí centralizovaná [[vláda]] a socioekonomická stratifikace&lt;br /&gt;
==== [[Náčelnictví]] ====&lt;br /&gt;
[[Náčelnictví]] představuje mezistupeň mezi [[kmen|kmenem]] a [[stát|státem]]. Jedná se o typ stratifikované společnosti, která je obvykle větší než [[kmen]]. V tomto typu společenského uspořádání má [[náčelník]] a jeho blízcí privilegovaný přístup k majetku, [[moc|moci]] a [[prestiž|prestiži]].&lt;br /&gt;
==== [[Stát]] ====&lt;br /&gt;
[[Stát]] jako socioekonomická organizace založená na [[centrální vláda|centrální vládě]] vzniká společně se stratifikací společností. V rámci státu fungují speciální vládní [[instituce]] zajišťující výkon administrativních prací, vybírání poplatků a daní. V tomto typu společenského uspořádání je monopolizováno užívání moci armádou, rozvíjí se kvalitní řemeslná produkce a objevuje se písmo.]].&amp;lt;ref&amp;gt;Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Symboly]] ===&lt;br /&gt;
V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století byly výzkumy některými antropology rozšířeny o studium symbolického rozměru politické moci. Opustili tak od studia politiky jako procesu, ve kterém lidé sledují své materiální zájmy, maximalizují zisk a získávají mocenské výhody, a zaměřili se na výzkum symbolických akcí jako zdroje legitimizace moci a politické autority. [[Symboly]] se přitom mohou stát domy, předměty, jídlo či zvířata stejně jako národní vlajky a hymny. Pozorovat je přitom možné symboly ztotožňující se s autoritou (preferuje-li autorita dlouhé vlasy, nosí se dlouhé vlasy), či naopak stojící v její opozici (preferuje-li autorita dlouhé vlasy, nosí se krátké vlasy). Symboly se mnohdy mohou zdát triviální, ale vyjadřují kulturní hodnoty a vlastní identitu jimi užívajících jedinců, kteří jsou pro ně mnohdy i ochotni zemřít, než aby se jich vzdali.&amp;lt;ref&amp;gt;Rosman, A., &amp;amp; Rubel, P. G. (c1989). &amp;lt;i&amp;gt;The tapestry of culture: an introduction to cultural anthropology&amp;lt;/i&amp;gt; (3rd ed). New York: Random House.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Představitelé politické antropologie ==&lt;br /&gt;
Obecně je možné představitele politické antropologie rozdělit na [[maximalisté|maximalisty]] a [[minimalisté|minimalisty]].&lt;br /&gt;
=== [[Maximalisté]] ===&lt;br /&gt;
[[Maximalisté]] považují politiku za sociokulturní fenomén, který je odvěkou součástí lidské [[společnost|společnosti]]. Jejich pozici je možno vyjádřit tvrzením: „není společnosti bez [[stát|státu]]“.&lt;br /&gt;
=== [[Minimalisté]] ===&lt;br /&gt;
[[Minimalisté]] oproti tomu vycházejí z předpokladu, že tzv. primitivní společnosti politickou organizací v pravém slova smyslu nedisponují. V některých [[preliterární společnost|preliterárních společnostech]] dokonce dle některých představitelů politické antropologie organizovaná vláda a politické instituce zcela chybí.&amp;lt;ref&amp;gt;Balandier, G. (2000). &amp;lt;i&amp;gt;Politická antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Dauphin.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současná politická antropologie ==&lt;br /&gt;
Současná politická antropologie studuje široké spektrum problémů týkajících se uplatňování moci a sociální kontroly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi základní problémové okruhy, jimiž se dnes zabývá, patří:&lt;br /&gt;
* klasifikace politických systémů,&lt;br /&gt;
* vývoj politických systémů,&lt;br /&gt;
* struktura a funkce politických systémů v preindustriálních společnostech,&lt;br /&gt;
* manipulativní strategie jako nástroj sociální kontroly a&lt;br /&gt;
* modernizace tradičních kmenových společností a moderní politické instituce v průmyslově vyspělých zemích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přístupy ve výzkumu politických jevů a procesů ==&lt;br /&gt;
Při výzkumu politických jevů a procesů je možné zaujmout 4 základní výzkumné perspektivy:&lt;br /&gt;
=== [[Objektivistický makropřístup]] ===&lt;br /&gt;
[[Objektivistický mikropřístup]] zabývající se výzkumem vztahů mezi [[kultura|kulturou]], [[politika|politikou]] a [[sociální struktura|sociální strukturou]] společnosti. Předmětem analýzy jsou frekvence objektivovaných a kolektivně sdílených politických nástrojů na úrovni [[společnost|společnosti]].&lt;br /&gt;
=== [[Objektivistický mikropřístup]] ===&lt;br /&gt;
[[Objektivistický mikropřístup]] zaměřený na studium [[vztahy|vztahů]] mezi osobností a politickým jednáním. Předmětem analýzy jsou osobnostní [[rysy]], [[postoje]] a vzorce [[chování]] na úrovní jednotlivce.&lt;br /&gt;
