<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Poml%C4%8Dkov%C3%A1_v%C3%A1lka</id>
	<title>Pomlčková válka - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Poml%C4%8Dkov%C3%A1_v%C3%A1lka"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poml%C4%8Dkov%C3%A1_v%C3%A1lka&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-11T15:41:22Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poml%C4%8Dkov%C3%A1_v%C3%A1lka&amp;diff=15432&amp;oldid=prev</id>
		<title>Ondrej.Novak v 24. 1. 2015, 00:31</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poml%C4%8Dkov%C3%A1_v%C3%A1lka&amp;diff=15432&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-24T00:31:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 24. 1. 2015, 00:31&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pomlčková válka je označení politické &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kauzi&lt;/del&gt;, která se odehrála v období vymezeném 23. lednem 1990 na jedné a 20. dubnem 1990 na druhé straně, a v níž šlo o snahu o zavedení nového názvu federálního státu [[federální stát]], který by vyhovoval jak Čechům, tak Slovákům. Pomlčková válka vypuká &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Havlovým &lt;/del&gt;[[Václav Havel]] vystoupením na půdě &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Federálního shromáždění &lt;/del&gt;[[Federální shromáždění]] a vrcholí schválením ústavního zákona o novém názvu 20. dubna 1990.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Pomlčková válka&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;je označení politické &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kauzy&lt;/ins&gt;, která se odehrála v období vymezeném 23. lednem 1990 na jedné a 20. dubnem 1990 na druhé straně, a v níž šlo o snahu o zavedení nového názvu federálního státu [[federální stát]], který by vyhovoval jak Čechům, tak Slovákům. Pomlčková válka vypuká [[Václav Havel&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;|Havlovým&lt;/ins&gt;]] vystoupením na půdě [[Federální &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;shromáždění|Federálního &lt;/ins&gt;shromáždění]] a vrcholí schválením ústavního zákona o novém názvu 20. dubna 1990.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V úterý 23. ledna roku 1990 předstoupil Václav Havel před Federální shromáždění s návrhem změny názvu státu. Hlavním cílem Havlovy snahy bylo zbavit název republiky [[republika]] slova „socialistický“, které ho především dráždilo. Ve stejném duchu mu šlo i o změnu názvu armády, ve kterém mu zase přebýval výraz „lidová“. [Rychlík 2012: 128].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V úterý 23. ledna roku 1990 předstoupil Václav Havel před Federální shromáždění s návrhem změny názvu státu. Hlavním cílem Havlovy snahy bylo zbavit název republiky [[republika]] slova „socialistický“, které ho především dráždilo. Ve stejném duchu mu šlo i o změnu názvu armády, ve kterém mu zase přebýval výraz „lidová“. [Rychlík 2012: 128].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Ondrej.Novak</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poml%C4%8Dkov%C3%A1_v%C3%A1lka&amp;diff=15431&amp;oldid=prev</id>
		<title>Ondrej.Novak v 24. 1. 2015, 00:03</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poml%C4%8Dkov%C3%A1_v%C3%A1lka&amp;diff=15431&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-24T00:03:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 24. 1. 2015, 00:03&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;==Pomlčková válka==&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pomlčková válka je označení politické kauzi, která se odehrála v období vymezeném 23. lednem 1990 na jedné a 20. dubnem 1990 na druhé straně, a v níž šlo o snahu o zavedení nového názvu federálního státu [[federální stát]], který by vyhovoval jak Čechům, tak Slovákům. Pomlčková válka vypuká Havlovým [[Václav Havel]] vystoupením na půdě Federálního shromáždění [[Federální shromáždění]] a vrcholí schválením ústavního zákona o novém názvu 20. dubna 1990.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pomlčková válka je označení politické kauzi, která se odehrála v období vymezeném 23. lednem 1990 na jedné a 20. dubnem 1990 na druhé straně, a v níž šlo o snahu o zavedení nového názvu federálního státu [[federální stát]], který by vyhovoval jak Čechům, tak Slovákům. Pomlčková válka vypuká Havlovým [[Václav Havel]] vystoupením na půdě Federálního shromáždění [[Federální shromáždění]] a vrcholí schválením ústavního zákona o novém názvu 20. dubna 1990.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V úterý 23. ledna roku 1990 předstoupil Václav Havel před Federální shromáždění s návrhem změny názvu státu. Hlavním cílem Havlovy snahy bylo zbavit název republiky [[republika]] slova „socialistický“, které ho především dráždilo. Ve stejném duchu mu šlo i o změnu názvu armády, ve kterém mu zase přebýval výraz „lidová“. [Rychlík 2012: 128].&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V úterý 23. ledna roku 1990 předstoupil Václav Havel před Federální shromáždění s návrhem změny názvu státu. Hlavním cílem Havlovy snahy bylo zbavit název republiky [[republika]] slova „socialistický“, které ho především dráždilo. Ve stejném duchu mu šlo i o změnu názvu armády, ve kterém mu zase přebýval výraz „lidová“. [Rychlík 2012: 128].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Václav Havel přednesl svůj pohled na nutnost změny názvu státu na půdě Federálního shromáždění.Jeho vystoupení se však minulo účinkem a to hned z několika důvodů. Tím prvním byla doba, kdy před Federální shromáždění předstoupil. V tehdejším složení zasedalo v lavicích jen minimum nových tváří, přitom nedlouho poté bylo kooptováno mnoho nových poslanců. Navíc Federální shromáždění samo se v té době ocitlo ve velmi hektickém období, kdy překotně schvalovalo nepřeberné množství demokratizačních změn. Kromě toho Václav Havel pominul několik důležitých procedurálních věcí – nerespektoval pravidla o předkládání návrhů a název, který navrhoval, vskutku nerespektoval federální uspořádání země. [Šútovec 1999: 173 – 176].