=== [[Interpretativně sémiotický přístup]] ===&lt;br /&gt;
[[Interpretativně sémiotický přístup]] usilující o výzkum politických jevů jako systému [[znaky|znaků]] a [[symbol|symbolů]]. Předmětem analýzy jsou sociálně sdílené politické významy na úrovni [[sociální skupina|sociálních skupin]].&lt;br /&gt;
=== [[Konfigurační přístup]] ===&lt;br /&gt;
[[Konfigurační přístup]] akcentující holistickou výzkumnou perspektivu a zkoumající politické jevy a procesy jako součást širších sociokulturních systémů a sdílených způsobů života. Předmětem analýzy jsou politické [[postoje]], [[hodnoty]], [[instituce]] a [[sociální vztahy]] na úrovni kulturních konfigurací.&amp;lt;ref&amp;gt;Skovajsa, M. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Politická kultura: přístupy, kritiky, uplatnění ve zkoumání politiky&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlavní předměty výzkumu politické antropologie ==&lt;br /&gt;
Hlavními předměty výzkumu politické antropologie jsou [[moc]], [[autorita]], [[vláda]] a [[politika]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Moc]] a [[autorita]] ===&lt;br /&gt;
Fenoménem [[moc|moci]] se zabýval již německý sociolog [[Max Weber]], který ji definoval jako [[Schopnosti|schopnost]] vlastní vůlí ovlivnit [[Chování|chování]] druhých lidí. Moc je dle něj neustále zpochybňována a je nezbytné ji neustále bránit. [[Autorita]] oproti tomu nepotřebuje žádné ospravedlní a je považována za samozřejmost.&amp;lt;ref&amp;gt;Weber, M. (1980). &amp;lt;i&amp;gt;Wirtschaft und Gesellschaft&amp;lt;/i&amp;gt;. Tübingen: Mohr.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hlediska politické antropologie lze na [[moc]] pohlížet jako na typ [[vůdcovství]], který je založen na vlivu, tedy [[Schopnosti|schopnostech]] člověka přesvědčit ostatní, aby přijali jeho [[vedení]] a respektovali jeho pokyny. Oproti tomu [[autorita]] představuje typ [[vůdcovství]], který je postaven na institucionalizaci moci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Transformace moci v autoritu je spjatá se vznikem jednoznačně vymezeného mocenského statusu nebo úřadu, který umožňuje svým nositelům vydávat rozkazy, jež musí být uposlechnuty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Vláda]] a [[politika]] ===&lt;br /&gt;
[[Vláda]] je v antropologii obvykle vymezena jako třída rozhodnutí přijímaná jednotlivcem nebo skupinou lidí, kteří úředně zastupují určité společenství v oblasti společně sdílených cílů. Tato rozhodnutí se týkají širokého spektra socioregulativních aktivit zahrnujících plnění takových závazků, jako je organizace veřejných slavností, zajištění vojenské bezpečnosti, [[ekonomická stabilita|ekonomické stability]], [[sociální kontrola|sociální kontroly]] nebo fungování každodenních záležitostí v oblasti [[právo|práva]] a [[pořádek|pořádku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kategorie „[[vláda]]“ umožňuje studovat politický systém prizmatem plnění společně sdílených a mocensky prosazovaných cílů, zatímco kategorie „[[politika]]“ obrací výzkumnou perspektivu k analýze toho, jak spolu lidé o moc v konkrétním kulturním kontextu soupeří. V ohnisku antropologických výzkumů politiky se tak ocitají vzestupy a pády jednotlivců a skupin bojujících o politickou moc, mechanismy, zdroje, taktiky a strategie, které v tomto soupeření používají, jejich protichůdné názory a s nimi spjaté [[Konflikty|konflikty]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy politických organizací ==&lt;br /&gt;
V průběhu evoluce lidských kultur vznikly různé typy politické organizace společností, tedy způsobů, jimiž společnosti udržují [[sociální řád]] a [[kontrola|kontrolu]] a řeší společenské [[problémy]]. Rozeznat je přitom možné pět typů těchto organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Situační vůdcovství]] ===&lt;br /&gt;
Prvním typem politické organizace je [[situační vůdcovství]], které vzniká dočasně. Jedná se o necentralizovanou formu společenské organizace typickou pro jednoduché sběračsko-lovecké společnosti. [[Vůdcovství]] zde funguje pouze na základě [[vliv|vlivu]], který určitý jednotlivec uplatňuje díky svým [[znalosti|znalostem]] a [[dovednosti|dovednostem]] po omezenou dobu v různých oblastech lidských [[činnost|činností]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Svazkové organizace]] ===&lt;br /&gt;