&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Poměrně důležité bylo v celé otázce stanovisko slovenských historiků. Ti byli sdruženi do Slovenské historické společnosti, působící v rámci Slovenské akademie věd. Slovenská historická společnost uspořádalo 30. ledna mimořádnou valnou hromadu, na které se o stanovisku k názvu diskutovalo a společnost se shodla na následujícím vyjádření: „Podporujeme zmenu názvu nášho štátu na Česko – Slovensko. Táto změna má historické opodstatnenie v základných historických dokumentoch z čias vzniku nášho štátu.“ [Rychlík 2012: 129] S tímto stanoviskem historikové seznámili i tehdejšího předsedu Slovenské národní rady Rudolfa Schustera. Slovenská vláda se inspirována závěry historiků usnesením z 18. 2. postavila za název Federácia Česko – Slovensko. Na půdě Slovenské národní rady zaznělo z úst poslance Petera Brňáka, který právě názvu státu přisuzoval úlohu jednoznačně určovat, že se jedná o rovnoprávný svazek dvou partnerů a nikoli stát jednoho. „Formálnou garanciou takto ponímanej rovnosti a suverenity sa preto javí byť najvhodnějšie označenie československého štátu Federácia Česko – Slovensko, čím by sa najmä vo vzťahu k svetu a cudzincom zamedzilo útrpnému postaveniu Slovenska a Slovákov v ich ponímání jako Česka a Čechov.“ [Rychlík 2012: 131] Ve všech názvech se ale objevoval samostatně stojící výraz Česko, který má urážlivé konotace a nepříjemně připomíná vývoj a zánik státu po Mnichovské dohodě [[Mnichovská dohoda]], pro Čechy tradičně velmi citlivé téma. [Rychlík 2012: 131 – 132]. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Václav Havel přednesl svůj pohled na nutnost změny názvu státu na půdě Federálního shromáždění.Jeho vystoupení se však minulo účinkem a to hned z několika důvodů. Tím prvním byla doba, kdy před Federální shromáždění předstoupil. V tehdejším složení zasedalo v lavicích jen minimum nových tváří, přitom nedlouho poté bylo kooptováno mnoho nových poslanců. Navíc Federální shromáždění samo se v té době ocitlo ve velmi hektickém období, kdy překotně schvalovalo nepřeberné množství demokratizačních změn. Kromě toho Václav Havel pominul několik důležitých procedurálních věcí – nerespektoval pravidla o předkládání návrhů a název, který navrhoval, vskutku nerespektoval federální uspořádání země. [Šútovec 1999: 173 – 176].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jediné zastánce tak našla „pomlčková“ varianta ve Zdeňku Jičínském a v řediteli Ústavu pro jazyk český při Akademii věd docentu Františku Danešovi. Česká společnost i politická reprezentace byla však zásadně proti. To dokládají i výsledky hlasování na půdě České národní rady [[Česká národní rada]] z 6. března. Zatímco „pomlčková“ varianta Republika Česko-slovenská našla jediného zastánce a hned 182 odpůrců, při dvou nehlasujících, „bezpomlčková“ varianta Československá federativní republika získala hlas 121 zákonodárců, 30 bylo proti a 31 se zdrželo hlasování. [Rychlík 2012: 132] Mimoto se k slovenskému návrhu vysloveném SNR vyjádřil negativně i Václav Havel. A krátce na to navrhl vlastní, poměrně překvapivý název Republika česko-slovenská. Přestože tento návrh obsahuje pomlčku, u slovenské veřejnosti nezabodoval. Prvním problémem byla konotace s prvorepublikovým názvem Republika československá, který byť psaný jinak, zní mluveným jazykem zcela identicky jako návrh Havlův. Kromě toho se části slovenské veřejnosti nelíbilo malé „s“ v adjektivu slovenský, což nezměnilo ani to, že i adjektivum český stálo v názvu s malým „č“. [Rychlík 2012: 133 – 134]&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V průběhu těchto půtek se vztahy mezi oběma částmi federace značně komplikovaly. Východisko nenabídl ani 26. březen, kdy se předsednictva obou národních rad setkala v Bratislavě, aby nalezla společnou řeč.V napjaté atmosféře se 27. března uskutečnila 26. společná schůze Federálního národního shromáždění. Přičemž otázka názvu státu se na program dostala o dva dny později, tedy 29. března. [Rychlík 2012: 134]&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Poměrně důležité bylo v celé otázce stanovisko slovenských historiků. Ti byli sdruženi do Slovenské historické společnosti, působící v rámci Slovenské akademie věd. Slovenská historická společnost uspořádalo 30. ledna mimořádnou valnou hromadu, na které se o stanovisku k názvu diskutovalo a společnost se shodla na následujícím vyjádření: „Podporujeme zmenu názvu nášho štátu na Česko – Slovensko. Táto změna má historické opodstatnenie v základných historických dokumentoch z čias vzniku nášho štátu.“ [Rychlík 2012: 129] S tímto stanoviskem historikové seznámili i tehdejšího předsedu Slovenské národní rady Rudolfa Schustera. Slovenská vláda se inspirována závěry historiků usnesením z 18. 2. postavila za název Federácia Česko – Slovensko. Na půdě Slovenské národní rady zaznělo z úst poslance Petera Brňáka, který právě názvu státu přisuzoval úlohu jednoznačně určovat, že se jedná o rovnoprávný svazek dvou partnerů a nikoli stát jednoho. „Formálnou garanciou takto ponímanej rovnosti a suverenity sa preto javí byť najvhodnějšie označenie československého štátu Federácia Česko – Slovensko, čím by sa najmä vo vzťahu k svetu a cudzincom zamedzilo útrpnému postaveniu Slovenska a Slovákov v ich ponímání jako Česka a Čechov.“ [Rychlík 2012: 131] Ve všech názvech se ale objevoval samostatně stojící výraz Česko, který má urážlivé konotace a nepříjemně připomíná vývoj a zánik státu po Mnichovské dohodě [[Mnichovská dohoda]], pro Čechy tradičně velmi citlivé téma. [Rychlík 2012: 131 – 132].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;29. března se nakonec dospělo k hlasování o dvou návrzích. Tím prvním byl výše zmíněný návrh Havlův, tedy Republika česko-slovenská, druhý návrh, o kterém se mělo hlasovat, měl být výsledkem poslanecké iniciativy, ale ve skutečnosti i za ním stál Václav Havel – Československá federativní republika. Jak je zmíněno již výše,ani tento návrh neměl podporu slovenské veřejnosti a to proto, že neobsahoval vytouženou pomlčku. [Rychlík 2012: 135]&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatímco Havlův „pomlčkový“ návrh podpořili slovenští poslanci Sněmovny národů, čeští poslanci jej zamítli. A to stejné platí naopak, poslanecký iniciativní návrh, tedy „bezpomlčkový“, prošel přes českou část poslanců, ale ve Sněmovně národů byl zablokován slovenskými poslanci. Vzhledem k pravidlu o zákazu majorizace [[zákaz majorizace]] tak byla cesta uzavřena oběma návrhům. Nezbývalo tedy než přejít k dohodovacímu řízení. To zasedalo plných pět hodin. Vzhledem k tomu, že název Československá federativní republika má tak jako tak dvě jazykové verze, navrhl Miloš Zeman [[Miloš Zeman]], že česká může odpovídat té výše uvedené, tedy být bez pomlčky, zatímco slovenská se bude překládat jako Česko – slovenská federatívna republika, s pomlčkou. [Rychlík 2012: 136] Miloš Zeman zároveň navrhl, aby o tomto hlasovala jen Sněmovna národů, což se také stalo a návrh byl ještě téhož dne přijat. Přestože je takový postup přinejmenším nestandardní. [Rychlík 2012: 137]&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jediné zastánce tak našla „pomlčková“ varianta ve Zdeňku Jičínském a v řediteli Ústavu pro jazyk český při Akademii věd docentu Františku Danešovi. Česká společnost i politická reprezentace byla však zásadně proti. To dokládají i výsledky hlasování na půdě České národní rady [[Česká národní rada]] z 6. března. Zatímco „pomlčková“ varianta Republika Česko-slovenská našla jediného zastánce a hned 182 odpůrců, při dvou nehlasujících, „bezpomlčková“ varianta Československá federativní republika získala hlas 121 zákonodárců, 30 bylo proti a 31 se zdrželo hlasování. [Rychlík 2012: 132] Mimoto se k slovenskému návrhu vysloveném SNR vyjádřil negativně i Václav Havel. A krátce na to navrhl vlastní, poměrně překvapivý název Republika česko-slovenská. Přestože tento návrh obsahuje pomlčku, u slovenské veřejnosti nezabodoval. Prvním problémem byla konotace s prvorepublikovým názvem Republika československá, který byť psaný jinak, zní mluveným jazykem zcela identicky jako návrh Havlův. Kromě toho se části slovenské veřejnosti nelíbilo malé „s“ v adjektivu slovenský, což nezměnilo ani to, že i adjektivum český stálo v názvu s malým „č“. [Rychlík 2012: 133 – 134]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U Slováků tento výsledek zcela ztroskotal -  schválený návrh totiž vůbec nenaplňoval slovenský požadavek, a sice zviditelnit a osamostatnit se v očích zahraničí. Slovenská vláda i Slovenská národní rada už následujícího dne vydaly společné prohlášení, ve kterém se vyslovily, že ani nový název nereflektuje federativní uspořádání státu jako dvou plnohodnotných partnerů.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V průběhu těchto půtek se vztahy mezi oběma částmi federace značně komplikovaly. Východisko nenabídl ani 26. březen, kdy se předsednictva obou národních rad setkala v Bratislavě, aby nalezla společnou řeč.V napjaté atmosféře se 27. března uskutečnila 26. společná schůze Federálního národního shromáždění. Přičemž otázka názvu státu se na program dostala o dva dny později, tedy 29. března. [Rychlík 2012: 134]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;29. března se nakonec dospělo k hlasování o dvou návrzích. Tím prvním byl výše zmíněný návrh Havlův, tedy Republika česko-slovenská, druhý návrh, o kterém se mělo hlasovat, měl být výsledkem poslanecké iniciativy, ale ve skutečnosti i za ním stál Václav Havel – Československá federativní republika. Jak je zmíněno již výše,ani tento návrh neměl podporu slovenské veřejnosti a to proto, že neobsahoval vytouženou pomlčku. [Rychlík 2012: 135]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatímco Havlův „pomlčkový“ návrh podpořili slovenští poslanci Sněmovny národů, čeští poslanci jej zamítli. A to stejné platí naopak, poslanecký iniciativní návrh, tedy „bezpomlčkový“, prošel přes českou část poslanců, ale ve Sněmovně národů byl zablokován slovenskými poslanci. Vzhledem k pravidlu o zákazu majorizace [[zákaz majorizace]] tak byla cesta uzavřena oběma návrhům. Nezbývalo tedy než přejít k dohodovacímu řízení. To zasedalo plných pět hodin. Vzhledem k tomu, že název Československá federativní republika má tak jako tak dvě jazykové verze, navrhl Miloš Zeman [[Miloš Zeman]], že česká může odpovídat té výše uvedené, tedy být bez pomlčky, zatímco slovenská se bude překládat jako Česko – slovenská federatívna republika, s pomlčkou. [Rychlík 2012: 136] Miloš Zeman zároveň navrhl, aby o tomto hlasovala jen Sněmovna národů, což se také stalo a návrh byl ještě téhož dne přijat. Přestože je takový postup přinejmenším nestandardní. [Rychlík 2012: 137]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U Slováků tento výsledek zcela ztroskotal -  schválený návrh totiž vůbec nenaplňoval slovenský požadavek, a sice zviditelnit a osamostatnit se v očích zahraničí. Slovenská vláda i Slovenská národní rada už následujícího dne vydaly společné prohlášení, ve kterém se vyslovily, že ani nový název nereflektuje federativní uspořádání státu jako dvou plnohodnotných partnerů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na 6. dubna svolal Václav Havel poradu českých a slovenských politických špiček na zámek do Lán. Přítomní politici nakonec po vyčerpávajícím jednání zvolili název Česká a Slovenská Federativní Republika. 12. dubna byl návrh schválen 12 z 18 sněmovních výborů a 20. dubna byl schválen FS jako ústavní zákon.[Rychlík 2012: 139 – 140] Přestože tedy politická reprezentace nakonec našla shodu a dala zemi nové jméno, „[n]ový název se nevžil protože byl příliš dlouhý a komplikovaný. Slovenskou vůli po zviditelnění samozřejmě neuspokojil, jak se ostatně dalo očekávat. Svět vždy vnímá mnohonárodnostní stát jako stát většinového národa a tím byli Češi, nehledě na to, že česká část společného státu tvořila jeho historické jádro, které bylo ve světě známé. ČSFR proto byla tak jako dříve ČSSR a před ní ČSR v cizině chápána obecně jako stát český.“[Rychlík 2012: 140]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na 6. dubna svolal Václav Havel poradu českých a slovenských politických špiček na zámek do Lán. Přítomní politici nakonec po vyčerpávajícím jednání zvolili název Česká a Slovenská Federativní Republika. 12. dubna byl návrh schválen 12 z 18 sněmovních výborů a 20. dubna byl schválen FS jako ústavní zákon.