Druhým typem politické organizace založené na [[vůdcovství]] jsou [[svazkové organizace]]. Ve srovnání se [[situační vůdcovství|situačním vůdcovstvím]] jsou svazkové organizace mnohem soudržnější. Svazky se vytváří každoročně za účelem vykonání společných [[rituál|rituálních]] a ekonomických aktivit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Struktura „velkého muže“]] ===&lt;br /&gt;
Třetí typ politické organizace, která se od předcházejících liší stupněm své komplexnosti a jasnějším vymezením statusu vůdce, je označován jako [[struktura „velkého muže“]]. [[Status]] tohoto „velkého muže“ přitom není dědičný, ale je získaný. „Velký muž“ svého postavení dosáhl obzvláště dobře vykonávanými typicky mužskými aktivitami a [[organizační schopnosti|organizačními schopnostmi]]. Oceňovány jsou zejména schopnosti lovit, bojovat, chovat prasata a pěstovat dobytek, což mu umožňuje shromažďovat a produkovat [[majetek]]. Úspěch „velkého muže“ také souvisí s jeho [[Schopnosti|schopnostmi]] přesvědčit své přívržence, které jsou obvykle příslušníky jeho rodu, aby pro něj tvrdě pracovali a přispívali do jím shromažďovaného majetku. Politická moc „velkého muže“ je pak založena na obřadném předávání zboží, které nahromadili jeho přívrženci nebo jež získal výměnou od jiného „velkého muže“, a jeho práva dále distribuovat.&amp;lt;ref&amp;gt;Godelier, M., &amp;amp; Strathern, M. (1991). &amp;lt;i&amp;gt;Big Men and Great Men: Personifications of Power in Melanesia&amp;lt;/i&amp;gt;. Cambridge: Cambridge University Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Náčelnictví ===&lt;br /&gt;
Čtvrtým typem politické organizace je [[náčelnictví]]. To vzniklo transformací [[vůdcovství]] do podoby institucionalizovaného statusu, jehož nositel disponuje nezpochybnitelnou politickou autoritou. Na rozdíl od statusů [[vůdcovství]] nebo velkého muže, kteří mají pouze politický vliv, náčelníci disponují mocí i [[autorita|autoritou]] zaštítěnou úřadem, což jim umožňuje nejen vydávat rozhodnutí a příkazy, ale také zajistit jejich plnění. [[Náčelnictví]] představuje formální a centralizovaný [[politický systém]], ve kterém je [[status]] náčelníka obvykle dědičně předáván v [[rodová linie|rodové linii]]. Náčelníci zásadním způsobem řídí nebo ovlivňují ekonomický, politický i náboženský život lidí žijících na jimi spravovaném území nebo sociální skupiny, v jejímž čele stojí na vrcholku společenské hierarchie. Náčelnický systém je typický zejména pro zemědělské společnosti, v nichž existují řemesla nebo specializovaná výrobní činnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Stát]] ===&lt;br /&gt;
Pátý typ politické organizace reprezentuje [[stát]], který představuje politicky organizované a sociálně stratifikované společenství lidí žijící na určitém teritoriu a sdílejících centralizovaný politický systém, jednotnou [[vláda|vládu]], [[správa|správu]] a [[zákon]]. V každém státním útvaru společně koexistují minimálně tři základní složky obyvatel: vládnoucí elita, [[byrokracie]] a ostatní populace. Z historické perspektivy lze na stát pohlížet jako na poslední, typologicky nejkomplexnější stadium evolučního kontinua.&amp;lt;ref&amp;gt;Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Balandier, G. (2000). &amp;lt;i&amp;gt;Politická antropologie&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Dauphin.&lt;br /&gt;
* Eriksen, T. H. (2008). &amp;lt;i&amp;gt;Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Fried, M. H. (c1967). &amp;lt;i&amp;gt;The evolution of political society: an essay in political anthropology&amp;lt;/i&amp;gt;. New York: Random House.&lt;br /&gt;
* Morgan, L. H. (1954). &amp;lt;i&amp;gt;Pravěká společnost neboli Výzkumy o průběhu lidského pokroku od divošství přes barbarství k civilisaci&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha.&lt;br /&gt;
* Rosman, A., &amp;amp; Rubel, P. G. (c1989). &amp;lt;i&amp;gt;The tapestry of culture: an introduction to cultural anthropology&amp;lt;/i&amp;gt; (3rd ed). New York: Random House.&lt;br /&gt;
* Skovajsa, M. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Politická kultura: přístupy, kritiky, uplatnění ve zkoumání politiky&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Karolinum.&lt;br /&gt;
* Soukup, V. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Antropologie: Teorie člověka a kultury&amp;lt;/i&amp;gt; (1st ed.). Praha: Portál.&lt;br /&gt;
* Weber, M. (1980). &amp;lt;i&amp;gt;Wirtschaft und Gesellschaft&amp;lt;/i&amp;gt;. Tübingen: Mohr.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
antropologie, sociální a kulturní antropologie, výzkum, politická antropologie, politika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Froncova</name></author>
		
	</entry>
</feed>