[Rychlík 2012: 139 – 140] Přestože tedy politická reprezentace nakonec našla shodu a dala zemi nové jméno, „[n]ový název se nevžil protože byl příliš dlouhý a komplikovaný. Slovenskou vůli po zviditelnění samozřejmě neuspokojil, jak se ostatně dalo očekávat. Svět vždy vnímá mnohonárodnostní stát jako stát většinového národa a tím byli Češi, nehledě na to, že česká část společného státu tvořila jeho historické jádro, které bylo ve světě známé. ČSFR proto byla tak jako dříve ČSSR a před ní ČSR v cizině chápána obecně jako stát český.“[Rychlík 2012: 140]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Ondrej.Novak</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poml%C4%8Dkov%C3%A1_v%C3%A1lka&amp;diff=13832&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marie.Stojanovova v 8. 1. 2015, 15:33</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poml%C4%8Dkov%C3%A1_v%C3%A1lka&amp;diff=13832&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-08T15:33:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 1. 2015, 15:33&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l9&quot; &gt;Řádek 9:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 9:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatímco Havlův „pomlčkový“ návrh podpořili slovenští poslanci Sněmovny národů, čeští poslanci jej zamítli. A to stejné platí naopak, poslanecký iniciativní návrh, tedy „bezpomlčkový“, prošel přes českou část poslanců, ale ve Sněmovně národů byl zablokován slovenskými poslanci. Vzhledem k pravidlu o zákazu majorizace [[zákaz majorizace]] tak byla cesta uzavřena oběma návrhům. Nezbývalo tedy než přejít k dohodovacímu řízení. To zasedalo plných pět hodin. Vzhledem k tomu, že název Československá federativní republika má tak jako tak dvě jazykové verze, navrhl Miloš Zeman [[Miloš Zeman]], že česká může odpovídat té výše uvedené, tedy být bez pomlčky, zatímco slovenská se bude překládat jako Česko – slovenská federatívna republika, s pomlčkou. [Rychlík 2012: 136] Miloš Zeman zároveň navrhl, aby o tomto hlasovala jen Sněmovna národů, což se také stalo a návrh byl ještě téhož dne přijat. Přestože je takový postup přinejmenším nestandardní. [Rychlík 2012: 137]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatímco Havlův „pomlčkový“ návrh podpořili slovenští poslanci Sněmovny národů, čeští poslanci jej zamítli. A to stejné platí naopak, poslanecký iniciativní návrh, tedy „bezpomlčkový“, prošel přes českou část poslanců, ale ve Sněmovně národů byl zablokován slovenskými poslanci. Vzhledem k pravidlu o zákazu majorizace [[zákaz majorizace]] tak byla cesta uzavřena oběma návrhům. Nezbývalo tedy než přejít k dohodovacímu řízení. To zasedalo plných pět hodin. Vzhledem k tomu, že název Československá federativní republika má tak jako tak dvě jazykové verze, navrhl Miloš Zeman [[Miloš Zeman]], že česká může odpovídat té výše uvedené, tedy být bez pomlčky, zatímco slovenská se bude překládat jako Česko – slovenská federatívna republika, s pomlčkou. [Rychlík 2012: 136] Miloš Zeman zároveň navrhl, aby o tomto hlasovala jen Sněmovna národů, což se také stalo a návrh byl ještě téhož dne přijat. Přestože je takový postup přinejmenším nestandardní. [Rychlík 2012: 137]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U Slováků tento výsledek zcela ztroskotal -  schválený návrh totiž vůbec nenaplňoval slovenský požadavek, a sice zviditelnit a osamostatnit se v očích zahraničí. Slovenská vláda i Slovenská národní rada už následujícího dne vydaly společné prohlášení, ve kterém se vyslovily, že ani nový název nereflektuje federativní uspořádání státu jako dvou plnohodnotných partnerů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U Slováků tento výsledek zcela ztroskotal -  schválený návrh totiž vůbec nenaplňoval slovenský požadavek, a sice zviditelnit a osamostatnit se v očích zahraničí. Slovenská vláda i Slovenská národní rada už následujícího dne vydaly společné prohlášení, ve kterém se vyslovily, že ani nový název nereflektuje federativní uspořádání státu jako dvou plnohodnotných partnerů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na 6. dubna svolal Václav Havel poradu českých a slovenských politických špiček na zámek do Lán. Přítomní politici nakonec po vyčerpávajícím jednání zvolili název Česká a Slovenská Federativní Republika. 12. dubna byl návrh schválen 12 z 18 sněmovních výborů a 20. dubna byl schválen FS jako ústavní zákon.[Rychlík 2012: 139 – 140] Přestože tedy politická reprezentace nakonec našla shodu a dala zemi nové jméno, „[n]ový název se nevžil protože byl příliš dlouhý a komplikovaný. Slovenskou vůli po zviditelnění samozřejmě neuspokojil, jak se ostatně dalo očekávat. Svět vždy vnímá mnohonárodnostní stát jako stát většinového národa a tím byli Češi, nehledě na to, že česká část společného státu tvořila jeho historické jádro, které bylo ve světě známé. ČSFR proto byla tak jako dříve ČSSR a před ní ČSR v cizině chápána obecně jako stát český.“ &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;RYCHLÍK JAN. &amp;lt;i&amp;gt;Rozdělení Československa: 1989-1992&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Vyšehrad, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/del&gt;[Rychlík 2012: 140]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na 6. dubna svolal Václav Havel poradu českých a slovenských politických špiček na zámek do Lán. Přítomní politici nakonec po vyčerpávajícím jednání zvolili název Česká a Slovenská Federativní Republika. 12. dubna byl návrh schválen 12 z 18 sněmovních výborů a 20. dubna byl schválen FS jako ústavní zákon.[Rychlík 2012: 139 – 140] Přestože tedy politická reprezentace nakonec našla shodu a dala zemi nové jméno, „[n]ový název se nevžil protože byl příliš dlouhý a komplikovaný. Slovenskou vůli po zviditelnění samozřejmě neuspokojil, jak se ostatně dalo očekávat. Svět vždy vnímá mnohonárodnostní stát jako stát většinového národa a tím byli Češi, nehledě na to, že česká část společného státu tvořila jeho historické jádro, které bylo ve světě známé. ČSFR proto byla tak jako dříve ČSSR a před ní ČSR v cizině chápána obecně jako stát český.“[Rychlík 2012: 140]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Stojanovova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poml%C4%8Dkov%C3%A1_v%C3%A1lka&amp;diff=13831&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marie.Stojanovova v 8. 1. 2015, 15:29</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poml%C4%8Dkov%C3%A1_v%C3%A1lka&amp;diff=13831&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-08T15:29:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 1. 2015, 15:29&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Pomlčková válka==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Pomlčková válka==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pomlčková válka je označení politické kauzi, která se odehrála v období vymezeném 23. lednem 1990 na jedné a 20. dubnem 1990 na druhé straně, a v níž šlo o snahu o zavedení nového názvu federálního státu [[federální stát]], který by vyhovoval jak Čechům, tak Slovákům. Pomlčková válka vypuká Havlovým [[Václav Havel]] vystoupením na půdě Federálního shromáždění [[Federální shromáždění]] a vrcholí schválením ústavního zákona o novém názvu 20. dubna 1990.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;:Odsazená řádka&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V úterý 23. ledna roku 1990 předstoupil Václav Havel před Federální shromáždění s návrhem změny názvu státu. Hlavním cílem Havlovy snahy bylo zbavit název republiky [[republika]] slova „socialistický“, které ho především dráždilo. Ve stejném duchu mu šlo i o změnu názvu armády, ve kterém mu zase přebýval výraz „lidová“. [Rychlík 2012: 128].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pomlčková válka je označení politické kauzi, která se odehrála v období vymezeném 23. lednem 1990 na jedné a 20. dubnem 1990 na druhé straně, a v níž šlo o snahu o zavedení nového názvu federálního státu[[federální stát]], který by vyhovoval jak Čechům, tak Slovákům. Pomlčková válka vypuká Havlovým[[Václav Havel]] vystoupením na půdě Federálního shromáždění[[Federální shromáždění]] a vrcholí schválením ústavního zákona o novém názvu 20. dubna 1990.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V úterý 23. ledna roku 1990 předstoupil Václav Havel před Federální shromáždění s návrhem změny názvu státu. Hlavním cílem Havlovy snahy bylo zbavit název republiky[[republika]] slova „socialistický“, které ho především dráždilo. Ve stejném duchu mu šlo i o změnu názvu armády, ve kterém mu zase přebýval výraz „lidová“. [Rychlík 2012: 128].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Václav Havel přednesl svůj pohled na nutnost změny názvu státu na půdě Federálního shromáždění.Jeho vystoupení se však minulo účinkem a to hned z několika důvodů. Tím prvním byla doba, kdy před Federální shromáždění předstoupil. V tehdejším složení zasedalo v lavicích jen minimum nových tváří, přitom nedlouho poté bylo kooptováno mnoho nových poslanců. Navíc Federální shromáždění samo se v té době ocitlo ve velmi hektickém období, kdy překotně schvalovalo nepřeberné množství demokratizačních změn. Kromě toho Václav Havel pominul několik důležitých procedurálních věcí – nerespektoval pravidla o předkládání návrhů a název, který navrhoval, vskutku nerespektoval federální uspořádání země. [Šútovec 1999: 173 – 176].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Václav Havel přednesl svůj pohled na nutnost změny názvu státu na půdě Federálního shromáždění.Jeho vystoupení se však minulo účinkem a to hned z několika důvodů. Tím prvním byla doba, kdy před Federální shromáždění předstoupil. V tehdejším složení zasedalo v lavicích jen minimum nových tváří, přitom nedlouho poté bylo kooptováno mnoho nových poslanců. Navíc Federální shromáždění samo se v té době ocitlo ve velmi hektickém období, kdy překotně schvalovalo nepřeberné množství demokratizačních změn. Kromě toho Václav Havel pominul několik důležitých procedurálních věcí – nerespektoval pravidla o předkládání návrhů a název, který navrhoval, vskutku nerespektoval federální uspořádání země. [Šútovec 1999: 173 – 176].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Poměrně důležité bylo v celé otázce stanovisko slovenských historiků. Ti byli sdruženi do Slovenské historické společnosti, působící v rámci Slovenské akademie věd. Slovenská historická společnost uspořádalo 30. ledna mimořádnou valnou hromadu, na které se o stanovisku k názvu diskutovalo a společnost se shodla na následujícím vyjádření: „Podporujeme zmenu názvu nášho štátu na Česko – Slovensko. Táto změna má historické opodstatnenie v základných historických dokumentoch z čias vzniku nášho štátu.“ [Rychlík 2012: 129] S tímto stanoviskem historikové seznámili i tehdejšího předsedu Slovenské národní rady Rudolfa Schustera. Slovenská vláda se inspirována závěry historiků usnesením z 18. 2. postavila za název Federácia Česko – Slovensko. Na půdě Slovenské národní rady zaznělo z úst poslance Petera Brňáka, který právě názvu státu přisuzoval úlohu jednoznačně určovat, že se jedná o rovnoprávný svazek dvou partnerů a nikoli stát jednoho. „Formálnou garanciou takto ponímanej rovnosti a suverenity sa preto javí byť najvhodnějšie označenie československého štátu Federácia Česko – Slovensko, čím by sa najmä vo vzťahu k svetu a cudzincom zamedzilo útrpnému postaveniu Slovenska a Slovákov v ich ponímání jako Česka a Čechov.“ [Rychlík 2012: 131] Ve všech názvech se ale objevoval samostatně stojící výraz Česko, který má urážlivé konotace a nepříjemně připomíná vývoj a zánik státu po Mnichovské dohodě[[Mnichovská dohoda]], pro Čechy tradičně velmi citlivé téma. [Rychlík 2012: 131 – 132]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Poměrně důležité bylo v celé otázce stanovisko slovenských historiků. Ti byli sdruženi do Slovenské historické společnosti, působící v rámci Slovenské akademie věd. Slovenská historická společnost uspořádalo 30. ledna mimořádnou valnou hromadu, na které se o stanovisku k názvu diskutovalo a společnost se shodla na následujícím vyjádření: „Podporujeme zmenu názvu nášho štátu na Česko – Slovensko. Táto změna má historické opodstatnenie v základných historických dokumentoch z čias vzniku nášho štátu.“ [Rychlík 2012: 129] S tímto stanoviskem historikové seznámili i tehdejšího předsedu Slovenské národní rady Rudolfa Schustera. Slovenská vláda se inspirována závěry historiků usnesením z 18. 2. postavila za název Federácia Česko – Slovensko. Na půdě Slovenské národní rady zaznělo z úst poslance Petera Brňáka, který právě názvu státu přisuzoval úlohu jednoznačně určovat, že se jedná o rovnoprávný svazek dvou partnerů a nikoli stát jednoho. „Formálnou garanciou takto ponímanej rovnosti a suverenity sa preto javí byť najvhodnějšie označenie československého štátu Federácia Česko – Slovensko, čím by sa najmä vo vzťahu k svetu a cudzincom zamedzilo útrpnému postaveniu Slovenska a Slovákov v ich ponímání jako Česka a Čechov.“ [Rychlík 2012: 131] Ve všech názvech se ale objevoval samostatně stojící výraz Česko, který má urážlivé konotace a nepříjemně připomíná vývoj a zánik státu po Mnichovské dohodě [[Mnichovská dohoda]], pro Čechy tradičně velmi citlivé téma. [Rychlík 2012: 131 – 132]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jediné zastánce tak našla „pomlčková“ varianta ve Zdeňku Jičínském a v řediteli Ústavu pro jazyk český při Akademii věd docentu Františku Danešovi. Česká společnost i politická reprezentace byla však zásadně proti. To dokládají i výsledky hlasování na půdě České národní rady[[Česká národní rada]] z 6. března. Zatímco „pomlčková“ varianta Republika Česko-slovenská našla jediného zastánce a hned 182 odpůrců, při dvou nehlasujících, „bezpomlčková“ varianta Československá federativní republika získala hlas 121 zákonodárců, 30 bylo proti a 31 se zdrželo hlasování. [Rychlík 2012: 132] Mimoto se k slovenskému návrhu vysloveném SNR vyjádřil negativně i Václav Havel. A krátce na to navrhl vlastní, poměrně překvapivý název Republika česko-slovenská. Přestože tento návrh obsahuje pomlčku, u slovenské veřejnosti nezabodoval. Prvním problémem byla konotace s prvorepublikovým názvem Republika československá, který byť psaný jinak, zní mluveným jazykem zcela identicky jako návrh Havlův. Kromě toho se části slovenské veřejnosti nelíbilo malé „s“ v adjektivu slovenský, což nezměnilo ani to, že i adjektivum český stálo v názvu s malým „č“. [Rychlík 2012: 133 – 134]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jediné zastánce tak našla „pomlčková“ varianta ve Zdeňku Jičínském a v řediteli Ústavu pro jazyk český při Akademii věd docentu Františku Danešovi. Česká společnost i politická reprezentace byla však zásadně proti. To dokládají i výsledky hlasování na půdě České národní rady [[Česká národní rada]] z 6. března. Zatímco „pomlčková“ varianta Republika Česko-slovenská našla jediného zastánce a hned 182 odpůrců, při dvou nehlasujících, „bezpomlčková“ varianta Československá federativní republika získala hlas 121 zákonodárců, 30 bylo proti a 31 se zdrželo hlasování. [Rychlík 2012: 132] Mimoto se k slovenskému návrhu vysloveném SNR vyjádřil negativně i Václav Havel. A krátce na to navrhl vlastní, poměrně překvapivý název Republika česko-slovenská. Přestože tento návrh obsahuje pomlčku, u slovenské veřejnosti nezabodoval. Prvním problémem byla konotace s prvorepublikovým názvem Republika československá, který byť psaný jinak, zní mluveným jazykem zcela identicky jako návrh Havlův. Kromě toho se části slovenské veřejnosti nelíbilo malé „s“ v adjektivu slovenský, což nezměnilo ani to, že i adjektivum český stálo v názvu s malým „č“. [Rychlík 2012: 133 – 134]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V průběhu těchto půtek se vztahy mezi oběma částmi federace značně komplikovaly. Východisko nenabídl ani 26. březen, kdy se předsednictva obou národních rad setkala v Bratislavě, aby nalezla společnou řeč.V napjaté atmosféře se 27. března uskutečnila 26. společná schůze Federálního národního shromáždění. Přičemž otázka názvu státu se na program dostala o dva dny později, tedy 29. března. [Rychlík 2012: 134]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V průběhu těchto půtek se vztahy mezi oběma částmi federace značně komplikovaly. Východisko nenabídl ani 26. březen, kdy se předsednictva obou národních rad setkala v Bratislavě, aby nalezla společnou řeč.V napjaté atmosféře se 27. března uskutečnila 26. společná schůze Federálního národního shromáždění. Přičemž otázka názvu státu se na program dostala o dva dny později, tedy 29. března. [Rychlík 2012: 134]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;29. března se nakonec dospělo k hlasování o dvou návrzích. Tím prvním byl výše zmíněný návrh Havlův, tedy Republika česko-slovenská, druhý návrh, o kterém se mělo hlasovat, měl být výsledkem poslanecké iniciativy, ale ve skutečnosti i za ním stál Václav Havel – Československá federativní republika. Jak je zmíněno již výše,ani tento návrh neměl podporu slovenské veřejnosti a to proto, že neobsahoval vytouženou pomlčku. [Rychlík 2012: 135]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;29. března se nakonec dospělo k hlasování o dvou návrzích. Tím prvním byl výše zmíněný návrh Havlův, tedy Republika česko-slovenská, druhý návrh, o kterém se mělo hlasovat, měl být výsledkem poslanecké iniciativy, ale ve skutečnosti i za ním stál Václav Havel – Československá federativní republika. Jak je zmíněno již výše,ani tento návrh neměl podporu slovenské veřejnosti a to proto, že neobsahoval vytouženou pomlčku. [Rychlík 2012: 135]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatímco Havlův „pomlčkový“ návrh podpořili slovenští poslanci Sněmovny národů, čeští poslanci jej zamítli. A to stejné platí naopak, poslanecký iniciativní návrh, tedy „bezpomlčkový“, prošel přes českou část poslanců, ale ve Sněmovně národů byl zablokován slovenskými poslanci. Vzhledem k pravidlu o zákazu majorizace[[zákaz majorizace]] tak byla cesta uzavřena oběma návrhům. Nezbývalo tedy než přejít k dohodovacímu řízení. To zasedalo plných pět hodin. Vzhledem k tomu, že název Československá federativní republika má tak jako tak dvě jazykové verze, navrhl Miloš Zeman[[Miloš Zeman]], že česká může odpovídat té výše uvedené, tedy být bez pomlčky, zatímco slovenská se bude překládat jako Česko – slovenská federatívna republika, s pomlčkou. [Rychlík 2012: 136] Miloš Zeman zároveň navrhl, aby o tomto hlasovala jen Sněmovna národů, což se také stalo a návrh byl ještě téhož dne přijat. Přestože je takový postup přinejmenším nestandardní. [Rychlík 2012: 137]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatímco Havlův „pomlčkový“ návrh podpořili slovenští poslanci Sněmovny národů, čeští poslanci jej zamítli. A to stejné platí naopak, poslanecký iniciativní návrh, tedy „bezpomlčkový“, prošel přes českou část poslanců, ale ve Sněmovně národů byl zablokován slovenskými poslanci. Vzhledem k pravidlu o zákazu majorizace [[zákaz majorizace]] tak byla cesta uzavřena oběma návrhům. Nezbývalo tedy než přejít k dohodovacímu řízení. To zasedalo plných pět hodin. Vzhledem k tomu, že název Československá federativní republika má tak jako tak dvě jazykové verze, navrhl Miloš Zeman [[Miloš Zeman]], že česká může odpovídat té výše uvedené, tedy být bez pomlčky, zatímco slovenská se bude překládat jako Česko – slovenská federatívna republika, s pomlčkou. [Rychlík 2012: 136] Miloš Zeman zároveň navrhl, aby o tomto hlasovala jen Sněmovna národů, což se také stalo a návrh byl ještě téhož dne přijat. Přestože je takový postup přinejmenším nestandardní. [Rychlík 2012: 137]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U Slováků tento výsledek zcela ztroskotal -  schválený návrh totiž vůbec nenaplňoval slovenský požadavek, a sice zviditelnit a osamostatnit se v očích zahraničí. Slovenská vláda i Slovenská národní rada už následujícího dne vydaly společné prohlášení, ve kterém se vyslovily, že ani nový název nereflektuje federativní uspořádání státu jako dvou plnohodnotných partnerů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;U Slováků tento výsledek zcela ztroskotal -  schválený návrh totiž vůbec nenaplňoval slovenský požadavek, a sice zviditelnit a osamostatnit se v očích zahraničí. Slovenská vláda i Slovenská národní rada už následujícího dne vydaly společné prohlášení, ve kterém se vyslovily, že ani nový název nereflektuje federativní uspořádání státu jako dvou plnohodnotných partnerů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na 6. dubna svolal Václav Havel poradu českých a slovenských politických špiček na zámek do Lán. Přítomní politici nakonec po vyčerpávajícím jednání zvolili název Česká a Slovenská Federativní Republika. 12. dubna byl návrh schválen 12 z 18 sněmovních výborů a 20. dubna byl schválen FS jako ústavní zákon.[Rychlík 2012: 139 – 140] Přestože tedy politická reprezentace nakonec našla shodu a dala zemi nové jméno, „[n]ový název se nevžil protože byl příliš dlouhý a komplikovaný. Slovenskou vůli po zviditelnění samozřejmě neuspokojil, jak se ostatně dalo očekávat. Svět vždy vnímá mnohonárodnostní stát jako stát většinového národa a tím byli Češi, nehledě na to, že česká část společného státu tvořila jeho historické jádro, které bylo ve světě známé. ČSFR proto byla tak jako dříve ČSSR a před ní ČSR v cizině chápána obecně jako stát český.“ [Rychlík 2012: 140]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na 6. dubna svolal Václav Havel poradu českých a slovenských politických špiček na zámek do Lán. Přítomní politici nakonec po vyčerpávajícím jednání zvolili název Česká a Slovenská Federativní Republika. 12. dubna byl návrh schválen 12 z 18 sněmovních výborů a 20. dubna byl schválen FS jako ústavní zákon.[Rychlík 2012: 139 – 140] Přestože tedy politická reprezentace nakonec našla shodu a dala zemi nové jméno, „[n]ový název se nevžil protože byl příliš dlouhý a komplikovaný. Slovenskou vůli po zviditelnění samozřejmě neuspokojil, jak se ostatně dalo očekávat. Svět vždy vnímá mnohonárodnostní stát jako stát většinového národa a tím byli Češi, nehledě na to, že česká část společného státu tvořila jeho historické jádro, které bylo ve světě známé. ČSFR proto byla tak jako dříve ČSSR a před ní ČSR v cizině chápána obecně jako stát český.“ &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;RYCHLÍK JAN. &amp;lt;i&amp;gt;Rozdělení Československa: 1989-1992&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Vyšehrad, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;[Rychlík 2012: 140]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Stojanovova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poml%C4%8Dkov%C3%A1_v%C3%A1lka&amp;diff=13830&amp;oldid=prev</id>
		<title>Marie.Stojanovova: Založena nová stránka s textem „==Pomlčková válka==  :Odsazená řádka Pomlčková válka je označení politické kauzi, která se odehrála v období vymezeném 23. lednem 1990 na j…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poml%C4%8Dkov%C3%A1_v%C3%A1lka&amp;diff=13830&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-08T15:24:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „==Pomlčková válka==  :Odsazená řádka Pomlčková válka je označení politické kauzi, která se odehrála v období vymezeném 23. lednem 1990 na j…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;==Pomlčková válka==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Odsazená řádka&lt;br /&gt;
Pomlčková válka je označení politické kauzi, která se odehrála v období vymezeném 23. lednem 1990 na jedné a 20. dubnem 1990 na druhé straně, a v níž šlo o snahu o zavedení nového názvu federálního státu[[federální stát]], který by vyhovoval jak Čechům, tak Slovákům. Pomlčková válka vypuká Havlovým[[Václav Havel]] vystoupením na půdě Federálního shromáždění[[Federální shromáždění]] a vrcholí schválením ústavního zákona o novém názvu 20. dubna 1990.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V úterý 23. ledna roku 1990 předstoupil Václav Havel před Federální shromáždění s návrhem změny názvu státu. Hlavním cílem Havlovy snahy bylo zbavit název republiky[[republika]] slova „socialistický“, které ho především dráždilo. Ve stejném duchu mu šlo i o změnu názvu armády, ve kterém mu zase přebýval výraz „lidová“. [Rychlík 2012: 128].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Václav Havel přednesl svůj pohled na nutnost změny názvu státu na půdě Federálního shromáždění.Jeho vystoupení se však minulo účinkem a to hned z několika důvodů. Tím prvním byla doba, kdy před Federální shromáždění předstoupil. V tehdejším složení zasedalo v lavicích jen minimum nových tváří, přitom nedlouho poté bylo kooptováno mnoho nových poslanců. Navíc Federální shromáždění samo se v té době ocitlo ve velmi hektickém období, kdy překotně schvalovalo nepřeberné množství demokratizačních změn. Kromě toho Václav Havel pominul několik důležitých procedurálních věcí – nerespektoval pravidla o předkládání návrhů a název, který navrhoval, vskutku nerespektoval federální uspořádání země. [Šútovec 1999: 173 – 176].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměrně důležité bylo v celé otázce stanovisko slovenských historiků. Ti byli sdruženi do Slovenské historické společnosti, působící v rámci Slovenské akademie věd. Slovenská historická společnost uspořádalo 30. ledna mimořádnou valnou hromadu, na které se o stanovisku k názvu diskutovalo a společnost se shodla na následujícím vyjádření: „Podporujeme zmenu názvu nášho štátu na Česko – Slovensko. Táto změna má historické opodstatnenie v základných historických dokumentoch z čias vzniku nášho štátu.“ [Rychlík 2012: 129] S tímto stanoviskem historikové seznámili i tehdejšího předsedu Slovenské národní rady Rudolfa Schustera. Slovenská vláda se inspirována závěry historiků usnesením z 18. 2. postavila za název Federácia Česko – Slovensko. Na půdě Slovenské národní rady zaznělo z úst poslance Petera Brňáka, který právě názvu státu přisuzoval úlohu jednoznačně určovat, že se jedná o rovnoprávný svazek dvou partnerů a nikoli stát jednoho. „Formálnou garanciou takto ponímanej rovnosti a suverenity sa preto javí byť najvhodnějšie označenie československého štátu Federácia Česko – Slovensko, čím by sa najmä vo vzťahu k svetu a cudzincom zamedzilo útrpnému postaveniu Slovenska a Slovákov v ich ponímání jako Česka a Čechov.“ [Rychlík 2012: 131] Ve všech názvech se ale objevoval samostatně stojící výraz Česko, který má urážlivé konotace a nepříjemně připomíná vývoj a zánik státu po Mnichovské dohodě[[Mnichovská dohoda]], pro Čechy tradičně velmi citlivé téma. [Rychlík 2012: 131 – 132]. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jediné zastánce tak našla „pomlčková“ varianta ve Zdeňku Jičínském a v řediteli Ústavu pro jazyk český při Akademii věd docentu Františku Danešovi. Česká společnost i politická reprezentace byla však zásadně proti. To dokládají i výsledky hlasování na půdě České národní rady[[Česká národní rada]] z 6. března. Zatímco „pomlčková“ varianta Republika Česko-slovenská našla jediného zastánce a hned 182 odpůrců, při dvou nehlasujících, „bezpomlčková“ varianta Československá federativní republika získala hlas 121 zákonodárců, 30 bylo proti a 31 se zdrželo hlasování. [Rychlík 2012: 132] Mimoto se k slovenskému návrhu vysloveném SNR vyjádřil negativně i Václav Havel. A krátce na to navrhl vlastní, poměrně překvapivý název Republika česko-slovenská. Přestože tento návrh obsahuje pomlčku, u slovenské veřejnosti nezabodoval. Prvním problémem byla konotace s prvorepublikovým názvem Republika československá, který byť psaný jinak, zní mluveným jazykem zcela identicky jako návrh Havlův. Kromě toho se části slovenské veřejnosti nelíbilo malé „s“ v adjektivu slovenský, což nezměnilo ani to, že i adjektivum český stálo v názvu s malým „č“. [Rychlík 2012: 133 – 134]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V průběhu těchto půtek se vztahy mezi oběma částmi federace značně komplikovaly. Východisko nenabídl ani 26. březen, kdy se předsednictva obou národních rad setkala v Bratislavě, aby nalezla společnou řeč.V napjaté atmosféře se 27. března uskutečnila 26. společná schůze Federálního národního shromáždění. Přičemž otázka názvu státu se na program dostala o dva dny později, tedy 29. března. [Rychlík 2012: 134]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
29. března se nakonec dospělo k hlasování o dvou návrzích. Tím prvním byl výše zmíněný návrh Havlův, tedy Republika česko-slovenská, druhý návrh, o kterém se mělo hlasovat, měl být výsledkem poslanecké iniciativy, ale ve skutečnosti i za ním stál Václav Havel – Československá federativní republika. Jak je zmíněno již výše,ani tento návrh neměl podporu slovenské veřejnosti a to proto, že neobsahoval vytouženou pomlčku. [Rychlík 2012: 135]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zatímco Havlův „pomlčkový“ návrh podpořili slovenští poslanci Sněmovny národů, čeští poslanci jej zamítli. A to stejné platí naopak, poslanecký iniciativní návrh, tedy „bezpomlčkový“, prošel přes českou část poslanců, ale ve Sněmovně národů byl zablokován slovenskými poslanci. Vzhledem k pravidlu o zákazu majorizace[[zákaz majorizace]] tak byla cesta uzavřena oběma návrhům. Nezbývalo tedy než přejít k dohodovacímu řízení. To zasedalo plných pět hodin. Vzhledem k tomu, že název Československá federativní republika má tak jako tak dvě jazykové verze, navrhl Miloš Zeman[[Miloš Zeman]], že česká může odpovídat té výše uvedené, tedy být bez pomlčky, zatímco slovenská se bude překládat jako Česko – slovenská federatívna republika, s pomlčkou. [Rychlík 2012: 136] Miloš Zeman zároveň navrhl, aby o tomto hlasovala jen Sněmovna národů, což se také stalo a návrh byl ještě téhož dne přijat. Přestože je takový postup přinejmenším nestandardní. [Rychlík 2012: 137]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
U Slováků tento výsledek zcela ztroskotal -  schválený návrh totiž vůbec nenaplňoval slovenský požadavek, a sice zviditelnit a osamostatnit se v očích zahraničí. Slovenská vláda i Slovenská národní rada už následujícího dne vydaly společné prohlášení, ve kterém se vyslovily, že ani nový název nereflektuje federativní uspořádání státu jako dvou plnohodnotných partnerů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na 6. dubna svolal Václav Havel poradu českých a slovenských politických špiček na zámek do Lán. Přítomní politici nakonec po vyčerpávajícím jednání zvolili název Česká a Slovenská Federativní Republika. 12. dubna byl návrh schválen 12 z 18 sněmovních výborů a 20. dubna byl schválen FS jako ústavní zákon.[Rychlík 2012: 139 – 140] Přestože tedy politická reprezentace nakonec našla shodu a dala zemi nové jméno, „[n]ový název se nevžil protože byl příliš dlouhý a komplikovaný. Slovenskou vůli po zviditelnění samozřejmě neuspokojil, jak se ostatně dalo očekávat. Svět vždy vnímá mnohonárodnostní stát jako stát většinového národa a tím byli Češi, nehledě na to, že česká část společného státu tvořila jeho historické jádro, které bylo ve světě známé. ČSFR proto byla tak jako dříve ČSSR a před ní ČSR v cizině chápána obecně jako stát český.“ [Rychlík 2012: 140]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marie.Stojanovova</name></author>
		
	</entry>
</feed>